Technická univerzita v Liberci
FAKULTA PEDAGOGICKÁ
Katedra: Tělesné výchovy
Studijní program: B6208 Ekonomie a management Kombinace: Management sportovní
Pevné lodě P5 Racing hardraft P5
Bakalářská práce: 08–FP–KTV– 258
Autor: Podpis:
Barbora Melicharová Adresa:
Lesní 124
285 74, Záboří nad Labem
Vedoucí práce: Mgr. Václav Bittner Konzultant: Hana Heralová
Počet
stran slov grafů obrázků tabulek pramenů příloh
66 13 127 6 5 7 12 7
V Liberci dne: 30.04.2008
Na místo této strany bude do BP vložen originál zadání BP.
Prohlášení
Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č.
121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.
V Liberci dne: 30.04.2008 Barbora Melicharová
Poděkování
Na tomto místě bych chtěla poděkovat všem, kteří mi při zpracování této bakalářské práce pomáhali. Děkuji v první řadě vedoucímu práce Mgr. Václavu Bittnerovi za jeho čas a odborné vedení. Dále bych ráda poděkovala paní Haně Heralové, tajemnici Svazu vodáků České republiky, za poskytnutí potřebných informací, které mi umožnily podrobnější zpracování práce. Samozřejmě děkuji za velkou podporu své rodině a přátelům, kteří mě v nejhorších chvílích podporovali a měli se mnou trpělivost.
Pevné lodě P5
Anotace
Hlavním cílem bakalářské práce je vypracování návrhu na financování celorepublikových závodů pevných lodí P5. V teoretické části práce obsahuje základní informace o sportu rychlostních pramic a Svazu vodáků České republiky. Praktická část je zaměřena na vypracování návrhu čerpání dotací pro pevné lodě P5, dále na vyhodnocení ankety orientované na zjištění názorů na současnou situaci a problém úpadku tohoto sportu.
Do práce je dále zahrnut návrh na propagaci sportu pevných lodí P5. Výzkum prokázal, že hlavním nedostatkem v oblasti pramicového sportu je špatné financování a nedostatečná propagace. Možná řešení nedostatků jsou uvedena v této práci. Celá bakalářská práce bude předložena na Svaz vodáků České republiky jako návrh na propagaci a změnu financování.
Poslouží také jako příručka pro ty, kteří by se chtěli s tímto sportem blíže seznámit.
Racing hardraft P5 Annotation
The main goal of this bachelor thesis is to create a proposal for financing of national race of racing hardraft P5. Theoretic part includes basic information about sport of speed prams and about The Federation of waterman’s of Czech Republic. Practical part is focused on utilization of grant for racing hardraft P5, plus contains evaluation of questionnaire specified on recent situation and trouble with decadence of pram sport itself. The thesis covers suggestions on propagation of hardraft P5 sport. The research proved that the main failure in pram sport is inefficient financing and poor propagation. The potential solutions are mentioned in this work. This entire thesis is going to be proposed to The Federation of waterman’s of Czech Republic as a proposition of revision in promotion and finance. This work will as well accommodate and bring reader closer with the pram sport.
Die harten Wettkampsschlauchbooten P5 Zusammenfassung
Das Hauptziel der Bakkalarsarbeit ist die Ausführung des Vorschlages für die Finanzierung der Wettkämpfer der ganzen Republik in Schlauchbooten P5. In dem teoretischen Teil enthaltet die Arbeit die Grundinformationen über die Sportart Schnellprahm und über den Verband der Wassersportler der tschechischen Republik. Der praktische Teil ist auf die Ausführung für die Schnellprahmwettkämpfe vermessen, dann auf die Auswertung der Meinungsumfrage, die sich auf die Feststellung der Meinungen auf die gleichzeitige Situation und das Problem des Verfalles dieser Sportarten orientiert. In die Arbeit ist auch der Vorschlag für die Propagierung der Sportarten Schnellprahm eingeschlossen. Die Vorschung bewies, dass der Hauptmengel in der Prahmsportart die schlechte Finanzierung und Mangelpropagation ist. Die möglichen Mangellösungen sind in dieser Arbeit gesetzt. Die ganze Bakkalararbeit Word zu dem Verband der Wassersportler der tschechischen Republik als Vorschlag der Propagation und Veränderung der Finanzierung gestellt. Man kann sie auch als Handbuch Bautzen, die diese Sportart mehr kennen lernen.
