(7)Anotace Tato bakalá ská práce se zabývá tvorbou tkaniny, která je protkaná t ásn mi

56  Download (0)

Full text

(1)
(2)
(3)
(4)
(5)
(6)

Pod kování

Tímto bych ráda pod kovala své vedoucí bakalá ské práce Ing. Vlastimile Bergmanové za její cenné a odborné rady p i tvorb této práce. Dále bych cht la pod kovat Bc. Ond eji Ludínovi za radu p i finálních úpravách.

V neposlední ad bych cht la pod kovat mým rodič m a svému dvojčeti, kte í m podporují ve studiu a mé tvorb .

(7)

Anotace

Tato bakalá ská práce se zabývá tvorbou tkaniny, která je protkaná t ásn mi. Rešeršní část se v nuje t ásním, kde všude se s nimi m žeme setkat v historii a současnosti.

Popisuje r zné zp soby jejich tvorby a využití v textilních výrobcích. Cílem realizační části je vytvo it novou podobu tkaniny s využitím efektu t ásní. Výsledkem je tapisérie utkaná na ručním tkalcovském stavu, která najde využití v interiéru.

Klíčová slova: textilie, tkanina, t ásn , st apce, tapisérie, gobelín, ruční tkaní

Annotation

This bachelor thesis is following up to design a new form of fabric, which is interwoven by fringes. The research part is dedicated to the history of fringes, how they were made, where we can find them, which technology we can use for making them and the last part is focused on which materials are made of. Another part is taken a look on the technology of production in knitted fabric, nonwoven fabric. The main task is to design a new form of fabric on weaving loom, which would be used in home furnishing as a wall carpet (tapestry). The bachelor work is made on Department of Design of Textile Faculty, Technical University of Liberec.

Keywords: textile, fabric, fringes, tassels, tapestry, gobelin, hand weaving

(8)

Obsah

Úvod ... 8

1 T ásn a st apce ... 9

1.1 Z historie až po současnost ... 10

1.1.1 Od v a módní dopl ky ve Ň0. a Ň1. století ... 14

1.1.2 Bytové textilie ... 15

2 Textilie ... 20

2.1 Tkanina ... 20

2.1.1 P edtkalcovské techniky ... 21

2.2 Pletenina ... 24

2.3 Netkaná textilie ... 27

3 Inspirace ... 28

4 Vzorovací možnosti tkalcovského stavu – netradiční vzorování ... 33

4.1 Vzorky ... 34

4.2 Výsledná tkanina ... 37

5 Další zušlecht ní vytvo ené textilie ... 42

Záv r ... 43

Seznam použitých zdroj ... 45

Seznam použitých obrazových zdroj ... 49

Seznam použitých p íloh ... 51

P íloha 1 ... 52

P íloha Ň ... 54

(9)

Úvod

Cílem je navrhnout novou podobu tkaniny, která by se uplatnila v bytovém textilu jako nást nný obraz.

V rešeršní části sepíši poznatky nejen o historii t ásní a st apc , ale také se zam ím na oblast jejich využití. Od prvopočátku vzniku v mezolitickém období, p es antiku, do Špan lska, poté až k americkým kovboj m a následn se dostanu až do Ň0. a Ň1.

století a ke vzniku haute couture. T ásn se uplat ují nejvíce v bytovém textilu, to vedlo k rozhodnutí popsat je v samostatné kapitole, v nující se záclonám, ručn tkaným koberc m a trendu šedesátých let 20. století, jimž byl chemlon. T ásn a st apce adíme do galanterního zboží, které slouží p edevším jako zdobný prvek. V n kterých kulturách, nap íklad indiánské, nesou t ásn náboženský význam.

V druhé části rešerše se zam ím na jednotlivé textilie Ětkanina, pletenina, netkaná textilie), v níž také najdeme celou adu zp sob , jak m žeme docílit t ásní v plošné textilii.

Tkaní prob hne na ručním tkalcovském stavu, který je umíst n v tkalcovn , nacházející se v prostorách Technické univerzity v Liberci. Vytvo ená textilie se dále m že ješt zušlech ovat, z mnoha možností uvádím nap íklad vypalování laserem, potiskování a barvení.

D ležitým krokem je adjustace a prezentace vzorového materiálu i výsledné tapisérie.

.

(10)

1 T ásn a st apce

T ásn a st apce adíme do galanterního zboží, p esn ji do m kké galanterie. Luxusní ozdobné detaily, tzv. pozamenty dodávají od vnímu návrhu nádech bohatství, dobrého postavení a elegance. Tyto aplikace se hojn využívaly v historii a mají i vojenské ko eny. Výrazné ozdobné prvky na oblečení m la v oblib hlavn st edovýchodní a jižní ůsie. Charakteristikou je používání lesklých objemných p ízí, které vytvá ejí výrazn členité prýmky, t ásn , medailony a knoflíky. Nejčast ji mají pozamenty formu krátké metráže Ět ásn ě či malých ozdobných prvk Ěst apceě. [1]

T ásn mohou existovat společn s etízkem, s pe ím, korálky. Zdobí se jimi kostýmy, plášt , večerní od vy, koktejlové šaty, uniformy nebo elegantní župany. Našívají se na okraj i na jisté partie oblečení. Barva se preferuje hlavn zlatá a černá, ty mají poukazovat na hojnost a luxus. Zajímavé pozamenty je možné vid t i v interiérovém designu jako zdobný prvek. Tyto ozdoby nejsou vhodné pro ležérn jší typ od vu

do zam stnání. [1]

T ásn mohou být vyrobené vcelku Ěstuhyě a jsou po obou stranách sešité, z nichž jedna část je paratelná a druhá se všívá na textilii. Mohou být r zné délky a ší ky, záleží na jejich dalším použití. Samotná p íze, ze které jsou vyrobeny, m že být hladká nebo skaná, to závisí na výrobci a zákazníkovi a jeho požadavcích. P esné definice najdeme v n meckých a špan lských publikacích, ve kterých se hojn využívá t ásní a st apc .

Vyrábí se nejčast ji ze syntetického materiálu jako je polyester, polyakrylonitril, polypropylen, viskóza, ale také z nylonu anebo ekologické k že. Co se týče t ásní z p írodních materiál , na trhu se objevují z bavlny, vlny, semiše. Dalším materiálem, ze kterého mohou být t ásn vyrobeny, jsou nap íklad tzv. leonské nit .

St apce jsou nejčast ji spojeny galonovým prýmkem, na kterém jsou upevn ny.

V tšinou jsou ukončeny sponou, nebo jiným ozdobným prvkem na p ízi, zatímco t ásn tvo í práv spodní, efektní část st apce Ěviz obrázek 1ě. St apce se používají k dekoraci interiér Ěp ipev ování k záv s m, p ehozyě nebo jako ozdoba na od vech a dopl cích

Ěkabelky, obuv, náušniceě. [2]

(11)

O 1 S S [1]

1.1 Z historie až po současnost

Kapitola se zam uje, jak na samotnou historii a vznik t ásní, tak i na etnicitu n kolika kultur, pro které t ásn hrály významnou roli.

Uzel pat í mezi první chytré ,,vynálezy‘‘ lidstva. Na prvních mezolitických skalních kresbách v Tasilii jimi m li lovci p ivázané v pase kalhoty a ženy sukn . V antických kulturách se od vy Ěnap . chitonyě p evazovaly a krásné účesy z této doby spoutávaly svázanými stuhami. Brzy se uzel stal nejen p ísn účelovým prvkem, ale i dekorativní jednotkou. Vyt epený okraj tkaniny se nejlépe začistil a zpevnil svázáním osnovních nití. Stejné dlouhé nit byly prvním krokem k jejich užití jako výzdoby. Delší vyt epení nití, jejich zk ížení a složit jší svazování podle určitého ádu dosp lo k novému druhu textilních dovednosti. První zmínka o užití t ásní a st apc existuje díky Asy an m.

