SYSTÉM PODPORY SPORTOVNÍ PŘÍPRAVY TALENTOVANÉ MLÁDEŽE ČAS V LIBERECKÉM

(1)

SYSTÉM PODPORY SPORTOVNÍ PŘÍPRAVY TALENTOVANÉ MLÁDEŽE ČAS V LIBERECKÉM

KRAJI

Bakalářská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208R048 – Management sportovní Autor práce: Roman Bárta

Vedoucí práce: Mgr. Petr Jeřábek, Ph.D.

(2)

(3)

(4)

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(5)

Poděkování:

Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu bakalářské práce Mgr. Petru Jeřábkovi, Ph.D., za rady, připomínky a zároveň za pomoc při získávání potřebných informací. Dále bych rád poděkoval mé rodině, která při mně stojí po celou dobu studia.

(6)

Anotace:

Bakalářská práce je zaměřena na analýzu financování talentované mládeže v Libereckém kraji. Jedná se o určení efektivity vynaložených prostředků na podporu atletů oproti jejich výkonnosti v soutěžích. Český atletický svaz má určitá pravidla pro přerozdělování peněz a díky této studii je možné určit, zdali se jedná o systém, který je efektivní či nikoliv. Na základě těchto informací je možné navrhnout změny, které by vedly k účinnějšímu využití finančních prostředků.

Klíčová slova:

financování sportu, atletická mládež, sportovní centrum mládeže, úspěšnost v atletice, rozpočet SCM

(7)

Annonation:

This bachelor thesis is mainly focused on the financial support of talented young athletes in the Liberec region. It analyzes and determines the correlation of the financial support provided to the athletes and their efficienty at sport competitions. The Czech athletic federation has very specific rules for financial distribution and this thesis makes it possible to determine whether this system is efective or not. Based on this information it will be possible to suggest amendments that would increase the efficiency of financial distribution.

Key words:

Sport financial distribution, youth athletes, sport youth center, effectivity in athletics, budget of sport youth center

(8)

Obsah

1 Sport ... 12

1.1 Ekonomika sportu v ČR ... 12

1.2 Řízení sportu v ČR ... 14

1.3 Neziskové organizace ve sportu ... 15

1.4 Finanční zdroje ve sportu ... 16

1.4.1 Prostředky státního rozpočtu ... 16

1.4.2 Rozpočty krajů, měst a obcí ... 18

1.4.3 Příjmy loterijních a sázkových společností ... 18

1.4.4 Vlastní zdroje a výnosy z hospodaření ... 19

1.4.5 Ostatní zdroje ... 19

1.4.6 Prostředky EU ... 20

2 Český atletický svaz ... 22

3 Talentovaná mládež ... 23

3.1 Sportovní střediska (SpS) ... 23

3.1.1 Zařazení do SpS ... 23

3.1.2 Počty atletů ... 24

3.1.3 Obsah a organizace sportovní přípravy ... 24

3.1.4 Sledování výkonnosti ... 24

3.1.5 Zdravotní zabezpečení ... 25

3.1.6 Vedení SpS ... 25

3.2 Sportovní centra mládeže (SCM) ... 25

3.2.1 Činnost SCM ... 27

(9)

3.2.2 Zařazení do SCM ... 27

3.2.3 Ekonomické prostředí v SCM ... 28

3.2.4 Kontrola a hodnocení činnosti ... 29

3.3 Vrcholové sportovní centrum mládeže (VSCM) ... 29

3.4 Sportovní gymnázia (SG) ... 30

4 Analýza rozpočtů SCM LKAS 2012-2014 ... 32

4.1 Rozpočty jednotlivých let ... 32

4.2 Finanční čerpání zařazených atletů ... 36

4.2.1 Čerpání financí v roce 2012 ... 36

4.3 Poměr úspěšnosti atletů dle skupiny zařazení ... 40

4.3.1 Procentuelní úspěšnost v roce 2012 ... 41

4.4 Posouzení efektivity financování jednotlivých atletů ... 45

4.4.1 Hodnocení ... 52

5 Diskuze a návrhy na zlepšení efektivity financování SCM LKAS ... 53

5.1 Otázky ... 53

5.2 Chyby systému financování a návrhy na změnu ... 54

6 Závěr ... 56

7 Referenční seznam literatury ... 57

(10)

Sezam obrázků

Obrázek 1: Schéma řízení sportu v ČR ... 14

Obrázek 2: Organizační struktura SCM ... 26

Seznam tabulek

Tabulka 1: Typologie dotací ... 17

Tabulka 2: Rozpočet 2012 ... 33

Tabulka 5: Finanční čerpání atletů za rok 2012 ... 36

Tabulka 6: Klíč rozdělení bonusů 2012 ... 37

Tabulka 11: Úspěšnost ve skupinách 2012 ... 41

Tabulka 14: Výsledky atleta 1 ... 45

(11)

(12)

Úvod

Tématem bakalářské práce je „Systém podpory talentované mládeže ČAS v Libereckém kraji“, a jak již název napovídá, jde o financování mládeže ČAS od 15 do 19 let. Nejprve je nutné vysvětlit, kde ČAS na tuto podporu získává peníze a podle čeho je přerozděluje, aby bylo jasné, o jaké částky se jedná a jak vlastně ekonomika sportu v ČR vypadá. Je zde více důležitých faktorů, které bude nutné rozebrat a to například typologie řízení celého sportu u nás. Podle toho uvidíme, jak dochází k hospodaření s finančními zdroji, na kterých jsou sportovní kluby závislé. Talentovaným mladým atletům poskytuje ČAS určitou podporu, která se řídí směrnicemi ČAS pro talentovanou mládež. Případná úprava směrnic směřující k efektivnějšímu využití prostředků je taktéž předmětem zkoumání této práce.

Po obecném popisu podpory sportu se dostaneme k analýze financování článků talentované mládeže ČAS v Libereckém kraji a to oboustranně, jak z hlediska příjmu, tak i k hospodaření s těmito penězi. Jedná se o posouzení silných a slabých stránek, kde je možné odhalit problémové oblasti, posouzení efektivity financování mládeže ve věku 15-19 let vzhledem k úspěšnosti v soutěžích za poslední 3 roky. Jde o to, že podle vý- sledků analýzy efektivity financování sportovců za tyto roky bude možné určit, jestli systém navržený ČAS přerozděluje finance opravdu efektivně a nedochází k plýtvání penězi.

Je možné, že systém, který je navržený směrnicemi ČAS vyjde jako efektivní, nicméně pokud tomu bude naopak, tak bude cílem zkoumání určit nejefektivnější způ- sob financování atletů. V tom případě bude tato bakalářská práce sloužit jako studie, podle které se bude usilovat o přehodnocení zastaralých praktik financování atletické mládeže v ČR.

(13)

1 Sport

Pod slovem „sport“ se skrývá více významů, sport jako aktivní činnosti, kde jej můžeme dělit dle úrovně výkonu na profesionální, výkonnostní či rekreační. Sport mů- žeme pozorovat nejen z hlediska sportovce, ale i diváků. V každém případě slouží k duševnímu, morálnímu i kulturnímu obohacení člověka. Z filozofického hlediska se jedná hlavně o hru, která člověku přináší uspokojování svých potřeb, a to únik od kaž- dodenního života, naplnění potřeby vyniknout, být součástí kolektivu, svobodu rozhod- nutí apod. Všechny tyto znaky přináší jak sportovci, tak divákovi. V dnešním světě se sport propaguje pod heslem „Sport pro všechny“, což má za účel zlepšení situace, kdy většina populace trpí nedostatkem pohybu a nadváhou. To by mělo vyústit ke zlepšení celkové psychické stránky člověka a zároveň v širším měřítku ke zlepšení prevence různých onemocnění a civilizačních chorob (Dovalil, 1982).

