je zddnlivd

Technickd univerzita v Liberci Ddkan

prof. Dr.

I

ng. Petr Lenfeld

Posudek disertaEni pr6ce pana _{lng. Tomdie Jiry}

T6ma :,,Vliv materiSlfi na velikost kriticktich deformaci,,

Pr6ce byla vyprilcovdna ve studijnlm programu P2303 Strojirenskd technologie, studijnim oboru 2303V002 Strojirenskd technologie

Vedouci prdce doc. Ing.Pavel Solfronk, ^ph.D.

Prdce piedloZend _{k recenzi} je rozvrZena do 20 kapitol, m6 celkovd 12g stran vdetn6 80 obr., 16 Tab. a 7 piiloh (3 piilohy ^p1, ₃ piilohy p2, _{po jedn6 piiloze}

P3,P4, P5,P6,P7).

V

textu je citovdno 54 literdrnich zdrojt, publikaci autora ^je uvedeno L4, vdertnd

ISBN

nebo

ISSN.

Jednd se o stdl6 aktudlni tdma, i kdyi nitzev prdce je zddnlivd zcela jin,i.

SniZovdni zmetkovitosti hraje velice d0leZitou roli pii vfrobd karosdiskrich dll0.

Zcela vyloudit ztnetkovost v seriov6 vfrobd v podstat{ nejde. Vfsledn6 kvalita

vflisku je komplexni problem. Souvisi v prvni iad6 se zvolenfm materidlem,

s

konstrukci vritaZku, jeho technologidnosti, navrZenrim vrirobnim procesem,

jeho kontrolou, vf robnim zaYizen[ a ochranou Zivotnlho prostiedi

a

v neposledni iarC6

s

ekonomikou.

V

t6to ^prdci se jedn5 o vrirobu ocelovrich karoserii. V soudasn6 dob6 jsou realizovdny snahy tyto materidly nahradit

jinfmi lehdimi konstrukcemi na bdzi

Al,

Mg, di sendvidovfch konstrukci

di

jinfch materiSlovfch kombinaci. I ^v tdchto ^pifpadech _bude oviem nutn6 ie5it problemati ku zmetkovitosti.

V prdci ie5enri probl6m _se tfkd vfroby dilu postranice _Rdm Combi pravyi.

Kde

dochdzelo k ndfrodnlim trhlindm. Vflisek je _oznadovdn jako extr6mn6 ndrodnf karosdisk\i dil. Probdhlo podrobn6 sledovdni lisovaciho cyklu

s

ohledem

na

lisovanf materiiil. Lisovan6 materidly byl zvoleny vldy zmateridlu ^jakosti oznaden6m Dc 06 zE 50/50 Bpo) DtN EN to r52 o tlouit'ce 0,75 mm. Byly vybrdny od t6to jakosti _dva svitky a to

s

oznadenim Svitek D - ^{diivajici dobr6}

vflisky a Svitek V-ddvajfci vadn6 vrilisky. Vadn6 vrilisky vykazovaly trhliny

v oblasti sloupl<u C. Tyto dva materidly byly sledovdny statickou zkouikou

tohem a to ve tiech smdrech ke sm6ru vdlcovdni. Nejvdtii rozdily v mechanickfch vlastnostech materidlu mezi vadnfm a dobrfm vfliskem byly v rozmezi 5%. sledovdna byla pevnost, mez kluzu, tainost. Ddle byla vyhodnocena KUT (komplexni _ukazatel tvaiitelnosti) _{pro oba svitky.}

_Z

_vrisledki analriz je patrn6, le predikce ndsledn6 problematick6ho materidlu je

na

zdklad6 proveclen6 statick6 zkouiky nemoind. oba materidly jsou _vhodn6 nemohou bft piedmdtem reklamadniho iizeni. DSle bylo provdd6no pro oba

svitky miFenl drsnosti povrchu. Bylo provedeno drsnom6rem MAHR

MARSURFPSI.

