• No results found

Technická univerzita v Liberci Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "Technická univerzita v Liberci Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická"

Copied!
98
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

Technická univerzita v Liberci

Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická

Katedra: PRIMÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Studijní program: Učitelství pro 1. stupeň ZŠ

OCENĚNÉ KNIHY A JEJICH MOŽNÉ VYUŽITÍ VE ŠKOLNÍ LITERÁRNÍ VÝCHOVĚ

AWARD-WINNIG BOOKS AND THEIR POSSIBLE USE

IN THE SCHOOL

LOS LIBROS AVALORADOS Y SU ULILIZACIÓN POSSIBLE EN LA EDUCACIÓN LITERARIA EN LAS

ESCUELAS

Diplomová práce: 08-FP-KPV-0059

Autor: Podpis:

Martina KAVKOVÁ Adresa:

J. A. Komenského 1646 250 88, Čelákovice

Vedoucí práce: Mgr. Jana Bednářová, Ph.D.

Konzultant:

Počet

stran Grafů obrázků tabulek Pramenů příloh

99 26 7 2 31 6

(2)

Prohlášení

Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.

V Liberci dne: Martina Kavková

(3)

Poděkování

Děkuji všem, bez nichž bych asi nikdy svoji práci nedokončila. Zejména Mgr. Janě Bednářové, Ph.D. za kvalifikované vedení a odborné rady. Dále chci poděkovat TUL za umožnění zpracování zajímavého a přínosného tématu. A v neposlední řadě chci poděkovat školám, které mi umožnily provést výzkum.

(4)

OCENĚNÉ KNIHY A JEJICH MOŽNÉ VYUŽITÍ VE ŠKOLNÍ LITERÁRNÍ VÝCHOVĚ

Anotace

Cílem této diplomové práce bylo vyhledat české oceněné dětské knihy a zjistit povědomí o těchto knihách mezi žáky a učiteli. Práce obsahuje seznamy těchto knih, které byly oceněny v některé z českých soutěží po roce 1989.

Výzkum znalosti oceněných knih byl proveden pomocí dotazníků. Dotazníky byly zpracovány a na jejich základě, pomocí statistických analýz, bylo provedeno vyhodnocení, jehož výsledky jsou součástí této práce.

Znalost oceněných knih a literárních soutěží není mezi žáky a učiteli příliš vysoká, přestože oceněných knih je poměrně velké množství.

Klíčová slova:

dotazník, oceněné knihy, seznamy, soutěž, učitel, žák

(5)

AWARD-WINNIG BOOKS AND THEIR POSSIBLE USE

IN THE SCHOOL

Annotation

The object of this thesis was to find the Czech award-winning children books and to find out the students and the teachers awareness about these books. The thesis contains a list of books which were awarded in one of the Czech competitions after the year 1989.

The award-winning books investigation was made by questionnaire. The questionnaire was compiled together and the statistical analysis was used to evaluate the results. The results are part of this thesis.

Students and teachers knowledge about the award-winning books is not large in spite of the great number of the award-winning books.

Key words:

questionnaire, award-winning books, list, competition, students, teachers

(6)

LOS LIBROS AVALORADOS Y SU ULILIZACIÓN POSSIBLE EN LA EDUCACIÓN LITERARIA EN LAS ESCUELAS

Anotación:

Un fin propuesto de esta tesina fue encontrar los libros de niňos que ganaron una de las competiciónes checas despues de aňo 1989. Otro fin propuesto fue encontrar el conocimiento de los estudiantes y los profesores sobre estos libros. La tesina contiene una lista de los libros avalorados.

La investigatión de los libros fue hecho con cuestionarios. Los cuestionarios se evaluaron con una analysis de estadistica. Los resultos son una parte de la tesina.

El conocimiento de los estudiantes y los profesores sobre los libros avalorados no es muy grande sin embargo que hya un gran número de estos libros.

Las palabras de clave:

cuestionarios, libros avalorades, lista, competiciónes, estudiantes, profesores

(7)

1. ÚVOD ... 13

2. LITERATURA PRO DĚTI A MLÁDEŽ ... 15

3. VÝVOJOVÉ ETAPY DĚTSKÉHO ČTENÁŘSTVÍ... 17

3.1 Členění čtenářství na etapy... 17

3.1.1 Předčtenářská etapa ... 18

3.1.2 Čtenářská etapa ... 18

3.1.2.1 Mladší školní věk... 18

3.1.2.2 Starší školní věk... 19

4. LITERÁRNÍ ŽÁNRY DĚTSKÉ LITERATURY... 20

4.1 Dětský folklor... 20

4.1.1 Členění dětského folkloru ... 20

4.2 Umělá poezie ... 22

4.3 Lidová pohádka a její adaptace ... 22

4.3.1 Členění lidové pohádky ... 23

4.3.1.1 Kouzelná pohádka... 23

4.3.1.2 Zvířecí pohádka... 23

4.3.1.3 Novelistická pohádka ... 24

4.4 Autorská pohádka ... 24

4.5 Příběhová próza s dětským hrdinou ... 25

4.6 Bajka... 25

4.7 Pověst... 26

4.8 Dobrodružná próza ... 26

4.9 Umělěckonaučná próza ... 27

5. RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ... 28

5.1 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání ... 28

5.1.1 Cíle základního vzdělávání ... 29

5.1.2 Vzdělávací oblasti RVP ZV ... 30

5.1.2.1 Jazyk a jazyková komunikace... 30

5.1.2.1.1 Český jazyk a literatura ... 31

5.1.2.1.2 Literární výchova ... 31

6. LITERÁRNÍ OCENĚNÍ ... 33

6.1 MAGNESIA LITERA ... 34

6.1.1 Historie ... 34

6.1.2 Hodnocení... 34

6.1.3 Kategorie ... 35

(8)

6.1.4 Výsledky ... 35

6.2 NEJKRÁSNĚJŠÍ ČESKÉ KNIHY ROKU ... 36

6.2.1 Historie ... 36

6.2.2 Hodnocení... 37

6.2.3 Kategorie ... 37

6.2.4 Výsledky kategorie pro děti a mládež ... 37

6.3 SUK -ČTEME VŠICHNI ... 40

6.3.1 Historie ... 40

6.3.2 Hodnocení... 41

6.3.3 Výsledky ... 41

6.4 ZLATÁ STUHA... 49

6.4.1 Historie ... 49

6.4.2 Kategorie ... 49

(byly ustanoveny až v roce 2000) ... 49

6.4.3 Výsledky ... 50

6.5 VÝROČNÍ CENY ALBATROSU... 54

7. NEJOCEŇOVANĚJŠÍ AUTOŘI... 55

7.1 Ivona Březinová ... 55

7.1.1 Oceněné knihy pro děti a mládež ... 55

7.2 Martina Drijverová ... 56

7.2.1 Oceněné knihy pro děti a mládež ... 56

7.3 Vladimír Hulpach ... 57

7.3.1 Oceněné knihy pro děti a mládež ... 57

7.4 Alena Ježková ... 58

7.4.1 Oceněné knihy pro děti a mládež ... 58

7.5 Iva Procházková ... 58

7.5.1 Výběr z bibliografie pro děti a mládež ... 59

7.6 Pavel Šrut ... 59

7.6.1 Oceněné knihy pro děti a mládež ... 60

7.7 Jiří Žáček... 60

7.7.1 Oceněné knihy pro děti a mládež ... 60

8. PRAKTICKÁ ČÁST... 62

8.1 Výběr prvků ... 62

8.2 Výzkumné problémy a hypotézy ... 63

8.3 U-test Manna a Whitneyho ... 64

8.4 Grafy... 68

9. ZÁVĚR ... 78

(9)

9.1 Teoretická část ... 78 9.2 Praktická část ... 79 9.3 Celkový závěr... 81

(10)

POUŽITÉ ZKRATKY

aj. = a jiné č. = číslo

ČSR = Československá republika

ČVUT = České vysoké učení technické v Praze

FF UK = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

IBBY = Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu (Intenational Board on Books for Young people)

MK ČR = Ministerstvo kultury České republiky např. = například

NČKR = Nejkrásnější česká kniha roku PNP = Památník národního písemnictví příp. = případně