Stejn jednoduché t ásn se vyskytovaly na pozdn ímském od vu, nap . na rukávech dalmatiky Ěliturgické roucho jáhnaě orantky (prosebnice) z katakomb v ím ze 4.

století. Svazování t ásní a provaz do obrazc , nabylo velkého významu v západní Evrop a dosahovalo vynikajících tvarových variant. T ásn vyobrazované na rouškách našich gotických madon i byzantských ikon, ovlivn ných toskánským malí stvím, sv dčí o tradici velmi dekorativního vyvazování v Itálii. Ozdobné vázání t ásní na závojích z jemných materiál se používalo už ve 13. století v ůrábii. Dokonce název makramé Ěk nám p enesené z francouzského macraméě se odvozuje od arabského názvu jemného šátku či závoje na hlavu ,,migramah‘‘. Mezitím se drhání rozší ilo ze Špan lska do Francie a Itálie, kde se stalo cechovním emeslem. V následujících stoletích se znalost drhání ší ila do st ední i severní Evropy. V ůnglii si dokonce získalo

(12)

oblibu i u královského dvora, zvlášt v 17. století. Na našem území, máme písemné zprávy o vázání t ásní již ze začátku 15. století. Jedná se o velmi starou lidovou techniku, zvanou také uzlování. Jedná se o techniku ruční práce, kde se uzly vážou do ozdobných krajek. Tahle technika pat í k t m nejjednodušším, protože podstatou je vázání dvou základních uzl : plochého a žebrového. V pr b hu staletí se vyvíjela a procházela mnoha kulturami, které do ní vtiskly svou originalitu. Byla tak obohacena o r zné variace, formy uzl , ozdobné uzly Ějaponské, čínské, turecké, josefínskýě a dekorativní prvky. Ve dvacátých letech Ň0. století se technika drhání vytratila a oblibu získává až v 60. – 70. letech, kdy se začaly vyráb t drhané kabely, roletky, dekorace na zdi, vesty, záv sy na kv tiny, opasky, vodítka pro psy apod. [3]

Dodnes se u nás užívají p i skládání sud piv oválné drhané polštá e z tlustých provaz , napln né uvnit korkovými zátkami. Tvarov i technikou výroby stejné polštá e používají ješt n které plachetnice, joly, škunery i parníky. Mají je p iv šeny na p ídi a podél bok lodi p i p istávání, a to z toho d vodu, aby st na lodi nenarazila na molo.

Na území Česka m la v tšina zimních krojových šátk na okraji vyvázané t ásn . Na Slovácku si je dodnes ženy vážou ve velice d myslných vzorech. N kte í muži nosili začátkem Ň0. století t aslavice, pracovní kalhoty z hrubého konopného plátna, které byly na dolním okraji zakončeny jednoduchými t ásn mi z osnovních nití. T i či čty i osnovní nit se svazovaly jednoduchými uzlem dohromady, co nejt sn ji u kraje

tkaniny. [4]

V 1. polovin Ň0. století provazníci drhají pro kon ,,náprsníky'' a čabraky, ale také se zde objevují masky s t ásn mi, které se umis ovaly na hlavu kon a sloužily jako ochrana proti hmyzu. Na Ukrajin a v Ma arsku se drhaly na počátku dvacátého století z úzkých emínk a ko ských žíni rozm rné a velmi dekorativní dopl ky ko ských postroj . Ko ské žín jsou velmi odolné a pevné proti tahu. D íve se proto používaly k výrob zesilujících tkanin do klop, p edních částí kabát a sak. V ůnglii byly zvlášt v minulém století v mód šperky drhané z lidských vlas Ěnap . náramky, náušnice či š rky k pánským hodinkámě. Ozdobné součásti byly však drhané z barvených ko ských žíní. Kolem roku 1řŇ0 nosily ve Špan lsku efektní drhané st evíce. [4]

První osídlování západu a severozápadu Spojených stát amerických probíhalo kolem roku 1Řň0, kdy vláda vytipovala Ětzv. Oregonský trailě, která vedla z Missouri p es celé

(13)

území centrální ůmeriky, nap íč p es horský masiv Rocky Mountains ĚSkalisté horyě až do dnešního Oregonu a Washingtonu. Tato část zem byla osídlena opravdovými westmany, trapery a lovci kožešin, kte í dokázali p ežit v divočin a domluvit

se s Indiány, p vodními obyvateli. [5]

V indiánské kultu e je možné t ásn vid t nejen na oblečení, ale i na r zných p edm tech. Lapače proti zlým sn m mají pro Indiány významnou roli ve spirituálním život . Považují je za vzkazy od duch a značn ovliv ují jejich život. T ásn jsou vyrobeny nejčast ji ze semiše, k že či z pe í. Dalším p edm tem jsou vaky s t ásn mi, sloužící k odhán ní proti zlým, duch m, mandely s t ásn mi z p adýnek ze surové vlny nebo hrudní štíty, které chránily Indiány p ed šípy. [6]

Ve Spojených státech amerických se t ásn objevují v dob , kdy se začalo americké území rozpínat západním sm rem ‚,Divoký Západ‘‘ se p ipojil ke Spojeným stát m americkým Ěposunula se hranice Unie). V druhé polovin 1ř. století p icházejí na Západ pistolníci, kovbojové, horníci Ěhledači kov ě, lovci a další, všichni dohromady se stali d ležitou součástí historie dobývání Západu a zapsali se tak do amerických d jin.

[5]

Styl oblékání je typický práv díky kovboj m. Jejich oblečení je chránilo p ed nep íznivými podmínkami klimatu i zem . Mezi typické módní dopl ky pat il klobouk.

Zprvu nosili bu inku a sombrero. Vzhledem k pov trnostním podmínkám se osv dčil klobouk zvaný stetson, který byl vylepšený o š rky z k že nebo z ko ských žíní, svazovaných pod bradou. Často také nosili kolem krku omotaný šátek, který absorboval pot a sloužil jako ochrana p ed prachem. Westernová košile se vyznačuje stylizovaným límečkem, v tšinou je vyrobená z džínoviny nebo bavlny a má dlouhé rukávy. Kabáty byly r zn st ihov upravené. Pro více slavnostní p íležitosti se nosila vypasovaná saka.

[7]

V raných dobách Divokého Západu nosili všichni lidé kalhoty z vlny, pro teplejší období plát né kalhoty. To se zm nilo b hem Zlaté horečky, kdy se stal populární zvlášt mezi horníky denim Ědíky své pevnosti a prodyšnosti). Součástí kalhot byly také kožené chapsy Ěs t ásn miě, které kovbojové nosili na ochranu noh proti trn m z kaktusu, a zabránily tkaninám v opot ebení. Byly dva typy – široké a úzké. Kalhoty

(14)

byly dopln ny o kožené pásky se zdobnými sponami. Kovbojské boty byly v tšinou vysoké, m ly špičatou špičku a mírný podpatek, aby bota nesklouzla z t menu. Ženy nosily dlouhé sukn , kostkované šaty či semišové sukn inspirované indiánskou módou.

[8]

Historie nás odkazuje na kon , kte í od dob putování a dobývání sloužili jako dopravní prost edek. Jejich h ívu často zdobily copánky. Dnes na jejich hlavách vidíme t ásn , které mají sloužit k odhán ní otravného hmyzu.

Čínská kultura je také velmi bohatá na zdobení p edm t t ásn mi a st apci. Nap íklad čínské kopí Qiang. Jedna z nejstarších a nejznám jších bojových zbraní. Má tradiční široký hrot. Pod ním se nachází tradiční rudé t ásn , které nebyly pouze dekorační záležitostí, ale p edevším sloužily k tomu, aby zadržovaly stékající krev p i bojích a

uchovávaly tak ruce válečníka čisté. [9][10]

T ásn a st apce nalezneme také i na čínských lampách.

V 1ř. století byla móda ovlivn na pr myslovou revolucí. Bohatství p estalo záviset na d dictví. Účelem vkusu bylo vyjád ení ideál t ídy a pohlaví. Muži nosili dob e padnoucí obleky, ženy znovu začaly nosit korzety. Na začátku Ň0. století je možné nalézt t ásn jako zdobný prvek u slunečník pro dámy.

Je mnoho v cí, které si m žeme s t ásn mi spojit. Nap íklad součástí rektorského obleku je čepec se st apcem. Ve spojení s pohybem a tancem jsou součástí roztleskávaček t ásn z metaloplastických pásk , r zných velikostí a barev, dále také typické havajské sukn .

N kde však t ásn či st apce nesou i určitý, nap . etnický nebo hodnostní význam, kdy se t ásn objevují u vojenských uniforem. Epolety, náramníky s t ásn mi, jsou v barvách knoflík , tj. zlatá nebo st íbrná, t ásn byly bu silné a kroucené (franges a trosadesě ve dvou adách pro vyšší d stojníky, nebo tenké (franges a graines d’épinardě ve t ech adách pro nižší d stojníky. Kontraepolety

Ěnáramníky bez t ásníě jsou základním hodnostním označením pro d stojníky. Význam slova je p evzat z ruštiny a znamená náramník s hodnostním označením šarší. [11]

(15)

1.1.1 Od v a módní dopl ky ve 20. a 21. století

Haute couture je pojmem, který se v mód začal používat v šedesátých letech 1ř. století.

V p ekladu z francouzského jazyka znamená ,,vysoké krejčovství‘‘. Tento haute couture je pro ty, kdo se v mód pohybují značkou kvality a ručn šité práce. Hlavním centrem módy se už od dob vládnoucí dynastie Bourbon stal Pa íž. Zakladatelem, dalo by se íct otcem je anglický návrhá Charles Frederick Worth. Pracoval u firem jako Lewis&ůllenby, která dodávala hedvábné zboží královn Vikrorii, nebo Maison Gagelin-Opigez, jeden z nejvyhlášen jších obchod s hedvábím. Poté zakládá vlastní značku Salon Worth. Ch. F. Worth byl prvním návrhá em, který navrhoval šaty na míru, ale také navrhoval sezónní kolekce. Na Ch. F. Wortha pozd ji navázali dnes již celosv tov známé značky jako Vionnet, Lanvin, Schiaparelli, Balenciaga, Dior a další. Tyto módní značky existují dodnes pod vedením současným návrhá . [12]

Odtud se postupn dostáváme do současnosti. Výskyt t ásní a st apc neúprosn nar stá. Pronikly do všech odv tví týkající se textilu. Staly se trendem a hitem jara/léta 2018. Ve spojení s textilem je najdeme na oblečení, módních dopl cích, kabelkách, na obuvi … Zde se však jedná jen o zdobný prvek, další význam tedy nenesou.

