• No results found

Význam přijetí eura pro konkrétní český exportující podnik.

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "Význam přijetí eura pro konkrétní český exportující podnik."

Copied!
47
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

Význam přijetí eura pro konkrétní český exportující podnik.

Bakalářská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208R085 – Podniková ekonomika Autor práce: Petr Nožička

Vedoucí práce: PhDr. Ing. Lenka Sojková, Ph.D.

(2)
(3)
(4)

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že texty tištěné verze práce a elektronické verze práce vložené do IS STAG se shodují.

16. 4. 2019 Petr Nožička

(5)

Poděkování

Rád bych poděkoval PhDr. Ing. Lence Sojkové, Ph.D. za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracování bakalářské práce. Také bych chtěl touto cestou poděkovat majitelům společnosti KOBIT Holding, s.r.o. za poskytnuté informace k mé práci.

(6)

Anotace

Bakalářská práce „Význam přijetí eura pro konkrétní exportující podnik“ je rozčleněna do dvou částí. V teoretické části jsou definované jednotlivé klíčové pojmy na základě prostudované odborné literatury, časopisů a internetových zdrojů. Nejdříve je provedena typologie podniku, následně se práce věnuje historii eura společně s jeho zavedením v eurozóně a nakonec jsou v této části ještě použity teoretické poznatky, které poukazují na možné výhody a nevýhody plynoucí z přijetí eura. V praktické části je charakterizována holdingová společnost KOBIT Holding, s.r.o. a její hlavní podnik KOBIT, spol. s r.o., kterým se práce zabývá. Součástí je rozbor získaných prostudovaných informací z interních materiálů daného podniku. V poslední řadě praktická část poukazuje na možnosti eliminace kurzového rizika pro daný podnik a na význam přijetí eura pro KOBIT, spol. s r.o., ale též na možné využití získaných poznatků v praxi.

Klíčová slova

Eliminace kurzového rizika, euro, eurozóna, firma, holding, KOBIT, měnový kurz, podnik podnikání.

(7)

Annotation

The significance of acceptance the euro for a specific Czech exporting company

The bachelor thesis „The importance of adopting euro for a specific exporting company“ is divided into two parts. In the theoretical part are define the key terms on the basis of researched professional literature, magazines and internet sources. First of all, knowledge from the area of typology of the business is carried out, then the thesis deals with the history of the euro together with it is establishment in the eurozone and in the end, there are theoretical findings, which point towards the possible advantages and disadvantages of adopting the euro. In the practical part, the holding company KOBIT Holding, s.r.o is characterized and also their main branch KOBIT, spol. s.r.o., which the work details. Within this chapter, lies historical information about the company as well as an analysis of the gathered researched information, from the internal materials of the given business. In the end the practical part points out the possibilites of elimination of the exchange rate risk for the given business and the meaning of adopting the euro for KOBIT, spol, s.r.o., as well as he possible use of the aforementioned gained knowledge in practice.

Key Words

Exchange rate risk elimination, euro, euro area, company, holding, KOBIT, exchange rate, business, entrepreneurship.

(8)

Obsah

Seznam obrázků ... 10

Seznam tabulek ... 11

Seznam zkratek ... 12

Úvod ... 13

1. Podnik a podnikání... 14

1.1 Typologie podniků ...15

Podniky dle právní formy ... 15

Podniky dle sektorů a hospodářských odvětví ... 16

Podniky podle velikosti ... 17

Podniky podle typu výroby ... 17

Sdružení podniků ... 18

2. Euro ... 19

2.1 Eurozóna ...20

2.2 Zavedení eura ...21

Scénáře zavedení eura v České republice ... 22

Podmínky přijetí eura ... 23

2.3 Výhody přijetí eura ...24

Eliminace transakčních nákladů ... 25

Transparentnost cen ... 25

Eliminace kurzového rizika ... 26

Snížení reálných úrokových sazeb ... 27

2.4 Nevýhody přijetí eura ...27

Ztráta autonomní měnové politiky ... 27

Jednorázové náklady na zavedení eura ... 28

Riziko inflace... 28

Neschopnost čelit asymetrickým šokům ... 29

Ztráta výnosů z ražby nových bankovek ... 29

3. KOBIT Holding, s.r.o. ... 30

(9)

4.1 Eliminace kurzového rizika při nákupu v eurech ...37

4.2 Eliminace kurzového rizika při prodeji v eurech ...40

4.3 Význam přijetí eura pro KOBIT, spol. s r. o. ...41

Závěr ... 44

Seznam použité literatury ... 45

(10)

Seznam obrázků

Obrázek 1: Graf EUR/CZK ... 20

Obrázek 2: Madridský scénář zavedení eura ... 22

Obrázek 3: Velký třesk ... 23

Obrázek 4: KOBIT Holding, s.r.o. ... 30

Obrázek 5: Výnosy společnosti KOBIT, spol. s r.o. v jednotlivých letech ... 34

Obrázek 6: Výnosy společnosti KOBIT, spol. s r.o. v tuzemsku ... 35

Obrázek 7: Výnosy společnosti KOBIT, spol. s r.o. ze zahraničí ... 36

Obrázek 8: Nákup v hospodářských rocích 2016–2018 ... 37

(11)

Seznam tabulek

Tabulka 1: Rozdělení podniků podle velikosti ... 17

(12)

Seznam zkratek

CZK Česká koruna

ČNB Česká národní banka ČTK Česká tisková kancelář ECB Evropská centrální banka EMU Evropské měnové společenství EU Evropská unie

ESCB Evropský systém centrálních bank

GDP Hrubý domácí produkt (Gross Domestic Product) TUL Technická univerzita v Liberci

OKEČ Odvětvá klasifikace ekonomických činností OTS Obchodně technické služby

s.r.o. Společnost s ručením omezeným spol. s r.o. Společnost s ručením omezeným THZ Továrna hasicích zařízení

(13)

Úvod

Dne 1. 11. 1993 vstoupila v platnost Maastrichtská smlouva o Evropské unii, která byla počátkem evropského společenství. Jedenáct let nato, 1. května 2004 vstoupila Česká republika společně s dalšími devíti zeměmi do Evropské unie. Stala se tak součástí procesu evropské integrace a zároveň se zavázala k zavedení společné evropské měny – eura. Žádná lhůta na zavedení však nebyla stanovena, pouze bylo uvedeno, že stát bude moci vstoupit do jednotné měnové unie až po splnění tzv. konvergenčních kritérií. Hlavní otázkou tak není, zda euro přijmout a tím se stát státem eurozóny, ale přijetí co nejlépe načasovat. V práci se autor zabývá vstupem České republiky do eurozóny pouze okrajově a spíše se věnuje významu přijetí eura pro konkrétní podnik.

Práce je rozdělena do několika kapitol. V teoretické části práce jsou vymezeny veškeré teoretické pojmy. V první kapitole jsou definovány pojmy spojené s podnikáním a rozdělením podniků dle různých kritérií. Druhá kapitola je věnována euru. Nejdříve je ve stručnosti zmíněn historický vývoj eurozóny, následně jsou vyobrazeny možné scénáře zavedení eura společně s podmínkami pro přijetí eura a poslední část druhé kapitoly se již týká výhod a nevýhod plynoucích z přijetí eura.

Veškeré teoretické poznatky jsou rozpracované v praktické části ve směru k vybranému exportujícímu podniku KOBIT, spol. s r.o. Třetí kapitola je věnována historii podniku, jeho hlavní činnosti společně s finanční analýzou a rozboru pozice na tuzemském a především na zahraničním trhu prostřednictvím grafické analýzy. Ve čtvrté kapitole jsou zhodnoceny možnosti eliminace kurzového rizika pro KOBIT, spol. s r.o. při nákupu a prodeji výrobků v eurech. Také je zde zanalyzován význam přijetí eura pro společnost KOBIT, spol. s r.o.

Hlavním cílem bakalářské práce je provést analýzu významu přijetí eura pro exportující podnik KOBIT, spol. s r.o. Aby bylo možné cíle dosáhnout, bude nutné zjistit názory na přijetí eura od top managementu. V závěru bude na základě analýz provedeno vyhodnocení dopadu zavedení eura pro firmu KOBIT, spol. s r.o.