RVP = Rámcový vzdělávací program

RVP ZV = Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání SČUG = Sdružení českých umělců grafiků

SKIP = Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky

PEN klub = sdružení literárních tvůrců (Playwrights, Poets, Essayists, Novelists) UJEP = Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

ZS = Zlatá stuha

(11)

CIZÍ VÝRAZY

adaptace = přizpůsobení, přetvoření, úprava

antropomorfizace = polidšťování, neadekvátní přenášení lidských vlastností, lidského chování a prožívání do mimolidské společnosti, např. do zvířat

dominantní = převládající

emocionalita = vzrušení, citovost

epika = literární druh zahrnující výpravnou literaturu prozaickou i veršovanou identifikace = ztotožnění se s někým

imaginativní = obrazotvorný intencionální = záměrná

interakce = vzájemné působení dvou či více činitelů lexikalizovat = dát nebo získat samostatný slovní význam lyrika = literární vyznačující se nedějovostí

mentálně = duševně, myšlenkově minimum = nejmenší množství recipient = příjemce

samizdat = vydávání zakázané literatury nebo literatury zakázaných autorů specifická = typická, charakteristická

spontánně = samovolně

stabilní = pevný, stálý, neměnný

(12)

1. ÚVOD

Předkládaná diplomová práce je součástí zakončení čtyřletého denního studia na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci, obor Učitelství pro 1. stupeň ZŠ.

Cílem této práce je vyhledat dětské knihy, vydané po roce 1989, které byly oceněné některým z tuzemských ocenění, a zjistit, do jaké míry jsou mezi dětmi a učiteli tyto knihy známé, a zda, popř. jak, se s knihami pracuje ve školách.

Tato práce může sloužit i jako souvislý přehled nejpodstatnějších ocenění dětských knih, která se v Česku vyskytují. Zároveň může posloužit jako motivace nám , učitelům, studentům, rodičům (a komukoliv jinému), abychom se čas od času více porozhlédli, co se ve světě české dětské literatury děje nového. Je dobré vědět, že nemusíme spoléhat pouze na klasiku české tvorby, ale můžeme dětem předložit i něco nového. Nový pohled na svět, na lidi, na mezilidské vztahy…

V posledních letech se okolní svět jeví jako zrychlený. Většinu času trávíme ve školách a v práci a volný čas neumíme využít pro správnou relaxaci. Dříve si lidé ve volném čase hodně povídali, trávili čas venku, s přáteli, a v neposlední řadě také hodně četli. V moderní společnosti má velký vliv masmediální kultura (především rozhlas, televize, tisk, internet).

Lidé tráví většinu času před obrazovkou televize nebo před monitorem počítače. Není to bohužel pouze výsadou dospělých, u televize a počítače tráví velkou část svého dne i naši nejmladší.

Není divu, že se v poslední době stále častěji setkáváme s různými články a rozhovory, které se týkají čtenářství. Soutěže a ocenění jsou jednou z možností, jak upozorňovat na kvalitní literaturu. Otázkou je, zda má soutěž sama o sobě nějaký smysl. Je velmi důležité, aby se její výsledky dostali mezi širokou veřejnost a k tomu nestačí odborně vydávané literární publikace.

(13)

Na podporu čtenářství vznikají v současné době i různé projekty. Nejznámějším je pravděpodobně projekt Celé Česko čte dětem. Do podvědomí se na nám dostával jak z televize (kde jak už jsme zmínili, tráví svůj volný čas spousta lidí), tak z různých plakátů, které se vyskytovaly např. i ve vlacích a na dalších veřejných místech.

(14)

2. LITERATURA PRO DĚTI A MLÁDEŽ

Literatura pro děti a mládež (někdy označována také jako dětská literatura) je specifická hlavně tím, že je mentálně blízká nedospělým posluchačům a čtenářům přibližně od 3 do 15 let. (U dospívající mládeže v období mezi 14. a 18. rokem se četba začíná překrývat s četbou dospělých.) Je důležitou průpravou duševního vývoje budoucího dospělého čtenáře. Jako jedna z částí literární slovesnosti představuje specifický komunikační okruh, který má své stabilní věkově vyhraněné publikum, typické žánry, specializované autory (např. Čtvrtek, Petiška, Macourek, Andersen, Carroll, Březinová, Žáček), ilustrátory (Born, Trnka, Zmatlíková...), nakladatelství (Albatros) i časopisy (např.

Mateřídouška, Sluníčko, Čtyřlístek, ABC).

Hlavní součástí literatury pro děti a mládež je literatura intencionální1, tedy literatura, která je dětem a mládeži prvoplánově určena. Patří sem ovšem i literární texty, které dětem původně určeny nebyly, ale postupem času se staly trvalou součástí dětské četby. Tuto dětskou literaturu nazýváme neintencionální. Do této literatury patří především báje, pohádky, pověsti, bajky, biblické příběhy a některá díla národní a světové klasiky (např.

Erben, Němcová, Seifert; Robinson Crusoue). Tato literatura vstupuje do podvědomí dětských čtenářů buď spontánně (např. westerny K. Maye), nebo vlivem literární výchovy, vhodně volených ukázek v čítankách, pomocí literárních adaptací (krácené popř.

převyprávěné verze).

Na rozdíl od literatury pro dospělé je literatura pro děti a mládež mnohem více závislá na potřebách svého recipienta. Snaží se o podnětnost i přitažlivost ve vztahu k dítěti

1 Intencionální literatura – objevuje se zhruba ke konci 18. století, kdy se dítě přestává přirovnávat ke zmenšenině dospělého a začíná být považováno za svéprávnou bytost. Vznik literatury pro děti a mládež souvisí i se zaváděním povinné školní docházky (1774). Ze začátku se převážně upravovala díla, která byla určena dospělým (Robinson Crusoe, Gulliverovy cesty). V 19. století se již objevuje autorská pohádka (Anderson), próza pro dívky, dobrodružný román, příběhová próza s dětským hrdinou, přírodní próza aj. V současnosti dětská literatura přestává nadměrně idealizovat realitu a dochází k jejímu těsnějšímu propojení s literaturou pro dospělé. (Peterka 2007)

(15)

určitého věku a na rozdíl od literatury pro dospělé není tolik závislá na proměnách literárních směrů a norem. Vzdělávací funkce je v dětské literatuře celkově o něco významnější než v literatuře určené dospělým. Tato literatura má tři hlavní funkce – socializační, vzdělávací a imaginativní. Socializační funkce podporuje schopnost být sám sebou a zároveň žít s druhými lidmi. Vzdělávací funkce podněcuje zájem o poznání života (např. encyklopedie). Imaginativní funkce podněcuje fantazii, hravost a tvořivost.

Oproti literatuře pro dospělé, je dětská literatura více emotivní a názorná a nese v sobě naději a mravní ideály. Často se v ní setkáváme s přírodou, rodinou, dětstvím a láskou.

Důležitou roli zde hraje ilustrace, v dílech pro nejmenší děti je tato funkce rovnocenná, někdy i nadřazená literárnímu textu (leporela).

(Peterka 2007)

(16)

3. VÝVOJOVÉ ETAPY DĚTSKÉHO ČTENÁŘSTVÍ

Dětský čtenář ještě nemá dostatečně rozvinutou soustavu zkušeností, znalostí a prožitků, jeho myšlení se neustále rozvíjí. Liší se také rozsah jeho vědomostí a v neposlední řadě i bohatství jeho slovní zásoby. Z tohoto důvodu je jeho způsob myšlení odlišný od dospělého jedince a je nutné brát na tuto skutečnost ohledy i v literatuře pro něj určené. Je nutné dílo zaměřit tak, aby bylo srozumitelné dítěti určitého věku.

(Pleskot 1977)

Dětské čtenářství dělíme do několika etap. Tyto etapy přibližně odpovídají vývojovým stádiím dětské psychiky. Je ovšem důležité zdůraznit, že dětská vyspělost je individuální a nemusí odpovídat biologickému věku. Rozhodují zde i zájmy a povaha dětí. Vyspělost čtenářského komunikativního aktu je podmíněna i stupněm zvládnutí techniky čtení a stupněm jazykové a literární kompetece dítěte. Všechny tyto věci velice úzce souvisí s vlivem prostředí - jaká je intenzita sociokulturních podnětů v rodinném prostředí a prostředí dítěti blízkém a samozřejmě i na účinnosti školní literární výchovy.

