TRADIČNÍ POSTAVENÍ ŽEN V ISLÁMU A JEHO ALTERNATIVNÍ POJETÍ Z POHLEDU AYAAN HIRSI ALI

(1)

TRADIČNÍ POSTAVENÍ ŽEN V ISLÁMU A JEHO ALTERNATIVNÍ POJETÍ Z POHLEDU AYAAN

HIRSI ALI

Bakalářská práce

Studijní program: B7507 – Specializace v pedagogice

Studijní obory: 6107R023 – Humanitní studia se zaměřením na vzdělávání 7507R036 – Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání Autor práce: Tereza Kurfiřtová

Vedoucí práce: PhDr. Jana Jetmarová, Ph.D.

Liberec 2014

(2)

(3)

(4)

(5)

Poděkování

Ráda bych tímto poděkovala paní PhDr. Janě Jetmarové, Ph.D. za odborné rady, připomínky a ochotnou pomoc při vypracovávání této bakalářské práce.

(6)

Anotace

Bakalářská práce je zaměřena na problematiku postavení žen v islámském společenství. Zabývá se tradičním postavením žen v islámu a následně popisuje jeho alternativní pojetí z pohledu somálské ženy, Ayaan Hirsi Ali, silně věřící a oddané muslimky, která v průběhu jejího života odmítla víru v Alláha a začala usilovat o zlepšení postavení muslimských žen ve světě. V úvodní části text objasňuje původ a vývoj islámu, současné zastoupení muslimů ve světě a také vymezuje základní pojmy potřebné k uchopení tématu. Nedílnou součástí první části práce je vymezení postavení žen v náboženských textech. Autorka se v první kapitole zaměřila také na kontroverzní témata, kterými jsou zahalování či ženská obřízka. Ve druhé části bakalářské práce autorka podrobněji popisuje život, zkušenosti a svědectví Ayaan Hirsi Ali.

Klíčová slova: Islám, postavení žen, Ayaan Hirsi Ali, Korán, Gender, The AHA Foundation, ženská obřízka, zahalování

Annotation

The bachelor thesis is focused on issues of the positions of women in the Islamic society. It is concerned with the traditional women’s position in Islam and then it describes its alternative interpretation of a Somali woman, Ayaan Hirsi Ali, a deeply faithful Muslim who during her life has refused her faith in Allah and has started to strive for improvement of Muslim women in the world. In the initial part of the text it clarifies an origin and development of Islam, the present representation of Muslims in the world and it also describes the basic terms needed for correct understanding of this topic. An important part of the first chapter is to specify the women’s position according to the religion texts. An author in this chapter has also focused on the controversial topics such as covering body with a veil or the female genital mutilation. In the second part of the bachelor project the author describes in detail a life, experience and evidence of Ayaan Hirsi Ali.

Key words: Islam, women’s position, Ayaan Hirsi Ali, The Koran, gender, The AHA Foundation, female genital mutilation, veiling

(7)

Obsah

Úvod ... 9

1 Islám ... 11

1.1 Původ a vývoj islámu ... 11

1.2 Pilíře islámu ... 16

1.3 Postavení žen v náboženských textech ... 16

1.4 Genderové role ... 18

1.4.1 Genderové role v době Muhammada ... 18

1.4.2 Genderové role v dnešním islámském společenství ... 19

1.5 Pojmy... 20

1.5.1 Zahalování ... 20

1.5.2 Obřízka ... 22

1.5.3 Svatba ... 24

2 Ayaan Hirsi Ali ... 26

2.1 Život Ayaan Hirsi Ali ve stručnosti ... 26

2.2 Ayaanino dětství ... 27

2.3 Saúdská Arábie – důležitý mezník v životě Ayaan Hirsi Ali... 29

2.4 Ayaan plně přijímající islám... 31

2.5 Důležitý mezník v životě Ayaan – slábnoucí přesvědčení o víře ... 33

2.6 Rozhodnutí Ayaan začít žít život na základě vlastních přesvědčení ... 35

2.7 Ayaan v Nizozemí ... 36

2.7.1 Ayaan jako kontroverzní politička kritizující islám ... 37

2.7.2 Současné názory Ayaan na islám ... 39

2.8 Deset rad pro muslimské ženy, které chtějí odejít... 41

Závěr ... 46

Seznam použitých zdrojů ... 48

Seznam odborné literatury: ... 48

Seznam elektronických zdrojů: ... 49

(8)

Seznam obrázků

Obr. 1: Svět a islám………12

Obr. 2: Ayaan Hirsi Ali……….26

Obr. 3: Hijab………21

Obr. 4: Chador………..21

Obr. 5: Niqab……….21

Obr. 6: Burka……….….21

Seznam tabulek Tab. 1: Deset nejpočetnějších muslimských zemí ve světě……….……….13

Seznam grafů Graf 1: Vývoj islámu 1990 - 2030………..…..14

(9)

9

Úvod

Islám je po křesťanství druhým nejrozšířenějším vyznáním víry a zároveň je považován za nejmladší světové náboženství. Práce se bude zabývat tématem týkajícím se tradičního postavení žen v islámu a jeho alternativním pojetí z pohledu Ayaan Hirsi Ali, která odmítla islám na základě mnoha nezodpovězených a pravděpodobně nezodpověditelných otázek. Problematiku islámu jsem si zvolila z důvodu aktuálnosti tématu a především pro osobní zájem o život muslimů, jejich tradice, fungování muslimského společenství a především o postavení žen v něm. Samotným cílem práce je objasnit postoje k islámu Ayaan Hirsi Ali na základě jejího odmítnutí tradičního postavení žen v islámu.

Islámské náboženství považuji za aktuální nejen pro svá kontroverzní témata, jako jsou například zahalování, obřízka (především ženská) a uplatňování práva Šaría v ortodoxních společenstvích, ale také pro svou rozlohu a neustálé rozšiřování se počtu věřících muslimů. Součástí práce bude proto také přehled výskytu obyvatel vyznávající islám v různých částech světa.

Práce je především zaměřena na postoj Ayaan Hirsi Ali, kterému je věnována druhá kapitola. První část práce se zabývá popisem islámu z pohledu tradiční islámské společnosti, což slouží především k pochopení klíčové problematiky islámu. V textu vysvětlím terminologii, která se používá v běžné komunikaci mezi muslimy a zároveň se často objevuje v souvislosti s tímto tématem. V práci se budu opírat o svatou knihu Koránu, jehož citace jsou nezbytné při snaze o proniknutí do muslimského vyznání víry.

Text bude poukazovat na kontrastní postoj k islámu tradičních muslimů, především mužů, a postoj Ayaan Hirsi Ali. Ženy, která se narodila v Somálsku a část svého života uctívala Alláha. Druhá část práce tedy popisuje biografii a současné postoje k islámu Ayaan Hirsi Ali, která většinu svých publikací staví na vlastních prožitcích a zkušenostech. Text se bude z velké části opírat o názory Ayaan Hirsi Ali, které jsou velmi často v rozporu s názory tradiční islámské společnosti.

Prostřednictvím této práce bych chtěla poukázat na problematiku nerovnoprávnosti žen v islámském světě, přestože se pochopitelně nedá v žádném případě zobecňovat názor, že postavení všech muslimských žen je špatné. Nicméně

(10)

10

svědectví Ayaan Hirsi Ali, zastánkyně ženských práv, vypovídá jasně o faktu, že je nutné se touto problematikou zabývat. V rámci této práce se také budu snažit poukázat na velmi tenkou hranici, která panuje mezi absolutním oddáním se jedinému Bohu a na straně druhé naprostým odmítnutím celé víry.

(11)

11

1 Islám

1.1 Původ a vývoj islámu

Islámské prostředí vzniklo v Arábii v sedmém století našeho letopočtu. Šířil se původní monoteismus Abrahama, proroka, který dle Koránu nebyl křesťan ani žid, nýbrž muž čisté víry a muslim. Posvátná kniha Korán, je jednou z nejvyšších autorit pro muslimské společenství. Byla zjevena poslednímu proroku Muhammadovi prostřednictvím archanděla Gabriela. Muslimové jsou přesvědčeni, že Korán neobsahuje žádná slova lidského původu, nýbrž obsahuje pouze slova Boží.

