Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta
Studijní program: 6202 - Hospodářská politika a správa Studijní obor: Pojišťovnictví
Analýza polského pojistného trhu a porovnání s českým pojistným trhem
The Analysis of The Polish Insurance Market and The Comparison with The Czech Insurance Market
DP – PO – KPO – 2008 - 12
TEREZA LACHOUTOVÁ
Vedoucí práce: Ing. Radek Moc, Ph.D. (Česká pojišťovna a. s.) Konzultant : Ing. Ivana Šafarčíková (Katedra pojišťovnictví)
Počet stran 86 Počet příloh 4
Datum odevzdání 9. 5. 2008
Prohlášení
Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 - školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL;
v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracoval(a)
samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.
Datum: 9.5.2008
Podpis: ...
Poděkování
Tímto bych chtěla poděkovat především vedoucímu mé diplomové práce panu Ing. Radkovi Mocovi Ph.D. a konzultance Ing. Ivaně Šafarčíkové za poskytnutí užitečných
rad a věcných připomínek.
Zvláštní poděkování bych ráda vyjádřila rovněž mé rodině a přátelům.
Resumé
Cílem této diplomové práce s názvem „Analýza polského pojistného trhu a porovnání s českým pojistným trhem“ je analyzovat polský pojistný trh v období roků 2002 až 2006.
Text je nejdříve věnován vnějším faktorům, které daný pojistný trh ovlivňují. Základním demografickým údajům polské populace a nejvýznamnějším ekonomickým ukazatelům.
Poté je pozornost zaměřena na samotný pojistný trh. Je stručně popsána jeho historie a vývoj. Dále se výklad zabývá pojišťovacími subjekty a pojistnými produkty v rámci životního a neživotního pojištění. Poslední část práce patří porovnání polského pojistného trhu s českým pojistným trhem pomocí vybraných ukazatelů, jako jsou například hrubé předepsané pojistné, náklady na pojistná plnění, počet pojišťoven, podíl zahraničního kapitálu na základním kapitálu pojišťoven a ostatní.
Summary
The objects of this thesis “The Analysis of The Polish Insurance Market and The Comparison with The Czech Insurance Market” are to analyse the Polish insurance
market between the years 2002 and 2006 and to compare its level of development with the Czech one. The first part is highlighting the external factors that have an influence on the local insurance market. The basic demographic data of the Polish population and the key economic indicators is also included. The second part is focused on the insurance market by describing its history and evolution in time. Insurance undertakings, insurance products and services related to the life and non-life insurance is also described. The last part represents the comparison between the Polish and the Czech insurance market through a set of selected indicators like for example the gross premium written, the costs of indemnity, the number of insurance companies, the proportion of external capital to the primary capital and others.
Klíčová slova
Distribuční kanály Distribution channel Hrubé předepsané pojistné Gross written premium Hrubý domácí produkt Gross domestic product Neživotní pojištění Non-life insurance Pojistné plnění Indemnity
Pojistný trh Insurance market
Pojištěný Insured
Pojišťovací agent Insurance broker
Pojišťovna Insurance company
Polsko Poland
Základní kapitál Primary captital Životní pojištění Life insurance
Obsah
Seznam použitých zkratek ... 11
Seznam tabulek a obrázků... 13
Úvod ... 15
1 Obecné informace ... 17
1.1 Polská republika ... 17
1.2 Historie ... 18
2 Demografické údaje o Polsku ... 20
2.1 Věková struktura populace ... 20
2.2 Porodnost a plodnost... 21
2.3 Mortalita... 22
2.4 Migrace... 23
2.5 Důsledky demografického vývoje Polska ... 24
2.6 Penzijní reforma ... 26
3 Ekonomické údaje ... 28
3.1 Vývoj hrubého domácího produktu... 28
3.2 Vývoj míry inflace... 30
3.3 Vývoj míry nezaměstnanosti ... 31
3.4 Příjmy obyvatel... 32
3.5 Shrnutí ... 34
4 Historie a vývoj polského pojistného trhu... 36
4.1 Historie polského pojistného trhu ... 36
4.2 Vývoj polského pojistného trhu ... 38
4.2.1 Vývoj počtu pojišťoven ... 39
4.2.2 Vývoj hrubého předepsaného pojistného ... 40
4.2.3 Vývoj pojistného plnění ... 41
4.2.4 Vývoj základního kapitálu pojišťoven ... 42
4.2.5 Vývoj finančního umístění technických rezerv pojišťoven... 43
5 Subjekty působící na polském pojistném trhu... 45
5.1 Pojišťovny ... 45
5.1.1 Počet komerčních pojišťoven ... 46
5.1.2 Koncentrace pojistného trhu... 47
5.1.3 Řízení rizik v pojišťovnách ... 51
5.2 Zajišťovny ... 52
5.3 Zaměstnanci... 53
5.4 Ostatní subjekty pojistného trhu v Polsku ... 54
5.4.1 Dozor ... 55
5.4.2 Ombudsman... 56
5.4.3 Polská asociace pojišťoven (Polska Izba Ubezpieczén)... 56
5.4.4 Polská kancelář pojistitelů
(Polskie Biuro Ubezpieczycieli Komunikacyjnych) ... 57
5.4.5 Pojišťovací záruční fond (Ubezpiezceniowy Fundusz Gwarancyjny) ... 58
6 Pojistné produkty ... 59
6.1 Podíl hrubého předepsaného pojistného v životním a neživotním pojištění... 59
6.2 Podíl jednotlivých druhů produktů na pojistném trhu... 60
6.2.1 Struktura produktů na trhu životního pojištění... 61
6.2.2 Struktura produktů na trhu neživotního pojištění ... 63
6.2.3 Povinné pojištění ... 64
6.3 Distribuční kanály ... 65
6.3.1 Distribuční kanály v životním pojištění ... 66
6.3.2 Distribuční kanály v neživotním pojištění... 67
6.3.3 Shrnutí ... 68
7 Porovnání pojistných trhů Polska a ČR podle vybraných ukazatelů... 69
7.1 Počet pojišťoven ... 69
7.2 Podíl zahraničního kapitálu na ZK pojišťoven... 70
7.3 Hrubé předepsané pojistné... 72
7.4 Náklady na pojistná plnění ... 74
7.5 Škodovost ... 75
7.6 Pojištěnost ... 76
7.7 Shrnutí ... 78
Závěr ... 80
Seznam příloh ... 86
Seznam použitých zkratek apod. a podobně
CEA Evropská federace národních asociací pojistitelů CEI Středoevropská iniciativa
CBSS Rada států Baltského moře ČNB Česká národní banka ČR Česká republika EU Evropská unie
HDP Hrubý domácí produkt Kč česká koruna
km2 kilometr čtvereční mil. milión
např. například
NP neživotní pojištění NATO Severoatlantická aliance
OBSS Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OSN Organizace spojených národů
PIU Polská asociace pojišťoven PLN zlotý
Polsko Polská republika resp. respektive
RVHP Rada vzájemné hospodářské pomoci S. A. Spolka Akcyjna (akciová společnost) SSSR Svaz sovětských socialistických republik tzv. takzvaný
tzn. to znamená tj. to je
USD americký dolar V4 Visegradská čtyřka
WTO Světové obchodní organizace ŽP životní pojištění
ZK základní kapitál
% procento
Seznam tabulek a obrázků
Tabulka 1 - Základní údaje o Polsku
Tabulka 2 - Věková struktura polské populace (v %) Tabulka 3 - Střední délka života polské populace Tabulka 4 - Migrace polské populace
Tabulka 5 - Vývoj počtu obyvatel (v tisících) Tabulka 6 - Průměrný věk polské populace Tabulka 7 - Růst HDP (v %)
Tabulka 8 - Průměrné roční tempo růstu HDP (v %) Tabulka 9 - Průměrná hrubá měsíční mzda
Tabulka 10 - Minimální měsíční mzda Tabulka 11 - Počet pojišťoven
