VOLBA PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ S OHLEDEM NA MINIMÁLNÍ ZÁKLADNÍ KAPITÁL

75  Download (0)

Full text

(1)

VOLBA PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ S OHLEDEM NA MINIMÁLNÍ ZÁKLADNÍ

KAPITÁL

Bakalářská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208R085 – Podniková ekonomika Autor práce: Alice Šípová

Vedoucí práce: Ing. Jan Mačí

Liberec 2015

(2)
(3)
(4)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(5)

Anotace

Cílem této bakalářské práce je zachytit, zda se legislativně změněné požadavky na základní kapitál projevily v počtu založených podnikatelských subjektů. Bakalářská práce se zaměřuje na zásadní změny v legislativě upravující právní formy podnikání v České republice, především v oblasti minimálního základního kapitálu. Dále sleduje dopady změn ve vývoji počtu nově založených společností s ručením omezeným a OSVČ dle výzkumu poradenské společnosti Bisnode. Úvodní část práce se věnuje podnikatelskému plánu, jeho sestavení a důležitosti pro osobu, která začíná s podnikáním. Samostatná kapitola je věnována právním formám podnikání a jejich zákonnému vymezení. Následující kapitola provádí komparaci nejzásadnějších změn vybraných právních forem dle obchodního zákoníku s úpravami dle zákona o obchodních korporacích. Čtvrtá kapitola se věnuje kritériím, která ovlivňují výběr právní formy podnikání. Kapitola Zakládání obchodní korporace popisuje administrativní proces při jejich vzniku. Dále práce zachycuje jeden z možných postupů při zakládání podniku s ohledem na potřebnou výši základního kapitálu, který se uplatňuje v praxi. V další části se bakalářská práce zabývá výzkumy poradenské společnosti Bisnode v České republice.

Poslední část bakalářské práce aplikuje získané poznatky na založení fiktivního podniku.

Klíčová slova

Minimální základní kapitál, právní formy podnikání, zakládání podniku, zákon o obchodních korporacích, podnikatelský plán.

(6)

Annotation

The choice of the legal form of enterprise with regard to minimum capital.

The aim of this bachelor thesis is to find out whether changed legal requirements on capital resulted in a number of established companies. The bachelor thesis focuses on fundamental changes in legislation of legal forms of business in the Czech Republic, primarily in the area of minimum capital. Furthermore, it monitors the impact of these changes in the number of newly established limited liability companies and self-employed according to research of the consultancy company Bisnode. The introduction part of the thesis deals with a business plan – its composition and importance. The whole next chapter is dedicated to legal forms of businesses. Next part of this thesis provides comparison of the most significant changes of selected legal forms, according to Czech Commercial Code and Business Corporations Act.

The fourth chapter deals with the criteria that influence the choice of the legal form of business. In the next chapter, there is description of the administrative process of creation of the business. Furthermore, there is research of the consulting company Bisnode in the Czech Republic. In the last part of this bachelor thesis, there is application of the findings from the previous chapters to establish a fictitious company.

Keywords

Minimum capital, legal forms of business, business creation, Business Corporations Act, business plan.

(7)

7

Obsah

Seznam ilustrací ... 10

Seznam tabulek ... 11

Seznam zkratek ... 12

Úvod ... 13

1 Podnikatelský plán ... 15

1.1 Proč sestavovat podnikatelský plán ... 15

1.2 Popis produktu ... 16

1.3 Analýza trhu ... 16

1.4 Cíle společnosti ... 16

1.5 Organizační struktura ... 16

1.6 Marketing ... 17

1.7 Finanční plán a přílohy ... 17

2 Právní formy podnikání ... 18

2.1 Podnikatel ... 18

2.2 Živnostenské podnikání ... 18

2.3 Právnická osoba... 19

2.4 Obchodní korporace ... 19

2.4.1 Veřejná obchodní společnost... 20

2.4.2 Komanditní společnost ... 21

2.4.3 Společnost s ručením omezeným ... 21

2.4.4 Akciová společnost ... 22

2.4.5 Družstvo ... 24

2.4.6 Přehled právních forem podnikání dle ZOK a ŽZ... 26

3 Komparace vybraných změn právních úprav podle obchodního zákoníku s úpravami dle zákona o obchodních korporacích ... 28

3.1 Komanditní společnost ... 28

3.2 Společnost s ručením omezeným ... 28

3.3 Akciová společnost ... 28

3.4 Družstvo ... 29

4 Kritéria pro volbu právní formy podnikání ... 30

4.1 Účel založení ... 30

(8)

8

4.2 Podnikat sám nebo s další osobou ... 30

4.3 Administrativa ... 31

4.4 Finanční prostředky ... 31

4.5 Ručení ... 31

4.6 Nakládání se ziskem ... 32

4.7 Schéma rozhodování při výběru právní formy podnikání ... 33

5 Zakládání podniku ... 34

5.1 Vznik obchodní korporace ... 35

6 Varianta zakládání společností v České republice ... 36

7 Vývoj počtu vybraných společností v Česku (s.r.o. a a.s.) ... 38

8 Založení fiktivního podniku ... 42

8.1 Podnikatelský plán ... 43

8.1.1 Název firmy ... 43

8.1.2 Logo ... 43

8.1.3 Podnikatelské cíle ... 43

8.1.4 Předmět podnikání ... 44

8.1.5 Podstata podnikání ... 44

8.2 Průzkum trhu ... 45

8.2.1 Konkurence ... 45

8.2.2 Zákazník ... 45

8.2.3 SWOT analýza ... 46

8.2.4 Marketingový mix ... 48

8.3 Volba organizačně právní formy ... 50

8.3.1 Volba právní formy podnikání ... 50

8.3.2 Založení s.r.o. ... 51

8.3.3 Společenská smlouva ... 52

8.3.4 Živnostenský zákon – vázané živnosti ... 53

8.3.5 Ohlášení živnosti vázané pro právnické osoby se sídlem na území ČR ... 53

8.4 Provozní plán podnikání ... 55

8.4.1 Prostory k podnikatelské činnosti... 55

8.4.2 Dodavatelé ... 56

8.4.3 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ... 56

8.5 Firma jako zaměstnavatel ... 58

8.5.1 Organizační struktura ... 58

(9)

9

8.5.2 Lidské zdroje ... 58

8.5.3 Daňová povinnost ... 59

8.6 Realizace služby ... 61

8.7 Finanční aspekty podnikání ... 63

8.7.1 Účetnictví ... 63

8.7.2 Financování podnikatelské činnosti ... 63

8.7.3 Finanční miniplán ... 63

Závěr ... 70

Zdroje ... 73

(10)

10

Seznam ilustrací

Obr. 1: Schéma rozhodování při výběru právní formy podnikání ... 33 Obr. 2: Logo AL-Complet, s.r.o. ... 43

(11)

11

Seznam tabulek

Tab. 1: Vnitřní struktura akciové společnosti ………....……… 23

Tab. 2: Přehled právních forem podnikání dle ZOK a ŽZ ………....…....… 26

Tab. 3: Přehled právních forem podnikání dle ZOK (Družstvo) ……….………... 27

Tab. 4: Vývoj počtu s.r.o. a a.s. v ČR od roku 2007 do roku 2014 ... 38

Tab. 5: Počet nově založených s.r.o. a a.s. od roku 2007 do roku 2014 ...38

Tab. 6: Vlastnická struktura s.r.o. ... 40

Tab. 7: Vývoj počtu OSVČ v České republice ... 41

Tab. 8: Společenská smlouva firmy AL-Complet, s.r.o. ... 52

Tab. 9: Výdaje na začátku podnikání v Kč ... 64

Tab. 10: Počáteční rozvaha v Kč ... 65

Tab. 11: Náklady v Kč ... 66

Tab. 12: Výnosy v Kč ... 67

Tab. 13: Výsledovka v Kč ... 67

Tab. 14: Zhodnocení efektivnosti podnikání pro oba společníky ... 68

(12)

12

Seznam zkratek

a.s. ... Akciová společnost

BOZP ... Bezpečnost a ochrana zdraví při práci DPH ... Daň z přidané hodnoty

FO ... Fyzická osoba

k.s. ... Komanditní společnost

Marketingový mix 4P ... Marketingový mix – výrobek (product), cena (price), propagace (promotion) a distribuce (placement).