Prorok Muhammad si za svůj život získal velké uznání, které započalo především díky jeho moudrosti a rozvážnosti. Kázal svému lidu, působil jako rádce a soudil podle Božího zákona. Vedl veřejný život, ale přesto se oddával modlitbám, rozjímání, půstu a duchovním cvičení. Jeho slova, gesta a činy se brzy staly těmi, která jsou hodna napodobování, staly se doporučenou cestou. Arabové označovali slovem sunna „způsob, cestu“. Prorokova slova a činy se zachovaly v hadíthách – ústně předávaných zprávách. Pokud tedy lidé nenalezli své odpovědi v Koránu, obraceli se právě na sunny ve víře, že řešení naleznou právě tam. Díky sběratelům potom vzešla celá věda o hadíthu, která fungovala jako další zdroj pro legislativu vycházející z Koránu. Hadíth zahrnuje různá témata, týkající se muslimského způsobu života a islámského náboženství.¹

Islám představuje nejmladší náboženský systém vyznávající pouze jediného Boha.

Jedná se o stejného Boha, kterého vyznává judaismus a křesťanství, ale v islámu (v arabštině) se jmenuje Alláh. Lidé vyznávající islám jsou muslimové. Můžeme tak označit ty, kteří jsou odevzdaní jedinému pravému Bohu a praktikují islám způsobem, že svůj život vedou v souladu s učením posledního Božího proroka Muhammada. Islám je po křesťanství druhým nejrozšířenějším náboženstvím na světě, avšak šíří se ze všech náboženství nejrychleji.²

1 DENNY. Islám a muslimská obec. V čes. jaz. vyd. 1. Překlad Kateřina Hronová. Praha: Prostor, 1998, 194 s. Obzor (Prostor), sv. 12. ISBN 80-851-9069-9.

2 RENZETTI, Claire M. Ženy muži a společnost :. 1. vyd. Překlad Kateřina Hronová. Praha: Karolinum, 2003, 194 s. Náboženské tradice světa. ISBN 80-246-0525-2., s. 441.

(12)

12

Studie Global Religion Landscape³ z roku 2013 uvádí zajímavá fakta ohledně postavení a vývoje islámu ve světě. Počet muslimů je odhadnut na 1,6 miliardy, což činní 23 % světové populace v roce 2010. Islám je druhé nejpočetnější náboženství na světě, prvenství zaujímá křesťanství s 2,2 miliardami věřících (32 % populace).

Obr. 1 Svět a islám⁴

Obrázek č. 1 zobrazuje geografické rozložení muslimské populace. Lidé si islám spojují především se zeměmi na Středním východě a Severní Afrikou, ovšem 62 % všech muslimů žije v Asijsko-Pacifickém regionu. Například v regionu Středního východu a Severní Afriky žije celkem 317 milionů muslimů, ale jen v Indii a Pákistánu jich žije 314 milionů.

Na druhou stranu je nutné dodat, že největší koncentrace muslimské populace se vyskytuje právě v oblasti Středního východu – Severní Afriky, kde cca. 93 % z celkové populace v oblasti (cca. 314 milionů obyvatel) tvoří muslimové. V Asijsko-Pacifickém regionu je každý čtvrtý muslim, tedy 24 % z celkové populace v regionu je muslimů.

3 Pew Research Center: The Global Religious Landscape [online]. 2012 [vid. 5. 4. 2014]. Dostupné z:

http://www.pewforum.org/2012/12/18/global-religious-landscape-muslim/

4 Pew Research Center: Regional Distribution of Muslims [online]. 2010 [vid. 5. 4. 2014]. Dostupné z:

http://www.pewforum.org/2011/01/27/future-of-the-global-muslim-population-regional-distribution/

(13)

13

Tabulka č. 1 – Deset nejpočetnějších muslimských zemí ve světě⁵ Počet muslimů ve

státě odhad 2010

Procentní podíl muslimů v zemi

Podíl na celkové populaci muslimů

Indonésie 209,120,000 87.2 13.1

Indie 176,190,000 14.4 11.0

Pákistán 167,410,000 96.4 10.5

Bangladéš 133,540,000 89.8 8.4

Nigérie 77,300,000 48.8 4.8

Egypt 76,990,000 94.9 4.8

Írán 73,570,000 99.5 4.6

Turecko 71,330,000 98.0 4.5

Alžírsko 34,730,000 97.9 2.2

Maroko 31,940,000 99.9 2.0

Součet deseti zemí 1,052,120,000 47.0 65.8

Součet ostat. musl. zemí 546,400,000 11.7 34.2

Studie dále uvádí, že ve 49 zemích představuje islám majoritní náboženství.

Minoritní zastoupení v Indii je pouze 14 %, ale i tak v celkovém součtu je podíl muslimů žijících v Indii 11 % z celkového počtu muslimů na světě. Ještě zajímavější je ovšem fakt, že pouze deset států tvoří 66 % celkové muslimské populace, viz Tabulka č. 1. Z tabulky vyplývá, že dalších 39 zemí se podílí na celkovém počtu muslimů ve světě pouze 34 %.

Předpokládaný vývoj islámu do roku 2030:

Studie The Future ot the Global Muslim Population⁶ z roku 2010 se zaměřila na očekávaný vývoj islámu ve světě. V řeči čísel je situace následovná, předpokládaný nárůst muslimů o 35 % ze 1,6 mld. na 2,2 mld. věřících.

5 Pew Research Center: The Global Religious Landscape [online]. 2012 [vid. 5. 4. 2014]. Dostupné z:

http://www.pewforum.org/2012/12/18/global-religious-landscape-muslim/

6 Pew Research Center: The Future of the Global Muslim Population [online]. 2011 [vid. 5. 4. 2014].

Dostupné z: http://www.pewforum.org/2011/01/27/the-future-of-the-global-muslim-population/

(14)

14 Graf č. 1 Vývoj islámu 1990 - 2030⁷

Graf. č. 1 představuje očekávaný vývoj islámu v následujících letech. Celková populace by měla mít v roce 2030 8,3 miliard obyvatel s 26,4% podílem muslimů.

V následujících dvou dekádách bude meziroční růst muslimů o 1,5 %, oproti 0,7 % meziročnímu nárůstu zbytku populace. V případě, že se výše uvedené prognózy potvrdí, v 79 státech bude žít více jak jeden milión obyvatel vyznavačů islámu.⁸

Muslimové v Evropě

V roce 2010 žilo v Evropě 44,4 miliónu muslimů (6 % populace Evropy). Za dvacet let by se mělo celkové číslo dostat k 58,2 miliónům. Hlavní důvod spočívá v neustálé migraci do Západní a Severní Evropy, kde se očekává, že se počty muslimů zdvojnásobí během následujících dvaceti let, např. Velká Británie ze 4,6 % na 8,2 % v roce 2030. Největší počet muslimů v Evropě udrží i v budoucnu Rusko s 18,6 milióny muslimů.

Arabský výraz „islám“ není pouhým bezvýznamovým označením, ale sám o sobě přímo znamená odevzdání se jedinému pravému Bohu. Za další významy jsou považovány slova mír, bezpečí, prospívání a celistvost. Propojením těchto výrazů se dojde ke slovu islám. „“Islám“ je tedy dosažení hlubokého naplnění na úrovni

7Pew Research Center: The Future of the Global Muslim Population [online]. 2011 [vid. 5. 4. 2014].

Dostupné z: http://www.pewforum.org/2011/01/27/the-future-of-the-global-muslim-population/

8 Sedm států, které mají předpoklad pro překonání 1. miliónové hranice jsou: Belgie, Kanada, Kongo, Džibutsko, Guinea-Bissau, Nizozemí a Togo.