Tabulka 12 - Hrubé předepsané pojistné (v mil. zlotých) Tabulka 13 - Náklady na pojistná plnění (v mil zlotých) Tabulka 14 - Výše základního kapitálu (v mil. zlotých) Tabulka 15 - Podíl zahraničního kapitálu na ZK (v %)
Tabulka 16 - Finanční umístění technických rezerv (v mil zlotých) Tabulka 17 - Podíly 10 největších pojišťoven na trhu v roce 2006 (v %)
Tabulka 18 - Podíl pasivního zajištění na hrubém předepsaném pojistném (v %) Tabulka 19 - Počet zaměstnanců
Tabulka 20 - Podíl jednotlivých produktů životního pojištění (v %) Tabulka 21 - Podíl jednotlivých produktů neživotního pojištění (v %) Tabulka 22 - Pojištěnost v Polsku a ČR (v %)
Tabulka 23 - Ukazatelé pojistného trhu za rok 2006
Obrázek 1 - Počet živě narozených dětí v Polsku Obrázek 2 - Vývoj míry inflace (v %)
Obrázek 3 - Vývoj míry nezaměstnanosti (v %) Obrázek 4 - Počet životních a neživotních pojišťoven
Obrázek 5 - Podíly pojišťoven na trhu životního pojištění v roce 2006 Obrázek 6 - Podíly pojišťoven na trhu neživotního pojištění v roce 2006
Obrázek 7 - Hrubé předepsané pojistné životního a neživotního pojištění (v mil. zlotých)
Obrázek 8 - Pojistné produkty životního pojištění v roce 2006 Obrázek 9 - Pojistné produkty neživotního pojištění v roce 2006 Obrázek 10 - Distribuční kanály v životním pojištění v roce 2006 Obrázek 11 - Distribuční kanály v neživotním pojištění v roce 2006 Obrázek 12 - Celkový počet pojišťoven v Polsku a ČR
Obrázek 13 - Podíl zahraničního kapitálu na ZK pojišťoven v Polsku Obrázek 14 - Hrubé předepsané pojistné v Polsku a ČR (v mil. Kč)
Obrázek 15 - Tempo růstu hrubého předepsaného pojistného ŽP v Polsku a ČR (v %) Obrázek 16 - Náklady na pojistná plnění v Polsku a ČR (v mil. Kč)
Obrázek 17 - Škodovost v Polsku a ČR (v %) Obrázek 18 - Pojištěnost v Polsku a ČR (v %)
Úvod
Pojišťovnictví je specifické odvětví ekonomiky státu, které umožňuje udržet ekonomickou stabilitu podnikatelských subjektů a životní úroveň obyvatel. Zahrnuje v sobě všechny pojišťovací instituce, jež mají povolení k podnikání na daném pojistném trhu. Tyto instituce disponují obrovským množstvím finančních prostředků, jsou tedy velmi důležitými aktéry na celém finančním trhu.
Cílem této práce je analyzovat pojistný trh Polské republiky. Vzhledem k tomu, že Polsko bylo v minulosti zasaženo podobnými událostmi jako Česká republika, bude
zajímavé porovnat na závěr současnou situaci na polském a českém pojistném trhu. Výklad se zaměří pouze na komerční pojištění a s ním spojené činnosti.
Mezi nejvýznamnější události nedávné doby v polské historii patří vstup do Evropské unie, který se uskutečnil před čtyřmi lety. Z tohoto důvodu bude zkoumáno období od roku 2002 do roku 2006, které zahrnuje situaci před i po vstupu do Evropské unie.
První kapitola zmíní obecné informace o dané zemi a popíše nedávnou minulost polského státu.
Ve druhé kapitole bude pozornost soustředěna na demografické údaje polské populace.
Demografická struktura obyvatelstva je jedním z vnějších faktorů, které mají na stav pojistného trhu vliv. V tomto směru se výklad zaměří na delší časové období,
ze kterého bude demografický vývoj populace více zřetelný. Budou použity ukazatelé jako střední délka života, počet živě narozených dětí, migrace apod.
Třetí kapitola bude pojednávat o ekonomické situaci v Polsku (i ČR). Stav ekonomiky státu hraje rovněž významnou roli v ovlivňování vývoje pojistného trhu. Budou popsány nejdůležitější ukazatelé úrovně hospodářství a to hrubý domácí produkt, míra inflace, míra nezaměstnanosti a příjmy obyvatelstva.
Čtvrtá kapitola se bude výhradně zabývat polským pojistným trhem. Nejdříve jeho historií a poté vývojem, který bude demonstrovat několik důležitých ukazatelů trhu.
V páté kapitole budou představeny subjekty působící na daném pojistném trhu, především pak pojišťovny. Dále také ve stručnosti zaměstnanci pojišťoven respektive jejich počet v rámci sektoru pojišťovnictví, dozorový orgán, Polská kancelář pojistitelů, Pojišťovací garanční fond a další.
Šestá kapitola popíše pojistné produkty na polském trhu a nejvyužívanější způsoby prodeje z hlediska životního a neživotního pojištění v současné době.
V sedmé kapitole bude uvedeno závěrečné porovnání polského a českého pojistného trhu. Pro srovnání budou použity vybraní ukazatelé, například výše hrubého předepsaného pojistného, podíl zahraničního kapitálu na základním kapitálu pojišťoven, škodovost, pojištěnost a další.
1 Obecné informace
1.1 Polská republika
Polská republika neboli Polsko je stát, který leží ve střední Evropě. Tento stát sousedí na západě s Německem a Českou republikou, se Slovenskem na jihu, Běloruskem a Ukrajinou na východě a na severu s Litvou a Ruskem. Ze severu má Polsko také přístup
k Baltskému moři. Základní informace představuje tabulka 1. [40]
Tabulka 1 – Základní údaje o Polsku
Hlavní město Varšava
Rozloha 312 685 km2
Počet obyvatel 38 513 000 (2007) Hustota zalidnění 123 obyvatel/km2 Úřední jazyk polština
Národnostní složení Poláci
Náboženství římsko-katolické Státní zřízení republika
Měna zloty (PLN)
HDP/1 obyvatele 8.890 USD (2007) Zdroj: Zpracováno dle [40]
Polská republika je demokratická země, jejíž politický systém je založen na hodnotách,
ke kterým patří národní suverenita, nezávislost a také svoboda jednání politických stran, dělba moci, lokální samospráva, nezadatelná úcta k lidským právům, která podpírá
právní systém, a svoboda jednotlivce. Po více než desetiletí transformace přispívá Polská republika svou energií a dynamikou k vytvoření jednotné Evropy bez napětí. Podporuje
evropský integrační proces a vizi směřující ke kontinentu nezávislých občanů a spolupracujících regionů. [37]
1.2 Historie
V roce 1939 bylo Polsko rozděleno mezi nacistické Německo a SSSR. V průběhu 2. světové války nacisté povraždili miliony Poláků a polských Židů. Po ukončení války
Polsko společně s Bulharskem, Československem, Maďarskem, Rumunskem a SSSR založilo v souvislosti s poválečným rozdělením Evropy Radu vzájemné
hospodářské pomoci.
RVHP vnikla v roce 1949 a byla mnohostrannou mezistátní ekonomickou organizací zmíněných socialistických zemí. Dalšími členy RVHP se později staly Albánie, Německá demokratická republika, Mongolsko, Kuba a Vietnamská socialistická republika. Cílem činnosti RVHP byla koordinace vědecko výzkumné, výrobní, investiční a obchodní spolupráce členských zemí. Negativním rysem ekonomického vývoje v RVHP bylo jeho odtržení od vývoje světové ekonomiky. K tomuto odtržení vedly především vypjaté politické vztahy mezi Východem a Západem, později však na ně navázaly i faktory ekonomické - zvyšování rozdílů v produktivitě práce, ekonomické úrovni, kvalitě ekonomického růstu, kvalitativních parametrech vyráběné produkce. Po změně politických režimů v zemích střední a východní Evropy zesílily uvnitř RVHP dezintegrační tendence a její činnost byla postupně omezována a v roce 1991 definitivně ukončena. Přechod těchto zemí od centrálně plánovaného hospodářství k tržní ekonomice znamenal konec světa dvou pólů a postupnou homogenizaci světového hospodářství. Uvedené změny se odrážejí i v institucionalizaci mezinárodních ekonomických vztahů.