Svoboda (2003) uvádí, že sport je jedno z nejsledovanějších odvětví dnešní doby. Jedná se nejen o zábavu, střed pozornosti, drama, úspěchy a zklamání, ale i o za- městnání. Dnešní sportovní svět zasahuje velkou mírou do ekonomického dění velkými peněžními částkami na podporu, prodej, sponzorství profesionálů, a to sebou nese spoustu pracovních příležitostí. Jedná se tedy o průmysl sám o sobě. Profesionální sport není žádnou novinkou moderní doby, známe ho již od starověkých olympijských her, středověkých soubojů s šavlí, mečem apod. Nicméně sport dnešní doby se dostal na jinou úroveň díky možnosti medializace, sázek, či jednoduchého fandění. To vše přináší mnohem větší příliv diváků, než jak tomu bylo kdysi (Dovalil, 2004). Svoboda (2003) dále uvádí, že v dnešním profesionálním sportu funguje jednoduchá rovnice, kdy se sobě absolutně rovnají tři faktory, a to peníze, výkon, úspěch. Navýšení, či propad jednoho z faktorů, posouvá rovnici nahoru nebo dolů.

1.1 Ekonomika sportu v ČR

Dovalil (2004) ve své knize uvádí, že ekonomika a sport spolu úzce souvisí a napomáhají rozvoji národního hospodářství. Sport má v ekonomice značnou roli, díky velkému množství organizací zabývajících se sportem. Momentálně nebudeme řešit, o jaký typ organizace se jedná, tím se budeme zaobírat níže, ale je důležité podotknout, že díky těmto aktivně působícím organizacím má sport důležitou roli pro národní hos-

(14)

podářství. To znamená, že má určitý podíl na tvoření hrubého domácího produktu. Ten- to podíl je umocněn hlavně množstvím vytvořených pracovních míst, domácnostmi in- vestujícími do sportu (děti, vybavení, rekreační sporty apod.), běžným fanouškem, ak- tivním sportovcem, výdaji státního rozpočtu atd. (Hobza & Rektořík, 2006).

V moderním sportu se změnil tok peněz oproti minulosti, působí zde firmy a společnos- ti, které nemají se sportem nic společného, a to jen za účelem reklamy. Díky fenoménu televizního vysílání si sport může shlédnout téměř každý, a to kladně působí na příliv peněz od těchto sponzorů. Oproti tomu jsou tu společnosti jako Adidas, Nike, Under Armour apod., které se specializují konkrétně na sport a doplňky, které jsou k němu potřeba. Na jednu stranu se může zdát, že se sport díky těmto aspektům stává více ko- mercionalizovaný. Na stranu druhou je pravda, že náklady na dnešní sport jsou mnoho- násobně vyšší, a bez této podpory by sport, jak ho známe dnes, nemohl existovat. Obojí má kladné i záporné stránky, díky přílivu peněž se mnohokrát setkáváme s korupcí a dopingem. Kladnou stránkou by mohl být vývoj, dostupnost vybavení a příliv nových diváků.

Důležitým aspektem zasahujícím do ekonomiky je stát, sport díky svému propo- jení se zdravotnictvím a školstvím zaujímá své místo ve veřejném sektoru. Sport a tělo- výchova mají z velké části podporu na výchově dnešní mládeže, a to znamená, že jsou podporovány státním rozpočtem. Hobza & Rektořík (2006) ve své knize poukazují na tyto finanční prostředky vynaložené státem. Mnohdy se jedná o prostředky vynaložené na sport, který nemá žádnou váhu v dnešní tržní ekonomice. To znamená, že tento sport nemá na dnešní sportovní scéně velké zastoupení a bez podpory státu by nemohl existovat. Moc tomu nepomáhá ani to, že většinu dnešních sportovních organizací tvoří ty neziskové. Nicméně na druhou stranu díky této podpoře může vzniknout reprezentant, který stát zviditelní a dostane se mu podpory diváků. To vede k přílivu peněz, jednodu- chý případ je dnešní biatlonová scéna, když před pěti lety dnešní divák ani netušil, co biatlon je. Všechny tyto aspekty vedly ke zvýšení HDP.

Novotný (2011) ve své publikaci zmiňuje sport ve veřejném sektoru, jako ten, kde selhávají klasické tržní mechanismy. To znamená, že není možné zajistit vyrovnané financování z více zdrojů a většina je pak závislá na státní podpoře. Nerovnováha tržní regulace má za následek tvorbu nedokonalé konkurence. Příklad, při financování do výstavby a vybavení stadionů, hal a jiných zařízení dochází ve městech, krajích, obcích jen omezeně, zpravidla pro největší sportovní klub. Při výstavbě jen jedné haly dotova-

(15)

né státem v dané obci nemá šanci konkurence a vzniká monopol. Nedokonalá konkurence je samozřejmě pro růst trhu velice špatná, na druhou stranu sport sám o sobě by bez podpory státu mnohdy neexistoval.

Když bychom na všechny zmíněné faktory pohlíželi makroekonomicky, sport je navenek neproduktivní, jelikož jeho výsledkem nejsou žádné materiální statky. Nicmé- ně i přes to nám sport sám o sobě produkuje ekonomické hodnoty. Tyto hodnoty se měří na podílu sportu u inflace, HDP, zaměstnanosti a salda platební bilance (Hobza & Rek- tořík, 2006). Díky medializaci a přílivu nových diváků sport vyvolává určitou poptávku po něm, kterou kompenzuje navyšováním nabídky. To vede k přílivu nových peněz a růstu ekonomických hodnot.

1.2 Řízení sportu v ČR

Obrázek 1: Schéma řízení sportu v ČR Zdroj: KMPG,2012

Podle schematického obrázku č. 1, který byl vypracován jako součást finanční analýzy sportu v ČR společností KMPG, můžeme vidět, jak jednotlivé státní i soukromé

(16)

složky z hlediska řízení fungují. Při zjednodušeném popisu to funguje tak, že parlament ČR schvaluje zákony, které se týkají či netýkají sportu. V závislosti na všech zákonech a legislativě vláda schvaluje rozpočet na každý nový kalendářní rok. Jednotlivá ministerstva včetně MŠMT, které má na starost sport, dostanou schválený rozpočet a pracují s ním dále. V případě sportu je v ČR nejvyšší organizační složka Český olympijský vý- bor, který se zodpovídá přímo MŠMT. ČOV má na starost všechny další sportovní slož- ky, nicméně privátně jedná se sportovními svazy, které jsou sekundárně organizačně nejvýše a jednají s jednotlivými sportovními kluby a tělovýchovnými jednotami. ČOV je dále v kontaktu s kraji, městy, obcemi, kde se snaží o co nejlepší podmínky pro spor- tovní zázemí. Tato nejvyšší řídící organice sportu v ČR funguje i na druhou stranu, kde je v kontaktu jak s parlamentem, tak i s vládou a snaží se vyjednat novely zákona o sportu za účelem zlepšení podmínek ve sportu.

1.3 Neziskové organizace ve sportu

Hlavní náplní organizací působících v neziskovém sektoru není dosahování vý- dělku či zvětšování objemu financí, ale užitek, který z jejich činnosti plyne. Samozřej- mostí je, že dosahování financí není nic špatného, ale ve sportu to vždycky není úplně možné. U neziskových organizací dochází hlavně k dotacím ze státního rozpočtu a dal- šímu přerozdělování. Důvodem těchto dotací zpravidla bývá obecné blaho občanů a rozvíjení společnosti. Neziskové organizace se zpravidla vymezují znaky, jako že nejsou založeny za účelem podnikání, primárním účelem není tvorba zisku, uspokojení určitých potřeb podle toho, za jakým účelem jsou založeny, jsou daněny jinak než ostat- ní podniky a mohou i nemusí být financovány veřejně. Podle toho jak jsou financovány, je tedy můžeme dělit na soukromé nebo veřejné. Pokud se jedná o veřejnou neziskovou organizaci, tak ta je dotována primárně ze zdrojů státního rozpočtu, to pro ni dále zna- mená veřejnou kontrolu a rozhodování. U soukromých neziskových organizací není státní dotace vyloučena, ale primárními zdroji jsou ty soukromé. Je založena také s funkcí užitku, ale již třeba pro privátní skupinu.

Neziskové organizace se dále dělí podle typu, jak jsou založeny. Může se jednat o příspěvkové organizace, sociální družstva, ústavy, obecně prospěšné společnosti, na- dace, ale ve sportu se jedná především o spolky. Dříve známá forma neziskové organizace „občanská sdružení“ proběhla reformou a od 1. 1. 2014 vznikají dále jen spolky.