(15)

15

jednotlivce i celé společnosti skrze milující a úplné podřízení se Boží vůli.“⁹ Muslim je potom takový člověk, který se podřizuje vůli pravého Boha, neuctívá nikoho dalšího, protože pouze tento Bůh určuje, co je dobré a co je špatné.

Za islámskou obec se označuje umma. Je to arabský výraz používající se v oblasti společných hodnot, zájmů a náboženství. Neoznačuje tedy žádnou národnost ani etnicitu. Dle Koránu je muslimská umma souhrnem všech muslimů světa, kteří zároveň nesou vědomí společných islámských dějin.

Boží zákonodárství pro ummu nalézáme v Šarí΄e. Šarí΄a je „cesta“, kterou určil a skrze Proroka vysvětlil v Koránu Bůh. Šarí΄u můžeme chápat jako „zákon“, podle kterého se řídí náboženský život. Je to celek nařízení a zákazů, které zjevil Bůh a považuje se za určitou jednotu mezi Koránem, sunnou a právní vědou. Tehdejší obec vyřešila Šarí΄ou problematiku neúplnosti Koránu. Neúplností je myšleno, že se v Koránu většinou nedočteme konkrétních nařízení či pravidel. Šarí΄a je dělena do třech základních okruhů. První z nich zahrnuje pět pilířů islámu (vztah člověka vůči Bohu).

Druhý se týká majetkového, rodinného nebo dědického práva a třetí potom určuje zakázané, nevhodné činy a na základě toho potom poskytuje soubor trestů, které jsou za zmíněné činy ukládány. Mezi jeden z největších hříchů, o kterých Šarí΄a pojednává je cizoložství. Za tento hřích Šarí΄a nekompromisně ukládá jediný trest, čímž je smrt ukamenováním. Aby byla žena odsouzena tímto způsobem, musí její hřích dosvědčit nejméně čtyři osoby. V dějinách islámu se tento způsob trestu příliš nevyužíval a byl nahrazován o něco mírnějšími metodami. Některé státy se ale i v dnešní době ke smrti ukamenováním vrací.

V tomto „zákoně“ je skryto přesvědčení, že všechen chod na Zemi a v životech je řízen Bohem. Každý muslim tak má velmi úzce spjatý vztah s Bohem, zároveň je i úzké sepjetí členů muslimské obce. Šarí΄a udává hranice, v rámci kterých se jedinec smí rozhodovat, tudíž nebere v potaz možnosti svobodné volby.¹⁰

9 DENNY. Islám a muslimská obec. V čes. jaz. vyd. 1. Překlad Kateřina Hronová. Praha: Prostor, 1998, 194 s. Obzor (Prostor), sv. 12. ISBN 80-851-9069-9., s. 198 - 199.

10DENNY. Islám a muslimská obec. V čes. jaz. vyd. 1. Překlad Kateřina Hronová. Praha: Prostor, 1998, 194 s. Obzor (Prostor), sv. 12. ISBN 80-851-9069-9., s. 93.

(16)

16

1.2 Pilíře islámu

Islám je náboženství, které se opírá o pět základních náboženských povinností závazných pro každého muslima, kterým se říká pilíře islámu.

Prvním pilířem islámu je šáhada. Je doktrinálním prohlášením a současně činem veřejného vyznání víry. V případě konvertování k islámu se člověk tímto aktem, pronesením šáhady s vnitřním přesvědčením, stává bratrem či sestrou ve víře. Jde o vyznání, kde není jiného pravého Boha a Muhammad je jeho prorokem.

Druhým pilířem je salát. Salát je modlitba provádějící se pětkrát denně směrem k Mekce. Je předepsaný v Koránu a muslimové se salát učí již od raného dětství.

Nezbytnou součástí vykonání modlitby je očista jednotlivce.

Za třetí pilíř islámu se považuje zakát. Jedná se o zákonem ustanovenou almužnu, jež je povinná pro všechny, kteří vlastní určité množství majetku. Almužna slouží k podpoře různých lidí, přesto není považována za dobročinnost, ale symbolizuje hluboký smysl muslimů pro obec, pro soudržnost.

Saum jako čtvrtý pilíř je půst, který muslimové mají dodržovat v měsíci ramadánu. U ramadánu hovoříme o devátém měsíci muslimského kalendáře. V tomto měsíci by měli muslimové pozvednout svůj mravní i duchovní život.

Pátým a posledním pilířem islámu je hadždž. Jedná se o pouť do Mekky a je to jediný pilíř, který není zcela povinný. Na cestu se vydávají pouze ti, kteří toho jsou schopni. Pro splnění poutě do Mekky je zapotřebí dostatečné finanční vybavenosti a fyzické zdatnosti. Při pouti do Mekky si muslimové oblékají jednoduché oděvy, aby se zakryly případné sociální nerovnosti. To z důvodu, že před Bohem jsou si všichni rovni. Navštívit Mekku alespoň jednou v životě je touhou každého oddaného muslima, neboť je tato cesta považována za vrchol vyznání víry.¹¹

1.3 Postavení žen v náboženských textech

Důležitou roli, při snaze nahlédnout na postavení žen z různých úhlů pohledů, hraje klíčová postava islámu, kterou je Prorok Muhammad, potažmo jeho ženy. Právě jeho počínání a život jsou brány jako vzor příkladného vedení života muslima. Jeho

(17)

17

vztahy, které prožil v průběhu života, se tedy staly ideálními představami. Jeho ženy jsou často označovány za „matky věřících“.

První z Prorokových žen byla Chadídža. Emancipovaná bohatá vdova, obchodnice, které se Muhammad stal obchodním zástupcem při obchodech se Sýrií, která se rozhodla vzít si o patnáct let mladšího Muhammada za muže. Zhruba po patnácti letech jejich manželství zažíval Muhammad zjevení, archanděla Gabriela, zvěstovatele Koránu. Jejich pevný, láskyplný a důvěrný vztah dokazuje například tvrzení, že Muhammad ihned po zjevení pospíchal za Chadídžou, aby se jí mohl svěřit s jeho zjevením. Stala se tak první věřící muslimkou. Tento svazek vytrval celých dvacet pět let, až do její smrti. Byla jeho jedinou ženou, se kterou po celou dobu žil v monogamním svazku.

Není pochyb o tom, že Muhammad své ženy miloval a islám do jejich životů přinesl jistá zlepšení v oblasti ženských práv.¹² Podle spisovatelky Karen Armstrong, která se islámem zabývá ve velké míře, není patrné, že by se v době Proroka ženy cítily jakkoliv utlačované. V jedné ze spolehlivých sbírek sahíh Sittah je kladena otázka, jak se má přistupovati k ženám. Na tu apoštol Alláhův odpověděl: „Vstupujte na půdu (pole) svou, kdy a jak je vám libo, nasyťte ji (svou ženu), když sami jíte, oblečte ji, když se sami oblékáte, nehanobte její tvář a nebijte ji.“¹³ Věrohodnost toho výroku je ale nedostatečná, protože se v žádných jiných sbírkách, oproti jiným výrokům, neopakuje.

Vzhledem k tomu, že jiné zdroje, jako například Korán přímo zahrnuje otázky bití žen, je tedy nepravděpodobné, že by Prorok popíral to, co sám muslimům zprostředkovával jako Alláhova poselství.

Až postupem času se jeví, že muži víru zneužili a postavili na ní základy patriarchátu. Prorokova snaha o zrovnoprávnění žen je patrná z jeho činů. Jedním z přínosů islámu je fakt, že Korán umožnil ženám rozvést se nebo dědit. A to dokonce ještě o staletí dříve, než tuto možnost získaly ženy na Západě.

Postavení žen ve svaté knize Koránu nalezneme v několikerých súrách. V knize nalezneme i konkrétní súru „Ženy“, kde se dozvídáme mnohé o postavení žen v islámském společenství. Muslimové často poukazují na některé súry, které patrně

12 SPENCER, Robert. Islám bez závoje. Vyd. 1. Překlad Petr Buksa. V Praze: Triton, 1998, 236 s. Obzor (Prostor), sv. 12. ISBN 80-725-4761-5., s. 86.