3.1 Členění čtenářství na etapy

Dětské čtení dělíme na dvě etapy: předčtenářská etapa (naslouchací) a čtenářská etapa.

Předčtenářská etapa: předškolní věk - mladší (do 3 let) starší ( 3 – 6 let) Čtenářská etapa: mladší školní věk - 1. fáze (6 – 8 let) (prepubescence) 2. fáze (9 – 10 let) starší školní věk - 1. fáze (11 – 12 let) (pubescence) 2. fáze (13 – 15 let)

Jednotlivé vývojové fáze dětského čtenářství nemůžeme ovšem striktně rozlišovat, přechod mezi těmito fázemi je pozvolný a jak je již uvedeno, je závislý na mnoha okolnostech.

(17)

3.1.1 Předčtenářská etapa

Jak je dle věku evidentní, většina dětí v této vývojové etapě čtení ještě neovládá.

Literární text vnímají tedy poslechem, a to buď v přímém nebo reprodukovaném čtení popř. přednesu starších dětí nebo dospělých. Vnímání literárních děl se pro děti v tomto období omezuje jen na graficko – výtvarnou a ilustrativní složku. Děti mají obrázky ve velké oblibě a jsou rády, když se jim o obrázcích vypráví nebo se k nim něco čte, a toho je třeba využít.

V tomto období jsou pro děti vhodné písničky, říkadla, rozpočítadla, jednoduché příběhy a lidové pohádky. Samozřejmě nesmíme opomenout leporela a omalovánky, se kterými si děti rády hrají.

3.1.2 Čtenářská etapa

Ve čtenářské etapě začínají děti pomalu sami číst. Ze začátku si text osvojují pomocí hlasitého, později již pomocí tichého čtení.

3.1.2.1 Mladší školní věk

Během první fáze mladšího školního věku se celkový postoj dětského čtenáře k realitě a jejímu uměleckému ztvárnění vyznačuje obrazným myšlením, bezprostřední emocionalitou a prožitkovostí. To vše je velice úzce spojeno s životními zkušenostmi, s představou, herní jazykovou aktivitou, asociativním a obrazným myšlením i naivně realistickým přístupem. V tomto období stále přetrvává antropomorfizační přístup. To vše souvisí s žánry, které si dítě v tomto věku vybírá.

Ve druhé fázi mladšího školního věku dochází u dětského čtenáře k prudkému rozvoji poznávacích aktivit, hlavně k logickému a pojmovému myšlení - obojí je ve většině případů ještě podporováno rodinou a školou. V důsledku těchto skutečností si dětský čtenář vytváří svůj kognitivní přístup k realitě, který je doprovázen zvýšenou potřebou věcného poučení.

(18)

Tato psychická změna vychází najevo i u vnímání literárního díla, kdy čtenář upřednostňuje informativní funkci textu. Pozornost se zde přesouvá od uměleckého vnímání díla k jeho obsahu, od obrazných složek k složkám zřetelným, přímo vyjádřeným, a snadno srozumitelným a to hlavně k postavám a ději.

V mladší čtenářské etapě do popředí vstupují prozaické žánry jako pohádka, příběh s dětským hrdinou a s přírodní tématikou, bajky, uměleckonaučná a populárně naučná literatura, detektivní a dobrodružná literatura - v této literatuře čtenář nachází ponaučení, vzory a modelové situace, podle kterých si utváří vlastní postoje na život a orientuje se v mezilidských vztazích.

3.1.2.2 Starší školní věk

První fáze staršího školního věku je v podstatě totožná s fází předcházející a čtenářská osobnost se vymezuje v druhé fázi tohoto období. Dospívající dítě prožívá složitý proces sebeuvědomování a stává se intelektově vyzrálejší. Jeho čtenářství se již začíná vyhraňovat a výrazně se dělí dle pohlaví. Při čtení jsou již v popředí funkce poznávací a relaxační, které jsou spojeny s prožitkovostí a identifikací se s hrdinou.

V tomto období je chlapci hojně vyhledávána literatura dobrodružná příp.

vědeckofantastická a dívkami je vyhledávána především próza s dívčí hrdinkou. Další oblíbenou literaturou jsou příběhové prózy, encyklopedie a populárněnaučné knihy.

(Toman 1992)

(19)

4. LITERÁRNÍ ŽÁNRY DĚTSKÉ LITERATURY

4.1 Dětský folklor

Dětský folklor je prvním žánrem, se kterým se děti ve svém literárním životě setkávají.

Patří sem všemožné taneční, hudební i dramatické projevy a různé lyrické i epické útvary lidové slovesnosti, které jsou tvořeny jak samotnými dětmi, tak dospělými. Jsou to např.různé pohybové hry doprovázené slovy, říkanky s přírodní tématikou a s napodobováním hlasů zvířat, rozpočítadla a různými magickými slovy, ukolébavky, škádlivky, oblamovačky, veršované hádanky aj. Folklor se podílí na rozvoji vnímání, obrazotvornosti, fantazie, myšlení i řeči.. Napomáhá v poznávání světa a mezilidských vztahů.

Významy slov zde bývají často zatlačovány do pozadí ve prospěch rýmů a převažuje zde hravý a lehce zapamatovatelný text, což je pro děti tohoto věku důležité.

4.1.1 Členění dětského folkloru

Podle Tomana (1992) dělíme dětský folklor do čtyř okruhů podle toho, pro koho jsou určené.

Do prvního okruhu řadíme drobné folklorní žánry, které jsou společné jak pro děti, tak i dospělé. Jsou to přísloví, pořekadla a písně.

Přísloví vyjadřují obecnou lidskou zkušenost a moudrost, mravní poučení.

Pořekadla jsou často vtipná ustálená slovní spojení vyjadřující životní zkušenosti a postřehy, ale na rozdíl od přísloví jsou bez mravního poučení.

Pokud se v pořekadle vyskytují přírodní zákonitosti, nazýváme ho pranostika; je-li v pořekadle obrazné spojení slov, které se lexikalizuje a ztrácí tak svůj původní přenesený význam, vzniká lidové rčení.

Lidové písně jsou zhudebněný lyrický nebo lyrickoepický útvar, který bývá srozumitelný a rytmický.

(20)

Do druhého okruhu patří lidová slovesnost, která byla původně určená dospělým a postupně přešla do dětského folklóru. Patří sem zaklínadla, pověsti, pohádky, bajky a báje, koledy.

Zaklínadla jsou magické průpovědi. (Dříve sloužila k magickým úkonům a kalendářním obřadům.) Jsou rytmická a většinou zachovávají rým.

Pověsti jsou určené k poučení a více než na estetickou a zábavnou složku dávají důraz na složku poznávácí a výchovnou. Jsou to kratší prozaické útvary, které většinou vycházejí z doložených faktů.

Pohádky jsou lidová vyprávění, která jsou založena na smyšleném příběhu. Mohou se zde vyskytovat i nadpřirozené bytosti a hlavní hrdina zde překonává různé překážky. Dobro zde vítězí nad zlem. Pohádka je nejvýznamější a nejrozšířenější útvar lidové slovesnosti v dětském období.

Bajky jsou krátká veršovaná nebo prozaická vyprávění. Hlavními hrdiny jsou zde většinou zvířata, kterým jsou zde dány lidské vlastnosti.V bajkách najdeme mravní ponaučení.

Báje jsou příběhy, které si lidé vymýšleli o vzniku života a o životě posmrtném.

Třetí okruh dětského folklóru je přímo určený dětem za účelem je vychovávat a vzdělávat a zároveň je bavit a pomáhat jejich rozvoji. Patří sem říkadla, hádanky a ukolébavky.

Lidová říkadla často slouží jako slovní doprovod při dětských hrách. Jsou to jednoduché veršované útvary, ve kterých převládá rytmická složka nad složkou významovou.

