Rozvoj dítěte s odkladem povinné školní docházky v mateřské škole

111  Download (0)

Full text

(1)

Rozvoj dítěte s odkladem povinné školní docházky v mateřské škole

Bakalářská práce

Studijní program: B7507 Specializace v pedagogice Studijní obor: Učitelství pro mateřské školy

Autor práce: Radka Kellnerová

Vedoucí práce: Mgr. Helena Picková, Ph.D.

Centrum praktické přípravy

Liberec 2020

(2)

Zadání bakalářské práce

Jméno a příjmení: Radka Kellnerová Osobní číslo: P17000418

Studijní program: B7507 Specializace v pedagogice Studijní obor: Učitelství pro mateřské školy Zadávající katedra: Centrum praktické přípravy Akademický rok: 2018/2019

Zásady pro vypracování:

Metody:

1) Rešerše zdrojů a publikací k odkladům školní docházky v ČR a okolních státech.

2) Rozhovor s paní učitelkou v mateřské škole.

Požadavky:

1) Nastudovat odbornou literaturu k tématu.

2) Vytvořit rešerši zdrojů a publikací k odkladům školní docházky v ČR a okolních zemích.

3) Vytvořit didaktické materiály pro děti předškolního věku.

4) Pilotáž didaktických materiálů.

5) Realizace rozhovoru s paní učitelkou v mateřské škole

(3)

Rozsah grafických prací:

Rozsah pracovní zprávy:

Forma zpracování práce: tištěná

Jazyk práce: čeština

Seznam odborné literatury:

BEDNÁŘOVÁ, Jiřina a Vlasta ŠMARDOVÁ. Diagnostika dítěte předškolního věku: co by dítě mělo umět ve věku od 3 do 6 let. 2. vydání. Ilustroval Richard ŠMARDA. Brno: Edika, 2015.

Moderní metodika pro rodiče a učitele. ISBN 978-80-266-0658-1.

MONATOVÁ, Lili. Speciálně pedagogická diagnostika z hlediska vývoje dětí. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-86-9.

PRŮCHA, Jan a Soňa KOŤÁTKOVÁ. Předškolní pedagogika: učebnice pro střední a vyšší od- borné školy. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0495-4.

VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie I.: dětství a dospívání. Praha: Karoli- num, 2005. ISBN 80-246-0956-8.

ZELINKOVÁ, Olga. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program:

[nástroje pro prevenci, nápravu a integraci]. Vyd. 3. Praha: Portál, 2011. Pedagogická praxe (Portál). ISBN 978-80-262-0044-4.

ŽÁČKOVÁ, Hana a Drahomíra JUCOVIČOVÁ. Děti s odkladem školní docházky a jejich úspěšný start ve škole. 5. vyd. Praha: D + H, 2007. ISBN 978-80-903869-3-8.

Vedoucí práce: Mgr. Helena Picková, Ph.D.

Centrum praktické přípravy Datum zadání práce: 1. února 2019

Předpokládaný termín odevzdání 1. května 2020

prof. RNDr. Jan Picek, CSc.

děkan

L.S.

Mgr. Helena Picková, Ph.D.

vedoucí oddělení

(4)

Prohlašuji, že svou bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně jako původní dílo s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Jsem si vědoma toho, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní po- třebu Technické univerzity v Liberci.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti Technickou univerzitu v Liberci; v tomto případě má Technická univerzita v Li- berci právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Současně čestně prohlašuji, že text elektronické podoby práce vložený do IS/STAG se shoduje s textem tištěné podoby práce.

Beru na vědomí, že má bakalářská práce bude zveřejněna Technickou univerzitou v Liberci v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vy- sokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vyso- kých školách), ve znění pozdějších předpisů.

Jsem si vědoma následků, které podle zákona o vysokých školách mohou vyplývat z porušení tohoto prohlášení.

5. května 2020 Radka Kellnerová

(5)

Poděkování

Tímto bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Mgr. Heleně Pickové, Ph.D. za od- borné vedení práce, trpělivost, cenné rady, pozitivní přístup, a především za ochotu při kon- zultacích mé bakalářské práce.

Dále bych ráda poděkovala mateřské škole, která mi umožnila realizaci praktické části a po- skytla mi tak bližší informace o dětech.

Neméně důležité poděkování patří mé rodině za možnost studia a za podporu při psaní ba- kalářské práce.

(6)

Anotace

Předložená bakalářská práce popisuje způsob rozvoje a přípravy dítěte v mateřské škole na přechod do primárního vzdělávání. Pozornost je zaměřena na děti s odkladem školní do- cházky. Teoretická část se zaměřuje na předškolní období, školní zralost, se kterou úzce sou- visí fyzická, psychická a sociální zralost a připravenost. Práce dále přináší informace o po- vinném předškolním vzdělávání, odkladu školní docházky v České republice i okolních ze- mích. Zahrnut je i zápis a vstup do prvních tříd základních škol a v neposlední řadě informace související s pedagogickou diagnostikou.

Praktická část je zaměřena na sledování účinnosti a funkčnosti odkladu povinné školní do- cházky. Jejím cílem bylo zjistit, zda má odklad školní docházky smysl a zda se během jed- noho školního roku dítě díky odkladu povinné školní docházky stalo zralejším a připrave- nějším pro vstup do základní školy.

Klíčová slova

Předškolní období, školní zralost a připravenost, mateřská škola, zápis do prvních tříd zá- kladních škol, odklad školní docházky, základní škola

(7)

Annotation

Submitted bachelor thesis describes approach of child development and preparation at nursery school for transition to primary education. Special attention is given to children with deferral of school attendance. Theoretical element focuses on preschool period, school rea- diness which is closely related to psychological and social maturity and readiness. This thesis also contains information about compulsory preschool education, postponement of school attendance in the Czech republic and in surrounding countries. Enrollment and entry to first grades of primary schools are also included and, last but not least information related to pedagogical diagnostics.

The practical element of the thesis is focused on monitoring effectiveness and functionality of postponed compulsory school attendance. Its goal was to discover whether deferral school attendance is meaningful and whether durring a 1 year period a child became more mature and ready for entry to primary school.

Key words

Preschool period, school maturity and readiness, nursery school, enrollment to first grades of primary schools, deferral of school attendance, primary school.

(8)

7

Obsah

ÚVOD ... 14

TEORETICKÁ ČÁST ... 15

1.PŘEDŠKOLNÍ OBDOBÍ ... 15

2.ŠKOLNÍ ZRALOST A ŠKOLNÍ PŘIPRAVENOST ... 15

2.1.Školní zralost ... 16

2.1.1.Fyzická (tělesná) zralost ... 16

2.1.2.Psychická zralost ... 17

2.1.2.1.Myšlení a paměť ... 17

2.1.2.2.Řeč ... 18

2.1.2.3.Grafomotorika ... 18

2.1.2.4.Sluchové vnímání ... 18

2.1.2.5.Zrakové vnímání ... 18

2.1.2.6.Orientace v čase a prostoru ... 19

2.1.2.7.Základní matematické představy ... 19

2.1.2.8.Emocionalita ... 19

2.1.3.Sociální zralost ... 19

2.2.Školní připravenost ... 20

2.2.1.Testy školní zralosti ... 20

2.2.1.1.Jiráskův test školní zralosti ... 20

2.2.1.2.Edfeldtův reverzní test ... 21

3.POVINNÉ PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ... 21

3.1.Individuální vzdělávání v povinném předškolním roce v MŠ ... 22

4.ODKLAD POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY ... 22

4.1.Příčiny odkladů školní docházky ... 24

5.ZÁPIS DO PRVNÍCH TŘÍD ZÁKLADNÍCH ŠKOL ... 27

6.PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA ... 28

6.1.Pozorování ... 29

6.2.Anamnéza ... 29

6.2.1.Rodinná anamnéza ... 29

6.2.2.Osobní anamnéza ... 30

(9)

8

6.2.3.Školní anamnéza ... 30

6.3.Rozhovor ... 30

6.4.Dotazník ... 30

6.5.Testy ... 31

6.5.1.Psychologické testy ... 31

6.5.2.Pedagogické testy ... 31

6.6.Hra a kresba ... 32

PRAKTICKÁ ČÁST ... 33

7.CÍL PRÁCE ... 33

8.METODY SBĚRU DAT ... 33

8.1.Pilotáž didaktických materiálů ... 33

8.2.Pozorování dětí a analýza pracovních listů ... 33

8.3.Rozhovor s mentorkou a paní ředitelkou MŠ ... 34

9.ZPŮSOB ŠETŘENÍ ... 34

9.1.Seznámení s testem ... 34

10.RESPONDENT Č.1 ... 43

10.1.Zhodnocení respondenta č. 1 ... 49

11.RESPONDENT Č.2... 49

11.1.Zhodnocení respondenta č. 2 ... 55

12.RESPONDENT Č.3 ... 55

12.1.Zhodnocení respondenta č. 3 ... 61

13.RESPONDENT Č.4 ... 61

13.1.Zhodnocení respondenta č. 4 ... 66

14.RESPONDENT Č.5 ... 66

14.1.Zhodnocení respondenta č. 5 ... 71

15.RESPONDENT Č.6 ... 72

15.1.Zhodnocení respondenta č. 6 ... 77

16.RESPONDENT Č.7 ... 77

16.1.Zhodnocení respondenta č. 7 ... 82

17.RESPONDENT Č.8 ... 83

17.1.Zhodnocení respondenta č. 8 ... 87

18.RESPONDENT Č.9 ... 88

18.1.Zhodnocení respondenta č. 9 ... 93

(10)