13 SPENCER, Robert. Islám bez závoje. Vyd. 1. Překlad Petr Buksa. V Praze: Triton, 1998, 236 s. Obzor (Prostor), sv. 12. ISBN 80-725-4761-5., s. 88.

(18)

18

značí rovné postavení žen vůči mužům. Například súra vyjadřující určitou podporu muslimským ženám, značící rovnoprávnost s muži: „Vy, kteří věříte! Není vám dovoleno získávat ženy jako dědictví proti vůli jejich; neutiskujte je jen proto, abyste si mohli odnést část toho, co jste jim dříve darovali, leda že by se dopustily zjevné hanebnosti. A zacházejte s nimi podle zvyklostí uznaných! Jestliže k nim cítíte odpor, je možné, že cítíte odpor k něčemu, do čeho Bůh vložil velké dobro.“ ¹⁴ Nicméně se v súrách zároveň dočítáme veršů, ze kterých poměrně jasně vyvstává podřazenost žen:

„A ony mají pro sebe stejné právo jako oni podle zvyklosti, nicméně muži jsou o stupeň výše.“¹⁵ Tato nadřazenost je tedy dána Bohem: „Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že Bůh dal přednost jedněm z vás před druhými, proto, že muži dávají z majetků svých (ženám).“¹⁶

U drtivé většiny súr záleží na jejich pochopení a pojetí. Klíčová je především jejich následná interpretace. Otázka, zda islám respektuje ženy, je velmi spekulativní, protože ani v nejzákladnějších pramenech nenalézáme jasné odpovědi na otázky ohledně postavení žen v islámském náboženství.

1.4 Genderové role

1.4.1 Genderové role v době Muhammada

Již z výše uvedeného textu je zřejmé, že vztahy mezi muži a ženami se při vzniku islámu výrazně změnily. Jestli k lepšímu či horšímu zůstává stále velkým tématem religionistických polemik. Zdá se, že před Muhammadovou dobou společně existovalo více společenských uspořádání zároveň. Některé byly značně patriarchální (jasný příklad lze vidět na vraždění novorozených dívek). Jiné uspořádání se vyznačovalo mnohoženstvím, kdy ženy praktikovaly polyandrii a těšily se tak z jisté nezávislosti na mužích. V sedmém století pak ale sílily tendence, které začínaly ustupovat od genderové rovnosti. Zapříčinění toho počinu můžeme připisovat i faktu, že se rozšířily styky se společnostmi, kde panoval judaismus a křesťanství. V takových společenstvích už v té době totiž převládal patriarchát.

Podle Muhammada by měla dát žena souhlas před svatbou, sama dostat výkupné – nikoliv její otec. Dle Proroka byla také uznávána práva žen v otázce výdělků,

14 Korán (4:19)

15 Korán (2:228)

16 Korán (4:34)

(19)

19

vlastnictví šperků, možnost podání žádosti o rozvod a právo dědit (přestože méně, než muži). Stejně jako pro muže platilo pro ženy pravidlo dodržování pěti pilířů a účast na obřadech společně s muži.¹⁷

1.4.2 Genderové role v dnešním islámském společenství

Mnozí islámští vůdci jsou v dnešní době toho názoru, že status žen a mužů je stejný, nicméně tato rovnost neznamená sdílení stejných privilegií a zodpovědností.¹⁸

„Podle tohoto světonázoru jsou si muži a ženy před Bohem rovni, mají však poněkud rozdílné fyzické, duševní a citové vlastnosti, poněkud rozdílná pole zodpovědnosti v rodině a ve společnosti, a tudíž i poněkud rozdílná práva a výsady.“¹⁹ Muži v islámském společenství jsou nevyvratitelně hlavami světské i posvátné říše a současně tak pány svých domovů. Mužům patří veřejná sféra ve všech směrech života.

V ortodoxních islámských společnostech ženy do veřejné sféry nezasahují vůbec a jejich pole působnosti se vymezuje pouze na jejich soukromí – domov, přičemž ani tam nemají rozhodující postavení. Sloužit svému muži a rodině je považováno za jejich povinnost. Žena muslimka „je nejen stvořena pro to, aby byla těhotná [podle jednoho islámského vůdce je „obálkou pro početí“], ale všechny její role jsou definovány vztahy k mužům v jejím životě.“²⁰ Před tím, než se muslimka vdá, je podřízena svému otci, případně bratrům a dalším mužským příbuzným. Samotný manželský svazek je většinou akt dohodnutý mezi muži. V případě ženy by nemělo dojít ke kontaktu s cizím mužem bez přítomnosti některého z příbuzných mužů. Důvodem je, že ženy jsou schopné nevědomého sexuálního vábení mužů.

V dnešním světě, vyjma tradičních a ortodoxních společenství, je však mnoho žen, které se kvůli studiu či práci pohybují mimo svůj domov na veřejnosti. Přesto je vyvíjena snaha o to, aby se, pokud možno vůbec, žena nevyskytovala v bezprostřední blízkosti a společnosti mužů. I při náboženských rituálech, modlitbách pobývají ženy v jiné místnosti než muži.

17 RENZETTI, Claire M. Ženy muži a společnost :. Vyd. 1. Překlad Petr Buksa. Praha: Karolinum, 2003, 642 s. :. Obzor (Prostor), sv. 12. ISBN 80-246-0525-2.

18 RENZETTI, Claire M. Ženy muži a společnost :. Vyd. 1. Překlad Petr Buksa. Praha: Karolinum, 2003, 642 s. :. Obzor (Prostor), sv. 12. ISBN 80-246-0525-2., s. 443.

19 Higgins 1985 in RENZETTI, Claire M. Ženy muži a společnost :. Vyd. 1. Překlad Petr Buksa. Praha:

Karolinum, 2003, 642 s. :. Obzor (Prostor), sv. 12. ISBN 80-246-0525-2., s. 491.

20 Haddad 1985 in RENZETTI, Claire M. Ženy muži a společnost :. Vyd. 1. Překlad Petr Buksa. Praha:

Karolinum, 2003, 642 s. :. Obzor (Prostor), sv. 12. ISBN 80-246-0525-2.

(20)

20

Je zarážející, že přestože někteří mladí lidé, především ti vyššího vzdělání, se vyjadřují proti obnovené ortodoxii, mnoho ostatních lidí tyto nesouhlasy vůbec neprojevilo. Ženy si naopak s ochotou oblékají závoj, což většinu lidí západních kultur zaráží. Zvláštností na tomto faktu je skutečnost, že tímto způsobem muslimské ženy vyjadřují jejich otevřenost ortodoxii proto, že jim zajišťuje institucionální ochranu.

Žena, která je zahalená, je totiž považována za oddanou svému vyznání a pro muže tak nedotknutelná. Podle žen z islámských společenství se zahalené cítí bezpečněji, díky tomu, že nevzbuzují zvýšenou pozornost u mužů.²¹

Uplatňovaná míra ortodoxie se v islámských společenstvích velmi liší v závislosti na zemi i sektě. Mezi liberálnější země se řadí např. Malajsie a Libanon, mezi ortodoxnější státy rozhodně můžeme zařadit např. Afghánistán či Alžírsko. Přesto se i v těchto zemích objevují známky feminismu. Je to ale jiný druh feminismu, než zažíváme na Západě, protože v islámských zemích se emancipace žen stále dotýká náboženské víry. Jde o projekty, které mají zajistit ženám více práv a svobod na rovině zaměstnání, postavení v rodině či např. možnost studia Koránu v mešitách. V některých ortodoxních muslimských společenstvích se stále vyskytují „vraždy cti“ (honor killings), kdy je žena ubodána či ukamenována. Příčinou tomuto trestu je zneuctění rodiny. Za tento prohřešek se považuje např. cizoložství, předmanželský sex či styk s cizím mužem na veřejnosti.