NOZ ... Nový občanský zákoník

OSVČ ... Osoba samostatně výdělečně činná PO ... Právnická osoba

Spol. sml. ... Společenská smlouva

s.r.o. ... Společnost s ručením omezeným

SWOT analýza ………. Analýza silných (strengths), slabých (weaknesses) stránek, příležitostí (opportunities) a hrozeb (threats) firmy

v.o.s. ... Veřejná obchodní společnost ZOK ... Zákon o obchodních korporacích ŽZ ... Živnostenský zákon

(13)

13

Úvod

Tématem bakalářské práce je „Volba právní formy podnikání s ohledem na minimální základní kapitál“. V české legislativě proběhlo v poslední době několik důležitých změn, které výrazně zasáhly do právních úprav forem podnikání. Jedná se o téma řešící aktuální problematiku. Tématika právních forem podnikání a jejich výběru je obsáhlá, práce se proto věnuje vybraným aspektům zakládání podniku. Jednou z částí bakalářské práce je i založení fiktivního podniku podle platné legislativy s ohledem na minimální základní kapitál.

Ještě předtím než se podnikatel začne zajímat, jaké možnosti mu český právní řád nabízí, měl by si ucelit myšlenky a nápady o svém podnikatelském záměru a sestavit podnikatelský plán. Jedná se o nejlepší nástroj v rozhodovacím procesu, který napomáhá podnikateli vidět jeho nápady uceleně a reálně. Navíc podnikatelský plán může sloužit jako podklad pro získání dotací, úvěru v bance nebo investora pro projekt.

Dnešní legislativa v České republice nabízí podnikatelům několik právních forem podnikání, mezi kterými si mohou svobodně vybírat. Zorientovat se ve všech zákonech, administrativě, předpisech a požadavcích, které musí podnikatel splnit, aby mohl začít podnikat, je pracné a časově náročné. Stále platí, že „neznalost zákona neomlouvá“.

Od roku 2014 došlo v české legislativě k několika změnám. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK), který vstoupil v platnost 1. ledna 2014, nahradil zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. ZOK obsahuje právní úpravy obchodních korporací a družstev. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (nový občanský zákoník, NOZ) se věnuje závazkovým vztahům plynoucích z obchodního styku. Hlavním cílem práce je zachytit změny v legislativě a jejich dopady na volbu právní formy podnikání s ohledem na minimální základní kapitál. Práce zaznamená vývoj počtu vybraných právních forem a komparaci úprav vybraných právních forem se zohledněním změn v legislativě. Dalším cílem práce je výstižně představit právní formy podnikání v České republice a kritéria, kterými se podnikatelé řídí při jejich výběru, hlavně výše základního kapitálu.

Dalším cílem je charakterizovat všechny fáze zakládání podniku. Pokud by podnikatel zvolil nevhodnou formu podnikání, pak by mu takové rozhodnutí mohlo přinést dodatečné

(14)

14

náklady. Je důležité se při výběru formy podnikání řídit podle aktuální legislativy a na výběr si nechat dostatečný časový prostor pro zvážení všech možností.

Kapitola Varianta zakládání společností v České republice se věnuje skutečné praxi.

Kapitola vychází z rozhovoru s pražským podnikatelem, který zná skutečnou praxi při zakládání podniku. Existují firmy, které zakládají podniky a prodávají je podnikatelům, kteří nechtějí absolvovat celý proces zakládání nového podniku. Další skutečností, proč podnikatelé kupují vzniklé společnosti a nezakládají si je sami, je ušetření investic do základního kapitálu při zakládání podniku. Protože např. při zakládání akciové společnosti se podnikatel může vyhnout placení základního kapitálu ve výši 2 milionů Kč. Celý postup zakládání a následného pře prodávání společností třetím osobám je legální.

V poslední části bakalářské práce jsou aplikovány získané poznatky při zakládání fiktivního podniku.

(15)

15

1 Podnikatelský plán

Předtím, než se podnikatel rozhodne začít realizovat svůj podnikatelský záměr, měl by sestavit podnikatelský plán. Jedná se o písemný dokument, který popisuje realizaci podnikatelského záměru (založení podniku, projekt atd.). Dokument zahrnuje veškeré plány a úmysly podnikatele. Jeho cílem je ujasnění možností podnikatele, definovat cíle, kterých chce dosáhnout, a jakými prostředky k nim dospěje. Podnikatelský plán by měl zaujmout hlavně své potenciální uživatele, tedy investory, bankéře, zákazníky atd. (Šiman a Petera, 2010)

Podnikatelský plán by měl být stručný, přehledný, jasný, jednoduchý, realistický.

Poukazovat na přednosti a výhody záměru, výrobku nebo služby (podle toho čím se plán zabývá). Nesmí skrývat před čtenářem rizika a slabé stránky záměru. Podnikatelský plán v sobě musí obsahovat popis produktu, analýzu trhu, cíle společnosti. Investory a bankéře nejvíce zajímá finanční stránka plánu, proto v sobě musí obsahovat i finanční plán. Dále musí obsahovat obchodní činnost společnosti, právní formu, organizační strukturu společnosti. (Šiman a Petera, 2010)

Podnikatelský plán se v praxi zpracovává např.: (Šiman a Petera, 2010)

• při zakládání podniku,

• při změně poslání nebo cílů podniku,

• při změně vnějších nebo vnitřních podmínek pro podnikání,

• při žádosti o zvýšení kapitálu.

1.1 Proč sestavovat podnikatelský plán

Sestavení podnikatelského plánu pomáhá budoucímu podnikateli utřídit si nápady a představit si postup při zakládání své živnosti nebo společnosti. Pomůže mu si dobře rozmyslet všechna úskalí, která jsou s podnikáním spojena. A hlavně, jestli je jeho nápad vlastně reálný. Pokud shledá, že v podnikání chce začít, pomůže mu podnikatelský plán např. i s marketingem. Dobře sestavený podnikatelský plán může podnikatel použít jako podklad pro získání investora nebo společníka. Pomocí plánu si podnikatel zodpoví důležité otázky, jako: v jakém stavu je v současné době, čeho chce dosáhnout a jakou cestu zvolit, aby dosáhl svých cílů. (BusinessInfo.cz, 2012)

(16)

16 1.2 Popis produktu

Podnikatelský plán v sobě zahrnuje přiblížení podnikatelské příležitosti. V této části je důležité popsat produkt nebo službu. U popisu se zaměřit na vizuální vzhled, funkce a vlastnosti. Dále jeho výhody a zdůvodnění proč právě tento produkt nebo služba je lepší než u konkurence a že má šanci se na trhu prosadit. (BusinessInfo.cz, 2012)

1.3 Analýza trhu

Analýza potenciálního trhu a možnost prosazení je nezbytnou součástí podnikatelského plánu. Zjištěním informací vzešlých z analýzy odhadne podnikatel potřeby zákazníka a zjistí, jestli má o jeho produkt zájem nebo je potřeba se mu přizpůsobit. Cílový trh zjistí podnikatel segmentací trhu. Tím najde takové segmenty zákazníků, které mu přinesou největší zisk. Investory zajímá číselné vyjádření objemu trhu, ziskovost a jeho růst. Taková analýza je poměrně nákladná a složitá. (BusinessInfo.cz, 2012)

Do analýzy trhu se zahrnuje i analýza konkurence. V analýze konkurence se analyzuje stav trhu a také jeho budoucí vývoj do momentu, než se dostane produkt nebo služba na trh. V analýze se uvádí jak přednosti, tak nedostatky konkurenta, jeho obrat, zákazníci atd.

