ZMĚNY VE VÝVOJI PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ ZEMÍ SKUPINY BRICS

ZMĚNY VE VÝVOJI PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ ZEMÍ SKUPINY BRICS

Diplomová práce

Studijní program: N6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208T085 – Podniková ekonomika Autor práce: Bc. Richard Koubek

Vedoucí práce: Ing. Aleš Kocourek, Ph.D.

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou diplomovou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tom- to případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Poděkování

Tímto bych chtěl poděkovat vedoucímu diplomové práce Ing. Alešovi Kocourkovi, Ph.D.

za jeho profesionální vedení, obohacující a podnětné připomínky, trpělivost a podporu.

Dále bych chtěl poděkovat všem, kteří mi přispěli svými názory a vědomostmi k dokončení této práce. Nejvíce děkuji své rodině, především své matce, za umožnění studia, obrovskou víru a nekonečnou podporu, kterou mi po celou dobu studia dávala.

Anotace

Diplomová práce zkoumá vývoj a vztah ekonomického a podnikatelského prostředí zemí skupiny BRICS v letech 2000 – 2013. Zěměmi skupiny BRICS se rozumí: Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika. Analyzovanými faktory makroprostředí jsou: růst GDP per capita, míra inflace, míra nezaměstnanosti a podíl salda zahraničně-obchodní bilance na GDP. Pro porovnání celkové ekonomické úrovně zkoumaných zemí je v práci použita metoda tzv. magického čtyřúhelníku. Podnikatelské prostředí je měřeno deseti sub- indikátory: založení podnikání, získání stavebního povolení, získání eletrické přípojky, registrace a převedení komerční nemovitosti, možnost získání úvěru, ochrana investorů, daňová zátěž, mezinárodní obchodování, efektivnost soudů a vyhlášení insolvence. Data jsou získaná z databáze Světové banky. Výsledkem práce je zjištění závislosti změny ekonomické výkonnosti na změně podnikatelského prostředí. Závěr diplomové práce shrnuje zjištěné nejdůležitější zjištěné poznatky.

Klíčová slova

Brazílie, BRICS, Čína, Doing Business, ekonomický růst, Indie, magický čtyřúhelník, podnikatelské prostředí, Rusko,

Annotation

Changes in Development of Business Environment in the BRICS Countries.

This diploma thesis deals with the development and relations between economic and business environment in the BRICS countries between 2000 and 2013. The BRICS countries are Brazil, Russia, India, China, and South Africa. Analysed factors of macroenvironment are: growth of GDP per capita, inflation rate, unemployment rate, and share of the trade balance to GDP. For overall comparison of the economic level of examinated countries, the method of so-called magic quadrangle has been used. The business environment is measured by ten sub-indicators: starting a business, dealing with construction permits, getting electricity, registering property, getting credit, protecting minority investors, paying taxes, trading across borders, enforcing contracts and resolving insolvency. Data are obtained of World Bank’s database. The result of this thesis is to determine dependence of economic performance on business environment. The conclusion of this thesis summarizes main findings.

Key Words

Brazil, BRICS, business environment, China, Doing Business, economic growth, India, magic quadrangle, Russia

Obsah

Seznam zkratek ... 9

Seznam obrázků ... 11

Úvod ... 12

1. Metodologická část ... 13

1.1 Podnikatelské prostředí ... 13

1.1.1 Vnější prostředí podniku ... 13

1.1.2 Vnitřní prostředí podniku ... 20

1.1.3 Index snadnosti podnikání ... 23

1.2 BRICS ... 30

1.2.1 Základní geopolitické a hospodářské údaje o zemích BRICS ... 32

1.3 Modely panelových dat ... 36

2. Praktická část... 38

2.1 Ekonomický vývoj zemí BRICS ... 38

2.1.1 Brazílie ... 38

2.1.2 Ekonomický vývoj Ruska ... 42

2.1.3 Ekonomický vývoj Indie ... 47

2.1.4 Ekonomický vývoj Číny ... 53

2.1.5 Ekonomický vývoj Jihoafrické republiky ... 58

2.1.6 Shrnutí ekonomického vývoje zemí BRICS ... 61

2.2 Podnikatelské prostředí ... 69

2.2.1 Vývoj podnikatelského prostředí ... 69

2.3 Regresní analýza panelových dat ... 76

2.3.1 Data ... 77

2.3.2 Metoda nejmenších čtverců ... 78

2.3.3 Metoda fixních vlivů ... 79

2.3.4 Shrnutí analýzy regresní analýzy ... 81

Závěr ... 83

Seznam použité literatury ... 85

Seznam příloh ... 91

Seznam zkratek

ADF Autmented Dickey-Fuller test

BOPM Manuál platební bilance (Balance of Peyments Manual) CIA Ústřední zpravodajská služba (Central Intellige Agency) CIC Čínská investiční společnost (China Investment Corporation) CPI Index spotřebitelských cen (Consumer Price Index)

EDBI Index snadnosti podnikání (Ease of Doing Business Index) EU Evropská unie

GCI Index globální konkurenceschopnosti (Global Competitiveness Index) GDP Hrubý domácí produkt (Gross Domestic Product)

GS Goldman & Sachs

ILO Mezinárodní organizace práce (International Labour Office) IMF Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund) IPD Implicitní cenový deflátor (Implicit Price Deflator)

JAR Jihoafrická republika

OSN Organizace spojených národů

PPI Index cen výrobců (Producer Price Index) PPP Parita kupní síly (Purchasing Power Parity) rGDP Reálný hrubý domácí produkt

TUL Technická univerzita v Liberci USD Americký dolar

WB Světová banka (World Bank)

WEF Světové ekonomické fórum (World Economic Forum) WTO Světová obchodní organizace (World Trade Organization)

UNCTAD Konference Spojených národů pro rozvoj (United Nations Conferece on Trade and Development)

Y2K Problém roku 2000 (Year 2000 problem) ZK Základní kapitál

Seznam obrázků

Obrázek 1: Schéma zahájení podnikání... 25

Obrázek 2: Brazílie - ekonomické ukazatele (2001 - 2013) ... 39

Obrázek 3: Brazílie - GDP per capita (2000-2013) ... 40

Obrázek 4: Rusko - ekonomické ukazatele (2001 - 2013) ... 44

Obrázek 5: Rusko - GDP per capita (2000-2013) ... 45

Obrázek 6: Indie GDP per capita (2000-2013) ... 49

Obrázek 7: Indie - ekonomické ukazatele (2001-2013) ... 49

Obrázek 8: Čína - ekonomické ukazatele (2001 - 2013) ... 54

Obrázek 9: Čína - GDP per capita (2000-2013) ... 54

Obrázek 10 - JAR - ekonomické ukazatele (2001 - 2013) ... 58

Obrázek 11 - JAR - GDP per capita (2000-2013) ... 59

Obrázek 12: Magický čtyřúhelník - BRICS – 2001 ... 62

Obrázek 13: Magický čtyřúhelník - BRICS – 2003 ... 63

Obrázek 14: Magický čtyřúhelník - BRICS – 2005 ... 64

Obrázek 15: Magický čtyřúhelník - BRICS – 2007 ... 65

Obrázek 16: Magický čtyřúhelník - BRICS – 2009 ... 66

Obrázek 17: Magický čtyřúhelník - BRICS – 2011 ... 67

Obrázek 18: Magický čtyřúhelník - BRICS – 2013 ... 68

Obrázek 19: Brazílie - Vývoj podnikatelského prostředí (2004 – 2013) ... 70

Obrázek 20: Rusko - Vývoj podnikatelského prostředí (2004 – 2013) ... 71

Obrázek 21: Indie - Vývoj podnikatelského prostředí (2004 - 2013) ... 73

Obrázek 22: Čína - Vývoj podnikatelského prostředí (2004 – 2013)... 74

Obrázek 23: JAR - Vývoj podnikatelského prostředí (2004 – 2013) ... 75

Obrázek 24: Regresní analýza panelových dat - metoda nejmenších čtverců ... 78

Obrázek 25: Regresní analýza panelových dat - metoda fixních vlivů ... 80

Úvod

Ekonomická situace současného světa zaznamenává zásadní proměny. Takzvané

„rozvinuté tržní ekonomiky“, které ještě donedávna udávaly světové ekonomice tempo i směr, začínají mít potíže konkurovat novým aktérům na globálním trhu. Jde především o země, které jsou označovány zkratkou BRICS, ale i o další rychle se rozvíjející ekonomiky. Světová krize v roce 2008 oddělila „zrna od plev” – ekonomiky, které nebyly výrazně ekonomicky nebo finančně napojeny na „západ” pokračovaly v růstu, zatímco západní tržní ekonomiky upadaly do recese.