1.5 Pojmy 1.5.1 Zahalování

Zahalování žen islámského společenství je velkým tématem. Do jisté míry se problematikou zahalování zabývají i příslušníci západní společnosti, protože je určitým prvotním podmětem pro myšlenku o utlačování muslimek. Problematika zahalování se stává čím dál více populární i z toho důvodu, že je stále více zahalovaných žen i v Západním světě, což je zapříčiněno migrací a také expanzí muslimské víry.

Rozlišujeme několik typů zahalení. Mezi nejčastější patří: Hijab, chador, niqab a burka.

21 AHMED, Leila. Women and gender in Islam: historical roots of a modern debate. New Haven: Yale University Press, c1992. ISBN 03-000-5583-8.

(21)

21 Obrázek č. 2 hijab²²

Hijab zakrývá vlasy, krk a poprsí. Zakryté jsou všechny části těla kromě obličeje a rukou od zápěstí, ale samotný hijab je pouze šátek. Je tou nejliberálnější formou zahalení.

Obrázek č. 3 chador²³

Chador je podobný hijabu, ale nevykukují z něho vlasy, zakrývá větší část obličeje.

Obrázek č. 4 niqab²⁴

Niqab je ten, který zakrývá celé tělo včetně obličeje, ponechaná je pouze škvíra pro oči. U niqabu, stejně tak jako u hijabu se ale jedná pouze o šátky, které jsou odděleny od ostatního oděvu.

Obrázek č. 5 burka²⁵

Dalším způsobem zahalení je závoj burka, zakrývající vše včetně očí, kde je ponechaná pouze síťka, která umožňuje vidění. Tento způsob zahalení se užívá v silně ortodoxních muslimských oblastech.

22 BBC News, Muslim Veils [online]. [vid. 5. 4. 2014]. Dostupné z:

http://news.bbc.co.uk/2/shared/spl/hi/pop_ups/05/europe_muslim_veils/html/1.stm

(22)

22

Korán zakrývání vlasů ani obličeje neuvádí, což značí, že nošení šátku původně není muslimskou tradicí. Vyskytují se i názory, že i obličej je ozdobou. Často jsou zmiňovány smyslné rty, které mohou muže přivádět na hříšné myšlenky, kterým je ale povinna zabraňovat žena. „A řekni věřícím ženám, aby cudně klopily zrak a střežili svá pohlaví a nedávaly na odiv své ozdoby kromě těch, jež jsou viditelné. A nechť spustí závoje své na ňadra svá. A nechť ukazují své ozdoby jedině svým manželům nebo otcům nebo tchánům nebo synům nebo synům svých manželů nebo bratřím nebo synům svých bratří či sester anebo jejich ženám anebo těm, jimž vládne jejich pravice, nebo služebníkům, kteří nemají chtíče, anebo chlapcům, kteří nemají pojem o nahotě žen.

A nechť nedupou nohama, aby lidé postřehli ozdoby, které skrývají. A konejte všichni pokání před Bohem, ó věřící, snad budete blaženi!“²⁶

Zahalování se upevnilo v povědomí islámských společenství nejspíš i proto, že Muhammad vyžadoval po svých ženách, aby se zahalovaly. Bůh mu vzkázal: „Proroku, řekni manželkám svým, dcerám svým i věřícím ženám, aby přitahovaly k sobě své závoje! A toto bude nejvhodnější k tomu, aby byly poznány a nebyly uráženy. A Bůh je odpouštějící, slitovný.“²⁷

1.5.2 Obřízka

Obřízka v muslimských společnostech není záležitostí vyznání, ale jde o tradiční kulturní záležitost. U mužů je obřízka projevem symbolu identity muslima. U většiny chlapců se obřízka provádí již v raném dětství, někdy ale až kolem sedmého roku života či zpočátku dospívání. V posledním případě, kdy se obřízka provádí až na začátku dospívání – v období puberty, potom často koresponduje tento zákrok s první celkovou recitací Koránu. Tyto dva okamžiky se zdají být zlomové v životě muslimských chlapců proto, že tím vyjádří svou znalost Božího učení a zároveň se stává plnoprávným muslimem a příslušníkem ummy, za kterou se tak zároveň stává i zodpovědným.²⁸

Na obřízku u mužů není Západní společností pohlíženo nikterak hanlivě. Jedná se o kulturní záležitost, která je přijímána poměrně otevřeně nejspíš i proto, že žádným způsobem muže nepoškozuje, ani neznehodnocuje jeho život.

Ba naopak je často brána za zdravotně prospěšnou nejen z hygienických důvodů.

26 Korán (24:31)

27 Korán (33:50)

28 DENNY. Islám a muslimská obec. V čes. jaz. vyd. 1. Překlad Kateřina Hronová. Praha: Prostor, 1998, 194 s. Obzor (Prostor), sv. 12. ISBN 80-851-9069-9., s. 141.

(23)

23

Obřízka u narozených chlapců není tolik kontroverzním tématem nejspíš i proto, že to není pouze záležitost islámu. V judaismu je to velmi hluboce zakořeněný rituál a obřízka se provádí vždy osm dní po narození chlapce. Symbolizuje vítání chlapce a také uzavírá pomyslnou smlouvu mezi chlapcem a Bohem.²⁹ Doplněn zdroj

Zcela odlišný názor ale panuje v otázce ženské obřízky, přesněji řečeno infibulace, kde se u malých dívek provádí vážný zákrok nesoucí celoživotní následky.

Tento zvyk se až do dnešní doby zachoval například v Egyptě (přestože už je infibulace oficiálně zakázaná), Etiopii a zbytku východní Afriky, kde si obřízku muslimové ospravedlňují ve jménu vyznání víry.

Kořeny ženské obřízky prováděné muslimy, pravděpodobně pramení v Muhammadově podezíravosti vůči ženám, kde dochází ke shodě s potřebou snížit ženskou sexuální chtivost a zajistit tak jejich cudnost. Avšak takové opodstatnění je velmi nepřesvědčující, protože v islámu neexistuje jediný text v Koránu či Hadíthu, který by si zakládal na ženské obřízce.³⁰

Celkový počin je v očích západního člověka přímo hrůzostrašný, vezmou-li se v potaz podmínky, ve kterých se obřízka provádí. Celkový zákrok probíhá bez jakékoliv anestezie, dívka se ocitá v pevném sevření několika žen a trpí. Pokud potom nezemře na infekci, vykrvácení či jinou komplikaci, zažívá bolesti ještě dlouhý čas po samotném zákroku. Další bolestivou situací se potom stává pohlavní styk, především ten první, kdy ve většině případů rozpraská jizva.³¹

Panenství ženy před svatbou je velmi důležité z toho hlediska, že muslimská společnost je patrilineární, což vyúsťuje také ve fakt, že je důležité jasně prokazatelné otcovství, které se dá pomocí ženské obřízky zkorigovat. Obřízka se většinou provádí kolem desátého roku života dívky a je spojena v podstatě s rituálem, kdy se z dívky stává žena, zanedlouho schopna počít dítě a stát se matkou.³²

Ani ženská obřízka ale není výhradně rituálem prováděným pouze v islámském společenství. Například u ghanských Ašantů obřízka symbolizuje mateřství. Pokud má

29 BBC Religions, Judaism and circumcision [online]. [vid. 14. 4. 2014]. Dostupné z:

http://www.bbc.co.uk/religion/religions/judaism/jewishethics/circumcision_1.shtml

30 BADAWI, Jamal A. Gender equity in Islam: basic principles. Plainfield, Ind.: American Trust Publications, c1995. ISBN 08-925-9159-5.

31 HIRSI ALI, Ayaan. The caged virgin: an emancipation proclamation for women and Islam. Free Press trade pbk. ed. New York: Free Press, 2008, xxi, 277 p. ISBN 07-432-8834-3., s. 101 – 102.

32 BOWIE. Antropologie náboženství: [rituál, mytologie, šamanismus, poutnictví]. Vyd. 1. Překlad Vladimír Petkevič. Praha: Portál, 2008, 335 s. ISBN 978-807-3673-789., s. 93 – 113.