V aplikování t ásní v mód se jedná spíše o to, že žena na sebe nejvíc poutá pozornost svou ch zí a tu t ásn podtrhnou, proto se zde mnoho sv tových návrhá inspirovalo.

V nábytká ském pr myslu najdeme také mnoho designér , které t ásn zakomponovaly do své tvorby. Nap íklad moderní záv sné k eslo PůRůDISE NOW od značky Butlers.

Je vyrobené z bavlny a v makramé looku s t ásn mi Ěviz obrázek Ňě. [13]

(16)

Obrázek 2: Butlers - Paradise Now [2]

1.1.2 Bytové textilie

V této kapitole jsou popisovány jednotlivé bytové a dekorační textilie, u kterých se m že vyskytovat zdobný prvek t ásní nebo st apc , jejich vznik, výroba a využití v domácnostech.

1.1.2.1 Záclony

Z historie víme, že už od st edov ku se okenní otvory zastíraly pergamenem, ln ným plátnem, pleteninou nebo rohoží. Lidé z bohatších vrstev si mohli dovolit i záv sy ze sametu, saténu nebo lyonského hedvábí. Bohaté okenní dekorace spoluutvá ely interiér a byly spolu stejn s čalounickým nábytkem d ležitým prvkem. [14]

St apce se hojn využívaly v baroku, kdy jimi byly zdobeny lemy čalounického nábytku. Barokní styl hodn osl oval svou majestátností a okázalostí staveb, jako byly v té dob chrámy, kláštery a katolická sídla. Objekty byly často za ízeny v orientálním stylu s pravými perskými koberci, koženými tapetami a mobiliá i. ůnglické baroko bylo jednodušší a pohodln jší oproti francouzskému, ale dekor na nábytkových p edm tech byl spíše klasicistní, než barokní. I dezény potahových látek, používaných na sedací nábytek, byl decentní a st ízlivý a odpovídal konzervativnímu vkusu ůngličan . Konec 1ř. století p ináší snahu o jednoduchost, účelnost a vhodnost p i používání dekoračních

(17)

textilií. Novým trendem jsou jemn jší tkaniny, upouští se proto od t žkých sametových záv s , zdobené st apci, které byly t žké na údržbu. [15]

Interiér je utvá en dekoračními textiliemi, a k nim neodmysliteln pat í záclony. Ty jsou nedílnou součástí interiéru, jak po stránce estetické, tak po stránce funkční.

Z estetického hlediska sjednocují interiér, navozují p íjemné prost edí a atmosféru.

Z hlediska funkčních vlastností omezují pr chod sv tla. V moderním bydlení jsou dnes hojn využívané rolety, protože jsou snadn jší na čišt ní a údržbu. Provázková záclona je typem záclony, která m že být spojována s t ásn mi. Zdobí okna, dve e, ale také se dá využít pro rozd lení místnosti na dv části. Šije se p edevším ze 100 % polyesteru, který se zasluhuje o její dlouhou životnost, protože nevybledne vlivem slunečního

zá ení. [4]

1.1.2.2 Koberce

Kapitola se v nuje p edevším ručn tkaným technikám, strojové tkaní je zde popsáno stručn ji. Dalším prvkem, který utvá í interiér, je koberec. P edstavuje dopln k a výbavu domácnosti, p edm t pro ceremonie, zp sob individuální prezentace a znak společenského postavení. Podle výrobní techniky se koberce d lí na tkané, vázané, všívané, vyrobené netkaným zp sobem a pletené. Do speciální kategorie adíme

gobelíny a kilimy. [14]

Gobelíny jsou známé p evážn jako nást nné koberce – um lecké díla, která mají v tšinou velkoplošný vzor – obraz. Český název gobelín vznikl patrn p evzetím z francouzštiny. Všeobecný termín pro tento druh tkaného ozdobného koberce je tapisérie. Tapisérie je chápána jako nást nný textilní obraz. Pojem tapisérie je p evzat z eckého slova tapés, což v p ekladu znamená koberec. Funkce byla vždy spíše monumentáln dekorativní s reprezentativním účelem než užitková. [16]

T ásn nalezneme na gobelínech, kdy se jimi zakončoval tkací proces. Mohly být skryté, nebo z staly jako ozdobný prvek a voln visely z gobelínu. Sloužily jako tepelná a zvuková izolace.

(18)

Výtvarná p edloha byla vytvo ena z rukou malí e a pozd ji byla kresebn p evedena do kartonu (patrony) v m ítku 1:1. Nám ty se vždy v historii m nily podle doby, slohu, p evládajícího klimatu a módy. Nejčast ji se tkaly sv tské nebo mytologické nám ty ze

Starého nebo Nového zákona. [16]

Pozd ji se objevuje tzv. verdura. Jedná se o tapisérii, kde p evládají nám ty s rostlinnými motivy, n kdy s fantazijními nebo i reálnými zví aty, bez p ítomnosti člov ka. Velkou oblibu m la v dob renesance a baroka. Název slova verdura je odvozen od italského slova verde, což znamená zelený. [17]

D ležitou součástí tapisérie bylo také vhodn dekorativní orámování, tzv. bordura.

Tapiserie m že vzniknout i bez návrhu, kdy se výtvarník p i tkaní nechá vést materiálem a b hem práce sv j nám t p izp sobuje a upravuje.

Realizace probíhala zpravidla ve velkých dílnách, které skýtaly dostatek prostoru i zručných um lc , kte í na každém kuse pracovali po mnoho m síc , n kdy i n kolik let. Protože p i tkaní docházelo postupn k poškození p edlohy, vyráb ly se stejné kusy

v omezeném počtu maximáln t i až čty i. [16]

emeslná tvorba tapisérie se začala rozvíjet až v počátcích gotiky, tedy ve 1ň. století ve Francii. Postupn se tvorba začala rozši ovat do všech evropských center. První gobelíny byly vyráb ny již v 15. století v rodin Gobelín v Pa íži. Ve starov ku a raném st edov ku byly vyráb ny sešíváním, výšivkou a aplikacemi textilií. Tradičn je tapisérie utvá ena technikou útkového rypsu. Barevné útky neprovazují v konturách p evazovat o jednu nit dále, a tím se neprovázané mezery mezi jednotlivými barvami odstraní. Manufakturní tvorba se provád la na horizontálních nebo vertikálních stavech.

[16]

Obchodn nejvýznamn jší z hlediska ceny a kvality jsou kusy z 16. až 1Ř. století.

Úpadek výroby tapiserií nastal v 1ř. století v tradičních oblastech Evropy, v jiných zemích, nap . v Norsku a Dánsku, se výroba udržela. Znalosti z této oblasti, p inesl na naše území Čech Schattauer, který za pomoci moravského zemského výboru založil

Gobelínovou školu ve Valašském Mezi íčí. [16]

(19)

Kilim Ětéž kelimě je název pro perské koberce, záv sy a p ehozy, které jsou ručn tkané technikou pravých gobelín . Vyznačují se hladkým povrchem a bohatým útkovým vzorováním. Kilimy mají osnovu, která je zcela zakryta vzorovacími útky. Vzory jsou zpravidla geometrické obrazce. Typické pro kilimy jsou klikaté čáry, klikaté rozhraní dvou barev. V barvách p evládá červená, hn dá a černá barva. [15]

Koberce se vyráb jí v mnoha zemích Orientu, u nás jsou z ejm nejznám jší koberce perské, turecké, kavkazské, arménské, st edoasijské Ěturkmenskéě, zatímco k mén známým pat í indické, čínské, nepálské či severoafrické. Každou skupinu charakterizují osobité kombinace barev, kompozice a motivy, odlišnosti ve zp sobu výroby i druhu použitého materiálu. Z hlediska techniky výroby d líme koberce na dva základní typy:

koberce vázané Ěs vlasemě a tkané kelimy Ěkilimyě, koberce oboustranné bez vlasu.

Vázané koberce Ěs vlasemě d líme podle druhu vázaného uzle Ěviz obrázek ň a 4ě.

V zásad jsou všechny koberce vázány, bu symetrickým tureckým uzlem, nebo asymetrickým nepravidelným perským uzlem. Nejedná se o uzly, ale pouze o smyčky, které jsou protažené kolem dvou, vzácn t í nebo čty nití osnovy. [18]

Obrázek 3: Perský uzel [vlastní zdroj]

Obrázek 4: Turecký uzel [vlastní zdroj]

(20)

V neposlední ad musí mít výtvarník p edstavu o tom, jak bude výrobek zakončen.