(14)

1. Podnik a podnikání

Definice podnikání vyplývá z definice podnikatele, kterého nový zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, §420 definuje následovně: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“ (ČESKO, 2012). Podnikání se však dá charakterizovat různě. Jak říká definice, jedná se především o snahu zhodnotit vložený kapitál. Aby se vložený kapitál podařilo zhodnotit, potřebuje podnik spokojené zákazníky a toho dosáhne tak, že bude uspokojovat jejich potřeby. K uspokojení potřeb jsou používány statky a služby, které podnikatel nabízí na českém i zahraničním trhu, kde musí čelit hned několika rizikům jako například nasycenost trhu, konkurence, inflace a při vstupu na zahraniční trh kurzové riziko, které je hlavním tématem této práce.

Podle občanského zákoníku můžeme dále podnik neboli obchodní závod definovat podle dvou hledisek. Z ekonomického hlediska je podnik subjekt, ve kterém se přetváří vstupy, jinak řečeno zdroje, na výstupy. Oproti tomu právnické hledisko, které vychází z nového zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, §502, definuje podnik takto: „Obchodní závod (dále jen „závod“) je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.“ (ČESKO, 2012). Nově je závod definován jako soubor jmění nikoliv majetku. Rozdílem těchto pojmů je to, že jmění zahrnuje jak zisk, tak ztrátu. Součástí závodu tedy jsou i veškeré dluhy podnikatele (Synek, 2015).

Existuje i obecná charakteristika podniku, kterou použil ve své knize „Úvod do podnikového hospodářství“ Wöhe. Ta popisuje podnik jako samostatně hospodařící jednotku nebo samostatné hospodářství zhotovující výrobky, popř. poskytující služby, tedy jen jako produktivní jednotky, jejichž charakteristickým rysem je ziskový motiv (Wöhe, 2007).

(15)

1.1 Typologie podniků

Z obecné charakteristiky podniku plyne, že je velká škála jednotek, které ji splňují. Tyto jednotky se sice vzájemně liší, ale na druhou stranu mají i určité společné vlastnosti.

Na jejich základě lze podniky rozdělit do několika skupin. Mezi základní možnosti třídění podniků patří rozdělení dle právní formy, dle sektorů a hospodářských odvětví, podle velikosti, podle typu výroby a podle jejich sdružení.

Podniky dle právní formy

Rozdělení podniků dle právní formy má dvě hlavní skupiny. První z nich je podnik jednotlivce neboli jinak řečeno podnik fyzické osoby, který je vlastněn pouze jednou osobou a má obvykle formu živnosti.

Druhou skupinu představují obchodní společnosti, které se dále dělí na společnosti osobní a kapitálové. Mezi osobní společnosti patří komanditní společnost a obchodní společnost.

Tyto společnosti jsou charakteristické především tím, že jsou vytvořeny a vlastněny dvěma a více osobami. V popředí zájmu stojí odborné schopnosti, vlastnosti a cíle společníka.

Vlastníci společnosti si potom společně dělí zisky a v případě ztráty jsou za ni společně odpovědní. Do kapitálových společností patří akciová společnost a společnost s ručením omezeným. Mezi hlavní charakteristické rysy patří majetková (kapitálová) účast společníků na podnikání, oddělení majetku společníků od majetku společnosti a společníci ručí jen do výše svého nesplaceného vkladu. Kapitálovou společnost může založit i jedna osoba.

Společnost s ručením omezeným

Firma obsahující označení „společnost s ručením omezeným“, které může být nahrazeno zkratkou „spol. s r.o.“ nebo „s.r.o.“, je jednoznačně v České republice nejpoužívanější právní forma podnikání. Největší oblibě se těší zejména u drobných a středních podniků (ČESKO, 2012).

(16)

kapitálu je 1 Kč, ledaže společenská smlouva určí, že výše vkladu je vyšší. Výše podílu může být stanovena jinak pro jednotlivé společníky. Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku.

Podniky dle sektorů a hospodářských odvětví

Nejen v České republice je národní hospodářství rozděleno dle určitých hledisek do čtyř sektorů. Prvním z nich je primární, do kterého patří podniky prvovýroby, které zpracovávají přírodní suroviny, sekundární sektor představuje zpracovatelský průmysl (stavební výroba, strojírenství, zpracování polotovarů). Tento sektor je charakteristický zpracováním statků získaných z primárního sektoru. Banky, doprava, školství a většina dalších služeb patří do terciálního a poslední kvartální sektor patří výzkumu a vývoji.

Podniky podle hospodářských odvětví byly do začátku roku 2008 uvedeny v odvětvové klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). Zde bylo hierarchicky uspořádané třídění ekonomických činností stanovené Českým statistickým úřadem. OKEČ však nahradila nová klasifikace jménem CZ-NACE, která dělí oblasti ekonomických činnosti tak, že každému subjektu vykonávajícímu nějakou ekonomickou činnost přiřadí specifický kód NACE. Podle klasifikace NACE se však neřídí pouze Česko, ale také celá Evropská unie. Data, která byla vytvořena podle této klasifikace, nejsou omezena pouze na Evropu, ale používají se i na světové úrovni. Důležitou věcí je, že při klasifikaci nezáleží na typu vlastnictví, na typu výroby (mechanizovaná nebo ruční výroba) nebo zda se výroba odehrává ve firmě nebo v domácnosti. NACE ani nerozlišuje, zda se jedná o tržní, či netržní činnosti ani mezi oficiální a neoficiální produkcí. Celkem je v CZ-NACE 21 sekcí, které se značí velkými písmeny od A do U. Další členění už je číselné a tvoří jej 88 oddílů, které jsou označeny dvoumístným číselným kódem (např. 03). Oddíly se potom člení do 272 skupin a 615 tříd.

(17)

Podniky podle velikosti

Podle velikosti se podniky dělí na mikro, malé, střední a velké. Jejich rozdělení je pro větší přehlednost uvedeno v tabulce 1.

Tabulka 1: Rozdělení podniků podle velikosti

Kategorie podniku Počet zaměstnanců Roční obrat Roční bilanční suma

Střední podnik < 250 ≤ 50 mil. EUR ≤ 43 mil. EUR

Malý podnik < 50 ≤ 10 mil. EUR ≤ 10 mil. EUR

Mikro podnik < 10 ≤ 2 mil. EUR ≤ 2 mil. EUR

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z http://prahafondy.ami.cz/cz/homepage.html

Podniky, které překročí alespoň jednu z uvedených hodnot v tabulce pro střední podnik, se automaticky stanou velký podnikem, což znamená, že podnik má nad 250 osob nebo roční obrat vyšší než 50 milionů EUR nebo roční bilanční suma přesahuje 43 milionů EUR.

Podniky podle typu výroby

Podle typu výroby rozdělil Zwach (1945) podniky ve své knize na:

 Výroba hromadná – podniky povětšinou vyrábí pouze jeden druh výrobku (např. pivovary, lihovary, elektrárny)

 Výroba vázaná – podniky vyrábí hlavní produkt a při tom ještě jeden nebo více produktů vedlejších nebo sdružených s hlavním výrobkem.

 Výroba druhová – firmy vyrábí především jeden typ výrobku avšak v různých velikostech.

 Výroba sériová – výrobky se vyrábí v sériích, jinak řečeno ve skupinách

 Výroba kusová – existují různé druhy výrobků, které se vyrábí v malém množství.

Jedná se především o věci na zakázku.

(18)

Podle P. Druckera (1997) se podniky naopak dělí na:

 Výroba na zakázku – zde platí heslo „náš zákazník náš pán“ protože se vyrábí podle jeho přání. Nejčastěji se jedná o kusovou výrobu.

 Vázaná (pevná) hromadná výroba – je předpokládán plynulý odběr výrobku. Při jakékoliv odchylce dochází k nižší hospodárnosti podniku.

 Pružná (flexibilní) hromadná výroba – tato výroba je spojením dvou předešlých.

Z výroby na zakázku si přebírá individualizaci výrobku, ale na druhou stranu přebírá výrobu standardizovaných komponent z hromadné výroby

 Plynulá (proudová) výroba – jedná se o nepřetržitou produkci, často 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. Přestávka produkce nastává pouze v době oprav.

Sdružení podniků

Existuje mnoho typů sdružení podniků. Pro tuto práci je však nejdůležitější holdingová společnost neboli holding company. Z anglického slova hold (držet) vyplývá, že společnost má velké množství akcií ostatních firem a díky tomu je v podstatě ovládá. U holdingu existují dva typy společností, které jsou vzájemně propojené a spolupracují spolu. Prvním z nich je mateřská společnost (nyní mateřská obchodní korporace označována jako řídící osoba), často také nazývána holdingová společnost. Druhá společnost se nazývá dceřiná (nyní dceřiná obchodní korporace označována jako ovládaná osoba). Mezi hlavní výhodu holdingu lze zařadit, že každá dceřiná společnost je samostatný právní subjekt a případná ztráta nebo hůře bankrot jedné z nich se nepřenese na ostatní. K dalším výhodám patří například podíl potřebný k ovládání dceřiné společnosti. Mateřská společnost nepotřebuje 100% podíl, často totiž stačí daleko menší. Při rozdrobeném vlastnictví může být podíl mnohdy menší než 10 %.