Československo, Maďarsko a Polsko, ve snaze vyplnit mocenské vakuum vzniklé
ve střední Evropě právě po rozpadu RVHP, se rozhodli podepsat v roce 1990 tzv. Visegrádskou dohodu o vzájemné spolupráci na cestě k evropské
integraci. Od roku 1999 je Polsko také jedním z členských států Severoatlantické aliance (NATO). Dne 1. 5. 2004 společně z dalšími státy včetně ostatních členů V4 vstoupilo do Evropské unie. Polská republika je také členem Organizace spojených národů (OSN) a aktivně se podílí na práci této organizace zejména v rámci mírových misí. Aktivně pracuje jako člen Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Je členem
(OECD) a řady dalších mezinárodních organizací. V rámci regionu je členem nejen V4 ale i Středoevropské iniciativy (CEI) či Rady států Baltského moře (CBSS).
[16], [36], [40]
2 Demografické údaje o Polsku
Pro vývoj a růst pojistného trhu je velmi důležitý demografický vývoj dané populace.
Věková struktura populace nebo ukazatelé porodnosti a plodnosti, mortality či migrace obyvatelstva jsou faktory, které hrají významnou roli v budoucím vývoji každé populace.
Proto se jimi tato kapitola bude podrobněji zabývat. V tomto případě budou brány v úvahu údaje za delší časové období a to od roku 1990 do roku 2005 nebo 2006. Především z toho důvodu, že vývoj populace je dlouhodobý proces a demografické změny jsou lépe patrné z údajů za delší časové období.
2.1 Věková struktura populace
Rozpad centrálně plánovaného hospodářství a vznik tržní ekonomiky nebyl pouze ekonomickou transformací, ale tato změna měla vliv i na ostatní sféry, které formují společnost. Jednou z těchto sfér byla také demografie. Koncem roku 1989 se populace
Polska vyznačovala poměrně vysokým podílem produktivního obyvatelstva, tzn. ve věkovém rozmezí 15 – 64 let. Tato skupina obyvatel představovala asi 65 %
populace. Velký podíl zastávala také část populace mladší 15 let, tento podíl činil 25 %.
Jednou z příčin tohoto stavu byly dopady 2. světové války. Polsko tehdy patřilo mezi země okupované Německem, mělo poměrně vysoké ztráty populace ve věku 70 let a více
(zejména u mužů), což ovlivnilo post produktivní část populace. Druhou příčinou byl poválečný populační boom způsobený hlavně tzv. „válečným odkladem početí“, tento
boom vyrovnal proporce u produktivní složky obyvatelstva. Za zmínku jistě stojí silné katolické vyznání tamních obyvatel, které mělo na porodnost bezpochyby také vliv.
V roce 1989 vykazovalo Polsko relativně vysoký potenciál pro dlouhodobý růst z demografického hlediska. Silné populační ročníky postupně začaly vstupovat do pracovních sil. Tento vývoj je naznačen v tabulce 2, která ilustruje pouze roky 1990, 1995, 2000 a 2005, celá tabulka je uvedena v příloze 1.
Tabulka 2 - Věková struktura polské populace (v %)
Obě pohlaví Ženy Muži
Rok
0 - 14 15 - 64 65+ 0 - 14 15 - 64 65+ 0 - 14 15 - 64 65+
1990 25,27 64,78 9,95 24,09 63,78 12,13 26,51 65,83 7,66 1995 23,13 65,94 10,94 22,01 64,70 13,29 24,31 67,24 8,46 2000 19,55 68,38 12,07 18,54 66,93 14,53 20,63 69,92 9,46 2005 16,71 70,15 13,15 15,78 68,38 15,84 17,69 72,03 10,28
Zdroj: Zpracováno dle [29]
Je zřejmé, že během sledovaného období došlo k poklesu dětské složky populace a poměrně velkému nárůstu složky produktivní (početné populační ročníky přecházejí
z jedné věkové skupiny do druhé). Také je patrný nárůst obyvatel ve věku 65 let a více, který není ještě nijak dramatický. [29]
2.2 Porodnost a plodnost
Porodnost a plodnost jsou faktory, které hrají důležitou roli v ovlivňování budoucího vývoje populace. Po roce 1990 se počet narozených dětí v Polsku postupně snižoval a to až do roku 2003. Tato skutečnost je odborníky vysvětlována rozporuplně. Jedna skupina je zastáncem ekonomických důvodů, poukazuje na zhoršenou ekonomickou a bytovou situaci mladých rodin. Druhá skupina odborníků argumentuje změnou životního stylu a přiblížením reprodukčního chování společnosti západoevropských států. Konkrétní údaje o počtu narozených dětí jsou znázorněny v obrázku 1.
547 700 547 700 515 200 493 300 481 300 433 100 428 200 412 600 395 600 382 000 378 300 368 200 353 800 351 100 356 131
364 383 374 244
0 100 000 200 000 300 000 400 000 500 000 600 000
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Zdroj: Zpracováno dle [29], [35]
Obrázek 1 – Počet živě narozených dětí v Polsku
Je patrné, že se v Polsku za sledované období narodilo nejvíce dětí v letech 1990 a 1991, přičemž tento počet činil shodně v obou letech 547 700 dětí. V následujících letech lze vypozorovat klesající tendenci v počtu narozených dětí. Až od roku 2003 se tato klesající tendence změnila a pomalu se počet narozených dětí začal zvyšovat, přičemž v roce 2006 počet živě narozených dětí v Polsku činil 374 244. U nás se ve stejném roce narodilo 105 831 dětí (v předchozím roce se v ČR narodilo 102 211 dětí). [14], [29]
2.3 Mortalita
Mortalita má taktéž vliv na budoucí vývoj a strukturu populace jakékoliv země, stejně tak jako výše uvedený ukazatel plodnosti. Jako souhrnná charakteristika úmrtnosti je nejčastěji používaný ukazatel naděje na dožití při narození resp. střední délka života.
V posledních 15 letech došlo v Polsku k výraznému prodloužení střední délky života,
prostředí a dalšími činiteli. Důležitou roli při růstu střední délky života začíná sehrávat především pokles úmrtnosti u starších věkových kategorií, jak je ukázáno v tabulce 3.
Tabulka 3 - Střední délka života polské populace
Muži Ženy
věk
1990 1995 2000 2005 1990 1995 2000 2005
0 66,7 67,6 69,7 70,8 76,3 76,4 78,0 79,4
45 26,2 26,7 27,9 28,6 33,8 33,6 34,6 35,4
65 12,7 12,9 13,6 14,1 16,9 16,6 17,3 18,0
Zdroj: Zpracování dle [29]
Z údajů je vidět, že střední délka života vzrostla za sledované období o více než tři roky u mužů i u žen, přičemž u žen je vyšší. Tento vývoj tedy naznačuje, že dochází ke stárnutí populace, jelikož se lidé dožívají stále vyššího věku. Například v roce 2005 dosahovala střední délka života ve věku 65 let u mužů 14,1 let, což je o 0,5 roku více než před pěti lety. V ČR byla tato délka u stejně starých mužů 14,4, což je o 0,7 roku více než v roce 2005. U stejně starých Polek střední délka života v roce 2005 činila 18 let a u Češek 17,8 let. Lze tedy konstatovat, že střední délka života se v obou státech vyvíjí podobně.
[14], [29]
Dalším z možných ukazatelů mortality populace je počet zemřelých na 1000 obyvatel.
V Polsku dochází v tomto směru k podstatným změnám zejména u kategorie kojenců do jednoho roku a u starších ročníků 50 let a více. V období od roku 1995 do roku 2005 se počet zemřelých u této kategorie výrazně snižuje, tento fakt taktéž naznačuje stárnutí populace. Konkrétní údaje o počtu zemřelých na 1000 obyvatel jsou shrnuty do tabulky uvedené v příloze 2. [29]
2.4 Migrace
Dalším z významných faktorů ovlivňujících vývoj a strukturu populace je migrace. Tento ukazatel se používá především pro popis otevřených populací. Ve vývoji migrace obyvatel
je však velmi obtížné nalézt nějaké pravidelnosti či zákonitosti, jelikož existuje nespočet faktorů, které na ni působí. Vývoj čisté migrace ukazuje tabulka 4.
