• No results found

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA"

Copied!
109
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ

Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky

Studijní program: sociální práce Studijní obor: penitenciární péče Kód oboru: 7502 R023

Název bakalářské práce:

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE ALTERNATIVE FAMILY CARE

Autor: Podpis autora: ______________________

Nikol Berková Ţitavská 2532 470 06 Česká Lípa

Vedoucí práce: Mgr. Lenka Nádvorníková Počet:

Stran Obrázků tabulek grafů zdrojů příloh

77 0 9 2 20 5 + 1 CD

CD obsahuje celé znění bakalářské práce.

V Liberci dne: 19.12.2008

(2)

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

FAKULTA PEDAGOGICKÁ

Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Jméno a příjmení: Nikol Berková

Adresa: Ţitavská 2532, 470 06 Česká Lípa

Studijní program: sociální práce Studijní obor: penitenciární péče

Kód oboru: 7502 R023

Název práce: NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE Název práce v angličtině: ALTERNATIVE FAMILY CARE

Vedoucí práce: Mgr. Lenka Nádvorníková

Termín odevzdání práce: 30. 04. 2008

Bakalářská práce musí splňovat poţadavky pro udělení akademického titulu „bakalář“

(Bc.).

………

vedoucí bakalářské práce

……… ……….

děkan FP TUL vedoucí katedry

Zadání převzal (student): Nikol Berková Datum: 16.2.2007 Podpis studenta: ………...

(3)

Cíl práce:

Popsat proces přípravy rodin na náhradní rodinnou péči s ohledem na aktuální legislativu.

Základní literatura:

MATĚJČEK, Z. Náhradní rodinná péče – průvodce pro odborníky, osvojitele a pěstouny.

1. vyd. Praha: Portál, 1999.

MATĚJČEK, Z. Osvojení a pěstounská péče.1.vyd. Praha: Portál, 2002.

ARCHEROVÁ, C. Dítě v náhradní rodině. 1.vyd. Praha: Portál, 2001.

KONEČNÁ, H. Na cestě za dítětem. 1.vyd. Praha: Academia, 2001.

LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 2.vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1284-9.

(4)

Prohlášení:

Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Uţiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.

V Liberci dne: 19.12.2008 Podpis: ………..

(5)

PODĚKOVÁNÍ

Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, paní Mgr. Lence Nádvorníkové, za trpělivost, se kterou mi pomáhala při vypracování bakalářské práce.

Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Květuši Slukové za podnětné připomínky a rady, které vedly k doplnění bakalářské práce a jejímu úspěšnému dokončení.

Dále děkuji paní Blance Fidrantové, která mi umoţnila vykonat odbornou praxi na Městském úřadu v České Lípě a poskytla mi také veškerou odbornou a spisovou

dokumentaci, která mi pomohla s vypracováním bakalářské práce.

V neposlední řadě děkuji všem sociálním pracovnicím a pěstounům či ţadatelům o pěstounskou péči, kteří se na mé práci podíleli a také děkuji své rodině a nejbliţšímu

okolí za skutečně velkou trpělivost při vypracovávání bakalářské práce.

(6)

Název BP: Náhradní rodinná péče Název BP: Alternative Family Care Název BP: Ersatz Familien Behandlung Jméno a příjmení autora: Nikol Berková Akademický rok odevzdání BP: 2008/2009 Vedoucí BP: Mgr. Lenka Nádvorníková

Resumé:

Bakalářská práce se zabývala problematikou náhradní rodinné péče. Cílem bakalářské práce byl popis procesu přípravy rodin na pěstounskou péči – především pak přesný metodologický postup při ţádosti o tuto formu náhradní rodinné péče. Dalším cílem bylo upozornit na velký počet dětí, umístěných v ústavní péči a nízkou informovanost ţadatelů o pěstounskou péči o celém průběhu tohoto procesu aţ k samotnému svěření dítěte do jejich péče. Práce se skládala ze dvou částí. Jednalo se o část teoretickou, která obsahovala především vymezení a osvětlení základních pojmů, např. rodina, osvojení, poručenství, opatrovnictví, ústavní výchova, předpěstounská péče aj. a část praktickou, která je zaměřena na problematiku pěstounské péče a jejíţ závěr byl koncipován jako

„příručka“ budoucích pěstounů.

Klíčová slova:

Rodina, aspekty rodičovství, ústavní výchova, deprivace, osvojení, poručenství, opatrovnictví, pěstounská péče, dávky pěstounské péče, předpěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu.

Summary:

The bachelor work is engaged by compensatory family care. The aim of this work is a description of the procedure of preparation families for an adequate care - in the first place the metrological procedure at application for compensatory family care. The another aim is to mention a numer of children placed in institutions and low knowledge of people who ask for compensatory care till to entrust of a child to their care. The work has two parts. The first part is theoretical which explains basic concepts for instance a family,

(7)

adoption, custodianship and so on and the second part is aimed on adequate care and iots conclusion is a manual for future foster parents.

Key words:

Family aspects of parenthood, constitutional education, deprivation, adoption, guardianship, custody, foster care, foster care benefits, předpěstounská care, foster care for a transitional period.

Zusammenfassungen:

Die Arbeit behandelt Fragen der Betreuung in Pflegefamilien. Das Ziel der Diplomarbeit war eine Beschreibung des Prozesses der Vorbereitung der Familien zu fördern Betreuung - insbesondere die genaue Methode für die Anwendung dieser Form der Betreuung in Pflegefamilien. Ein weiteres Ziel war es, die Aufmerksamkeit auf die große Zahl von Kindern in die stationäre Pflege, und geringe Kenntnis der Antragsteller für die Förderung der Betreuung in der gesamten Verlauf dieses Prozesses selbst Delegation für das Kind in ihre Pflege. Die Arbeit bestand aus zwei Teilen. Dies war der theoretische Teil, in dem sich vor allem die Definition der Beleuchtungs-und grundlegende Konzepte, wie zB Familie, Adoption, Vormundschaft, Sorgerecht, eine konstitutionelle Bildung, předpěstounská Betreuung, etc. und praktischen Teil, die konzentriert sich auf Fragen der Betreuung in Pflegefamilien und der Abschluss wurde als " Guide "für die Förderung der Zukunft.

Schlüssel Worte:

Familie Aspekte der Elternschaft, verfassungsrechtlichen Bildung, Deprivation, Adoption, Vormundschaft, Sorgerecht, Förderung der Pflege, Betreuung in Pflegefamilien Vorteile, Betreuung in Pflegefamilien für eine Übergangszeit.

(8)

OBSAH

1 ÚVOD………. 9

2 TEORETICKÁ ČÁST………... 11

2. 1 RODINA……… 11

2.1.1 Vývoj rodiny………. 11

2.1.2 Charakteristika rodiny……….. 12

2.1.3 Funkce rodiny………... 12

2.1.4 Rodičovství………... 14

2.1.4.1 Aspekty rodičovství………. 14

2. 2 NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE………... 15

2.2.1 Osvojení……… 16

2.2.2 Poručenství………... 18

2.2.3 Opatrovnictví……… 18

2.2.4 Pěstounské péče……… 19

2.2.4.1 Dávky pěstounské péče……… 20

2.2.4.2 Předpěstounská péče a zařízení pro výkon pěstounské péče………... 25

2.2.4.3 Registr pěstounů a zprostředkování pěstounské péče……….. 26

2.2.4.4 Zrušení pěstounské péče……….. 29

2.2.4.5 Mezinárodní osvojení a pěstounská péče………. 29

2.2.4.6 Pěstounská péče na přechodnou dobu……….. 29

2. 3 LEGISLATIVA SOUVISEJÍCÍ S NÁHRADNÍ RODINNOU PÉČÍ………. 31

2.3.1 Zákon o rodině……….. 31

2.3.2 Zákon o sociálně – právní ochraně dětí……… 31

2.3.3 Zákon o ústavní a ochranné výchově……… 31

2. 4 SYSTÉM ZAŘÍZENÍ PRO VÝKON ÚSTAVNÍ VÝCHOVY……… 32

2.4.1 Deprivace dětí v ústavní péči……… 34

2.4.1.1 Projevy deprivace u dětí………... 36

(9)