9

19.RESPONDENT Č.10 ... 93

19.1.Zhodnocení respondenta č. 10 ... 99

20.NAVRHOVANÉ AKTIVITY PRO ROZVOJ DÍTĚTE ... 100

20.1.Kresba, správný úchop psací potřeby, správné sezení, grafomotorika ... 100

20.2.Schopnost napodobení (psacího písma) ... 101

20.3.Orientace ve tvarech a barvách ... 101

20.4.Zrakové rozlišování, zraková diferenciace (zraková analýza a syntéza) ... 101

20.5.Sluchové vnímání a rozlišování ... 102

20.6.Matematické představy ... 102

20.7.Orientace v prostoru ... 103

20.8.Vnímání času ... 103

20.9.Řeč ... 104

DISKUZE, ZÁVĚR ... 105

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ... 108

(11)

10

Seznam obrázků

Obrázek 1: Orientace ve tvarech a barvách ... 35

Obrázek 2: Sloni lišící se horizontální polohou... 36

Obrázek 3: Překrývající se obrázky ... 36

Obrázek 4: Materiál ke sluchové diferenciaci ... 37

Obrázek 5: Orientace ve velikostech ... 38

Obrázek 6: Orientace ve velikostech ... 38

Obrázek 7: Obrazce ... 38

Obrázek 8: Šála ... 39

Obrázek 9: Prostorové vnímání ... 39

Obrázek 10: Posloupnost děje ... 39

Obrázek 11: Roční období ... 40

Obrázek 12: Protiklady ... 40

Obrázek 13: Popis obrázku ... 41

Obrázek 14: Nadřazené pojmy ... 42

Obrázek 15: Obrázkové čtení ... 43

Obrázek 16: Kresba postavy duben 2019/únor 2020... 44

Obrázek 17: Napodobení psacího písma duben 2019/únor 2020 ... 45

Obrázek 18: Vyhledávání slonů lišících se horizontální polohou duben 2019/únor 2020 .. 45

Obrázek 19: Vyhledávání stejného obrázku v řadě duben 2019/únor 2020 ... 46

Obrázek 20: Určování pořadí tvarů v obrazci šály duben 2019/únor 2020 ... 47

Obrázek 21: Grafomotorický list duben 2019/únor2020 ... 49

Obrázek 22: Kresba postavy duben 2019/únor 2020... 50

Obrázek 23: Napodobení psacího písma duben 2019/únor 2020 ... 51

Obrázek 24: Vyhledávání slonů lišících se horizontální polohou duben 2019/ únor 2020 . 51 Obrázek 25: Vyhledávání stejného obrázku v řadě duben 2019/únor 2020 ... 52

Obrázek 26: Určování pořadí tvarů v obrazci šály duben 2019/únor 2020 ... 53

Obrázek 27: Grafomotorický list duben 2019/únor 2020 ... 55

Obrázek 28: Kresba postavy duben 2019/únor 2020... 56

Obrázek 29: Napodobení psacího písma duben 2019/únor 2020 ... 57

Obrázek 30: Vyhledávání slonů lišících se horizontální polohou duben 2019/únor 2020 .. 57

Obrázek 31: Vyhledávání stejného obrázku v řadě duben 2019/únor 2020 ... 58

Obrázek 32: Určování pořadí tvarů v obrazci šály duben 2019/únor 2020 ... 59

(12)

11

Obrázky 33: Grafomotorický list duben 2019/únor 2020 ... 61

Obrázek 34: Kresba postavy duben 2019/únor 2020... 62

Obrázek 35: Napodobení psacího písma duben 2019/únor 2020 ... 62

Obrázek 36: Vyhledávání slonů lišících se horizontální polohou duben 2019/únor 2020 .. 63

Obrázky 37: Vyhledávání stejného obrázku v řadě duben 2019/únor 2020 ... 63

Obrázky 38: Určování pořadí tvarů v obrazci šály duben 2019/únor 2020... 65

Obrázek 39: Grafomotorický list duben 2019/únor 2020 ... 66

Obrázek 40: Kresba postavy duben 2019/únor 2020... 67

Obrázky 41: Napodobení psacího písma duben 2019/únor 2020 ... 68

Obrázek 42: Vyhledávání slonů lišících se horizontální polohou duben 2019/únor 2020 .. 68

Obrázek 43: Vyhledávání stejného obrázku v řadě duben 2019/únor 2020 ... 69

Obrázek 44: Určování pořadí tvarů v obrazci šály duben 2019/únor 2020 ... 70

Obrázek 45: Grafomotorický list duben 2019/únor 2020 ... 71

Obrázek 46: Kresba postavy duben 2019/únor 2020... 73

Obrázek 47: Napodobení psacího písma duben 2019/únor 2020 ... 73

Obrázek 48: Vyhledávání slonů lišících se horizontální polohou duben 2019/únor 2020 .. 74

Obrázek 49: Vyhledávání stejného obrázku v řadě duben 2019/únor 2020 ... 74

Obrázek 50: Určování pořadí tvarů v obrazci šály duben 2019/únor 2020 ... 75

Obrázek 51: Grafomotorický list duben 2019/únor 2020 ... 77

Obrázek 52: Kresba postavy duben 2019/únor 2020... 78

Obrázek 53: Napodobení psacího písma duben 2019/únor 2020 ... 79

Obrázek 54: Vyhledávání slonů lišících se horizontální polohou duben 2019/únor 2020 .. 79

Obrázek 55: Vyhledávání stejného obrázku v řadě duben 2019/únor 2020 ... 80

Obrázek 56: Určování pořadí tvarů v obrazci šály duben 2019/únor 2020 ... 81

Obrázek 57: Grafomotorický list duben 2019/únor 2020 ... 82

Obrázek 58: Kresba postavy duben 2019/únor 2020... 83

Obrázek 59: Napodobení psacího písma duben 2019/únor 2020 ... 84

Obrázek 60: Vyhledávání slonů lišících se horizontální polohou duben 2019/únor 2020 .. 84

Obrázek 61: Vyhledávání stejného obrázku v řadě duben 2019/únor 2020 ... 85

Obrázek 62: Určování pořadí tvarů v obrazci šály duben 2019/únor 2020 ... 86

Obrázek 63: Grafomotorický list duben 2019/únor 2020 ... 87

Obrázek 64: Kresba postavy duben 2019/únor 2020... 89

Obrázek 65: Napodobení psacího písma duben 2019/únor 2020 ... 89

Obrázek 66: Vyhledávání slonů lišících se horizontální polohou duben 2019/únor 2020 .. 90

(13)

12

Obrázek 67: Vyhledávání stejného obrázku v řadě duben 2019/únor 2020 ... 90

Obrázek 68: Určování pořadí tvarů v obrazci šály duben 2019/únor 2020 ... 91

Obrázek 69: Grafomotorický list duben 2019/únor 2020 ... 93

Obrázek 70: Kresba postavy duben 2019/únor 2020... 94

Obrázek 71: Napodobení psacího písma duben 2019/únor 2020 ... 95

Obrázek 72: Vyhledávání slonů lišících se horizontální polohou duben 2019/únor 2020 .. 95

Obrázek 73: Vyhledávání stejného obrázku v řadě duben 2019/únor 2020 ... 96

Obrázek 74: Určování pořadí tvarů v obrazci šály duben 2019/únor 2020 ... 97

Obrázek 75: Grafomotorický list duben 2019/únor 2020 ... 98

(14)

13

Seznam tabulek

Tabulka 1 – Odklad školní docházky v jednotlivých krajích České republiky ... 24

Tabulka 2 – Vývoj dětí v České republice s odkladem PŠD ... 25

Tabulka 3 – Přehled základních informací o možnostech PŠD ... 26

Tabulka 4 – Odklad PŠD v ČR a okolních zemích... 27

Seznam zkratek

ČR – Česká republika č. – číslo

IVP – Individuální vzdělávací plán MŠ – Mateřská škola

MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy např. – například

PPP – Pedagogicko-psychologická poradna PŠD – povinná školní docházka

RVP PV – Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Sb. – Sbírka

tzv. – takzvaně ZŠ – Základní škola

(15)

14

Úvod

Vzhledemk většímu využívání odkladů povinné školní docházky u dětí předškolního věku, jsem si vybrala téma práce s názvem Rozvoj dítěte s odkladem povinné školní docházky v mateřské škole. V souvislosti s rostoucím počtem odkladu školní docházky vyvstává otázka, proč tomu tak je? Dnešní doba je velmi uspěchaná a není možné věnovat dostatek času přípravě do základní školy, proto se lze domnívat, že si mnoho rodičů přeje pro své dítě odklad školní docházky právě z důvodu velké pracovní vytíženosti. Spousta rodičů věří, že se dítě po odkladu bude cítit mezi mladšími spolužáky úspěšné a prodlouží se mu tak dětství bez školních povinností. Chtějí je i sebe ušetřit stresu a zvyšujících se nároků a povinností, které základní škola dle nich přináší. Někdy i možné zneužívání odkladů povinné školní docházky z důvodu pohodlnosti rodičů, není dle dětských psychologů správné, protože vět- šina dětí ve věku šesti let je již zralá přijímat náročnější úkoly v základní škole a bez dalšího rozvoje může dojít ke stagnaci jednotlivých oblastí lidské osobnosti. Zároveň ale jsou i děti, které odklad školní docházky potřebují, a kterým může tato volba ušetřit spoustu stresu a po- citu méněcennosti.