Akronym BRICS vznikl z prvních písmen anglických názvů pěti států, a to: Brazílie (Brazil), Ruské federace (Russian Federation), Indie (India), Číny (China) a Jihoafrické republiky (South Africa). Jsou to státy s rozdílnou ekonomikou, historií a globální ekonomickou strategií. Jedno však mají společné: relativně vysoký ekonomický růst a potenciál v mezinárodním měřítku. Mezi další neméně důležité faktory patří velká rozloha těchto států a vysoký počet obyvatel (40 % světové populace žije v zemích BRICS).

Hospodářství zemí BRICS sice v současnosti pokračuje v dalším růstu, ale to se může samozřejmě změnit zejména s ohledem na politickou situaci v daných zemích a v celosvětovém kontextu. Zaměříme-li se na jednotlivé země, můžeme sledovat faktory, které mají vliv na dynamiku hospodářského rozvoje. Lze předpokládat, že velmi důležitým prvkem každé ekonomiky je podnikatelská sféra a že lokální podnikatelské prostředí bude významným způsobem ovlivňovat celkový výkon ekonomiky země.

Hlavním cílem práce je prokázat, zda se v průběhu let 2004 – 2013 prosazujesystematická závislost makroekonomické výkonnosti na změnách podnikatelského prostředív zemích BRICS. Pro hodnocení makroekonomické situace zemí je použit tzv. magický čtyřúhelník, pro kvantifikaci kvality podnikatelského prostředí bude zjišťován index snadnosti podnikání (Ease of Doing Business Index). Oba tyto indikátory budou analyzovány napříč zeměmi BRICS i časovým obdobím let 2004 – 2013 pomocí regresní analýzy panelových dat.

1. Metodologická část

Následující kapitola je věnována definici pojmů, jako je podnikatelské prostředí, skupina BRICS, makroekonomické ukazatele, nástroje pro měření přívětivosti podnikatelského prostředí. Poslední odstavce této kapitoly pak stručně charakterizují použité analytické metody a nástroje analýzy panelových dat.

1.1 Podnikatelské prostředí

Podnikatelské prostředí zahrnuje veškeré vnitřní a vnější faktory, které mohou ovlivnit činnost podniku. Ekonomické subjekty nejsou zcela izolované, proto vliv prostředí může do značné míry ovlivnit jejich vývoj, z toho důvodu by měly podniky své okolí dobře analyzovat. Podnikatelské prostředí se může v průběhu času často měnit, což by mělo vést subjekty k častějšímu pozorování zmiňovaného okolí. Okolí podniku je rozdělováno na vnitřní (interní) a vnější (externí). Vnějším prostředí je vše, co stojí pomyslně na hranicích samotného podniku a zásahy jsou spíše obecného charakteru. Vnitřní prostředí zahrnuje veškeré faktory, které tvoří bezprostřední podstatu podniku. Z hlediska míry ovlivnitelnosti podnik nedokáže přímo ovlivnit elementy působící z vnějšího prostředí, za to vnitřní ano.¹

1.1.1 Vnější prostředí podniku

Na podnikatelský subjekt působí mnoho vnějších vlivů, které shrnuje pojem makroprostředí. Vlivy makroprostředí jsou zpravidla velmi těžce předvídatelné. Mohou se často měnit a podniky by měly ve vlastním zájmu na změny flexibilně reagovat. Vlivy lze dělit do několika podskupin, jako jsou vlivy: ekonomické, ekologické, demografické,

1 KEW, J. and J. STREDWICK. Business Environment: Managing in a Strategic Context. London, UK:

CIPD Publishing, 2005. ISBN 978-1843982043.

legislativní, přírodní či sociálně-kulturní.² Pro vyhodnocení ekonomického prostředí skupiny zemí BRICS byl zvolen nástroj zvaný Magický čtyřúhelník.³

Magický čtyřúhelník

Magický čtyřúhelník představuje jednu z metod stanovení stavu ekonomického prostředí.

Tradičně se skládá ze čtyř charakteristik: růst GDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti a saldo zahraničního obchodu vůči GDP. Výsledkem zmíněného nástroje je dvou rozměrný graf rozdělený dvěma osami do čtyř kvadrantů. Hodnoty polopřímek jsou dány procentuální výší tempa růstu GDP, míry inflace, míry nezaměstnanosti a podíl schodku běžného účtu platební bilance na GDP.⁴ Čím větší plochu výsledné indikátory v grafu zaujímají, tím lépe se analyzované ekonomice daří. Vypovídací schopnost „magického“

čtyřúhelníku však není zcela jednoznačná. Model nepřihlíží při sledování obchodní bilance na to, zda jsou vyvážené či dovážené komodity například suroviny či nové technologie, jejichž přidaná hodnota překračuje hodnotu základních surovin (ropa, ruda, plyn, atd.).

Další nevýhodou je závislost plochy čtyřúhelníku na tempu růstu GDP, skokově rostoucí hospodářství zabere sice větší plochu, ale takový druh ekonomiky nemusí být oproti velké, pomalu rostoucí ekonomice stabilní. Lineárně nanesené měřítko ukazatelů dále nezohledňuje citlivěji vnímané indikátory, kde je míra nezaměstnanosti společností vnímána intenzivnější oproti míře inflace.

Předpoklady modelu „magického čtyřúhelníku“

Podmínkou fungování modelu jsou makroekonomické identity. Identity představují rovnost mezi dvěma či více proměnnými. Případná změna na jedné straně je automaticky nahrazena na straně druhé.⁵

2 KOZEL, R. a kol. Moderní marketingový výzkum. Brno: Grada, 2005. ISBN 80-247-0966-X.

3 FOTR, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2005.

ISBN 80-247-0939-2.

4 Zanesené a spojené hodnoty v rámci jednotlivých kvadrantů vizuálně připomínají diamant.

5 SOUKUP, J. Makroekonomie – moderní přístup. Brno: Grada, 2010. ISBN 978-80-7261-219-2.

Růst hrubého domácího produktu (GDP)

Mezi základní ukazatele ekonomické aktivity hospodářství patří hrubý domácí produkt (HDP)(Gross Domestic Product; GDP). Pro jednotnou terminologii bude v této práci užívána anglická zkratka tohoto ukazatele. Existuje několik metod stanovení výše GDP.

Výrobková (zbožová, produkční) metoda zahrnuje veškerou produkci, která byla v dané ekonomice vyrobena. Pro zamezení duplicitního započítání vytvořených statků a služeb je odečtena hodnota mezi-spotřeby, do výsledku ekonomického indikátoru tak opravdu přibývá pouze přidaná hodnota.⁶ K mezisoučtu jsou přičítány daně z produktů a odečteny dotace na produkty. Výhodou této metody je eliminace duplicit. Výdajový přístup vychází ze součtu hodnot finální produkce. Agregátní výdaje jsou rozděleny do čtyř skupin: výdaje (spotřeba) domácností, vládní výdaje, hrubé domácí investice a saldo obchodní bilance.

Důchodová metoda je založena na součtu mezd zaměstnanců, daní z výroby a dovozu, amortizace, čistého smíšeného důchodu a čistého provozního přebytku. Od výsledku jsou odečteny dotace.

GDP je tokovou⁷ veličinou za určité období (čtvrtletí, rok), která obsahuje součet veškeré vyrobené produkce a poskytnutých služeb ve finančních jednotkách v dané zemi. Úroveň GDP je dána reálnými a cenovými změnami. Hodnoty u GDP lze vyjádřit jak nominálně tak reálně. Nominální hodnoty jsou vyjádřeny v cenách aktuálního období (běžné ceny).