Seznam zkratek
atd. a tak dále
cm centimetr
CO2 oxid uhličitý
č. číslo
ČP český pohár
ČR Česká republika
ČT Česká televize
Kč koruna česká
km kilometr
ks kusy
KV klub vodáků
KVP klub vodáků a potápěčů
m metr
MČR mistrovství České republiky
mm milimetr
MŠMT ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy
obr. obrázek
P5 pramice pro pětičlenné posádky
R4 čtyřmístný raft
R6 šestimístný raft
s. strana
Sb. sbírka
SSS ČR Sdružení sportovních svazů České republiky SR Slovenská republika
SVoČR Svaz vodáků České republiky tzv. tak zvaný
vč. v četně VS vodní sporty www world wide web
% procento
Obsah
Úvod... 10
1 Cíle práce... 11
2 Historie ... 12
2.1 Historie sportu „jízda na pramici“ ...12
2.2 Historie plavidla ...13
2.3 Historie disciplín v závodě ...14
3 P5 v současnosti ... 15
3.1 Systém závodů...15
3.2 Výzbroj a výstroj ...15
3.2.1 Pramice a její posádka ...15
3.2.2 Klekačka ...18
3.2.3 Ostatní vybavení – pádlo, provaz, vylévačka, vesty a helmy...18
3.3 Disciplíny v závodě ...19
3.3.1 Sjezd s vloženou střelbou ...20
3.3.2 Plavání ...21
3.3.3 Slalom...21
3.3.4 Sprint ...22
3.4 Kluby a závodníci...22
3.5 Řeky a závodní tratě ...24
4 Svaz vodáků České republiky (dále jen SVoČR) ... 25
4.1 Příjmy ve SVoČR ...27
4.2 Výdaje ve SVoČR ...27
4.3 SWOT analýza odbornosti P5 ...28
5 Financování pramicových závodů ... 30
5.1 Čerpání dotací pro pramice v roce 2007...30
5.2 Návrh čerpání dotací na letošní rok 2008...31
5.3 Návrh na financování pevných lodí P5 pro rok 2009...33
6 Průzkum v klubech ... 38
6.1 Anketa v současných klubech...38
6.2 Vyhodnocení ankety ...39
6.3 Diskuse a závěr plynoucí z anketního šetření...45
7 Propagace – reklama... 47
7.1 Rafting v ČR...47
7.2 Současná propagace pevných lodí P5...48
7.3 Návrh propagace...48
7.3.1 Přímý styk s veřejností ...49
7.3.2 Propagační předměty, TV reklama, reklama v časopise ...52
8 Závěr... 54
Seznam literatury ... 55
Seznam příloh ... 57
Úvod
Když se v dnešní době mluví o vodáctví, většině lidí se vybaví rafting nebo kanoistika.
Tyto dva sporty jsou v naší republice výrazně zastoupeny. Především v raftingu obsazuje Česká republika první místa světových tabulek. Málokdo však zná závody pevných lodí P5, nebo také rychlostních pramic, jak se tomuto sportu jinak říká. Pokud někdo slyší slovo pramice, vybaví se mu nejspíš obrázek rybáře pod vltavským mostem. V tomto případě je však na velkém omylu. Pramice je sportovní náčiní pro vodácký víceboj. Sportovní disciplinu, která se u nás provozuje přes padesát let.