Zjistdno bylo pro oba svitky Ra, Rz a RPc.Na zdklad6 porovndni vfsledk0 _{pro oba} materiSly, nevykazuji odchylky, kter6 by mohly mit vliv vznik

trhlin v oblaster:h mezniho pietvoienf. oba materidly splfiuji hodnoty drsnosti dan6 kmenovour kartou a nelze je postoupit reklamadnlmu ifueni.

Jako tieti zprisrlb hodnoceni svitk0 D a V byly sestaveny diagramy meznich

pietvoieni _DMP (jinak _{KMP). Jednd} se o ^podrobn6 zmapov6ni chov6nf zkou5en;ich materidl0 , ^spoledn6 s kiivkami urdujicimi oblast meznich deformaci.

K

jejich _urdeni a stanoveni byl pouZit optickri syst6m ARAMIS,

podrobnd pop:;dny _v kap. 6.3. a 6.3.1. Tyto optick6 syst6my umoiriuji zachycovat tvar a polohu dildich objektfi pomoci snimkfi na zdklad6 exaktnfho

m6ieni. Tato nretoda je nazyvilna fotogrammetrii. Xe5enf prob16mu _spodivd v urdeni , ^{pro jak} definovanri mezni stav a jakrim zp0sobem se bude zjiitovat velikost dosaZen6ho pietvoYeni, jei _bude povaiovdno za meznf. Tento mezni

stav lze definovat pro rozmez[ meze pevnosti a okamZiku vzniku tvdrn6ho lomu. Oba taktro zvolen6 mezni stavy piedstavuji krajni _{hranice. Ndsleduje} podrobnli popis _a rozbor t6to metodiky , ^{vdetnd okamiiku} vzniku lokSlniho ztendenl. Toto hodnoceni je pouzito _v experimentdlni ddsti. v kap. 7 ^je

zpracovdna teorie lomfr. Jednd se o klasifikaci, 5tdpn6 a tvdrn6 ^poru5enf

kov1i.

Transkrystalick6 a interkrystalick6 porusenikovfi a kiehkri lom.

V kap. 8 jsou delFinovdny cile experimentdtni ddsti. Hlavnfm piinosem prdce je

objasndnf a v nalezeni piidiny vzniku plastick6 nestability pii technologii

vri

roby karosdiskfch _vf lisk0. Je prov5ddna materidlovd a technologickd

anal'iza pro komplexni objasndni t6to problematiky. Zejm6na potom je sledovdn vlivu ptouiitdho materidlu na rozvoj ptastickd deformoce v oblastech meznlho pfetvoienL _Vhodny materidl pro experiment byl zvolen v kap. 9. V kap.

10 je provedencl ov6ieni mechanickrich hodnot _zvolenfch materidl;, vdetnd

drsnosti povrchu. v kap. rr ^je provedeno _sestovenf diogramfi meznich

pietvofenf. To odpovidd lso/Dls t2oo4-2. Diskuze vfsledkti je provedena v kap' t1'.2. ProcentuSlni rozdil mezi materidlem D a ^V dosahuje max.

^g%.

Materi6l _D vyhazuje _schopnost lepifho pietvoieni a to ve viech oblastech

grafu' To potr,rrzuje jeho _{lep5i vhodnost} pro tvdieni nepravidelnfch _v,iliskg.

Materidl

V

takrS na ziikladd tdchto kiivek vykazuje vhodnost pro tvdieni karos6iskrich dil0. N6slednd bylo piikrodeno _v kap. t2 ke sledovdnf _rozvoje plastick6 deformace' Byly sledovdny deformace na vzorcich stejnfch jako pro zji5t'ovdni DMP. D6lo se tak6 ve stejn6m ndstroji na hydraulick6m lisu cBA 300.

Kriteriem ukonileni zkou5ky byl vznik trhliny na testovan6m vzorku. Deformace byly sledovdny pomocl syst6mu ARAMls. Vynesen6 diagramy zdvislosti hlavni deformace _{na hloubce} tahu potvrdily _vdtSi hloubku pietvoieni pro materidl D, coi se dalo

odef,lSvat.