(19)

2. Euro

Euro, jakožto měnu eurozóny, lze definovat jako druhou nejpoužívanější měnu hned po americkém dolaru. Pojem eurozóna bude vysvětlen v další kapitole. O eurovou politiku se stará Evropská měnová banka se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu. Euro v dnešní době využívá již 19 států z 28 států Evropské unie. Jsou to právě ty státy, které patří do eurozóny. Dalších šest zemí, mezi které patří Bulharsko, Česko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko a Rumunsko, ještě nepatří do tzv. eurozóny a euro nevyužívají. Po splnění kritérií pro zavedení eura (Maastrichtská kritéria) i v těchto zemích bude muset být tato jednotná měna zavedena. I když Česká republika již splňuje veškerá kritéria pro zavedení eura, přijetí je stále v nedohlednu.

Euro, jakožto jednotná měna, je jedním z hlavních cílů Evropské unie a všechny státy, poté co budou ekonomicky připraveny, jsou nuceny euro přijmout. Dánsko, Švédsko a Velká Británie si jako jediné tři země vyjednaly výjimku při vstupu do Evropské unie v podobě ponechání původní měny.

Eurem se neplatí pouze v zemích tzv. eurozóny, ale oficiálním platidlem je euro i v malých zemích jako je San Marino, Monako a Vatikán. Dále euro využívají země jako například Andorra, Černá hora a Kosovo, Francouzská Guyana, ostrov Réunion, Martinik a Svatý Bartoloměj (francouzská zámořská území).

Hodnota eura byla v průběhu let velice kolísající. Euro dosáhlo svého historického maxima vůči české koruně v květnu roku 2000. Euro se tehdy kupovalo za neuvěřitelných 36,55 Kč.

Po tomto roce začala koruna posilovat a v roce 2002 se dokonce dostala pod 30 Kč za euro.

Nicméně v dalších letech byl kurz opět kolísající a pod 30 Kč za euro se znovu dostal až v únoru roku 2005. Po roce 2005 se kurz již nikdy nedostal nad 30 CZK/EUR. Česká koruna si nejlépe vedla v roce 2008, kdy posílila a euro se dalo sehnat pouze za 23,05 Kč. V současné době je kurz přibližně 25,7 CZK/EUR a za posledních 6 let kolísá v rozmezí 2,3 Kč (ČNB, 1993–2019).

(20)

Na následujícím grafu je vidět vývoj kurzu CZK/EUR od roku 2004 do současné doby.

Obrázek 1: Graf EUR/CZK

Zdroj: Vlastní zpracování na základě informací z https://www.kurzy.cz/

2.1 Eurozóna

Eurozóna neboli euro oblast označuje státy Evropské unie, které přijaly euro jako svoji oficiální měnu. Pro vstup do eurozóny musí státy splnit Maastrichtské kritéria (kritéria nominální konvergence), aby euro na své půdě mohly zavést. Ke konci roku 2018 čítá 19 členů, jejichž hospodářská výkonnost činí 70 % z celkové výkonnosti Evropské unie.

1. ledna 1999 do eurozóny vstoupilo prvních jedenáct států (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko). Euro bylo nejdříve zavedeno pouze devizově, což znamená, že ještě neexistovaly žádné mince a bankovky, ale byly možné bezhotovostní platby. 2. ledna 2001 se potom připojilo Rusko.

Rok na to bylo euro zavedeno také ve valutové podobě (byly vyraženy i euromince a vytisknuty eurobankovky). Dalším členem, který se připojil, bylo 1. ledna 2007 Slovinsko.

Dalšími členy potom byly Kypr a Malta, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko a Litva.

(21)

2.2 Zavedení eura

Existuje několik principů, kterými se bude přechod České republiky na jednotnou měnu eurozóny řídit. Mezi hlavní čtyři patří kontinuita právních nástrojů, cenová neutralita a nepoškození občana, ochrana spotřebitele a věcná a finanční odpovědnost.

Kontinuita právních nástrojů má na starost, aby všechny již existující smlouvy nebyly ovlivněny. Tím bude zachována právní jistota a to, že euro nebude mít za následek změnu jakýchkoliv podmínek smlouvy. Dále bude kontinuita zajištovat, že veškeré právní údaje, ve kterých se budou vyskytovat české koruny, zůstanou nadále platné a budou se moci převést na euro pouze dle oficiálního přepočítacího koeficientu. Jedinou výjimkou zůstane smluvní volnost a v souvislosti s ní budou moci smluvní strany na základě vzájemného souhlasu měnit smluvní podmínky.

Cenová neutralita a nepoškození občana souvisí s přepočtem veškerých cen a peněžních částek výlučně za použití stanoveného přepočítacího koeficientu. Cílem bude neutrální dopad na všechny účastnící se subjekty. Přepočtu se týká i zaokrouhlování. Ve vztahu mezi soukromým a veřejným sektorem bude vždy záležet, v čí prospěch bude plnění. Například u daní, poplatků či odvodů (částky stanovující plnění soukromého subjektu v prospěch veřejného sektoru) bude povoleno zaokrouhlovat pouze směrem dolů. Naopak u vrácení daní či podpory bude umožněno pouze zaokrouhlování směrem nahoru.

Třetím principem je ochrana spotřebitele, která má za cíl usnadnit občanům zvyknutí na novou měnu. Týkat se to bude zejména oblasti nákupu statků a služeb, kde by mohlo docházet k neodůvodněnému zvyšování cen. Hlavními nástroji bude důsledná kontrola pravidel přepočtu, zaokrouhlování a především duální označování vybraných cen a peněžních částek. To znamená, že ceny jsou uváděny jak v původní měně, tak v nové.

(SINN, Hans-Werner. 2016)

Posledním důležitým principem je věcná a finanční odpovědnost, která říká, že každý subjekt, ať už ze soukromého, či veřejného sektoru, bude odpovědný za přípravu na přechod

(22)

bude včasné poskytování informací a doporučení, jak přejít na euro. Hlavním cílem je zajištění minimalizace celkových nákladů.

Scénáře zavedení eura v České republice

Z historie vstupu jednotlivých států do eurozóny vzniky tři různé scénáře. Každý z nich má svá určitá specifika, výhody i nevýhody. Ten nejstarší a jediný v době vzniku eurozóny se jmenuje Madridský scénář (scénář s využitím přechodného období).

V Madridském scénáři je proces zavedení eura nejdelší. Prvním krokem je zavedení eura pouze v bezhotovostní podobě. Během této doby jsou bankovky a mince původní měny stále oficiálním platidlem, zatímco eurové bankovky a mince ne. To se však netýká bezhotovostních plateb, kde subjekt může platit jak v národní měně, tak v euru. Z toho vyplývá, že úvěrové instituce musí vést účty ve dvou měnách. Celková doba, která je mezi bezhotovostním zavedením eura a hotovostním může být maximálně tři roky. Celý proces zavedení eura je pro větší přehlednost uveden na následujícím obrázku.

Obrázek 2: Madridský scénář zavedení eura

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z http://www.cnb.cz

Druhému scénáři se přezdívá „Velký třesk“, v anglickém jazyce „Big Bang“. Scénář spočívá v jednorázovém zavedení jak bezhotovostního tak hotovostního eura. Jedná se také

(23)

že v případě přijetí eura použije právě scénář „Velký třesk“. Z obrázku níže je patrné, že doba zavedení eura je kratší než u předchozího Madridského scénáře.

Obrázek 3: Velký třesk

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z http://www.cnb.cz

Třetí scénář se nazývá Phasing – out („období postupného zrušení“), který lze použít pouze v případě „Velkého třesku“, od kterého se liší v možnosti ještě po dobu jednoho roku od zavedení eura používat „staré“ právní nástroje jako například faktury, účtenky apod.