Bakalářská práce je dělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zaměřuji na charakteristiku předškolního období, školní zralost a připravenost, povinné předškolní vzdělávání, odklad školní docházky, zápis do prvních tříd a pedagogickou diagnostiku.

Praktická část diagnostikuje a porovnává školní dovednosti a znalosti u vybraných předško- láků s odkladem školní docházky. V závěrečné části jsou návrhy činností a aktivit, které slouží k rozvoji v jednotlivých oblastech a mohou sloužit k reedukaci nedostatečné připra- venosti na vstup do ZŠ.

(16)

15

TEORETICKÁ ČÁST

1. Předškolní období

Předškolní období je v odborné literatuře uváděno od tří do šesti let. Konec tohoto období je individuální a rozmanité, není určeno pouze fyzickým věkem, ale také sociálním zráním a nástupem do základní školy. Období předškolního věku bývá označováno jako věk iniciativy, dítě má zapotřebí něco dokázat a prosadit se. Úkolem tohoto věku je rozvoj osobnosti pomocí cílených aktivit a slušného chování. (Vágnerová 1997, s. 107)

Langmeier a Krejčířová (2006, s. 87) označují předškolní období již od narození dítěte (včetně vývoje prenatálního) po nástup dítěte do základní školy. Předškolní věk je velmi časově rozsáhlý a dochází v něm k velkému množství změn. Dítě začíná kolem třetího roku navštěvovat mateřskou školu a na jeho konci přijímá roli předškoláka a poté školáka.

V předškolním období dochází k vývoji ve všech oblastech. Vývoj jedince probíhá ve vývojových stádiích, mezi které se řadí biologické, psychologické a sociální zrání.

V tomto období je potřeba děti vychovávat a vzdělávat s nastavenými cíli, které pomáhají v přípravě na povinné vzdělávání. (Sedláčková, Syslová, Štěpánková 2012, s. 45)

2. Školní zralost a školní připravenost

Školní zralostí a připraveností se v současném školství zabývá spousta pedagogů, psychologů, ale také lékařů. Školní zralost souvisí se školní připraveností, ale pod každým termínem se ukrývá něco jiného. Dítě, které nastoupí do ZŠ, by mělo být dostatečně zralé i připravené, aby adaptace na ZŠ byla snadná a bezproblémová. Cílem obou termínů je zjistit, zda je jedinec připraven po všech stránkách na vstup do ZŠ. (Otevřelová 2016, s. 55-56) První dny ve školních lavicích jsou odlišné od běžného dne v MŠ. Dítě, které zahájí školní docházku, si musí zvykat na rozdíly a změny, které přináší ZŠ.

Některé děti mohou obtížněji snášet školní režim a s ním i nastávající povinnosti. Ráno nechtějí vstávat, stěžují si na ranní nevolnost či fyzické bolesti, nechtějí navštěvovat ZŠ ani se připravovat na nastávající školní dny. V hodinách se často objevuje nesamostatnost, nesoustředění, hravost, komunikují s kamarády v lavici, neřídí se podle verbálních pokynů vyučujícího. V tomto případě u dítěte dochází ke sníženému sebevědomí, pocitu méněcennosti a negativnímu vztahu ke vzdělávání.

(17)

16

2.1. Školní zralost

Definic školní zralosti v odborných literaturách nalezneme spousty. „Školní zralost v peda- gogicko-psychologickém pojetí znamená stav dítěte projevující se v takové úrovni jeho or- ganismu, která mu umožňuje adaptaci na prostředí školy.“ (Průcha, Walterová, Mareš 2008, s. 243).

„Školní zralost lze vymezit jako dosažení takového stupně vývoje (v oblasti fyzické, mentální, emocionálně-sociální), aby se dítě bylo schopno bez obtíží účastnit výchovně-vzdělávacího procesu, nebo alespoň bez větších obtíží, nejlépe s radostí a dychtivostí.“ (Bednářová, Šmardová 2010, s. 2)

„Školní zralostí rozumíme adekvátní připravenost zvládnout zahájení školní docházky a zvládat nároky základní školy v rovině emoční, sociální, praktické, psychické a fyzické.“ (Dandová, Kropáčková, Nádvorníková, Pravcová, Příkazská 2018, s. 108) Z definic vyplývá, že školní zralost lze chápat jako schopnost dítěte absolvovat školní docházku, se kterou souvisí povinnosti dítěte, ale také úroveň vědomostí, dovedností a návyků, které by každý jedinec měl před vstupem do základní školy ovládat. Dítě by mělo být vyzrálé především v oblasti fyzické, psychické i sociální, aby se bez jakýchkoliv obtíží mohlo účastnit výchovně-vzdělávacího procesu. Na školní zralost má vliv nejen výchova dítěte, která pochází především z rodinného prostředí, ale také učení a sociální prostředí.

Školní zralost očekává dostatečně rozvinutou slovní zásobu, myšlení, duševní rovnováhu, schopnost soustředění, schopnost pozornosti a úroveň sociálních dovedností. Předčasný vstup dítěte do školního vzdělávacího zařízení s povinnou školní docházkou může způsobit zdravotní problémy (psychosomatické příznaky), ztrátu sebedůvěry nebo dětskou neurózu.

Úzce souvisí s centrální nervovou soustavou (CNS), jejímž cílem je být odolní vůči zátěži, soustředění a emoční stabilitě. Zralost CNS ovlivňuje lateralitu, kterou má dítě v předškolním věku danou a ustálenou, dále připravuje dítě na školní režim a rozvíjí motorickou koordinaci, také dochází k rozvoji sluchové a zrakové percepce. (Zelinková 2001, s. 110-112)

2.1.1. Fyzická (tělesná) zralost

Děti předškolního věku se ve značné míře mohou od sebe lišit v tělesné oblasti, která je jed- nou ze složek školní zralosti, a na kterou se musí brát zřetel. Ohledně posouzení tělesné zralosti se vyjadřuje dětský pediatr, který zná psychomotorický vývoj dítěte od narození, zaznamenává veškeré nemoci či operace, výškové a váhové hodnoty, zralost CNS, hrubou i jemnou motoriku, správné držení těla, ortopedické vady, dohlíží na kontrolu zraku a sluchu.

(18)

17

Veškeré vývojové posuny pediatr sleduje a zapisuje do zdravotní karty při pravidelných pre- ventivních prohlídkách. Také je zde důležité zmínit, že nedonošené děti mohou mít jiné výš- kové i váhové hodnoty než děti donošené a narozené v předem navrhovaném termínu porodu.

Drobné děti mohou mít pocity méněcennosti, slabosti i ohrožení. Předškolní dítě by v ideál- ním případě mělo vážit 20 kg a měřit 120 cm (Kapalínův index), tyto hodnoty nejsou uka- zatelem školní zralosti, ale je třeba je brát v potaz. Také se využívá tzv. Filipínská míra, která zjišťuje, zda došlo k prodloužení končetin, v tomto případě horních končetin. Jedná se o zkoušku, při které dítě musí při vzpřímeném postoji dosáhnout rukou na protilehlý ušní lalůček. V dnešní době se Filipínská míra uvádí jako zaostalá záležitost. (Otevřelová 2016, s. 51-54) Jako další znak fyzické zralosti bývá uváděno vypadávání mléčných zubů.

Škola pro děti stanovuje určitou fyzickou zátěž, dítě by mělo mít pevnou kostru, správné držení těla, rozvinuté svalstvo a perfektně ovládat hrubou i jemnou motoriku. Děti, které jsou oslabené ze zdravotnického hlediska, bývají často náchylné na nemoci a dochází k rych- lejšímu unavení a nesoustředění. (Zelinková 2001, s. 124)

Fyzickou zralost může ohrožovat oslabená obranyschopnost, pooperační či dlouhodobé ne- moci nebo často se opakující nachlazení.