Jednou z možností je ust ižení osnovních nití, jejich zavázání a vzniklé t ásn jsou pak zdobným prvkem textilie. Mohou mít r znou délku, rovn ž mohou být uzle ozdobné.

Hlavním materiálem, se kterým se pracovalo p i tkaní gobelín , byla ovčí vlna, která má dobrou barvící schopnost. Pro osnovu se používala bavlna. Kvalitní orientální vlasové koberce bývají nejčast ji vyrobeny z ručn sp ádané ovčí vlny, vzácn jí z vlny kozí nebo velbloudí. Kv li v tší pevnosti a trvanlivosti se stále čast ji pro osnovu používá bavln ná p íze, vlas bývá vln ný, n kdy bavln ný. Luxusn jší koberce mohou být celohedvábné, nebo s hedvábným vlasem na bavln né osnov . Výjimečn se využívá kovových vláken – st íbrných nebo zlatých.

V sedmdesátých letech Ň0. století se v českých domácnostech stal populárním chemlon.

Je to polyamidové vlákno ĚPůě, které vzniklo v laborato i zlínské firmy Ba a. Úkolem bylo nahradit p írodní materiál. Chemlonové vlákno je odolné, m že se vyráb t v pestrých barvách, neho í, ale škva í se, jeho výroba je levná. Na druhé stran siln elektrizuje, na omak je hrubé a velmi nep íjemné. [19]

Z chemlonového kabílku se drhaly záv sy na kv tináče, háčkovaly dečky, pestrobarevné polštá e a pletly se potahy. Dále také papuče a pantofle, kazajky a vesty nebo dokonce kloboučky či svetry. Oblíbená byla také výroba domácích koberečk . Chemlon se lepil na podkladovou textilii, to znamená, že kabílek mohl mít jakoukoliv délku, šlo tedy vytvá et vlasový povrch a t ásn r zných velikostí. Práce s chemlonem byla jednoduchá, ale nebezpečná, pracuje se pomocí kovové trubičky s plamínkem ohn

a člov k dýchá škodlivé výpary. [19]

V dnešní dob je rozší ené strojové tkaní koberc , které je levn jší. Tkají se v nejr zn jších materiálech jako je polypropylen, polyamid, polyester, ovčí vlna. Jejich rozm ry a tvary jsou neomezené – kruhy, ovály, atypické obdélníky nebo čtverce, s kulatými nebo ostrými rohy. Strojov tkané koberce mohou být i strojov obšité na delších podélných stranách a na kratších mívají t ásn . V současné dob jsou oblíbeným artiklem v domácnostech, interiérech obchod a kancelá í. [18]

(21)

2 Textilie

Definice textilie podle Textilního slovníku zní: ,,Textilie je nejširší označení pro textilní výrobek, jehož základem je vlákno. ůčkoliv latinský p eklad slova textilis znamená tkaný, m že vzniknout mnoha r znými zp soby, a to jak z vláken sp edených do p íze, tak z vláken v nezm n ném stavu. Z vláken upravených do p íze se vytvá í textilie mnoha zp soby: tkaním, pletením, háčkováním, ale také celou adou p edtkalcovských technik. Nezpracovaná vlákna jsou naopak základem pro jiné postupy, k nimž pat í

plst ní, lepení, prošívání aj.‘‘ [17]

V tšina t chto technologií nám umož uje vytvo it t ásn jako dekorativní prvek nebo jako součást textilie.

2.1 Tkanina

Tkanina je plošný nebo prostorový textilní výrobek zhotovený ze dvou soustav nití. Ob soustavy jsou na sebe navzájem kolmé a jsou provázány v dané vazb . Skládá se z osnovy, podélné soustava nití a útku, p íčné soustavy nití. Útek je vkládán do prostoru, který se nazývá prošlup. Každá tkanina musí dosáhnout určitých vlastností, které jsou dány nejen textilním materiálem, ale i vzájemn navazujícími kroky p i její výrob , které souhrnn nazýváme technologickým postupem. [14]

T ásn je možné na tkanin vytvo it n kolika zp soby. T ásn z útkových nití vzniknou v p ípad , že nevytvá íme pevné kraje Ěu bezčlunkových tkacích stroj zakládáme odst ižené útkové nit do následující prošlupuě. T ásn z osnovních nití mohou vzniknout úvazem, kdy navážeme efektní nit na jednu osnovní a následn zatkáme.

Další možností je ponechání volných osnovních nití na začátku a na konci a ve výsledku je v určitém počtu svázat k sob , tím docílíme možného efektu st apc . Jednotlivé nit se mohou dále uzlovat, splétat či svazovat. Více popsáno v kapitole Vzorovací možnosti

tkalcovského stavu – netradiční vzorování. [3]

N které tkaniny svým typickým vzhledem vytvá í prvky, podobající se t ásním. Mezi takovéto p íklady pat í brošé a sherli. Brošé je vzor s drobnými motivy, který napodobuje výšivku. Vzor tvo en zvláštním, tzv. brožovacím útkem.

Charakteristickým znakem jsou odstávající odst ižené konce nití u okraj jednotlivých

(22)

motiv vzoru. Tento útek je využitý pouze v míst motiv a vždy je u jejich okraje odst ižen Ěviz obrázek 5ě. Sherli je efekt tvo en stejným zp sobem, kdy dochází

k odst ižení útkových i osnovních nití. [14]

Obrázek 5: Brošé [3]

Trendem moderní doby je párání. Kalhoty s d rami si pamatují i naše maminky, které si kalhoty ‚zdobily‘ tím, že si je pro ezávaly žiletkami nebo si je odbarvily pomocí chemického p ípravku pro b lení ĚSavoě. P i častém užívání a nošení nám p ibývají odstávající konce a ty nám mohou p ipomínat t ásn . Dnes se minulost opakuje, proto jsem si jako jeden ze zp sob , jak docílit vzniku t ásní vybrala práv tento. Párání u tkaniny m žeme docílit n kolika zp soby. Jak jsem zmi ovala výše, je možnost prost ihnutí, využití b lidla, nebo také laseru, chceme-li docílit p esnosti. Další zp sob je využití samotných osnovních nebo útkových nití. Tato technika se nazývá franclování Ězakrucování t ásníě.

2.1.1 P edtkalcovské techniky

Techniky, které nás doprovází po staletí, jsou prvopočátkem tkaní na strojích. Jedná se o technologie, které m žeme rozd lit na práci s nití s jednou soustavou nití a se dv ma soustavami nití. Pomocí t chto technik je možné dotvo it na textilii t ásn , nebo se je pokusit napodobit.

(23)

Obrázek 6: Koberec s t ásn mi [4]

Karetkování pat í k nejstarším známým technikám. Základní podmínkou realizace textilie je soustava čty bokých nebo vícebokých Ěšestibokých, osmibokýchě karetek s otvory. T mi procházejí osnovní nit . P i otáčení karetek doprava či doleva dochází ke kroucení soustavy osnovních nití a prohození útku. Pomocí této technologie se ručn vyrábí tkanice k sukním, zást rám a mužským košilím. Tyto stuhy mohou být

zakončeny t ásn mi, které tvo í osnovní nit . [17]

Tkaní na destičce je v principu blízké tkaní na tkalcovském stavu. Technika se také označuje jako tkaní na brdu, nebo jako na h ebenovém stávku. Počet osnovních nití je dán počtem pro ezaných otvor a počtem kulatých otvor v tzv. zubech, do nichž se navlékají osnovní nit . Ty umož ují vytvo ení prošlupu a zanesení útku. Tímto zp sobem se vytvá ejí r zn široké stuhy, sloužící p edevším k ozdob šat , k uvazování sukní, zást r, kalhot, košil apod. [17] [21] [22]

(24)

Další technika se nazývá tkaní na neúplném rámu. Používala se la se čty mi otvory.