(BusinessInfo.cz, 2012)

1.4 Cíle společnosti

V další části se popisují cíle společnosti, jejích vlastníků a vedení. Definice cílů obsahuje směr, kterým se chce společnost ubírat v určitém časovém rozmezí. Cíle by měly být specifické, měřitelné, dosažitelné, reálné, časově zvládnutelné. (BusinessInfo.cz, 2012)

1.5 Organizační struktura

Pro investory je velmi důležité seznámit se s budoucím vedením společnosti, znát jejich profesní minulost, schopnosti, jakou úlohu budou plnit ve společnosti a jejich osobní ambice a cíle. V popisu organizační struktury, se uvádí počet zaměstnanců, jejich pozice, kompetence, odbornost, popis pracovního místa. (BusinessInfo.cz, 2012)

(17)

17 1.6 Marketing

Marketingová strategie spočívá ve výběru cílového trhu, umístění produktu na trhu a zvolení marketingového mixu. Taková strategie pomáhá produktu se od ostatních odlišit a stát se pro zákazníka žádaným. Do marketingového mixu se zahrnuje produkt, cena, distribuce a propagace. (BusinessInfo.cz, 2012)

1.7 Finanční plán a přílohy

Časové rozvržení celého projektu se uvádí v realizačním projektovém plánu. Finanční plán ukazuje reálnost celého projektu a jeho finanční náročnost. V plánu jsou zahrnuty náklady, výnosy, finanční analýza atd. Úspěšnost a úskalí projektu vyjadřuje SWOT analýza, která rozděluje vnitřní a vnější vlivy na společnost do čtyř kategorií, a to na silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby. Podnikatelský plán končí přílohami, ve kterých jsou uvedeny např. životopisy manažerů, analýzy trhu atd. (BusinessInfo.cz, 2012)

(18)

18

2 Právní formy podnikání

V roce 2014 došlo k významné změně v legislativě České republiky. Začal platit nový občanský zákoník (NOZ), který je obecně právním předpisem. NOZ vymezuje činnosti spojené s podnikáním, práva a povinnosti fyzických a právnických osob v obchodních závazkových vztazích. Podobu právních forem podnikání a jejich přesné vymezení upravuje zákon o obchodních korporacích (ZOK). (Rydvalová, 2014)

2.1 Podnikatel

Termín podnikatel vymezuje občanský zákoník. Podnikatele charakterizuje jako osobu, která vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo podobným způsobem, pokud tak činí soustavně za účelem dosažení zisku. Jak uvádí NOZ, za podnikatele se obecně považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Zákon považuje obecně za podnikatele osobu, která má k podnikání opatřeno živnostenské nebo jiné oprávnění k podnikání (podle jiného zákona). (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník)

2.2 Živnostenské podnikání

Živnost je soustavná činnost provozována samostatně, pod vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost, za účelem dosažení zisku, za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Živnostenská oprávnění pro vykonávání některých činností musí vlastnit jak fyzické, tak právnické osoby. Všeobecné podmínky pro fyzické osoby k provozu živnostenského podnikání jsou plná svéprávnost a bezúhonnost. Živnosti se dělí na ohlašovací a koncesované. Ohlašovací živnosti mohou být po splnění zákonných podmínek vykonávány na základě ohlášení. Žádosti o živnostenské oprávnění vyřizuje příslušný živnostenský úřad, který vydá žadateli živnostenské oprávnění. Druhou formu živnostenského podnikání, tedy koncesovanou živnost, může jen osoba se státním povolením k provozování koncese. Živnostník vystupuje pod svým jménem a ručí za svou podnikatelskou činností svým majetkem. Výhodami jsou např. menší administrativní zatížení při zakládání živnosti oproti obchodním korporacím, osobní kontrola nad živností, a v neposlední řadě nepředepsaná výše základního kapitálu. (Zákon č.455/1991 Sb., živnostenský zákon)

(19)

19

Největší nevýhodou samostatného podnikání je absolutní ručení za vzniklé závazky samotným podnikatelem, který ručí celým svým majetkem. Další nevýhodou je obecně omezený přístup ke kapitálu. (Rydvalová, 2014)

2.3 Právnická osoba

Jedná se o vytvoření právnického seskupení osob, nebo i jedné osoby, za účelem dosažení společného cíle. Právní osobnost má právo vystupovat v právních vztazích. K těmto účelům potřebuje mít svého právního zástupce. (Rydvalová, 2014)

Právnické osoby se dělí podle nového občanského zákoníku na PO podle soukromého práva a PO podle veřejného práva. Jak už z názvu vyplývá, PO podle veřejného práva se řídí zvláštními zákony o veřejných institucích. Soukromé právo je obsaženo v občanském zákoníku, podle něj se dělí právnické osoby na korporace, fundace a ústav (společenství osob a majetku). Bakalářská práce se věnuje obchodním korporacím, protože obchodní korporace jsou podnikatelskými subjekty. (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník)

2.4 Obchodní korporace

Korporace je společenství osob, které se dále dělí dle toho, za jakým účelem je vytvářena:

Účel podnikání, pak se jedná o obchodní korporace.

• Účel plnění zájmů členů korporace, pak se jedná o spolky.

Obchodní korporace vymezuje Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK), který vešel v účinnost 1. ledna 2014. ZOK v sobě nezahrnuje závazkové vztahy z obchodních styků, protože nově tyto právní předpisy jsou obsaženy v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platný od 1. ledna 2014). Obsahem ZOK je právní úprava obchodních korporací a družstev.

Obchodními korporacemi se rozumí obchodní společnosti a družstva. Mezi obchodní společnosti patří veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručeným omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Mezi družstva se řadí družstva a evropská družstevní společnost.

V případě evropské společnosti, evropského hospodářského zájmového sdružení a

(20)

20

evropské družstevní společnosti je jejich forma upravována podle českého zákona pouze v takovém rozmezí, jaké určují normy Evropské unie. (Havel a Smolíková, 2014)

Z předchozího odstavce vyplývá dělení obchodních korporací (Rydvalová, 2014):

• Obchodní společnosti

- Osobní společnosti – zakládány za účelem dosažení zisku a správy majetku společníků. Patří sem veřejná obchodní společnost (v.o.s.) a komanditní společnost (k.s.).

- Kapitálové společnosti – zakládány pouze za účelem podnikání. Patří sem společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a akciová společnost (a.s.).

- Evropské společnosti – řídí se českými zákony jen do mezí norem Evropské unie. Jedná se o společnosti s nadnárodní působností. Evropské společnosti ve své bakalářské práci jako možnou volbu právní formy podnikání nebudu uvažovat, pro jejich administrativní náročnost na založení a kapitálovou zátěž pro české podnikatele.

• Družstva – jsou zakládána z důvodu podpory členů družstva nebo podnikání.