Hádanky jsou krátké útvary, které pomocí otázky nebo obrazného pojmenování cvičí dítě v v pozorování a uvažování, podporuje jeho myšlení.

Ukolébavky jsou lyrické písně, které slouží ke zklidnění a následnému uspání dítěte.

Do čtvrtého okruhu řadíme žánry vznikající při dětské vzájemné intarakci. Jsou to různá říkadla, rozpočítadla a škádlivky.

Rozpočítadla vznikla při rozdělování dětí v různých hrách. Jsou rytmická a mohou postrádat význam.

Škádlivky vznikaly, když se děti posmívaly nějakému nedostatku nebo chování nějaké konkrétní osoby.

(21)

4.2 Umělá poezie

Poezie patří mezi základní žánry dětské četby a patří také k nejstarším projevům slovesně-umělecké tvorby člověka. Zejména ze začátku sloužila umělá poezie převážně k didaktickým a výchovným účelům a spolu s tancem a hudbou provázela kulturní a náboženské obřady. V současné době je určena i pro zábavu. Je podstatná hlavně pro nejmladší čtenáře, kterým vychází vstříc ozvláštněnou jazykovou formou (zvukomalebnost, pravidelný rytmus, zvučný rým) a obrazností, jejíž hlavní součástí je personifikace, nonsens a slovní hříčka. Je zde převládající rytmicko-melodické členění a hlavní jednotkou promluvy je verš. V současnosti se setkáváme s formami lyrickoepickými a epickými, vyskytuje se zde kratičký příběh, popis či dialog. Patří sem i dětský folklor, do kterého postupem času pronikají epické prvky.

4.3 Lidová pohádka a její adaptace

Pohádka má u dětí dominantní postavení a nejlépe odpovídá potřebám a zájmům čtenářů v první fázy mladšího školního věku. Podle Pleskota (1977) patří pohádka k prvním uměleckým textům většího rozsahu, s nimiž se dítě setkává a může je vnímat i jim rozumět.

Ze začátku se pohádkám říkalo báchorky. Byly to prozaické útvary ústní lidové slovesnosti, které byly původně určené dospělým a až během žánrového vývoje, na kterém měly velkou zásluhu autorské literární adaptace, přešly do intencionální tvorby pro děti.

Pro lidovou pohádku je typická nadčasovost. Děj se neodehrává v konkrétní době a většinou ani na konkrétním místě. Základ tvoří vymyšlený příběh s nereálným dějem, postavami i prostředím. Tyto pohádky vycházejí ze zdravé morálky, moudrosti, harmonického soužití s přírodou a smyslu pro spravedlnost. Vítězí zde dobro nad zlem.

Postavy zde mají vlastnosti, které se v průběhu děje nemění a jsou založeny na vzájemné protikladnosti, aby dobře vynikl dobrý a špatný charakter. Často se zde objevují antropomorfizovaná zvířata a předměty nebo kouzelné bytosti.

(22)

4.3.1 Členění lidové pohádky

Členění lidové pohádky vzniklo dle Tomana (1992) na základě různých povah pohádkových hrdinů a dějů.

4.3.1.1 Kouzelná pohádka

Tato skupina pohádek patří mezi nejrozšířenější. Platí zde obecné zásady lidových pohádek. Je spojena s představou o tajemných a nevysvětlitelných silách, které ovliňují různé procesy. Prolíná se zde svět reálný s fantastickým, kde dochází ke konfliktům právě mezi silami pozemnskými a těmi tajemnými.

Obměnou kouzelné pohádky je pohádka démonická. Ta vznikla na základě povídky se strašidelnými motivy a s dramatickým dějěm. V této pohádce vystupují hlavně strašidla jako vodník, bílá paní, skřítek, čert aj.

4.3.1.2 Zvířecí pohádka

Zvířecí pohádka patří mezi nejstarší. Hlavními aktéry této pohádky jsou antropomorfizovaná zvířata, kterým jsou dány kladné nebo záporné lidské vlastnosti.

Zvířata se v těchto pohádkách chovají jako lidé a pohádkový příběh je zde tedy obrazem reálného lidského života.

Ze zvířecí pohádky se vyčlenily pohádky kumulativní a pěstounské.

V pěstounské (didaktické) pohádce kromě zvířat vystupují i děti. Pohádka má mravoučný charakter. Za prohřešky je zde dítě trestáno a nakonec se polepší. Patří sem např. pohádka O Budulínkovi.

Kumulativní pohádka slouží k reprodukci a rozvíjení paměti. Je pro ní typické, že se určité časti opakovaly a přidával se k nim nový motiv. Do této skupiny můžeme zařadit pohádku O veliké řepě.

(23)

4.3.1.3 Novelistická pohádka

Novelistická pohádka patří k nejmladším lidovým pohádkám. Snaží se zobrazovat reálný děj, který je však utvořen s velkou nadsázkou a může tak působit nevěrohodně.

Nadpřirozené jevy jsou zde redukovány na minimum. Tato pohádka připomíná spíše povídku.

Žertovná pohádka je kratší verze novelistické pohádky. Vypravěč se tu vysmíval některým lidským vlastnostem, převážně hlouposti. Ve velkém se zde uplatňuje humor, vtip, satira, nonsens a hádanka.

4.4 Autorská pohádka

Autorská pohádka není přepisem lidové pohádky, je to samostatné autorské dílo, které zasahuje do ustálené kompozice a jazykové podoby vžité pro pohádku. Přináší netradiční náměty i motivy a stylové postupy i jazykové prostředky se zde uvolňují. Podle Urbanové (1988, s. 58) však „autor musí dodržovat určité formální postupy, aby neporušil žánrovou specifiku, určité motivické postupy, aby text zůstal pohádkou.“

U této pohádky většinou mizí jak časová, tak místní neurčenost a objevuje se zde přítomnost. Zároveň zde ve velkém mizí nadpřirozené síly a zázraky a vše se přiklání k reálnému životu. Zázračné schopnosti jsou přisuzovány obyčejným lidem. Je zde částé prolínání různých žánrových rovin, většinou pohádkové fikce a příběhu z dětského života, někdy i s autobiografickými prvky. V autorských pohádkách se často objevuje individuální vypravěčský styl. Častěji se zde vyskytují hovorové výrazy, slovní hříčky, metafory, přímá oslovení čtenáře i autorský komentář. Moderní pohádka se snaží působit na fantazijní a emoční složku u dětí. Snaží se být pro čtenáře co nejvíce atraktivní a uplatňuje humoristické, groteskní, satirické i dobrodružné prvky a přístupy.

(24)

4.5 Příběhová próza s dětským hrdinou

Tato próza patří k oblíbené a zároveň poměrně využívané četbě na prvním stupni.

Příběhy, které se v ní odehrávají nejsou vzdáleny situacím, které by děti mohly opravdu prožít a vidí je kolem sebe. Typické situace a modely mezilidských vztahů dětem usnadňují orientaci v reálném světě.

Příběhová próza pro děti nemá svou vlastní typickou formu či typ. Objevuje se v podobě povídek, novel, románů i vyprávění. Tato próza ve velké míře využívá umělecké postupy a prvky z ostatních žánrů, často např. z pohádky, dobrodružné, vědecko fantastické, detektivní i cestopisné literatury. Děj se může odehrávat v přírodě, ve městě nebo na kterémkoli jiném místě. Příběhová próza s dětským hrdinou dětského čtenáře provází všemi etapami čtenářského vývoje.

Dětský hrdina jako hlavní aktér příběhu má v této próze zásadní význam pro pochopení smyslu literárního díla. Na rozdíl od pohádkových postav má vůči dítěti rovnocenné postavení, má stejné potřeby a zájmy, pocity, prožitky i zkušenosti a samozřejmě i podobně myslí. Vztahy k okolí – rodině, sourozencům, přátelům – jsou taky podobné a dětským čtenářům důvěrně známé. Je proto pochopitelné, že takovýto hrdina působí na děti přesvědčivě a dítě se s ním může snadno vnitřně ztotožnit. I z tohoto důvodu jsou zde modelové situace a a vztahy, které pomocí příběhu umožní některé věci lépe pochopit a lépe se tak orientovat v mezilidských vztazích a ve světě dospělých.