3 PRAKTICKÁ ČÁST……… 38

3. 1 CÍL PRAKTICKÉ ČÁSTI…….………. 38

3. 2 STANOVENÍ PŘEDPOKLADŮ……… 38

3. 3 METODY VÝZKUMU………... 39

3. 4 POPIS A CHARAKTERISTIKA VZORKU……… 40

3. 5 VÝZKUM……….……… 40

3.5.1 Analýza odborné literatury a spisové dokumentace……….... 40

3.5.2 Přijetí dítěte do rodiny……….. 40

3.5.3 Statistika………... 44

3. 6 POPIS VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ……….………. 49

3.6.1 Řízené rozhovory se soc. pracovnicemi………. 49

3.6.2 Vybrané kasuistiky………..……… 53

3.6.2.1 Kasuistika č. 1……….……… 53

3.6.2.2 Kasuistika č. 2………. 54

3.6.2.3 Kasuistika č. 3………. 56

3.6.2.4 Kasuistika č. 4………. 57

3.6.2.5 Kasuistika č. 5………. 58

3. 7 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ……….………. 60

3. 8 SHRNUTÍ A INTERPRETACE ZÍSKANÝCH DAT…….……… 62

3.7.2 Kasuistika č.2……… 51

3. 8 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ………... 54

4 PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE O PĚSTOUNSKOU PÉČI….……… 64

5 ZÁVĚR……… 73

6 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ………. 75

7 SEZNAM PŘÍLOH……….……….. 77

(10)

9 1 ÚVOD

Nejlepší výchovné a ţivotní prostředí pro dítě je dobře fungující rodina, kde má dítě své nezastupitelní místo a moţnost získání těch nejcennějších emocionálních a praktických zkušeností nezbytných pro jeho harmonický a komplexní vývoj. Rodina poskytuje dítěti podporu, zázemí, jistotu a porozumění v kaţdé ţivotní situaci. V dnešní době však existuje mnoho opuštěných dětí, které nemají to štěstí vyrůstat v harmonické rodině. Ne svoji vinou o rodinu přišly nebo ji vůbec nepoznaly. V současnosti se však vyskytují pouze ojedinělé případy skutečně osiřelých dětí, kterým oba rodiče nebo jeden z nich zemřel. V takových situacích zastávají roli rodičů často prarodiče či jiní blízcí příbuzní. V naprosté většině se setkáváme s ţivotními osudy sociálně osiřelých dětí, které mají matku a otce nebo alespoň jednoho z nich, ale ti se o ně nemohou, nechtějí nebo neumějí starat. Ţádoucí proto je, aby společnost našla takovýmto dětem nejvhodnější způsob řešení jejich situace.

Bakalářská práce se věnuje náhradní rodinné péči. Tato péče je péčí o opuštěné dítě, které z jakýchkoliv příčin ztratilo svou rodinu nebo ji nikdy nenalezlo. Jelikoţ je však toto téma velmi obšírné, je práce zaměřena především na jednu z forem náhradní rodinné péče, a to pěstounskou péči. Práce je rozdělena do dvou částí – teoretické a praktické. Teoretická část práce obsahuje především vymezení a osvětlení základních pojmů, např. rodina, osvojení, poručenství, opatrovnictví, ústavní výchova, předpěstounská péče aj. Praktická část bakalářské práce se zabývá problematikou pěstounské péče, jako státem garantované formy náhradní rodinné péče, která zajišťuje dostatečné hmotné zabezpečení dítěte i přiměřenou odměnu těm, kteří se ho ujali.

V praxi se uplatňují dva typy pěstounské péče - individuální a skupinová. Individuální probíhá v běţném rodinném prostředí, skupinová v tzv. zařízeních pro výkon pěstounské péče nebo v SOS dětských vesničkách. Pěstounská péče zaniká dosaţením zletilosti dítěte

nebo můţe být zrušena jen z důleţitých důvodů rozhodnutím soudu. Děti vhodné pro pěstounskou péči jsou především sociálně osiřelé děti, které potřebují nejen trvalou

individuální péči, ale i dlouhodobou výchovu v náhradní rodině. Jedná se většinou o děti s různými zdravotními či psychomotorickými obtíţemi, děti starší, skupiny sourozenců nebo děti jiného etnika (u nás hlavně děti romské).

Hlavním cílem praktické části je přesný metodologický postup při ţádosti o tuto formu náhradní rodinné péče. Tato část je rozdělena do několika bodů, které podrobně popisují

(11)

10

potřebný postup ţadatelů pro svěření dítěte do pěstounské péče, stejně tak i náleţitosti a dokumentaci k tomuto účelu potřebné. V této části byly pouţity metody analýzy odborné a spisové dokumentace, statistiky, řízených rozhovorů se sociálními pracovnicemi a kasuistik. Závěr praktické části je koncipován jako „příručka“ budoucích pěstounů, jejíţ účelem je připravit ţadatele o pěstounskou péči na přijetí dítěte do nové rodiny a krok za krokem je provést touto ţivotní změnou.

(12)

11 2 TEORETICKÁ ČÁST

2. 1 RODINA

2.1.1 Vývoj rodiny

Předmoderními formami rodiny se zabýval L. Stone, jenţ v období od 16. do 19. století vymezil tyto fáze vývoje rodiny:1

1. Malé, nukleární rodiny, udrţující četné a intenzivní kontakty s celou komunitou.

Rodina svým členům poskytovala pouze síť širších příbuzenských a sousedských vztahů – plnila spíše ekonomickou funkci a byla zárukou přeţití. Sňatky byly proto uzavírány spíše z majetkových důvodů.

2. Druhá, přechodná forma existovala spíše jen ve vyšších vrstvách na přelomu 17. a 18. století. Nukleární rodina se vyčleňovala ze společnosti a hlavní důraz začal být kladen na mateřskou lásku a na přirozenou autoritu otce.

3. Třetí fáze, která přetrvává prakticky dodnes se začala objevovat v průběhu 19.

století. Její charakteristikou je svobodná volba partnera na základě lásky, uzavřenost vůči okolí a důraz na vlastní soukromí.2

V moderním současném světě se role rodiny uvolňuje – především není do takové míry závislá na majetkových vztazích. Ţena získala osobní, finanční a společenskou samostatnost, dokonce přestala povaţovat za nutné udrţovat vztah s muţem jen kvůli společné výchově dětí.

V České republice se rodina v tradičním pojetí rozpadá zhruba od sedmdesátých let 20. století, kdy dochází k definitivnímu překonání společenského odsudku rozvodu.To se však zpětně obrací právě proti dětem z takovýchto rodin, které neznají některé vzorce chování, protoţe je nemohly odpozorovat ve vlastní rodině z komunikace svých rodičů.

Nedokáţou řešit vlastní problémy, nebyly vedeny k úctě vůči partnerovi, k důsledné a odpovědné výchově dítěte ani k úctě k vlastním předkům a sobě samotným. Nemohou tudíţ nic z toho předat dál a jejich potomci se rozvádějí také.

1DUNOVSKÝ, J. Postavení a pocit dítěte v rodině, Sociologický časopis ČSAV 15. Praha: Academia, 1978.

S.8.

2 SCHAEFFEROVÁ, E. Co je to rodina. 1.vyd. Praha: Portál, 1995. S.15.

(13)

12

Právě nyní vyrůstá generace, která se hůře orientuje v takzvaných tradičních hodnotách.3 Podle odborníků je i v rozvrácených rodinách stále důleţitá péče o dítě - avšak v neúplné rodině si dítě nikdy nemůţe osvojit důleţité a prvořadé vzorce chování, které by se mu dostaly v úplné rodině s širokým okruhem příbuzných.

2.1.2 Charakteristika rodiny

Rodina představuje skupinu osob spjatých pokrevními svazky, jejíţ dospělí členové jsou odpovědni za výchovu dětí.

Ačkoliv právní řád České republiky neobsahuje přímo definici rodiny, za rodinu pokládá především rodinu zaloţenou manţelstvím. Rodinu můţeme však chápat také jako malou skupinu osob, které jsou navzájem spojeny nejen manţelskými a příbuzenskými, ale i jinými obdobnými vztahy a zvláště společným způsobem ţivota.