(17)

Stávající občanská sdružení mají čas do konce roku 2016 na to, aby se přejmenovaly na spolky a spolu s tím změnily i své směrnice a jiné dokumenty podle dnešních norem občanského zákoníku.

V dnešním sportu tedy vznikají především spolky, které musí splňovat stanovy obsahující:

- Název spolku - Sídlo spolku - Účel

- Určení orgánů

Pro vznik spolku je nutné mít podpisy příslušných orgánů a vedení organizace.

Nicméně stanovy určují, čím se občanská sdružení budou zabývat a jaký je tedy jejich účel, dále obsahují veškeré vymezení o vedení, nových a stávajících členech a předpisy, kterými se hodlají řídit.

1.4 Finanční zdroje ve sportu

V porovnání s ostatními státy EU se Česká republika pohybuje v posledních příčkách ve financování sportu. Je to dáno i tím, že od roku 1990 pravidelně klesá počet sportovců. Nicméně v důsledku finančních krizí, zadluženosti našeho státu a nízkou podporou parlamentu je nedostatečná podpora sportu. Z toho plyne, že díky tomuto sta- vu je mnohdy nutné finanční zdroje zajistit z jiných zdrojů (Vláda ČR, 2011).

1.4.1 Prostředky státního rozpočtu

Jedná-li se o prostředky státního rozpočtu, hovoříme o dotacích, které se dělí na účelové a neúčelové, které mohou být použity na běžné i kapitálové výdaje.

Účelové dotace, jak již z názvu vyplývá, jsou poskytnuty po předložení návrhu s určitými podmínkami na specifický účel. Zde je dále nutné rozlišovat mandatorní a diskreční dotace, kdy mandatorní mají přesně legislativou dané podmínky i velikost dotace, které příjemce musí dodržet a je za ně odpovědný. U diskrečních dotací velikost

(18)

dotace i její podmínky nejsou pevně nastaveny, ale mají pouze určitou dobu trvání. Dal- ší dělení účelových dotací se specifikuje podmínkou spolufinancování a bez spoluúčasti na financování. V dotaci bez spoluúčasti na financování daný příjemce dostane badget na určitý projekt a je jedno, zda ho vyčerpá či nikoli a zároveň nezáleží na tom, kolik investuje vlastních financí. Oproti tomu dotace se spoluúčastí fungují na dvou princi- pech. Buď je přesně stanovena částka dotace a částka, kterou musí příjemce sám přispět na projekt, tyto dotace nazýváme „uzavřené“. Nebo můžeme hovořit o dotacích účelo- vých podmíněných otevřených a zde je dána procentuální částka, kterou musí do projektu příjemce dotace sám vynaložit na každou přijatou korunu z dotace. U účelových do- tací se ale nemůžeme bavit jen o podmínkách financování, můžou zde hrát roli i ukaza- tele výkonu, což znamená, že po zhotovení projektu je měřená vytíženost daného projektu. Například při dotaci na novou tělocvičnu musí škola v budoucích letech ukázat určité výsledky, to v praxi znamená otevření nových sportovních kroužků, pořádání sportovních soutěží mezi školami, nebo poskytnutí prostor pro veřejnost, apod.

Neúčelové dotace jsou prakticky dotace, které nejsou nikterak podmíněné, a vy- užití podléhá pouze příjemci. Tyto dotace dávají určitou volnou ruku v jejich využití.

Ne každý na tyto dotace má nárok (Novotný, 2011).

Tabulka 1: Typologie dotací

Dotace

Účelové Neúčelové

Se spolufinancováním

Bez spolufinanco- vání Otevřené Uzavřené

Zdroj: (Novotný, 2011)

Pro lepší orientaci v typologii dotací slouží Tab. 1.

Nutno podotknout, že dotace dále můžeme dělit na nárokové, tedy dotace, na kterou má daný příjemce nárok a dostává ji automaticky a pravidelně. A nenárokové, kde příjemce pro danou dotaci musí splnit dané podmínky.

Vláda české republiky schválí každoročně státní rozpočet a určitá ministerstva dostanou svůj díl. O dotacích do sportu rozhoduje Ministerstvo školství, mládeže a tělo- výchovy. MŠMT rozhoduje o dotacích nenárokových, čili nikdo nemá na dotaci nárok,

(19)

dokud komise ministerstva nerozhodne. Pokud se jedná o neinvestiční dotace, je možno získat dotaci až do plné výše 100% a není požadována spoluúčast, naopak u investič- ních programů například do vybavení se dotace poskytuje jen do výše 70% se spolu- účastí na financování. Každý rok MŠMT vypisuje grantové programy, o které usilují tělovýchovné jednoty a sportovní kluby, ty zasílají své požadavky přímo na ministerstvo, které podle různých faktorů rozhoduje, zdali mají na dotaci nárok a v jaké výši. Ke zhodnocení návrhů a odsouhlasení dotací zasedá komise pověřená MŠMT (Novotný, 2011).

Česká republika dlouhodobě trpí nedostatkem peněz ve státní pokladně, proto je MŠMT silně omezeno státním rozpočtem a dílem, který je mu přidělen a určen přímo na sport. Jelikož se nejedná přímo o ministerstvo sportu, ale celého školství, mnohdy jsou prostředky využity jinde než pro sport. Tento problém nedostatku finančních prostředků se vláda snaží alespoň částečně redukovat pomocí různých daňových úlev jak sportov- ních organizací, tak i společností, které do nich přispívají.

1.4.2 Rozpočty krajů, měst a obcí

Do státního rozpočtu dále patří uvolňování prostředků pro kraje, města a obce, které nemají přesný účel, čili se jedná o neúčelovou nárokovou dotaci v závislosti na počtu obyvatel. I přesto, že nemají v podmínkách těchto prostředků užití některé části pro sport, tak se podle zákona 115/2001 Sb. mají zasadit o zlepšení a rozvoj sportu v jejich kompetenci. Mnohdy se tedy stává, že pokud ve státní pokladně nezbydou pení- ze, tak se sport nedočká potřebných finančních příspěvků z této složky.

1.4.3 Příjmy loterijních a sázkových společností

Loterijní zákon se od vzniku České republiky změnil již několikrát. V minulosti z tohoto odvětví plynuly po několik let do sportu značně velké částky a zároveň po ně- kolik dalších let i vůbec žádné. Nicméně s účinností od 1. 1. 2014 platí zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a sázkových společnostech spolu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Tyto dva zákony určují, že každá loterijní a sázková společnost musí odvádět daň z příjmu 20 % do státního rozpočtu, kterou si může snížit na 15 %, přičemž těchto 5 % věnuje do sportu. Tuto částku musí věnovat přímo Českému olym-

(20)

pijskému výboru, který je hlavní řídící jednotkou sportu v ČR. Ten má možnost s částkou naložit dle svého uvážení. Oproti minulosti takto sport přichází o značné pří- jmy, jelikož s velikou pravděpodobností se ze zbylých 15 % do sportu dostane jen mi- nimální množství, nebo žádné. Což je v ohledu na to, že za největší množství příjmů právě těchto společností může právě sport, velice netaktní (Martinec, 2013).

1.4.4 Vlastní zdroje a výnosy z hospodaření

Jelikož je většina sportovních klubů v ČR založena jako nezisková organizace, tak největším množstvím příjmů z vlastní činnosti a zdrojů jsou členské příspěvky. Dají se dělit na několik různých skupin a to zápisné, kdy se jedná pouze o prvotní a jednorá- zový poplatek, který sportovce zaregistruje jako člena. Dále jsou zde členské roční pří- spěvky, které slouží jako poplatek strukturou vyšších organizací, většinou po tomto po- platku člen dostane legitimaci, že se může účastnit sportovních soutěží. Nakonec jsou členské měsíční prostředky, které jsou výhradně k vlastnímu hospodaření sportovního klubu (Novotný, 2011).

Při pořádání soutěží a turnajů je dalším možným výdělkem startovné a vstupné na sportovní akce, kde se těmito finančními prostředky kryjí náklady na sportovní akce, popřípadě odměny organizátorů. Velice často se využívá jen dobrovolného vstupného z důvodu nepovinnosti danění.