4.6 Bajka

Bajka je krátké veršované nebo prozaické vyprávění, kde vystupují antropomorfizovaná zvířata (popř. rostliny či věci). Bajka ve většině případů směřuje k mravnímu ponaučení. Vyskytují se zde obrazná podobenství, která pomocí zvířecích hrdinů představují určité vlastnosti a typy lidského chování.

Ponaučení bývá vyjádřeno na začátku příběhu, ale mnohem častěji až na jeho konci.

Nemusí to být přímo psané ponaučení, ale takové, které logicky vyplývá z daného příběhu.

(25)

Bajky byly původně pro dospělé, ale postupem času se stávaly dětskou četbou. Pro děti je typické, že zvířatům, věcem i rostlinám přisuzují lidské chování a vlastnosti. Ne vždy ale nejmenší čtenáři berou bajku jako příběh, který je má poučit, dá se říct, že berou bajku jako určitý druh pohádky a pochopení přichází až v pozdějším věku.

4.7 Pověst

Pověst zpravidla čerpá z historicky doložených událostí. Je to kratší prozaický útvar, který se řadí do folkloru. Námětem bývá skutečná událost odehrávající se v určitém čase a na určitém místě a postavy, které se zde vyskytují v dané době existovaly. Stejně jako u pohádky i u pověstí se objevují kouzelné prvky. Původní reálný základ byl vypravěčem pozměňován a doplňován podle fantazie, někdy i podle toho, jak si daný vypravěč příběh vykládal. Ve většině případů již v současnosti nerozeznáme, která část se zakládá na pravdě a která byla postupem času pozměněna.

4.8 Dobrodružná próza

Dobrodružná próza patří mezi dětmi a mládeží k těm vyhledávanějším. Můžeme to vidět zejména u chlapců, ale není výjimkou, že po tomto žánru sáhnou i dívky. Je to žánr epický a vyskytuje se zde poutavý a napínavý děj, který je často až vyhrocený s velkou gradací. Střídají se zde nečekané a nebezpečné situace. Příběh většinou nebývá hlouběji psychologicky motivovaný a neobjevují se zde složitější společenské rámce.

Postavy zde často mívají černo-bílé vlastnosti. Hlavní hrdina, který má většinou kladné, ale velmi zveličené vlastnosti, musí často překonat extrémní překážky , což se mu ve většině případů povede. Dost často se zde objevuje i záporný protějšek. Děj se odehrává ve výjimečném, neznámém a často i vzdáleném a rychle se měnícím prostředí.

(26)

4.9 Umělěckonaučná próza

Uměleckonaučná próza patří do literatury faktu, která přináší věcné informace o určitém jevu reality. Do literatury faktu patří životopisy, autobiografie, cestopisy, reportáže, memoáry, populárněnaučná a již zmíněná uměleckonaučná próza.

V uměleckonaučné próze, která je určena dětem mladšího školního věku, můžeme nalézt prvky beletrie. Informace, které jsou zde dětem předkládány, jsou napsány uměleckou formou, jsou uváděny konkrétní, názorné příklady.

V tomto žánru je významně zastoupena výtvarná složka (ilustrace, fotografie, grafy, schémata apod.), která tvoří nepostradatelný doplněk textu.

(Toman 1992)

(27)

5. RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence2 a jejich propojení se vzdělávacím obsahem a uplatněním získaných dovedností a vědomostí v praktickém životě. Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro jednotlivé etapy (předškolní, základní, střední vzdělávání).

5.1 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání je závazný dokument, platící od 1. září 2005, pro tvorbu školních vzdělávacích programů3 v základním vzdělávání.

Navazuje na předškolní vzdělávání a na výchovu v rodině a je východiskem pro rámcové vzdělávací programy pro střední vzdělávání. Specifikuje úroveň klíčových kompetencí, kterou by měli žáci na konci základního vzdělávání dosáhnout, a vymezuje vzdělávací obsah. Je to jediná etapa vzdělávání, která je povinná pro celou populaci žáků. Probíhá ve dvou organizačně, obsahově a didakticky navazujících stupních.

Na 1. stupni by základní vzdělávání mělo usnadnit přechod žáků z předškolního vzdělávání a rodinné péče do pravidelného, povinného a systematického vzdělávání. Toto vzdělávání by mělo být založeno na poznávání respektování a v neposlední řadě rozvíjení individuálních potřeb, možností i zájmů všech žáků (včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami). Mělo by využívat metody, které motivují žáky k dalšímu učení a také k aktivitám, které vedou k hledání, objevování, tvoření a nalézání cest k řešení problémů.

2 Klíčové kompetence – Je to souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot. Osvojení klíčových kompetencí je dlouhodobý proces, který začíná již v předškolním vzdělávání a pokračuje ve vzdělávání základním i středním a dotváří se v průběhu života. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány : kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské a kompetence pracovní.

3 Školní vzdělávací program – vytváří si ho každá škola podle zásad stanovených v příslušném RVP.

(28)

Na 2. stupni je cílem základního vzdělávání získávání vědomostí, dovedností a návyků, které žákům umožní samostatné učení a vytváření si hodnot a postojů, vedoucích ke kultivovanému chování, zodpovědnému rozhodování a toleranci práv a povinností ostatních lidí. Vzdělávání na 2. stupni se zakládá na širokém rozvoji zájmů a na vyšších učebních možnostech žáků a na provázanosti života školního i mimoškolního. To vše umožňuje využití náročnějších a nových metod práce a zadávání dlouhodobějších a komplexnějších úkolů.

Základní vzdělávání na 1. i 2. stupni vyžaduje podmětné a tvůrčí prostředí, které vychází vstříc jak žákům nadaným, tak žákům průměrným i nejslabším. Snaží se, zajistit výuku přizpůsobenou individuálním potřebám žáka tak, aby se každý vyvíjel optimálně v souladu s vlastními předpoklady pro vzdělávání. Atmosféra prostředí vybízí žáky ke studiu, práci i činnostem podle jejich zájmu a poskytuje jim prostor a čas k aktivnímu učení a plnému rozvinutí jejich osobnosti. Hodnocení výkonů a výsledků musí být postaveno na plnění konkrétních a splnitelných úkolů, na posuzování individuálních změn žáka a na pozitivně laděných hodnotících soudech. Žákům musí být dána možnost zažívat úspěch, nebát se chyby a pracovat s ní.

5.1.1 Cíle základního vzdělávání

Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a dále rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout základ všeobecného vzdělání tak, aby byl jedinec schopen prakticky jednat v různých situacích každodenního života.

Základní vzdělávání usiluje o naplnění těchto hlavních cílů:

− umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení

− podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů

− vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci

− rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých

− připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti

− vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě

(29)

− učit žáky aktivně chránit a rozvíjet fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně zodpovědný

− vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi

− pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci

5.1.2 Vzdělávací oblasti RVP ZV

Vzdělávací obsah základního vzdělávání je rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí.

Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory. Vzdělávací obsah vzdělávacích oborů je tvořen očekávanými výstupy a učivem. Na 1. stupni je jejich obsah dělen ještě na 2 období (1.období je pro 1. až 3. ročník, 2. období pro 4. až 5. ročník).

− Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk)

− Matematika a její aplikace

− Informační a komunikační technologie

− Člověk a jeho svět

− Člověk a společnost

− Člověk a příroda

− Umění a kultura

− Člověk a zdraví

− Člověk a svět práce

5.1.2.1 Jazyk a jazyková komunikace

Do této vzdělávací oblasti patří Český jazyk a literatura, Cizí jazyky. Tato vzdělávací oblast má ve výchovně vzdělávacím procesu stěžejní postavení. Vzhledem k našemu tématu je pro nás nejdůležitější zaměření na individuální prožívání slovesného uměleckého díla, ke sdílení čtenářských zážitků, k rozvíjení pozitivního vztahu k literatuře i k dalším druhům umění založených na uměleckém textu a k rozvíjení emocionálního a

(30)

estetického vnímání. Dále je tu např. zaměření na samostatné získávání informací z různých zdrojů a na zvládnutí práce s jazykovými a literárními prameny s texty různého zaměření. (www.msmt.cz/vzdelavani/ramcovy-vzdelavaci-program-pro-zakladni- vzdelavani-verze-2007)

5.1.2.1.1 Český jazyk a literatura

Školní předmět český jazyk a literatura dle Bednářové (2008, s. 6)

„zprostředkovává žákům svět vyjádřený slovesnými prostředky, které však mají sílu probouzet představivost a fantazii. Literární výchova ale podporuje výchovu k umění v celé jeho šíři a umožňuje komunikaci s kulturními hodnotami, které pozitivně ovlivňují osobnost dítěte.“

Dovednosti získané v tomto oboru jsou důležité pro kvalitní jazykové vzdělání a pro správné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Vzdělávací obsah je zde rozdělen do tří složek, které se vzájemně prolínají:

Komunikační a slohová výchova – žáci se zde učí vnímat a chápat jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu, analyzovat jej a posoudit jeho obsah.