Obecně můţeme říci, ţe rodina je společenství, které se uskutečňuje na společném biologickém, ekonomickém a kulturním základě, ve vlastním materiálním a duchovním prostředí.4

2.1.3 Funkce rodiny

Funkce rodiny se vyvíjí v souvislosti se společenskými změnami a proměnou kulturních faktorů, které ovlivňují postavení rodiny ve společnosti i vztahy uvnitř rodiny. Moderní rodina pozbyla některé ze svých dřívějších funkcí. Jiné funkce pouze ztratily (popř.

získaly) na důleţitosti.

3 SOBOTKOVÁ, I. Psychologie rodiny. 1.vyd. Praha: Portál, 2001. S.13.

4 KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. 1.vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999. S.6.

(14)

13 Čtyři základní funkce rodiny:5

1) Funkce reprodukční

2) Funkce materiální – v minulosti významnější neţ nyní, kdy funguje systém sociálníc podpor a slabší členové rodiny nejsou tolik závislí na silnějších.

3) Funkce výchovná - rodina poskytuje dítěti základní orientaci v okolním světě. Funguje jako regulátor neţádoucích činností.

4) Funkce emocionální - v této oblasti je rodina jedinečná a nezastupitelná a naopak, pokud je rodina dysfunkční, je právě tato oblast nejvíce zraňující. Rodina poskytuje všem svým členům uspokojení řady potřeb. Mezi jinými potřeby podpory, pomoci a přijetí, potřeby společných rituálů, společných plánů apod.

Proto, aby rodina plnila uvedené funkce je třeba přítomnosti všech jejích členů.

Vzhledem k dítěti tedy hlavně obou rodičů. Je všeobecně známo, ţe absence jednoho z rodičů je pro sociální i emocionální vývoj dítěte velmi škodlivá a snad ani nemůţe projít bez následků. Pokud je rozpad rodiny neodvratitelný, je třeba udrţet vztahy mezi oběma rodiči a dítětem na nejvyšší moţné úrovni, aby zůstalo zachováno co nejvíce z výše zmiňovaných funkcí.

Jedním z podstatných znaků rodinné výchovy je trvalost a hloubka citových vztahů mezi dětmi a jejich rodiči, případně těmi, kdo z jakýchkoliv důvodů stojí na místě rodičů.

V citových vztazích se nejlépe, nejsilněji a nejvydatněji uspokojuje jedna z našich nejvýznamnějších duševních potřeb, potřeba ţivotní jistoty.6

5MÁROVÁ, Z., MATĚJČEK, Z., RADVANOVÁ, S. Výchova dětí v neúplné rodině. 1.vyd. Praha: SPN, 1975. S.32.

6DUNOVSKÝ, J. O rodině vlastní, nevlastní a náhradní. 1.vyd. Praha: Portál, 1994. S.17.

(15)

14 2.1.4 Rodičovství

Rodičovství obsahuje všechny úlohy spojené s výchovou dítěte, které vedou k utváření nezávislé dospělé osobnosti. Rodičovství začíná uţ před narozením dítěte a je součástí rodinných vztahů.7

2.1.4.1 Aspekty rodičovství

Mezi aspekty rodičovství patří:

1) fyzická péče – odpovědné poskytování přístřeší, lékařská péče, fyzická bezpečnost a podpora,

2) sociální vývoj a ekonomická podpora – láska, zábava, fyzický kontakt, společenská výchova a etika, morální a mentální vývoj,

3) finanční podpora – poplatky spojené se vzděláním dítěte.8

Rodičovství můţe obsahovat chválu i potrestání (domluvu). Usiluje se o vytvoření

silných emocionálních vazeb a vyhnutí se fyzickému trestu. Obecně je rodičovství jednou ze základních potřeb člověka. Stále častěji se ovšem v dnešní době setkáváme se situací,

kdy manţelé po dítěti touţí, ale nemohou je mít. Většina takových párů se nejčastěji rozhodne pro rodičovství adoptivní či pěstounskou péči, neboť rodiči nejsou ti, kdo dítě zplodí, ale ti, kdo se o něj starají a řádně je vychovávají.

7 SUNDERLANDOVÁ, M. Věda zvaná rodičovství.1.vyd. Praha: Ikar, 2008

.s.

15.

8 SUNDERLANDOVÁ, M. Věda zvaná rodičovství. 1.vyd. Praha: Ikar, 2008

.s.

25.

(16)

15 2. 2 NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE

Náhradní rodinnou péčí se rozumí péče o opuštěné dítě, které ztratilo svou vlastní rodinu nebo ji vůbec nenalezlo, v prostřední jiném, v nové rodině či tak uspořádané malé skupině, která se rodinnému systému nejvíce podobá a přibliţuje.9

Podle právního řádu České republiky patří mezi formy náhradní rodinné péče:

1) osvojení, 2) poručenství, 3) opatrovnictví, 4) pěstounská péče, 5) ústavní výchova,

6) svěření dítěte do péče jiného občana neţ rodiče.

V rozhodování o formě náhradní péče má vţdy přednost individuální péče před ústavní, pokud je to v zájmu dítěte. Proto k nařízení umístění dítěte do ústavu přistupují soudy aţ poté, není-li moţná ţádná jiná vhodnější forma náhradní rodinné péče.

Podstata náhradní rodinné péče spočívá v následujících principech:

1) Dát dítěti trvalého vychovatele – kaţdé dítě jiţ od útlého věku potřebuje vedle sebe osobu, která se o něj nejen stará, ale poskytuje mu určitý vzor do pozdějšího ţivota.

Ať jiţ jde o matku, babičku či jinou blízkou osobu, dítě si k tomuto člověku utváří silný emocionální vztah, který je pro jeho další vývoj nesmírně důleţitý. Dětem v ústavní péči tato osoba chybí, neboť střídající se personál nemůţe zajistit výchovu kaţdého dítěte zvlášť, a dítě tak nemůţe navázat hlubší vztah, a později ani ono samo nedokáţe vztah vychovatel - dítě uplatnit ve své rodině.

2) Dát dítěti trvalé postavení v kruhu širší rodiny – velmi důleţitá je v tomto případě přítomnost sourozenců. Dítě si uvědomuje, ţe je bratrem či sestrou; má tetu, strýce, babičku či dědečka a tvoří tak součást rodiny. Toho opět nemůţe dosáhnout v případě ústavní výchovy. Zde je mu sice nabídnuto společné zázemí, kde jsou si

9MÁROVÁ, Z., MATĚJČEK, Z., RADVANOVÁ, S. Výchova dětí v neúplné rodině. Praha: SPN, 1975. S.

51.

(17)

16

všechny děti rovny a výchovný prvek zde zastupují „tety“, ale postavení jednotlivého dítěte není tak jasné jako v případě umístění do rodiny, kde má kaţdý člověk své konkrétní místo.

3) Dát dítěti trvalé prostředí – kaţdé dítě potřebuje pocit bezpečí a jistoty v prostředí, které je mu dobře známé a kde se dokáţe orientovat. Tento pocit mu dává trvalé a neměnné zázemí domova, kde vše má svůj řád. Dítě v ústavní péči je přiřazováno podle svého věku do odpovídajících skupin a nemá tak moţnost ţít v trvalejším prostředí.

2.2.1 Osvojení

Osvojením vzniká mezi osvojitelem a osvojencem takový vztah, jaký je mezi rodiči a dětmi, a mezi osvojencem a příbuznými osvojitele poměr příbuzenský. Osvojitelé mají rodičovskou zodpovědnost při výchově dětí. O osvojení rozhoduje soud na návrh osvojitele. Osvojiteli se mohou stát pouze fyzické osoby, které zaručují způsobem svého ţivota, ţe osvojení bude ku prospěchu dítěte i společnosti a nemohou se jimi stát osoby, které nemají způsobilost k právním úkonům.

Český právní systém rozeznává osvojení zrušitelné a nezrušitelné. Zrušitelné osvojení se vyuţívá především u mladších dětí, kdy ještě není jistá zdravotní prognóza dítěte. Pokud zájem rodičů o dítě trvá, dochází k tzv. „readopci“, kdy nastává osvojení nezrušitelné.

Rodiče jsou zapsáni do rodného listu dítěte, coţ představuje vlastně opis z matriky. Na matrice přitom zůstávají zapsaní kromě nových i původní biologičtí rodiče dítěte. 10

Mezi osvojitelem a osvojencem musí být také přiměřený věkový rozdíl.