Tabulka 4 - Migrace polské populace
Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997
Čisté přírůstky -3 700 2 800 5 500 5 500 -8 300 28 900 -13 900 -2 500
Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Čisté přírůstky 500 6 400 -23 700 -16 743 -6 100 -9 600 -20 501 -12 871
Zdroj: Zpracováno dle [29]
V případě migrace polských obyvatel se zejména v posledních letech jedná o úbytky.
Pokud vezmeme v úvahu objem populace nejsou tato čísla příliš významná, nicméně větší část těchto údajů tvoří mladé ročníky. Tento pohyb populace lze přičíst zejména „odlivu mozků“, což by z pohledu konkurenceschopnosti Polska mohlo v budoucnosti znamenat potíže. [29]
2.5 Důsledky demografického vývoje Polska
V první polovině 90. let Polsko zaznamenalo zvyšování počtu obyvatel, avšak v druhé polovině prožívalo mírný pokles populace. Tuto skutečnost ilustruje tabulka 5.
Tabulka 5 - Vývoj počtu obyvatel (v tisících)
Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998
Počet obyvatel 38 183 38 309 38 418 38 505 38 581 38 609 38 639 38 660
Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Počet ob. 38 667 38 654 38 254 38 242 38 219 38 191 38 174 38 125
Zdroj: Zpracováno dle [29]
Jak údaje naznačují, v letech 1991 až 1999 počet polských obyvatel rostl poměrně rychle, přičemž tento růst se později začal zpomalovat a od roku 2000 mírně klesal.
Nejvýraznější pokles ve sledovaném období proběhl v roce 2001, ale zde je nutno zdůraznit, že pokles byl zapříčiněn sčítáním lidu, které proběhlo právě mezi lety 2000 a 2001 a jeho následným přepočtem. Kupříkladu v roce 2006 byl počet obyvatel v Polsku asi 38 125 000 a v ČR tento počet činil přibližně 10 262 000 obyvatel. [14], [29]
Dalším důsledkem demografického vývoje v Polsku je bezesporu stárnutí populace.
Tento jev bude patrný z průměrného věku obyvatel, který uvádí tabulka 6.
Tabulka 6 - Průměrný věk polské populace Průměrný věk
Rok
Obě pohlaví Muži Ženy
1990 33,28 31,71 34,77
1995 34,25 32,65 35,77
2000 35,70 34,08 37,22
2005 37,35 35,66 38,94
Zdroj: Zpracováno dle [29]
Lze vypozorovat, že průměrný věk obyvatel v Polsku zaznamenal ve sledovaných letech nárůst z 33,28 na 37,35 roku pro obě pohlaví. U žen tento nárůst činil 4,17 roku a u mužů se průměrný věk zvýšil z 31,71 na 35,66 let. Tento jev je dán poklesem dětské složky populace a růstem objemu starší části populace. Růst hodnoty tohoto ukazatele může být tedy považován za určité měřítko stárnutí populace. Podobný vývoj zvyšujícího se průměrného věku obyvatel prožívá i ČR a mnoho dalších členských zemí EU.
Obyvatelstvo Polska prošlo v průběhu 90. let podstatnými změnami nejen ekonomickými, ale i změnami demografickými. Současný stav polské populace způsobený procesem popisovaným v této kapitole lze charakterizovat:
- výrazným poklesem počtu narozených dětí i odvozených měr a ukazatelů porodnosti a plodnosti;
- zvyšováním průměrného věku populace;
- růstem střední délky života populace;
- přechodem početné generace narozené v 70. letech dvacátého století do produktivního věku.
Nejvýznamnějším znakem populační skladby Polska je tedy velký podíl generace narozené v sedmdesátých letech, která výrazně ovlivňuje vývoj hospodářské politiky, podobně jako je tomu u nás. Tato generace nejdříve silně zatížila školský systém, nyní vstoupila na trh práce a jak bude stárnout, bude stárnout i celá populace (pokud se nepředpokládají extrémní nárůsty dětské části populace či změny v měrách úmrtnosti starší generace). V nejbližších patnácti letech není bezpředmětné očekávat úbytek produktivní části populace (15 – 64 let), protože její přechod do věkové kategorie 65+
nebude vykompenzován stávající dětskou složkou. Do jaké míry se pokles podílu současné produktivní složky populace promítne do nárůstu starší části populace, bude rozhodovat další vývoj porodnosti a plodnosti. [29]
2.6 Penzijní reforma
Dramatický nárůst ekonomické neaktivity je dlouhodobě neudržitelný a vyžadoval co nejrychlejší zjednání nápravy vhodným nastavením penzijního systému, jinak by Polsku mohly hrozit problémy z hlediska dlouhodobého ekonomického růstu. Polská sociální politika byla stejně jako v jiných zemích ovlivněna historickými událostmi, zejména pak socialismus přinesl mnoho problémů. Především rozsáhlý sociální systém, který obyvatelstvo naučil očekávat důchody výhradně od státu. Navíc demografická imploze,
která v západní Evropě trvala 30 let proběhla v Polsku ale i Česku (i v Maďarsku a Slovensku) během 10 let a náraz na důchodový systém lze očekávat o to větší.
Prozíravější země tedy proto přijímají i radikálnější reformní kroky.
V Polsku proto došlo, kvůli zmiňovaným demografickým změnám, již v roce 1999 k reformám důchodového i daňového systému. Polská vláda postupně snižovala daně u právnických osob a to z 34 % v roce 1999 na 27 % v roce 2003. Reforma systému důchodového zabezpečení znamenala nahrazení jednopilířového systému třípilířovým systémem (tzn. 2 pilíře povinné a 1 pilíř nepovinný). Reforma měla zavést různorodé a diverzifikované důchodové zabezpečení, které by stabilizovalo penzijní systém.
Počáteční deficit byl financován z privatizačních příjmů státního rozpočtu. Polsko se při tvorbě důchodového systému inspirovalo od švédské sociální politiky.
První pilíř je založen na pomyslném osobním účtu v příspěvkovém systému, kde se všechny příspěvky zaznamenávají. V případě odchodu do důchodu se pak starobní
důchod, vypočte tak, že se pomyslný nashromážděný kapitál rozdělí podle délky očekávaného dožití v okamžiku odchodu do důchodu, což motivuje zdravé jedince, aby dobrovolně prodloužili svůj pracovní věk a získali vyšší důchod.
Druhý pilíř byl inspirován argentinským systémem, kdy se 9 % z celkového pojistného povinně investuje do penzijního fondu, který už záleží na výběru pojištěné osoby.
Třetí pilíř je pouze doplňkovou formou připojištění. Obsahuje složky jako jsou např. životní pojistky, skupinové důchodové připojištění, podílové investiční fondy
a další. Zaměstnavatelé i zaměstnanci mají možnost zvolit si některou z forem dobrovolného skupinového pojištění. Celkově tedy zaměstnanci přispívají do fondů 7,3 % ze mzdy.
Polsko se však potýká s řadou administrativních potíží, které sebou tato reforma přinesla. Na druhé straně je reforma populární mezi obyvatelstvem a již dnes má pozitivní
efekty na tvorbu úspor, na lepší chápání významu kapitálových trhů a koneckonců i na zeštíhlený průběžný systém, který se může lépe soustředit na svoji nejvlastnější roli, tj. odvracení chudoby. Dalším pozitivem je, že v Polsku také penzijní fondy velmi dobře stimulují rozvoj Varšavské burzy. [28], [20]
3 Ekonomické údaje
Za nejdůležitější vnější faktory, které ovlivňují pojistný trh, jsou považovány základní makroekonomické veličiny. Tedy hrubý domácí produkt, míra inflace, míra
nezaměstnanosti a dále také příjmy obyvatelstva apod. Jejich výše a vývoj mají do značné míry vliv na ekonomické prostředí, v němž pojišťovací subjekty podnikají. Třetí
kapitola je z tohoto důvodu věnována již vyjmenovaným veličinám. Bude sledovat jejich vývoj v letech 2002 až 2006 v Polsku ale i v ČR. [2]
Polská ekonomika byla v minulosti značně zasažena rozpadem bývalého sovětského bloku. Prošla rozsáhlými tržně orientovanými reformami. Od roku 1992 začala prokazovat první známky zotavení speciálně v podobě růstu HDP. V současné době dochází v ekonomice tohoto státu ke snižování úrokových sazeb, stabilnímu růstu HDP, snižování inflace a rapidnímu nárůstu zahraničních investic. Nicméně největším problémem stále zůstává vysoká nezaměstnanost a nerovnováha veřejných financí. Hnacím motorem hospodářského růstu je export, který rok od roku roste. Polsko se v současné době může pochlubit také oživením výrobní aktivity průmyslových podniků a dynamickým rozvojem služeb.