Jazyková výchova – vede k získávání vědomostí a dovedností potřebných k osvojování spisovné podoby českého jazyka a rozlišování jeho dalších forem. Vede k logickému myšlení.

Literární výchova – pomocí četby žáci poznávají základní literární druhy a učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Získávají a dále rozvíjejí čtenářské návyky i schopnosti interpretace a produkce literárního textu.

5.1.2.1.2 Literární výchova

Na prvním stupni by se žáci měli v první etapě naučit:

− číst a přednášet ve vhodném frázování a tempu literární texty vhodné pro jejich věk

− vyjadřovat svoje pocity z daného textu

(31)

− rozlišovat vyjadřování v próze a ve verších a odlišovat pohádku od ostatních vyprávění

− pracovat tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností

Ve druhé etapě :

− vyjadřovat své dojmy z četby a zaznamenávat¨je

− volně reprodukovat text podle svých schopností, tvořit vlastní literární text na vlastní téma

− rozlišovat různé typy uměleckých a neuměleckých textů

− při jednoduchém rozboru literárních textů používat elementární literární pojmy (RVP pro ZV 2006)

(32)

6. LITERÁRNÍ OCENĚNÍ

Stejně jako v mnoha dalších odvětvích a oborech má i literatura svoje ceny. Ty se udělují v nejrůznějších kategoriích, jak věkových, tak i žánrových. Soutěžení a oceňování všeobecně si ve většině případů klade za cíl upozornit na dané odvětví a v něm na nejlepší z nejlepších. Mezi světově nejznámější ocenění v literatuře patří Nobelova cena4 nebo americká Pulitzerova cena5. Mezi dětskými oceněními pak vévodí cena Hanse Christiana Andersena6.

Ani Česku se na nejrůznější ocenění nezapomnělo. Vyskytují se u nás jak ocenění pro knihy výhradně určené dospělým, tak ocenění, která jsou určena dětským knihám a stejně tak u nás najdeme soutěže, které oceňují díla pro děti a mládež i díla pro dospělé. Soutěže, která se zabývají literaturou pro děti a mládež jsou Magnesia litera, Nejkrásnější české knihy roku, SUK – Čteme všichni, Ceny nakladatelství Albatros a Zlatá stuha

4 Nobelova cena – Nobelova cena je první mezinárodní cena, která je předávána za úspěchy ve fyzice, chemii, medicíně, literatuře a boji za mír. Cena se skládá z medaile, diplomu a finanční odměny.

Nobelova cena je udělována na základě závěti Alfreda Nobela od roku 1901. Nobelovu cenu za literaturu obdržel z českých autorů pouze Jaroslav Seifert (1984). (http://www.converter.cz/nobel/index.htm)

5 Pulitzerova cena - uděluje se od roku 1917 a v současnosti obsahuje 21 kategorií. Jejím zakladatelem byl americký novinář maďarského původu Joseph Pulitzer. Cenu uděluje Kolumbijská univerzita v New Yorku. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Pulitzerova_cena)

6 Cena Hanse Christiana Andersena – je považována za nejprestižnější mezinárodní ocenění pro autory působící v oblasti literatury pro děti. Uděluje ji IBBY. Má dvě kategorie: spisovatelé (udělována od roku 1956) a ilustrátoři (udělována od roku 1966). Cena je pojmenována po dánském pohádkáři H. CH.

Andersenovi a cenu předává dánská královna. Cena je vyhlašována každý sudý rok. V roce 1980 byla cena za literaturu udělena českému spisovateli Bohumilu Říhovi.

(33)

6.1 MAGNESIA LITERA

6.1.1 Historie

Ceny Magnesia Litera jsou u nás vyhlašovány každoročně od roku 2002 a to vždy na začátku druhého čtvrtletí roku za rok předcházející (např. kniha z roku 2005 získá ocenění Magnesia litera 2006 ve své kategorii). Jejich úkolem je podpora a popularizace knih, a to jak původních českých, tak překladových, bez ohledu na žánry. Hlavní ocenění je spojeno s finanční prémií.

Cenu mohou získat spisovatelé, básníci, překladatelé, nakladatelé, vědci i teoretici.

Ocenění je rozvrženo do několika kategorií, které se snaží obsáhnout všechnu domácí knižní produkci. Pro tento účel bylo založeno Občanské sdružení Litera, které ceny každoročně vyhlašuje. V tomto sdružení se nacházejí všechny významné české svazy a instituce, které mají něco společného s literaturou a knihami. Jsou to : Akademie věd ČR, České centrum PEN klubu, Obec překladatelů, Obec spisovatelů, Svaz českých nakladatelů a knihkupců, česká sekce IBBY a Nadace Český literární fond. Většina těchto institucí se podílela na sestavení poroty.

Na rozdíl od ostatních obdobných soutěží knih se Magnesia Litera snaží knihy medializovat a ocenění bývá vyhlášeno na televizních obrazovkách, čímž jsou výsledky zpřístupněny široké veřejnosti.

6.1.2 Hodnocení

Odborná porota nejprve vyhlašuje nominaci ve své příslušné kategorii. Tím by měla být zaručena kvalita vybraných knih z odborného hlediska.Ve druhém, finálovém, kole pak o vítězích rozhodují společně členové všech porot.

Speciální kategorií je cena čtenářů. Pro toto ocenění hlasují sami čtenáři a odborná porota v této kategorii nijak nezasahuje.

(34)

Je-li nedostatek kvalitních titulů v dané kategorii, nemusí být pro daný rok vyhlášena žádná nominace.

6.1.3 Kategorie

Litera za nakladatelský či

Litera za knihu pro děti a mládež Litera za překladovou knihu

Litera za populárně naučnou literaturu Litera za poezii

Litera za prózu Litera za objev roku

Litera za přínos české literatuře Litera za publicistiku

Magnesia Litera – Kniha roku Cena čtenářů

6.1.4 Výsledky

Cenu získává autor za knihu pro děti a mládež. Cena se uděluje na návrh poroty jmenované Českou sekcí IBBY. Oceněna je jedna kniha ve své kategorii. Výsledky jsou vyhlášeny v televizním přenosu a dále je možné seznámit se s nimi na internetových stránkách soutěže www.magnesia-litera.cz.

2003

Strado & Varius; Martina Skala (Brio)

2004

Dějiny udatného českého národa a pár bezvýznamných světových událostí; Lucie Seifertová (Knižní klub)

(35)

2005

Tatínek není k zahození; Arnošt Goldflam (nakl. Andrej)

2006

Co vyprávěla dlouhá chvíle; Viola Fischerová (Meander)

2007

Myši patří do nebe … ale jenom na skok; Iva Procházková (Albatros)

2008

Záhádky; Petr Nikl (Meander)

2009

Lichožrouti; Pavel Šrut (Paseka)

(http://www.magnesia-litera.cz/index2.php)

6.2 NEJKRÁSNĚJŠÍ ČESKÉ KNIHY ROKU

6.2.1 Historie

Historii této soutěže můžeme zahájit rokem 1928, kdy spolek českých bibliofilů prvně uspořádal soutěž o krásnou knihu, která probíhala do roku 1940. Roku 1959 na ní navázal Český komitét knižní kultury s podobnou soutěží, která trvala do roku 1963.