Společně s raftingem tvoří toto sportovní odvětví základnu pro Svaz vodáků České republiky. Svaz oba sporty zastřešuje a rozděluje mezi ně finanční prostředky v poměru 6 : 4.
Větší část náleží raftům kvůli jejich širší základně a větší finanční náročnosti závodů.
Závody pevných lodí P5 jsou v současné době mým největším koníčkem a velice se o ně zajímám. Od svých sedmi let jsem členkou Klubu vodáků Starý Kolín, který patří v tomto sportu k nejlepším v republice. Proto bych se chtěla pokusit o zlepšení situace, která není pro pramicový sport zrovna ideální. Pevné lodě P5 jsou ve stádiu stagnace a hrozí jim úplný konec. Tato práce by jim měla pomoci udržet se na své pozici a vrátit či zlepšit popularitu a postavení.
Hlavními problémy je malé množství financí, které jdou ze svazu na závody pevných lodí P5, špatné financování klubů, nedostatečná propagace atd. Toto jsou hlavní důvody, které mě vedly k vypracování této práce a k pokusu o zlepšení celkové situace.
Smyslem vypracování celé práce je její následné předložení na Svaz vodáků České republiky. Návrh na čerpání dotací by měl posloužit jako návod pro funkcionáře a hospodáře svazu, jak přerozdělovat finance tak, aby se rozpočet příliš nezměnil a zároveň byl přínosem především pro závodníky a členy klubů pevných lodí P5.
Protože tento sport není moc rozšířen, nebyla o něm nikdy sepsána žádná monografie.
Proto by měla tato práce posloužit jako příručka či rádce těm, kteří mají zájem blíže tento sport poznat a seznámit se s ním.
Návrhy propagace, které se v této práci objevují budou předloženy všem klubům i samotnému svazu a společnými silami se všichni pokusíme o přilákání nových členů, a tím rozšíření členské základny.
Na úvod ještě vysvětlení pojmu „Pevné lodě P5“. Jedná se o závody na laminátových rychlostních pramicích, kde posádku tvoří pět závodníků. Každý z nich pádluje vlastním pádlem a klečí na jednom koleni na straně v lodi. [7]
1 Cíle práce
Hlavním cílem bakalářské práce je vypracování návrhu na financování a marketing celorepublikových závodů pevných lodí P5.
Dalšími cíli práce je představení tohoto sportu, jeho zviditelnění, propagace, a tím by došlo i k následné rozšíření členské základny v současných klubech.
Dílčím úkolem je nejprve teoretický rozbor sportu. Realizace ankety, která poskytne přehled o názorech ostatních členů a vypracování návrhu na propagaci pevných lodí P5.
2 Historie
Kolem vody byli vždy lidé, kterým nestačilo jen tak putovat v kanoi po tichých řekách nebo sjíždět peřejnaté řeky. Přidali si k tomu házení granátem, střelbu a plavání, a protože jich bylo stále víc a víc, začali se v letech 1955 a 1956 sdružovat do klubů pod patronací Svazarmu. V těchto dobách se v klubech scházeli všichni, kteří byli učarováni vodou:
s brannými vodáky i vodní motoristé, vodní lyžaři, potápěči, a lodní modeláři. [8]
2.1 Historie sportu „jízda na pramici“
Rok 1957 – to je rok oficiálního vzniku branného vodáctví „na nejvyšší úrovni“. Celou činnost řídily tři komise: pro potápěče, vodní motoristy a pramičkáře.
Brzy bylo zřejmé, že by si kluby potřebovaly vyměnit zkušenosti a poměřit své síly v nějaké soutěži. Proto byla již v roce 1957 schválena jízda na pramici s brannými prvky jako postupová soutěž. V Žilině se začaly pořádat závody „Dolů Váhom“. V roce 1957 se tyto závody jely jako 1. mistrovství Československé republiky. Zúčastnili se jich i závodníci ze Žamberka, kteří skončili na 1. místě a stali se tak prvními mistry Československé republiky.