(24)

24

neobřezaná žena dítě, není považována za matku. Naopak o všech ženách, které jsou obřezané a nutně nemusí mít ještě děti, je hovořeno jako o matkách.³³

1.5.3 Svatba

Muslimská svatba je po samotném obřadu prostorem pro bujné radovánky a oslavy. V tradičně založených muslimských společnostech jsou sňatky stále zprostředkovanou záležitostí, takže sňatky domlouvají rodiče, popřípadě poručníci.

Postavení žen je v tomto ohledu opět daleko nižší, vzhledem k tomu, že muslimským ženám není povoleno hledat a vybírat si manžela dle svého uvážení, natož potom pro lásku. Většinou mají možnost vyjádřit své přání a měla by existovat šance vybraného ženicha odmítnout. Ne vždy ale dojde k naplnění nevěstina přání a sňatek přesto proběhne. Před svatbou nesmí snoubenci zůstat o samotě. Mohou se setkat pouze v doprovodu někoho kompetentního, například rodičů či blízkých příbuzných. Nijak neobvyklý není ani takový případ, kdy nevěsta svého muže před svatbou neviděla nikdy.

Vztahy mezi muži a ženami jsou v islámském společenství přísně vymezovány.

Za zmínění stojí dozajista pojem mahram. Ten přesně vymezuje stupeň příbuzenských vztahů, v které míře se mohou uzavírat manželské svazky mezi příbuznými. Mahram stanovuje i pravidlo, se kterými muži napříč příbuzenstvem se žena může stýkat.

Existují pochopitelně výjimky, kdy se muslimové v západním prostředí potřebují podrobit zvyku dané kultury, takže připustí, aby například studentka měla možnost konzultace o samotě s vyučujícím. Přesto se potom dodržují ostatní normy obvyklé pro muslimská společenství.³⁴

Na základě Koránu je mužům dovoleno míti až čtyři manželky. Podmínkou ale je nakládat se všemi stejně a být k nim spravedlivý. Už dnešní islámská společnost však tuší, že stejný přístup je téměř nemožný, takže se až na výjimky uzavírají převážně monogamní svazky. Ženy mají povoleno mít pouze jednoho manžela, a to samozřejmě muslima. Islám muslimské ženě nedovoluje, aby se provdala za nemuslima. V koránu stojí: „Nevstupujte ve sňatek s modloslužebnicemi, pokud neuvěří, a věřící otrokyně je věru lepší než modloslužebnice, i když se vám tato více líbí. Neprovdávejte své dcery za

33 BOWIE. Antropologie náboženství: [rituál, mytologie, šamanismus, poutnictví]. Vyd. 1. Překlad Vladimír Petkevič. Praha: Portál, 2008, 335 s. ISBN 978-807-3673-789., s. 107.

(25)

25

modloslužebníky, pokud tito neuvěří a věřící otrok je věru lepší než modloslužebník, i když se vám tento více líbí. Takoví lidé vás zvou do ohně pekelného, zatímco Alláh vás zve do ráje a k odpuštění, s dovolením svým, a objasňuje znamení Svá lidem – snad si to připomenou!“³⁵

Muži si ženu nemuslimku vzít mohou. Může to být praktikující věřící křesťanka či židovka. V Koránu Prorok praví: “A dovoleny jsou vám muhsany z věřících žen a muhsany z těch, jimž dostalo se Písma před vámi, jestliže jste jim dali jejich odměnu a chováte-li se jako muži spořádaní, nikoliv jako cizoložníci nebo ti, kdož si berou milenky. A kdokoliv zavrhne víru, toho skutky budou marné a v životě budoucím bude mezi těmi, kdož ztrátu utrpí.“³⁶

Samotný svatební obřad nemusí být příliš slavnostní. Jde především o formální záležitost a opravdové veselení nastává až po podepsání smlouvy. Oslavování novomanželů může trvat i několik dní. V některých zemích Středního východu se dodnes vystavují zakrvácená prostěradla, aby se dalo najevo a všem potvrdilo, že ženich je potentní a nevěsta se vdávala jako panna.³⁷

Ve spojitosti se svatbami je nutno zmínit dětské nevěsty. Prvopočátky tradice, že dětská nevěsta není nikterak amorální či neobvyklá záležitost, pramení už z doby Muhammadovy. On sám se totiž oženil, když mu bylo přes padesát let s devítiletou dívkou. Objevují se spekulace, že sňatek byl uzavřen z politických důvodů. Tak či tak, z žádného důvodu nelze přehlédnout tento markantní věkový rozdíl. Ani v tehdejších poměrech ale nebyl tento akt nikterak neobvyklý, protože již v těchto dobách se muslimové ženili s dívkami, které ještě neprošly ani pubertou.

Potíž vyvstává tehdy, když se Prorokův počin vyjme z historického kontextu a zachází se s ním jako s platným paradigmatem. Mnoho z muslimů tak napodobuje Proroka Muhammada a za své manželky si berou právě nedospělé dívky. Další z toho plynoucí potíž je ta, že dívky jsou při brzkém pohlavním styku a případnému porodu často bolestivě raněny.³⁸

35 Korán (2:221)

36 Korán (5:5)

37 DENNY. Islám a muslimská obec. V čes. jaz. vyd. 1. Překlad Kateřina Hronová. Praha: Prostor, 1998, 194 s. Obzor (Prostor), sv. 12. ISBN 80-851-9069-9., s. 143 – 144.

38 SPENCER, Robert. Islám bez závoje. Vyd. 1. Překlad Petr Buksa. V Praze: Triton, 1998, 236 s. Obzor (Prostor), sv. 12. ISBN 80-725-4761-5.

(26)

26

2 Ayaan Hirsi Ali

2.1 Život Ayaan Hirsi Ali ve stručnosti

Obr. 2 Ayaan Hirsi Ali³⁹ Ayaan Hirsi Magan, známá jako Ayaan Hirsi Ali se narodila 13. listopadu 1969 v Somálsku, zemi muslimské.

Neklidná doba způsobila cestování Ayaan a její rodiny.

Když ji bylo osm let, opustila společně s rodinou Somálsko a vydali se do Saudské Arábie, poté do Etiopie a následně do Keni, kde muslimství získávalo stále větší vliv.

Přestože Ayaan byla původem somálská dívka, lidé ji znají jako držitelku Nizozemského občanství a v současné době jako Američanku, známou feministku a ateistku.

Ayaan je mimo jiné spisovatelkou a političkou, proslulá pro své kritické postoje vůči praktikám islámu a islámských kultur. Napsala několik knih, které pojednávají nejen o jejím životě – Indifel, The Caged Virgin a Nomad. Roku 2005 byla Ayaan magazínem Time označena za jednu ze sta nejvlivnějších osobností světa a obdržela několik ocenění.⁴⁰ ZDROJ DOPLNĚN

Ayaan je zároveň zakladatelkou organizace The AHA Foundation,⁴¹ ZDROJ DOPLNĚN bojující za práva žen na západě, které jsou utlačované z náboženských či kulturních motivů. Organizace byla založena roku 2007 jako charitativní organizace, jejímž cílem je pomáhat chránit a bránit práva muslimských žen v západním světě, především ve Spojených státech. Bojuje především proti násilným zvykům. Jejím úkolem je tyto problémy vyšetřovat, pravidelně informovat veřejnost a ovlivnit životní prostředí tak, aby bylo možno zabránit odmítavému postoji ke vzdělávání dívek, obřízce, nuceným sňatkům, násilí páchanému kvůli cti a další nařízení proti svobodě těchto dívek a žen. Organizace usiluje o zvýšení povědomí mezi Američany, že se tyto násilnické činy stále objevují v dnešním světě, včetně Spojených států. Nadace Ayaan Hirsi Ali je zde zároveň také proto, aby poskytla pomoc ženám, které ji vyhledají.

39 NNDB, Tracking The Entire World [online]. [vid. 14. 4. 2014]. Dostupné z:

40 HIRSI ALI. Infidel. 1st Free Press trade pbk. ed. New York: Free Press, 2008, xxii, 361 p. ISBN 07- 432-8969-2., s. 355.