Podmínky přijetí eura

Hlavní podmínkou pro vstup do eurozóny je splnění tzv. Maastrichtských kritérií nazývaných též konvergenční kritéria. Existují čtyři hlavní kritéria, která musí každý stát před vstupem do 3. fáze Evropské hospodářské a měnové unie (EMU) splnit. Kritéria jsou uvedena v čl. č. 140/1 Smlouvy o fungování EU, Protokolu č. 13 o kritériích konvergence, Protokolu č. 12 o postupu při nadměrném schodku a zajistí, že je členský stát na přijetí jednotné měny dostatečně ekonomicky silný a nebude představovat pro členské státy, nebo i pro sebe, finanční hrozbu.

Kritérium cenové stability – Kritérium se zaměřuje na míru inflace, která se měří harmonizovaným indexem spotřebitelských cen a říká, že členský stát musí dlouhodobě vykazovat udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace, která je měřena v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením a nesmí být vyšší než 1,5 % oproti třem

(24)

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb – Úroková sazba je vykazována z dlouhodobých státních dluhopisů a cenných papírů. Protokol o kritériích konvergence říká, že v průběhu jednoho roku před šetřením nesmí průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba být větší o více než 2 % průměrné hodnoty tří států s nejlepšími výsledky.

Kritérium dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí – Toto kritérium má dvě části. První část (kritérium veřejného sektoru) říká, že schodek veřejných financí nesmí být vyšší než 3 % HDP v tržních cenách. Druhému kritériu se říká kritérium hrubého veřejného dluhu. V tomto případě veřejný neboli státní dluh nesmí přesahovat 60 % HDP.

Kritérium stability měnového kurzu – Členský stát musí být alespoň 2 roky před vstupem do měnové unie zapojen do kurzového mechanismu ERM II. Po dobu dvou let musí zapojené státy udržovat kurz svých stávajících měn v rozmezí ± 15 % od stanoveného středního kurzu k euru (JANÁČKOVÁ, 2016).

2.3 Výhody přijetí eura

Přínosy z přijetí eura jsou především v rovině mikroekonomické. Existují dva hlavní faktory, které působí na velikost přínosů. Prvním z nich je odstranění transakčních nákladů. Náklady tohoto typu jsou spojeny s existencí národních měn. Druhým faktorem potom je snížení kurzového rizika, jinak řečeno snížení nejistoty, jež je spojená s neočekávanými změnami kurzů. Z těchto dvou faktorů vyplývá, že největší přínos přijetí eura budou mít podnikatelé, kteří působí na mezinárodním trhu. Druhou skupinou jsou pak obyvatelé států eurozóny.

Přínosy spojené s přijetím eura lze dělit z několika hledisek. Mongelli (2002) ve svém článku

„New views on the optimum currency area theory“ dělí přínosy na jednorázové a trvalé. Dále je pak dělí na přínosy ze zvýšené efektivity v mikroekonomické sféře, přínosy ze zvýšené makroekonomické stability (a růstu) a přínosy z pozitivních externích efektů. Mezi konkrétní přínosy patří eliminace transakčních nákladů, transparentnost cen, eliminace

(25)

Eliminace transakčních nákladů

Zřejmě nejviditelnějším a nejlépe porovnatelným argumentem pro přijetí eura je uváděna právě eliminace transakčních a administrativních nákladů. Existuje i několik studií, které zkoumaly náklady spojené s výměnou jedné měny za druhou. Jednu studii předložila roku 1988 Evropská organizace spotřebitelů. Ve studii se jednalo o okružní jízdu cestovatele, během níž navštívil hlavní města deseti zemí. Nutno podotknout, že cestovatel měl hrazené veškeré výdaje i cestovné. Na začátku měl k dispozici 40 000 belgických franků. V průběhu cesty měl za úkol v každé zemi směnit celou hotovost za danou měnu. Po návratu do Belgie a směnění peněz zpět na belgické franky mu zbylo ze 40 000 pouze 21 300. Tím se ukázalo, že kumulovaná ztráta, ke které vedly transakční poplatky, činila 47 %.

Z předchozí studie vyplývá, že firmy a občané ušetří velké množství finančních zdrojů, které by jinak padly na poplatky za směnu jednotlivých měn. Velikost úspor plynoucích z eliminace transakčních nákladů není pro všechny země stejná. Přínosy budou vyšší u menších otevřených ekonomik, do kterých se řadí i Česká republika. U vyspělých ekonomik, jako je například Francie, se dá očekávat menší přínos. Jak to však bývá, skoro nikdy nemůže být na obou stranách vítěz a tak i na eliminaci transakčních nákladů nějaké subjekty doplatí. V tomto případě se jedná o banky, pro které to znamená „vyschnutí“ zdroje příjmů. Banky však nechtěly přijít o svůj zisk a tak účtovaly vyšší poplatky za přeshraniční platby v eurech než v rámci jednoho státu. Evropská komise však reagovala na vzniklou situaci v roce 2001 vydáním nařízení č. 2560/2001, kde sjednotila poplatky vnitrostátních i přeshraničních transakcích v EUR. Nařízení nabylo platnosti 2. 7. 2002.

Transparentnost cen

Mezi další výhodu přechodu na jednotnou měnu patří transparentnost cen. Díky jednotné měně bude porovnávání cen produktu a výběr toho nejlevnějšího mnohem snazší.

V důsledku toho bude mnohem jednodušší prodávat a nakupovat statky a služby napříč eurozónou, což bude mít vliv na posílení pohybu zboží a kapitálu. Obyvatelé státu se navíc

(26)

se liší v jednotlivých zemích Unie, ale i v rámci samotné země. Hlavním důvodem různých cen jsou jiné ceny pracovních sil, cena vstupních faktorů a ekonomická vyspělost jednotlivých zemí.

Eliminace kurzového rizika

Kurzové riziko je možné definovat jako: „… možnost, že v důsledku vývoje kurzů měn bude muset účastník zahraničních ekonomických vztahů vydat více hodnot oproti původnímu předpokladu, že bude inkasovat relativně méně hodnot, že se v důsledku kurzových pohybů sníží stav jeho devizových aktiv nebo zvýší devizová pasiva nebo že v důsledku změn devizových kurzů nedosáhne svých podnikatelských cílů.“ (Machková, 2007, s. 153). Tato definice však není úplně přesná, neboť změna kurzu se může vyvíjet jak nepříznivě, tak příznivě. Tudíž v důsledku změny kurzu může vzniknout kurzový zisk nebo ztráta.

Každá firma, která vstupuje na zahraniční trh, s sebou nese určité kurzové riziko. U firem ke kurzovému riziku dochází velice často. Jiný kurz může být při vystavení faktury nebo podepsání smlouvy a v den splatnosti.

Příklad

Pokud společnost vyvezla výrobky v hodnotě 1 000 000 EUR dne 1. 5. 2018 a platný kurz k tomuto datu stanovený ČNB činil 27,00 CZK/EUR, pak hodnota vyvezených výrobků v korunách evidována v účetnictví byla ve výši 27 000 000 CZK. Faktura má splatnost 30 dní. Platný kurz v den splatnosti byl 28,00 CZK/EUR. Společnost tedy inkasovala 28 000 000 CZK. Částka 1 000 000 CZK potom představuje kurzový zisk.

Jednotná měna by prospěla i bankám, které by nemusely držet velké devizové rezervy, kterými se vyrovnává deficit platební bilance. ČNB by dále už neměla povinnost držet měnu ve stanoveném rozmezí systému ERM II (až do něj bude Česká republika zapojena) a díky tomu by se zrušily náklady na provádění devizových intervencí.

(27)

Snížení reálných úrokových sazeb

Jakmile se odstraní kurzové riziko, dojde k poklesu úrokových sazeb a přispěje to tak ke zlevnění podnikových úvěrů. Dochází k tomu především u států, ve kterých byly měny zatíženy devalvační historií. Česká koruna je však dlouhodobě stabilní a důvěryhodná měna, tudíž v České republice bude tento efekt méně významný.

2.4 Nevýhody přijetí eura

Vstup České republiky do eurozóny nepřinese pouze přínosy, jak se někteří lidé domnívají, ale také řadu nevýhod. Mezi hlavní negativní dopady přijetí eura patří ztráta autonomní měnové politiky, jednorázové náklady na zavedení eura, riziko inflace, neschopnost čelit asymetrickým šokům a ztráta výnosů z ražby nových bankovek.

Ztráta autonomní měnové politiky

Díky vstupu do eurozóny se Česká republika dobrovolně vzdá své kurzové a měnové politiky. Měnovou politiku by tak místo ČNB ovládala Evropská centrální banka se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem. Měnová politika by tak byla určována podle potřeb eurozóny jakožto celku, nikoliv podle potřeb české ekonomiky. Česká národní banka by tak přišla o nástroje používané ke stabilizaci měny. Mezi nástroje patří možnost regulace peněz v oběhu, měnové kurzy, výše úrokových sazeb aj.