Reálné hodnoty měří výkonnost hospodářství vzhledem k základnímu roku (stálé ceny).

Výhoda ve využití reálných veličin spočívá v lepší vypovídající schopnosti, zohledňují pouze reálný růst objemu produkce očištěného od změn cen (směnné kurzy, úrokové míry).

Přepočet nominálních produktů (nGDP) na reálné (rGDP) umožňuje tzv. implicitní cenový deflátor (IPD) GDP (1).⁸

6 Pokud by například pila, která prodává dřevo jako surovinu, prodala určitý objem za 1000,- Kč a truhlář jej použil pro svou činnost, nezapočte se nákup dřeva (pro účely výpočtu GDP) do celkové ceny. Pouze jím přidaná hodnota, jež bude v celkové ceně požadovat po svém zákazníkovi.

7 Stavová veličina vyjadřuje stav ukazatele k určitému dni, například počet obyvatel.

8 KADEŘÁBKOVÁ, A. a V. ŽĎÁREK. Makroekonomická analýza. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2011. ISBN 9788074000065.

𝐼𝑃𝐷 =^nGDP_rGDP (1)

Reálné a nominální proměnné se mohou významně lišit v důsledku působení inflace.

Ekonomickou úroveň hospodářství nejlépe vystihuje přepočtení výkonnosti (GDP) na hlavu (obyvatele, per capita). Pro reprezentativnější porovnání více ekonomik je třeba převést GDP na mezinárodně srovnatelnou měnovou jednotku. Pro účely této práce byl jako mezinárodní měnová jednotka zvolen americký dolar (USD). Srovnatelného přepočtu je dosaženo pomocí tzv. parity kupní síly (Purchasing Power Parity; PPP), která vychází ze zákona jedné ceny. Jejím cílem je zhodnotit rozdíl měr inflací zahraniční (π_f) a domácí měny (π_d)(2).⁹

𝑃𝑃𝑃 = π_d− π_f (2)

Metoda využití parity kupní síly lépe reprezentuje úroveň hospodářství srovnávaných zemí, než kdyby byly produkty přepočteny pouze pomocí běžných směnných kurzů.

Pro účely této práce jsou použita data z databáze Světové banky (World Bank, WB). Hrubý domácí produkt lze stanovit více způsoby, jak přes rozdílné metody výpočtu tak zobrazení samotné úrovně hospodářství (GDP per capita) či ekonomické síly země (GDP).

Pro efektivnější porovnání sledovaných hospodářství byl zvolen hospodářský indikátor GDP per capita (HDP na obyvatele). Světová banka pro stanovení výše GDP používá výrobní metodu. Objektivnějšího srovnání je dále dosaženo sledováním reálného produktu, přičemž jako referenční rok uvádí Světová banka rok 2011. V praktické části této práce je pro srovnání zemí skupiny BRICS použit indikátor „GDP per capita ve stálých cenách USD (dle PPP)“, pro zjednodušení bude dále uváděn jako „GDP per capita“.

Jak bylo zmíněno, jedním z indikátorů magického čtyřúhelníku je míra růstu GDP per capita. Tempo růstu reálného GDP per capita (G) je dáno vztahem GDP běžného období (rGDPt) a předchozího období (rGDPt-1) (3).

9 HOLMAN, R. Ekonomie. 5. vyd. Praha: C H BACK, 2011. ISBN 9788086730035.

𝐺 =^rGDP_rGDP^{t−rGDPt−1}

t−1 (3)

Inflace

Inflace představuje změnu cenové hladiny. Mezi nástroje zjišťování míry inflace patří deflátor GDP, index cen výrobců (PPI) a index spotřebitelských cen (CPI). Nejčastěji používaným indexem je CPI, který je stanoven na základě tzv. spotřebního koše. Výhodou cenového indexu je operativnost, oproti jiným ukazatelům jej lze stanovit v krátkém období (měsíc). Nevýhoda spočívá v nezahrnutí nového druhu zboží, na které domácnosti vynakládají významnou část svých finančních prostředků, nedávno se jednalo například o zařízení s dotykovou technologií. Světová banka pro výpočet indikátoru používá Laspeyresův vzorec (4), kde t je běžné období, t-1 je předchozí období, pⁱ je cena i-tého statku a qⁱ je množství i-tého statku (pro i = 1,….., n,).

𝐶𝑃𝐼 =_∑𝑝^{∑𝑝𝑡𝑖𝑞𝑡−1𝑖}

𝑡−1𝑖 𝑞_𝑡−1^𝑖 (4)

Cenové indexy udávají úroveň inflace, pro účely této práce je zapotřebí analyzovat míru inflace, tedy tempa změny cenové hladiny v čase. Zmíněný ekonomický indikátor lze spočítat pomocí jednoho z indexů (CPI, PPI), kde π je míra inflace v běžném období, Pt je cenová hladina v běžném období a Pt-1 je cenová hladina v předchozím období (5).

𝜋 =^Pt_P^−Pt−1

t−1 100 (5)

Výsledek míry inflace je udáván v procentech. Míra inflace se rozděluje do třech skupin podle velikosti tempa růstu hladiny cen. Mírná inflace dosahuje jednociferných hodnot.

Pádivá inflace dosahuje dvou až trojciferných čísel (lidé penězům přestávají věřit a nedrží úspory). Hyperinflace může dosahovat stovek procent ročně. Poslední dvě zmíněné míry inflace jsou spojeny se ztrátou důvěry ve stabilitu měny, která může přejít k naprostému

upuštění od měnového systému a přechodu na barterovou směnu. Řešením hyperinflace bývá měnová reforma.¹⁰

Nezaměstnanost

Dle veřejného mínění je nezaměstnanost jedním ze stěžejních problémů tržních ekonomik.

Míra nezaměstnanosti (u) je veličinou stavovou, uváděnou v procentech. Ukazatel míry nezaměstnanosti je vyjádřen podílem počtu lidí bez práce (U) a ekonomicky aktivního obyvatelstva (L)(6).

𝑢 =^U_L (6)

Skupina ekonomicky aktivního obyvatelstva v sobě zahrnuje jak počet zaměstnaných lidí, tak počet lidí bez práce. Podmínkou pro evidenci osoby jako nezaměstnané je věk nad patnáct let, aktivní hledání práce a schopnost nastoupit na pracovní pozici do 14-ti dnů.

Mezi zaměstnané patří rovněž příslušníci armády.

Světová banka reportuje několik ukazatelů míry nezaměstnanosti, vzhledem k cíli této práce, byl vybrán indikátor celkové míry nezaměstnanosti (Total Unemployment), jehož zdrojem dat pro výpočet je databáze Mezinárodní organizace práce (International Labour Office; ILO). Tato instituce je specializovanou odnoží OSN, jež usiluje o dodržování mezinárodně uznávaných pracovních práv a zajišťování sociální spravedlnosti.¹¹

Platební bilance

Platební bilance vyjadřuje celkový objem transakcí mezi rezidenty a nerezidenty (zahraničím). Principiálně se jedná o typ účetního výkazu, jehož metodologii udává Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund; IMF) v Příručce k sestavování platební bilance MMF (Balance of Payments Manual; BOPM5; 5. vydání, 1993). Světová

10 SOUKUP, J. Makroekonomie – moderní přístup. Brno: Grada, 2010. ISBN 978-80-7261-219-2.

11 ILO. Informace o organizaci [online]. Ženeva, Švýcarsko: International Labour Organization, 2015 [vid.

2015-02-09]. Dostupné z: http://www.ilo.org/global/lang--en/index.htm.

banka do roku 2006 uváděla indikátor dle zmíněného manuálu, od roku 2007 se analytici řídili novou příručkou BOPM6.