2.4.1 Veřejná obchodní společnost

Tato obchodní korporace musí mít alespoň dva zakladatele, kteří ručí za dluhy společnosti celým svým majetkem společně a nerozdílně. Vztahy mezi společníky upravuje společenská smlouva. Pokud společenská smlouva neuvádí jiný poměr, pak se zisk dělí mezi společníky stejným dílem. Společenská smlouva dále obsahuje předmět podnikání, společníky (jméno a příjmení, u právnické osoby název a sídlo). Měnit se může po dohodě všech společníků. Pokud společenská smlouva neurčí jinak, má každý společník právě jeden hlas. Vklad musí společník splnit ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, pokud tak včas neučiní, musí zaplatit navíc úrok z prodlení. V krajním případě může být i vyloučen ze společnosti. Zkrácený název veřejné obchodní společnosti je v.o.s. nebo veř. obch. spol. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

Souhlas všech společníků je vyžadován ve všech věcech týkající se společnosti, pokud společenská smlouva neurčí jinak. Statutárním orgánem je každý společník. Musí být bezúhonný podle zákona o živnostenském podnikání. Pokud chce do společnosti přistoupit nový společník nebo pokud chce společník opustit společnost, řešením je změna

(21)

21

společenské smlouvy. Nový společník ručí i za takové dluhy společnosti, které vznikly před jeho účastí ve společnosti. Může však požadovat po zbylých společnících náhradu nákladů, které musel vynaložit. Pokud společník opustí společnost, pak stále ručí za dluhy, které vznikly před jeho odstoupením. Zisk a ztráta se dělí rovným dílem. Společnost vzniká v den zápisu do obchodního rejstříku. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

2.4.2 Komanditní společnost

Komanditní společnost zakládají dva a více společníků, kde se jeden z nich nazývá komanditista a druhý komplementář. Komanditista ručí za dluhy společnosti do výše svého nesplaceného vkladu, který je zapsán v obchodním rejstříku. Komplementář ručí celým svým majetkem. Podíly komanditistů ve společnosti jsou dány podle výše jejich vkladů.

Společenská smlouva musí obsahovat, který ze společníků je komplementář a který komanditista a výši jejich vkladů. Zkrácený zápis názvu obchodní korporace je k.s. nebo kom. spol. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

Funkci statutárního orgánu společnosti vykonávají komplementáři. Zisk a ztráta se dělí zpravidla rovným dílem mezi společnost a komplementáře. Komanditisté neručí za ztrátu společnosti a rozdělují si zisk, který připadá společnosti, v poměru jejich podílů. (Zákon č.

90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

Za dluhy společnosti může ručit i komanditista, pokud je ve společenské smlouvě určena komanditní suma. Komanditní suma není nižší než vkladová povinnost komanditisty.

(Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

2.4.3 Společnost s ručením omezeným

Minimální počet osob pro založení s.r.o. je jedna osoba. Společníci ručí za dluhy společně a nerozdílně do takové výše, jaký činí jejich nesplacený vklad zapsaný v obchodním rejstříku. Společnost ručí za své závazky neomezeně. Společníci zakládají společnost společenskou smlouvou, která má u společnosti s ručením omezeným formu veřejné listiny. Pokud společnost zakládá pouze jedna osoba, činí tak zakladatelskou listinou.

Veřejná listina v zákonu o obchodních korporacích znamená notářsky ověřenou a zapsanou

(22)

22

listinu. Dalším krokem je splacení zakladatelského vkladu. Následuje žádost o zapsání společnosti do obchodního rejstříku. Pokud zakladatelé splnili všechny náležitosti, je jejich žádosti vyhověno, a dnem zápisu do obchodního rejstříku společnost může fungovat jako právnická osoba. Zkrácený zápis názvu obchodní korporace je s.r.o. nebo spol. s r.o.

(Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

Minimální výše základního kapitálu je 1 Kč, pokud společenská smlouva neurčí vyšší sumu. Společenská smlouva je základní dokumentem společnosti. Určuje např. předmět podnikání, společníky, jejich podíly, práva a povinnosti, základní kapitál atd. Mezi práva a povinnosti společníků patří vkladová povinnost, kterou musí splnit ve lhůtě, kterou určuje společenská smlouva, ale nejpozději do 5 let ode dne vzniku společnosti. (Zákon č.

90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

Orgány společnosti

Společníci se mohou účastnit valné hromady, a tím se podílet na řízení společnosti. Valná hromada je usnášeníschopná, pokud jsou přítomni společníci, kteří mají minimálně polovinu všech hlasů. Počet hlasů se odvíjí od vkladů společníků, jeden hlas odpovídá 1 Kč z vkladu. Pokud se jedná o důležitá rozhodnutí, jako např. změna ve společenské smlouvě, je potřeba alespoň dvou třetin hlasů od všech společníků. Jednatel společnosti svolává valnou hromadu alespoň jednou za účetní období. Právo svolat valnou hromadu mají i společníci ve vážných případech, nebo pokud společnost nemá jednatele. Jednatel nebo jednatelé jsou statutárním orgánem společnosti. Věnují se obchodnímu vedení společnosti. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

Zřízení dozorčí rady není povinností společnosti. Pokud se tak společnost rozhodne, pak její náplní je hlavně dohlížet na činnost jednatelů, kontrola účetních knih, jednou za rok podá zprávu o své činnosti valné hromadě. Členem nesmí být osoba, která má právo jednat za společnost. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

2.4.4 Akciová společnost

Jako akciová společnost se označuje taková společnost, která má základní kapitál rozvržen do akcií. Základní kapitál tvoří souhrn jmenovitých hodnot akcií společnosti. Všichni

(23)

23

akcionáři mají stejné podmínky. Akcionáři vlastní cenné papíry vydané společností, které vyjadřují buď podíl na základním kapitálu, nebo podíl na hlasovacím právu ve společnosti.

Základní kapitál musí dosahovat výše alespoň 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR.

U některých forem akciových společností je žádán podle jiných zákonů vyšší základní kapitál, jde např. o banky nebo penzijní fondy (nejsou typickými a.s.). Emisní kurs akcie nesmí být nižší než jmenovitá hodnota akcie. Emisní kurs kusové akcie má minimální výši její účetní hodnoty. Hodnota kusové akcie se získá podílem mezi základním kapitálem a počtem vydaných kusových akcií. Emisní ážio je rozdíl mezi nepeněžitou hodnotou vkladu a jmenovitou nebo účetní hodnotou akcie. Tento rozdíl nebo jeho část z něj může společnost vrátit upisovateli nebo se použije do rezervního fondu. Zkrácený název obchodní korporace je a.s. nebo akc. spol. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

ZOK nařizuje akciové společnosti zajistit bezplatný přístup k zákonem stanoveným údajům o společnosti na jejích internetových stránkách. Zakladatelem společnosti je ten, kdo přijal stanovy a podílí se na úpisu akcií. Základním dokumentem společnosti jsou stanovy, ty obsahují např. předmět podnikání, základní kapitál, počet akcií a naložení s nimi. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

Vnitřní struktura společnosti má nově dvě podoby: dualistickou a monistickou, mezi kterými si zakladatelé zvolí. U obou podob vnitřních systémů je nejvyšším orgánem valná hromada. Práva a povinnosti valné hromady jsou dány zákonem a stanovami. Akcionáři pomocí valné hromady uplatňují své právo se podílet na řízení akciové společnosti.

(Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

Tab. 1 – Vnitřní struktura akciové společnosti

Dualistický systém Monistický systém

Vrcholný orgán Valná hromada Valná hromada

Statutární orgán Představenstvo Statutární ředitel

Kontrolní orgán Dozorčí rada Správní rada

Zdroj: Vlastní zpracování dle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích

(24)

24

V dualistickém pojetí společnosti je statutárním orgánem představenstvo, které vykonává obchodní vedení společnosti. Představenstvo zabezpečuje vedení účetnictví, předkládá valné hromadě účetní uzávěrky a návrhy na rozdělení zisku a ztráty. Členy představenstva volí a odvolává z funkce valná hromada společnosti. Nebo tato pravomoc může náležet dozorčí radě. Neurčí-li stanovy jinak, pak má představenstvo 3 členy, každý z nich má právě jeden hlas. Dozorčí rada kontroluje činnost představenstva a společnosti, je odpovědná valné hromadě. Pokud stanovy neučí jinak, má dozorčí rada 3 členy. Pro členy představenstva a dozorčí rady platí zákaz konkurence. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

V monistickém pojetí má správní rada 3 členy. Správní rada zajišťuje obchodní vedení společnosti a její správný chod. Správní rada si volí i odvolává svého předsedu, kterým může být pouze fyzická osoba. Statutární ředitel je statutárním orgánem společnosti, kterého jmenuje správní rada. Může jim být pouze fyzická osoba a stará se o obchodní vedení společnosti. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

2.4.5 Družstvo

Družstvo musí mít minimálně 3 členy. Vzniká za účelem podnikání nebo vzájemného sjednocení a podpory vlastních členů nebo třetích osob. Založení družstva nastává na ustavující schůzi, která přijme stanovy, zvolí členy orgánů družstva a určí základní členský vklad. Tento vklad je pro všechny členy stejný a jeho splnění nesmí přesáhnout 3 roky.

Stanovy se schvalují ve veřejném hlasování, kde má každý člen schůze právě jeden hlas.

(Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

Orgány družstva jsou členská schůze, představenstvo, kontrolní komise a další orgány podle stanov. Každý člen má během hlasování právě jeden hlas. Není dovoleno být ve funkci déle než 5 let. Při důležitých událostech nebo k informačním účelům se svolává členská schůze. Zde se projednává např. změna stanov, odvolání členů nebo přijetí nových.

Pouze členové družstva mají právo hlasovat na členské schůzi. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

(25)

25

Statutárním orgánem družstva je představenstvo, které vykonává funkci obchodního vedení společnosti. Představenstvo má alespoň 3 členy. Pro členy představenstva platí zákaz konkurence. Kontrolní komise má za úkol dohlížet na činnost družstva, řeší stížnosti podané od členů a má právo požadovat informace o družstvu a jeho hospodaření. Zjištěná pochybení oznamuje představenstvu a kontroluje zjednání nápravy. Pro členy kontrolní komise opět platí zákaz konkurence. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

Pokud má družstvo méně jak 50 členů, pak se podle stanov nemusí zřizovat představenstvo a statutárním orgánem jen předseda družstva. Dále se nemusí zřizovat kontrolní komise, její činnost vykonává členská schůze. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

Zákon rozděluje družstva na bytová a sociální. Bytové družstvo slouží k zajištění bytových potřeb členů družstva. Může spravovat bytové domy nebo nebytové prostory, které vlastní třetí osoby. Sociální družstva se věnují obecně prospěšným činnostem za účelem sociální a pracovní pomoci jinak znevýhodněným osobám do společnosti. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

(26)

26

2.4.6 Přehled právních forem podnikání dle ZOK a ŽZ

V tabulkách 2 a 3 jsou uspořádány nejvýznamnější právní formy podnikání v ČR dle Zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a Zákona č. 455/1991, živnostenský zákon (ŽZ).

Tab. 2 – Přehled právních forem podnikání dle ZOK a ŽZ

Živnostenské podnikání

Obchodní společnosti

Osobní společnosti Kapitálové společnosti Veřejná

obchodní společnost

Komanditní společnost

Společnost s ručením omezením

Akciová společnost

Počet zakladatelů

1 osoba Minimálně 2 osoby (právnické nebo fyzické)

Minimálně 2 osoby (jeden

komplementář a jeden komanditista)

Minimálně 1 osoba

Minimálně 1 osoba

Ručení za závazky z podnikání

Neomezeně celým svým majetkem

Vlastníci ručí společně a nerozdílně celým svým majetkem

Komplementář – celým svým majetkem

Komanditista – do výše svého nesplaceného vkladu (komanditní sumy)

Vlastníci ručí za závazky z podnikání společně, nerozdílně do výše svých nesplacených vkladů

Společnost ručí celým svým majetkem.

Akcionáři neručí za závazky společnosti

Počáteční kapitál

Není zákonem stanoven

Není zákonem stanoven

Není zákonem stanoven

1 Kč 2 mil. Kč

(80 tisíc EUR) Administra-

tivní zatížení

Živnostenské oprávnění

Sepsání společenské smlouvy, zapsání do obchodního rejstříku

Sepsání společenské smlouvy, zapsání do obchodního rejstříku

Sepsání společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny, složení základního kapitálu, zápis do obchodního rejstříku

Přijetí stanov, složení základního kapitálu, zápis do obchodního rejstříku.

Rozdělení zisku a zdanění

Zisk připadá živnostníkovi a daní ho daní z příjmu FO

Zisk se dělí rovným dílem mezi

společníky.

Každý společník daní svůj podíl na zisku (daň z příjmu FO nebo PO)

Neurčí-li spol. sml.

jinak: Zisk se dělí rovným dílem mezi společnost a komplementáře.

Zisk společnosti si rozdělí

komanditisté v poměru jejich podílů.

Dvojí zdanění.

Příjem společnosti a příjem z kapitálového majetku.

Podíl určují vlastněné akcie

Zdroj: Vlastní zpracování dle ZOK

(27)

27

Tab. 3 – Přehled právních forem podnikání dle ZOK (Družstvo) Družstvo

Počet zakladatelů Malé družstvo od 3 do 50 členů

Ručení Majetkem družstva, členové neručí

Počáteční kapitál Není zákonem stanoven

Administrativní zatížení Přijetí stanov, složení vkladu Rozdělení zisku a zdanění Podle výše vkladů

Zdroj: Vlastní zpracování dle ZOK

(28)

28

3 Komparace vybraných změn právních úprav podle obchodního zákoníku s úpravami dle zákona o obchodních korporacích

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník zanikl 1. ledna 2014, kdy vstoupil v platnost zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Rekodifikací prošel zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který vymezuje závazkové vztahy z obchodního styku a je obecným právním předpisem. Zákon o obchodních korporacích obsahuje právní úpravy obchodních korporací a družstev. Novelizací prošel i zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon.

3.1 Komanditní společnost

Komanditista měl za povinnost podle obchodního zákoníku vložit do základního kapitálu 5 000,- Kč Podle nového ZOK sice vkladovou povinnost stále má, ale výši stanovuje společenská smlouva. Jeho vklad bude činit takovou výši, na jaké se zakladatelé dohodnou.

(Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a Sagit, 2014)

3.2 Společnost s ručením omezeným

Tato právní forma zaznamenala nejvíce zásadních změn oproti předchozí právní úpravě.

Společnost s ručením omezeným dnes například není omezena horní hranicí počtu společníků. V obchodním zákoníku byla hranice 50 společníků. Základní kapitál musel dosahovat výše 200 000 Kč, podle ZOK je dnešní minimální vklad 1 Kč1. Poslední zásadní novinkou je zavedení kmenového listu, jedná se o druh cenného papíru, který vyjadřuje vlastnická práva společníka. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a Sagit, 2014)

3.3 Akciová společnost

Byla zrušena veřejná a neveřejná nabídka akcií. Obchodní zákoník nařizoval, aby pomocí veřejné nabídky akcií zakladatelé vytvořili základní kapitál, který převyšoval jmenovitou hodnotu upsaných akcií. Základní kapitál s veřejnou nabídkou akcií musel dosahovat výše alespoň 20 mil Kč. Základní kapitál bez veřejné nabídky akcií pak alespoň 2 mil Kč. Podle

1Důvodem pro zrušení původní výše základního kapitálu, bylo zjednodušit zakládání s.r.o. a zpřístupnit ho i drobným podnikatelům. Navíc vlastníci s.r.o. ručí za závazky z podnikání společně, nerozdílně do výše svých nesplacených vkladů. Základní kapitál ve společnosti s ručením omezením neměl proto velký význam.