Jako společné dítě mohou někoho osvojit jen manţelé. K osvojení je třeba souhlasu zákonného zástupce osvojovaného dítěte. Je-li toto dítě schopno posoudit dosah osvojení, je třeba také jeho souhlasu.

Pokud jsou zákonnými zástupci osvojovaného dítěte jeho rodiče, není třeba jejich souhlasu, jestliţe:11

10 KOVAŘÍK, J. Náhradní rodinná péče v praxi.1.vyd. Praha: Portál, 2004. S.24.

11 KOVAŘÍK, J. Náhradní rodinná péče v praxi.1.vyd. Praha: Portál, 2004. S.25.

(18)

17

a) po dobu nejméně šesti měsíců soustavně neprojevovali opravdový zájem o dítě, zejména tím, ţe dítě pravidelně nenavštěvovali, neplnili pravidelně a dobrovolně vyţivovací povinnost k dítěti a neprojevují snahu upravit si v mezích svých moţností své rodinné a sociální poměry, nebo

b) po dobu nejméně dvou měsíců po narození dítěte neprojevili o dítě ţádný zájem, ačkoliv jim v projevení zájmu nebránila závaţná překáţka.

Souhlasu rodičů, kteří jsou zákonnými zástupci osvojovaného dítěte, není dále třeba, jestliţe rodiče dají souhlas k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům. Souhlas předem musí být dán osobně přítomným rodičem písemně před soudem nebo před příslušným orgánem sociálně - právní ochrany dětí. Souhlas můţe být dán rodičem nejdříve šest týdnů po narození dítěte. Před rozhodnutím soudu o osvojení musí být dítě taktéţ nejméně po dobu tří měsíců v péči budoucího osvojitele, a to na jeho náklady.

Soud je povinen zjistit na základě lékařského vyšetření a dalších potřebných vyšetření zdravotní stav osvojitelů, jejich osobnostní dispozice a motivaci k osvojení a posoudit, zda není v rozporu s účelem osvojení, a s výsledky svého šetření seznámit osvojitele i zákonného zástupce osvojence. Je povinen zjistit zdravotní stav osvojence a s výsledky

svého zjištění seznámit osvojitele i zákonného zástupce osvojence.

Soud je také povinen vyţádat si vyjádření orgánu sociálně - právní ochrany dětí.

Osvojenec přejímá příjmení osvojitele. Společný osvojenec manţelů bude mít příjmení určené pro ostatní jejich děti; to platí i v případě, ţe osvojitelem je manţel matky osvojence. Osvojením zanikají vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodinou. Zanikají také práva a povinnosti opatrovníka, popřípadě poručníka, který byl ustanoven, aby za rodiče tato práva a povinnosti vykonával. Osvojení, vyjma osvojení nezrušitelného, můţe soud zrušit jen z důleţitých důvodů na návrh osvojence nebo osvojitele. Zrušením osvojení vznikají znovu vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodinou. Osvojenec bude mít opět své dřívější příjmení.12

12 KOVAŘÍK, J. Náhradní rodinná péče v praxi.1.vyd. Praha: Portál, 2004. S.27.

(19)

18 2.2.2 Poručenství

Další formou náhradní rodinné péče je poručenství. Poručníka ustanoví soud v případech, jestliţe rodiče dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven nebo nemají způsobilost k právním úkonům. Poručník nezletilého vychovává, zastupuje a spravuje jeho majetek místo jeho rodičů.

Soud ustanoví poručníkem toho, koho doporučili rodiče dítěte, pokud to není v rozporu

s jeho zájmy. Nedoporučí-li rodiče poručníka sami, ustanoví soud poručníkem někoho z příbuzných a nebo osob blízkých dítěti či jeho rodině, popřípadě jinou fyzickou osobu.

Poručníky nezletilého dítěte mohou být ustanoveni i manţelé. V případě, ţe poručníkem nemůţe být fyzická osoba, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně - právní ochrany dětí.

Dokud není dítěti ustanoven poručník, nebo dokud se ustanovený poručník neujme své funkce, činí neodkladné úkony v zájmu dítěte a v jeho zastoupení orgán sociálně - právní ochrany dětí.

Poručník odpovídá soudu za řádné plnění této funkce a podléhá jeho pravidelnému dozoru. Je povinen podávat soudu zprávy o osobě poručence a účty ze správy jeho jmění.

Soud však můţe poručníka zprostit povinnosti podávat podrobné vyúčtování, nepřesahují- li výnosy jmění pravděpodobné náklady na výchovu a výţivu poručence.13

Poručník je povinen nejdéle do dvou měsíců po skončení svého poručenství předloţit soudu závěrečný účet ze správy jmění poručence. Této povinnosti však můţe soud poručníka zprostit. Soud také poručníka zprošťuje či odvolává poručenství, porušuje- li své povinnosti. V případě rozvodu manţelů, kteří byli poručníky, soud vţdy posoudí, zda je v zájmu dítěte, aby tuto funkci vykonávali nadále oba rozvedení manţelé. V opačném případě jednoho z nich poručenství zprostí.

2.2.3 Opatrovnictví

Dalším pojmem pouţívaným v náhradní rodinné péči je opatrovnictví. O ustanovení opatrovníka rozhoduje soud usnesením, v němţ vymezí rozsah práv a povinností k dítěti, a to vţdy s ohledem na důvod, pro který byl dítěti opatrovník ustanoven. Opatrovník vykonává pouze některá v rozhodnutí stanovená rodičovská práva, není zákonným

13 MATĚJČEK, Z. Náhradní rodinná péče.1.vyd. Praha: Portál, 1999. S. 32.

(20)

19

zástupcem dítěte. V některých případech můţe soud ustanovit opatrovníkem i orgán sociálně - právní ochrany dětí.

2.2.4 Pěstounská péče

Pěstounská péče je upravena v zákoně o rodině (§ 45a - 45d), v zákoně č. 359/1999 Sb.,

o sociálně - právní ochraně dětí, ve znění pozdějších právních předpisů (ustanovení o zprostředkování pěstounské péče, o zařízení pro výkon pěstounské péče), v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších právních předpisů

(dávky pěstounské péče) a v právních předpisech o sociálním zabezpečení (nemocenské a důchodové pojištění pěstounů).

Do pěstounské péče se svěřují děti, jejichţ výchova není u rodičů zajištěna a zájem dítěte takové svěření vyţaduje. Je to druh státem garantované a kontrolované formy náhradní rodinné péče. Dítě můţe být svěřeno do pěstounské péče fyzické osobě nebo do společné pěstounské péče manţelů. Je-li dítě svěřeno do pěstounské péče ve věku, kdy je schopno posoudit její obsah, má být zjištěno také jeho vyjádření.14

Svazek pěstounů s dítětem je podstatně volnější neţ je tomu při osvojení. Pěstounskou péčí nevzniká příbuzenský vztah dítěte s pěstouny a jejich příbuznými. Nejsou sice podloţeny právními normami, přesto se tyto vztahy obvykle neformálně vytvářejí a udrţují.15

Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu. Ten je taky oprávněn stanovit pěstounům povinnost podávat soudu pravidelné zprávy o výkonu pěstounské péče. Osoba pěstouna musí poskytovat záruku řádné výchovy dítěte. Pěstoun je povinen o dítě osobně pečovat a při péči o osobu dítěte vykonávat přiměřeně práva a povinnosti rodičů. Pěstoun má právo zastupovat dítě a spravovat jeho záleţitosti jen v běţných věcech, neboť toto právo náleţí nadále rodičům, pokud nejsou v rodičovské zodpovědnosti omezeni, zbaveni nebo je její výkon pozastaven. Takţe např. k vyřízení cestovního dokladu je třeba, aby pěstoun zaţádal o souhlas zákonného zástupce dítěte. Má-li pěstoun za to, ţe rozhodnutí zákonného zástupce dítěte není v souladu se zájmem dítěte, můţe se domáhat rozhodnutí soudu. V

14 MATĚJČEK, Z. a kol., Osvojení a pěstounská péče.1.vyd. Praha: Portál, 2007. S. 42.

15 KOVAŘÍK, J. Náhradní rodinná péče v praxi.1.vyd. Praha: Portál, 2004. S.33.

(21)

20

komunikaci se zákonnými zástupci dítěte pomáhají pěstounům sociální pracovníci příslušného obecního úřadu.16

Pěstoun nemá vyţivovací povinnost k dítěti. Ta u dětí svěřeným do pěstounské péče náleţí nadále rodičům nebo jiným osobám povinným výţivou k dítěti, které určí soud.