3.1 Vývoj hrubého domácího produktu
Hrubý domácí produkt je klíčovým ukazatelem vývoje ekonomiky. Je tvořen souhrnem hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích v činnostech považovaných v systému národního účetnictví za produktivní, tj. včetně služeb tržní i netržní povahy. Vývoj HDP resp. jeho růstu ve sledovaném období v obou státech znázorňuje tabulka 7. [24]
Tabulka 7 - Růst HDP (v %) Růst HDP Rok
Polsko ČR
2002 1,4 1,9
2003 3,8 3,6
2004 5,3 4,6
2005 3,2 6,5
2006 6,1 6,4
Zdroj: Zpracováno dle [10], [11]
Údaje naznačují dynamický růst HDP v Polsku i v ČR. Polská ekonomika za rok 2006
celkově rostla tempem 6,1 %, což je jenom o 3 procentní body nižší růst než u nás. Podstatný vzestup HDP probíhal hlavně po vstoupení Polska i České
republiky do EU.
Růst HDP Polska má do budoucna dobré vyhlídky, jelikož i počátkem roku 2007 zrychlilo tempo hospodářského růstu a překonalo hranici 7 % (především díky expanzi investic). K vzestupu přispěla i domácí spotřeba, jež vzrostla o 5,7 %. Z toho soukromá spotřeba zrychlila nárůst na 6,9 % z předchozích 5,1 %. Ekonomický růst v podobě zvyšujícího se HDP pozitivně přispívá k rozvoji pojišťovnictví. Tabulka 8 porovnává průměrná roční tempa růstu HDP Polska, ČR vzhledem k EU-15. [25]
Tabulka 8 - Průměrné roční tempo růstu HDP ( v %)
Země 2001 - 2003 2004 - 2006
Polsko 2,1 4,9
ČR 2,7 5,5
EU-15 1,4 2,2
Zdroj: Zpracováno dle [38]
Z údajů, které jsou uvedeny v tabulce 8 je patrné, že v letech 2004 až 2006, tedy po vstupu obou států do EU, rostl HDP v Polsku i ČR téměř o 3 procentní body více než v předcházejícím tříletém období. V ČR byl tento ukazatel dokonce vyšší o 0,6 procentních bodů vyšší než v Polské republice. Rozhodující roli zde nejspíše hrál právě
vstup obou států do EU, neboť členství v tomto společenství zvyšuje důvěryhodnost daného státu, což láká stále více investorů. Vzhledem k EU-15 jsou průměrná roční tempa růstu HDP vyšší.
3.2 Vývoj míry inflace
Inflace je obvykle definována jako růst cenové hladiny, tj. charakterizuje míru znehodnocování měny ve vymezeném časovém období. Míra inflace se měří pomocí přírůstku indexu spotřebitelských cen. Vývoj spotřebitelských cen (životních nákladů) se sleduje na spotřebních koších založených na souboru vybraných druhů zboží a služeb placených obyvatelstvem. Za cenové reprezentanty jsou vybírány takové výrobky a služby, které se významně podílejí na výdajích obyvatelstva a svým rozsahem pokrývají celou sféru spotřeby. Vývoj míry inflace v Polsku a ČR ve sledovaném období je naznačen v obrázku 2. [26]
0,8
3,5
1,0
1,9 2,1
1,9
0,1
1,8
2,5 2,8
0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4
2002 2003 2004 2005 2006
Polsko ČR
Zdroj: Zpracováno dle [12]
Obrázek 2 – Vývoj míry inflace (v %)
Vývoj míry inflace v obou zemích probíhal podobně. Největší nárůst inflace
na 3,5 %, v ČR pak míra inflace vzrostla o 2,7 procentních bodů. Tyto výrazné změny byly pravděpodobně zapříčiněny vstupem obou států do EU. [12]
3.3 Vývoj míry nezaměstnanosti
Mírou nezaměstnanosti je chápána jako tzv. míra evidované nezaměstnanosti. Tato míra je počítána jako podíl, kde v čitateli zlomku je počet evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli celkový počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil plus počet evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání
registrovaných na úřadech práce. Do počtu zaměstnaných se nezapočítávají ženy na mateřské dovolené. [27]
V posledních letech došlo v Polsku k výraznému snížení míry nezaměstnanosti (např. v roce 2006 byla 14,9 % oproti roku 2004, kdy v Polsku dosahovala 19 %), přesto je tento ukazatel v Polsku jedním z nejvyšších ze všech členských zemí EU. Zmiňovaná situace není samozřejmě stejná na celém území státu, obzvláště v Polsku jsou v různých oblastech znatelné rozdíly. Ve velkých městech jsou pracovní možnosti větší a tudíž i celková míra nezaměstnanosti nižší (největší míra nezaměstnanosti byla ve vojvodství:
warminsko-mazurskie - 23,7 %, zachodniopomorskie - 21,7 %, kujawsko-pomorskie a lubuskie - 19,3 % a nejnižší byla ve vojvodství: malopolské - 11,4 %, wielkopolské - 11,8 % a mazowiecké - 11,9 %). Hodně Poláků jezdí za prací do západní Evropy nebo pobírá sociální dávky a pracuje „načerno”. Obdobný dvojí příjem je využíván i mnoha Čechy. Vývoj míry nezaměstnanosti ilustruje obrázek 3 . [26]
14,9 17,7
19,6 19,0 19,9
8,1 9,2 9,0
9,2 9,9
0 5 10 15 20 25
2002 2003 2004 2005 2006
Polsko ČR
Zdroj: Zpracováno dle [10], [11]
Obrázek 3 – Vývoj míry nezaměstnanosti (v %)
Míra nezaměstnanosti v Polsku byla jednoznačně vyšší než v ČR, ačkoliv se jí v průběhu let dařilo výrazně snižovat. Například v roce 2006 dosahoval tento
makroekonomický ukazatel v Polsku o téměř 7 procentních bodů větší hodnoty než v České republice.
Vysoká míra nezaměstnanosti je problém nejen pro ekonomický růst země, ale také ovlivňuje vývoj pojišťovacího sektoru. Velký počet nezaměstnaných obyvatel by mohl mít nepřímý vliv na prodej pojistných produktů a negativně ovlivňovat růst pojišťovnictví daného státu, protože ztráta zaměstnání s sebou přináší především snížení příjmů obyvatel, kteří si pak nemohou individuální pojištění dovolit.
3.4 Příjmy obyvatel
Mzdy, tedy příjmy obyvatel, tvoří hlavní zdroj peněžních prostředků většiny populace.
Jejich velikost je dána vývojem celkového ekonomického prostředí. Výše a struktura příjmů obyvatel dané země dává pojišťovacím subjektům možnost ještě detailněji poznat rámec jejich podnikání a přizpůsobit se specifikům daného regionu. [2]
Průměrná hrubá měsíční mzda
Jedná se o mzdu před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, o zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Zahrnuty jsou částky v daném období zúčtované, bez ohledu na to, zda byly ve skutečnosti zaměstnancům vyplaceny. Je sledována u evidenčního počtu zaměstnanců. Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy v obou zemích
shrnuje tabulka 9. [30]
Tabulka 9 - Průměrná hrubá měsíční mzda Rok Polsko (ve zlotých) ČR (v Kč)
2002 2.098 15.866
2003 2.185 16.917
2004 2.290 18.035
2005 2.330 19.030
2006 2.477 20.211
Zdroje: Zpracováno dle [25]
Výše průměrné mzdy se v obou státech liší. Nicméně tento rozdíl není příliš velký.