41 The AHA Foundation, Ayaan Hirsi Ali [online]. [vid. 14. 4. 2014]. Dostupné z:

http://www.ayaanhirsiali.org/

(27)

27

2.2 Ayaanino dětství

Ayaan Hirsi Ali se narodila v Somálském městě Mogadishu. Ayaan vypráví o příběhu své babičky, které když zemřel otec, matka si vzala svého švagra. Tato praktika není nijak neobvyklá, neboť ochraňuje věno a s tím případné potíže. Když bylo babičce Ayaan třináct let, její strýc obdržel žádost o její ruku od majetného kočovníka, kterému bylo čtyřicet let. Byl již ženatý, ale žena jej obdarovala pouze jediným potomkem. ⁴²

Matka vyprávěla také své příběhy z dětství, a to převážně ve výchovném duchu.

Často se starala o zvířata. Přirovnává mladé dívky ke kozám, které jsou velmi snadnou kořistí pro predátory v poušti. Společně se svou sestrou věděly, že pokud by byly napadeny muži někde v poušti, byla by to jejich vlastní chyba, protože má být samozřejmé, že jakmile spatří prvního cizího velblouda, utečou. Pokud by někdy byly zajaté, mají říci: „Alláhu můj svědku, nechci se s tebou dostat do žádného konfliktu.

Prosím, nechej mě jít.“ Důležitou poznámkou je také ta, že každá dívka má vědět, že být znásilněna je daleko horší, než zemřít, protože by byla pošpiněna čest všech členů rodiny. Ayaan také věděla, že žena nemá žádné právo se rozvézt pod muslimským zákonem. Možnost rozvodu je pouze tehdy, je-li muž impotentní nebo ženu nechá žít v úplné chudobě. Rozvedla-li by se, byla by už použitým zbožím hlavně proto, že už není panna.⁴³

Žena, která odmítá svého muže, nebo dokonce požaduje rozvod, získává velmi špatnou reputaci v rámci společenství, že už není baarri. Ayaan často zmiňuje tento výraz - baarri, což přirovnává ke zbožnému otroku. Baarri je žena, která uctívá svého muže a jeho rodinu, připravuje jim pokrmy bez jakýchkoli otázek či stížností. Nikdy nenaříká ani nic nežádá. Je silná, přesto ale se sklopenou hlavou obstarává celou domácnost. Pokud je její muž krutý, znásilňuje ji a následně ji pro to zesměšňuje, když se rozhodne vzít si jinou ženu, nebo ji bije, baarri jen sklopí zrak a skryje své slzy.

Pracuje tvrdě a neomylně. Je přátelská a pohostinná, jako vycvičené zvířátko. Pokud se žena cítí ponižována, utrápená a unavená, skryje to. Touží-li po lásce a pohodlí,

43 HIRSI ALI. Infidel. 1st Free Press trade pbk. ed. New York: Free Press, 2008, xxii, 361 p. ISBN 07- 432-8969-2., s. 9 – 11.

(28)

28

v tichosti se modlí k Alláhu, aby přiměl jejího muže stát se snesitelnějším. Právě modlitba je její silou. Taková je baarri. ⁴⁴

Ayaanin otec byl jednou z vedoucích postav somálské revoluce, načež byl krátce po jejím narození uvězněn kvůli opozici proti vládě Siad Barre. Ayaan svého otce oddaně milovala, několikrát ve své knize Indifel zmiňuje, že byla jeho favorizovaným dítětem. Přestože byl otec proti ženské obřízce, přesněji proti female genital mutilation, což v doslovném překladu znamená zmrzačení ženských genitálií, v době jeho uvěznění tento zákrok prodělala i pětiletá Ayaan. Zákrok domluvila její babička z matčiny strany, která s nimi po většinu času bydlela.⁴⁵

Už jako dítě Ayaan slyšela všechno o pekle. Bylo hlavním tématem, kterým se zabývala koránská škola. Uvědomovala si přítomnost pekla a veškeré hříchy, které by ji tam mohly dostat. Znala celý seznam muk, která lze v pekle zažít: bolesti, vařící vodu, olupující se kůže, pálící blesky, rozpouštějící se střeva, nikdy nekončící pálivý oheň a mnoho dalších. Všechny tyto detaily zajišťují potřebnou poslušnost.⁴⁶

Ayaan rozuměla tomu, že somálská žena se musí naučit žít s vědomím, že Bůh je vševědoucí a jednoho dne ji odmění. Je-li dostatečně submisivní, její rodiče i bratři se budou přímo chvástat, kdekoliv se naskytne vhodná příležitost. V očích jejího okolí bude povazována za výborně vychovanou a poslušnou dívku, díky čemuž si může zasloužit důstojné chování ze strany nastávajícího muže.

Již jako velmi mladá dívka Ayaan věděla, že záležitosti, jako je manželství, za ni rozhodne rodina, respektive muži v rodině. Pokud má dívka štěstí a její otec je vřelý a bohatý, potom i ona může mít štěstí, že jí najde hodného a bohatého muže. Pokud ne, je to její osud. Svatby z lásky byly hloupou chybou a vždy skončily zle, v chudobě a rozvodem. Vdá-li se žena mimo pravidla, nemá potom ochranu jejího klanu, když ji muž opustí. ⁴⁷

(29)

29

2.3 Saúdská Arábie – důležitý mezník v životě Ayaan Hirsi Ali

Když přišel okamžik stěhování, Ayaanina matka odmítala Etiopii, protože tam žijí křesťané, čili bezvěrci. Proto se rozhodla pro Saúdskou Arábii, pro zemi Proroka Muhammada. Skutečnou zemi muslimů, kde právo pramenilo přímo z Koránu, potažmo od Alláha. Saúdská Arábie je jednou z islámských zemí, kde jsou velmi přísně dodržovány hodnoty a tradice. Ženy tu nemají příliš dobré postavení, o čemž vypovídá například fakt, že zde nejsou vedeny záznamy o jejich narození nebo úmrtí. Podle tamního zákona má muž povinnost se o ženu starat, ale až do takové míry, že bez jeho svolení ženu nevezme do auta ani řidič taxi.⁴⁸

Všechny ženy v této zemi byly zahaleny do niqábu. Ayaan byla schopna rozpoznat, kde je obličej a kde jsou záda jen díky tomu, kam směřovaly špičky jejich bot. Viditelné byly obličeje pouze somálských žen. Když chtěla matka nebo Ayaan se sestrou jít na nákup nebo telefonovat, vždy musely mít doprovod mužů, nebo alespoň jejich desetiletého bratra.

Matka po Ayaan začala vyžadovat, aby se modlila pětkrát denně každý den. Před každou modlitbou bylo třeba se očistit a hezky ustrojit.

Všechno v Saudské Arábii se točilo kolem hříchu. Když se někdo nechoval správně, neznamenalo to, že zlobí nebo se nějak vymyká, ale že hřeší. Každý den Ayaan slýchávala o něčem, co bylo zakázáno – haram. Například jízda autobusem společně s muži byla haram, stejně tak, jako když si dívky hráli společně s chlapci. I maličkost jako uvolněný šátek přes hlavu bylo haram.

V Saudské Arábii byla na ulicích zjevná špína a známky násilí. Popravy byly vykonávány na veřejných prostranstvích a dospělí o tom otevřeně mluvili. Bylo běžnou záležitostí, že v pátek po polední modlitbě šel člověk buď domů na oběd, nebo mohl jít sledovat popravy. Utínaly se ruce, bičovali muži či kamenovaly ženy. To všechno se odehrává před očima malé Ayaan, ještě v sedmdesátých letech minulého století. ⁴⁹

49 HIRSI ALI. Infidel. 1st Free Press trade pbk. ed. New York: Free Press, 2008, xxii, 361 p. ISBN 07- 432-8969-2., s. 42. – 43.