V experimentdlnf _{ddsti se} tak nepodaiilo zd0vodnit vznik nestabilit - _namoZenin

a trhlin. Bylo proto piikrodeno k materidlov6mu vrizkumu na Univerzit6 v Pardubicich. liledovdny byly piedevSim probl6my stabilizace, podil Nb

^a

stabilizace zalo;ien6 na Ti a Al. Hodnocen i zrn bylo provedeno _obrazovou analrizou syst6mem Anarysis Docu orympus. Zam6ieno byro na ^vriv

geometrickfch parametr0 _v rfizn6m stavu plastick6ho pietvoieni. _Tyto

zkuSebni vzorky byly odebrdny _{v oblasti meznfch} pietvoieni, _{kolmo na sm6r}

namoZeniny poPi. trhliny. Byl ke sledovdni pouZit elektronovf mikroskop iady Tescan VEGA 51'30 SB. Sledovdny byly hrub6 primdrni precipitdty typu

T1CN a

TiN' Ddle jemn6 precipitdty typu

TiaC2S2,

kter6 vznikaji pii opakovan6m ohievu a tepeln6m zpretcovdni oceli pii teplotdch 1.250"c ai 950"C. Vedle presence

precipit5tti primdrnich produktt byly zji5t6ny skupiny velice jemnyich precipitdt0. _{D6lo se} tak pomoci

_EDX

analfzy. DSle byly prok 6z6ny inkluze

Al2o3,

kter6 v piipadE vriskytu ve shluku, mohou zp0sobit iniciaci plasticke nestability- krdku' Zde vedoru k iniciaci mikrotrhlin _{a ke zm6n6} morfologie _a pr0b6hu _lomu.

U svitku jakosti \/ byl zjist6n v povrchov6 vrstvd vyiskyt specifickri ch f6zl. Jednd se o oboustranniS metalograficky pozorovan6 pdsmo _a odliinfm sortimentem

i

charakterem precipitdt0. Tato povrchov6 vrstva je oboustrannd _o tlous't'ce ^g0 pm. ldentifikovarrd jako interkrystalick6 fdze se zastoupen im

Zn,

dgsledkem je

vznik intermetalickrich f6z( na b6zi Fe a Zn. lmpulzem

k

t6to prdci byla

nemoZnost prokdzlni ndroku na reklamaci, Jednalo se o materidly, _kte16

vykazovaly moinost vzniku trhlin

pf

i tvdieni. Vfzkumnd ddst prdce

se

soustfedila na takto problematick6 materidly. Do5lo tak

^k

vyuZiti poznatkg

z

teorie tvdienI a

z

vddniho oboru materidlov6ho inZenrirstvi. Byl stanoven materiSlovli ukazatel intermetalicke fdze

Fe-Zn.

Ten byl zji5tdn u viech vzork;

ze svitku V. Na zdkladd toho byla upravena metodika vyhodnoceni kvality jakosti doddvarrfch ocelovfch plechir, coi dodavatel odsouhlasil. Souhlasil tak6

s

t[m, Ze svitek V byl

^z

d0vod0 5patn6 povrchovd kvality podruh6 zinkovdn.

Dodavatel svitk0 upozornil, Ze i tento materidl dosahuje piedepsanfch materi6fovrich hodnot dle poZadavkfi zdkaznlka, kte16 odpovidaji EN IO IS2.

Pro extremnd namdhan6 dilce neni moin6 doddvat vfrobci s6riovrich dil0 modifikovan6 oceli. Vznikl6 z6v1ry

z

provedenfch _analyiz a experimentg jsou

jasnfm _voditkem ie5eni situace , ^{kdy neni moZn6} identifikovat piidiny _vzniku plastick6 nestability pomoci _beZn,ich test0. Opakovan6 elektrolyticky _zinkovan6 ocelov6 plechy neni moin6 pouiivat

_k

vfrobd _extremnd sloZit,ich karos6iskfch

vri

lisk0.