Kolíky, mezi které se natahovala osnova, se zasouvaly do otvor v lati. Jejich vzdálenost určovala délku popruhu. Pro p irážení byl nezbytný d ev ný n ž. Princip tkaní na neúplném rámu je vhodné k pletení popruh . V n kterých oblastech se výrobk m íkalo trak. Traky byly určeny p edevším pro hospodá ské účely, jako popruhy pro koše a n še nebo jako postroje pro kravské a ko ské potahy, proto musely

udržet značnou tíhu. [17][23]

Technika sí ování pracuje s jednou nekonečnou nití. K základním pom ckám pro sí ování pat í sí ovací jehla, d ev ný či kost ný váleček nebo plochá tyčinka, p es niž se sí uje a která určuje velikost ok sít Ěviz obrázek 7ě. Sí ování sloužilo k výrob rybá ských a loveckých sítí, pozd ji i k výrob vložek do ob adních síní, dále ke spojení dvou kus plátna nebo k provzduš ování n kterých míst od vu. Postupem času se technika začala využívat i k dekorativním účel m. [17]

Obrázek 7: Technika sí ování [5]

(25)

Drhání je nejjednodušším a vývojov nejstarším krajká ským technikám. Název je odvozen od arabského slova šátek migramah, které se stalo základem francouzského názvu macramé. Je to ruční vázání uzl . V pr b hu staletí se vyvinula ada typ uzl s jejich r zným použitím. Vše se odvíjí od obyčejného a vinutého uzlu, dále se také využívá uzel kroužkovací a etízkový, rozší il se i frivolitkový a rypsový uzel. Uzly mohou být ploché, spirálové a etízkové, existuje však i plastický a josefínský (viz obrázek Ř). K praktickému využití se nejčast ji používá uzel tkalcovský, námo nický a rybá ský. Na od vu má dv funkce: zabrání t epení okraj tkaniny a současn se vytvá í v podob t ásní ozdobný okraj. Pomocí drhané krajky se vytvá í ada od vních dopl k v podob kabelek, pásk , ale také bytových dopl k , jako jsou r zné polštá e, lemy ubrus , vln né šátky či plédy. Tato technika se uplat uje v arabském sv t ke zdobení šátk . Často proto, najdeme toto zdobení na od vech

sv tských a církevních hodnostá . [17]

Obrázek 8:Uzel smyčkový [vlastní zdroj]

2.2 Pletenina

Definice pleteniny podle [24] je plošný textilní útvar Ětextilieě, který vznikne prostorovým provázáním nit .

(26)

Pletenina m že být vyrobena z jedné soustavy rovnob žn položených nití s upevn nými ob ma konci. Místa p ek ížení se nazývají vazné body, očka. Snadný vznik zátažné pleteniny je doprovázen její snadnou destrukcí – známé jako párání.

Osnovní pletenina paratelná není. K ížením nit vznikají vazné body. Základním vazebním prvkem je očko. P i protažení očka sm rem k pozorovateli uvidíme jeho lícní stranu, od pozorovatele stranu rubní. Čast ji se Ěmén p esn ě používají termíny lícní a rubní očko. Vzájemn provázaná očka vytvá í sloupek, seskupení bezprost edn po sob nebo najednou vytvá í ádek. ádky bývají kolmé na sloupky. Zátažná Ěv mnoha jazycích se používá vhodn jší termín "útková"ě pletenina má nit vedenou ve sm ru ádk , osnovní ve sm ru sloupk . Osnovní pleteniny jsou často rozmanit jší, protože nit p echází očkem do následujícího ádku a v tšinou i do jiného sloupku. Pletenina m že vznikat podobn jako tkanina ve form metráže. Metráž m že být plochá, ale i hadicová, vytvá ená na okrouhlých strojích. Je možné plést také díly, které mohou být netvarované, plošn tvarované nebo prostorov tvarované. Díly mají často spodní okraj opat en lemem s neparatelným Ětzv. pevnýmě začátkem, použitelným v hotovém výrobku bez jakékoliv konfekční úpravy. P i vratném kladení nití mohou být

neparatelné i ostatní okraje díl . [25]

Na pletenin m žeme t ásní docílit jednolícní nebo oboulícní ažurou. ,,Vazba, která vytvá í na pletenin podélný pruh p íčn vedených volných nití, které nahrazují chyb jící sloupek oček. V zátažné vazb je tvo ena podloženými kličkami.‘‘

[26]

ůžuru je možné docílit vynecháním jehly v provozu, páráním oček, nebo chemickou cestou Ěviz obrázek ř a 10ě. P i pletení zátažné pleteniny je možné docílit t ásní tím, že se bude plést na bočních jehlách, které se následn budou shazovat. Tím vzniknou t ásn ve sm ru ádku. P i osnovním pletením mohou vzniknout z odtávajících konc osnovních nití.

(27)

Obrázek 9: Jednolícní ažura (anglický systém) [vlastní zdroj]

Obrázek 10: Oboulícní ažura (anglický systém) [vlastní zdroj]

U pletenin se t ásn vyrábí na galonových stávcích Ěviz obrázek 11).

Obrázek 11: T ásn vyrobené na galonovém stávku [6]

(28)

T ásn je také možné uháčkovat pomocí háčku a doplnit je na pleteninu pomocí uzlu Ěviz obrázek 1Ň).

Obrázek 12: T ásn uvazované na pletenin [7]

2.3 Netkaná textilie

Netkané textilie se získávají pomocí nejr zn jších technologií a odlišují se strukturou.

Podléhají vývoji, protože vznikají stále nové technologie a s tím spojené výrobky.

V současné dob jsou netkané textilie definovány následovn : Netkaná textilie je vrstva vyrobená z jednosm rn nebo náhodn orientovaných vláken, spojených t ením, kohezí, adhezí s výjimkou papíru a výrobk vyrobených tkaním, pletením, všíváním,

proplétáním nebo plst ním. [27]

T ásn vyrobené z netkané textilie m žeme vid t nap íklad na mopu. Netkaná textilie je vyrobená vcelku, poté je zast ižena do pás , které se na jednom konci upevní.

(29)

3 Inspirace

Tato kapitola sepisuje vše, co vedlo k vytvo ení této práce v r zných, historicky časových obdobích. V historii sloužily t ásn a st apce nejen jako prvek na od vu, ale také jako dekorace. Sv j nejv tší rozkv t zažily v dob baroka, kdy se staly velmi oblíbeným dopl kem. Nejčast ji byly používány jako lem na potahových textiliích, nebo jako zdobný prvek p i uchycení t žkých záv s .

Jako inspirace posloužilo historické ruční tkaní koberc , ale také období jazzu, odívání Ň0. let a současní módní návrhá i.

Jednou z hlavních inspirací se stala zp vačka Ella Fitzgerald. Dosp la jsem k mód v dob rozkv tu jazzové hudby, která vznikla koncem 1ř. století p edevším mezi černošským obyvatelstvem v New Orleans. Jazz vystupoval jako p íznak zábavychtivosti a povrchnosti, ale i vzpoury a modernosti. Jazz jako slovo i jev se stal výrazem a symbolem uv domovacích a osvobozujících snah severoamerických

černoch . [28]

Vychází z černošských gospel , p edevším z blues. Vznikl spojením r zných hudebních prvk , zejména z hudby p ist hovalc z Evropy a z kultury afrických černoch

dovezených do USů. [29]

Rozhodla jsem se proto, zam it se na od v, typický pro tuto dobu. Jedná se o dámské šaty s t ásn mi. Revoluční etapu odstartoval rok 1řŇ0, kdy ženy nabírají dávku sebev domí, začínají pracovat a zastávají i povolání, která do té doby byla spíše mužskou záležitostí. V bec poprvé se ukazují v kratších šatech a sukních. Ve Francii setkáváme s pojmem ,,Á la garconne , který vyjad uje nové vnímání žen v podob chlapeckého vzhledu i chování. Ženy p estávají být mén závislé na mužích, začínají sportovat a často v jejich rukou vidíme cigaretu. Dochází k potlačování ženských linií a k ivek. Preferuje se rovný st ih, jehož pas je snížen k bok m a neobsahuje žádné prvky zd raz ující k ivky. Klade se d raz na jednoduchost a pohodlnost. D íve dlouhé

(30)

vlasy jsou te st íhány nakrátko. Novinkou v odívání jsou také kalhoty. Do éry jazzu, nového stylu oblečení a chování p inesla Josephine Baker, vlastním jménem Freda Josephine McDonald, novou svobodu. Herečka, zp vačka a tanečnice exotického vzhledu, francouzsko – amerického p vodu prezentuje na jednom ze svých vystoupení šaty zdobené š rkovou aplikací od Jeanne Lanvin Ěviz obrázek 1ň). Vyučená kloboučnice začíná rozjížd t svoji značku ve Ň0. letech. Navrátila šat m ženskou linii, sukním p idala cípaté konce, navrhovala také krátké večerní šaty a nezapomínala ani na

dopl ky. [30]

Obrázek 13: Josephine Baker [8] Obrázek 14: Elie Saab – Bridal Dress [9] Obrázek 15: Laerke Bagger [10]

Inspirací z dnešní doby se pro m stala nejen haute couture a využití t ásní v od vu, ale také zamyšlení nad tím, kde je m žeme nalézt a co vše nám je m že p ipomínat.

T ásn jsou dnes hojn využívaným dopl kovým zdobným prvkem. V roce 2015 se na módní scénu vracejí efektní t ásn . Cílem návrhá e zd raznit zdobnost, zm kčit siluetu,

dodat pohyb a energii. [31]

Nap íklad Elie Saab vytvo il svatební módu dopln nou o t ásn samotné, nebo

s navlečenými korálky Ěviz obrázek 14). [32]

U pletenin jsem nalezla inspiraci u australské návrhá ky Nikki Gabriel Ěviz obr. 16).