(30)

30

Bylo samozřejmostí, že se ženy nemodlí vedle mužů, nýbrž za nimi. Přestože se během modlení zahalují, sebemenší nehoda odkrytí by mohla zapříčinit mužovy hříšné myšlenky.

Některé ženy v Ayaanině sousedství byly pravidelně bité svými muži. Bylo možno je slyšet, jak v noci naříkají.

Arabové jsou velmi vřelí k malým dětem, ale chlapci jsou stále upřednostňovaní a dle toho se také prosazují v pokročilejším věku. Mohou své matce přepnout televizní program a vyzvat sestru, aby uvolnila židli. Pokud se v manželství muslimů narodí dítě, automaticky připadá otci nebo otcově rodině.

V Saudské Arábii bylo vše špatné chybou židů. Židé se stali nejnenáviděnějším národem pro muslimy. V případě, že se rozbila klimatizace nebo přestala téct voda z kohoutku, vždy někdo lamentoval, že se to zapříčinili židé. Už malé děti byly vedené k tomu, aby se modlily za zdraví svých rodičů a za zničení židů. Později, když Ayaan navštěvovala školu, i tamní učitelé jim vtloukávali do hlavy, že vše, co je ďábelské je od židů, kteří to naplánovali proti muslimům. Pokud se muslimům znelíbila nějaká žena v sousedství, řekli: „Ona je škaredá, neposlušná děvka – spí s židem.“⁵⁰

Být samostatnou ženou bylo samo o sobě těžké. O to horší být cizinkou a navíc černou cizinkou, jako bylo Ayaanina matka. Šla-li nakupovat bez mužského doprovodu, prodavači ji nevěnovali sebemenší pozornost. Ani když vzala s sebou Mahada, Ayaanina mladšího bratra, tak je někteří prodavači nebrali na vědomí. Když si nabrala zboží a nedostala odpověď na otázku, kolik má zaplatit, nechala na pultu položené peníze a odešla se slovy: „Ber nebo nech bejt.“

Žádná ze Saudských žen, které Ayaan znala, nevcházely samy na ulici. Ani nemohly. Jejich muži zamykali přední dveře při odchodu z domu. Tyto ženy potom pohrdaly Ayaaninou matkou, protože fakt, že ona vycházela z domu bez doprovodu muže, bylo ponižující. ⁵¹

51 HIRSI ALI. Infidel. 1st Free Press trade pbk. ed. New York: Free Press, 2008, xxii, 361 p. ISBN 07- 432-8969-2., s. 48

(31)

31

Jediné, co Ayaan ve škole v Saúdské Arábii mohla studovat, byla arabština, matematika a Korán, z čehož právě Korán zabíral zhruba čtyři pětiny z veškerého času.

Studium Koránu bylo rozděleno do několika tříd. V některých se recitovalo, v jiných mluvilo o významu, další třídy byly zaměřeny na hadíthy nebo život Proroka Muhammada. Učila se zpaměti recitovat devadesát devět Alláhových jmen a také to, jak by se měla chovat správná muslimská dívka. Co říci, pokud si kýchne, na které straně usínat a do jaké polohy je přípustné se převalit během spánku. Kterou nohou vkročit na toaletu a jak správně sedět. Ayaanina učitelka byla Egypťanka a o hodinách ji bila.

Nejspíš proto, že si ji vybrala jako jedinou dívku ve třídě s tmavou pletí.

Ayaan společně se svou sestrou říkali otci, že nechtějí být dívky. Nezdálo se jim spravedlivé, že s ním nemohou jít ven, tak jako jejich bratr mohl. Otec ale vždy jen odvětil veršem z Koránu, že „Ráj je u nohou tvé matky!“, načež byly matčiny nohy pohmožděné od dennodenního mytí podlahy. Naproti tomu bratrovy nohy si hověly v drahých italských kožených botách. Ayaan se tedy neudržela nesmát, protože za žádných okolností nemohl být ráj u matčiných nohou, ale u bratrových. On byl důležitý, zachránce Somálska, v krásném oblečení a mohl chodit ven kdykoliv chtěl. Velké rozdíly mezi nimi byly znatelné každý den. Když chtěli někam jet jako rodina, otec s bratrem museli jet autobusem pro muže a matka, sestra a Ayaan autobusem pro ženy.

Ayaan nenáviděla Saúdskou Arábii.⁵² 2.4 Ayaan plně přijímající islám

Dalším místem, kam se Ayaan s matkou a sourozenci přestěhovala, bylo Nairobi, kde Ayaan docházela do anglicky mluvící muslimské střední školy pro dívky. Během tohoto období bylo Ayaan přes deset let. Toto náboženské vzdělání, které vyvstávalo ze Saúdsko-Arabské interpretace islámu, mělo mezi muslimy v jiných zemích velký vliv.

Stejně tak interpretovala islám věřící učitelka, ve které se Ayaan vzhlédla a osvojila si podobný přístup k víře, namísto uvolněnějších verzí vyznání, které byly v Somálsku či Keně vlastní. Korán Ayaan velice zaujal ještě před tím, než ho dokázala číst a své dětství prožila v souladu se vším, co se v Koránu píše. Do školy nosila hidžáb společně s její uniformou, což bylo v té době nezvyklé, ale tento postoj odpovídal jejímu přesvědčení. Mimo to se chtěla zalíbit Alláhovi.

(32)

32

Ve chvíli, kdy si Ayaan myslela, že pokud jsou ženy kompletně zahalené, nenapadá ji, jak jinak by mohly provokovat mužskou mysl. Důvodů se ale našlo ještě mnoho. Například vysoké podpatky mohou v mužích evokovat obrázek ženských nohou, takže aby se vyvarovaly tomuto hříchu provokace, mají nosit ploché boty, které nevydávají žádný zvuk. Dalším tématem je parfém. Použitím vůně, třeba jen voňavého šamponu, může žena v muži narušit jeho čisté myšlenky k Alláhovi a být tak příčinou jeho případných hříšných myšlenek.

Nejbezpečnější cesta, jak nevyvolat žádný neklid je potom nepřicházet do kontaktu s muži a zůstat doma. Všechny mužské hříšné erotické myšlenky byly vždy vinou žen, které je k tomu vyprovokovaly. Ayaan byla rozhodnutá následovat slova Prorokova a muže nikterak neprovokovat. ⁵³

Ayaan souhlasila s přesvědčením, že muslimské ženy se nemají cítit divoké, svobodné a ani jinak emotivní. Muslimská dívka nečiní vlastní rozhodnutí, je vychovávána k poslušnosti, dá se říci k submisivitě. Však samotný význam islámu je v přijetí (anglicky submit). Cílem tedy je stát se vnitřně klidnou, tak, že nikdy není třeba zvedat oči, a to ani uvnitř mysli.⁵⁴

Učitelka, sestra⁵⁵ POZNÁMKA POD ČAROU Aziza, dívkám vysvětlovala, že jako ženy mají velkou moc. Tak, jak je Alláh stvořil, jejich vlasy, nehty, nohy, šíji, kotníky – každičký záhyb jejich těl je vzrušující. Pokud žena vzrušuje muže, který není jejím mužem, potom dostává muže v pokušení a přivádí ho na ďábelské myšlenky.

Pouze takové oblečení, které nosily Prorokovy ženy, mohou zabránit provokaci vůči mužům a zabránit tak chaosu ve společnosti. Sestra Aziza mluvila také o židech.

Popisovala je takovým způsobem, že si je Ayaan představovala jako skutečná monstra s rohy na hlavách. Vše, co se dělo zlého, bylo chybou židů. I irácký tyran Saddám Hussein, který zaútočil v Iránu, byl žid. Všichni Američani, kteří ho finančně podporovali, byli taktéž kontrolováni židy. Židé ovládali svět a to bylo důvodem, proč muslimové musí být čistí. Aby byli schopni odolat tomuto ďábelskému vlivu.

55 V muslimské ummě jsou si příslušníci vzájemně bratry a sestrami. Tato oslovení vyjadřují úctu a soudržnost.