Dalším faktorem bylo, že zákon nenařizuje, aby základní kapitál byl ve společnosti udržován po celou dobu její činnosti. Proto základní kapitál u s.r.o. nepředstavoval velké záruky pro věřitele a byl spíše nepodstatný.

(29)

29

ZOK musí akciová společnost mít základní kapitál rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Částka musí dosahovat alespoň 2 000 000 Kč, nebo 80 000 EUR.

(Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a Rydvalová, 2014)

3.4 Družstvo

Družstvo také zaznamenalo několik změn. Podle obchodního zákoníku muselo mít družstvo jako zakladatele minimálně pět členů nebo minimálně dvě právnické osoby. Dále byla zákonem stanovena výše základního kapitálu na 50 000,- Kč ZOK stanovuje počet zakladatelů podle typu družstva. Malé družstvo musí zakládat minimálně 3 a maximálně 50 zakladatelů. Nově není zákonem stanovena výše základního kapitálu.

(Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a Sagit,2014)

(30)

30

4 Kritéria pro volbu právní formy podnikání

Pokud chce občan České republiky začít podnikat, čeká ho několik důležitých otázek, na které si musí odpovědět, a rozhodnout se jak bude svou podnikatelskou činnost realizovat.

První důležité rozhodnutí je, jestli se nechá zaměstnat nebo začne podnikat. Pokud se rozhodne stát se zaměstnancem, nebude mít svobodu vlastních rozhodnutí. Bude svázán příkazy jeho nadřízených, jeho kreativita a pracovní nasazení budou využity pro dosažení podnikatelských cílů druhých osob. Jako podnikatel sice nese odpovědnost za svá rozhodnutí, ale může svobodně podnikat. (Brealey, 2012)

Při výběru právní formy podnikání záleží na subjektivním názoru podnikatele, pro kterou formu se rozhodne. Během rozhodovacího procesu zohledňuje několik kritérií, která jsou uvedena v této kapitole.

4.1 Účel založení

Nejdůležitějším kritériem, které určuje další postup, je účel založení. Proč chce osoba začít podnikat, v jakém oboru, čeho a jak chce dosáhnout, co k tomu bude potřebovat, jestli začne podnikat sama nebo se společníkem. (iPodnikatel.cz, 2014)

Záleží na budoucím podnikateli, aby uvážil všechny možnosti, jaké mu jsou k dispozici v právních formách podnikání. Měl by zvážit, jaký počáteční kapitál má k dispozici, jak velké riziko je ochoten brát na své jméno a svou zodpovědnost. Jestli má přístup k vlastnímu kapitálu nebo pro své podnikání potřebuje získat kapitál cizí.

(iPodnikatel.cz, 2014)

4.2 Podnikat sám nebo s další osobou

Dalším kritériem je šíře podnikatelského působení. Začínající podnikatel si musí určit, zda je možné předpokládanou podnikatelskou činnost vykonávat v jedné osobě, a bude tak zajištěno vše pro správný chod společnosti. Nebo bude šíře větší a jedna osoba by všechny úkony nebyla schopná vykonávat. S ohledem na minimální základní kapitál jsou nejvhodnější formy OSVČ a společnost s ručením omezeným. OSVČ nemá zákonem stanovou výši základního kapitálu a společnost s ručením omezeným je dovoleno založit se základním kapitálem 1 Kč. Do této oblasti může spadat i potřeba zaměstnanců. Začínající

(31)

31

podnikatel musí zvážit, zda k realizaci jeho záměru je potřeba zaměstnat nějakého zaměstnance, popř. několik. (iPodnikatel.cz, 2014)

Záleží i na zákonem stanoveném počtu zakládajících osob. Podnikatel se může rozhodnout pro založení veřejné obchodní společnosti, u ní je povinnost minimálně 2 zakládajících osob, právnických nebo fyzických. S tím souvisí i povinnost vytvářet některé orgány společnosti, které předepisuje zákon. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

4.3 Administrativa

Důležité je zvážit i administrativní zatížení při zakládání společnosti. Pokud podnikatel zvolí živnost, pak je administrativa minimální oproti zakládání některé z obchodních korporací. Mezi administrativní zatížení se může započítat i povinnost vést účetnictví.

Minimum živnostníků má za povinnost vést podvojné účetnictví. OSVČ vedou jednodušší daňovou evidenci. U obchodních korporací je účetní povinnost stanovena zákonem a je tedy mnohem náročnější než u živnostenské činnosti. Zajištění vedení účetnictví může pro korporaci znamenat další finanční výdaje a zakladatele může tento faktor odradit.

(Rydvalová, 2014)

4.4 Finanční prostředky

Podnikatel musí zvážit, jaké finanční prostředky má k dispozici. Zákon předepisuje u některých obchodních korporací povinnost základního kapitálu. S novým zákonem o obchodních korporacích se např. u s.r.o. snížil základní kapitál až na 1 Kč. U živnostenské činnosti není zákonem základní kapitál stanoven. Možnost financování a přístup k cizím zdrojům, jako je například bankovní úvěr nebo získání investorů, je mnohem jednodušší pro obchodní korporace než pro živnostníka. (IPodnikatel.cz, 2014)

4.5 Ručení

Ručení za závazky je absolutní u živnostenské činnosti, kde veškerou odpovědnost nese živnostník a dokonce ručí celým svým majetkem. V obchodních korporacích jako je společnost s ručením omezeným a akciová společnost společníci ručí jen do výše svých nesplacených vkladů. Jako živnostník, který ručí celým svým majetkem, má pak naprostou kontrolu nad podnikatelskou činností a rozhodovací právo připadá pouze na něj.

(32)

32

U obchodních korporací je rozhodovací právo rozděleno zpravidla mezi více společníků, kteří musejí najít shodu, a jejich pravomoci upravuje společenská smlouva.

(IPodnikatel.cz, 2014)

4.6 Nakládání se ziskem

Dělení zisku se živnostníka netýká, protože mu po zdanění připadne celý. Je na živnostníkovi jak naloží se ziskem, který se mu podařil získat. Zisk živnostníka po zdanění a odpočtu zdravotního a sociálního pojištění je ekvivalentem čisté mzdy zaměstnance.

O jeho rozdělování a užívání rozhoduje sám. U obchodních korporací jsou společníci svázáni zákonem o obchodních korporacích, pokud společenská smlouva neurčí jiné rozdělení podílů mezi společníky. (Rydvalová, 2014)

(33)

33

4.7 Schéma rozhodování při výběru právní formy podnikání

Obrázek č. 1 shrnuje kapitolu 4 graficky. Procesu výběru právní formy podnikání by měl začínající podnikatel věnovat dostatečný čas. Právní řád České republiky mu nabízí několik alternativ podnikání, které se od sebe velmi liší. Špatné rozhodnutí by mohlo neblaze ovlivnit celou podnikatelskou činnost přílišnou finanční a administrativní zatížení.

Obchodní korporace a družstvo mají za výhodu využití společného kapitálu ze zdrojů zakladatelů, kolektivní spolupráci, rozdělení funkcí. Hlavní nevýhodou je složitost definování vztahů ve společnosti, vyšší finanční nákladnost, administrativa.