Svou značku založila v roce Ň00ň a stala se d ležitou součástí pro módní pr mysl. Její

(31)

tvorba je založena na jedinečném designu. Jedná se o ručn pletené výrobky, které nenalezneme u nikoho dalšího, protože p išla s novým pojetím, jak pleteniny znovu zmodernizovat.

Obrázek 16: Nikki Gabriel - Knitwear dress [11] Obrázek 17: Laerke Bagger [10]

Ješt modern jší pojetí pletenin a toho, jak docílit t ásní, jsem našla u dánské designérky Laerke Bagger, která pleteniny uvádí do sportu. Experimentuje s délkou p íze a typem smyček a korálky Ěviz obr. 15, 17, 18, 19) .

Obrázek 18: Graphic Gorilla Mosaic [10] Obrázek 19: Shibori Fringe Fur [10]

(32)

Dílo ‚, Studiowork‘‘ z roku 1ř6Ř od n mecké malí ky Evy Hesse, která p sobila a tvo ila ve Spojených státech amerických Ěviz obrázek Ň0ě. Zajímala se o socha ství, dále experimentovala s textilem, latexem a sklolaminátem. [33]

Obrázek 20: Eva Hesse - Studiowork

Inspiraci nalezneme i v dopl cích. Pro rok Ň01Ř se t ásn aplikovaly na náušnice v r zných podobách. Společn s broušenými kameny, korálky nebo pírky tvo í zajímavý módní dopln k Ěviz obrázek Ň1).

Obrázek 21: Náušnice se st apci [12]

(33)

Inspiraci v tapisérii, jsem našla p edevším v její barevnici a v moderním pojetí a oživením starého emesla Ěviz obrázek 22). Tyto tapisérie jsou ručn utkány podle dobových p edloh z 16. až 1ř. století.

Obrázek 22: Tapisérie tkaná dle dobových p edloh z 16. až 19. století [13]

Na základ všech inspirací jsem vytvo ila moodboard, obsahující také výslednou barevnici p ízí pro tkaní Ěviz obrázek Ňňě. Tato inspirační koláž sloužila jako p edloha pro výsledný výrobek.

Obrázek 23: Moodboard [vlastní zdroj]

(34)

4 Vzorovací možnosti tkalcovského stavu – netradiční vzorování

Možnosti, kterými m žeme docílit netradičního vzorování na tkanin . Jedná se o techniky, které m žeme považovat za chyby na tkanin , nebo se m že jednat o r zné typy destrukce, nap íklad párání, laserové vypalování, trhání. Dále tu jsou techniky, kterými m žeme docílit estetičt jšího vzhledu tkaniny, nap íklad potisk, našívání, st íhání a další.

Pro realizaci tkaniny jsem zvolila tkaní na ručním stavu s podnožkami Ěviz obrázek Ň4ě.

Tkalcovský stav umož uje tkát celou adu vazeb, ale pro toto vzorování jsem vybrala plátnovou vazbu, aby vynikly plastické efekty vytvo ené pomocí t ásní, flotáží a míst nezatkaných útkem. Využila jsem barevného vzorování a do útku jsem zatkávala vlna skou p ízi jednobarevnou Ěuniě, skanou dvoubarevnou Ěmulinéě a dále jsem kombinovala r zné jemnosti. Ší e prošlupu je 110 cm. Počet režných skaných bavln ných nití v osnov je 580.

Jedná se o hladké snování, to znamená, že v osnov je nasnována pouze jedna barva.

Osnova je čtvermo skaná, 100% bavlna, režná, o jemnosti Ň00 tex. Útek je skaná p íze Ědvojmo, trojmoě, 100% vlna, r zných konstrukcí a jemností, v rozmezí Ň00 – 1280 tex.

Obrázek 24: Ruční tkaní na tkalcovském stavu [vlastní zdroj]

(35)

4.1 Vzorky

Nejprve byla utkána ada vzork , p i této práci si desinatér vyzkouší nejr zn jší kombinace barev, materiálu a vazeb. Pak vybere ty nejzda ilejší kombinace pro tkaní výsledné tapisérie.

P vodn bylo zamýšleno zatkávat jako útek hotové t ásn , zakoupené v galanterii. B hem zkoušek se dosp lo k názoru, že inspirace bude plynout z ručn vázaných koberc . T ásn jsou r zné délky a jemnosti a zatkávány jsou na dvou osnovních nitích na zp sob perského uzlu Ěviz obrázek Ň5).

Obrázek 25: Uvazování t ásní [vlastní zdroj]

Vzorovalo se barevn , nikoli vazebn , proto byl kladen d raz na plasticitu textilie.

Na vzorcích se zkoušely flotáže, ručn se uvazovaly t ásn r zných délek, nezatkávala se n která místa na tkanin a kombinovaly se r zné jemnosti p íze. Na vzorcích se zkoušelo n kolik možných typ , jak mohou t ásn vzniknout.

Na vzorku č. 1 se t ásn vytvo ily v podélném sm ru tím, že se cílen rozst ihly vytvo ené flotáže Ěviz obrázek Ň6). Flotáž je neprovazující úsek nití, ležící na líci nebo na rubu tkaniny.

(36)

Obrázek 26: Detail flotáže [vlastní zdroj]

Dále je možné využití vývazu. Efektní nit byla uvázána k osnovní a následn byly její konce uvoln né. T ásn jsou zde ponechané i v krajích.

P i tkaní pomocí člunku nebo tkací jehly vznikají na tkanin pravé kraje. Pouze p i vým n barvy je t eba odst ižený konec útku začistit Ězaložením do následujícího prošlupu nebo pomocí háčkuě. M žeme však vytvá et t ásn v krajích tak, že je útek zanášen rovn a pokaždé ust ihneme Ěprincip tkaní na bezčlunkových tkacích strojíchě. Vyzkoušeny byly ob varianty, ale pro klidn jší vzhled textilie se od t ásní v krajích upustilo.

Vzorek č. 2 Ěviz obrázek Ň7) je tvo en flotážemi, ručn uvazovanými t ásn mi anebo t ásn mi, které vznikly z konc p ízí. Na této tkanin se nachází i t ásn s uzlíky, které mají napodobovat st apce. Tkanina byla následn začišt na v krajích. Odstávající konce byly zakládány do rubu textilie pomocí háčku Ěviz obrázek Ň8). Z osnovních nití byly na obou koncích vytvo eny uzlíky, aby nedocházelo k párání.

(37)

V p íčném sm ru se t ásní m že docílit nejedním zp sobem. Nejčast jším typem je nepravý kraj, není nijak zpevn ný, protože se na tkalcovském stavu netvo í perlinková vazba, která udržuje celistvost tkaniny a zamezuje paratelnosti.

Obrázek 28: Zakládání útku do rubu [vlastní zdroj]

Obrázek 27: Vzorek č. 2 - detail t ásní [vlastní zdroj]

(38)

Na vzorku č. ň bylo vyzkoušeno zatkávání dvou r zných jemností p íze. P íze se od sebe lišily i barvou. Na tkanin se také zkoušely zatkávat t ásn kratších délek Ěviz obrázek 29).

Obrázek 29: Vzorek č. 3 - detail [vlastní zdroj]

4.2 Výsledná tkanina

Vzhledem k tomu, že p íze jsou režného typu, byla p i tkaní finální textilie využita barevnost p irozených pastelových odstín Ěviz obrázek 30).

Obrázek 30: Použité odstíny ve tkanin [vlastní zdroj]

(39)

B hem tkaní finálního vzorku bylo využito barevného vzorování. Kombinovala jsem p íze r zných odstín a jemností, navzájem je kombinovala a zatkávala Ěviz obrázek ň1). Barvy v pastelových odstínech byly použity v návaznosti na historické gobelíny a dobu, kdy se barvila p íze p írodními barvivy.

Obrázek 31: Kombinace r zných odstín a barev [vlastní zdroj]

Jedním ze vzorovacích prvk je nezatkaná část osnovní nebo útkové nit , která vytvá í dlouhou flotáž Ěviz obrázek 32). M že být odst ižena, nebo ponechána na tkanin jako zdobný prvek. V tomto p ípad budou plasticky vzorovat pouze t ásn , které jsou vetkávány do tkaniny a flotáže se ponechají vcelku. Jejich rozst ižením by totiž došlo k narušení podélných t ásní.

Obrázek 32: Detail flotáže [vlastní zdroj]

(40)

Délku t ásní m žeme upravit i jejich zast ižením, zarovnáním, nebo je ponechat v r zných délkách. V této práci se experimentovalo s délkami t ásní. T ásn jsou uvazovány pomocí perského uzlu na dvou osnovních nitích.

Na n kterých místech je možné nalézt t ásn , které jsou zatkávány v adách nad sebou a vytvá ejí hust jší provázání Ěviz obrázek ň3), nebo jsou kombinovány v r zných odstínech a jemnostech.