Mezi další nástroje patří diskontní sazba, kterou ČNB poskytuje komerčním bankám za účelem zúročení jejich přebytečných financí. Opakem je potom lombardní sazba. Skrz ni nabízí Česká národní banka půjčku komerčním bankám a tím reguluje oběh peněz. Pokud se lombardní sazba zvýší, zdraží se peníze pro banky. V návaznosti nato si banky půjčují méně peněz a zvyšují sazby u nabízených půjček pro své zákazníky.

Na druhou stranu je nutno si uvědomit, že v důsledku otevřenosti české ekonomiky je již

(28)

Jednorázové náklady na zavedení eura

Náklady na zavedení eura zasáhnou zejména firmy, banky a veřejné instituce. Nejvyšší náklad bude spojen se stáhnutím současné měny z oběhu, ražbou euromincí a tiskem eurobankovek. Státní sektor navíc bude mít velké náklady spojeny s úpravou statistických údajů, které byly do té doby vedeny v korunách. Přepočítat se budou muset i veškeré legislativní záležitosti jako například výše důchodu, sociální dávky nebo minimální mzda.

Firmy naopak budou muset přecenit veškeré zboží, po určitou dobu budou muset uvádět cenu produktu jak v původní měně, tak v eurové, vytisknout nové katalogy, upravit webové stránky, přeškolit pracovníky apod.

Bývalý státní tajemník Tomáš Prouza odhadl náklady pro českou ekonomiku související se zavedením eura na zhruba půl procenta hrubého domácího produktu, což je okolo 20 miliard korun. Vklad České republiky do stabilizačního mechanismu (ESM) by se pak měl vyšplhat až na 34 miliard korun (ČTK, 2016).

Riziko inflace

Mezi další často zmiňovanou nevýhodu patří i růst cen. Lidé se často domnívají, že s přijetím eura dojde k zvýšení inflace. Zavedením eura se logicky zvýší cena určitých statků a služeb.

Na druhou stranu se ale některé produkty zlevní. Aby se zabránilo klamavému vnímání vyšší inflace, existuje v dnešní době velká škála nástrojů. Mezi nejefektivnější se řadí duální označení cen, černá listina podnikatelů (zveřejnění obchodníků, kteří bezdůvodně navýšili ceny), častější kontrola cenového vývoje spotřebního zboží aj.

Jako příklad lze uvést Slovensko, které po přechodu na euro v roce 2009 nezaznamenalo navýšení cen statků a služeb. I z toho tedy plyne, že jde spíše o inflaci vnímanou obyvatelstvem než o reálnou inflaci.

(29)

Neschopnost čelit asymetrickým šokům

Asymetrický šok je chápán jako událost, která postihne pouze určitou národní ekonomiku nebo vyvolá v odlišných ekonomikách asymetrické (rozdílné) dopady. Dopady se především týkají nezaměstnanosti a hospodářského růstu.

Asymetrické šoky jsou mnohdy hodnoceny jako velký problém v rámci měnové unie.

Důvodem je, že pokud je šokem zasažena jen určitá oblast měnové unie, dotčená oblast (země) nemůže problém vyřešit pomocí samostatné měnové politiky či změnou kurzu. Místo toho musí akceptovat jednotnou měnovou politiku, kterou se řídí celá měnová unie.

Ztráta výnosů z ražby nových bankovek

Ražebné (signoraggio) je čistý výnos z ražby mincí a tisku bankovek. Výnos se vypočítá jako rozdíl mezi nominální hodnotou mince a nákladů na její výrobu, distribuci nebo stažení z oběhu. U bankovek to potom je rozdíl mezi úrokem cenných papírů a nákladů na výrobu, distribuci nebo stažení.

Stejně jako pro většinu centrálních bank i pro Českou národní banku je ražebné jedním ze zdrojů příjmů. Zavedením eura se ČNB vzdá příjmu z ražby, který připadne ECB jakožto nového emitenta jednotné měny. ECB však každoročně přerozděluje příjem z ražby podle stanoveného klíče pro upisování základního kapitálu, kdy každé centrální bance bude vyplacen podíl, který se rovná součtu: „50% podílu příslušného členského státu na počtu obyvatel Společenství v předposledním roce před zřízením ESCB a 50% podílu příslušného členského státu na hrubém domácím produktu Společenství v tržních cenách zaznamenaných za posledních pět let předcházejících předposlednímu roku před zřízením ESCB.“

(30)

3. KOBIT Holding, s.r.o.

Společnost KOBIT Holding, s.r.o. je kapitálově a výrobně provázaná skupina firem, které jsou významným výrobcem a dodavatelem strojů a zařízení určených pro svoz odpadů, komunální techniky pro čištění měst, transportní techniky pro přepravu asfaltu, topných olejů a pohonných hmot, výstavbu a opravy asfaltových silnic včetně jejich údržby v letním i zimním období, kropicích a kanalizačních vozů. Do holdingu patří i společnost KOBIT, spol. s r.o., která je i největším výrobcem a v práci bude nejvíce řešena. V roce 2015 společnost rozšířila své portfolio výrobků o stroje pro profesionální a dobrovolné hasičské sbory jako jsou cisternové automobilové stříkačky, zásahová a speciální vozidla.

Tento krok rozšířil okruh potenciálních odběratelů, ale také by měl především zmírnit dopady výkyvů ve výrobě sezónních strojů a kolísání potřeb tuzemského trhu a zahraničního trhu. V současné době do firmy KOBIT Holding, s.r.o. patří celkem 11 firem.

(31)

3.1 Historie firmy KOBIT, spol. s r. o. a KOBIT Holding, s. r. o.

Společnost KOBIT, spol. s r.o. vznikla v prosinci roku 1991 v Praze. Tam také v lednu 1992 zahájila v pronajatých prostorách svoji činnost.

Sídlo společnosti: Rozvojová 269, 165 00 Praha 6 Adresa provozu: Konecchlumská 1100, 506 01 Jičín Majitel: KOBIT Holding, s.r.o.

Generální Ředitel: Ing. Jaroslav Nožička Ředitel: Ing. Petr Nožička

V červenci roku 1996 však byla společnost a celá její výroba přestěhována do vlastních nově vybudovaných prostor v Jičíně. V témže roce také dochází k založení společnosti KOBIT – SK, s.r.o. Dolný Kubín, která je v současné době největším výrobcem a dodavatelem zařízení na letní a zimní údržbu cest a komunikací na Slovensku. Obchodní sortiment společnosti tvoří také vozidla na sběr a odvoz komunálního odpadu, transportní technika a jiné speciální nadstavby. Zákazníkům je také nabízena bezplatná technická pomoc při výběru vozidla, komplexní návrh a montáž pohonných okruhů nadstaveb a přídavných zařízení. Pro komplexnější uspokojení potřeb zákazníka bylo vybudováno servisní středisko pro poskytnutí záručního a pozáručního servisu a středisko prodeje náhradních dílů.

Od roku 1998 se výrobní a technologické možnosti podniku stále rozšiřovaly – byla vybudována nová svařovna, lakovna s dostatečnou kapacitou a plochou pro přípravu.

V lakovně se také postavil nový brokovací box pro ošetření povrchu před povrchovou úpravou. Dále byly vybudované skladové prostory, došlo k dobudování nového sociálního zázemí, kanceláří a konstrukčního oddělení. Vedení společnosti i nadále vidělo problém v možnosti nasycenosti českého trhu. Díky tomu se ve stejném roce vytvořilo druhé zahraniční zastoupení, tentokrát v maďarském Gyoru. Společnost Kobit Hungária kft. není výrobní společností, ale pouze zajišťuje distribuci na maďarský trh.

Rok 2002 byl také velmi významný pro vývoj společnosti. Po téměř jedenáctiletém působení

(32)

bratra Ing. Petra Nožičku, se kterým dodnes společně podniká. Vzhledem ke stále rostoucímu zájmu o výrobky byla v jičínském závodě koncem roku 2006 dokončena výstavba nové výrobní haly s novými kancelářemi a sociálním zařízením. V současné době je v jičínském závodě soustředěn kompletní vývoj, výroba, montáž i servis.

Důležitým milníkem pro celkový rozvoj společnosti byl zcela jistě rok 2010. V tomto roce totiž došlo k vytvoření kapitálově a výrobně provázané skupiny s názvem KOBIT Holding, s.r.o. Jednalo se o velmi významný krok v posílení stability společnosti.