Dítěti v pěstounské péči zůstává příjmení po vlastních rodičích. V některých případech je později moţné jej změnit.

Pěstounská péče se vykonává buď v domácnosti pěstouna (pěstounů), nebo se k výkonu pěstounské péče zřizují zařízení pro výkon pěstounské péče. Tato zařízení mohou zřizovat obce, kraje i nestátní subjekty, jako např. SOS sdruţení dětských vesniček.

Pěstounská péče zaniká dosaţením zletilosti dítěte, tj. v 18 letech. Můţe být ovšem také z důleţitých důvodů rozhodnutím soudu zrušena. Pěstounská péče je zrušena vţdy, jestliţe o to poţádá pěstoun.

Pěstouni neţijí na rozdíl od osvojitelů v anonymitě a jejich adresa je biologickým rodičům dítěte známa z doručených rozhodnutí. Styk původních rodičů s dítětem tak není vyloučen (někdy ho však lze i rozhodnutím soudu podstatně omezit). Na druhou stranu lze z chování rodiče během pobytu dítěte v ústavním zařízení přibliţně usuzovat jeho další moţné projevy, aţ bude dítě svěřeno do náhradní rodinné výchovy (zda bude za dítětem dojíţdět, zda bude agresivní...). V poslední době se odborníci zabývají potřebou vzniku nových forem pěstounské péče jako alternativy k řešení situace dítěte jeho umístěním do dětského domova. Do budoucna by tento způsob náhradní rodinné výchovy měl být více provázán s účastí biologické rodiny dítěte.

2.2.4.1 Dávky pěstounské péče17

Dítěti v pěstounské péči náleţí podle zákona o státní sociální podpoře příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči a pěstounovi za výkon pěstounské péče měsíční odměna za kaţdé svěřené dítě. Vedle těchto dvou dávek se pěstounům poskytuje podle zákona o státní sociální podpoře téţ příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla (při péči o nejméně 4 děti). Vykonává-li pěstoun pěstounskou péči

16 KOVAŘÍK, J. Náhradní rodinná péče v praxi.1.vyd. Praha: Portál, 2004. S.29.

17 Dávky pěstounské péče (online). Praha: MPSV ČR (citace 18.3.2008). Dostupné z:

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/pestounska_pece

(22)

21

v zařízení pro výkon pěstounské péče, je odměňován podle zákona o sociálně - právní ochraně dětí.

Vedle dávek pěstounské péče náleţí dítěti i pěstounovi i další dávky státní sociální podpory, například přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a další vyjma sociálního příplatku.

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte představuje nárok dítěte svěřeného do pěstounské péče. Příspěvek se poskytuje do dosaţení zletilosti dítěte nebo nejdéle do 26 let, jestliţe jde o nezaopatřené dítě, které ţije ve společné domácnosti s osobou, která byla do dosaţení zletilosti jeho pěstounem.

Výše příspěvku na úhradu potřeb nezaopatřeného dítěte činí 2,3 násobek ţivotního minima dítěte. V případě zdravotně postiţeného dítěte se koeficient, kterým se násobí ţivotní minimum dítěte, zvyšuje úměrně stupni postiţení a činí 2,35 u dlouhodobě nemocného dítěte, 2,90 u dlouhodobě zdravotně postiţeného dítěte a 3,10 u dlouhodobě těţce zdravotně postiţeného dítěte. Výše příspěvku pro zaopatřené nezletilé dítě se stanoví jako součin částky ţivotního minima dítěte a koeficientu 1,40.18

18Dávky pěstounské péče (online). Praha: MPSV ČR (citace 18.3.2008). Dostupné z:

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/pestounska_pece

(23)

22

Tabulka č. 1 - výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle věku a zdravotního stavu dítěte v pěstounské péči měsíčně v Kč.

Nezaopatřené dítě ve věku:

Zdravé dítě Dlouhodobě nemocné

Dlouhodobě zdravotně postiţené

Dlouhodobě těţce zdravotně postiţené Koeficient 2,30 Koeficient 2,35 Koeficient 2,90 Koeficient 3,10

Do 6 let 3 680 3 760 4 640 4 960

Od 6 do 15 let 4 508 4 606 5 684 6 076

Od 15 do 26 let 5 175 5 288 6 525 6 975

Tabulka č. 1 ukazuje výši příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle věku a zdravotního

stavu tohoto dítěte v pěstounské péči. Zdravé nezaopatřené dítě do věku 6 let má nárok na 3 680,-Kč měsíčně, dlouhodobě nemocné dítě do stejného věku má nárok na 3 760,-Kč

měsíčně, dlouhodobě zdravotně postižené dítě do stejného věku má nárok na 4 640,-Kč měsíčně a dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě do stejného věku má nárok na 4 960,- Kč měsíčně. Nezaopatřené zdravé dítě ve věku od 6 do 15 let má nárok na 4 508,-Kč měsíčně, dlouhodobě nemocné dítě stejného věku má nárok na 4 606,-Kč měsíčně, dlouhodobě zdravotně postižené dítě stejného věku má nárok na 5 684,-Kč měsíčně a dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě stejného věku má nárok na 6 076,-Kč měsíčně.

Nezaopatřené zdravé dítě ve věku od 15 do 26 let má nárok na 5 175,-Kč měsíčně, dlouhodobě nemocné dítě stejného věku má nárok na 5 288,-Kč měsíčně, dlouhodobě zdravotně postižené dítě stejného věku má nárok na 6 525,-Kč měsíčně a dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě stejného věku má nárok na 6 975,-Kč měsíčně.

Odměna pěstouna

Odměna pěstouna je určitým způsobem společenské uznání osobě pečující o cizí dítě v pěstounské péči. Výše odměny činí součin ţivotního minima jednotlivce a koeficientu 1,0 za kaţdé svěřené dítě, tj. 3 126 Kč měsíčně za jedno dítě.

(24)

23

Na odměnu pěstouna ve zvláštních případech má nárok pěstoun, který pečuje alespoň o tři svěřené děti nebo alespoň o jedno svěřené dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II., III., IV. Odměna pěstouna ve zvláštních případech za kalendářní měsíc činí součin částky ţivotního minima jednotlivce a koeficientu 5,5. Za kaţdé další dítě v pěstounské péči se odměna pěstouna zvyšuje 0,5 ţivotního minima jednotlivce za kaţdé svěřené dítě a o 0,75 ţivotního minima jednotlivce, jde-li o další dítě se stupněm závislosti II., III., IV. 19

Odměna pěstouna ve zvláštních případech náleţí, jen jestliţe pěstoun není po celý kalendářní měsíc výdělečně činný. Tato odměna se pro účely zdravotního pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti posuzuje jako plat.

Tabulka č. 2 - odměna pěstouna v Kč závislá na počtu dětí v pěstounské péči

Počet dětí v pěstounské péči Výše odměny pěstouna v Kč měsíčně

1 3 126

2 6 252

3 17 193

4 18 756

1 dítě závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II., III., IV.

17 193

Tabulka č. 2 uvádí odměnu pěstouna závislou na počtu dětí v pěstounské péči. Při počtu 1 dítěte v pěstounské péči má pěstoun nárok na 3 126,-Kč měsíčně. Je-li však toto dítě závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II., III., IV., má pěstoun nárok na 17 193,-Kč měsíčně. Při počtu 2 dětí v pěstounské péči má pěstoun nárok na 6 252,-Kč měsíčně. Při počtu 3 dětí v pěstounské péči má pěstoun nárok na 17 193,-Kč měsíčně. Při počtu 4 dětí v pěstounské péči má pěstoun nárok na 18 756,-Kč měsíčně.