Kraje m ly být p vodn nezatkané, ale p i tkaní finálního vzorku se dosp lo k rozhodnutí, že se budou muset následn začistit, aby nenarušovaly plasticitu a vzhled t ásní v p íčném sm ru. Odstávající nepravé kraje byly vloženy do rubu pomocí pletacího háčku a dál nebyly nijak zpevn ny Ěviz obrázek ň4 a ň5).

Obrázek 33: Provázání t ásní ve dvou adách [vlastní zdroj]

(41)

Obrázek 34: Nepravé kraje [vlastní zdroj]

Obrázek 35: Začišt ní v rubu [vlastní zdroj]

(42)

Začátek i konec tkaniny byl ukončen st apci s uzlíky z osnovních nití Ěviz obrázek ň6).

Obrázek 36: St apce z osnovních nití [vlastní zdroj]

(43)

5 Další zušlecht ní vytvo ené textilie

Vzhledem k tomu, že výsledná tkanina je vytvo ena jako čist designový prvek, nevyžaduje se další zušlech ování. V tšina tkanin s t ásn mi nem že být následn vyprána, n kdy se dokonce nedají ani chemicky čistit, aby nedošlo ke zničení. Vzorky nebyly dále nijak začišt ny.

Na obrázku ň7 je pohled na výslednou tapisérii p ed vyjmutím ze stavu. Tato tkanina je vyrobená z p írodních materiál , a to z bavlny a vlny. Na tkanin jsou místy patrné vlákna, která se uvolnila z p íze b hem manipulace s ní. Vytvo ená textilie byla pouze začišt na v krajích, aby nenarušovala sktrukturu zatkaných t ásní.

Výhodou této tkaniny je možnost rozevlátého vzhledu. T ásn nemusí být počesány do roviny, ale vnáší do textilie pohyb podobn jako v od vu.

Tapisérie je určená k záv su na ze . Zde se nabízí více možností adjustace, nap íklad využitím ozdobné tyče, která by umož ovala zav šení. Dále je to rám, do kterého by se finální tkanina upevnila a pov sila na ze jako obraz. Finální textilie je tkanina vyrobená čist jako designový prvek do interiéru. Utkaný koberec byl nainstalován do rámu.

Obrázek 37: Finální tkanina [vlastní zdroj]

(44)

Záv r

T ásn a st apce se hojn využívaly v minulosti jako zdobný prvek, ale nesly také náboženský anebo kulturní význam. Dnes je možné setkat se s nimi p edevším v módním odívání, bytovém textilu a dopl cích.

P estože jsou t ásn hojn využívaným prvkem, v českém jazyce není dostupná literatura, která by se t ásn mi a st apci zabývala dopodrobna. Čerpala jsem tedy i v n meckých publikacích jako je Schlingen, fransen, knoten od Evy Hauck a Claudie Huboi a Handbuch Weben: Geschichte, Materialinen und Techniken des Handwebens od Eriky Arndt.

Tato práce shromaž uje informace o t ásních a st apcích. Popisuje jejich vznik, vývoj a význam. Zabývá se ručn tkanými koberci a tapisériemi. Dále popisuje možný vznik t ásní i na jiných plošných textiliích. Zmi uje tradiční p edtkalcovské techniky, díky kterým také m žeme jistým zp sobem docílit t ásní.

P i hledání inspirace jsem zjistila, že t ásn se vyskytují kolem nás prakticky všude, a to v nejr zn jších podobách. Inspiraci jsem našla p edevším v pleteninách u Nikki Gabriel a Laerke Bagger, které do pletenin vplétají a vkládají t ásn . Také m oslovila práce n mecké um lkyn Evy Hesse, která tvo ila prostorová práce ze š r, lan a sítí.

V neposlední ad m inspirovalo období Ň0. let minulého století.

Realizační část je zam ená na tkaní. Pracovala jsem na čty listovém stavu, který se nachází v prostorách Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Do tkanin jsem zatkávala t ásn r zných délek, jemností a barev. Vyzkoušela jsem si r zné variace, abych nakonec vybrala nejvhodn jší inspiraci pro finální tkaninu. Vzorky sloužily pouze k odzkoušení r zných možností, jak vytvo it t ásn na tkanin . Barevnost u zkoušek Ěvzork tkanině jsem využila čist z momentální ‚nálady‘ na danou barvu.

Abych si ujasnila nápady a myšlenky, na základ inspirace a zkoušek jsem vytvo ila moodboard, který mi následn sloužil jako p edloha pro tkaní tapiserie. Rozm r výrobku byl omezen pracovní ší i stavu. Historické gobelíny jsou vytvo ené z p írodních materiál a v pastelových barvách. Také já jsem pracovala p evážn

(45)

s p írodními materiály Ěbavlnou a vlnou, pop ípad sm sích s vlnouě a použila pastelové barevné odstíny.

Finální tapisérie je určená k zav šení do interiéru. Mojí snahou bylo znovu oživit historii ručn tkaných koberc a zmodernizovat tkaninu tím, že do ní zakomponuji zdobné prvky v podob t ásní. P ílohou bakalá ské práce je tkanina, ve které jsou zatkány t ásn .

(46)

Seznam použitých zdroj

[1] BůUGHOVÁ, Gail. Encyklopedie textilních materiál : P íručka módního návrhá e.

Bratislava: Slovart, 2012. ISBN 978-80-7391-616-9.

[Ň] ČEPELÁKOVÁ, Eva, 1Ř. ň. Ň011. Bez st apc a t ásní ani krok! [online]. Praha:

Proženy.cz [cit. 15. 11. Ň017] Dostupné z: https://www.prozeny.cz/clanek/bez-strapcu- atrasni-ani-krok-22692

[ň] STOKLůSů textilní galanterie s. r. o., T ásn . [online]. Krava e. [cit. 12. 11. 2017]

Dostupné z: https://www.stoklasa.cz/trasne-a-strapce-x2s01251

[4] STů KOVÁ J. a BůRůN, L., Ň007. Tradiční textilní techniky. Praha: Grada, 2008.

emesla, tradice, technika. ISBN 978-80-247-2035-7.

[5] WESTERN JůKO ŽIVOTNÍ STYL. ŇŇ. 1Ň. Ň01ň 10:00. N co málo z historie dobývání Divokého západu [online]. [cit. 1. Ň. Ň01Ř]. Dostupné z: https://western-jako- zivotni-styl.webnode.cz/news/stripky-z-historie-dobyvani-divokeho-zapadu/

[6] BRůHOVÁ, Marie. Indiánská emesla. Pod brady: Tiskárna Petr Pošík, 1řřř.

[7] EQUIsv t. Kovbojové [online]. [cit. 1. Ň. Ň01Ř] Dostupné z:

http://www.equisvet.cz/cz/clanek/kovbojove.html

[8] VRZůLOVÁ Lenka, 16. 5. Ň01Ř. Funkčnost a originalita westernové módy [online]. [cit. 1. Ň. Ň01Ř] Dostupné z: http://www.radiodixie.cz/clanek/funkcnost-a- originalita-westernove-mody

[9] SHEN YUN PERFOMING ARTS. Rekvizity Shen Yun [online]. [cit. 25. 3. 2018]

Dostupné z:

https://cs.shenyunperformingarts.org/learn/article/read/item/Kx1Q8P0oK3I/level- one/iRMh_D7SX58/level-two/JXBg7FxHhPg/qiang-%E2%80%93-

%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9-kop%C3%AD.html

(47)

[10] CHLůDNÉ ZBRůN .EU. Čínské kopí ‘‘Qiang‘‘ Kung Fu [online]. Praha. [cit. 20.

ň. Ň01Ř] Dostupné z: https://www.chladnezbrane.eu/wushu-kung-fu-cinske-historicke- zbrane/cinske-kopi-qiang-kung-fu-shaolin/

[11]PILÁT, Ji í. Císa ská Slavkovská Garda: Hodnostní stupn francouzské armády let 1786 – 1Ř15. [online]. Brno: Císa ská Slavkovská Garda. [cit. Ř. 4. Ň01Ř] Dostupné z:

http://www.gardeausterlitz.cz/historie_hodnosti.htm

[12] HORÁKOVÁ, Lucie. Francouzská ‚, Haute Couture‘‘ [online]. Plze : Západočeská univerzita v Plzni, 2014. [cit. 1ř. 4. Ň01Ř] Dostupné z:

https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/11025/13931/1/BP_Horakova.pdf

[13] BUTLERS.cz, © 2013 - 2018. Houpací sít a k esla [online]. [cit. 5. 3. 2018].

Dostupné z: https://www.butlers.cz/Nabytek/Sedaci-nabytek/Kresla/PARADISE-NOW- Zavesne-kreslo-s-trasnemi

[14] Pů ILOVÁ, H. a ŠTOČKOVÁ H., Ň015. Textilní zbožíznalství – Bytové textilie.

Vyd. Ň. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2005. ISBN 80-7083-921-X.