Žamberští závodníci se stali velkými propagátory pramicového sportu v českých zemích.
Spolu s nimi to byli závodníci z Prahy 8.
Počátek let šedesátých znamenal pro branné vodáctví velký rozmach. Členskou základnu tvořilo již 18 000 jedinců. Organizace si s přílivem členů věděla rady díky podnikům, které s branným vodáctvím spolupracovaly a poskytovaly vydatnou materiální i finanční pomoc.
V roce 1965 však přišlo nečekané rozhodnutí. Branné vodáctví bylo vyjmuto ze Svazarmu a začleněno do svazu ČSTV. Výsledkem byl prudký úbytek členů a pokles činnosti především v důsledku odloučení klubů od dosavadních ekonomických možností díky závodům. Proto činnost na několik let zanikla.
V květnu roku 1969 došlo k vytvoření Svazu branných vodáků a vodních motoristů.
První konference nového svazu se sešla o rok později. Evidence členů ukázala, že jich zbylo pouhých 1200. V nových podmínkách se však práce rychle rozvíjela. Organizace začaly mít opět chuť do soutěží. Nebyly to však jen kluby pražské, ale také Žamberk, Třeboň-Domanín, Hodonín, Znojmo, Sušice, Lovosice, Příbram a jiné.
Těch, kteří chtěli na pramicích zkoušet své síly, stále přibývalo, a proto Svaz branného vodáctví nečekal a v roce 1971 vydal první soutěžní pravidla.
Po obnovení činnosti v roce 1971 se jel v České republice první závod v Žamberku – I.ročník 15 km po Divoké Orlici, který se jezdí bez přestání dodnes.
V atmosféře rozmachu vodácké odbornosti vznikl v roce 1973 Český ústřední klub potápěčů a branných vodáků Svazarmu. Jak přibývalo členů, začalo být zřejmé, že je třeba vymyslet jakýsi systém postupových soutěží. A tak se od roku 1971 začaly vytvářet obrysy tradic rozvíjejících se dodnes. Tehdy nazvali Pražané svou soutěž Kotorským závodem.
Název se ujal, začal se objevovat i na jiných závodech a v nových pravidlech platných od roku 1975 se už Kotorský závod branné zdatnosti uvádí jako oficiální titul pro přebory v jízdě na pramici. [9]
Lidí bylo stále víc, a proto mládež dostala vlastní závod – branný vodácký víceboj mládeže.
V podmínkách federalizace se začaly rozvíjet styky s brannými vodáky ze Slovenska.
V roce 1984 se poprvé setkali vodáci obou republik na společném mistrovství ČSSR v Košicích. [8]
Po revoluci v roce 1989 vzniká samostatný Svaz vodáků České republiky – SVoČR.
Pod tímto svazem jsou do dnešní doby zařazeny dvě odbornosti: rafty a závody pevných lodí.
2.2 Historie plavidla
Pramice byla využívána jako dopravní plavidlo rybářů a mlynářů zejména pro svoji stabilitu a větší nosnost. Jako sportovní plavidlo se objevila až při kanoistických soutěžích mládeže ve 30.–40. letech 20. století.
Jako oficiální plavidlo na závodech na tekoucích vodách byla pramice použita až v roce 1954, kdy se jel, jak již bylo zmíněno, první ročník závodu „Dolů Váhom“. Rozměry pramice byly záď a příď 50 cm, nejširší místo 80cm, délka 520cm. V průběhu života docházelo postupně ke změnám rozměrů.