V roce 2013 přibyla do portfolia poslední firma KOBIT – THZ, s.r.o., která je tradičním výrobcem cisternových automobilových stříkaček a další techniky pro profesionální a dobrovolné hasičské sbory. Co se týká dalšího směřování Holdingu, společnost se bude orientovat především na obchodní a zahraniční rozvoj, tzn. budování zahraničních vztahů a hledání možností exportu. Pro posílení expanze je však třeba pro obchod vytvořit zázemí.

Proto byla v roce 2017 postavena nová technická hala, kde pracuje z jednoho místa společně obchod, konstrukce a OTS (Obchodně technické služby). Hlavním cílem je větší operativnost a zlepšení komunikace se zákazníkem.

3.2 Hlavní činnosti firmy

Jak již bylo zmíněno, společnost KOBIT, spol. s r.o. je výrobní závod. Sortiment je v dnešní době rozdělen do 9 sektorů. Každý sektor má na starosti jiný pracovník neboli jinak řečeno manažer oboru.

Oblasti výrobního sortimentu:

 Bitumenový program (výspravy a opravy silnic,…)

 Zimní údržba vozovek (sypače, radlice, frézy,…)

 Zametací technika (zametače silnic a chodníků,…)

(33)

 Úpravy a prodej podvozků kategorie N1, N2, N3 (přestavby na universální nosič, vybavování vozidel pracovními hydraulikami, atd.)

 Hasičská zařízení

 Mycí a kropicí cisterny

Obchodní činnost je zajištěna v tuzemsku vlastním obchodním oddělením, které má na starost rozvoj obchodní a prodejní strategie, reprezentaci společnosti na výstavách a veletrzích, kde také dochází k vytváření a udržování obchodních vztahů. Dalším důležitým úkolem je stanovení správné a konkurenceschopné ceny výrobku. V zahraničí je obchodní činnost zajištěna dceřinými společnostmi a smluvními partnery. Hlavním cílem obchodní činnosti je prodej vyrobených výrobků, podvozků, služeb apod.

Společnost poskytuje úplný záruční servis na všechny výrobky, v závislosti na druhu výrobku je záruční lhůta od 24 měsíců. Společnost dále zajišťuje i pozáruční servis a bezplatnou technickou pomoc při nákupu podvozků.

3.3 Pozice na trhu

Společnost KOBIT spol. s r.o. působí v odvětví, které zaznamenává neustálý růst.

V posledních letech však začíná docházet k nasycenosti tuzemské trhu. Vzhledem k tomu se společnost KOBIT, spol. s r.o. snaží rozšiřovat svůj výrobní sortiment a zvětšovat export.

Množství konkurentů na tuzemském trhu se pohybuje zhruba kolem 15, což je pro odvětví, ve kterém společnost působí, relativně veliké číslo. Na druhou stranu je vstup nových potenciálních konkurentů nepravděpodobný vzhledem k nákladnosti výrobní technologie.

Od počátku činnosti je velká pozornost věnována nejen vlastnímu vývoji, ale i budování stálé pozice na trhu. Roční obrat společnosti KOBIT spol. s r.o. v roce 2018 dosáhl 1 142 656 000 Kč. Během posledních čtyř let se také rozšířil rozsah nabízeného sortimentu.

Díky většímu nabízenému sortimentu došlo i k posílení obchodního úseku a tím bylo umožněno plnit zcela nové požadavky od nových zákazníků.

(34)

Obrázek 5: Výnosy společnosti KOBIT, spol. s r.o. v jednotlivých letech Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z výročních zpráv

Z grafu je patrné, že výnosy v letech 2009–2012 kolísají. Příčinou kolísání bylo odštěpení společnosti KOBIT spol. s r.o. (k 30. 6. 2010) a pozdější fúze (k 1. 7. 2012). Od roku 2012 do roku 2016 se projevoval rostoucí trend, který lze označit za pozitivní. V roce 2017 se celkové výnosy snížily o 93 598 000 Kč. Nicméně v hospodářském roce 2018 výnosy opět vzrostly a činily 1 142 656 000 Kč.

Na následujících grafech 2 a 3 jsou zobrazeny výnosy z běžné činnosti zvlášť za tuzemsko a za zahraničí, v rámci analyzovaného období 2009–2018. V grafu jsou zvlášť znázorněny:

výnosy za vlastní výrobky a náhradní díly, výnosy za služby, výnosy za prodej zboží a výnosy za opravy.

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Řada 1 762841 261735 906212 267711 604699 798865 986082 1110210 1016612 1142656

762841

261735

906212

267711

604699

798865

986082

1110210

1016612

1142656

0 200000 400000 600000 800000 1000000 1200000

Výnosy v letech 2009-2018 v tis. Kč

(35)

Obrázek 6: Výnosy společnosti KOBIT, spol. s r.o. v tuzemsku Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z výročních zpráv

Největší položku výnosů za tuzemsko v celém sledovaném období tvoří výnosy za vlastní výrobky a náhradní díly. Nárůst výnosů za vlastní výrobky a náhradní díly činil zhruba 35 % od roku 2009 do 2016. V roce 2017 se však výnosy za vlastní výrobky a náhradní díly snížily. Důvodem bylo získání velké zakázky v hospodářském roce 2015, avšak uhrazení bylo až v roce 2016. Díky tomu tedy tržby v roce 2016 rapidně vzrostly, jak je ale patrné z grafu. V roce 2018 se tržby opět navýšily, a proto lze konstatovat, že společnost KOBIT, spol. s r.o. má stále rostoucí tržby. Naopak nejnižších hodnot po celé sledované období dosahovaly výnosy za služby. Do těchto výnosů patří především lakování, brokování, pronájem aut a další.

0 100000 200000 300000 400000 500000 600000 700000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

Výnosy v tuzemsku v letech 2009-2018 v tis. Kč

Výnosy za vlastní výrobky, náhradní díly Výnosy za prodej zboží

Výnosy za opravy Výnosy za služby

(36)

Obrázek 7: Výnosy společnosti KOBIT, spol. s r.o. ze zahraničí Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z výročních zpráv

Graf 3 zobrazuje výnosy ze zahraničí, přičemž největší položku tvoří výnosy za vlastní výrobky a náhradní díly, stejně jako u výnosů z tuzemska. Od roku 2015 do roku 2017 mají navíc neustále rostoucí tendenci. V roce 2016 celkové výnosy za vlastní výrobky tvořily necelých 617 mil. Kč, přičemž 145 mil. Kč bylo ze zahraničí, což je 27,5 %. Oproti tomu v roce 2017 celkové výnosy za výrobky a náhradní díly činily 626,5 mil. Kč a z toho 185,5 mil. Kč (29, 6 %) bylo ze zahraničí. V následujícím roce se opět očekával nárůst příjmů ze zahraničí. Očekávání však nebylo naplněno a tržby ze zahraničí za rok 2018 poklesly. Důvod je opět získání velké zakázky v daném roce ale úhrada zakázky až v hospodářském roce 2019. Aby firma dokázala pokrýt co největší škálu zahraničního trhu, vybudovala v průběhu svého působení tři dceřiné společnosti se sídlem na Slovensku, v Rusku a Maďarsku a několik zahraničních zastoupení prostřednictvím jiných firem. Mezi nejdůležitější zastoupení patří Offroad truck Australia PTY LDT, Nothhelfer Kehrtechnik GmbH (Německo), VAN DYCK MARCEL Belgium NV (Belgie), VSH Machinery vof

0 50000 100000 150000 200000 250000 300000 350000 400000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

Výnosy ze zahraničí v letech 2009-2018 v tis. Kč

Výnosy za vlasní výrobky, náhradní díly Výnosy za prodej zboží

výnosy za opravy výnosy za služby

(37)

4. Možnosti eliminace kurzového rizika a význam přijetí eura pro firmu KOBIT, spol. s r.o.

Jak již bylo zmíněno v kapitole 4.3, v hospodářském roce 2017 byl podíl tržeb ze zahraničí procentuálně vyšší než v předešlých dvou hospodářských rocích. Obchod na zahraničním trhu se však netýká pouze prodeje, ale také nákupu, se kterým je opět spojeno určité riziko.