19Dávky pěstounské péče (online). Praha: MPSV ČR (citace 18.3.2008). Dostupné z:

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/pestounska_pece

(25)

24 Příspěvek při převzetí dítěte

Účelem příspěvku při převzetí dítěte je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě přicházející do náhradní rodinné péče. Do 31. prosince 2007 příspěvek při převzetí dítěte náleţel ve výši 4,45násobku ţivotního minima dítěte, od 1. ledna 2008 je výše příspěvku stanovena pevnými částkami podle věku dítěte.20

Tabulka č. 3 - příspěvek při převzetí dítěte v Kč

Do 31.12.2007: Od 1.1.2008:

Věk dítěte Příspěvek Věk dítěte Příspěvek

Do 6 let 7 120 Do 6 let 8 000

Od 6 do 15 let 8 722 Od 6 do 15 let 9 000

Od 15 do 26 let 10 013 Od 15 do 26 let 10 000

Tabulka č. 3 vyjadřuje výši příspěvku při převzetí dítěte. Do 31.12.2007 měl pěstoun nárok při převzetí dítěte do 6 let na příspěvek 7 120,-Kč, od 6 do 15 let na příspěvek 8 722 a od 15 do 26 let na příspěvek 10 013. Od 1.1.2008 se tento příspěvek změnil a pěstoun má nárok při převzetí dítěte do 6 let na 8 000,-Kč, od 6 do 15 let na 9 000,-Kč a od 15 do 26 let na 10 000,-Kč. Z toho vyplývá, ţe částky příspěvků při převzetí dítěte se od nového roku zaokrouhlily na celé tisíce a kromě případu při převzetí dítěte od 15 do 26 let se tyto částky zvýšily.

20Dávky pěstounské péče (online). Praha: MPSV ČR (citace 18.3.2008). Dostupné z:

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/pestounska_pece

(26)

25 Příspěvek na zakoupení motorového vozidla

Náleţí pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti. Podmínkou nároku dále je, ţe vozidlo nesmí pěstoun pouţívat pro výdělečnou činnost.

Příspěvek je poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však 100 000 Kč.

2.2.4.2 Předpěstounská péče a zařízení pro výkon pěstounské péče

Nové vztahy jsou závaţným zásahem do ţivota dětí i náhradních rodin, proto je zákonem zajištěna nezbytná doba nejméně tří měsíců tzv. předpěstounské péče, určená k adaptaci dítěte a ţadatelů na novou situaci. Jestliţe je dítě v ústavní výchově z rozhodnutí soudu, není ke svěření dítěte do předpěstounské péče třeba souhlasu rodičů. V ostatních případech je k předpěstounské péči třeba souhlasu rodičů, pokud jsou zákonnými zástupci dítěte. Po dobu trvání předpěstounské péče náleţí stejné hmotné nároky (dávky) jako v případě pěstounské péče. 21

Podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí, má ţadatel moţnost seznámit se s dítětem a podat ţádost o svěření dítěte do péče budoucích pěstounů nejpozději do 30 dnů ode dne doručení písemného oznámení krajského úřadu o vhodnosti stát se pěstounem konkrétního dítěte. Období předpěstounské péče se vyuţívá k ověření předpokladů pro vytvoření uspokojivého a úspěšného vztahu mezi dítětem a rodinou.22 Pěstounská péče můţe být také vykonávána v zařízeních pro výkon pěstounské péče (tzv. skupinová pěstounská péče na rozdíl od tzv. individuální pěstounské péče vykonávané mimo tato zařízení). Na rozdíl od individuální pěstounské péče uzavírá pěstoun se zřizovatelem dohodu o výkonu pěstounské péče v zařízení a pobírá odměnu, která se posuzuje jako plat - je tedy zdravotně a sociálně pojištěn. Ostatní hmotné nároky resp. pěstounské dávky jsou shodné s dávkami individuální pěstounské péče.

21 KOVAŘÍK, J. Náhradní rodinná péče v praxi.1.vyd. Praha: Portál, 2004. S.47 - 48.

22 NOVOTNÁ, V., BURDOVÁ, E., BRABENEC, F. Zákon o sociálně – právní ochraně dětí – komentář.

1.vyd.

Praha: Linde, 2002. S. 28.

(27)

26

Jiným takovým zařízením pro výkon pěstounské péče jsou SOS dětské vesničky, kde je pěstounskou péčí pověřena sama matka - pěstounka. Tato matka se svěřenými dětmi bydlí v samostatném domě. Skupina 10 - 12 takových domů představuje Vesničku. Rodinu v domě tvoří tedy matka a zpravidla 6 a více dětí různého pohlaví a věku. Často jsou to sourozenci pocházející z jedné vlastní rodiny, která z nějakého důvodu ve svých funkcích selhala.

2.2.4.3 Registr pěstounů a zprostředkování pěstounské péče

Registr pěstounů či osob vhodných pro pěstounskou péči vede kaţdý krajský úřad.

1. zajišťuje přípravu fyzických osob vhodných stát se pěstouny k přijetí dítěte do rodiny

a poskytuje těmto osobám poradenskou pomoc související se svěřením dítěte do pěstounské péče včetně speciální přípravy k přijetí dítěte pěstounem na přechodnou

dobu,

2. zabezpečuje alespoň jednou v roce konzultace o výkonu pěstounské péče,

3. vede pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče evidenci ţadatelů vhodných stát se pěstouny a rozhoduje o zařazení ţadatelů do evidence ţadatelů,

4. vede evidenci dětí vhodných ke svěření do pěstounské péče,

5. provádí odborné posuzování pro účely zprostředkování pěstounské péče,

6. rozhoduje o státním příspěvku pro zřizovatele zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc za pobyt a péči poskytovanou nezletilému dítěti v tomto zařízení a vyplácí tento příspěvek,

7. rozhoduje o pověření fyzických a právnických osob k výkonu sociálně-právní ochrany dětí.23

Zprostředkování pěstounské péče upravuje zákon o sociálně - právní ochraně dětí číslo 359/1999 Sb., § 20 aţ § 27 takto:24

a) zprostředkováním pěstounské péče se rozumí vyhledávání dětí vhodných ke svěření do pěstounské péče a nalezení vhodných pěstounů pro tyto děti. Provádí se pouze na

23 ŠKOVIERA, A. Dilemata náhradní výchovy. 1.vyd. Praha: Portál, 2007. S 76.

24 NOVOTNÁ, V., BURDOVÁ, E., BRABENEC, F. Zákon o sociálně – právní ochraně dětí – komentář.

1.vyd.

Praha: Linde, 2002. S. 12.

(28)

27

ţádost fyzické osoby, která má zájem stát se pěstounem,

b) zprostředkování pěstounské péče v České republice zajišťují krajské úřady a

Ministerstvo práce a sociálních věcí, osvojení dětí z České republiky do ciziny nebo dětí z ciziny do České republiky Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně, c) zprostředkování v případě pěstounské péče se neuskutečňuje, podala-li návrh na svěření dítěte osoba dítěti příbuzná nebo blízká jemu či jeho rodině,

d) obecní úřad obce s rozšířenou působností vyhledává děti vhodné do pěstounské péče i osoby vhodné stát se pěstouny a vede o dětech i ţadatelích spisovou dokumentaci,

e) spisová dokumentace ţadatele obsahuje ţádost s osobními údaji, doklad o státním občanství nebo o povolení či hlášení k pobytu na území ČR, opis rejstříku trestů, který vyţaduje obecní úřad obce s rozšířenou působností a který obsahuje i zahlazená odsouzení, zprávu o zdravotním stavu předloţenou ţadatelem, údaje o ekonomických a sociálních poměrech, písemné vyjádření ţadatele, zda souhlasí s tím, aby po uplynutí dvanácti měsíců od zařazení do evidence byl zařazen také do evidence Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí za účelem osvojení dítěte z ciziny, písemný souhlas ke zjišťování potřebných údajů o způsobu ţivota ţadatele a vhodnosti výchovného prostředí, písemný souhlas s účastí na přípravě osob k přijetí dítěte do rodiny, a stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k ţádosti,

f) ţádost o svěření dítěte do pěstounské péče se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností místa bydliště ţadatelů,

g) obecní úřad obce s rozšířenou působností postupuje kopii spisové dokumentace o dítěti vhodném pro náhradní rodinnou péči a o ţadateli neprodleně krajskému úřadu,

h) odborné posuzování pro účely zprostředkování provádí krajský úřad nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí, jde-li o děti a ţadatele, kteří jsou v evidenci tohoto ministerstva,

i) u dětí se posuzuje úroveň tělesného a duševního vývoje včetně specifických potřeb a nároků a vhodnost náhradní rodinné péče a jejích forem,

(29)

28

j) u ţadatelů se posuzuje charakteristika jejich osobnosti, jejich zdravotní a psychický stav, předpoklady vychovávat dítě, motivace ţádosti, stabilita manţelského vztahu a

rodinného prostředí a další rozhodné skutečnosti,

k) odborné posouzení má být provedeno do 30 dnů ode dne zjištění všech potřebných skutečností,

l) ministerstvo a krajský úřad jsou oprávněny vyzvat ţadatele k osobnímu jednání za účelem posouzení jejich předpokladů a skutečností rozhodných pro svěření dítěte.