Dotaz: _Souddsti doddvky plech0 pro hlubok6 taZeni jsou i atesty. Chemick6ho

sloieni, pevnostni hodnoty, kiivky DMP, KUT. Jak budou inovovan6 atesty roz5fieny a zda vr}bec, di je to pouze souddsti dodacich piedpisri. _Jak to ^zv,fiii

cenu plechu. Nebylo

by

jednoduSSia levndjii pouiivat pouze svitek jakosti

_{D ?}

Disertant splnil v5echny cile uveden6 na str. 57. Tato prdce je aktudlni.

Podrobnd _se vdnoval rozboru literatury, i kdyZ v ndkterfch piipadech to v prdci nepouZil. Napi. problematika lomu. Pr6ce m6 vyznam pro dva obory. ^{prvni je} teorie tv5ieni

a s

ni souvisejici technologie tvdieni, druhou oblastije vliv jakosti materiSl0 na velikost kritickrich deformaci pii tvdieni. Disertant dok6zal, ie ovlddd vddeck6 metody prdce, podloZen6 hlubokfmi teoretickrimi znalostmi.

Po odborn6 strdnce se jednd o velice Sirokou oblast, ve kter6 se 6sp6in6

orientoval. Prdce svf m ^rozsahem a zpfisobem vypracovdni odpovfdd poZadavk0m, kladenfm na PhD. prdce dle vyskoSkolsk6ho zdkona. Doporuduji

k

obhajobd pied komisijmenovanou ddkanem TU fakulty strojniv Liberci.

9.t2.12 2016

dVUT, fakulta strojni, Technickd 4, ^praha

6

Ustav stroj irensk6 tech nologie

Oponentni posudek disertaini pr5ce.

Uchazed:

Ndzev disertaEni priice:

5t<otici pracoviSt6:

Skotitel:

Oponent:

Ing, Tomd5 Jira

Vliv materi6l8 na velikost kritickfch deformaci.

TUL v Liberci, Fakulta strojni, Strojirenskd technologie.

doc. Ing. Pavel Solfronk, PhD

doc. Ing. Jaroslav Machan, CSc, FEng

1.

ZSkladni piarametry

disertainf

pr5ce.

Ptedklddand disertadni prdce se sklSdd ze

14ti

kapitol. Na rivodni kapitolu navazuje 2 kapitola, kde jsou popsSny technologie tvdteni karosdisk6ho dilce. V kapitole 3

je

popsSna stavby karoserie z hlediska materislE pouZitlich pro polotovary. Kapitola 4 se zabilvit mechanizmy zpevn6ni hlubokotaZnfch oceli. Souddsti kapitoly 5

je

popis diagramE meznich pietvoieni a v kapitole 6 je shrnut [vod do teorie lomE.

Kapitolou 7 zaiind vlastnijddro disertadni priice

-

experimentailni ddst. lsou zde navrZeny vhodn6 materidly pro e>tperiment a popis metod pro ovdieni mechanickfch hodnot vybranych materislE.

SoudSstl kapitoly 10

je

sestavenidiagramE meznich

pietvoienia

kapitola 11 navazuje popisem sledovdni rozvo.ie plasticke deformace. Kapitola 12 se zab,ivd materidlovlim rozborem vdetn6 diskuse vlisledkfi. Kapitola 13 se zabfvd doporudenim dalSiho vyzkumu a v kapitole 14 jsou shrnuty vfsledky prdce. Zav6r prdce

je

pon6kud rozsdhlej5i, velice popisnf na

Ikor

piehlednosti shrnuti dosaZenfch v'fsiledkE.

Prdce md 124 stran vdetn6 80

ti

obriizk8.

2.

Hodnoceni

disertaini

pr5ce.