V roce 2006 činila průměrná mzda 20.211 Kč v ČR a v Polsku byla 17.777 Kč po přepočtu1. U nás je tedy průměrná mzda vyšší, avšak měla by být také brána v úvahu
skutečnost, že přepočtený údaj za Polsko je zkreslený. Zejména s přihlédnutím k posilování kurzu české koruny v posledních letech.
Minimální měsíční mzda
Jedná se o nejnižší přípustnou výši odměny za vykonanou práci v pracovněprávním vztahu. Výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením v Polsku i ČR. Jak se měnila velikost minimální měsíční mzdy v letech 2002 až 2006 ukazuje tabulka 10.
1
Tabulka 10 - Minimální měsíční mzda Rok Polsko (ve zlotých) ČR (v Kč)
2002 760 5.700
2003 800 6.200
2004 824 6.700
2005 849 7.185
2006 899 (6.452 Kč) 7.570
Zdroj: Zpracováno dle [25]
Je možné si povšimnout, že minimální mzda v obou zemích od roku 2002 do roku 2006 rostla. Minimální mzda v ČR činila 7.570 Kč v roce 2006, průměrná mzda ve stejném roce dosahovala 19.030 Kč, čili minimální mzda dosahovala v ČR 37,5 % průměrné mzdy a v Polsku 36,3 %. Minimální mzda v roce 2006 pro Polsko činila po přepočtu2 6.452 Kč.
Lze tedy říci, že minimální mzda je u obou nastavena téměř shodně. [25]
3.5 Shrnutí
Polsko je v porovnání s ostatními nováčky, kteří vstoupili do EU v roce 2004, v mnoha
směrech ojedinělou zemí. Je z nich bezkonkurenčně největší. Polské hospodářství je charakterizováno značnou dynamikou, ale i přesto tento fakt patří společně s Lotyšskem
k nejchudším zemím v rámci EU. Pokud porovnáme úroveň hrubého domácího produktu na obyvatele s průměrem původní evropské patnáctky, dosáhneme na konci roku 2006 překvapivě pouze úrovně 51 %, přičemž v České republice dosahuje tato úroveň 76 %.
Některé regiony Polska dosahují dokonce jen úrovně 33 % a patří vůbec k nejchudším regionům v rámci celé EU. Polská chudoba je pozůstatkem minulosti a rozvinutého těžebního a těžkého průmyslu, jehož restrukturalizace pozvolna probíhá, ale bohužel podporuje vysokou nezaměstnanost.
Nicméně je polská ekonomika v dlouhodobém horizontu velmi dynamická, vykazující nadprůměrný hospodářský růst ve spojení s relativně nízkou inflací. Polsku se dlouhodobě
daří lákat zahraniční investory zvučných jmen a souběžně podporuje vznik ohromného množství firem a společností ve velmi progresivních odvětvích služeb. Polské hospodářství může jenom litovat někdy až úzkostlivě přísné měnové politiky centrální banky na přelomu století, která svými vysokými sazbami drasticky brzdila ekonomický růst. Polsko je díky velikosti, geografické poloze, ale i růstovému potenciálu, jež je dobře podporován čerpáním prostředků z evropských fondů, zemí velice nadějnou.
4 Historie a vývoj polského pojistného trhu
4.1 Historie polského pojistného trhu
Tato kapitola se zaměřuje na historii a vývoj polského pojišťovnictví, který vzhledem k historickým událostem probíhal velmi podobně jako v České republice. Od roku 2004 je polský pojišťovací trh, stejně tak jako český, součástí evropského integrovaného pojišťovacího trhu. Činnost pojišťovacích subjektů je proto regulována relativně novými zákony, jejichž vznik byl zcela ovlivněn postupným příjímáním jednotných směrnic vydaných Evropskou unií.
V období před 2. světovou válkou, kolem roku 1939 v Polsku působilo celkem 126 pojišťovacích institucí. Poměrně velký počet pojišťovacích subjektů, ale nepřežil 2. světovou válku a především následnou transformaci politického a ekonomického systému země. Proto v poválečném období působily na polském území pouze 2 pojišťovací instituce. Všeobecná vzájemná pojišťovna, která byla převedena na Státní pojišťovnu PZU (Powszechny Zaklad Ubezpieczeń). Ta také získala monopolní postavení na domácím trhu životního i neživotního pojištění v této době (své výsadní postavení si udržela dodnes). WARTA pojišťovna, druhá společnost, která se dokázala přizpůsobit novému systému, si udržela svou pozici především díky působení na trhu se zajištěním. V dobách
centrálně plánované ekonomiky došlo v pojišťovacím sektoru k velkému úpadku, o čemž vypovídal i počet pojišťoven působících v této době v Polsku.
V roce 1990, po celkovém vyhodnocení nepříznivé situace v polském pojišťovnictví se Ministerstvo financí odhodlalo uskutečnit reformní kroky k vylepšení pojišťovacího systému, které měly přispět k rozvoji a oživení pojistného trhu v zemi. Byl vydán Zákon o pojišťovnictví, který přinesl následující změny:
- demonopolizace polského pojistného trhu;
- otevření se trhu pro zahraniční investory;
- oddělení odvětví životního pojištění od neživotního pojištění, které mělo velký vliv na fungování a hospodaření pojišťoven;
- podrobná ustanovení všeobecných principů zahájení a provádění pojišťovací činnosti v životním a neživotním pojištění.
Tato opatření odstartovala úplně nové fungování pojišťovacího sektoru a to v tržních podmínkách. V průběhu následujících let se trh začal pomalu rozvíjet a přibližovat se tak vyspělým ekonomikám.
Dalším významným okamžikem v historii byl vstup Polské republiky do Evropské unie, což zapříčinilo vznik nového právního rámce pojišťovnictví, který zahrnuje následující zákony:
- Zákon o pojišťovnictví;
- Zákon o povinném pojištění, Pojišťovacím záručním fondu a Polské kanceláří pojistitelů majitelů motorových vozidel;
- Zákon o pojištění a penzijním dohledu a o mluvčím pojištěnců;
- Zákon o zprostředkování pojištění.
Tyto zákony byly vydány v květnu roku 2003. Modifikovaná právní úprava podléhala svými opatřeními direktivám EU, které byly vytvářeny za účelem vzniku zóny jednotného trhu. Představovala tak důležitou reformu z hlediska pojišťovnictví. Nutno podotknout, že vytvoření jednotného pojišťovacího trhu nebylo zlomovou záležitostí, ale procesem postupného přijímání jednotlivých směrnic EU, který se odehrával v časovém horizontu více než dvaceti let. Současný jednotný právní prostor tzv. jediné licence je tedy vymezený pěti principy.
První princip je v podstatě režim jediné licence. Systém jediného povolení, v oblasti evropského pasu, umožňuje jakékoli pojišťovně založené a registrované v jednom ze států EU prodávat své produkty prostřednictvím poboček či zastoupení otevřených v jiném
členském státě, nebo je prodávat přímo ze svého sídla přes hranice v celém evropském teritoriu na základě svého domácího povolení.
Druhý princip v sobě v zásadě zahrnuje zrušení systému dvojího povolování, tzn. povolení v domovské i hostitelské zemi. Tato dvojí procedura byla nahrazena
oznamovací procedurou, která je mnohem jednodušší než procedura kontroly v domovské zemi.
Třetí princip je systém vzájemného uznání povolení vydaných různými dozorčími orgány členských zemí EU, a také i uznání jimi uplatňovaných systémů dozoru.
Čtvrtý princip je téměř úplné zrušení dřívější kontroly pojistných podmínek a sazeb a její nahrazení dozorem nad solventností pojišťoven, jejich akcionářů a managementu.
Pátý princip přináší liberalizaci pravidel pro investování části technických rezerv s cílem splnit další základní princip Římské smlouvy, tj. volný pohyb kapitálu.