Platební bilance se dělí do několika účtů. První z nich je běžný účet, zachycující tzv.

obchodní bilanci tedy pohyb zboží (export či import) a služeb (cestovní ruch, doprava, mezinárodní obchodování). V běžném účtu jsou dále uvedeny výnosy z kapitálu, investic a práce. Druhou položkou je kapitálový účet, sledující transakce kapitálového charakteru, jako je migrace obyvatelstva, převod vlastnických práv či promíjení dluhů. Finanční účet zahrnuje převody prostředků, jež jsou spojené se vznikem, zánikem či změnou finančních aktiv a pasiv vlády, finančních institucí, bank a ostatních subjektů. Vklady v zahraničních bankách, zásoby zlata, cenné papíry nebo valuty, představují aktiva centrálních bank, jež jsou uvedeny na devizovém účtu. Případné odchylky způsobené metodickými problémy, nelegální činností apod. jsou upravovány na účtu chyb a opomenutí. Změny na výše zmíněných účtech by se měly ve výsledku rovnat, jelikož platební bilance se řídí standardy podvojného účetnictví.¹²

Obchodní bilance zachycuje pouze změny vývozu a dovozu. Světová banka každoročně reportuje indikátor Vývozu zboží a služeb (vyjádřený jako % GDP), stejně tak ukazatel Dovozu zboží a služeb (v % GDP). Rozdíl mezi hodnotou exportu (Ex) a importu (Im) se nazývá tzv. saldo obchodní bilance (X)(7).

𝑋 =^Ex−Im_GDP (7)

Pokud je ze země více vyváženo než dováženo, jedná se o kladnou (aktivní) obchodní bilanci, v opačném případě je bilance negativní (pasivní).¹³

Vyhodnocení modelu „magického čtyřúhelníku“

12 ČNB. Metodický list Platební bilance [online]. Praha: Česká národní banka, 2013 [vid. 2015-04-05].

Dostupné z: https://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/bop_cs.pdf.

13 JIRÁNKOVÁ, M. Mezinárodní ekonomie. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. ISBN 9788024732763.

Úspěšnost zkoumaných ekonomik je stanovena porovnáním obsahů vnitřních ploch čtyřúhelníků, jejichž vrcholy jsou dány růstem GDP per capita (G), mírou inflace (π), mírou nezaměstnanosti (u) a podílem čistých vývozů na GDP (X), pro jednotlivé země v daných letech. Ukazatele π a U jsou dány rozdílem nejvyšší naměřené hodnoty statistického souboru a skutečně naměřené hodnoty. Obsah čtyřúhelníku (S) je určen vzorcem (8).

𝑆 = (𝜋. 𝐺 + 𝐺. 𝑋 + 𝑋. 𝑢 + 𝑢. 𝜋)¹⁰⁰⁰⁰⁰₂ (8)

Hodnoty indikátorů jsou násobeny konstantou, pro efektivnější zobrazení v grafu. Obsah plochy je uváděn v jednotkách čtverečních (j²), fakticky ve čtverečních procentech.

V grafickém vyjádření magického čtyřúhelníku je k indikátorům přičteno 5 %, kvůli případným poklesům hodnot statistického souboru, jež by mohlo způsobit nestandardní zobrazení tohoto modelu.

1.1.2 Vnitřní prostředí podniku

Vnitřní prostředí podniku neboli mikroprostředí zahrnuje všechny faktory, které mohou ovlivnit přeměnu vstupů na výstupy a tím plnit hlavní funkci – uspokojení potřeb zákazníků. Snahou podniků by mělo být efektivní řízení vnitřního prostředí alespoň tak, jak analyzuje a reaguje na změny prostředí vnějšího. Mikroprostředí podniku není zcela nezávislé na vnějších vlivech, proto musí podnik sledovat obě dvě. Pokud má podniku dostatek informací o okolním prostředí, měl by rozhodnout o využití svých zdrojů tak, aby dosáhl největšího zisku a minimalizoval ztráty. Mezi vlivy mikroprostředí lze uvést podnik, distribuční kanály, konkurenci, zákazníky a dodavatele.¹⁴

Hodnocení úrovně podnikatelského prostředí

14 SYKES, D. and K. CRAWFORD. Get Going with Business. 2^nd ed. Belconnen, Australia: RedPeg Publishing, 2010. ISBN 978-0-9775849-3-2.

Hodnocením úrovně podnikatelského prostředí se zabývá několik světových organizací.

Země jsou z hlediska úrovně rozdělovány do dvou skupin: vyspělé (rozvinuté) tržní ekonomiky a rozvojové země. Případně existuje střední kategorie tzv. vynořujících se trhů.

Jednotlivá světová hospodářství mohou být stanovena na základě ekonomických i neekonomických ukazatelů, nebo se může daná země označit sama za rozvojovou či vyspělou. ¹⁵

Jednou z možností klasifikace úrovně podnikatelského prostředí je ukazatel, který vydává každý rok Mezinárodní měnový fond v publikaci World Economic Outlook. K roku 2015 mezi vyspělé země patří: Austrálie, Rakousko, Kanada, Kypr, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Hong Kong, Island, Irsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Korea, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko, Portugalsko, San Marino, Singapore, Slovenská republika, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Tchaj-wan, Británie a Spojené státy. Země skupiny BRICS jsou klasifikovány jako země rozvojové.¹⁶

Ústřední zpravodajská služba (Central Intelligence Agency; CIA) každý rok vydává publikaci s názvem World Factbook, kde se struktura hospodářství označených jako rozvojové od klasifikace Mezinárodního měnového fondu u některých zemí liší.

Organizace s názvem Konference Spojených národů pro obchod a rozvoj (United Nations Conference on Trade and Development; UNCTAD) reportuje více jak 150 indikátorů a časových řad, jež slouží pro analýzu:

 mezinárodního obchodu,

 ekonomických trendů,

 zahraničních přímých investic,

 finančních zdrojů,

15 KOCOUREK, A., P. BEDNÁŘOVÁ a J. KRAFT. Globalizace na prahu 21. století. 1. vyd. Liberec:

Technická univerzita v Liberci, 2012. ISBN 9788073729301.

16 IMF. World Economic Outlook [online]. Washington, USA: International Monetary Fund, 2015 [vid.

2015-04-16]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/ns/cs.aspx?id=29.

 populace a pracovní síly,

 komodit,

 informací o hospodářství,

 námořní přepravy.

UNCTAD rozděluje země do tří skupin z hlediska úrovně podnikatelského prostředí na rozvinuté země, hospodářství v procesu transformace (tranzitivní ekonomiky) a rozvojové země.

Úroveň podnikatelského prostředí lze hodnotit zároveň z hlediska konkurenceschopnosti podniků. Tento indikátor sleduje Světové ekonomické fórum (World Economic Forum;

WEF) pod názvem Index globální konkurenceschopnosti (Global Competitiveness Index; GCI). Ukazatel hodnotí konkurenceschopnosti 144 ekonomik na základě porovnání vztahů mezi vládou, podnikatelskou sférou a veřejností. Konkurenceschopnost je definována jako soubor institucí, politik a nástrojů ovlivňujících úroveň výkonnosti země.

Aspekty indikátoru jsou rozděleny do dvanácti pilířů:

 Instituce – schopnost ochrany vlastnických práv, efektivita a transparentnost veřejné správy.

 Infrastruktura – kvalita a dostupnost dopravy, elektřiny a komunikace.

 Makroekonomické prostředí – fiskální a monetární ukazatele, míra úspor a zahraniční dluh.

 Zdraví a základní vzdělání – stav veřejného zdraví, kvalita a množství základního vzdělání.

 Vysokoškolské vzdělání – kvalita a množství vysokoškolského vzdělání.

 Efektivita trhu zboží a služeb – faktory ovlivňující tuzemskou a zahraniční konkurenceschopnost, podmínky poptávky.

 Efektivita trhu práce – flexibilita trhu práce, rovnost pohlaví, efektivita využití lidského talentu.

 Rozvoj finančního trhu – efektivita, stabilita a důvěryhodnost bankovního systému.

 Velikost trhu – velikost tuzemského a zahraničního trhu.

 Obchodní sofistikovanost – efektivita a sofistikovanost podnikových procesů v zemi.

 Inovace – technologické inovace.