2.1.2. Psychická zralost

Psychická zralost, někdy uváděna i jako duševní zralost, zralost poznávacích či kognitivních funkcí, se prohlubuje prostřednictvím učení a zrání. Psychiku dítěte lze sledovat pomocí pozorování a rozhovoru, pro důkladnější diagnostiku je dítěti doporučováno navštívit PPP.

„Psychický vývoj probíhá prostřednictvím na sebe navazujících fází. Lze jej charakterizovat jako postupnou proměnu k dokonalejší úrovni.“ (Vágnerová 1996, s. 14). Psychická zralost je velmi důležitá pro budoucí čtení, psaní a počítání. Dále do této skupiny zahrnujeme rozvoj rozumových a řečových schopností, grafomotoriku, sluchové a zrakové vnímání, orientaci v čase a prostoru, matematické představy. (Bednářová, Šmardová 2010, s. 3-5).

2.1.2.1. Myšlení a paměť

V tomto období u dítěte dochází k obecnějšímu myšlení, v mladším věku dítě využívalo pře- devším konkrétní a názorné myšlení. Dítě chápe a umí určit nadřazené pojmy, zvládne určit rozdíly a podobnosti, začínají se projevovat náznaky logického myšlení. Zvládne říci dny v týdnu, roční období, základní i odvozené barvy, vyjmenovat číselnou řadu do šesti.

(19)

18 2.1.2.2. Řeč

Dítě disponuje přiměřenou slovní zásobou ke svému věku, řeč by měla být gramaticky správná, výslovnost zřetelná a bez jakýchkoliv řečových vad. Dítě předškolního věku zvládne převyprávět krátký příběh, básničku, písničku a odpovídat na otázky.

2.1.2.3. Grafomotorika

Vývoj grafomotoriky a vizuomotoriky je důležitý pro budoucí psaní. Jemné pohyby rukou se rozvíjí při běžných denních činnostech, také se nesmí zapomínat na didaktické pomůcky, které dětem pomáhají rozvíjet tuto oblast, aniž by o tom věděly. Můžeme zařadit stavebnice, navlékání korálků, stolní deskové hry. Při činnostech, kde je cílem rozvíjet manuální zruč- nost, se dá využít plastelína, nůžky, vystřihování či trhání papíru. Je důležité děti motivovat ke kreslení a domalovávání pomocí grafomotorických listů. V předškolním věku by dítě mělo mít upevněný špetkový úchop psací potřeby. (Bednářová, Šmardová 2010, s. 3)

2.1.2.4. Sluchové vnímání

Sluchová percepce je schopnost přijímat a rozlišovat různé zvuky. Sluchové vnímání se vy- víjí už v prenatálním období, kdy plod vnímá zvuky a hlas matky. Sluchové vnímání u dětí předškolního věku má velký význam pro vývoj řeči. V případě, kdy není rozvinuté vnímání, mohou se objevit problémy ve čtení, psaní, počítání.

U dětí sluch rozvíjíme nasloucháním čtených příběhů, zařazujeme hry na lokalizaci zvuků, rozeznáváme zvuky. Poté, co děti zvládají snadnější pokyny, zařazují se obtížnější činnosti, mezi které se řadí rytmizace slov, rýmy, určování první a poslední hlásky ve slově. Pro rozvoj sluchové paměti volíme básničky i písničky. (Zelinková 2001, s. 76-83)

2.1.2.5. Zrakové vnímání

Pomocí zraku se lidé seznamují s okolím kolem sebe a přijímají nejvíce informací. Zrak ovlivňuje rozvoj veškerých představ prostřednictvím knih, obrázků, fotografií, a proto je po- třeba, aby dítě mělo kolem sebe dostatek zajímavých podnětů, díky kterým dochází k rozvoji.

Zrak je považován za jeden z činitelů při nácviku čtení a psaní. MŠ i rodinné prostředí by mělo nabídnout dítěti plno podnětných aktivit pro rozvoj zrakového vnímání. Ve školním věku děti rozpoznávají písmena i číslice a je potřeba je na tyto úkoly připravit v MŠ. Příklady činností, které se mohou objevovat v průběhu dne: puzzle, pexeso, hledání a třídění před- mětů, hledání dvojic a rozdílů, hledání překrývajících se obrázků. (Kutálková 2014. s. 49- 56)

(20)

19 2.1.2.6. Orientace v čase a prostoru

Vnímání času u dětí rozvíjíme především dodržováním každodenních aktivit, poté dítě zjistí, že každou činnost provádíme v určitý čas. Pravidelný rytmus napomáhá k pochopení har- monogramu dne. Důležité je pojmenovávat části dne, týdne, měsíce, ročního období. Poté co se dítě orientuje v členění času, začíná chápat plynutí času. Je tedy třeba s dětmi pozoro- vat a pojmenovávat každodenní děje a činnosti. Toto souvisí i s vnímáním prostoru, vše se dětem musí pojmenovávat a nové pojmy upevňovat. (Bednářová, Šmardová 2015, s. 69- 70)

2.1.2.7. Základní matematické představy

Na pochopení matematických představ se podílí dílčí schopnosti a dovednosti z oblasti mo- toriky, zrakového a sluchového vnímání, řeči, vnímání času a prostoru. S dětmi je potřeba běžné denní předměty porovnávat, srovnávat, aby si utvořily představu množství. Cílem je, aby si uvědomily společnou charakteristiku předmětů. (Bednářová, Šmardová 2015, s. 73-74)

2.1.2.8. Emocionalita

Dítě by mělo být emočně ustálené, bez častého pláče a vzteku, své pocity zvládne regulovat.

Učí se překonávat svůj strach, úzkost, umí ustoupit a prosadit svou myšlenku. Zde dochází k přechodu do sociální oblasti. (Jucovičová, Žáčková 2014, str. 29-31) (Bednářová, Šmar- dová 2010, s. 3-5)

2.1.3. Sociální zralost

Do oblasti sociální zralosti se zařazuje citová i pracovní zralost. Všechny tyto oblasti slouží k přiměřenému ovládání chování a podrobení se autoritě učitelky. Dítě se zajímá o své spo- lužáky, navazuje přátelské debaty, neskáče ostatním do řeči, spolupracuje a vhodně komuni- kuje. V oblasti pracovní zralosti je důležité, aby dítě, které dostalo zadaný úkol, ho bylo schopné dodělat i přesto, že mu cvičení nepřijde natolik zajímavé nebo se mu zrovna v daný okamžik pracovat nechce. Jestliže dojde k přerušení, mělo by být dítě schopno se k úkolu vrátit a dokončit ho. Je nezbytné připomínat, že je potřeba úkoly dokončit a pokud možno pracovat samostatně a v daných postupech si věřit. Postupem času by děti školního věku měly respektovat rozdíl mezi učením a hrou. Dalším důležitým faktem v této oblasti je sa- mostatnost dítěte. Umět si říci o radu, zeptat se, umět vyjádřit svůj názor a přijmout názor někoho jiného, zvládat konflikty a být schopno překonávat překážky všeho druhu. Rovněž

(21)

20

by mělo zvládat základy sebeobsluhy a zásady hygieny. Dále by dítě mělo znát své jméno, příjmení a adresu trvalého bydliště.

Také je zde důležité zmínit význam emocí a citů. Je potřeba děti chválit a vracet jim pozitivní zpětnou vazbu. Sociální a citová zralost spadá pod základní předpoklady ke správnému učení.

Stále platí, že když je dítě vnitřně vyrovnané a spokojené, dochází ke značně lepšímu sou- středění a podávání výsledků. (Otevřelová 2016, s. 45-50)

2.2. Školní připravenost

Školní připravenost je úzce spjata s učením a vztahem k učení. Je souhrnem a výsledkem rodinné výchovy a výchovy v MŠ.

Do školní připravenosti spadají dovednosti potřebné pro úspěšné zvládnutí povinností, které přináší vstup do základní školy. Spadají sem způsoby jednání a chování dítěte mezi vrstev- níky i dospělými lidmi, chování v rodinném prostředí. Pro školní připravenost jsou důležité prvky ze školní zralosti, a to především výsledky fyzické, psychické i sociální. Pojem peda- gogická zralost má širší význam než připravenost ke školní docházce. (Monatová 2000, s. 65) Školní připravenost je ovlivněna učením a vnějším prostředím, kdežto školní zralost se za- měřuje na vývoj jedince a na jeho biologické zrání.

2.2.1. Testy školní zralosti

Pro zjištění školní zralosti se využívají tzv. testy školní zralosti, které smí realizovat pouze kvalifikovaní odborníci. Testování dítěte se realizuje v poradenských zařízeních. Doporu- čení ohledně návštěvy poradenského centra navrhne pedagog z mateřské školy nebo lze dítě otestovat na žádost zákonných zástupců dítěte, pokud mají podezření na možnou odchylku od rovnoměrného rozvoje ve všech oblastech. Mezi nejznámější testy patří Jiráskův test školní zralosti.