[1], [2], [31]
V současné době polský pojišťovací sektor prožívá etapu rozkvětu a přibližování se vyspělým trhům v západní Evropě. Tento příznivý vývoj se předpokládá i do budoucna.
4.2 Vývoj polského pojistného trhu
Pro pojišťovnictví polského státu, jako země bývalého východního bloku, znamenala první polovina devadesátých let výrazné oživení. Trh v tomto směru překonával velmi rychle
následky dlouholeté absence tržního prostředí. Přešlo se za poměrně krátkou dobu ke standardnímu modelu soustavy navzájem si konkurujících pojišťoven. Jednalo se zejména o nalezení optimální varianty přechodu od zcela zdeformovaného fungování
pojištění v podmínkách centrálně plánované ekonomiky k rozvinutému pojistnému trhu a pojistným produktům. Potenciál, který byl skryt v pojistném trhu nejen Polska,
zahraničních investorů, který měl na rozvoji pojišťovacího sektoru těchto státu velký díl.
[3]
Tato podkapitola popíše vývoj vybraných důležitých ukazatelů vyspělosti pojistného trhu daného státu v číslech a to v dvanáctiletém období od roku 1995 až 2006.
4.2.1 Vývoj počtu pojišťoven
Jako první je uveden počet komerčních pojišťoven.Tento ukazatel je jedním ze základních ukazatelů používaných v mezinárodní teorii i praxi. Počet pojišťoven v dané ekonomice může vypovídat nejen o vývoji a vyspělosti daného pojistného trhu, ale taktéž o způsobu jeho regulace. Tabulka 11 ukazuje, jak se v průběhu sledovaných dvanácti let měnil počet pojistitelů v Polsku. [2]
Tabulka 11 - Počet pojišťoven
1995 1996 1997 1998 1999 2000
Životní pojišťovny 13 15 21 24 31 35
Neživotní pojišťovny 27 31 32 31 36 33
Celkem 50 46 53 55 67 68
2001 2002 2003 2004 2005 2006
Životní pojišťovny 36 37 36 33 32 31
Neživotní pojišťovny 35 36 41 38 37 34
Celkem 71 73 77 71 69 65
Zdroj: Zpracováno dle [31]
Po rozpadu centrálně plánované ekonomiky se otevřely hranice a na polský pojišťovací trh začaly vstupovat zahraniční pojišťovny. Od roku 1995 počet pojišťoven stále stoupal až do roku 2003, přičemž výraznější růst byl zaznamenán u pojišťoven zabývajících se výhradně odvětím životního pojištění. Nicméně na trhu převládají neživotní pojišťovny.
4.2.2 Vývoj hrubého předepsaného pojistného
Ukazatel hrubého předepsaného pojistného je považován za jeden z hlavních ukazatelů pojistného trhu, jeho rozsahu, úrovně a významu. Jedná se o pojistné, které je stanoveno na dohodnuté pojistné období. Neuhrazením předepsaného pojistného ve stanovené nebo dohodnuté lhůtě pojištění zaniká a pojišťovna má nárok na dlužné pojistné. Po odpočítání nákladů je základem pro výpočet daně z příjmu pojišťovny. Předpis pojistného je účetní seznam všech položek pojistného, které se v daném účetním období mají uhradit pojišťovně.
Předepsané pojistné je také důležitým ukazatelem výkonnosti každé komerční
pojišťovny za příslušné období. Podle jeho výše se komerční pojišťovny seřazují na pojistném trhu v daném regionu či státě. Lze jej dělit na předepsané pojistné životního
pojištění a na předepsané pojistné neživotního pojištění, jako je to uvedeno v tabulce 12.
[2]
Tabulka 12 - Hrubé předepsané pojistné (v mil. zlotých)
1995 1996 1997 1998 1999 2000
ŽP 3.258 4.090 5.091 6.034 7.670 8.509
NP 6.565 7.953 10.349 11.456 12.780 12.765
Celkem 9.823 12.043 15.440 17.490 20.450 21.274
2001 2002 2003 2004 2005 2006
ŽP 8.961 9.411 10.597 12.514 15.183 21.099
NP 12.699 12.588 12.972 14.643 15.533 16.460
Celkem 21.660 21.999 23.569 27.157 30.716 37.559
Zdroj: Zpracováno dle [31]
Hodnoty ilustrují poměrně dynamický růst hrubého předepsaného pojistného ve sledovaném období v obou odvětvích, životním i neživotním pojištění. U pojištění
životního je vzestup výraznější, stává se totiž v Polsku v poslední době velmi oblíbeným.
4.2.3 Vývoj pojistného plnění
Pojistné plnění představuje hlavně peněžité plnění komerční pojišťovny klientovi po vzniku pojistné události na základě pojistné smlouvy. Pojistné plnění je pojišťovnou
vypočítaná a poskytnutá část ztráty v neživotním pojištění nebo dohodnutá pojistná částka v životním pojištěním. Podobně jako předepsané pojistné může být i pojistné plnění rozděleno na pojistné plnění za odvětví životního i neživotního pojištění.
V neživotním pojištění není jisté, zda se po dobu trvání pojištění v případě konkrétní pojistné smlouvy vyskytne pojistná událost a pokud ano, tak kolikrát. Pojistné plnění se tedy poskytne jen v případě, že pojistná událost nastala. Naproti tomu charakteristickým
rysem životního pojištění je, že pojišťovna pojistné plnění vyplatí. V tabulce 13 jsou uvedeny náklady na pojistná plnění v jednotlivých letech. [2]
Tabulka 13 - Náklady na pojistná plnění (v mil. zlotých)
1995 1996 1997 1998 1999 2000
ŽP 1.612 1.791 1.926 2.093 2.363 2.685
NP 3.868 4.421 6.291 6.537 7.932 7.911
Celkem 5.480 6.212 8.217 8.630 10.295 10.596
2001 2002 2003 2004 2005 2006
ŽP 3.331 4.164 4.978 6.149 7.550 8.462
NP 7.709 7.538 7.400 8.180 8.316 8.407
Celkem 11.040 11.702 12.378 14.329 15.866 16.869
Zdroj: Zpracováno dle [31]
Náklady na pojistná plnění v průběhu dvanáctiletého časového intervalu rostly v životním i neživotním odvětví a v roce 2006 byly za obě odvětví téměř shodné. Hlavní příčinou je pravděpodobně zvyšující se hrubé předepsané pojistné (což v první řadě naznačuje více uzavřených pojistných smluv).
4.2.4 Vývoj základního kapitálu pojišťoven
Výše základního kapitálu pojistitelů se za poslední roky výrazně zvyšuje. Důvodem je ovlivňování polského pojišťovacího sektoru novými aktéry z Evropské unie, kteří na daný trh vstupují na základě principu svobody poskytování služeb od roku 2004.
Dochází také ke konsolidaci trhu, což zahrnuje značný růst akciového kapitálu hlavních pojišťovacích společností. Znamená to rovněž, posilování kapitálových vazeb mezi
pojišťovacím a bankovním sektorem, toto provázání zapříčiňují stále častější fúze a akvizice probíhající na finančních trzích. Integrace pojišťoven a bank vychází ze shodných znaků bankovních a pojistných produktů. Níže uvedená tabulka 14 proto
vyčísluje základní kapitál všech pojišťoven působících na daném pojistném trhu.
Tabulka 14 –Výše základního kapitálu (v mil. zlotých)
1995 1996 1997 1998 1999 2000
ŽP 372 373 465 781 1.232 1.587
NP 467 544 846 1.063 1.447 1.622
Celkem 839 917 1 311 1.844 2.679 3.209
2001 2002 2003 2004 2005 2006
ŽP 1.866 2.022 2.097 2.095 2.190 2.243
NP 1.828 1.919 2.067 2.068 2.493 2.542
Celkem 3.694 3.941 4.164 4.163 4.683 4.785
Zdroj: Zpracováno dle [31]
Údaje představují zvyšování základního kapitálu pojišťoven ve sledovaných dvanácti letech. Příčiny byly uvedeny výše. Například v roce 2006 dosahoval základní kapitál všech pojišťoven téměř šestkrát vyšší hodnoty než v roce 1995.