4.1 Eliminace kurzového rizika při nákupu v eurech

Jak vyplývá z grafu 4, nákup ze zahraničí a v České republice v eurech činí pro firmu KOBIT, spol. s r.o. za poslední tři roky průměrně 21 % z celkového nákupu. Největší riziko, které při nákupu vzniká, je kurzové. Riziko se objevuje především při nákupu podvozků, kde doba od dostání nabídky, přes podepsání kupní smlouvy, až po zaplacení faktury činí mnohdy i více než 4 měsíce, během kterých se kurz může nepříznivě vyvíjet. Pro nákup v eurech se za nepříznivý vývoj kurzu považuje oslabení koruny.

HR 2016 HR2017 HR2018

Ze zahraničí v EUR 7% 4% 5%

V ČR v EUR 18% 14% 16%

V ČR v Kč 75% 82% 79%

7% 18% 4% 5%

14% 16%

75%

82% 79%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

Nákup v hospodářských rocích 2016-2018 vyjádřený v %

Ze zahraničí v EUR V ČR v EUR V ČR v Kč

(38)

Aby společnost dokázala částečně eliminovat kurzové riziko, stanovuje si každý rok svůj vlastní kurz, který slouží čistě pro interní potřeby podniku a top managementu, jelikož v účetnictví musí být používán kurz stanovený Českou národní bankou.

V následujícím příkladu je poukázáno na to, jak kurz stanovený firmou funguje. Společnost KOBIT, spol. s r.o. v roce 2018 koupila 15 různých podvozků značky Scania v hodnotě 1 789 832 EUR. Kurz v den uhrazení smlouvy (27. 6. 2018) činil 25,9 EUR/CZK. Vnitřní kurz stanovený firmou na hospodářský rok 2018 byl 26,5 EUR/CZK. Celkem tedy společnost KOBIT, spol. s r.o. zaplatila částku 46 356 648 Kč, která byla také vložena do účetnictví. Podle interního kurzu částka činila 47 430 548 Kč. Rozdíl těchto dvou částek (1 073 900 Kč) činil finanční výnos, který se nachází v účetnictví v účtové skupině 66 – finanční výnosy na účtu 663 – kurzové zisky.

Jak vyplývá z příkladu, kurzové riziko může mít i řadu pozitivních dopadů. Zde je zřejmé, že v důsledku jiné měny a stanoveného interního kurzu společnost dosáhla finančního výnosu, který činil přibližně 2,67 % ze zaplacené částky. Na druhou stranu firma vždy nese určité riziko související právě s možností změny kurzu. Interní kurz společnosti KOBIT, spol. s r.o. neslouží k tomu, aby firma vydělávala na kurzu. Slouží k minimalizaci kurzového rizika a v případě oslabení koruny vůči euru k redukci ztrát. Protože pokud by společnost neměla interní kurz a koruna by oslabila z 25,65 (současný kurz stanovený ČNB) na 27 její ztráta by činila 1,35 Kč na jednom euru. Jelikož však společnost má interní kurz, ztráta by činila pouze 0,5 Kč na jednom euru. Se ztrátou zapříčiněnou oslabením koruny se firma setkala v hospodářském roce 2013, kdy při nákupu třiceti kusů podvozků zaznamenala ztrátu více než 2 000 000 Kč. Oslabení koruny však nebyl jediný důvod vedoucí ke ztrátě.

Druhým důvodem byla také velká časová prodleva od schválení nabídky na nákup po zaplacení přijaté faktury.

Kromě interního kurzu existují i jiné prostředky, jak se zabezpečit proti riziku spojeným s kolísáním kurzů světových měn. Jedním z nich je fixace kurzu na nákup cizí měny, která

(39)

v budoucnu. Společnost KOBIT, spol. s r.o. potřebuje nakoupit 4,5 milionu euro. Firma již dostala nabídku, ve které se vyskytují smluvní podmínky, popis jednotlivých typů forwardu a nabízených služeb. Prvním z nabízených forwardů je Par Forward. V nabídce je zmíněn den obchodu, který představuje datum podepsání smlouvy. Dále je v nabídce uveden den splatnosti. V tomto dni pak dochází k nákupu eur. Většina forwardů, stejně jako ten nabízený společnosti KOBIT, spol. s r.o., umožňuje nákup eur po částech. V nabídce je stanoven den obchodu 18. 4. 2019. Celkem jsou v nabídce uvedeny čtyři dny splatnosti na různé částky.

První částku 300 000 EUR bude muset firma převzít a zaplatit 15. 5. 2019, druhou 15. 7. 2019 ve výši 1 100 000 EUR, třetí část 15. 9. 2019 ve stejné výši jako u předchozí a poslední část 2 000 000 EUR bude převzata a zaplacena v Kč až 15. 12. 2019. Veškerý nominální objem je přepočítán konverzním kurzem (26,16 CZK/EUR), který stanovila a uvedla v nabídce banka. Hlavní výhodou Par Forwardu je kompletní zajištění proti oslabování CZK. Na druhou stranu je zde nevýhoda, že v případě posílení CZK pod stanovenou úroveň musí společnost koupit eura za konverzní kurz.

Druhým nabízeným typem je forward s participací dolů (Forward Extra). V nabídce pro firmu KOBIT, spol. s r.o. zůstává stejný den obchodu 18. 4. 2019 a stejně jako u předchozího forwardu i možnost nákupu eur po částech. U předchozí nabídky byl první den splatnosti 15. 5. 2019, což zde představuje rozhodný den. Den splatnosti je v daném případě rozhodný den + dva pracovní dny. Oproti Par Forwardu je vyšší konverzní kurz (26, 550 CZK/EUR) a to z důvodu eliminace rizika ztráty pro banku. Další změnou je možnost participovat na mírném posílení CZK. Proto zde existuje dolní hranice (25,601 CZK/EUR) a participační kurz, který je v rozmezí právě mezi dolní hranicí a konverzním kurzem. V rozhodný den potom mohou nastat celkem tři situace. První z nich nastane, pokud se aktuální kurz v rozhodný den nachází na anebo nad konverzním kurzem. Společnost KOBIT, spol. s r.o.

pak koupí od banky nominální objem za konverzní kurz. Druhá situace vznikne, pokud se aktuální kurz v rozhodný den nachází pod konverzním kurzem a zároveň nad dolní hranicí.

V takovém případě společnost nemá žádné závazky ani pohledávky z daného obchodu vůči bance. To znamená, že může nakoupit libovolný objem za aktuální kurz. Poslední situace nastane, pokud se aktuální kurz v rozhodný den nachází na anebo pod dolní hranicí. Pokud

(40)

pod dolní hranici na 25,59 EUR/CZK, firma by zaplatila o 1 920 000 Kč více. Forward s participací dolů má však i výhodu ve stálém zajištění proti oslabování koruny a zároveň možnosti participovat do určité míry na posilování koruny.

4.2 Eliminace kurzového rizika při prodeji v eurech

Společnost KOBIT, spol. s r.o. má stanovený interní kurz také pro export. Důvod je stejný jako u interního kurzu pro import, a to snížení kurzového rizika. Stanovený kurz je 24,50 CZK/EUR. U exportu je však interní kurz mnohem důležitější. Firma totiž musí nejprve poslat nabídku s kompletní kalkulací produktu + ceníkem s nadstandartními službami či produkty v eurech. Zde záleží, zda je nabídka poslána konkrétnímu zákazníkovi, nebo zda se společnost účastní soutěže. Od vystavení nabídky a schválení až po následné vystavení a podepsání kupní smlouvy tak může utéct i několik měsíců. KOBIT, spol. s r.o. navíc vyrábí stroje na údržbu silnic, u kterých výroba často trvá i více než 6 měsíců. S ohledem na všechny tyto faktory, časové období od vystavení nabídky po zaplacení přesahuje mnohdy i deset měsíců.