2.2.1.1. Jiráskův test školní zralosti

Jiráskův test školní zralosti obsahuje tři časově nenáročné úkoly, jedním z nich je kresba lidské postavy. Druhý úkol je nápodoba psacího písma ve formě krátké věty a třetí úkol spočívá v obkreslení teček z jednoho pole do druhého. Celý test je zaměřen na vizuomoto- riku a jemnou motoriku.

(22)

21 2.2.1.2. Edfeldtův reverzní test

Edfeldtův reverzní test sleduje převážně zrakové vnímání, zjišťuje, zda je jedinec schopný rozlišovat drobné rozdíly mezi dvěma obrázky, zrcadlové otočení obrázků, obrácené tvary.

Test obsahuje dvojice obrázků, které jsou shodné nebo se liší drobným detailem či jsou oto- čené. Ještě před zahájením testu jsou k dispozici zkušební políčka, kde jedinec ukáže, zda pokynům pro splnění úkolu porozuměl.

3. Povinné předškolní vzdělávání

Podle zákona č. 178/2016 Sb. o povinném předškolním vzdělávání v ČR je ze školského zákona platné od 1. ledna 2017 a je určeno dětem, které dovrší pěti let do září toho roku, musí nastoupit k povinnému předškolnímu vzdělávání. Zápisy k předškolnímu vzdělávání do mateřských škol se většinou konají začátkem měsíce května a každá MŠ si přesný datum určuje sama. Poté co ředitel stanoví konkrétní termín a místo konání zápisu, je povinen tyto informace poskytnout veřejnosti. Jestliže je MŠ ze spádového obvodu, má dítě při přijímání přednost před dítětem z jiného spádového obvodu. Na děti s hlubokým mentálním postiže- ním se povinné předškolní vzdělávání nevztahuje. Děti, které jsou přijaté do povinného před- školního vzdělávání, musí do MŠ docházet každý pracovní den v rozsahu minimálně 4 hodin denně.

Ředitel mateřské školy je povinen do školního řádu MŠ vložit informace týkající se uvolňo- vání dětí ze vzdělávání, omlouvání absencí a s ním i způsob dokládání důvodů. Jestliže si ře- ditel školy vyžádá od zákonných zástupců doklad o nepřítomnosti dítě v MŠ, zákonný zá- stupce musí tyto důvody doložit do tří dnů od vyžádání.

Cílem povinného předškolního vzdělávání je poskytnout dětem ze sociálně slabších rodin základní vzdělání před nástupem do ZŠ a eliminovat tak jejich možnou školní neúspěšnost.

Dle zákona je předškolní vzdělávání bezplatné, tudíž právě umožněno všem dětem. Dále školský zákon dovoluje více variant plnění povinného předškolního vzdělávání, mezi které spadá individuální vzdělávání, vzdělávání v přípravných třídách a v zahraniční MŠ. V pří- padě, že se zákonný zástupce dítěte rozhodne pro plnění z některých alternativních způsobů vzdělávání, je povinen tuto informaci ohlásit mateřské škole, do které je dítě zapsáno, a to do konce měsíce května, ředitel MŠ musí tuto informaci vědět nejméně 3 měsíce před začátkem školního roku.

(23)

22

3.1. Individuální vzdělávání v povinném předškolním roce v MŠ

Předškolní vzdělávání umožňuje individuální vzdělávání, které může probíhat určitý časový úsek nebo celý školní rok. Ví-li rodiče, že chtějí individuální plnění od začátku školního roku, musí požádat ředitele školy, ve které je dítě zapsané 3 měsíce před zahájením docházky.

Změní-li zákonný zástupce názor během školního roku a chce zažádat o individuální vzdě- lávání v průběhu roku, musí předat písemnou žádost řediteli školy. Poté, co ředitel obdrží žádost, je povinen zákonného zástupce seznámit s oblastmi z RVP PV. MŠ musí mít předem stanovené termíny, ve kterých si budou dítě ověřovat, zda se správně rozvíjí a zda je schopné očekávaných výstupů. Zákonný zástupce musí respektovat termín a spolu s dítětem se do- stavit k ověření, zda se jeho schopnosti a dovednosti v různých oblastech rozvíjejí. Pedago- gové doporučí rodičům, jak správně postupovat a vzdělávat, aby dítě bylo rozvíjené ve všech oblastech. V případě, že se zákonný zástupce s dítětem nedostaví k přezkoušení v předem určeném či náhradním termínu, má ředitel MŠ ukončit individuální vzdělávání. Dítě musí zahájit školní docházku v MŠ i v případě, že se rodič odvolá. Pokud ředitel MŠ individuální vzdělávání ukončil, není možné dítě znovu individuálně vzdělávat.

4. Odklad povinné školní docházky

Zahájení školní docházky úzce souvisí se školní zralostí a připraveností, jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách. Každá zkušená paní učitelka v MŠ umí posoudit, zda je dítě schopné se začít vzdělávat v ZŠ. V dřívějších letech býval odklad doporučován dětem, u kte- rých se vyskytla nezralost, která by dítěti mohla způsobit problémy. Týkalo se to zejména nedostatků rozumových schopností, které bránily v osvojování základů čtení, psaní, počítání.

Dříve zákonní zástupci nahlíželi na odklad školní docházky spíše negativně, odklad vnímali jako signál selhání. V dnešní době se postoj k odkladu velmi změnil a čím dál tím více rodičů požaduje pro své děti odklad jen z toho důvodu, aby dětem „prodloužili dětství“. Někteří rodiče jsou přesvědčeni o tom, že když bude jejich dítě o rok starší, lépe zvládne povinnosti a nároky školáka. V případě, kdy dojde k odkladu školní docházky, by následující rok měl být maximálně využit, aby se dítě nadále rozvíjelo. (Průcha, Koťátková 2013, s. 117-119) Podmínky související s odložením školní docházky o jeden rok upravuje školský zákon (zá- kon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdě- lávání).

Obecně platí, že v případě, kdy dítě není zralé a připravené v nějaké z výše uvedených ob- lastí na zahájení školní docházky, může zákonný zástupce dítěte zažádat o odklad školní

(24)

23

docházky. I v takovémto případě je povinnost zákonných zástupců přihlásit dítě k plnění po- vinné školní docházky. Tato povinnost je nutná, jestliže dítě dovrší šesti let do 31. 8. toho roku. Z toho vyplývá, že i přesto, že rodiče plánují dítěti odložit nástup do ZŠ, musí dítě přihlásit a alespoň ony se musí osobně dostavit a donést vyplněnou písemnou žádost o od- kladu školní docházky, doporučení k odkladu nástupu do ZŠ od školského poradenského zařízení, odborného lékaře či klinického psychologa. O odklad školní docházky musí rodiče požádat nejpozději do 30. dubna kalendářního roku. O žádosti týkající se odkladu školní do- cházky rozhoduje ředitel ZŠ, na kterou je dítě přihlášeno, a v němž má zahájit povinnou školní docházku. Žádost je posuzována ředitelem školy, zákonní zástupci jsou o výsledku písemně informováni.

Rodičům bývá doporučováno pro své děti po dobu odkladu školní docházky přípravné třídy základních škol nebo poslední ročník v MŠ. Obě možnosti se zaměřují na předškolní pří- pravu a výchovu, která má dětem pomoci v oblastech, ve kterých nejsou dostatečně zralé.

Jestliže je dítěti udělen odklad školní docházky a zůstane v mateřské škole, rodiče musí brát v úvahu, že za rok je čekají podobné povinnosti. Dítě není do ZŠ automaticky přijato, zá- konní zástupci musí znovu zažádat o přijetí ke školnímu zápisu do prvních tříd, aby dítě mohlo plnit povinnou školní docházku.

Dle platného školského zákona je možný pouze jeden odklad školní docházky, dítě musí nastoupit do ZŠ ve školním roce, ve kterém dosáhne osmi let. Školský zákon také umožňuje, že v případě, kdy dítě nastoupí do prvního ročníku ZŠ a projeví se během prvního pololetí u dítěte nějaká nezralost, ředitel ZŠ může se souhlasem rodičů školní docházku přerušit a od- ložit ji o jeden rok. V takovémto případě se dítě vrací zpět do MŠ nebo je-li možnost, na- vštěvuje přípravný ročník. Tato možnost se z pohledu pedagogů nedoporučuje. Ačkoli tuto možnost zákon umožňuje, měla by se objevovat výjimečně. Na děti to zprvu může působit jako vysvobození, později může docházet k neúspěchu a pocitu méněcennosti, což se nejvíce podepíše na psychice jedince.

V následující tabulce jsou uvedeny jednotlivé kraje v ČR a hodnoty zapsaných dětí k povin- nému předškolnímu vzdělávání. Dále je možné vyčíst, kolik zájemců by chtělo využít odklad PŠD.