Mezi země s nejvýše dosaženým indexem globální konkurenceschopnosti patří Švýcarsko, Singapore, Spojené státy, Finsko, Německo, Japonsko, Hong Kong, Nizozemsko, Velká Británie a Švédsko (2015).¹⁷ Země skupiny BRICs dosáhly ze 144 světových ekonomik následujícího pořadí: Čína (28.), Ruská federace (53.), Jihoafrická republika (56.), Brazílie (57.), Indie (71.).¹⁸

1.1.3 Index snadnosti podnikání

Otázkou klasifikace konkurenceschopnosti se zabývá rovněž Světová banka, která od roku 2004 shromažďuje data o 189 zemích světa. Ekonomiky srovnává z pohledu příznivosti pro podnikání, regulace podnikatelské sféry, ochrany vlastnického práva, ochoty zahraničních investorů vkládat finanční prostředky do daného hospodářství a konkurenceschopnosti samotné. Indikátor snadnosti podnikání (Ease of Doing Business Index; EDBI) sleduje přívětivost prostředí podniku a podává informace o podmínkách, jež souvisí s chodem podniku. Parametry jsou rozděleny do deseti tematických skupin, každá skupina (oblast) se podílí svým dílčím ukazatelem na souhrnném ukazateli EDBI.

Pro výpočet indikátoru je stanovena normalizovaná hodnota pro každou oblast y (8),

𝐸𝐷𝐵𝐼 =^∑

𝑦𝑚𝑎𝑥−𝑦 𝑦𝑚𝑎𝑥

𝑛 (8)

kde ymax činí nejhorší (maximální) dosaženou hodnotu v dané skupině a y představuje hodnotu, které dostáhla daná ekonomika. Hodnota n představuje počet sledovaných dimenzí (k roku 2015 je sledováno 10 skupin). Hodnota indikátoru se pohybuje v intervalu

17 WEF. Reports [online]. New York, USA: World Economic Forum, 2015 [vid. 2015-04-16]. Dostupné z:

http://www.weforum.org/reports.

18 WEF. Global Competitiveness Report [online]. New York, USA: World Economic Forum, 2015 [vid.

2015-04-16]. Dostupné z: http://www.weforum.org/reports.

0 - 1, země s hodnotou 1 je považována za nejpřívětivější k podnikání. Dle hodnoty ukazatele EDBI je následně sestaveno pořadí zemí (1 – 189; v roce 2015).

Podnik dle Doing business

Pro dosažení srovnatelných údajů Doing business uvažuje podnik s následující charakteristikou:

 Společnost s ručením omezeným (případně podobný právní ekvivalent). V případě, že v hospodářství existuje více společností typu s ručením omezeným, je vybrán takový druh, který nejlépe vystihuje úroveň odpovědnosti z podnikání, vzhledem k mezinárodním standardům.

 Sídlí v ekonomicky nejaktivnějším městě.

 Vlastnictví podniku je se 100% tuzemskou účastí. Počet majitelů podniku je minimálně 5, přičemž žádný z nich není právnická osoba.

 Operují s počátečním kapitálem, který odpovídá desetinásobku příjmu per capita.

 Plní základní funkce podniku, jež vyplývají z předmětu jeho činnosti. V případě, že vyrábějí výrobek, nebo poskytují službu, jež podléhá zvláštnímu režimu zdanění (tabák či alkohol), nesplňuje podmínku pro definici podniku dle Doing business.

 Leasingová společnost se nepodílí na vlastnictví nemovitostí podniku.

 Podnik zaměstnává 10 – 50 tuzemských zaměstnanců (1 měsíc po zahájení provozu).

 Obrat společnosti činí alespoň sto násobku příjmu per capita.

 Společenská smlouva podniku má rozsah alespoň 10 stran.

Zahájení podnikání

Doing business sleduje veškeré procesy, které jsou nutné k zahájení podnikání, ať se jedná o odvětví služeb či průmyslu. Dílčími faktory zahájení činnosti jsou náklady spojené se založením podniku, stejně tak čas a požadavky na výši základního kapitálu. Součástí ukazatele jsou dále procesy spojené se zajištěním potřebných licencí, povolení a splnění zákonných náležitostí, ohlášení zaměstnanců u příslušných autorit a jiné další. Z hlediska času je proces zahájení podnikání rozdělen do třech úseků: před registrací, v průběhu registrace a po registraci. Na obrázku č. 1 je vyznačena časová osa, nad ní je modrou linií

naznačen počet formálních kroků, které jsou nezbytné pro vznik podnikatelského subjektu.¹⁹

Obrázek 1: Schéma zahájení podnikání

Zdroj: World Bank Group, 2015. Doing business, Starting a Business Methodology [online].

Washington2015. Vlastní zpracování.

Některé kroky se paralelně prolínají, ukazatel tedy bere ohled na začátek a ukončení daného kroku. Předpokladem ukazatele je dostatečná informovanost podnikatelských subjektů, bez nutnosti vynakládat prostředky ve formě úplatků, pro dosažení daných procesů. Procesy jsou definované jako vzájemné interakce mezi zakladateli podniku s třetími stranami (vláda, právníci, auditoři či notáři).

Časovou jednotkou je pracovní den. Minimální doba pro každý proces (krok) je 1 den, výjimkou jsou činností, které mohou být vyřízeny online, jejich časová náročnost dle metodologie činí polovinu dne.

19 Pozn. Metodologie byla stanovena Djankovem a jekoho kolektivem v roce 2002.

Náklady vyznačené na svislé ose v obrázku č. 1, jsou vyjádřeny procentem ekonomického příjmu na obyvatele (včetně všech úředních a správních poplatků). Mezi náklady spojené se zahájením podnikání patří i poplatky na registraci do obchodního rejstříku.

Posledním kritériem pro hodnocení oblasti zahájení podnikání je minimálního velikost základního kapitálu (ZK), přičemž by měl být splacený na příslušné bankovní konto do 3 měsíců od založení podniku a částka je vyjádřena v % z ekonomického příjmu na obyvatele. Výše základního kapitálu je stanovena v příslušném obchodním zákoníku.

Dílčí ukazatel je zahrnut do souhrnného indikátoru EDBI od roku 2004).²⁰

Získání stavebního povolení

Po založení podnikání může vedení podniku uvažovat o novém skladu a získání povolení k jeho stavbě, což je dalším ukazatelem, jež Doing business v souhrnném indikátoru EDBI bere v potaz. Získání stavebního povolení je stejně jako založení podniku porovnáváno z hlediska časové náročnosti, nákladové náročnosti a počtu kroků, které musí podnikatelský subjekt podstoupit, aby dosáhl povolení. Postup získání povolení vede přes představební, stavební a po stavební časový interval (vyjádřený ve dnech). Mezi podklady, jež jsou součástí tohoto procesu, patří například územní plány, vyjádření katastrálních úřadů, opatření stavebního dozoru, certifikáty, obstarání nezbytných povolení, atd. Doing business i v tomto případě přesně definuje nejen podnik, který o povolení žádá, ale charakterizuje i samotný sklad, jakožto jeho výměru, umístění, hodnotu, stav, technické nároky či dobu stavby. Metodika dále sleduje přístup k vodovodnímu a kanalizačnímu systému, kde přesně definuje vzdálenost od přípojek těchto zdrojů. (Dílčí ukazatel je zahrnut do souhrnného indikátoru EDBI od roku 2006).

Získání elektrické přípojky

Pro většinu odvětví, především těch průmyslových, je nutný přístup k elektrické energii.

Dobu potřebnou pro získání elektrické přípojky, proceduru nutnou k získání všech

20 WB. Methodology. [online] Washington, USA: World Bank, Doing Business [vid. 2015-04-17].

Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/.

nezbytných povolení a kontrol příslušných autorit, či náklady spojené se zavedením elektřiny, sleduje sub-indikátor zvaný Získání elektrické přípojky. Metodika Doing business definuje, jaký je přesný význam elektrického připojení: je stálé, třífázové, napětí činí 120/208 V, délka dosahuje 150 m, a další. (Dílčí ukazatel je zahrnut do souhrnného indikátoru EDBI od roku 2010).