Pokud je sportovní klub založen s velkými vklady, či má velké výdělky z vlastní činnosti, můžeme hovořit i o úrocích z vkladů. V praxi to ale vypadá tak, že kluby ne- mají moc peněz a pokud nějaké, tak se z důvodu dostupnosti ukládají na běžný účet, který má téměř nulové zhodnocení.

1.4.5 Ostatní zdroje

Dary jsou možností, kterou si sportovní klub může přijít k dalším příjmům a dárce k odpisu na daních. Mohou být peněžní i materiální, většinou se o dary jedná z nadačních fondů, nebo formy závětí členů, kteří měli hlubší vztah ke klubu v minulosti (Novotný, 2011).

(21)

Patronáty jsou řešeny podle darovacího zákona, když o nich mluvíme, tak hovo- říme především o sponzorství. Vyskytují se u velkých společností, které darují velké finanční obnosy na podporu mládežnických družstev (Novotný, 2011).

Sponzorství je jednou z nejdůležitějších složek dalších příjmů, dá se říct, že tvoří naprostou většinu. V dnešní době se sponzoring využívá hlavně jako nástroj marketin- gové komunikace, na jedné straně sponzor zastřeší sponzorovaného finančními pro- středky. Na druhé straně očekává něco na oplátku, a to zpravidla bývá zviditelnění své- ho jména pomocí reklamy, například bannerem na sportovní akci nebo přímo na dresu sportovce klubu. Další výhodou sponzora je to, že si může tento obnos daňově odepsat jako náklady na reklamu. Napomáhá to oběma stranám, jak sportovnímu klubu, který má použitelné finance navíc, tak sponzorovi, kterému se lepší image firmy (Martinec, 2013).

Další možností jak sportovní kluby mohou zvětšit objem svých financí je prodej reklamních předmětů, výborně to funguje na jednorázových akcích, kde si sportovci rádi koupí tričko na památku. Nicméně i přesto se u malých sportovních jednotek jedná o malé zanedbatelné částky. Oproti tomu u velkých fotbalových či hokejových klubů tyto reklamní předměty tvoří značnou část z celkového příjmu klubu (Martinec, 2013).

Posledním příjmem může být výnos z pronájmu. Kluby většinou vlastní určité prostory, podle svého zaměření, u tenisu tenisové kurty, u atletiky hala nebo stadion, u fotbalu fotbalové hřiště apod., mnohdy se stává, že jiné kluby či jednotlivci nemají kde trénovat a rádi zaplatí za pronájem poskytnutých prostor (Martinec, 2013).

1.4.6 Prostředky EU

Financování z fondů Evropské unie je aktuálním tématem, jediný momentální způsob jak žádat o peníze z fondů EU je pomocí projektů, které mají sloužit pro určitý rozvoj společnosti. Díky vydání Bílé knihy sportu vytvořenou komisí pro evropské spo- lečenství v roce 2007, je jasně daná povaha sportu a jakou hraje roli v dnešní společnos- ti. Čili pokud žádáme o finanční prostředky EU, musíme si být vědomi všech faktorů o sportu podle EU a zároveň v projektu splnit další podmínky. Jednou z nejdůležitějších podmínek je přidaná hodnota, každý projekt musí mít konkrétní a co nejlepší přínos pro společnost. Dále je důležité vědět, že EU nikdy nezaštítí projekt na 100% částky, ale

(22)

zpravidla jde o procentuální spoluúčast. Žadatel musí být způsobilý a rozměr projektu musí být mezinárodního charakteru (Mgr. Tomáš Ruda, 2012).

(23)

2 Český atletický svaz

Český atletický svaz (ČAS) je svaz, jehož nadřazenou organizací je přímo ČOV.

Hlavní náplní ČAS je sdružování atletických klubů a oddílů po celé ČR, pořádání a or- ganizování soutěží a vytváření co nejlepších podmínek co se atletiky týká na našem území. Dalším důležitým posláním je zajištění reprezentace atletiky v mezinárodním prostředí a vyšších sportovních organizací. ČAS je tedy členem IAAF, což je Meziná- rodní asociace atletických federací, díky tomuto členství může Česká atletika fungovat i na mezinárodní sféře. Na našem území je přibližně 270 sportovních celků, ve kterých je zaregistrováno přes 55 tisíc členů (Český atletický svaz, 2011).

(24)

3 Talentovaná mládež

Talentovaná mládež je jeden ze sportovních programů, který má za účel vytvá- ření co nejlepších podmínek pro nadané jedince a to od jednoduchého tréninku pro zlep- šení základních pohybových dovedností po vrcholovou přípravu reprezentace České republiky. Svazové infrastruktury tvoří sportovní střediska, sportovní centra mládeže a sportovní gymnázia. Sportovní svazy mají určitou volnou ruku v řízení a přípravě pro- jektů pro jejich talenty, nicméně tyto projekty určující způsob a zabezpečení tréninku s ohledem na finanční stránku, která je závislá na státních dotacích, podléhají schválení MŠMT (Vláda ČR, 2011).

3.1 Sportovní střediska (SpS)

Dříve sportovní třídy je program za účelem výchovy dětí od 6 do 15 let pro atle- tickou sportovní základnu. Dnešní sport trpí nedostatkem přívalu nových sportovců, což má za následek i méně talentů. V předchozích letech šlo hlavně o formu výběru, mo- mentálně jde spíš o formu náboru, který poslouží k pozdějšímu výběru talentů. ČAS se v komunikaci se základními školami, nebo nižšími stupni gymnázií snaží o rozšíření sportovních hodin v rámci tělesné výchovy, kde v širším měřítku několika let je možné určit, zdali někdo převyšuje ostatní. Sportovní střediska dále můžeme dělit přímo na střediska se spoluprací se základními školami a bez spolupráce, jelikož existují atletické přípravky, kde je možné dát dítě trénovat i bez toho, aniž by muselo přímo do sportovní školy. Atletické oddíly vybírají tyto mladé sportovce, řídí jejich trénink a přípravu po- mocí trenérů a jednoho hlavního. Nicméně všechna hlavní rozhodnutí, kontrola a řízení podléhají ČAS a AO, kteří jsou odpovědni za činnost Sportovních středisek a při jejich změnách jsou nuceni informovat MŠMT. Při změně působiště či zrušení střediska se pokládá návrh k odsouhlasení MŠMT (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

3.1.1 Zařazení do SpS

Každý atlet navštěvující SpS musí mít platnou registraci v ČAS za příslušný atletický klub/oddíl, pod který SpS spadá. Evidence členů probíhá 3 krát ročně, nicméně atleti mohou být zařazeni kdykoliv v průběhu roku. Před zařazením atleta do SpS je určité výběrové/náborové řízení, kde musí dítě prokázat pohybové schopnosti. Každý

(25)

oddíl si tato kritéria určuje sám, takže se stává, že někde jsou podmínky přísnější než jinde. Nicméně zpravidla tyto testy obsahují běh sprint a vytrvalostní běh 12 minut, skok do dálky, hod plným míčem a testy koordinace. Další kritéria jsou souhlas lékaře a podpis zákonného zástupce (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

3.1.2 Počty atletů

Pro kvalitní práci a dobrou přípravu budoucích atletů jsou doporučená množství atletů v SpS, která by se měla dodržovat. Samozřejmě vždy záleží na počtu trenérů a prostor, které má atletický oddíl k dispozici, ale ČAS udává tato množství. Pro starší žactvo 30 atletů, mladší žactvo 40 atletů a atletická přípravka by neměla přesáhnout 50 atletů (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

3.1.3 Obsah a organizace sportovní přípravy

Každý sportovní trénink se řídí podle určitých podmínek a podle směrnic ČAS, je i udáno co by měl obsahovat a jak dlouho trvat. U staršího žactva se jedná o 3 trénin- kové jednotky týdně po 1,5 hodině, u mladšího žactva je tomu tak 2 krát týdně a u pří- pravky 1-2 krát týdně. Dále žactva absolvují dvakrát ročně soustředění v délce jeden týden. Za docházku, organizaci, evidenci a všechny náležitosti zodpovídá zpravidla ve- doucí trenér, který spolupracuje s AO a zároveň ČAS potažmo KAS (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