Nejbouřlivější vývoj nastal v rámci pravidel koncem 70.let 20.století. Tvary vycházely z vlastních zkušeností konstruktérů a dále byly konzultovány s leteckým konstruktérem a s panem Syrovátkou, olympijským vítězem a stavitelem lodí. Konstruktérská dvojice Strnad, Kalous se podílela i na vývoji první laminátové pramice v Testu Bratislava. Tyto lodě měly
vynikající jízdní vlastnosti a nebyly do té doby překonány. O další výrobu se pokoušelo mnoho lidí, ale vlastnosti těchto kopií byly naprosto neuspokojivé. [2]
„Bývaly doby, kdy nebylo těžké pramici koupit či postavit. Koupené však byly těžké.
Proto se kdysi vše řešilo tak, že se koupilo dřevo a v odborném kursu se za sobotu a neděli postavilo 5–6 pramic. A nejen postavilo, ale záhadným způsobem vylehčilo, přičemž tajemství malé hmotnosti bylo žárlivě střeženo před špióny jiných klubů. Některé konstrukční prvky, jako např. zúžená záď zvyšující rychlost, se utajit nedaly a staly se majetkem všech.
Problémem bylo sehnat 6,5 m dlouhé fošny. Lodě to byly dobré, ale dnes již naše vody nebrázdí. Místo dřeva je tu moderní hmota – laminát“ [9, s.8]
Během let tedy prošlo plavidlo řadou změn. Dnes je tato loď jedním z nejrychlejších plavidel na pohon pádlem. Při své délce a šířce má předpoklady, při obsazení sehranou posádkou, být nejrychlejší na středně-tekoucích tocích. Zároveň je velice vhodná pro základní vodácký výcvik od nejmenších vodáků až po prázdninové plavby a putovní tábory pro vodácké kolektivy a kluby. [8]
2.3 Historie disciplín v závodě
V dřívějších dobách se závody jezdily dvouetapově. Oba dva dny museli závodníci zvládnout tratě dlouhé minimálně 20 km a maximálně 100 km. Do závodu byly zařazeny branné disciplíny – střelba z malorážky, hod granátem a plavání. V dnešní době se závod pramic skládá ze čtyř technických disciplín: sjezd, do kterého je zařazena střelba ze vzduchovky, sprint a slalom. Do mistrovských závodů je ještě vloženo plavání. [5]
3 P5 v současnosti
Podíváme-li se na tento sport z pohledu pedagogického, jde o sport malých kolektivů.
Již samotné označení P5 znamená, že se jako plavidlo používá pramice (P) a závodí pětičlenné posádky (5).
3.1 Systém závodů
Během roku se koná pět „pohárových“ závodů. Body za umístění v těchto závodech se zúčastněným posádkám sčítají do Českého poháru, který je vyhlašován Svazem vodáků České republiky každý rok. Jedná se o dlouhodobou soutěž v disciplínách sjezd, sprint a slalom.
Dalším závodem je mistrovství ČR. Tohoto závodu se mohou zúčastnit všechny posádky bez ohledu na to, zda závodily v pohárových závodech.
Vyvrcholením tohoto sportu jsou mezinárodní závody. Jsou pořádány střídavě Českou a Slovenskou republikou. Do závodu jsou automaticky nominovány ve všech kategoriích vítězné posádky z mistrovství ČR, SR a vítězové Českého a Slovenského poháru.
Závody se konají vždy o víkendu a trvají dva dny. Každá posádka obdrží při prezentaci startovní číslo, pod kterým je evidována po celou dobu závodu. Toto číslo má na sobě nejčastěji kormidelník jako kapitán. Ovšem pokud na střelnici drží loď, musí toto číslo předat jednomu z „háčků“.
3.2 Výzbroj a výstroj
3.2.1 Pramice a její posádka
Tím nejdůležitějším, co v sobě tento sport skrývá, je vzájemná spolupráce.
Závodů se účastní tzv. „posádky“. Každá posádka má 5 členů a eventuelně dva náhradníky. Dětské posádky mohou být čtyřčlenné. Každý člen má své pojmenování. Přední členové jsou nazýváni háčkové, zadní dva jsou zadáci a pátý člen, který provádí kromě pádlování ještě řízení lodě, je kormidelník.