V roce 2018 byl středový kurz ke dni 2. července 26,075 CZK/EUR, avšak 2. ledna 2019 byl kurz 25,75 CZK/EUR. Pokud by tedy firma KOBIT, spol. s r.o. vytvořila 2. července nabídku na stroje v hodnotě 10 000 000 Kč, cena v eurech by při použití středového kurzu činila 383 510 EUR. Faktura byla uhrazena 2. ledna 2019 a společnost tedy inkasovala zmíněnou částku. Ačkoliv byl středový kurz 25,75 CZK/EUR, což by znamenalo ztrátu

„pouze“ 124 618 Kč, společnost by směňovala eura v nákupním kurzu, který byl 25,33 CZK/EUR. Díky tomu by ztráta společnosti činila 285 692 Kč. Ztráta se potom eviduje v účetnictví ve skupině 56 – finanční náklady a v tomto případě by se jednalo o účet 563 – kurzové ztráty. Vzhledem k možnosti daného vývoje koruny má společnost stanovený svůj vlastní interní kurz pro export 24,50 CZK/EUR. Na zmíněném příkladu by tak společnost při použití svého interního kurzu prodávala stroje za 408 164 EUR. Po směně

(41)

prodeji eur je mnohem více problémů, které firma musí řešit. Jak je zmíněno výše, od vystavení nabídky až po uhrazení faktury může uplynout mnohdy i rok. Díky tomu je pro společnost těžké odhadnout, v jaký termín si zařídit fixaci kurzu, protože za tak dlouhé období se kurz může nepříznivě či příznivě vyvíjet. Navíc fixaci kurzu lze provést pouze na konkrétní částku se splatností v konkrétní den či dny. Pokud by se společnost rozhodla zafixovat kurz již v den vystavení nabídky, v důsledku vhodného kurzu mohlo by se stát, že zákazník nabídku nepřijme. Nepřijetí nabídky by mělo za následek nezískání množství eur, na které si společnost zřídila fixaci. Firma by tak do dne splatnosti musela sehnat eura jiným způsobem jako je například nákup. To by však pro firmu obnášelo veliké riziko prodělku.

Stejně jako u nákupu, tak i u prodeje existuje mnoho druhů fixace kurzu, jako je například forward, futures, zajištění pomocí obce, swapu a podobně. Princip fixace je stejný jako u nákupu eur. Forward umožní prodávat/nakupovat měnu za pevně stanovený kurz bez ohledu na to, kde se bude nacházet v budoucnu. Konverzní kurz forwardu vychází z aktuálního kurzu a forwardových bodů, které zohledňují rozdíl úrokových sazeb příslušných měn.

Společnost KOBIT, spol. s r.o. však doposud fixaci pro prodej eur použila pouze dvakrát.

Hlavním důvodem je právě zmíněná možnost nepřijetí nabídky. Vedení společnosti však o fixaci do budoucna uvažuje. V dnešní době by o fixaci uvažovala pouze v případě získání velké nabídky v řádech mil. eur. Firma by však nezafixovala celou získanou částku, ale pouze její část. Část eur, kterou by společnost obdržela, by se použila na nákup v eurech a zbylá část by se pomocí fixace směnila na české koruny.

4.3 Význam přijetí eura pro KOBIT, spol. s r. o.

Pro firmu KOBIT, spol. s r.o. by přijetí eura přineslo mnoho výhod, ale také nevýhod.

V kapitole 4.1 a 4.2 byly zmíněny možnosti eliminace kurzového rizika. První z možností bylo stanovení interního kurzu. Díky internímu kurzu se firma sice chrání do určité míry

(42)

konkurenceschopnější. Společnost by kromě levnějších výrobků ušetřila i na nákupu, pro který má také stanovený vnitřní kurz. Odlišná měna totiž neovlivňuje pouze přímý nákup ze zahraničí od firmy, ale poznamenává i nákup zde v České republice. Většina firem, stejně tak jako KOBIT, spol. s r.o., má zahraniční dealery nebo zastoupení, skrz které dodává zboží na trh. Dealeři na zdejším trhu prodávají zboží výrobní firmy. Pokud výrobní firma sídlí v Německu, dealer má dvě možnosti. Buď na zdejším trhu bude prodávat své výrobky v eurech a k tomu si připočte marži nebo ceny přepočítává do české měny kurzem, který si může stanovit sám a ve většině případů není adekvátní ke kurzu stanoveným ČNB. To má za následek, že v České republice je produkt oproti Německu mnohem dražší ještě před přičtením přidané hodnoty. Přidaná hodnota pro dealera představuje zisk. Přijetím eura by se odstranila možnost stanovení si vlastního kurzu pro přepočet, což by mělo za následek, že cena by se lišila pouze o marži dealera.

KOBIT, spol. s r.o. kromě materiálu na výrobu nakupuje a prodává náhradní díly.

V současné době ze zahraničí nakupuje více než 2000 různých druhů. V závislosti na změně kurzu se však soustavně musí upravovat ceník náhradních dílů, což je pro pracovníky OTS úseku časově náročné. Zavedení eura by sice obnášelo určité náklady související s tvorbou nových ceníků, sazebníků, infomateriálů a katalogů nicméně všechny tyto náklady by byly pouze jednorázové.

Další výhodou pro společnost by bylo srovnání konkurenčních podmínek na trhu. V dnešní době v důsledku častého kolísání kurzu dochází k zvýhodňování určitých subjektů. Při posílení koruny dochází k zlevnění výrobků zahraničních konkurenčních firem, ale zároveň také k zvýhodnění tuzemských firem, které prodávají na zahraničním trhu. Pokud by tedy koruna posílila z 25,65 CZK/EUR na 25,15 CZK/EUR, produkt zahraniční firmy, jehož prodejní cena je 100 000 EUR a výrobní náklady stejné jako u firem v České republice, by se na českém trhu nabízel místo 2 565 000 Kč za 2 515 000 Kč. To je o 50 000 Kč méně. Pro české firmy prodávající a nakupující na tuzemském trhu by se totiž nic nezměnilo. Pořád budou nakupovat a prodávat za stejnou cenu. Na druhou stranu oslabením koruny se

(43)

Vzhledem k častému prodeji a nákupu ze zahraničí společnost KOBIT, spol. s r.o. kromě účtu v české koruně vede účet i v eurech. I zde by přijetí eura mělo velký význam. Firmě by se snížily náklady spojené s vedením více účtů (poplatky za vedení účtu, za výběry, výpisy apod.), protože by již nepotřebovala dva, ale pouze jeden účet. Hlavním přínosem by však bylo odstranění kurzového rizika. Většina podniků, stejně jako společnost KOBIT, spol. s r.o., má eurový účet proto, aby z eurových příjmů hradily eurové závazky a tím se vyhnuly potencionálnímu kurzovému riziku. Nicméně čistý zůstatek na účtu je neustále vystaven kurzovému riziku, které může zůstatkovou částku znehodnotit. Také by se odstranily náklady spojené se směnou jedné měny na druhou, které, jak bylo uvedeno v kapitole 3.3, jsou mnohdy opravdu vysoké.

Společnost KOBIT, spol. s r.o. se obává, že se zavedením eura budou růst i mzdové náklady.

Mzdy by mohly růst v důsledku vnímané inflace, která by byla vyvolaná přijetím eura.

V současné době však nelze určit, jestli k nárůstu inflace dojde, nebo ne. Pokud by však došlo k nárůstu nebo jen subjektivně vnímanému pocitu nárůstu inflace, projevilo by se to jak na mzdových nákladech, tak na snížení konkurenčních výhod podniku.

Poslední věcí, které se firma obává a která by ji mohla poškodit, je nevhodně stanovený přepočítací koeficient a nevhodně stanovené úrokové sazby jednotné měnové politiky.

V důsledku nadhodnocení přepočítacího koeficient by společnosti mohla poklesnout konkurenceschopnost vývozu a velikost vyváženého množství, což by se podepsalo i na zisku společnosti. U úrokových sazeb stanovených ECB je společnost vystavena riziku, že sazby nebudou odpovídat makroekonomickým českým veličinám. V důsledku toho by se společnost musela vypořádat s dodatečným nákladovým zatížením.

References

Related documents

Při tvorbě marketingového plánu je vhodné zjistit počet zákazníků, jejich nákupní potenciál, možnosti opakované koupě, jaké jsou jejich potřeby a

Náplní marketingového výzkumu pro společnost MÁM VYBRÁNO s.r.o. bylo shromáždění, setřídění, zpracování a vyhodnocení sekundárních dat dostupných na internetu. S

Nevýhodou takovýchto hřišť je jejich využitelnost v závislosti na ročním období a aktuálním počasí. Cvičení na nich jsou komplikována především větrem,

Cílem diplomové práce bylo zmapovat udržitelné aktivity realizované módním podnikem Lindex pro snížení environmentálních dopadů během celého životního

Prvním krokem při návrhu marketingového výzkumu je stanovení cílů výzkumu a sestavení základní osnovy. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, co motivuje

Na základě teoretických i praktických poznatků, které byly získány díky rozhovoru s majitelkou vybrané společnosti, je zhodnocena marketingové komunikace značky na

Vstup České republiky do eurozóny nepřináší pouze již zmíněné výhody, ale také jistá rizika či náklady, které jsou se zavedením eura spojené.. Kapitola zahrnuje informace

V souladu s tím byly prozkoumány od všech vybraných bankopojišťoven tři bankopojistné produkty: pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, investiční