3.1.4 Sledování výkonnosti

Ve směrnicích pro talentovanou mládež se uvádí, že starší i mladší žactvo je povinné na účasti na testech sledování sportovní výkonnosti. Pro starší žactvo to zna- mená účast na minimálně 3 závodech a absolvování mistrovského víceboje. U mladšího žactva to znamená účast alespoň na 5-ti atletických závodech a splnění určitých výkon- nostních podmínek. Všechny výkony jsou porovnávány v rámci žebříčků celé ČR, kde je možné určit, zdali někdo převyšuje ostatní (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

(26)

3.1.5 Zdravotní zabezpečení

Při registraci do SpS je nutné brát v potaz zdravotní stav atletů, podle pokynů ČAS je vyžadována zdravotní prohlídka již před registrací nebo co nejdříve po ní. Ně- které AO dokonce atleta bez této zdravotní prohlídky ani nezaregistrují, tato prohlídka se provádí jednou ročně a nepředložením se atlet vystavuje riziku vyřazení z AO. Veš- kerou evidenci má v tomto případě na starost vedoucí trenér (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

3.1.6 Vedení SpS

Předsednictvo ČAS ve svých pokynech pro talentovanou mládež uvádí, že hlav- ní řídící složkou ve SpS je vedoucí trenér, ten podle počtu atletů určuje celkové množ- ství působících dalších trenérů. Dále vede veškerou evidenci a řídí organizaci od vedení atletů, pořádání soustředění až po pořádání náborů. Vedoucí trenér je řízen přímo vede- ním ČAS, ale zároveň spolupracuje s atletickými oddíly a tělovýchovnými jednotami.

Další složkou jsou smluvní trenéři, kteří jsou řízeni vedoucím trenérem a mají na starost přímo práci s atlety.

3.2 Sportovní centra mládeže (SCM)

Tato centra slouží jako další článek navazující na sportovní střediska, jde hlavně o výběr a posléze přípravu talentované mládeže od 15 do 19 let. To znamená, že atleti, kteří jsou předmětem zkoumání v další části této bakalářské práce, jsou členy SCM.

Hlavní náplň je téměř identická jako u sportovních středisek, a to zajištění co možná nejlepšího zázemí pro budoucí vrcholové sportovce. Nejlepším zázemím se rozumí jak finanční stabilita, bezproblémový chod center, výcvik kvalitních trenérů a osobnější přístup, nežli tomu bylo u středisek.

(27)

Obrázek 2: Organizační struktura SCM Zdroj: Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012

Jelikož náplní bakalářské práce je zkoumání právě této mládeže od 15 do 19 let, je nut- né si Sportovní centra mládeže rozebrat velice podrobně. Jak můžeme vidět na organi- zační struktuře, tato centra podléhají předsednictvu ČAS (P ČAS) v podobě komisí a to ekonomické (EK ČAS) komisi mládeže (KM ČAS) a metodické komisi (MK ČAS) a přímo řediteli ČAS. Tyto komise určují přerozdělení peněz poskytnutých MŠMT do Krajských atletických svazů. Peníze jsou určené na mzdy, odměny trenérů Sportovních center mládeže a na zajištění a zabezpečení nákladů mládeže, především na sportovní činnost (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

Vedoucí trenér, jak můžeme podle schématu odvodit, je veden ředitelem ČAS z hlediska právního, dále jeho zástupcem po stránce organizační, předsedou KAS kvůli financím a celkově z ekonomického hlediska. V poslední řadě na něj dohlíží atletický oddíl kvůli pracovní kázni.

Členové SCM jsou řízeni přímou vazbou osobního trenéra z pohledu tréninko- vého procesu a přípravy na závody. Zároveň osobní trenér přijímá nařízení vedoucího trenéra, která by se měla promítnout právě v přípravě atleta.

(28)

3.2.1 Činnost SCM

Komise ČAS ve svých spisech uvádí, že činnost sportovních center mládeže musí být naplánována na každý kalendářní rok. Stejně jako organizaci a evidenci má plánování na starost vedoucí trenér, který vypracovaný plán konzultuje s příslušným atletickým oddílem, pod který SCM spadá a poté se finální návrh předkládá komisi ČAS. Po schválení ročního plánu se na každý měsíc zvlášť podle dané situace vypracuje návrh na každý další měsíc. V tomto případě je nutná úzká spolupráce s příslušným AO, KAS, ale také smluvními trenéry a atlety. Jedná se hlavně o tok informací například o připravovaných soutěžích, soustředěních, dopingových kontrolách, termínech regis- trací, sportovních zdravotních prohlídek, členských poplatků apod. Mnohokrát je tato činnost zjednodušena webovými stránkami, kdy vedoucí trenér je povinen aktualizovat informace o budoucím dění a oproti tomu atleti a trenéři jsou povinni kontrolovat aktua- lity.

3.2.2 Zařazení do SCM

Zařazení do SCM není prováděno jen na základě náboru s určitými fyzickými a koordinačními testy, ale z hlediska dlouhodobějšího pozorování atletů. Hlavní trenér s dalšími trenéry dlouhodobě sleduje výsledky atletického dění a vybírají možné atlety s perspektivou do budoucna. Pokud se jedná o nevrcholového atleta, neznamená to, že by nemohl být do SCM zařazen, nicméně v tomto případě jsou zde výkonnostní skupiny, do kterých jsou atleti zařazeni dle svých výkonů z minulosti. Stejně jako u SpS je důležitou podmínkou zdravotní prohlídka, která musí být učiněna jednou ročně. U no- vých členů bez prohlídky není provedena registrace. Pokud atlet není plnoletý, je nutný souhlas rodičů.

Již výše je zmíněno, že se atleti zařazují v tomto případě podle výkonnosti do určitých skupin podle svých výsledků z minulosti. Jedná se o výsledky za uplynulý rok a tyto skupiny se po celý další kalendářní rok nemění. Skupiny jsou rozděleny na A, B, C. A je nejvýkonnější skupina a atlet musí splnit určité podmínky, například se musí umístit do třetího místa na mistrovství České republiky. U skupiny B se jedná o pod- mínky kvalifikace do finále M-ČR a splnění výkonnostního kritéria dané disciplíny, dále se bere v potaz výkonnost za poslední rok stejně jako u A. Do třetí skupiny C jsou

(29)

zařazeni atleti, kteří mají dlouhodobé zdravotní problémy, nebo se potýkají s propadem výkonnosti.

Stejně jako probíhá zařazení atletů do SCM, tak na základě porušení podmínek členů mohou být vyřazeni. A to kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Jedná se zpravidla o plagiátorství lékařských prohlídek, nehrazení členských příspěvků, neúčast na tré- ninku apod.

3.2.3 Ekonomické prostředí v SCM

Ekonomické prostředí v SCM se z velké části týká jen přerozdělování financí.

Podle komise ČAS je přesně dáno jak naložit s financemi, které SCM dostanou k dispozici. Z předchozích kapitol o financování přesně víme, jak financování funguje a tedy jak se dotace ze státního rozpočtu dostanou až k ČAS. V tu chvíli, kdy má ČAS dotace k dispozici, rozhoduje o dalším přerozdělení v závislosti na více faktorech. Prv- ním jsou mzdy trenérů, tedy záleží na počtu vedoucích i osobních trenérů. Dále se jedná o náklady na činnost SCM, přípravu atletů, lékařské prohlídky. Jedná se tedy o neinves- tiční dotaci, která primárně slouží na činnost. Dalším důležitým faktorem jsou počty atletů v příslušném SCM (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

Využití financí u SCM:

Pod využitím financí na sportovní přípravu se rozumí soustředění, nájemné na halu, regenerace, výživové doplňky atd. Nicméně i přesto, že se jedná o neinvestiční dotaci, tak 25 % celkové částky, která je určena na sportovní přípravu, může být využita na investiční náklady a to na pomůcky, výbavu, nářadí, tedy na běžné věci, které podlé- hají opotřebení, ale jsou nutné z hlediska sportovní přípravy (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

Rozdělení financí u SCM:

Zde se finanční prostředky rozdělují na mzdy pro vedoucí trenéry, odměny pro osobní trenéry a prostředky na přípravu. Mzdy pro vedoucí trenéry se udávají podle tabulek ČAS pro daný rok. Oproti tomu odměny pro osobní trenéry jsou závislé na po- čtu atletů, kteří se výsledky zařadí do skupiny A, B, nebo resortních sportovních center (dále jen RSC). Odměny jsou vypláceny jednou ročně a za každého atleta, který se

(30)

v SCM zařadil do skupiny A, nebo B osobní trenér dostane 1500 Kč, za atleta zařazené- ho do RSC 2000 Kč. Prostředky na přípravu se rozumí vlastní činnost klubu, příspěvek na lékařské prohlídky, příspěvky atletům na jejich činnost (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

Příspěvky atletům se liší z hlediska rozhodování vedoucího trenéra, ten má mož- nost každého podporovat dle svého uvážení. Rozdělování se však zpravidla určuje od výkonů atleta a jeho aktuální formy. Prakticky to znamená i to, že atlet může absolvovat soustředění za své náklady, to se promítne v jeho výsledcích v nadcházejícím Mistrov- ství ČR. Pokud uspěje a dobře se umístí, může žádat o zpětné vyplacení nákladů na pří- pravu. Nicméně jak je výše zmíněno záleží to na uvážení vedoucího trenéra. Bez ohledu na výkon a umístění v sezóně má každý atlet možnost čerpat příspěvek 500 Kč na spor- tovní zdravotní prohlídku (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

3.2.4 Kontrola a hodnocení činnosti

Za veškeré přerozdělování peněz a činnost SCM je odpovědný vedoucí trenér zároveň s vedením KAS. To znamená, že jsou povinni řídit se daným schváleným plá- nem činnosti, který byl odsouhlasen vedením ČAS. Pro zpětnou kontrolu, kterou provádí vedení ČAS, předseda komise mládeže, zástupce šéftrenéra a předseda KAS, jsou povinni vést u veškerých svých úkonů podrobnou evidenci. Ta se skládá z hodnocení hospodaření a výkonu za kalendářní rok (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

3.3 Vrcholové sportovní centrum mládeže (VSCM)

Vrcholová sportovní centra mládeže jsou zaměřena na atlety ve věku od 19 do 23 let. Jedná se o věkovou kategorii, kde dochází k největšímu odlivu atletů. Je to dáno tím, že v tomto věku se atlet ocitá v rozhodnutí o tom, co jsou jeho priority. Čili působí na něj více faktorů, snaží se být samostatný, pokud již nestuduje, tak začíná pracovat a mnohokrát už není tak jednoduché skloubit vrcholový trénink s prací, jako tomu bylo se školou. Dá se říct, že se zde láme chleba, rozhoduje se o tom, zdali má atlet ambice na reprezentaci a perspektivu do budoucna, nebo jestli pojme sport už jen rekreačně.

(31)

Z organizačního hlediska celý systém probíhá téměř stejně jako u SpS a SCM, vedoucí trenér vede VSCM dle požadavků ČAS. Má na starost veškerou komunikaci do obou směrů, tedy řízení dalších osobních trenérů a atletů. Na druhou stranu je řízen ČAS, proto vede veškerou evidenci o výsledcích, rozdělování financí, hodnocení výko- nů apod. pro zpětnou kontrolu (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

Vedoucí trenér VSCM ve spolupráci s vedoucími trenéry SCM vybírá atlety, kteří mají perspektivu do budoucna. Jedná se hlavně o perspektivu české reprezentace do 23 let a po té seniorů. Schvalování návrhu atletů, kteří by měli být do VSCM zařaze- ní podléhá trenérské radě ČAS. Jedná se hlavně o tabulkové rozdělení podle výsledků z minulosti, které je hodnoceno různými počty bodů. A to starty na MS, ME, MČR atd., dále se hodnotí umístění, kázeň atleta a zdali se jedná o rostoucí výkonnost. Závodníci jsou rozřazeni do skupin podobně jako u SCM do tří skupin a to:

I. Atleti s účastí na světových a evropských soutěžích.

II. Atleti, kteří jsou těsně pod kvalifikačním kritériem na MS, ME, atd..

III. Atleti, kteří mají rostoucí výkon, ale doposud nebyli schopni se na výše zmíněné soutěže kvalifikovat.

Z těchto skupin plyne i podobné odměňování osobních trenérů jako tomu bylo u SCM. Trenér za každého zařazeného atleta do I. skupiny dostane odměnu 3000 Kč, do II. skupiny 2000 Kč a do III. skupiny 1000 Kč.

Rozdělování financí a ekonomická kontrola probíhá úplně stejně jako u výše zmíněného SCM (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

3.4 Sportovní gymnázia (SG)

Program sportovní gymnázia funguje na podobném principu jako SpS, s tím rozdílem, že se jedná hlavně o studenty ve věku 15-19 let. Atleti zařazení do sportovní- ho gymnázia jsou zpravidla i členy SCM. SG slouží pro podporu talentovaných jedinců, kteří mají zájem o růst výkonnosti i v tomto věku. Rozdíl oproti normálním gymnáziím je v tom, že mají atleti možnost využívat efektivněji svůj čas. To znamená možnost ví- cefázových tréninků.

(32)

Výběr studentů probíhá spoluprací SG s učiteli TV základních škol, dále tipová- ním sportovců na soutěžích ČAS apod. Pokud mají studenti zájem o studium, které za- hrnuje vícefázové sportovní tréninky a komplexní sportovní přípravu, mohou se hlásit do SG i sami. Z těchto důvodů probíhá přijímací řízení a to jak talentové, tak vědomost- ní.

Trenéři působící na SG musí mít nejvyšší trenérskou kvalifikaci třídy 1. Jejich počet na škole se odvíjí od počtu studentů, kteří navštěvují sportovní třídu na gymnáziu.

Financování SG spadá pod MŠMT, ale peníze, kterými je tato možnost studia financo- vána slouží na program „Talentovaná mládež“, tedy nejedná se o peníze určené přímo pro školství.

SG stejně jako všechny předešlé programy podléhají kontrole a hodnocení čin- nosti, v tomto případě nejen komisi ČAS, ale i České školní inspekci (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

(33)

4 Analýza rozpočtů SCM LKAS 2012-2014

Analýza systému financování mládeže ČAS v Libereckém kraji úzce souvisí s posouzením efektivity. Dá se říci, že analytický rozbor systému financování proběhl již v první polovině bakalářské práce. Nicméně v tomto praktickém rozboru jde o po- souzení konkrétních částek z financování. Jde o rozbor za poslední tři roky, tedy 2012, 2013 a 2014. Jelikož se jedná o talentovanou mládež od 15 do 19 let, tak jde o sportovní centrum mládeže, které je zřízeno pro Liberecký kraj. Analýza a posouzení efektivity jsou rozděleny do více sektorů a to:

- Rozpočtová analýza jednotlivých let

- Čerpání financí atlety v závislosti výkonnostního zařazení a opravdové vý- konnosti v daném období

- Poměr úspěšnosti atletů v závislosti na zařazené skupině

- Posouzení efektivity financování u atletů, kteří byli zařazeni do SCM po celou dobu sledovaného období

Po posouzení všech předchozích bodů jsou v další kapitole navržena určitá opat- ření, která by mohla vést k lepší efektivitě financování.

Pro zachování ochrany osobních údajů jsou veškerá jména atletů v bakalářské práci zaměněna za název „Atlet“ s pořadovým číslem. Ostatní osobní údaje, které jsou nepotřebné pro záměr práce, byly vymazány.

4.1 Rozpočty jednotlivých let

Rozpočet pro každý rok je rozdělen do dvou tabulek a tří kategorií, v každé tabulce jsou tedy uvedeny všechny tři složky, které tvoří rozpočet a to:

- Sportovní příprava

- Sportovní lékařské prohlídky

- Výdaje na administrativní a organizační činnost SCM

(34)

V první tabulce pro každý rok je uveden rozpočet, který byl schválen MŠMT a ČAS pro SCM působící v Libereckém kraji. V druhé tabulce můžeme vidět reálné využití roz- počtu za uvedený rok.