Registrace a převedení komerční nemovitosti

Doing business zaznamenává proceduru převodu nemovitostí z jednoho subjektu na druhý, při tom sleduje čas, počet kroků a náklady potřebné pro převod. Součástí procesu je získání potřebných dokumentů, povolení, bankovních úvěrů a je ukončen prodáním majetku do jiného podniku. Dílčí ukazatel Registrace a převedení komerčních nemovitostí sleduje předpoklady pro sestavení indikátoru, jako je posouzení obou subjektů (kupujícího a prodávajícího) či předmětu prodeje (nemovitosti). Podmínkou pro posouzení obou podniků je podnikání pod právní formou společnosti s ručením omezeným, se sídlem v ekonomicky nejaktivnějším městě, výhradně v tuzemském vlastnictví a min. 50-ti zaměstnanci (každý z podniků). Hodnota nemovitosti by měla být minimálně padesátinásobek ekonomického příjmu per capita, přičemž prodejce by měl být její právoplatný majitel, alespoň 10 let zpětně. Nemovitost dále nesmí být zatížena probíhajícím nájmem apod. (Dílčí ukazatel je zahrnut do souhrnného indikátoru EDBI od roku 2005).

Možnost získání úvěru

Důležitým aspektem, který využívá většina podnikatelských subjektů po celém světě, je možnost čerpání úvěru. Společnosti úvěry sjednávají za účelem krytí objednávek, na pořízení drobného majetku, případně i nemovitostí. Dílčí ukazatel Možnost získání úvěru porovnává rozsah, kvalitu a dostupnost tohoto druhu finančního derivátu. Ukazatel je dále rozdělen do čtyř kategorií. První z nich se zabývá mírou ochrany dlužníků, jako je právní úprava úvěrů, či zda jsou úvěry zajištěny některými druhy zákona o bankovních institucích. Rozsah a dostupnost informací o finančním produktu je součástí druhé kategorie. Doing business dále porovnává, kolik procent populace úvěry využívá. (Dílčí ukazatel je zahrnut do souhrnného indikátoru EDBI od roku 2005).

Ochrana investorů

Dalším z faktorů udávajícího úroveň snadnosti podnikání je síla ochrany minoritních investorů vůči zneužití podnikových aktivit ze strany manažerů. Dílčí ukazatel je rozdělen do devíti skupin, které hodnotí například přístup k interním dokumentům (ze strany investorů), role a práva investorů, ochrana investorů ze strany vlády a transparentnost vlastnické struktury. Metodologie mimo přesného vymezení investora a podniku, popisuje i úrovně odpovědnosti investorů či výpočet indexu střetu zájmů. (Dílčí ukazatel je zahrnut do souhrnného indikátoru EDBI od roku 2006).

Daňová zátěž

Instituce Doing business sbírá a analyzuje data, týkající se daňových systémů sledovaných ekonomik. Příručka Doing business definuje daň jako účelnou a povinnou platbu do státního rozpočtu. Mezi daně, které jsou ukazatelem sledovány, patří daň z příjmů právnických osob, příspěvky na sociální zabezpečení, daň z nemovitostí, daň z převodu nemovitostí, srážková daň (daň z dividend, z kapitálových zisků a transakcí), daň z odvozu odpadu, daň silniční a ostatní drobné daně či poplatky. Ukazatel Daňové zátěže hodnotí:

počet daní, které musí podnik v průběhu roku platit (kromě poplatků za energie), čas potřebný vyřízení daňové povinnosti (včetně doby potřebné pro zjištění dostatečných informací o daňové problematice, vyplnění formulářů a platba daně) a celkový objem daňové zátěže (vyjádřený v % výsledku hospodaření před zdaněním). (Dílčí ukazatel je zahrnut do souhrnného indikátoru EDBI od roku 2006).

Mezinárodní obchodování

Míru snadnosti uskutečnění přeshraničního obchodu sleduje indikátor Mezinárodního obchodování, jež nahlíží na shovívavost podnikatelského prostředí z hlediska času a nákladů (včetně poplatků), které jsou spojené s vývozem či dovozem komodit. Základní komoditou pro výpočet ukazatele je plně naložený kontejner, s vahou 10 t a hodnotou 20.000,- USD. Obchodované zboží není nebezpečné, nemá vojenský charakter, nevyžaduje chlazení ani jiné speciální prostředí, které by neodpovídalo mezinárodním standardům.

Jednoduchost podnikání je zde sledována z pohledu počtu dokumentů, které musí podnikatel zajistit, před tím než je zboží ze země vyvezeno či dovezeno. Mezi zmíněné

dokumenty patří dokumenty ve vztahu s bankou, celní povolení, přístavní povolení či přepravní dokumenty. Do nákladů jsou započteny veškeré výdaje na dokumentaci, dopravné a případné kontroly. Součástí celkových výdajů, jež jsou vyjádřeny jako náklady na vývoz/dovoz kontejneru, nejsou zahrnuty úplatky. (Dílčí ukazatel je zahrnut do souhrnného indikátoru EDBI od roku 2006).

Efektivnost soudů

Domáhání se práva, které vyplývá z obchodních smluv, je jedním z dalších dílčích indikátorů indexu snadnosti podnikání. Pro stanovení ukazatele efektivnosti soudů je rozhodný počet dní, strávených soudním sporem, dále náklady na advokáta a soudní výlohy. V poslední řadě počet kroků, které vedou k vyřešení sporu. Případ je metodologií definován jako soudní spor, jehož hodnota je buď 200 % ekonomického příjmu per capita nebo činí 5.000,- USD. Oba podniky musí splňovat specifikaci podniku dle Doing business. Na začátku sporu je obžalovaná strana povinna prokázat strukturu svého majetku (v případě platební neschopnosti). Metodika dále definuje postup při oceňování vzniklých škod soudními znalci či postup při dražbě majetku dlužníka. (Dílčí ukazatel je zahrnut do souhrnného indikátoru EDBI od roku 2004).

Vyhlášení insolvence

Indikátor snadnosti podnikání bere ohled na podnikání, které nemohlo pokračovat a dostalo se do insolvence. Pokud se ekonomický subjekt rozhoduje k možnosti podnikat, měl by brát v úvahu riziko neúspěchu. V takovou chvíli by měl subjekt znát nejlepší podmínky nejen pro založení a provozování podniku, ale i případné ukončení činnosti. Doing business porovnává dílčí ukazatel dle času potřebného k vyplacení věřitelů (včetně doby pro odvolání a žádosti o prodloužení splatnosti). Dále sleduje výši nákladů na insolvenční řízení (soudní výlohy, poplatky právníkům, administrativní poplatky, a jiné) – uvedené v procentech majetku dlužníka. Metodika zohledňuje, zda obchodní činnost podniku

pokračuje, anebo je postupně rozprodávána. (Dílčí ukazatel je zahrnut do souhrnného indikátoru EDBI od roku 2004).²¹

Metodologie výpočtu ukazatele EDBI

Světová banka stanovuje maximální (nejhorší hodnotu) ymax ukazatelů dle vlastního uvážení. Pro objektivnější vyjádření reálného postavení oproti zemi s nejhorším postavením je vzorec (9) upraven pro objektivnější zjištění cíle této práce. Hodnota ymax je tak skutečně nejhorší naměřenou hodnotou, hodnota y je stále danou hodnotou dílčího ukazatele, stejně jako n odpovídá počtu sledovaných dimenzí (skupin).

𝐸𝐷𝐵𝐼 =^∑

𝑦 𝑦𝑚𝑎𝑥

𝑛 (9)

1.2 BRICS

V roce 2001 v článku Building Better Global Economic BRICs prvně označil ekonom Jim O’Neill čtveřici nejrychleji rostoucích rozvojových zemí světa - Brazílii, Rusko, Indii a Čínu; akronymem BRIC.²² Přestože tyto země spojuje skutečnost, že jejich hospodářství roste vysokým tempem, v řadě dalších ohledů je možné nalézt zásadní odlišnosti. V první řadě jde o to, že každá ze zmíněných zemí má velice odlišnou ekonomiku: Rusko a Brazílie staví na surovinách; Indie je významná na poli služeb a Čína ve výrobě a zpracovatelském průmyslu. Další rozdílnost lze nalézt v politickém uspořádání zemí.