(25)

24

Tabulka 1 – Odklad školní docházky v jednotlivých krajích České republiky

Kraj Zapsaní celkem S žádostí o odklad PŠD (počet)

S žádostí o od- klad PŠD (%)

Hlavní město Praha 19289 2084 10,80 %

Středočeský kraj 18658 2230 11,95 %

Jihočeský kraj 7673 1238 16,13 %

Plzeňský kraj 7047 851 12,08 %

Karlovarský kraj 3502 444 12,68 %

Ústecký kraj 9832 1586 16,13 %

Liberecký kraj 5719 801 14,01 %

Královehradecký kraj 6699 833 12,43 %

Pardubický kraj 6109 659 10,79 %

Vysočina 5479 816 14,89 %

Jihomoravský kraj 15817 1721 10,88 %

Olomoucký kraj 7792 1037 13,31 %

Zlínský kraj 6926 844 12,19 %

Moravskoslezský kraj 13800 1485 10,76 %

Zdroj: statistické údaje MŠMT, statistika školství zápisy do 1. ročníků ZŠ r. 2016

Z celkové tabulky lze vyčíst, že nejvíce lidí žádá o odklad PŠD v Jihočeském a Ústeckém kraji. Nejméně tak žádá kraj Moravskoslezský. Důležité je také zmínit, že hodnoty se kaž- doročně mění.

4.1. Příčiny odkladů školní docházky

Odklady školní docházky jsou jevy, které se v ČR využívají více než v zahraničí. Lidé, kteří se problematikou zabývají, se snaží porozumět důvodům, které vedou k tomu, že se zákonní zástupci rozhodnou pro odklad školní docházky pro své dítě. Přestože se pedagogové více zabývají školní zralostí a připraveností, jsou v současné době počty školní docházky vyšší, než bývaly dříve. Z různých výzkumů (např. projekt CloSe – Czech Longitudinal Study of Education, který zjišťoval rozdíly ve vzdělávání) vyplývá, že téměř každé páté dítě v ČR podstoupí odklad školní docházky a do ZŠ nastupuje o rok později než určuje školský zákon.

Také je zajímavé zmínit, že počet dětí s odkladem se liší v jednotlivých krajích ČR (viz ta- bulka č. 1). Z různých statistik a výzkumů vyplývá, že počet odkladů PŠD v ČR patří ke značně nejvyšším. Velký rozdíl, také shledáváme u Slovenska (7,9 % odkladů PŠD v roce 2012) (viz tabulka č. 4), se kterým jsme v minulosti sdíleli vzdělávací systém.

(26)

25

V této souvislosti bych zmínila výzkum, jež zjišťoval důvody rodičů, kteří volí odklad školní docházky pro své děti. (Greger, Simonová, Straková, 2015)

V rámci výzkumného šetření bylo náhodně vybráno 95 mateřských škol. Zákonní zástupci dětí předškolního věku byli dotazováni na důvody jejich volby odkladu školní docházky.

Výzkumný tým zjistil, že 38 % rodičů volí odklad školní docházky na základě vlastního rozhodnutí, aniž by byl odklad doporučen ze strany mateřské či základní školy, PPP či lékaře.

Ohledně důvodů odkladu většina rodičů (43 %) odpověděla, že s odkladem bude jejich dítě v ZŠ více úspěšné. Jako druhou nejvíce volenou odpovědí (40 %) byla špatná pozornost u daného úkolu. A jako třetí nejčastější odpovědí bylo špatné mluvení u dětí (36 %). Z tohoto výzkumu je očividné, že důvodů pro odklad PŠD je mnoho. Více než polovina rodičů volila více než 2 důvody, někdo volil 4 a více důvodů. Nejvíce se zákonní zástupci shodli na tom, že chtějí svým dětem prodloužit dětství a pečlivěji je připravit v oblastech grafomotoriky, pozornosti, řeči, samostatnosti, aby jejich dítě stačilo pracovnímu tempu ostatních dětí v ZŠ.

Další zajímavostí, která byla v rámci tohoto výzkumu zjištěna, je pohlaví dětí, u kterých je odklad zvažován. Odklad PŠD se objevuje více u chlapců (65 %) než u dívek. Dále se bere velký ohled na věk dítěte v měsících. Děti narozené v měsíci červenci a srpnu, mívají od- klady častěji než děti narozené v jiných měsících. Z celkového porovnání ovlivňující odklad PŠD má největší hodnotu věk dítěte v měsících, pohlaví dítěte a výsledky testů v diagnostice dítěte. (Greger, Simonová, Straková 2015, s. 96-104)

V následující tabulce jsou uvedeny procentuální počty dětí, které využily odkladu školní do- cházky.

Tabulka 2 – Vývoj dětí v České republice s odkladem PŠD

Vývoj dětí v ČR s odkladem PŠD od roku 2001

2001 26,06 % 2008 22,84 %

2002 24,84 % 2009 22,78 %

2003 23,64 % 2010 22,44 %

2004 24,19 % 2011 22,37 %

2005 25,23 % 2012 22,19 %

2006 23,70 % 2013 19,60 %

2007 23,14 % 2014 19,34 %

Zdroj: (Greger, Simonová, Straková 2015, s. 96)

(27)

26

V současné době v ČR nastupují děti předškolního věku do základních škol v šesti letech.

O naší zemi můžeme říci, že má dlouholetou tradici v zahájení povinné školní docházky v tomto věku dítěte. Čím dál více se ale setkáváme s tím, že děti díky odkladu povinné školní docházky nastupují do základních škol a zahajují povinnou školní docházku v sedmi letech.

(Opravilová 2016, s. 171)

V následující tabulce jsou uvedeny základní informace ohledně možností odkladu PŠD, věk zahájení PŠD a zdali je v okolních zemích zaveden povinný poslední rok v MŠ.

Tabulka 3 – Přehled základních informací o možnostech PŠD

Země Možnost od- kladu PŠD

Věk zahájení PŠD

Povinné před- školní vzdělá-

vání

ČR ano 6 ano

Německo ano 6 ne

Polsko ano 7 ano

Rakousko ano 6 ano

Slovensko ano 6 ne

Zdroj: (Svobodová 2016, s. 14-16)

Z tabulky je zřejmé, že každá z našich sousedních zemí umožňuje odklad PŠD. U nás v České republice, jak už bylo zmíněno, se nastupuje do ZŠ v šesti letech. Stejně tomu tak je i v sousedním Německu, Rakousku a Slovensku. Jediné Polsko zahajuje povinné pri- mární vzdělávání v sedmi letech. V případě odkladu dítěte o jeden školní rok, je dítě povinno nadále navštěvovat MŠ. Dále lze z tabulky vyčíst, že Česká republika, Polsko a Rakousko mají zavedený povinný předškolní rok v mateřské škole. Tyto země se shodly na tom, že by se děti již v preprimárním vzdělávání měly cíleně připravovat na školní povinnosti a rozvíjet se zejména v sociální oblasti prostřednictvím sekundární socializace. V Německu se snaží o to, aby se v prvních letech v základních školách pedagogové zaměřovali na hru a aby tak přechod nebyl pro děti tolik náročný. V Rakousku mají pro děti, které nejsou schopny plnit povinnou školní docházku jeden rok přípravný stupeň základní školy. Cílem těchto tříd je připravit děti na snadný přechod do primárního vzdělávání. Tyto třídy spadají pod primární školy a jsou vedeny ve školském systému. Podobně je na tom i Německo, které

(28)

27

nabízí pro děti tzv. předškolní třídy, nebo mateřské školy, které úzce spolupracují se základ- ními.

V následující tabulce je přehled odkladů PŠD u nás i v okolních zemích.

Tabulka 4 – Odklad PŠD v ČR a okolních zemích

Země Podíl odkladů

(v procentech) školní rok

ČR 21,90 % 2012/2013

Německo 7,50 % 2010/2011

Polsko – –

Rakousko 3,60 % 2011/2012

Slovensko 7,90 % 2012/2013

Zdroj: (Greger, Simonová, Straková 2015, s. 97)

Z tabulky vyplývá, že přestože má většina okolních zemí stejný věk započetí PŠD, tak ČR má největší procento odkladů školní docházky. Nejedná se ani o rozdíl pár procent, nýbrž o desítky procent.

Německo, Polsko a Slovensko doporučuje odklady PŠD na základě testů školní zralosti, na žádosti rodičů nebo MŠ. Česká republika využívá k posuzování školní zralosti odborné instituce (PPP, SPC)

5. Zápis do prvních tříd základních škol

Vstup do ZŠ a zahájení povinné školní docházky je považované pro rodinu i dítě za období změn. Dítě získává roli žáka a reakce dětí na zahájení školní docházky mohou být různé.