(Rydvalová, 2014)

Obr. 1 – Schéma rozhodování při výběru právní formy podnikání Zdroj: Vlastní zpracování, dle Rydvalové, P. (s. 49)

(34)

34

5 Zakládání podniku

Pokud se podnikatel rozhodne založit si vlastní podnik, musí absolvovat proces založení podniku a splnit předepsané náležitosti (Rydvalová, 2014):

• Zajistit oprávnění k výkonu činnosti podniku. Na základě předmětu podnikání vydá příslušné oprávnění živnostenský úřad nebo jiný úřad, který má pravomoc vydat takové oprávnění.

• Oznámení činnosti, přihlášení se k registraci a přihlášení se jako plátce daní u příslušného finančního úřadu. Povinnost přihlášení se jako plátce DPH podle obratu je hranice 1 000 000,- Kč

• Přihlásit sebe jako zakladatele (nebo více zakladatelů), zaměstnance podniku, pokud v podniku bude nějaké zaměstnávat, u správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny. Podnik je povinen platit sociální a zdravotní pojištění v zákonné lhůtě.

• Splnění požadavků, vyhlášek, norem, předpisů v místě realizace podnikatelské činnosti (ekologie, stavební povolení, požární předpisy atd.).

• V bance obstarat založení bankovního účtu.

• Patentní ochrana, autorské právo, ochranné známky, takovými záležitostmi se podnik zabývá, pokud je k výkonu a ochraně své činnosti bude potřebovat.

• Pojištění odpovědnosti za škodu.

• Právnické řešení smluvních vztahů.

• Uzavření zákonem předepsaných smluv jako zakladatelské nebo společenské smlouvy (dle právní formy podnikání a počtu zakladatelů), smlouva o právech a povinnostech společníků a jednatelů v dané společnosti.

• Smlouvy nechat notářsky ověřit.

• Uzavření smluv v pracovně právních vztazích a zaškolení pracovníků.

• Náležitosti vedení účetnictví.

• Splňovat veškeré náležitosti pro uskutečnění zápisu do obchodního rejstříku. Včas zaplatit veškeré povinné poplatky.

(35)

35 5.1 Vznik obchodní korporace

K založení společnosti dochází na základě společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny.

Záleží na počtu zakladatelů i vybrané právní formě podnikání. Společenská smlouva, kterou se zakládají kapitálové společnosti, má formu veřejné listiny. Společenská smlouva, kterou se zakládají družstva, se uzavírá přijetím ustavující schůze. Obchodní společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku, pokud zakladatelé nepodají žádost o zapsání do 6 měsíců od dne založení, pak je další postup jako při odstoupení od smlouvy, tedy obchodní společnost nevznikne. Tato lhůta 6 měsíců není závazná v případě, že ve společenské smlouvě je uvedeno jinak dlouhé časové rozmezí, ale v případě jeho nedodržení se postupuje stejně. V případě družstev, pokud nepodají podnět pro zapsání do obchodního rejstříku ve výše stanovených časových rozmezích, pak se předpokládá, že ti co se ucházeli o členství, vzali svou žádost zpět. (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)

(36)

36

6 Varianta zakládání společností v České republice

Kapitola 6 se věnuje jedné z možností zakládání společností. Poznatky vycházejí z osobního rozhovoru s podnikatelem z praxe.

V dnešní době existují firmy nebo přímo právníci, kteří se zabývají zakládáním podniků.

Začínající podnikatel, který se rozhodl začít podnikat a nechce absolvovat několika týdenní vyřizování náležitostí na úřadech nebo ani nedisponuje povinným základním kapitálem, si koupí už založenou společnost od prostředníka. Stačí si vybrat právní formu podnikání a název firmy. Přičemž základní kapitál je ze zakladatelského účtu odčerpán po zapsání nové společnosti do obchodního rejstříku. Během převodu na osobu nového majitele, za společnost zodpovídá nový majitel. U převodu se nestává, aby byl zamítnut ze strany úřadů.

Jak je tento postup možný? Osoba specializující se na zakládání podniku dokáže s jedním kapitálem založit několik společností. Ukázkovým příkladem je akciová společnost, která má zákonem předepsanou výši základního kapitálu na 2 000 000,- Kč Prostředník si zažádá v bance o otevření zakladatelského účtu, na který složí povinný základní kapitál v plné výši. Banka posléze účet zablokuje a vydá prostředníkovi potvrzení, že vložil zákonnou výši základního kapitálu na zakladatelský účet. Prostředník předloží potvrzení z banky při registraci na obchodním rejstříku, protože prostředník splňuje veškeré náležitosti a na zakladatelském účtu je zákonný základní kapitál, úřad mu vydá povolení a vzniká nová právnická osoba (akciová společnost). Protože se prostředník stal právnickou osobou, banka mu odblokuje jeho zakladatelský účet. Prostředník následně odčerpá své peníze ze zakladatelského účtu, provede výběr do pokladny. Zůstatek v pokladně nepodléhá žádným kontrolám. Následně peníze vyvede z pokladny několika způsoby např. platbou za služby nebo výdajovým dokladem za zboží. Výsledkem je vždy ta situace, že zakladatelský účet je prázdný. V obchodním rejstříku je stále zapsaná výše základního kapitálu 2 000 000 Kč, kterým akciová společnost ručí za své závazky.

Založení nové společnost trvá několik týdnů a úřad má právo žádost zamítnout, pokud nejsou splněny veškeré náležitosti. Zamítnutí prodlužuje založení podniku o dalších několik týdnů. Převedení společnosti od prostředníka trvá kratší dobu a už v době převodu

(37)

37

je nový podnikatel majitelem a zodpovídá za závazky společnosti. Navíc převod nebývá zamítnut. Koupě založené společnosti samozřejmě není zadarmo, stojí zhruba od 25 (s.r.o.) do 100 tisíc Kč (a.s.). Částka sice převyšuje náklady spojené se založením společnosti, ale rozdíl není nijak zásadní a podnikatelé služeb takových prostředníků často využívají.

Pokud by si chtěl podnikatel založit společnost osobně, musel by zaplatit za notářské ověření smluv (ceník notářů je tabulkově jednotný) a poplatky při zapsání do obchodního rejstříku. Toto cestou by ho založení společnosti vyšlo na částku okolo 20 tisíc Kč.

Nákup založené společnosti má pro podnikatele mnoho výhod. Proces získání společnosti je mnohem kratší, podnikatel nemusí disponovat základním kapitálem (u akciové společnosti je základní kapitál 2 000 000 Kč). Jedná se pouze administrativně a časově méně náročný odkup společnosti.

Snížení základního kapitálu u společnosti s ručením omezeným z 200 000 Kč na 1 Kč podle ZOK, mělo za následek nárůst počtu s.r.o. (viz kapitola 7). Zvýšení počtu nově založených s.r.o., ale zůstal za očekáváním. Důvodem je, že zakladatel sice už nemusí disponovat základním kapitálem v takové výši, ale administrativní poplatky na založení společnosti jsou fixní. Koupě už vzniklé společnosti sice přináší větší finanční výdaje, ale rozdíl není nijak velký. Navíc podnikatel ušetří mnoho času, jeho žádost nebude zamítnuta a prakticky okamžitě se může stát majitelem např. akciové společnosti. Pokud má společnost základní kapitál 2 mil Kč, snadněji se dostane k cizímu kapitálu a u věřitelů vzbuzuje větší důvěru. Podnikatel se může stát majitelem společnosti s velkým základním kapitálem a přitom takovou částkou nikdy nedisponovat.

Popsané zakládání podniku je podle legislativy legální. Zda je takový postup i morální, je na samotných podnikatelích, kteří takové varianty zakládání společností využívají.