Vyúčtování dotace na činnost sportovního centra v Liberci za rok 2012:

Tabulka 2: Rozpočet 2012

R O Z P O Č E T C E L K E M

Sportovní příprava sportovců a členů realizačního týmu SCM 246 000,00

Preventivní sportovní prohlídky 19 000,00

Organizačně-administrativní výdaje SCM 25 000,00

C E L K E M 290 000,00

Č E R P Á N Í CELKEM

Sportovní příprava sportovců a členů real. týmu SCM 281 023,00 a) náklady na soustředění a tréninkové kempy vč. zahraničních 255 523,00

(ubytování, stravování, cestovné, nájmy, rehabilitace, regenerace)

b) vybavení sportovními potřebami neinvestičního charakteru 0,00

(ortopedické pomůcky, výživové doplňky, tretry, atletické nářadí a náčiní) *)

c) preventivní sportovní prohlídky 25 500,00

Organizačně-administrativní výdaje SCM **) 8 977,00

C E L K E M 290 000,00

Zdroj: Vlastní zpracování

Největší část celého rozpočtu tvoří sportovní příprava atletů a členů realizačního týmu. Když porovnáme schválený rozpočet s reálným rozpočtem v roce 2012, tak je patrné, že do sportovní přípravy bylo vynaloženo více peněz, než které byly schváleny v rozpočtu. Stalo se to díky tomu, že na organizačně-administrativní činnost nebylo po- třeba moc financí, náklady se týkaly účtů za telefon, papírů a toneru do tiskárny. Dalším zajímavým faktem je, že náklady na preventivní sportovní prohlídky jsou schvalovány podle aktuálního počtu atletů v SCM a tedy pokud další rok nastoupí více sportovců, tak tato kategorie bude vždy tvořit větší část, než je v rozpočtu. Je to z toho důvodu, že každý člen SCM má nárok na dotaci sportovní prohlídky. Je samozřejmě i více druhů těchto lékařských prohlídek a tedy i cen, které za ně zaplatíme. Každý atlet pak může čerpat jen tolik, kolik prohlídka stojí, avšak do určitého limitu. Proto je tato částka v rozpočtu většinou orientační a určuje se podle aktuálního počtu atletů.

(35)

C E L K E M 305 000,00

Č E R P Á N Í CELKEM

Sportovní příprava sportovců a členů real. týmu SCM 296 876,00 a) náklady na soustředění a tréninkové kempy vč. zahraničních 264 617,00

b) vybavení sportovními potřebami neinvestičního charakteru 5 669,00

Organizačně-administrativní výdaje SCM **) 8 124,00

C E L K E M 305 000,00

U rozpočtu na rok 2013 se opakuje stejná situace s přesunutím části financí ur- čených na organizační a administrativní výdaje do Sportovní přípravy. Objevuje se zde i další částka obsažena ve vybavení neinvestičního charakteru Sportovní přípravy. Důle- žitým faktem je, že se jedná o neinvestiční výdaje, protože jinak by částka byla limito- vána tím, že nesmí přesáhnout 25% částky, která je určena pro sportovní přípravu. Pro- středky na preventivní prohlídky jsou téměř totožné v rozpočtu i u vydání.

C E L K E M 300 300,00

(36)

Č E R P Á N Í CELKEM Sportovní příprava sportovců a členů real. týmu SCM 300 300,00 a) náklady na soustředění a tréninkové kempy vč. zahraničních 252 397,00

b) vybavení sportovními potřebami neinvestičního charakteru 24 913,00

Organizačně-administrativní výdaje SCM **) 0,00

C E L K E M 300 300,00

V roce 2014 byly všechny finance využity s nepatrnými odchylkami, tak jak byly schváleny v rozpočtu. Nicméně ve sportovní přípravě je obsažena větší částka na vyba- vení neinvestičního charakteru. Je tomu tak z důvodů nemožnosti soustředění v některých disciplínách. Například u hodu kladivem je velice těžké hledat místa pro soustředění a tak je většinou rozhodnuto, že soustředění proběhne v místě normálního tréninku s každodenní docházkou. V tomto případě se tak stalo a atleti tedy nepotřebo- vali žádné finance na ubytování, dopravu, stravování. Nicméně všichni sportovci díky zařazení do výkonnostních skupin a svým výsledkům mají nárok na dotaci jako všichni ostatní atleti. Proto se to řeší dotací na boty, tréninkové oblečení a výživové doplňky.

Na celém rozpočtu je zajímavé, že v něm není sponzoring. Je tomu tak z důvodu, že SCM žádného sponzora nemá. Jedná se pouze o dotaci od ČAS schválenou MŠMT.

Z tohoto pohledu se může zdát, že atletika nemá žádné sponzory a to by bylo velice smutné. Nicméně ke sponzoringu zde dochází z vnější strany, a to přímo atletům. Zpra- vidla jde o financování rodičů na část soustředění, vybavení, stravu, doplňky.

V některých případech, kdy je atlet opravdu vynikající, má i jiné sponzory, v tu chvíli se dá mluvit i o reklamě na dres, oblečení apod. Firma si jej pak může odečíst z daní v nákladech na reklamu nebo jako dary. Tyto částky v rozpočtu nejsou zaznamenány, protože jdou úplně mimo SCM. V praxi to znamená, že kdybychom sečetli rozpočet SCM s opravdu vynaloženými financemi na sportovní přípravu atletů, můžeme mluvit až o dvojnásobných částkách oproti rozpočtu.

(37)

4.2 Finanční čerpání zařazených atletů

Z teoretické části víme, že atleti jsou podle výsledků v předchozím roce zařazová- ni do výkonnostních skupin A, B, C na následující rok. V první části tabulek jsou tedy uvedeny počty atletů jednotlivých skupin v porovnání odsouhlasených dotací na začátku roku oproti reálnému čerpání na konci roku. Aby nedocházelo ke zkreslení dat, bylo nutné konečné čerpání očistit o dotaci na zdravotní sportovní prohlídku, na kterou má každý atlet nárok. Ne vždy dochází k čerpání této částky a když, tak v různých částkách.

V druhé části tabulek jsou porovnávány dotace, na které měl každý atlet nárok oproti dotacím, které v průměru reálně čerpal. To vše je porovnáno vzhledem k jejich úspěš- nosti. Abychom mohli vidět, jestli atleti, kteří v průměru čerpali nejvíce peněz, měli i ty nejlepší výsledky. Tabulky jsou rozděleny na všechny tři sledované roky a tedy 2012, 2013 a 2014. Atleti, kteří byli zraněni, měli nárok na dotaci, kterou ale nečerpali, také nejsou zařazeni do pozorování.

4.2.1 Čerpání financí v roce 2012

Tabulka 5: Finanční čerpání atletů za rok 2012 Rok 2012

Skupina

Počet osob

Základ dotace cel-

kem Čerpání

Čerpání bez zdra- votních prohlídek

A 10 50 000,00 Kč 56 324,00 Kč 50 464,00 Kč

B 14 49 000,00 Kč 90 244,00 Kč 80 774,00 Kč

C 13 13 000,00 Kč 56 330,00 Kč 47 760,00 Kč

Celkem 37 112 000,00 Kč 202 898,00 Kč 178 998,00 Kč

Skupina

Počet osob

Základ dotace na osobu

na osobu

Bonusy dle umís- tění na osobu

A 10 5 000,00 Kč 5 046,40 Kč 1 250,00 Kč

B 14 3 500,00 Kč 5 769,57 Kč 1 678,57 Kč

C 13 1 000,00 Kč 3 673,85 Kč 1 730,77 Kč

V roce 2012 bylo ve sportovním centru mládeže ze všech tří let nejméně atletů.

V první (horní) části tabulky 5 je vidět, kolik byla odsouhlasená dotace pro danou skupinu na celý rok (Základ dotace celkem), úplně vpravo (Čerpání bez zdravotních prohlí- dek) pak můžeme porovnat, kolik skupina reálně vyčerpala. U skupiny A je výsledek

(38)

prakticky totožný jako v rozpočtu, u skupiny B už je zřejmé, že atleti měli větší výkon- nost a tím pádem mohli čerpat větší dotaci. U skupiny B rozdíl činí přibližně 1,6 náso- bek plánované dotace. U skupiny C je tento rozdíl už více jak trojnásobek. K tomu proč mohli „horší“ skupiny než A čerpat více financí, než které měli odsouhlaseny, dochází z důvodu větší výkonnosti.