Spolupracují s obecními úřady obcí s rozšířenou působností, obcemi, zdravotnickými a školskými i dalšími odbornými zařízeními, pověřenými osobami a s odborníky pro otázky výchovy a péče o dítě,

m) zaměstnanci ministerstva a kraje mohou navštívit nebo pozvat k jednání i dítě, je-li to přiměřené jeho věku a schopnostem,

n) zjistí-li krajský úřad nebo ministerstvo, ţe v evidenci ţadatelů je ţadatel vhodný stát se pěstounem dítěte vedeného v evidenci dětí, oznámí neprodleně písemně tuto skutečnost ţadateli. Na základě oznámení krajského úřadu nebo ministerstva má ţadatel právo seznámit se s dítětem a ten, u něhoţ se dítě nachází, je povinen toto seznámení umoţnit,

o) jestliţe krajský úřad nezprostředkuje osvojení nebo pěstounskou péči do 3 měsíců od zařazení dítěte nebo do 12 měsíců od zařazení ţadatele do evidence, zašle do 15 dnů kopii údajů z těchto evidencí Ministerstvu práce a sociálních věcí pro zařazení do evidence tohoto ministerstva,

p) jestliţe Ministerstvo práce a sociálních věcí nezprostředkuje osvojení nebo pěstounskou péči do 3 měsíců od zařazení dítěte nebo do 6 měsíců od zařazení ţadatelů do své evidence, postupuje kopii spisové dokumentace Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí pro zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině.

(30)

29 2.2.4.4 Zrušení pěstounské péče

Soud můţe zrušit pěstounskou péči jen z důleţitých a závaţných důvodů a učiní tak vţdy, kdyţ o to poţádá pěstoun. Pěstounská péče jako taková zaniká dosaţením zletilosti dítěte, tj. v jeho 18 letech. Nárok na dávku má dítě svěřené do pěstounské péče a po jejím skončení (po 18. roce věku) nejdéle do 26 let, zůstane-li dítě nezaopatřené a ve společné domácnosti s bývalým pěstounem. Výše příspěvku na úhradu potřeb nezaopatřeného dítěte činí 2,3násobek ţivotního minima dítěte, v případě zdravotního postiţení se příspěvek zvyšuje.

2.2.4.5 Mezinárodní osvojení a pěstounská péče

Mezinárodním osvojením a pěstounskou péčí rozumíme osvojení či pěstounskou péči dětí do ciziny a z ciziny, které umoţňuje Úmluva o ochraně a spolupráci při mezinárodním osvojení dětí přijata dne 29. 5. 1993 Haagskou konferencí. V ČR byla tato úmluva ratifikována 11. 2. 2000, adoptovat děti dle této úmluvy je moţné ale aţ od 1. 6. 2000.

Takto lze osvojovat děti jen mezi státy, které se staly smluvními partnery této úmluvy.

Úmluva stanovuje povinnost kaţdému státu vytvořit na svém území ústřední orgán, který bude za proces mezinárodního osvojení a pěstounské péče zodpovědný. V ČR je tato povinnost uloţena Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí v Brně, který mezinárodní adopci zprostředkovává. Mimo to vymáhá i výţivné ze zahraničí a zabývá se mezinárodními únosy dětí.

V Úmluvě jsou také konkrétně vymezeny podmínky, které musí být ve všech členských státech dodrţeny a celý postup při vyřizování ţádosti a následného rozhodování, které dítě do jaké země a rodiny bude umístěno. Podmínky pro mezinárodní osvojení a pěstounskou péči jsou stejné jako na území ČR. Přibývá pouze podmínka subsidiarity. To znamená, ţe orgány jsou povinny přednostně zajistit osvojení či pěstounskou péči na území státu, kde má dítě trvalý pobyt a teprve není-li moţné najít pro něj vhodnou rodinu, hledá se rodina v cizím státě.

2.2.4.6 Pěstounská péče na přechodnou dobu

Pěstounská péče na přechodnou dobu je určena dětem, které náhle nemohou zůstat ve své rodině. Rodiny, které takovou pěstounskou péči zajišťují se pro ni sami rozhodly, jsou

(31)

30

na ni připraveny a provázeny odborným pracovníkem. Rodina průběţně spolupracuje s orgánem sociálně – právní ochrany dítěte (dále jen OSPOD). Je provázena, pravidelně supervidována a školena. Mezi pěstouny na přechodnou dobu a orgánem OSPOD existuje smlouva (dohoda) o typu a délce péče o dítě. Situace dětí se řeší, a v okamţiku, kdy se jejich situace vyjasní, náhradní rodina jim ve spolupráci s OSPOD a odborníkem pomůţe vrátit se domů nebo přejít do trvalé (adoptivní) rodiny. 25

Pěstouny na přechodnou dobu jsou zralí lidé s dobrými předpoklady a schopnostmi pro péči o děti, výchovu a rodičovství. Mají dostatečné materiální a sociální zázemí, aby se mohli o děti bezpečně starat u sebe doma. Jsou dobře informováni a vzděláni pro poskytování pěstounské péče na přechodnou dobu. Vědomě se rozhodli poskytovat právě přechodnou pěstounskou péči, tedy pěstounskou péči na kratší dobu.

Chápou důleţitost udrţování kontaktu mezi dětmi a jejich biologickou rodinou, a proto podporují pozitivní vztahy a setkávání. Jsou prověřeni jako bezpeční náhradní

rodiče a přiměřeně vzdělaní v oblasti péče o děti v obtíţné rodinné situaci.

Odbornou organizací jsou dobře připraveni a vyškoleni, dokáţí spolupracovat s odborníky.

Kvalitní přechodná pěstounská rodina se postupně můţe starat o další a další svěřené děti (nejedná se však o velké pěstounské rodiny). Přechodná pěstounská péče je poskytována individuálně podle potřeb dítěte.

25 ŠKOVIERA, A. Dilemata náhradní výchovy. 1.vyd. Praha: Portál, 2007. S 57.

(32)

31

2. 3 LEGISLATIVA SOUVISEJÍCÍ S NÁHRADNÍ RODINNOU PÉČÍ

2.3.1 Zákon o rodině

Zákon o rodině, číslo 94 z roku 1963, přímo souvisí s náhradní rodinnou péčí. Kromě manţelství – jeho vzniku, zániku a vztahy mezi manţeli – upravuje také vztahy mezi rodiči a dětmi. Především pak rodičovskou zodpovědnost, výchovná opatření, určení rodičovství a všechny druhy náhradní rodinné péče.

2.3.2 Zákon o sociálně - právní ochraně dětí

Sociálně - právní ochrana dětí je zaručena v České republice zákonem číslo 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Na její realizaci se významným dílem podílejí zejména odbory sociálních věcí a oddělení sociálně - právní ochrany. Sociální pracovníci v rámci sociálně - právní pomoci zajišťují poradenství včetně doporučení či zprostředkování odborné nebo specializované pomoci a sluţby jinými institucemi. 26

2.3.3 Zákon o ústavní a ochranné výchově

Zákon o ústavní a ochranné výchově č. 109/2002 Sb. upravuje především zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, kterými jsou :

a) diagnostický ústav, b) dětský domov,

c) dětský domov se školou, d) výchovný ústav.

Zařízení poskytují péči jinak poskytovanou rodiči nebo jinými osobami, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, dětem s nařízenou ústavní výchovou nebo uloţenou ochrannou výchovou.

26 NOVOTNÁ, V., BURDOVÁ, E., BRABENEC, F. Zákon o sociálně – právní ochraně dětí – komentář.

1.vyd.