Některé děti se na školu těší a jsou plné očekávání. Druzí mohou do školy nastupovat s po- citem nejistoty a strachu. Tyto obavy souvisí se školní připraveností, ale také se pedagogové setkávají s vlivem manipulace od starších sourozenců. Děti v rodinném prostředí slýchávají zážitky a zkušenosti od starších sourozenců, kteří mají problémy. V tomto případě může do- cházet u mladších sourozenců k odrazování či demotivaci. Možná je i druhá varianta, ve které je starší sourozenec ve škole úspěšný a může tak mladšího motivovat.

Naštěstí stále převažuje většina dětí, které se do základní školy těší. Každé dítě potřebuje dostatek času na adaptaci v novém prostředí a je potřeba individuálního přístupu k jedincům.

(29)

28

Dítě si musí zvyknout na nové školní prostředí, odlišný denní režim, musí respektovat pra- vidla a školní řád, vyrovnat se s novými povinnostmi a autoritou učitele. Dítě nemusí být pří- tomné u zápisu do 1. tříd.

Zápisy se mohou dle škol od sebe v detailech lišit, každá škola si organizuje a připravuje zápis samostatně, volí vhodné úkoly a odměny. Většina základních škol upřednostňuje zápis formou rozhovoru mezi učitelem a dítětem. Učitel zadává úkoly a ptá se dítěte na jednoduché otázky, učitelé se často inspirují testy školní připravenosti. Po celou dobu práce a komuni- kace s dítětem se sleduje soustředěnost dítěte, volba slovní zásoby, úchop tužky, správná výslovnost a artikulace. Základní školy se na zápis vždy připravují s předstihem, třídy jsou slavnostně vyzdobeny, jsou připraveny drobné dárky od žáků prvního a druhého stupně. Zá- pis probíhá v čistém a přátelském prostředí. (Opravilová 2016, s. 172-174)

Na samotné škole záleží, jak si určí průběh zápisu. Některé školy dávají přednost tomu, aby se jedna paní učitelka věnovala jednomu dítěti po celou dobu. Jinde zase preferují práci u stolečku s více kantory, každý kantor se specializuje a zaměřuje na jednu oblast, kterou u dítěte zjišťuje. Nejčastěji učitele zajímá jméno a příjmení dítěte, jméno a příjmení rodičů a jejich povolání, kresba lidské postavy, zpívání písně a recitování básně, geometrické tvary, orientace v prostoru, znalost barev. Často děti skládají z kostek dle předlohy, určují první hlásku ve slově, vytleskávají jednotlivá slova. Během zápisu se u dítěte objeví soustředěnost, komunikace, odvaha a samostatnost při práci. (Otevřelová 2016, s. 33-34)

Průběh a organizaci zápisu do ZŠ stanovuje vyhláška č. 48/2005 Sb., § 3a o základním vzdě- lávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.

6. Pedagogická diagnostika

Diagnostika, někdy také uváděno jako hodnocení dětí, je běžná činnost každého učitele.

Jedná se o obor zabývající se diagnostikováním osob ve výchovně-vzdělávacích institucích.

V tomto případě jde o hodnocení výsledků dětí či žáků. Zjišťují se získané vědomosti, do- vednosti, postoje a návyky.

Pedagogickou diagnostiku provádí zpravidla kvalifikovaní psychologové a pedagogové, ovšem i učitelé by měli být seznámeni s metodami, které lze v praxi v rámci pedagogické diagnostiky praktikovat. Pedagogické diagnostikování poskytují pedagogicko-psycholo- gické poradny, které na základě zjištěných diagnóz pomáhají a radí rodičům i pedagogům, jak s dětmi pracovat, komunikovat a jak rozvíjet osobnost dítěte. PPP jsou určeny dětem od tří let věku. V praxi se u předškolních dětí provádí zejména metoda pozorování, anam- néza, rozhovor, dotazník, testy, hry a kresba. (Průcha, Koťátková 2013, s. 160-161)

(30)

29

6.1. Pozorování

Pozorování patří do základních, ale velmi náročných diagnostických metod. U dětí předškol- ního věku se využívá tzv. extrospekce dítěte dospělým. Pozorování by mělo být dlouhodobé, plánované s určitým cílem, pedagog by měl vědět, za jakým účelem se sledování realizuje.

Doporučovaná je i stručná příprava k pozorování jedince. Vhodnější je pozorovat jedince v situaci, která není organizovaná pedagogem, ale samotným dítětem. V dnešní době se do- poručuje v rámci pozorování využít technické prostředky ve formě videozáznamu či různých nahrávek, které napomáhají situaci opakovaně registrovat. Pozorování můžeme volit tzv. strukturované, které vyžaduje předem vytvořené kategorie pro sledované jevy nebo ne- strukturované, u kterého je postup i průběh pozorování náročnější. Postup spočívá v tom, že pedagog zaznamenává sledované jevy, které probíhají. U této volby pozorování musíme počítat s tím, že nám můžou nějaké informace při zapisování uniknout. (Mertin, Gillernová 2003, s. 81) Dále můžeme pozorování dělit podle doby trvání na krátkodobé a dlouhodobé.

Pozorování je průběh uspořádaného sledování dětí s cílem zaznamenat chování dítěte. Usku- tečňuje se v místech, kde dochází ke vzájemnému působení mezi dětmi i dospělými. V rámci pozorování si pedagog všímá chování dítěte a jeho psychiky. V chování dítěte se projevují minulé zkušenosti dítěte, ale také vědomosti, psychické procesy. Určité reakce dítěte mů- žeme vyhodnocovat až na základě opakovaného sledování, při kterém potlačujeme náhodné projevy chování. (Zelinková 2001, s. 28-30)

6.2. Anamnéza

„Anamnéza je shromažďování údajů o dosavadním vývoji dítěte a o jeho životním pro- středí.“ (Průcha, Koťátková 2013, s. 160) Dle zaměření dělíme anamnézu na rodinnou, osobní a školní.

6.2.1. Rodinná anamnéza

Poskytuje informace o stylu výchovy v rodině, členech rodiny i širšího rodinného prostředí.

Při osobním rozhovoru se zákonnými zástupci se pedagogové snaží získat informace, které mohou být důvodem obtíží či příčin, které pochází z rodinného prostředí a na bázi informací přiblížit vhodný přístup k dítěti. Učitelé se ptají na otázky týkající se vztahů v rodině, vý- chovy dítěte a výchovné obtíže, vztah mezi sourozenci.

(31)

30 6.2.2. Osobní anamnéza

V osobní anamnéze se jedná o poznatky z perinatálního a prenatálního období vývoje dítěte až po období předškolního věku. Získané informace mohou velmi pomoci při hledání příčin.

V anamnestickém dotazníku či rozhovoru se zajímáme o chod těhotenství, porodu a popo- rodní průběh. Je důležité počítat s tím, že matka dítěte bude méně sdílná u těchto osobních dotazů, přestože je na otázky tohoto typu zvyklá od lékaře. V první řadě je důležité navodit příjemnou atmosféru a mít přátelský vztah s matkou dítěte. Tyto osobní otázky podáváme až ke konci rozhovoru, aby matce rozhovor nebyl nepříjemný. Zprvu se zajímáme o zdra- votní stav dítěte, motoriku, řeč, zájmy a vývoj obtíží. (Zelinková 2001, s. 32)

6.2.3. Školní anamnéza

Školní anamnéza je významnou oblastí diagnostiky a úzce souvisí s řešením školních kon- fliktů či problémů. Školní anamnézu provádí v první řadě základní školy, které se zajímají o předškolní vzdělávání, zapojení do kolektivu třídy, adaptaci dítěte, vztah k dětem i učite- lům, spolupráce rodičů s MŠ a poté ZŠ. Školní anamnéza zahrnuje i hodnocení od učitelů MŠ a ZŠ. Také sem patří děti či žáci, kteří byli v blízkém styku s jedincem. (Zelinková 2001, s. 34)

6.3. Rozhovor

Rozhovor patří mezi náročné metody sběru dat. Je obtížné volit otázky, na které se v danou chvíli zeptat, aby výsledky z odpovědí nebyly zkreslené. Volba a formulace vhodných otázek vyžaduje vytrvalost a praxi. Rozhovor lze vést s dětmi, rodiči, odborníky nebo učitelkami.

Důležité je volit otázky adekvátní věku a komunikačním dovednostem dítěte. U mladších dětí se rozhovor realizuje s rodiči, kteří mohou dítě doplnit a poskytnout další důležité údaje o svém dítěti. Rozhovory dělíme na strukturovaný rozhovor, přičemž musí být v předstihu připravené jednotlivé okruhy otázek a nestrukturovaný, který je z pozice pedagoga nároč- nější a volba otázek se vždy odvíjí od odpovědi respondenta. (Mertin, Gillernová 2003, s. 81- 82)

6.4. Dotazník

Dotazník je forma písemného kladení otázek, při kterých získáme potřebné odpovědi. V ma- teřských školách se běžně využívá, především při přijímání dítěte do MŠ. Výhodou dotaz- níků je, že za velmi krátký časový úsek jsme schopni zjistit informace od velkého počtu

(32)

31

respondentů. Na úvod dotazníku by měl být uveden cíl dotazníku, poté by měly následovat otázky, které by měly být jasné, stručné, bez odborných termínů, formulované tak, aby ne- zasahovaly do soukromí respondentů. Vyplnění dotazníku by nemělo být časově náročné.