Novodobější historie soutěže se datuje rokem 1965. V tomto roce byla soutěž vyhlášena jako celostátní akce. Soutěž byla zajišťována ústředími české a slovenské knižní kultury a organizována Památníkem národního písemnictví. Do roku 1992 ji na české straně pořádal PNP a ministerstvo kultury a na Slovensku Slovenské ustredie knižnéj kultúry a Matice slovenská.

V roce 1993 zahájila existenci soutěž Nejkrásnější české knihy roku. Pořadateli jsou MK ČR a PNP. V roce 1995 se k pořadatelům připojil Svaz polygrafických

(36)

podnikatelů, v roce 1998 občanské sdružní Typo Design Club a v roce 1999 SČUG Hollar.

(http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/cs/nckr-dejiny.php) 6.2.2 Hodnocení

Hodnocení knih probíhá ve dvou kolech. V prvním kole je hodnocena kvalita polygrafického zpracování všech knih, které byly do soutěže přihlášeny. Knihy, které postoupí do druhého kola jsou hodnoceny z hlediska dosaženého stupně kvality, polygrafického zpracování i z hlediska výtvarné úrovně.

Cílem je „vymezit hodnocením kritéria, která z knihy dělají dokonalý technický výrobek, funkční předmět a kulturní statek trvalé hodnoty. Soubor nejkrásnějších knih roku je určen pro mezinárodní prezentaci České republiky.“

(http://www.argo.cz/uspechy/nejkrasnejsi-kniha-roku/) 6.2.3 Kategorie

Vědecká a odborná literatura (včetně slovníků, encyklopedií, duchovní a populárně naučné literatury)

Krásná literatura

Literatura pro děti a mládež

Učebnice pro školy všech stupňů a ostatní didaktické pomůcky v tištěné podobě Knihy o výtvarném umění, obrazové a fotografické publkace

Katalogy, výtvarné, firemní a další publikace 6.2.4 Výsledky kategorie pro děti a mládež

Výsledky z posledních několika ročníku je možné najít na internetových stránkách Památníku národního písemnictví. Dále je možné nalézt je v tištěném katalogu soutěže (viz příloha č. 1), který je vydáván po každém jejém ročníku. Katalogy jsou k nahlédnutí přímo v budově PNP.

(37)

1992

Pohádkové vandrování po Čechách; Vladimír Hulpach (Albatros) Deset večerů s pohádkou; Jan Vladislav (Albatros)

Putování za švestkovou vůní; Ludvík Aškenazy (Albatros)

1993

Mláďata v ZOO; Evžen Kůs (Artia a Granit)

Máme doma zvířata; Martina Drijverová (Albatros)

1994

nepostoupila ani jedna kniha

1995

Podivuhodný příběh Eskymo Welzla; Petr Sís (Paseka)

1996

Už jsme doma 11; Milroslav Wanek – Martin Velíšek (Argo)

1997

Můůůůůzeum dětských múz; školáci Lounska (Základní škola J. A. Komenského) Vyprávění z Nového zákona; Renáta Fučíková (Aventinum)

1998

soubor edice TAKITAK; (Divus) Oheň na sněhu; Jiří Horák (Argo)

1999

Bubu; Monika Elšíková (Monika Vadesová – Elšíková)

Studna v pralese a jiná vyprávění ze západní Afriky; Helena Izbická – Štěpán Dančo (Maťa)

(38)

2000

Pohádky pro pana Izru; Kateřina Klaricová (Baobab) O dobré a o zlé moci ; Karel Šiktanc (Albatros)

2001

Roches a Bžunda; Markéta Míková (Baobab) Baba nad čerta; Josef Štefan Kubín (Baobab)

2002

O Rybabě a Mořské duši; Petr Nikl (Meander) Červený panáček; Jana Pohanková (Brio) Strado & Varius; Martina Skala (Brio)

2003

O zlaté mrkvi; Renata Bellingerová (Baobab) Veliký tůdle; Pavel Šrut (Paseka)

Slepice a televize, Bajky - nebajky; Jiří Dvořák – Juraj Horváth (Baobab)

2004

Říkadla a kecadla; Ivan Diviš (Baobab) O sasance; Jiří Černický (Meander)

Kouzelná baterka; Olga Černá – Michaela Kukovičová (Baobab)

2005

Šmalcova abeceda; Petr Šmalec (Baobab) Kozí knížka; Tereza Říčanová (Baobab)

2006

Lingvistické pohádky; Petr Nikl (Meander)

Kočička z kávové pěny; Eva Volfová – Terza Horváthová (Baobab)

(39)

2007

Záhádky; Petr Nikl (Meander)

Komínek a Budíček; Pavel Hrnčíř (Labyrint) Poklad starého brouka; Olga Černá (Baobab)

2008

Prahou kráčí lev; Alena Ježková (Práh)

Pišťucha má problémy; Lenka Brodecká – Alžběta Skálová (BROD) Chrudošův MIX přísloví; Chrudoš Valoušek (Baobab)

Lichožrouti; Pavel Šrut (Paseka)

6.3 SUK -ČTEME VŠICHNI

6.3.1 Historie

Tuto soutěž pořádá od roku 1993 Sukova studijní knihovna literatury pro mládež.

Od roku 1995 je tato soutěž pořádána ve spolupráci s Klubem dětských knihoven SKIP a české sekce IBBY. Soutěž se koná u příležitosti Mezinárodního dne dětské knihy, který připadá na 2.4. (u příležitosti dne narozenin pohádkáře Hanse Christiana Andersena7).

Vyhlašování probíhá v Památníku národního písemnictví na Strahově. Součástí akce jsou setkání autorů, ilustrátorů a nakladatelů dětských knih s jejich čtenáři.

Ceny nesou jméno profesora Františka Václava Suka (1883 - 1934), který byl významným prvorepublikovým kritikem, historikem a teoretikem literatury pro děti a mládež.

7 Hans Christian Andersen (2. dubna 1805 – 4.srpna 1875) – dánský spisovatel, který proslul hlavně jako přední světový pohádkář. Psal i básně a romány např. Pohádka mého života (autobiografie). Mezi jeho nejznámější pohádky patří Cínový vojáček, Císařovy nové šaty, Malá mořská víla, Princezna na hrášku, Sněhová královna atd.

(40)

6.3.2 Hodnocení

Knihy do soutěže nemusí nikdo přihlašovat, stačí, že byla kniha vydaná v roce, na který se daný ročník soutěže vztahuje. Tato soutěž není omezena jen na původní české knihy a proto se ve výsledcích můžeme dost často setkat s cizí knihou na některé z předních příček, popř. s českou knihou, která byla vydána již před lety a v daném roce vyšlo její další vydání. Vzhledem k tomu, že se tato práce vztahuje pouze na nové české knihy, budou ve výsledcích uvedeny pouze ty a to řazeny abecedně v jednotlivých ročnících.

Tato soutěž se od ostatních liší také tím, že ceny udělují děti, učitelé českého jazyka a knihovníci dětských oddělení veřejných knihoven (každý ve své kategorii). Soutěž probíhá od roku 1993. Cena knihovníků je udělována až od roku 1996. Vzhledem k tomu, že se v tomto případě nejedná o ucelenou porotu, nejde přesně určit, podle čeho jednotlivci knihu hodnotí.

6.3.3 Výsledky

Výsledky z posledních ročníků je možné nalézt na internetových stránkách Národní pedagogické knihovny Komenského. Informace o starších ročnících je možné nalézt v přímo v knihovně.

Cena dětí

Je udělována na základě výsledků ankety žáků základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií, která probíhá leden – březen. Žáci hodnotí všechny knihy, které byly vydány v daném roce, a to bez ohledu na to, zda se jedná o české knihy a o jejich 1.

vydání, ve výsledcích je uvedeno 20 knih (viz příloha č. 2) V celkových výsledkových listinách se tak na předních příčkách můžeme setkat s knihou Pán prstenů (J. R. R.

Tolkien), Harry Potter a kámen mudrců, Harry Potter a ohnivý pohár (obě J. K.