Zásadní úlohu mají při zvyšování kapitálu finančních společnosti zahraniční investoři.
Tabulka 15 ukazuje, jak se během let vyvíjel podíl zahraničního kapitálu u polských pojistitelů.
Tabulka 15 - Podíl zahraničního kapitálu na ZK (v %)
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000
Podíl zahraničního kapitálu 14,6 18,2 25,3 32,7 50,1 59,1
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Podíl zahraničního kapitálu 67,8 71,9 71,9 72,1 76,0 76,8
Zdroj: Zpracováno dle [31]
Je možné všimnout si, že podíl zahraničního kapitálu ve sledovaném období výrazně vzrostl. Od roku 1999 je více než 50 % kapitálu na polském pojistném trhu zahraničního původu. V současné době na tomto trhu jednoznačně převažuje zahraniční vlastnictví pojišťoven. Největší podíl na trhu mají němečtí, rakouští a belgičtí akcionáři.
Je to právě silný ekonomický růst polského hospodářství, relativně nízké daně, poměrně levná kvalifikovaná a vzdělaná pracovní síla a v neposlední řadě také poloha i rozloha Polské republiky, co nejvíce láká zahraniční investory do země.
4.2.5 Vývoj finančního umístění technických rezerv pojišťoven
Ve sledovaných letech došlo k významnému nárůstu investic polských pojišťoven.
V životním pojištění je tento nárůst jednoznačně vyšší, neboť pojišťovny mohou lépe odhadnout, kolik peněžních prostředků budou potřebovat k vyplácení pojistných plnění, mohou si tedy dovolit investovat větší množství finančních prostředků. Oproti tomu v neživotním pojištění není jisté, jestli během pojistné doby pojistná událost nastane (popř. kdy a kolikrát nastane) a pojišťovna bude poté muset vyplatit pojistníkovi pojistné plnění. To je pravděpodobně důvodem toho, že pojišťovny investují podstatně menší část technických rezerv. Tabulka 16 sleduje změny ve finančním umístění technických rezerv pojišťoven.
Tabulka 16 - Finanční umístění technických rezerv (v mil. zlotých)
1995 1996 1997 1998 1999 2000
ŽP 3.701 5.319 7.536 10.751 15.069 19 419
NP 3.105 4.128 5.913 8.147 11.836 14 022
Celkem 6.806 9.447 13.449 18.898 26.905 33 441
2001 2002 2003 2004 2005 2006
ŽP 24.215 29.661 36.613 43.372 51.177 65.051
NP 16.067 18.186 23.283 26.159 30.320 35.071
Celkem 40.282 47.847 59.896 69.531 81.497 100.122
Zdroj: Zpracováno dle [31]
V Polsku pojišťovny investují nejvíce do dluhopisů. Například v roce 2005 tvořily dluhopisy více jak 50 % investic u životního pojištění a více jak 60 % investic u neživotního pojištění. [22]
5 Subjekty působící na polském pojistném trhu
Pátá kapitola představí subjekty, které působí na daném trhu. Na rozdíl od ostatních trhů nebývá pojišťovací trh soustředěný na určité místo, ale jde spíše o síť jeho subjektů, tedy pojišťoven, pojistitelů, pojišťovacích zprostředkovatelů a zajistitelů na různých místech
ekonomiky. Pojistný trh je trhem, na kterém výrazně převládá nabídka, protože se zde uchází o své budoucí klienty mnoho subjektů. Převažující nabídka na trhu je současně zárukou pro soutěž mezi jednotlivými subjekty trhu. Soutěžení probíhá
zejména pomocí cen pojistných produktů a jejich jiných specifik stejně tak, jako je tomu na jiných segmentech finančního trhu. Částečně je tato soutěživost ovlivňována dozorem v pojišťovnictví a jeho nástroji, což konkurenci do určité míry omezuje. Proto lze tvrdit, že pojišťovací sektor je také zčásti ovlivňován zásahy státu. [3]
Hlavní úlohou pojistitelů je nabízet a prodávat ta pojištění, která jsou na pojistném trhu žádána. Pojišťovny přitom musí dodržovat všechny právní předpisy a nařízení. Vytváří se segmentace pojistného trhu podle pojistných odvětví, tzn. dle životního a neživotního pojištění. Pojistitelé a zajistitelé se nezabývají pouze pojišťovací a zajišťovací činností, ale také svými dočasně volnými peněžními prostředky. S nimi vstupují i na ostatní segmenty finančního trhu. Stávají se tak často spoluvlastníky ostatních subjektů působících na finančním trhu jako jsou banky či jiné pojišťovny a zajišťovny. Tato provázanost platí i opačně a existuje nejen mezi jednotlivými složkami národního trhu, ale i mezi národním a nadnárodním finančním trhem. Pro současnost je tento jev typický, bývá velmi často
označován jako globalizace. Globalizace umožňuje postupně realizovat obchody na finančních trzích, ve všech finančních centrech celého světa. [2]
5.1 Pojišťovny
Při provozování pojišťovacích činností v Polsku jsou jedinými povolenými právními formami akciová společnost a vzájemná pojišťovna, přičemž licenci k poskytování služeb vydává polský dozorový orgán. Životní pojišťovny mají zároveň povinnost uvést v názvu, že se jedná o pojišťovnu poskytující životní pojištění. [41]
5.1.1 Počet komerčních pojišťoven
Počet komerčních pojišťoven je jedním ze základních ukazatelů používaných v mezinárodní teorii i praxi, jak již bylo zmíněno výše. Obrázek 4 ukazuje, jak tomu bylo v sledovaném období let 2002 až 2006 z rámci životního i neživotního pojištění. [2]
37 36 33 32 31
36 41
38 37
34
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90
2002 2003 2004 2005 2006
Životní pojišťovny Neživotní pojišťovny
Zdroj: Zpracováno dle [31]
Obrázek 4 – Počet životních a neživotních pojišťoven
Počet komerčních pojišťoven v Polsku se nejprve v roce 2003 zvýšil a dosáhl tak největšího počtu za sledované roky, poté se snižoval. V roce 2003 působilo tedy na trhu
celkem 77 pojišťoven a z toho bylo 36 pojišťoven životních a 41 neživotních. O tři roky později se celkové množství životních pojišťoven přiblížilo počtu neživotních pojišťoven.
Snižující se počet pojistitelů podnikajících v Polsku je rovněž výrazem spojování pojišťovacích institucí. Masivnější nárůst nových pojišťoven se neočekává, snad jenom dceřinné společnosti by mohly využít dobrého jména své mateřské společnosti k tomu, aby vstoupily na tento trh. Nutno zmínit, že všechny pojišťovny registrované v Polsku jsou členy Polské asociace pojišťoven.
5.1.2 Koncentrace pojistného trhu
Koncentrace pojistného trhu je významný ukazatel úrovně pojistného trhu, který je sledován ve většině vyspělých zemí. Představuje podíl největších komerčních pojišťoven
na předepsaném pojistném. Většinou se sleduje 5, 10 a 15 největších pojišťoven na daném pojistném trhu. Tato část ukáže, jaký podíl mělo pět největších pojistitelů na trhu životního pojištění a posléze pojištění neživotního v roce 2006 Polsku. Obrázek 5 ilustruje podíl životních pojišťoven. [2]
36,0%
11,6%
8,7%
7,6%
6,8%
29,3%
PZU Žycie COMMERCIAL UNION Žycie
AEGON Žycie AMPLICO LIFE
ALLIANZ Žycie Ostatní
Zdroj: Zpracováno dle [31]
Obrázek 5 – Podíly pojišťoven na trhu životního pojištění v roce 2006
Na trhu životního pojištění si své dominantní postavení drží pojišťovna PZU Žycie s podílem 36 %. V posledních letech se však její podíl stále snižuje. Na daném pojistném trhu hrají stále důležitější roli i ostatní pojišťovny jako jsou především Commercial Union, Aegon, Amplico Life, Allianz a ostatní společnosti. Obrázek 6 ukazuje situaci na trhu neživotního pojištění.