[15] KůVKOVÁ, Ji ina, ň. 10. Ň011. Bydlení – historie bydlení, baroko Čechy, Anglie a severní Evrop [online]. Praha: Bydlet.cz [cit. 14. 11. Ň017]. Dostupné z:

http://www.bydlet.cz/285571-bydleni--historie-bydleni-baroko-cechy-anglie-a- severnievropa/

[16] ůSOCIůCE STůROŽITNÍK , 1Ř. 5. Ň01ň. Co jsou to gobelíny neboli tapiserie [online].

Praha. [cit. 15. 1Ň. Ň017] Dostupné z: http://www.asociace.com/poradna/?id=5

[17] ŠTEIGLOVÁ, Ta ána. Textilní slovník: malý pr vodce textilními pojmy. Olomouc:

Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. ISBN 978-80-244-4003-3.

[1Ř] D EVÍKOVSKÁ, Jitka, Ň017. Historie a technologie výroby koberc [online].

Praha. [cit. 15. 11. 2017] Dostupné z: http://www.restaurovani-kobercu.cz/strojove- tkane-kobercestrojove-obsivani-kobercu/

(48)

[1ř] SůLůJKOVÁ, Ilona, ň. Ř. Ň017. Fenomén chemlon [online]. B eclav: Vaše zprávy [cit. 15. 1Ň. Ň017] Dostupné z: https://www.novinky.cz/vase-zpravy/jihomoravsky- kraj/breclav/4832-45846fenomen-chemlon.html

[Ň0] HůVLOVÁ, Marie. Textilní zbožíznalství III. Tkaniny – vazby, vzory a vzhledové úpravy tkanin. Liberec: Technická univerzita v Liberci.

[Ň1] KůPRůSOVÁ, Ludmila. 1Ň. 7. Ň01ň. Tkaní na karetkách a destičkách [online].

Jind ich v Hradec: D m gobelín . [cit. Ň0. 4. Ň01Ř] Dostupné z:

http://www.dumgobelinu.cz/novinky/19-cz/novinky/79-tkani-na-karetkach-a- destickach.html

[ŇŇ] VONDRUŠKOVÁ, ů. a KůPRůSOVÁ, L. Šikovné ruce aneb malá škola textilních technik. Mladá fronta, 1989. ISBN 80-204-0052-4.

[Ňň] ŠTOROVÁ, Renata. Technologie pleta ství. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2003. ISBN 80-7083-671-7.

[24] KOVÁ , Radko, Pletení. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 1999.

[Ň5] Pů ILOVÁ, H. a BLůŽKOVÁ, L. Názvoslovný katalog pletenin. Liberec:

Technická univerzita v Liberci, 2010. ISBN 978-80-7372-588-4.

[26] JIRSÁK, O. a KůLINOVÁ, K., Netkané textilie. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2003. ISBN 80-7083-746-2.

[27] KODůJKOVÁ, Lucie. D jiny vývoje jazzu. [online]. Cheb. [cit. 12. 11. 2017].

Dostupné z: http://absolventi.gymcheb.cz/2006/lukodaj/lucka/dejinyvyvojejazzu1.html

[28] VŠECHNY HUDEBNÍ STYLY. Jazz. [online]. [cit. 10. 11. Ň017]. Dostupné z:

]http://www.styl-hudby.estranky.cz/clanky/jazz.html

(49)

[29] KOLÁ OVÁ, Monika, 1Ň. 11. Ň01ň. Lekce historie: Móda, jazz a černošská kultura [online]. Praha: Iconiq.cz [cit. 15. 11. Ň017]. Dostupné z:

https://www.iconiq.cz/lekcehistorie-moda-jazz-a-cernosska-kultura/

[ň0] ZELNÍČKOVÁ, ůndrea, 6. 4. 2015. T ásn jsou zp t: Užijte si jaro v bohémském stylu! [online]. Blesk pro ženy.cz. [cit. 10. 1. Ň017]

Dostupné z: http://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-trendy-moda/311590/trasne-jsou- zpet-uzijte-si-jaro-v-bohemskem-stylu.html

[31] THE LANE, 2016. Haute Couture Fringe Highlights - Bridal Fashion Trends [online]. Sydney. [cit. 15. 11. Ň017] Dostupné z: http://thelane.com/style-

guide/fashion/bridal/hautecouture-fringe-highlights

[32] PALOMO - LOVINSKI, Noel. Nejvlivn jší sv toví módní návrhá i: Skryté souvislosti a trvalé odkazy ikon sv tového návrhá ství. Praha: Mladá Fronta, 2011.

ISBN 978-80-204-2386-3.

[33] GLENN, Martina, © 1999 - 2018. Eva Hesse [online]. Art Muzeum. [cit. 23. 4.

2018] Dostupné z: http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=897

(50)

Seznam použitých obrazových zdroj

[1] Obrázek 1 Nábytek, dopl ky, bytový textil [online]. Pr honice: Látky – Dušek.cz.

[cit. 1ř. 4. Ň01Ř] Dostupné z: http://www.latky-dusek.cz/nabytek-doplnky/bytovy-textil- doplnky/

[2] Obrázek Ň Butlers.cz, © 2013 - 2018. Houpací sít a k esla [online]. [cit. 5. ň. Ň01Ř].

Dostupné z: https://www.butlers.cz/Nabytek/Sedaci-nabytek/Kresla/PARADISE-NOW- Zavesne-kreslo-s-trasnemi

[3] Obrázek 5 Tkaniny [online]. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2005. [cit. 1.

5. 2018]. Dostupné z: https://skripta.ft.tul.cz/databaze/data/2007-11-20/09-23-25.pdf

[4] Obrázek 6 Mein schöner Garten Shop [online]. [cit. 1. 5. Ň01Ř] Dostupné z:

https://shop.mein-schoener-garten.de/miavilla-teppich-zottel-natur-170-x-240- cm/products/9355

[5] Obrázek 7 a Ř R ŽIČKOVÁ, Hana, © Ň005 – Ň01Ř [online]. Blansko: Ruční práce.cz. [cit. Ňň. 4. Ň01Ř] Dostupné z: http://www.e-rucniprace.cz/

[6] Obrázek 11 Zátažné pletení [online]. Mnichov: ITMů Ň007. [cit. Ňň. 4. Ň01Ř]

Dostupné z: https://skripta.ft.tul.cz/databaze/data/2010-01-11/12-44-30.pdf

[7] Obrázek 1Ň STRICKEN MIT ANLEITUNG, © Ň01ň [online]. [cit. 1. 5. Ň01Ř].

Dostupné z: https://www.stricken-online.com/kinderschal/

[8] Obrázek 1ň Many Faces of Josephine Baker. Chicago Review Press, 2015. ISBN 9781613730348.

[9] Obrázek 14 SAAB, Elie. Bridal Dress [online]. Pinterest. [cit. 10. 1. Ň01Ř] Dostupné z:

https://www.google.cz/search?dcr=0&tbm=isch&q=elie+saab+bridal+dress+with+fring es&spell=1&sa=X&ved=0ahUKEwioxam3rc7YAhWDdCwKHVYNAiwQvwUIOygA

&biw=1366&bih=651&dpr=1#imgrc=a-Tix0pQ0KkS2M

(51)

[10] Obrázek 15, 17, 1Ř a 1ř Laerke Bagger Portfolio [online]. Koda . [cit. 15. 4. Ň01Ř]

Dostupné z:

http://www.laerkebagger.com/portfolio/#itemId=55e5d9b6e4b0ca14e3246ad2 [11] Obrázek 16 Nikki Gabriel [online]. [cit. 5. 4. 2018] Dostupné z:

http://www.nikkigabriel.com

[12] Obrázek Ň0 Náušnice se st apci, horký hit letošního léta [online]. Novinky.cz. [cit.

Ň0. ň. Ň01Ř] Dostupné z: https://www.novinky.cz/zena/styl/446041-nausnice-se-strapci- horky-hit-letosniho-leta.html

[13] Obrázek Ň1 a Ň2 Gobelín/ Tapisérie [online]. Praha: Palacka- ručn vázané koberce. [cit. 1ř. 4. Ň01Ř] Dostupné z: https://www.orientalni-koberce.cz/moderni- koberce/48-art-design-013.html

(52)

Seznam použitých p íloh

P íloha 1 ... 52 P íloha Ň ... 54

(53)

P íloha 1

Obrázek 36: Tkaní vzork [vlastní zdroj]

Obrázek 37: Detail t ásní [vlastní zdroj]

(54)

Obrázek 38: Vzorek č. 1 [vlastní zdroj]

Obrázek 39: Vzorek č. 2 [vlastní zdroj]

(55)

P íloha 2

Obrázek 40: Tkaní finální textilie [vlastní zdroj]

Obrázek 41: Detail t ásní a flotáže [vlastní zdroj]

Obrázek 42: Detail uvazování t ásní [vlastní zdroj]

(56)

Obrázek 43: Barevné vzorování [vlastní zdroj]

Obrázek 44: Detail flotáže [vlastní zdroj]

Figure

Updating...

References

Related subjects :