Rowlingová) aj. (viz příloha č. 3)

(41)

1993

Míša a Čiky; Jiří Jičínský (Prague Melody) Velké trápení; Helena Šmahelová

1994

Modrá rokle; Jaroslav Foglar (Olympia)

1995

Zakázané holky; Hana Bořkovcová (Albatros)

1996

Kopyto, Mňouk a Maharadžova pomsta; Miloslav Švandrlík Tajná láska; Lenka Lanzová (Víkend)

1997

Kde padají hvězdy; Markéta Zinnerová (Albatros) Sólo pro Kristýnu; Lenka Lanzová (Víkend)

1998

Domov pro Marťany; Martina Drijverová (Albatros)

1999

Nosatá Natálie; Jana Freyová (Amulet)

2000

Mach a Šebestová na cestách; Miloš Macourek (Albatros)

2001

Pavouček Pája; Pavel Šrut (Albatros)

2002

Vydrýsek; Václav Chaloupek – Jaroslav Vogeltanz (Fraus)

(42)

2003

Jaké je to asi v Čudu; Zdeněk Svěrák (Fragment)

2004

Kapky rosy; Lenka Lanzová (Víkend)

Pohádková abeceda z Albatrosu; Kateřina Závadová (Albatros) Snowboarďáci; Miroslava Besserová (Formát)

Teta to plete; Ivona Březinová (Albatros) Verunka a kokosový dědek; Pavel Šrut (Brio)

2005

Včelí medvídci od jara do zimy; Jiří Kahoun (Albatros)

2006

Kuba nechce číst; Petra Braunová (Albatros) Lentilka pro dědu Edu; Ivona Březinová (Albatros)

Myši patří do nebe... ale jenom na skok; Iva Procházková (Albatros)

2007

55 čekých legend z hradů, zámků a tvrzí; Alena Ježková (Práh) Maharal – tajemství talismanu; Martin Bezouška (Edice ČT) Ztraceni v čase; Petra Braunová (Albatros)

2008

Kozí příběh; Ivona Březinová(Daranus) Prahou kráčí lev; Alena Ježková (Práh)

Naše máma je bosorka; Gabriela Futová (Albatros)

Cena ministra školství mládeže a tělovýchovy za přínos k rozvoji dětského čtenářství (Cena učitelů)

Tato cena je udělována na základě rozhodnutí poroty učitelů českého jazyka. Knihy jsou vybírány pouze z prvních vydání původní české literatury pro děti a mládež a cena je

(43)

udělována za přínos k rozvoji dětského čtenářství.

1993

Anna za dveřmi; Martina Drijverová (Olympia)

Pohádková lampička; František Nepil (Tiskárny Vimperk) Příběhy malého Kořínka; Ljuba Štíplová (Aventinum)

1994

Knížka pro zamilované holky; Stanislav Rudolf (Víkend) Soubor knih Dějiny v obrazech; kolektiv autorů (Albatros) Štuclinka a Zachumlánek; František Nepil (Albatros)

1995

Blanko, představ si...; Eva Bernardinová (Erika)

Vodníčkova dobrodružství; Magdalena Wagnerová (Aventinum) Zakázané holky; Hana Bořkovcová (Albatros)

1996

Pět minut před večeří; Iva Procházková (Albatros) Podobizny lásky; Marta Železná (Albatros)

1997

Kde padají hvězdy; Markéta Zinnerová (Albatros) Leporela s texty Jiřího Žáčka (Fragment)

Příběhy ze Shakespeara; Vladimír Hulpach (Aventinum)

1998

Domov pro Marťany; Martina Drijverová (Albatros) Je nás šest, jeden štěká; Zbyněk Malinský (Albatros) Únos domů; Iva Procházková (Albatros)

(44)

1999

Bubu; Monika Elšíková (Nakladatelství Moniky Elšíkové) Soví zpěv; Iva Procházková (Amulet)

Vrabčí hnízdo; Jiří Žáček (Knižní klub)

2000

Dárek; Libuše Palečková – Josef Paleček (Popokatepetl) Kam až se může; Jana Štroblová (Albatros)

Keltské mýty a báje; Vladimír Hulpach (Aventinum) Kočka Linda, poklad rodiny; Markéta Zinnerová (Amulet) Se zvířátky za vrátky; Milada Motlová (Amulet)

2001

O Mamě Romě a romském pámbíčkovi; Hana Doskočilová (Amulet) Pavouček Pája; Pavel Šrut (Albatros)

Pohádky z celého světa; Martina Drijverová (Brio) Šli červotoči do houslí; Jiří Dědeček (Albatros)

Zápisník Norberta Borovičky; Marie Kšajtová (Albatros)

2002

Eliáš a babička z vajíčka; Iva Procházková (Amulet)

Holky na vodítku. Jmenuji se Alice; Ivona Březinová (Albatros) Holky na vodítku. Jmenuji se Ester; Ivona Březinová (Albatros) Pohádky poštovských panáčků; Marie Kubátová (Amulet) Praha babka měst; Alena Ježková (Albatros)

Sísa Kyselá a ušmudlaný rytíř; Martina Drijverová (Albatros)

2003

Hádanky a básničky pro celý rok; Markéta Zinnerová (Egmont) Holky na vodítku – Jmenuji se Martina; Ivona Březinová (Albatros) Kdo má koho; Nina Čampulka (Knihovna J. Drdy)

Nemetonburk aneb Tajemství ve skále; Renata Štulcová (Albatros)

(45)

Proč mluvíme česky; Daniela Krolupperová (Albatros)

2004

Česká služka aneb byla jsem au–pair; Petra Braunová (Albatros) České dějiny očima psa; Martina Drijverová (Albatros)

České zvyky a obyčeje; Alena Vondrušková (Albatros) Kryštofe, neblbni a slez dolů!; Iva Procházková (Albatros) Teta to plete; Ivona Březinová (Albatros)

2005

Já a můj svět; Jiří Žáček (Albatros) Neotesánek; Ivana Březinová (Albatros)

Opera nás baví; Jiřina Marková – Anna Novotná (Práh) Příšeři a příšerky; Pavel Šrut (Práh)

Staré pověsti české a moravské; Alena Ježková (Albatros)

2006

Český špalíček; Milada Motlová (Knižní klub)

Magdalena Dobromila Rettigová. Tajný deník schovanky; Daniela Krolupperová (Albatros)

Myši patří do nebe... ale jenom skok; Iva Procházková (Albatros)

Pranostiky krok za krokem; Zuzana Kovaříková – Viola Lyčková (Albatros) Tomáš Garrigue Masaryk; Renáta Fučíková (Práh)

2007

Kdo má smysl pro nesmysl; Jiří Havel (Albatros) Knihafoos; Marka Míková (Baobab)

Pohádky brášky králíka; Pavel Šrut (Knižní klub) Pozorovatelka; Petra Braunová (Albatros)

Už se nebojím tmy; Vhrsti (Mladá Fronta)

References

Related documents

Freud opomněl uvést, že zamilovanost (maniakální fáze lásky) nemusí být něco vrozeného, ale může se jednat o kulturní produkt vznikající při potlačování

Šikanování je i nebezpečně rozbujelou sociální nemocí ve společnosti, jejímž důsledkem je poškozování zdraví jednotlivce, skupin, včetně rodiny a společnosti vůbec..

A.1) Provide every year the documentation of the development of Shrovetide door-to-door processions in the villages of the Hlinecko area. The results of the documentation will be

Lze předpokládat, ţe více neţ 2/3 respondentů (rodičů dětí s postiţením) navštívilo, nebo by v budoucnosti vyuţili aktivit a sluţeb mateřského centra, na

Dotazníky pro rodiče zjišťovaly postoj samotných zástupců klientů, povědomí o způsobu trávení volného času jejich dětí, spokojenost s chodem

Pozn.: Tento dotazník slouží pro pomocné účely vypracování diplomové práce?. Pozn.: Tento dotazník slouží pro pomocné účely vypracování

že jsem byl/a podrobně a srozumitelně informován/a o vzdělávání svého dítěte v hodinách matematiky v měsíci září a první polovině října školního roku 2012/2013, na

V čítankách Fraus jsme identifikovali pouze čtyři prvky týkající se kategorie Rusové, tři z nich jsme zařadili do podkategorie Negativní soud. Kritika se netýká