Disertadni prdce Ing. Tom65e Jiry potvrzuje schopnost v6deck6 prdce disertanta na odpovidajici ilrovni, KandidSlt pFedloZil prdci vysok6 odborn6 [rovn6, zab,ivajici se metodami ov6iovdni technologickyich a materiSlovlich parametrfi polotovarE, pro anallizu byly vybrdny materiSly pouZivane pro vfrobu karosdtskfch v;iliskE nepravideln6ho tvaru (Rdm Combi pravf). Autor dostatedn6 prokazuje sv6 odborn6 znalosti nejen touto praci, ale i podtem a kvalitou praci, kte16 v tomto oboru prezentoval na mezindrodnich konferencich a publikoval v odbornfch recenzovanfch dasopisech.

2.L

Pfvodnost prdce.

Problematice tviiieni tenkfch plechf se autor v6nuje systematicky celou dobu sv6 technick6 dinnosti, Takto cilend a v detailu se uvdddnou problematikou zatim nikdo, dle dostupnfch zdrojE, nezabfval. Ptedkl6danou prdci lze povaZovat za p8vodni.

2.2.

V6deck6 froveh prdce.

Disertadni prdce

je

zam6Fena zejm6na experimentSln6 s dostatednlim teoretickfm rjvodem. Sv6 teoretick6 znalo:sti vyuZil autor ke stanoveni strategie postupu provdd6nfch experimentf s jasnou orientaci na vytilen6 cile. V prf O6tru te5eni rikolu prokdzal autor schopnost v6decky pracovat s odpovidajicloclbornou erudici. Kandiddt prokitzal znalosti a zku5enosti, jak analytick6, tak i

syntetick6 v6deck6 prdce. V6deckS

rirovei

piedklSdan6 prdce je t6mito skutednostmi jednoznadn6 prokdzdna.

2.3.

Aktudlnrcst pr6ce z hlediska soudasn6ho stavu v6dniho oboru,

Zam6ieni prdce fzce souvisi s konkr6tnimi potiebami m6nicich se podminek v dostupnosti

konstrukdnich nrateridl8 a stSle se rozvijejicimi technologiemijejich zpracovdnia vfroby ^produktE.

Proto piedloZenou prdci hodnotim jako velice aktudlni.

2.4.

Piinosy disertadni ^prdce.

Technologick6 i ekonomick6 piinosy piedklSdan6 prdce jsou vliznamn6. Konkretni zam6ienl pr5ce bylo iniciovdno potFebou

ieieni

nestability technologick6ho procesu lisovdni extr6mn6 ndrodn6ho dilce, kterd

je

ddna nepravidelnostitvaru (Rdm Combi Pravf). Ndrodnfm experimentdlnim postupem bylo specifikovdno, Ze stejn6 oznaden6 svitky, vyhovujici piejimacim podminkdm, norma EN 10 ¹⁵² (tedy nereklamovateln6) se li5ily podtem pozinkovdni. Vrisledkem disertadni prdce je _tedy

jednoznadnd odpov6d'na piidinu nestability technologick6ho procesu lisovdn[. Dal5im, nem6n6 oEleZitfm, piinosem disertadni prdce je vytvoienI syitematick6ho postupu (procesu) uZiti testE pro zji5{ovdni charakteristickfch parametrE doddvanfch polotovar&.

2.5.

^FormSlni strdnka prdce.

Po formSlni strdnce

je

prdce vypracovdna na odpovidajici [rovni. V textu se v5ak vyskytuji drobn6 nedostatky, kte16 by se v disertadni prdci nem6ly vyskytovat. NapF. Obsah, str.

5,3.

kapitola, misto podkapitoly

3.1je

uvedena podkapitola

4.!.,

nebo: str.19, obr.7. WORD upozorfiuje na nenalezeni odkazu a toto hld5eni

je

ve vdzan6m origindlu prdce ponechdno, atp.

2.6.

Dotazy a piipominky k disertadni prdci.

-

V jake oblasti vf roby karoserie vidite potencidl v uplatn6ni technologie 3D tisku?

-

Uvazuje se na zdklad6 t6to ^prdce o zpiisn6ni piejimacich podminek?