(38)

38

7 Vývoj počtu vybraných společností v Česku (s.r.o. a a.s.)

Během roku 2014 vzniklo v Česku 24 870 nových firem s právní formou podnikání s.r.o. a a.s. Jedná se o nejvyšší počet nových firem od předkrizového roku 2007. Takový nárůst v počtu nových společností je v důsledku optimistických vyhlídek v české ekonomice a podnikatelé začali opět investovat do projektů. V Česku bylo evidováno na konci roku 2014 celkově 411 351 společností (s.r.o. a a.s.), tj. meziroční nárůst o 5 %. Z celkového počtu společností bylo 25 372 akciových a 385 979 s ručením omezeným. Během roku 2014 zaniklo celkem 5 071 společností. Čistý nárůst společností s právní formou s.r.o. a a.s. činí 127 473 firem, spočítáno z tabulky 5. Nejvíce firem je zaregistrovaných v okolí velkých měst. V Praze byla zaregistrována téměř polovina z nově vzniklých společností za rok 2014, jejich počet byl 11 246 (45,22 %). (Bisnode, 2015)

Tab. 4 – Vývoj počtu s.r.o. a a.s. v ČR od roku 2007 do roku 2014

Zdroj: Vlastní zpracování, dle Bisnode

Vývoj počtu nově založených s.r.o. a a.s. ukazuje tabulka 6. Z tabulky vyplývá, že se snižuje podíl nově založených akciových společností na podnikatelské základně. Hlavní příčinou je zákaz anonymních akcií.

Tab. 5 – Počet nově založených s.r.o. a a.s. od roku 2007 do roku 2014 Rok/

Počet

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

s.r.o. 21 063 22 638 21 756 22 460 21 174 21 592 22 227 24 266

a.s. 3 967 1 336 1 095 1 174 1 159 862 618 604

Celkem 25 030 23 974 22 851 23 634 22 333 22 454 22 845 24 870 Zdroj: Vlastní zpracování, dle Bisnode

Z tabulky 6 vyplývá, že roste počet s.r.o. Ze studie Ze studie společnosti Bisnode (2015) lze dále zjistit, že okolo 1 800 společností v Česku má základní kapitál ve výši 1 Kč.

Rok/

Počet

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

s.r.o. 261 946 280 736 296 787 316 429 332 987 348 334 366 432 385 979 a.s. 21 932 22 888 23 221 24 042 24 714 24 937 25 120 25 372 Celkem 283 878 303 624 320 008 340 471 357 701 373 271 391 552 411 351 Meziroční

změna

x 6,96 % 5,40 % 6,39 % 5,06 % 4,35 % 6,86 % 5,06 %

(39)

39

Takovou výši základního kapitálu umožnil nový zákon o obchodních korporacích, který se stal platným 1. ledna 2014. Plných 69 % společností s ručením omezeným, které vznikly v loňském roce, má základní kapitál nižší než 200 000 Kč (minimální hranice základního kapitálu podle staré legislativy). Pouhých 3,5 % nově vzniklých společností s ručením omezeným má základní kapitál vyšší než 200 000,- Kč (Bisnode, 2015)

Poradenská společnost Bisnode provedla výzkum, ve kterém zjistila, že z tuzemských podnikatelů se stávají individualisté. Nejvyužívanější obchodní korporací v Česku je už delší dobu společnost s ručením omezeným. Fyzické osoby vlastní téměř 85 % s.r.o., z tohoto počtu vlastní společnost s ručením omezeným jedna fyzická osoba ze 46,15 %. A více fyzických osob ovládá s.r.o. z 38,60 %. Právnické osoby vlastní téměř 9 % s.r.o.

Z dlouhodobých statistik Bisnode vyplývá, že roste počet individuálních vlastníků s.r.o.

Tvrzení dokládá tabulka 7. Podnikatelé v Česku dávají přednost podnikání bez společníků, vyhýbají se tím konfliktům v řízení společnosti. Dalším důvodem, proč roste počet individuálních vlastníků s.r.o. je, že živnostníci a fyzické osoby přehodnotili své podnikání a po vstoupení v platnosti zákona o obchodních korporacích si založili vlastní společnost s ručením omezeným. Hlavním důvodem je omezení rizik, omezené ručení a zvýšení prestiže. Administrativní náročnost při založení s.r.o. oproti živnosti už nemá takový význam. (Bisnode, 2014)

(40)

40 Tab. 6 – Vlastnická struktura s.r.o.

Počet/

Vlastnická struktura

Počet (březen 2012)

Podíl na celku

Počet (květen 2013)

Podíl na celku

Počet (květen 2014)

Podíl na celku Vlastněné

právě jednou PO

26 144 7,62 % 28 505 7,98 % 31 192 8,29 %

Více než jednou PO

5 605 1,63 % 5 151 1,44 % 5 109 1,36 %

Společně PO a FO

12 651 3,69 % 13 196 3,69 % 13 367 3,55 %

Právě jednou FO

141 647 41,30 % 160 297 44,88 % 173 616 46,15 %

Více než jednou FO

145 107 42,31 % 142 741 39,97 % 145 220 38,60 %

Ostatní 11 839 3,45 % 7 271 2,04 % 7 714 2,05 %

Zdroj: Vlastní zpracování dle Bisnode

Růst počtu společností s ručením omezeným a akciových společností má za následek, že v loňském roce bylo v Česku zaregistrováno nejméně nových individuálních podnikatelů od roku 2005. V roce 2014 se zaregistrovalo pouhých 62 000 nových podnikatelů, tj. o 10 % méně než v roce 2013 a nejméně od roku 2005. Klesl hlavně zájem o obchod, naopak zájem o poskytování služeb zprostředkovatelům oproti minulým letům vzrostl. Celkový počet osob, které vlastní živnostenský list je v Česku necelých 2,1 milionů osob.

(Bisnode, 2015)

(41)

41

V posledních letech ubývá celkový počet aktivních OSVČ2, jak vyplývá z tabulky 8. Za celkový pokles může hlavně ubývání OSVČ, které mají hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Naopak stálý nárůst zaznamenává OSVČ s vedlejší samostatnou činností. Za tuto skutečnost může nestabilita pravidelných příjmů z podnikání. Proto jsou OSVČ nuceny si ke své hlavní činnosti najít další výdělečnou činnost. Podnikání pro ně není jediným zdrojem příjmů. Zároveň zaměstnanci, kteří jsou nespokojeni se svou mzdou, jsou nuceni si najít další zdroj příjmů. Řešením je pro některé právě podnikání ve vedlejší činnosti.

Tab. 7 – Vývoj počtu OSVČ v České republice

Rok OSVČ

v hlavní činnosti

OSVČ ve vedlejší činnosti

Celkem

2009 648 941 306 718 955 659

2010 640 406 336 663 977 069

2011 649 990 351 774 1 001 764

2012 627 596 366 492 994 088

2013 602 395 374 833 977 228

2014 586 112 386 244 972 356

Zdroj: Vlastní zpracování dle Podnikatel.cz

2 Za úbytek počtu OSVČ může jejich přehodnocení právní formy podnikání, kterou doposud využívali. Se změnou legislativy se jim nabízí založit si vlastní s.r.o. Dalším důvodem je jejich návrat do zaměstnaneckého poměru, kde mají větší jistotu pravidelných měsíčních příjmů. Ekonomika se vzpamatovává z finanční krize z roku 2008, zaměstnavatelé opět nabírají nové zaměstnance. OSVČ, které nastoupili do zaměstnaneckého poměru, nemuseli svá oprávnění k živnosti zrušit a ponechávají si je.

Figur

Updating...

Referenser

Relaterade ämnen :