Praha: Linde, 2002. S. 12.

(33)

32

Těmto dětem je poskytováno plné přímé zaopatření, a to : a) stravování, ubytování a ošacení,

b) učební potřeby a pomůcky,

c) úhrada nezbytně nutných nákladů na vzdělávání,

d) úhrada nákladů na zdravotní péči, léčiva a zdravotnické prostředky, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, pokud nebyla péče vyţádána osobami odpovědnými za výchovu,

e) kapesné, osobní dary a věcná pomoc při odchodu zletilých ze zařízení, f) úhrada nákladů na dopravu do sídla školy.27

Do zařízení jsou umísťovány i děti s mentálním, tělesným, smyslovým postiţením, s vadami řeči, popřípadě s více vadami, u nichţ byla nařízena ústavní výchova, uloţena ochranná výchova nebo nařízeno předběţné opatření, pokud stupeň zdravotního postiţení neodpovídá jejich umístění do ústavu sociální péče nebo do specializovaného zdravotnického zařízení. Pro tyto děti zařízení zajistí vhodné podmínky úpravou denního reţimu a vybavenosti zařízení, jejichţ přiměřenost posoudí příslušný praktický lékař pro děti a dorost, s nímţ zařízení uzavřelo smlouvu o poskytování zdravotní péče.28

2. 4 SYSTÉM ZAŘÍZENÍ PRO VÝKON ÚSTAVNÍ VÝCHOVY

Umisťování dětí do náhradní rodinné péče je u nás moţné teprve od roku 1963, kdy byl vydán zákon o rodině. Otevřela se tím nová perspektiva pro adopci a později i pěstounskou péči, či jiné formy nahrazující rodinnou výchovu a zázemí. Do popředí zájmů se tím dostaly potřeby dítěte, jakoţto jedince. Byla soustředěna pozornost na nedostatky ústavní výchovy, která nemohla při svých moţnostech nahradit nezastupitelnou roli rodiny při formování charakteru dítěte a v potaz se začaly brát i psychické potřeby svěřenců v ústavech, které byly omezeny na minimum.

Zákon o rodině č. 94/1963 Sb. také umoţnil zbavit rodiče jejich rodičovských práv,

27KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. 1.vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999. S.32.

28 KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. 1.vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999. S.36 -38.

(34)

33

pokud své rodičovské povinnosti zanedbávali anebo rodičovská práva zneuţívali. Zákon umoţnil uvolnění dětí po právní stránce a vyhledání adoptivní rodiny zanedbávaným dětem, které byly nuceny předtím trvale pobývat v ústavní výchově.

Poprvé tak byla umoţněna výchova formou adopce (osvojení). I přes vydání tohoto zákona však v ústavní výchově zůstalo mnoho dětí „nevhodných“ pro adopci. Šlo především o děti starší, o děti s váţnou zátěţí, o děti výrazně deprivované nebo o děti se zjevnými poruchami např. somatickými, smyslovými či intelektovými. Dalším případem špatně umistitelných dětí byly i děti romského původu, přestoţe byly bez jakýchkoli potíţí fyzických či psychických. Pro všechny tyto děti byla vytvořena pěstounská péče. Nejprve, ještě před jejím uzákoněním se prováděla v třech centrech jako experiment, čímţ byl vytvořen hodnotný podklad pro systém náhradní rodinné péče.

Zařízení pro výkon ústavní výchovy spadají do resortu zdravotnictví, školství, mládeţe a tělovýchovy a práce a sociálních věcí:29

a) Ústavní výchova dětí od narození do tří let věku se vykonává ve zdravotnických zařízeních. Pro děti do jednoho roku jsou určeny kojenecké ústavy, děti od jednoho do tří let jsou umísťovány v dětských domovech. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v ustanovení § 15 odst. 15 pak výslovně stanoví, ţe zdravotní péče poskytovaná v kojeneckých ústavech, jeslích a dětských domovech se hradí z rozpočtu zřizovatele.

b) Pokud je výkon ústavní a ochranné výchovy nezletilých dětí zpravidla od 3 do 18 let, případně zletilé osoby do 19 let, realizován na základě zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů,

jedná se o tato zařízení: diagnostický ústav, dětský domov, dětský domov se školou a výchovný ústav. Základní organizační jednotkou po práci s dětmi v zařízení je výchovná skupina nebo rodinná jednotka. Úhrada péče za pobyt ve školských zařízeních je upravena v § 27 zák. č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné

29 KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. 1.vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999. S.41 - 45.

(35)

34

péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů. Osoby odpovědné za výchovu a děti s vlastními pravidelnými příjmy přispívají příspěvkem na úhradu péče poskytované dětem v zařízeních.

c) Ústavní výchova můţe být vykonávána také v domovech pro osoby se zdravotním postiţením.

Děti jsou do ústavní péče umisťovány především ze tří důvodů:

1) Rodiče se o dítě nemohou starat - např. při rozpadu rodiny z různých příčin (úmrtím, nemocí či invaliditou rodičů), z důvodů společenských (nezaměstnanost, hladomor, politické zvraty, válka) atd.

2) Rodiče se nedokáţí o dítě starat – jde o situaci, kdy rodiče nejsou schopni svým dětem zajistit přiměřený rozvoj a uspokojit jejich základní potřeby. Typické pro takovéto rodiče je mladost, nezralost, nedostatek ţivotních zkušeností, nejasná ţivotní perspektiva či neschopnost vyrovnat se se zvláštními situacemi – např.

narození handicapovaného dítěte, chronické onemocnění dítěte atd.

3) Rodiče se o dítě nechtějí starat – příčinou je např. jejich disharmonický vývoj, různé typy psychopatií, aj. Poruchy jim zabraňují náleţitě plnit všechny rodičovské role a úkoly, které jsou od nich očekávány. Jejich zájem o dítě je minimální nebo ţádný, dítě zanedbávají a vývoj dítěte je tak váţně ohroţen nebo poškozen.

2.4.1 Deprivace dětí v ústavní péči

Deprivace je stav, který vzniká, jestliţe člověk nemá uspokojovány základní psychické potřeby v dostačující míře a po dosti dlouhou dobu.30

Psychické potřeby můţeme dělit do čtyř úrovní, které se ovšem ve vývoji jedince i v kaţdé aktuální situaci vzájemně prolínají. Tyto potřeby trvají po celý ţivot, mění se jejich intenzita a způsob uspokojování.

V první úrovni dítě potřebuje být podněcováno, stimulováno v oblasti zrakové, sluchové, hmatové atd. Potřebuje kolem sebe nejen různé hračky, pěkné prostředí, ale i

30MATĚJČEK, Z., LANGMEIER, J. Psychická deprivace v dětství.1.vyd. Praha: Potrál, 1974. S.30.

References

Related documents

- Investiční rozhodnutí, které odpoví na otázku, zda se má vůbec investice realizovat nebo nikoliv, tedy zda posuzovaná investice dostatečně naplňuje

Základní škola v Kravařích v předškolním období nemá nijak významný vliv na předškolní dítě, je však naší snahou prostředí základní školy co nejblíže poznat, neboť to

Dynamický vývoj ekonomiky lze považovat za výsledek volného pohybu zboží a kapitálu a hlavní zdroj ekonomického růstu ve sledovaném období byl zejména zahraniční

Tato zkouška se provádí podle normy ČSN EN ISO 14273 Rozměry vzorku a postup pro zkoušení střihem odporových bodových, švových a výstupkových svarů.. 6.1 je znázorněno

Ve ferituje koncentrováno napětí, a tak dochází k jeho zpevnění.V DP ocelích je účelně ponecháno větší množství uhlíku pro lepší kalitelnost (tvorba martenzitu

Bylo řečeno, že ve tkacím procesu při tvorbě prošlupu, kdy jsou osnovní nitě opakovaně namáhány vysokou frekvencí při vysokých rychlostech tkaní, dochází k

(23) V rámci resocializačního procesu lze využívat poznatků zejména z oblasti penitenciární pedagogiky, speciální pedagogiky a penitenciární

Inovace bude provedena s cílem uspokojit nové požadavky a potřeby výrobního procesu JC CL a zároveň zachovat hlavní funkce současného řešení. Základní