-

lak6 vidite clalSi vyuZiti vysokopevnostnich oceli piedev5im pro za tepla tvdtene ocelov6 plechy?

3.

ZSvdry posudku

disertaini

pr6ce.

Ing. Tom55 Jira.prokazujeschopnost v dan6 oblasti pracovat tvf rdim zpEsobem. prdce piinddi iadu novrich poznatkii a vfstupE a sv6ddi o vysokfch odbornlich schopnostech diseftanta. Odbornost autora doklSdd i jeho publikaEni dinnost.

Na zdklad6 piedlo2en6 disertadni prdce, uvedenych zdv6rE a piiloZenfch dokladfi doporuiuji ptedloZenou prdci k obhajobd, a ^po jejim risp65n6m ukondeni doporuduji, aby byla doktorandovi ud6lena v6decko-akademickd hodnost a ud6len

titul

^phD.

V Mlade Boleslav'i, dne 11.1.2017

Op_posudek_dis_prace .tira_20170120v1

Ing

Dog.

J ^./

achan, CSc,

i\

/i

/'t i

\

-)

\

FEng

Recernzni posudek doktorske disertacni _pr6ce

Ndzev pr6ce _;

Vriv materi6rrrr na verikost kritickfch _deformaci

Autor prdce : Ing. 'fomdS

Linn

Vedoucl prdce:

Doc

lpg, pavel SOLFRONK, ph,D.

Recenzent: Doc, Ing.

plvel nUV[Stt<,

_CSc.

PiedklSdan6 diserladni _prSce obsahuje

na

107 strandch textu

a

^,10 listech dokumentacnich

piiloh

_kapitoly,

tykajici se

teoretickJ,

u*p"rirent6tni a

tabutkove

cdsti,

doprndne anotaci s

prohldsenim piehledem pouzitych

_symbol[.r

a

zt<iatet<,'

seznamem literatury a

piehledem publikacni cinnosti autora _k tem

jtu

dizertacni pr6ce.

Jak plyne

znazvu prace'

_doktorand

iesil pomern".tozito,

_cdst

_vfzku

_mu, zabyvajiciho _se vllvem

riznych _typ0

materialu na velikost

kriticklch oerormu.i

Konkretn6

se

zde _.lednalo o

vyzKum meznich deformaci u

^hluboko

ta2nyci rrt"nar, .

^pruJir,.i '-m-ozneno

vyskytu strukturdlnlch pildin

jejich

nestabilniho chov6ni

ggabt;

_11sle-dnd

u

vzork&, odebranfch _ze dvou r0znfch svitkri

materidlu

_{s oznadenim DC 06}

zE'5bl50 Bpo

experiment6lnd _ovdieno

Po prostudovdnI pr6ce muslm jiZ 0vodem hodnoceni konstatovat,

ze

pr6ce _1e zpracovdna

[iJTl;iJiltj]ff ^je

^patrnd rovneZ dostatednd orientace doktoranda u

""L

our"sti,

tlkajtci

se

cile

diserlacnI _prace,

odpov.idajicijejimu

nazvt),jsou zde v 5 bodech definovdny piehlednd a nemam k nim Zddne piipominky,

TeoretickA

d6st

prAce

je pi

formdlnich

nedostatk'

_a

piekle

umentovdna, a mimo drobnlich

Vzhledem

_k

pouZiti

_zkoum

technologie

tvdieni karosdisk apitola zamdiena na

oblast ovlivriu.liinartroj-materi6l,

tech faktoru kter6 proces

_tazeni

s

ohred'em _na

zameieni vv

ce vytaZku).

materidli, pouZivanlcn ve

st

specifikujici DalSi

drlle2it6

nizkouhrikov6 hrubokotazn6 prechy (rF oceri

kapitola uvddi dobie zpracovanou

_aa

zpevn6ni ocel[' o':]glifu- meznlch pieivoieni veltre definice, r0zn6 typy zkousek

a

experrment6lnlho

urceni

_mezr

detailne uveden

irt

tuz

zpfrsob

^.