Indie a Brazílie se snaží jít cestou demokratického zřízení, zatímco Rusko a Čína rozhodně ne. Jim O’Neill ve svém článku pro investiční banku Goldman Sachs (GS) porovnal čtyři

21 WB. Methodology. [online] Washington, USA: World Bank, Doing Business [vid. 2015-04-17].

Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/.

22 O´NEILL, J. Building Better Global Economic BRICs. [online]. New York, USA: Goldman Sachs, 2001 [vid. 2015-02-05]. Dostupné z: http://www.goldmansachs.com/our-thinking/archive/archive-pdfs/build- better-brics.pdf .

rozvojové země se skupinou ekonomicky nejvyspělejších států světa G7.²³ Podle parity kupní síly (PPP, USD) zaznamenal na konci roku 2000 podíl seskupení BRICs na světovém GDP ve výši 23,3 %. Byla to větší část, než na které se podílí na světovém GDP Evropa či Japonsko, jež byly členy G7. Pod záštitou GS byl vydán další článek, pojednávající o potenciálu skupiny BRICs s názvem Dreaming With BRICs: The Path to 2050. Na základě demografických prognóz a očekávaného pohybu kapitálu, autoři předpověděli průběh následujících 50 let, kdy měly země BRICs zaujmout vedoucí postavení ve světové ekonomice. Dle autorů se mohla zdát předpověď dramatická, avšak ve srovnání s poválečným Německem či Japonskem, měla Brazílie, Rusko, Indie a Čína stejný předpoklad pro ovládnutí světového hospodářství v následujících několika dekádách.²⁴ Zmíněným předpokladem pro růst byl v první řadě nízký poměr kapitálu na pracovníka oproti vyspělým zemím. Výnosy z kapitálu tak byly vyšší a umožnily rychlejší růst. Druhým předpokladem byla schopnost využití již vyvinutých pokročilých technologií vyspělých států, bez nutnosti investování většího množství finančních prostředků do technologického vývoje.

Prognóza pro Brazílii předpovídá dosažení srovnatelné výkonnosti s italskou ekonomikou do roku 2025. Francii měla dostihnout v roce 2031 a Británii s Německem do roku 2036.

Navzdory poklesu růstu GDP Číny z 8,1 % na 3,5 % se měla Čína stát největší ekonomikou světa do roku 2041 díky zvýšené míře investic a velké pracovní síle.

V neprospěch ruské budoucnosti podle autorů hrál úbytek počtu obyvatel, avšak do roku 2018 měla výkonnost ruské ekonomiky překonat Itálii, Francii v roce 2024, Spojené království 2027 a Německo o rok později. Na rozdíl od Brazílie, Ruska a Číny, měla Indie, poslední ze čtveřice seskupení BRIC, vykazovat dlouhodobý růst. Autoři se v článku rovněž zmínili o potenciálu afrického kontinentu, a to jmenovitě Jihoafrické republiky

23 Pozn. Členskými státy seskupení G7 je Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království a USA. V roce 1997 oficiálně přistoupilo Rusko a tím vznikla nynější skupina G8.

24 O'NEILL, J. The Growth Map - Economic Opportunity in the BRICs and Beyond. New York, USA:

Porftolio / Penguin, 2013. ISBN 978-0241958070.

(South Africa).²⁵ Jihoafrická republika se k seskupení zemí přidala v roce 2011, čímž se ze zkratky stalo BRICS.²⁶

1.2.1 Základní geopolitické a hospodářské údaje o zemích BRICS

Všechny státy skupiny BRICS spojuje jeden faktor - GDP, respektive jeho dlouhodobě rostoucí trend. Jsou členy G-20²⁷. Hospodářství Brazílie, Ruska a Jihoafrické republiky je postaveno na těžbě surovin (fosilní paliva, biopaliva či minerály) a následném exportu těchto zdrojů. Čína a Indie svou vedoucí pozici upevňují levnou pracovní silou. Čína je navíc schopna dlouhodobě zvyšovat svůj růst s minimálními investicemi do lidského rozvoje, což prohlubuje propast mezi bohatými a chudými.²⁸

Celkový počet obyvatel seskupení tvoří 40 % celosvětové populace.²⁹ Dalším neméně významným faktorem je suchozemská rozloha, kde země BRICS leží na 25,7 % rozlohy světa.³⁰

25 Goldma Sachs, 2013, Dreaming with BRICSs: The Path to 2050 [online]. Goldman ‚Sachs. 2013 [vid.

2015-03-21]. Dostupný z: http://www.goldmansachs.com/korea/ideas/brics/99-dreaming.pdf

26 RODRIK, D., The BRICs and Global Economic Leadership [online]. USA: project-syndicate.org. 2013 [vid. 2015-03-21]. Dostupný z: http://www.project-syndicate.org/commentary/the-brics-and-global- economic-leadership-by-dani-rodrik.

27 G-20 (G20) či GDP club je seskupení největších ekonomik světa, jež tvoří ministři financí a guvernéři centrálních bank 19-ti států a Evropské unie. https://www.g20.org/about_G20.

28 CENTRE FOR THE STUDY OF GOVERNANCE INNOVATION, 2013, On the BRICS of Collapse?

[online]. Pretoria, South Africa: University of Pretoria, 2013 [vid. 2015-03-22]. Dostupný z:

http://www.demos.org/sites/default/files/publications/BRICS.pdf.

29 MECHTHILD, S. Brazil, Russia, India, China and South Africa: Strong Economic Growth – Major Challange [online]. DIW Economic Bulletin 2011 [vid. 2015-03-28]. Dostupný z:

https://www.diw.de/documents/publikationen/73/diw_01.c.386693.de/diw_econ_bull_2011-04-4.pdf

30 WEIL, D. Economic Growth. 2^nd ed. Boston, USA: Addison-Wesley, 2009. ISBN 9780321564368.

Brazílie

Brazilská federativní republika je domovem pro cca 201 mil. obyvatel (2013), přičemž roční přírůstek populace činí 1,2 % a v populační pyramidě k roku 2014 převládala populace s věkem 10 - 30 let. Peněžní jednotka Brazílie je real. Hospodářství se vyznačuje průmyslově-hospodářským zaměřením s významnou zásobou nerostných surovin, jako je železná ruda, bauxit, nikl, uhlí, ropa, cín, zlato, měď, apod. Strojírenství (automotive), hutnictví (výroba oceli či barevných kovů), petrochemie (ropa), chemie (hnojiva, plastická hmota) a gumárenský průmysl, které dohromady tvoří nejdůležitější průmyslová odvětví.

Vodní elektrárny zajišťují až 92 % elektrické energie.³¹ Zemědělská výroba patří k jedné z největších na světě, Brazílie patří mezi přední vývozce kávy, pomerančů či sisalu (textilní vlákno). V sektoru služeb je důležitým zdrojem příjmu cestovní ruch.³²

Rusko

Počet obyvatel Ruské federace překračuje 142 mil. (2014). Pyramida obyvatel federace má tvar stromu, což značí menší porodnost v posledních letech a vzrůstající základnu seniorů.

Ekonomickým centrem Ruska je hlavní město Moskva, i přes to, že má pouze desetinu populace, generuje přibližně třetinu GDP. Oproti Sibiři a Dálnému východu poskytuje hlavní město nejvyšší životní úroveň. Hlavními surovinami těžebního průmyslu je ropa, nikl, zemní plyn a uhlí. Nevýhodou těžby rud a ostatních energetických surovin je jejich výskyt v extrémních podmínkách. Země disponuje rozsáhlým územím, kterému panují nepříznivé přírodní podmínky. Orná půda odpovídá přibližně 8% rozlohy země. Přes snahu o realizaci mnoha zemědělských programu, je Rusko závislé na dovozu potravin. Jedinou komoditou, u které nedostatečná domácí poptávka, nutí zemědělce k vývozu, jsou brambory. Zastaralý strojírenský průmysl navíc nemůže soupeřit úrovní zahraničních

31 CIA. The World Factbook - Brazil [online]. In CIA. World Factbook. Washington, USA: Central Intelligence Agency, 2015 [cit. 2015-01-13]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the- world-factbook/geos/br.html.