Pokud se atlet kvalifikuje, tak se účastní soutěží jako venkovní mistrovství ČR, halové mistrovství ČR, mezistátní utkání, apod. Podle umístění je ohodnocen bonusem.

Bonusová částka za umístění je předem dána na celý kalendářní rok. V tabulkách pro čerpání financí je tento bonus použit jako kritérium výkonnosti, v praxi to tedy znamená čím větší bonus, tak tím měl atlet lepší umístění.

Tabulka 6: Klíč rozdělení bonusů 2012

Tabulka rozdělení bonusů pro rok 2012

um. M-ČR hala M-ČR venku MU 15 MU 17, 19 MSJ

1.-3. 500 1500

500 1000 3000

4.-8. 0 1000

9.+ 0 500

Po shlédnutí rozdělovacího klíče bonusů v roce 2012 se dá ohodnotit efektivita rozdělování financí. U druhé části (spodní) tabulky 5 máme průměrné bonusy na osobu ve všech skupinách. Můžeme tedy vidět, že skupina A i přes největší vyčerpanou prů- měrnou dotaci na osobu, měla nejmenší výkonnost. To, že skupina A mohla čerpat tolik peněz i přes mnohem menší úspěchy než u ostatních skupin, svědčí o prvním nedostatku systému financování ČAS. Skupina A i B měla v roce 2012 srovnatelnou výkonnost, to znamenalo, že finance, které v rozpočtu zbývaly, mohly být z velké části přerozděleny mezi tyto dvě skupiny. Jejich čerpání na osobu se oproti základu zvýšilo přibližně o 2700 Kč. Nicméně zatímco skupina B se při čerpání dostala nad průměr čerpání skupiny A, tak skupina C se ani nepřiblížila. I přes to, že atleti skupiny C měli mnohem lepší výsledky, než skupina A. Vedoucí trenér tedy může podle výkonů v daném roce přerozdělovat zbylé finance, ale je omezen už vydanými financemi na podporu těch, kteří na ní měli nárok (skupina A). Finance mohli vyčerpat již v přípravném období.

(39)

Skupina

Počet osob

Základ dotace cel-

kem Čerpání Čerpání bez zdra-

votních prohlídek

A 10 45 000,00 Kč 74 132,00 Kč 68 032,00 Kč

B 18 45 000,00 Kč 63 465,00 Kč 54 415,00 Kč

C 19 19 000,00 Kč 57 587,00 Kč 46 937,00 Kč

Celkem 47 109 000,00 Kč 195 184,00 Kč 169 384,00 Kč

Skupina

Počet osob

na osobu

A 10 4 500,00 Kč 6 803,20 Kč 1 600,00 Kč

B 18 2 500,00 Kč 3 023,06 Kč 694,44 Kč

C 19 1 000,00 Kč 2 470,37 Kč 1 131,58 Kč

um. M-ČR hala M-ČR venku MU 15, 17, 19 MEJ, MS 17, EYOF

1.-3. 500 1500 1000

5000

4.-8. 0 500 500

9.+ 0 0 0 2000

V roce 2013 proběhly jiné soutěže, než v předchozím roce a podle toho se trochu liší klíč k rozdělování bonusů, jak můžeme vidět v tabulce 8.

V horní části tabulky 7 opět můžeme pozorovat základ dotace v odsouhlaseném rozpočtu oproti vydaným financím. Nicméně zajímavá část přichází až v porovnání se spodní částí stejné tabulky. Zde můžeme pozorovat, že atleti skupiny A dostáli svým výkonům dle svého zařazení do skupiny. Ohodnocení bonusem za umístění v soutěžích měli nejlepší a to v průměru 1600 Kč. To znamená, že se museli umístit na Mistrovství České republiky od prvního do třetího místa a zároveň získat ještě ohodnocení za něja- kou další soutěž. Zároveň to znamená, že splnili kvalifikační podmínky pro zařazení do stejné skupiny i pro příští rok. Skupina B i C se v počtu členů liší pouze o jednoho atle-

(40)

ta, nicméně výkonnost skupiny C je téměř dvojnásobná oproti skupině B. Když se podí- váme na průměrné čerpání na osobu, zjistíme, že skupina B i přes nepříznivé výsledky měla v průměru vyšší dotaci na osobu a to jen díky odsouhlasené rozpočtové dotaci pro všechny ve skupině B. To znamená, že se opakuje stejný případ jako v roce 2012, jen u jiných skupin. „Horší“ skupina má lepší výsledky, ale menší ohodnocení.

Skupina

Počet osob

Základ dotace cel-

kem čerpání

A 14 77 000,00 Kč 98 032,00 Kč 89 142,00 Kč

B 22 77 000,00 Kč 102 731,00 Kč 93 821,00 Kč

C 15 22 500,00 Kč 33 389,00 Kč 28 199,00 Kč

Celkem 51 176 500,00 Kč 234 152,00 Kč 211 162,00 Kč

Skupina

Počet osob

na osobu

A 14 5 500,00 Kč 6 367,29 Kč 1 878,57 Kč

B 22 3 500,00 Kč 4 264,59 Kč 1 404,55 Kč

C 15 1 500,00 Kč 1 879,93 Kč 746,67 Kč

um. M-ČR hala M-ČR venku MU EYOT YOG MSJ

1.-3. 500 1200 2000 5000 5000

4.-8. 0 800 500 1500 3000 3000

9.+ 0 500 1000 2000 2000

Jediným rokem, ve kterém byly dotace přímo úměrné výkonnostem atletů dle zařazení do skupin, se stal rok 2014, viz tabulka 9. Zároveň se změnilo i ohodnocení bonusu za umístění v MČR od prvního do třetího místa a to na 1200 Kč viz tabulka 10.

To znamená, že velká část skupiny se kvalifikovala do skupiny A a atleti SCM mají

(41)

růstovou tendenci. Do skupiny C se zařadili většinou zranění atleti, nebo ti se stagnují- cími výsledky. Podle toho se odvíjí i průměr jejich bonusu.

Za všechny 3 roky můžeme pozorovat, že počet členů skupiny A i B roste, to svědčí o potenciálu atletů v SCM. Nicméně na druhou stranu to znamená, že ten, kdo má výborné výsledky, za to v daném roce nemůže být ohodnocen díky systému finan- cování ČAS. Tento systém zařazuje atleta do lepší skupiny až následující rok. To může znamenat, že atlet, který má dobrou formu se do té vrcholové třeba ani nedostane z hlediska nedostatku financí. Je tedy otázka, zda to, že atlet bude následující rok zařa- zen do lepší skupiny, je motivují či nikoliv. Protože to, že je atlet dle výsledků zařazen může také znamenat to, že nemusí po zbytek sezóny pracovat na 100 % a přes to má jisté finance za zařazení v příštím roce.

I přes to, že dva roky ze tří vychází v neprospěch systému ČAS, musíme brát v potaz, že žáci, kteří věkově dorostou a mohou být tedy zařazeni do SCM, mohou být zařazeni pouze do skupiny B a C. Takže to znamená, že pokud se jedná o silný ročník nadprůměrně nadaných jedinců, tak to má za následek vyzdvižení výsledků horších skupin. Nedá se říci, že by výsledky byly tímto problémem zkresleny, protože nadprů- měrně nadaní atleti jsou reálně zařazeni do méně výkonných skupin a tedy i vůči svým výsledkům nemají právo na čerpání adekvátní odměny.

4.3 Poměr úspěšnosti atletů dle skupiny zařazení

Po porovnávání celkových skupin a jejich čerpání se dostáváme ke zjištění, kolik atletů ze skupiny tvoří výkonnostní průměr. V tabulkách poměrů úspěšnosti jde o to, kolik procent atletů ze skupiny opravdu tvoří výkony dle jejich zařazení do skupiny A, B, C. Díky tomuto porovnávání můžeme zjistit, kolik atletů ze skupiny mělo opravdu nárok na svou dotaci a zároveň jestli atleti SCM mají tendenci k růstu, stagnaci, nebo poklesu úspěšnosti.