^{optickfch tyt]?Tr, kde}

^ie

Posledni

k.pit.ilL teoretick6

6ho syst6mu ARAMIS

v kovech z hlediska makro_ i

mi

^{rv_any popis}

^a

klasifikace _lomu

.

^piestoze

j;t;;;

zpracovdna

po T,:i:?r;JT!.1!",j',..,eticke

c6sti se

vyskytuje nrnoZstvi _dro'bnych

formdlnich

nedostatk0,

.kde

^bych

jako piiklad

mfch piipominek uvedl

a[:spoti n

te16 drobne

vlhraoy [,ir"Jri

cdsti,

zablivajici se

metodikou technologie

tvdieni karosdis

_{ho dilce:}

Str 13

Str 16

Str 19 Str 20

.

v neposledni

iadd

i k pomdrnd dobie

zvlddnut6 .

^?

- '

^Na efeklivni vyu2iti materidlovych vlastnosti daneho materidlu

umozriuji _.

?

Uvedene

ale _d6le

ji2

nespecifikovan6 drobne nepiesnosti textu sice sv6dci

o

nedostatedne

n"J:[i':.9:J;:r ^o*o

tiskem, nesnizuji vsak

podstrtnJln.rr.,ovou a

oooo..nou uroven cere

Uvodni oddil

experiment6lni c6sti

pr6ce

prace _Jedn6 se piedevSim o urdeni

v mechanickych

zkou5ek s

naslednou _konfro deformadnlho chc,v6ni v zdvislosti _na stavu n

objasn6ni mo2neho vlivu struktury na rozvo1 p DalSi

kapitola uv6di zp0sob vyberu

v

dalSi ov6ieni a popis statick6

tahove

ndslednym porovndrnim s hodnotami, danVmi

iiil

mel b5it vyrobne

problematicky

_Obdobnou i n6sledne m6ieni drsnosti povrchu

nejlepe poznat

a

zmapovat chov6ni vybranych lednd sestaveny diagramy meznich pietvoieni

mezni oblasti. Zde velmi kladn6

hodnotim provedenou

s

vyuZiilm systemu

ARAMIS

_ieiiZ

r

dokumentov6ni

vyslednych hodnot,

jak'o2 i

diskuze vyslednych

hodnot

svdddi nejen

o

dob15m

piistupu a

znalostech autora, ale te2 o

leho kvalitnlm vedr:nI ze strany

vedouiiho

prece.

Velmi dobie je

zpracovdrna rovnd;z _nava

plastick6 deformace,

_s

cilem nalezenI

_mez materidlovych

vzork0, piipravene vzorky

byly v

piipadd

_sestavenI

DMp a po

Zatdlovdni v nd

zkousky _{hloubka tahu} vznik trhliny _pii na

testovanem..vzorku.

Pak byly vzorky prom6ieny a

^stanovena

vzniku trhliny, urcujici _kritickou mez, vyuzitou rr6slednd ke

stanoveni technologicky piipustn6 _hloubky tahu a

hodnoty

kterd definovala oblast meznich pietvoieni

Pro objasndni

piidin

rozdilnych hodnot mechanickych vlastnosti

u

zkoumanych _materidldr byl jeSte v

posledni kapitole

proveden

materi6lovli

_{iozbor s}

cilem

analyzovat vlrv struktury materidlu

na rozvoj

plastrcke deformace _v

oblastech meznich pietvoieni Jednoiliv6

d6sti tohoto rozboru (chermicke slo2eni, stavba ztn, rozbor strukturnich

fdzi)jsou

zpracov6ny velmi peclivd

a jsou _doplndny

_{obrAzky, tabulkami}

a snimky

geometrie

zrrr

S

diskuzi

vyslednfch hodnot bez vyhrad souhlasim

Po

prostudov6nI

cele

experimentdlni _ddrsti

ji

_{z m6ho}

pohledu hodnotim kladne a

rovn6Z poslednI kapitola potvrzuje _odpovSdn6 zpracoveni a komplexnost celeho proiektu.