Na konci by vždy mělo být poděkování za vyplnění dotazníku. Otázky mohou být uzavřené, polouzavřené či otevřené. Ačkoliv jsou otevřené otázky náročnější na zpracování než otázky uzavřené, jsou pro tazatele více přínosné. Respondent má možnost volně odpovídat a do své odpovědi zahrnout svůj názor. Také je důležité zmínit, k jakému účelu budou odpovědi vy- užity. V případě, kdy pedagog nepotřebuje znát názory konkrétních rodičů, je vhodnější volit anonymní dotazník. (Zelinková 2001, s. 35)

6.5. Testy

Různé druhy testů se zaměřují zejména na zjištění úrovně dítěte v určitých oblastech. Vyu- žívají se nejen v pedagogice, ale také psychologii. Testy se rozlišují dle zaměření na testy psychologické a pedagogické.

6.5.1. Psychologické testy

Psychologické testy se zaměřují na měření schopností, postojů, nadání, zájmů a výkonů.

Cílem je tedy pochopit psychiku dítěte, na kterou má vliv prostředí, ve kterém dítě žije.

Psychologické testování nespadá pod pedagogickou diagnostiku, s testy pracují převážně psychologové. Zadání těchto standardizovaných testů je prováděno na odborných pracoviš- tích, je časově, finančně i odborně náročné. Tvorba testu a jeho konečné vyhodnocování se řídí podle přísných norem a pravidel. Ještě před skutečným testováním jsou testy ověřo- vány na stovce vzorců, poté jsou zpracovány jednotlivé normy pro věkové kategorie.

U těchto typů testů se nedoporučuje nácvik s jedinci, mohlo by se jednat o nácvik nikoliv o zjištění dané psychické funkce.

Tyto testy, jak už bylo zmíněno, jsou poměrně časově náročné, psycholog musí zadat přesné instrukce, sledovat chování dítěte, a hlavně provedení jednotlivých úkolů.

6.5.2. Pedagogické testy

Pedagogické testování se využívá pro krátké orientační zkoušky, které zkoumají vědomosti a dovednosti. Testování probíhá v institucích, ve kterých probíhá vzdělávání. Výsledky testů určují informace o výkonu dítěte, jsou využívány pro celkové posouzení úrovně a pokroků v daných oblastech. Dále sleduje přednosti a slabší stránky dítěte, skladba individuálních vzdělávacích plánů. Další vědomostní a dovednostní testování, někdy uvedeno pod názvem

(33)

32

didaktické testy, jsou využívány především na základních školách. Tyto testy pomáhají kan- torům porovnat a posoudit výkony žáků za poměrně krátký časový úsek. Dobře připravené testy přináší věcné hodnocení. Dále se na základních školách často využívá ústní či písemné ověřování. (Zelinková 2001, s. 35-41)

6.6. Hra a kresba

Volná hra a kresba jsou významným zdrojem informací především u dětí předškolního věku.

Děti neumí číst a psát, tudíž se vyjadřují jinými způsoby. U her se můžeme zaměřit na pozo- rování dítěte, které se plně soustředí na práci, zapojuje svou fantazii, komunikuje, spolupra- cuje a podřizuje se ostatním dětem ve svém okolí. Sledování hry v mateřské škole je velmi časté a nezbytné. Dítě dává najevo své prožitky, aktuální psychický stav nebo zkušenosti.

Dětskou hru můžeme z tohoto důvodu považovat za prostředek sebevyjádření. (Mertin, Gill- ernová 2003, s. 82)

Z kresby lze vyčíst spoustu důležitých detailů. Nejdůležitější je správný úchop a technika psací potřeby, dále můžeme vyčíst stupeň kresby, který zahrnuje biologický věk dítěte, psy- chické vlastnosti dítěte, u kterých se projevuje nejčastěji nesmělost a nejistota. Méně zřídka se objevuje u dětí přísné sebehodnocení kresby. Dále z kresby můžeme vyčíst slabé příznaky lehké mozkové dysfunkce. (Kutálková 2014, s. 143)

(34)

33

PRAKTICKÁ ČÁST

V praktické části práce je pozornost zaměřena na tvorbu materiálů akcentující školní zralost a připravenost na vstup do základní školy a jejich pilotáž u dětí s odkladem školní docházky.

Zároveň se snaží najít odpověď na otázku, zda odklad školní docházky dětem pomohl v přípravě na vstup do primárního vzdělávání a eliminoval jejich případnou školní neúspěšnost.

7. Cíl práce

Cílem praktické části bakalářské práce:

1) vytvoření didaktických materiálů, které sloužily jako diagnostický nástroj pro zjišťování úrovně dětí s odkladem PDŠ v oblastech kresby, zrakové a sluchové percepce, rozvoje řeči, předmatematických představ a předčtenářské gramotnosti.

2) Opakovaná pilotáž vytvořených materiálů v MŠ u dětí s odkladem PDŠ v ročním horizontu

3) Na základě analýzy výsledků diagnostiky dětí návrh reedukačních činností, jež by posílily dovednosti v daných oblastech.

8. Metody sběru dat

8.1. Pilotáž didaktických materiálů

V rámci vytvořeného testu byly zjišťovány znalosti a dovednosti dítěte. Na základě prvních výsledků, které se konaly v dubnu 2019, byly doporučeny činnosti pro rozvoj v jednotlivých oblastech. Při druhém setkání, které bylo realizováno po deseti měsících (únor 2020) bylo sledováno posunutí a zlepšení dítěte. Veškeré pracovní listy a práce dětí jsou anonymně uvedeny níže a jsou součástí praktické části bakalářské práce.

8.2. Pozorování dětí a analýza pracovních listů

Deset vybraných dětí bylo blíže sledováno celý měsíc duben 2019 a celý měsíc únor 2020.

Na základě přímého pozorování byla sestavena charakteristika dítěte, která je vždy stručně uvedena pod každým respondentem. Charakteristika byla vytvořena po konzultaci s paní ředitelkou a zároveň učitelkami dětí, které je dobře znají a jsou s nimi v kontaktu každý všední den.

(35)

34

8.3. Rozhovor s mentorkou a paní ředitelkou MŠ

Součástí praktické části bakalářské práce je rozhovor se cvičnou mentorkou a zároveň paní ředitelkou, která mi po svolení zákonných zástupců poskytla osobní informace o dětech.

Zajímala jsem se o adaptaci dítěte, chování, komunikační dovednosti, zralost dítěte a odklad školní docházky.

9. Způsob šetření

Výzkum byl pilotován na deseti respondentech, přičemž se jednalo o tři dívky a sedm chlapců ve věku od 5 let a 8 měsíců do 6 let a 5 měsíců. Dále je důležité zmínit, že výzkum probíhal ve speciální třídě zaměřené na logopedickou prevenci a většina dětí podstoupí odklad povinné školní docházky z důvodu špatně vyvinuté řeči. Šetření bylo realizováno s každým dítětem individuálně, v klidu, v prostředí mateřské školy, které děti znají a cítí se tam v bezpečí. Testy probíhaly v odpoledních hodinách během odpočinku dětí, v průběhu měsíce se vystřídali všichni respondenti. Při výzkumu byla navozena přátelská atmosféra, klid a byl jim poskytnut dostatek času k plnění jednotlivých úkolů. Všichni zákonní zástupci byli seznámeni s výzkumným šetřením, poskytli osobní údaje o dítěti a souhlasili svým podpisem s realizací výzkumného testu, který byl prováděn v dubnu 2019 před zahájením zápisů do prvních tříd základních škol a poté v únoru 2020. Dále bylo zaznamenáváno chování dítěte během výzkumu. Všichni respondenti i mateřská škola, ve které byly testy realizovány, zůstávají v anonymitě a děti jsou v práci uváděny pod čísly 1-10.

9.1. Seznámení s testem

Test byl připraven pro předškolní děti, kterým byl doporučen odklad povinné školní docházky. Součástí testu je také část „Jiráskova testu“ školní zralosti, kterým jsem se inspirovala a byla jsem zvědavá, jak děti úkoly vyřeší a jak budou na dané úkoly reagovat.

Didaktický materiál, který jsem měla při ruce po celou dobu testování, jsem sama vytvořila.

Velkou inspirací mi byla odborná publikace autorek Bednářové, Šmardové Diagnostika dítěte předškolního věku (2015). První testování dětí probíhalo v dubnu roku 2019, druhé testování bylo realizované po deseti měsících, tedy v únoru roku 2020, kdy se děti po odkladu školní docházky připravují na vstup do základní školy.

Figure

Updating...

References

Related subjects :