32 BUSINESSINFO.CZ. Teritoriální informace - Brazílie [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, 2014 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/indie- ekonomicka-charakteristika-zeme-18277.html.

technologií. Stejně jako Brazílie, je Rusko závislé na vodní energii. Program na stavbu jaderných elektráren byl zastaven po havárii reaktoru v Černobylu (1986). Nedostatečná poptávka po spotřebním zboží ruské produkce je dána zaměřením na těžký průmysl, který byl ve velké míře podporován v dobách Sovětského svazu. Nyní o tyto zařízení bez mikroprocesorové technologie není zájem. Infrastruktura je další slabou stránkou rozsáhlé země, která je závislá na dopravě surovin přes velké vzdálenosti. Plyn a ropa jsou do Evropy dopravovány ze západní Sibiře.³³

Indie

První zmínky o Indii sahají do 3. a 2. tisíciletí před naším letopočtem. V průběhu rozmanité historie převzalo v 19. století dominantní moc nad subkontinentem Britské království. V důsledku neustálých nepokojů došlo k rozdělení území na dnešní Indii a Pákistán. Indie se nyní potýká se závažnými potížemi, jako je přelidnění, zhoršování životního prostředí, rozsáhlá chudoba či korupce.

Podle americké Ústřední zpravodajské služby (Central Intelligence Agency; CIA) žilo v roce 2014 v Indii 1.236 mil. obyvatel, což činí z Indie druhou populačně největší zemi světa. Populační pyramida této země má oproti většině vyspělých zemí stále tvar pyramidy a ne tzv. stromu, o zemi to značí, že má dlouhodobě kladné tempo populačního růstu.

Indie se vyznačuje rozmanitým hospodářstvím v čele se zemědělstvím, dále řemeslnictví, průmyslová odvětví i široký sektor služeb.

Čína

Po staletí byla Čína vedoucí civilizací, jež překonávala zbytek světa uměním a vědou.

Na konci 19. stole a začátku 20. byla země sužována občanskými nepokoji, hladomorem, boji a cizími okupacemi. Po druhé světové válce komunistická strana v čele s Mao Ce-

33 CIA. The World Factbook - Russia [online]. In CIA. World Factbook. Washington, USA: Central Intelligence Agency, 2015 [cit. 2015-01-13]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the- world-factbook/geos/rs.html.

tungem založila autokratický sociální systém. Dodržování nastaveného systému si vyžádalo desítky milionů životů. Po roce 2000, kdy rozhodla Čínská vláda o přechodu k tržně orientovanému hospodářství, se životní úroveň dramaticky zlepšila. K roku 2014 žilo v zemi více než 1,3 mld. obyvatel. Na pyramidě věkové struktury obyvatel jsou zřetelně vidět snahy o regulaci populace, kdy se porodnost v posledních několika letech dramaticky snížila.

Rozloha Číny zaujímá bezmála 10 mil. km². Pobřeží této země je hustě pokryto průmyslovým odvětvím, mezi které patří slévání a válcování kovů, zpracování ropy, výroba potravin, výroba textilu, automobilový průmysl, textilní průmysl a jiné. Peněžní jednotkou je jüan. Nejproduktivnější oblasti z hlediska zemědělského průmyslu se nachází jižně od řeky Yangtze a severně od Žluté řeky. Čínské zemědělství se potýká s několika problémy, které spočívají v neefektivní výrobě, špatným skladováním a nepřiměřenou podporou technologiemi. Pracovníci ve velkých městech jsou ohodnoceni až dvakrát vyšší mzdou než venkovští. ³⁴

Jihoafrická republika

Historie Jihoafrické republiky (JAR) sahá do roku 1652, kdy byla kolonizována holandskými obchodníky. Objevení diamantů a zlata v 19. století dalo záminku k hromadnému přistěhovalectví a intenzivnějšímu podrobení domorodých obyvatel.

Hlavním městem, kde sídlí prezident a vláda, je Pretoria. Parlament sídlí v Kapském městě a Nejvyšší soud v Mangaungu. Peněžní jednotkou, užívanou v JAR, je jihoafrický rand (ZAR). JAR je domovem pro 48 mil obyvatel. Populační pyramida vykazuje zpomalení tempa růstu porodnosti v posledních několika letech. Pro průmyslová odvětví JAR je specifický zpracovatelský průmysl s dlouholetou tradicí, následován průmyslem automobilovým (BMW, Fiat, VW, Nissan, Toyota a jiné). Díky obrovskému nerostnému

34 CIA. The World Factbook – China [online]. In CIA. World Factbook. Washington, USA: Central Intelligence Agency, 2015 [cit. 2015-01-13]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the- world-factbook/geos/ch.html.

bohatství činí významnou část ekonomiky těžební průmysl. JAR má jedny z největších světových zásob manganu (80 %), platiny (56 %), vanadu (45 %) a zlata (35 %).³⁵

1.3 Modely panelových dat

Model panelových dat bývá hojně využíváno například pro analýzu dat získaných z dotazníkových šetření, pro zjištění výnosnosti akcií ve finanční ekonomii či závislosti GDP na ostatních indikátorech makroekonomické výkonnosti. Nulovou hypotézou této práce je zjištění závislosti mezi změnou ekonomické výkonnosti a změnou podnikatelského prostředí. Mezi hlavní metody panelových dat patří model náhodných vlivů (random effects model), model pevných vlivů (fixed effects model) a metoda nejmenších čtverců (ordinary least squares; OLS). Metoda nejmenších čtverců (pooled model) je statistickou metodou, jejíž snahou je minimalizovat odchylky (rezidua) vůči rovnicím vyjadřujícím funkci statistického souboru (časové řady). Zmíněná metoda bývá nejčastěji využívána při regresní analýze pro srovnání s některou funkcí (lineární, kvadratické nebo polynomické). Podstatou modelu náhodných vlivou jsou oddělená pozorování, která odpovídají jednotnému (stejnému) regresnímu modelu. Naproti tomu model fixních vlivů bývá oblíbeným modelem individuálních vlivů. Pro výpočet jednotlivých vlivů používá umělé proměnné, které mohou nabývat hodnot 0 nebo 1.

Nevýhodou specifikace pomocí fixních vlivů bývá regrese velkého počtu vysvětlujících proměnných a obtížný výpočet. V některých panelových datech jsou důležité vysvětlující proměnné, které se v čase nemění.

Zkoumané země skupiny BRICS mají odlišné ekonomické a politické prostředí, stejně tak prošly jiným historickým a kulturním vývojem. Model náhodných vlivů nahlíží na individuální vlivy jako na náhodné proměnné, u zemí skupiny BRICS by mělo být jednotícím faktorem předpoklad budoucích lídrů světového hospodářství, založeném

35 CIA. The World Factbook – South Africa [online]. In CIA. World Factbook. Washington, USA: Central Intelligence Agency, 2015 [cit. 2015-01-13]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the- world-factbook/geos/sf.html.

na ekonomickém růstu, který je jedním z proměnných. Z toho důvodu byla zvolena metoda fixních vlivů.

Základním předpokladem pro aplikaci analýzy panelových dat je stacionarita všech časových řad. Obě řady budou proto testovány z hlediska stacionarity³⁶ pomocí ADF testu (Augmented Dickey-Fuller test), který sleduje, zda je rozptyl a průměr konstantní v čase.

Zamítnutí nulové hypotézy testu (P-value < 5 %) značí, že časové řady jsou stacionární, tedy že nemají jednotkový kořen. Pro potvrzení nejednotkového kořene časové řady poslouží Levinův, Linův & Chuův test. Pokud bude hladina významnosti (P-Value) nižší, než 5 %, bude nulová hypotéza o nulovém koření časové řady zamítnuta.³⁷

36 Stacionarita časové řady znamená, že její chování je v jistém smyslu náhodné.

37 NĚMEC, D. Základy ekonometrie. Brno: Masarykova Univerzita v Brně, 2012. ISBN neuvedeno.