Jako drobnou olpgminku zde

^pouze.

uvddim, Ze podle platn6 smdrnice, zavazn1

pro zpracov6ni dizertadn[ch pracf

a jejich

obsahove dlen6ni,

by m6la blt kratce a

samostatnd rozvedena i d6st, pojedndvajici o soudasn6m stavu iesene problematky.

Tema cel6

prdrle

je

_aktuail

i a po

prostudov6nl

mohu

konstatova

t, 2e

prace

splnila

ve v5ech smerech piedem stanovene _cile

Resenim

doktorand prokazal,2e

ovldd6 nejen odbornou problematiku,

t!kajici se

daneho oboru' ale

jsou

_mu

blizke

i vedecke _{metody a}

jejich

uplatndni, vedoucl

cilen6 k

hodnotnym zdvdr0m,

piindsejicim

nove.poznatky _v

oboru

vysreokv prrlce poskytuji informace neJen pro dal5i pokracovanl

vlzkumnlch

praci _v dane probiematile, _ate mohou byt velmr cenne

rovn6i pro. konstrukt6ry a technology, ieiici apiikaci rtznych materidl0 i ^praxi a to

zvldstd s ohledem na kvalitu findlnich vyrobk0.

Celkovou kompozici, obsahovou ndplni, volbou cil0 a metodiky, jako2 i

^pedlivfm

provedenlm

a

dokumentovdnim viisledk0

experimenti,

byl

dostatecnd'proirr^n _t6z

_vlastni vedecky

piinos

doktoranda _a

jeho

_{orientace v} dane probiematice,

na

zakladd dostacujicich teoretickych znalosti, svdddici o jeho schopnosti samostatnd vddecky

prr.ourt.

V

prtbdhu

obha.ioby by bylo vhodne poloZit doktorandovije5t6 ndsledujici

tii

ootazy:

1)

V diskuzi

vlsledk0 uv6dite 2e u

vzork0 s oznadenlm _,,V" (vadne)

byla na

rozdil od vzork0, oznadenych _,,D" (dobr6), detekovSna souvis16 podpovrchov6'vrstva _jemnych deskovitych ddstic, pozd6ji identifikovanych jako interkrystaiicka f 6ze zinku. Vzhledem k tomu, Ze

podle kap _{g se u}

obou

vzorki ^jedna o

zcela

identick! materidl

(pouze z jineho svitku) _uved'te,

jak

sl vysvdtlujete piitomnost t6to fdze,

kteid

nakonec _mohla vysledky mdienI a zkouSek zcelazasadn6 _ovlivnit

2)

V kap.'15

(Piinos

dizertacni prdce)

je

v ndvaznosti

na piedchozi

C,otaz

uvedeno

Ze

na zdkladb vyskytu

intermetalick6 faze

typu Fe-Zn byla

upravena metodika urceni vystupni kvality

jakosti

_materi6lu

piimo

u-vyrobce oceli.

Jak a

v dem

se to promilo

n6slednd v metodice a

TDp

mezi vyrobcem a odb6raterem?

3) Vzhledem

_k obtiZne srozumitelnosti

poslednlho oostavce v

kap,14 (N6vaznost _na dizertadni p16ci) vysvdtlete

vd5 z6mdr

,,modelovdni

co nejSirSiio

sortimentu _stavii napjatosti vzhledem k v1i skytu jemnlich precipit6t0 v danych oblastech,,.

Na zdrklad6 uvedenych zav6ril doporuduji.p.iedloZenou pr6cijednoznadnd k obhajob6, a ^po

lejim

hodnosf a ^0s'p55n6m titul Ph ukondeni doporuduji, aby'doktorandovi byla ud6lena v6decko

D

^I

-

^aKademickd

Pavel Rumi5ek, CSc

V

Brne

dne 29.11,2016