Rozmístění posádky na pramici je různé. Nelze jednoznačně prohlásit, které z nich je nejlepší. Každé má své výhody i nevýhody. Na obrázku 1 jsou uvedeny nejpoužívanější příklady rozmístění jednotlivých členů posádky. [2]
Obrázek 1: Nejpoužívanější příklady rozmístění jednotlivých členů posádky [2]
Pramice
V nejširším místě má pramice tvar U nahoru se rozevírající. Základní rozměrové parametry jsou uvedeny v tabulce 1. Pohled z boku pramice a ze shora znázorňuje obrázek 2.
Tabulka 1: Základní rozměry pramice [6]
Celková délka 6 000 - 6 500 mm Šířka přídě a zádě * min. 400 mm Šířka dna min. 800 mm
Oděrkové latě (šoupačky)..max. 30 mm
Materiál libovolný.
* - měří se ve vzdálenosti 500 mm od konců pramice.
Dle pravidel není materiál pramice předepsán. Dříve se používaly pramice výhradně dřevěné. Dnes jsou již vyráběné z laminátu. Loď laminátová je lehčí a trvanlivější. Její údržba je jednodušší a časově méně náročná. [2]
Obrázek 2: Pohled z boku a ze shora na pramici [2]
Kryt pramice
Při jízdě ve vlnách, v peřejnatých úsecích, ale i ve větru se pramice může vybavit tzv.
„vlnolamem“. Tento kryt se dříve vyráběl z ocelových a duralových trubek, nebo z profilů potažených plátnem. V dnešní době se nejčastěji používá lehce snímatelný kryt zhotoven jako samostatný z laminátu. Doporučený tvar „vlnolamu“ je uveden na obrázku 2. Kryt nesmí být příliš vysoký, aby loď podjela pod nízkými překážkami na řece, ale nesmí být ani příliš nízký, aby se vlny nepřelévaly přes příď do lodě. Zakončení krytu je vhodné mít ve směru jízdy pod větším úhlem než je celý kryt, jak je tomu na obrázku 2. V případě, že se přes kryt přelije větší množství vody, loď se nezabrzdí a voda se rozstříkne do stran. „Vlnolam“ otočený proti směru jízdy na obrázku 4 je nevhodný z důvodu velkého odporu vzduchu, zachytávání větví, ale především při přelití velkého množství vody dojde k nárazu a současnému zabrzdění pramice. [2]
Obrázek 3: Doporučený tvar vlnolamu [2]
Obrázek 4: Vlnolam otočený proti směru jízdy [2]
3.2.2 Klekačka
Klekačka je podložka, která se používá pro pohodlnější klečení v lodi. Umísťuje se pod koleno klečící nohy. Každý klub používá odlišný materiál pro výrobu. Některým jedincům vyhovují klekačky zhotovené z polystyrénového nebo polyuretanového kvádru, kde si pro koleno zhotoví prohlubeň. Nejčastěji se však klekačky vyrábí z plátěného obalu, který se naplní drceným polystyrenem. V tomto případě je nutné nezanedbávat péči o důkladné vyschnutí klekaček po tréninku i závodech.
3.2.3 Ostatní vybavení – pádlo, provaz, vylévačka, vesty a helmy
Pádlo
Na pramici se pádluje jednolistým pádlem. Jeho délka by měla být do výše očí závodníka, pro kormidelníka do výše čela. Pádlo se skládá z hlavičky, žerdě a listu. Může být zhotoveno z různých materiálů. Před několika málo lety se používala pádla nejčastěji dřevěná, z měkkého smrkového dřeva. Dále se používala pádla karbonová, která byla lehčí a pevnější.
Dnes se používají nejčastěji pádla plastová. Jsou lehká, ale někdy se mohou prohýbat, což nevyhovuje především mužským kategoriím. Na trhu se objevila také pádla kevlarová nebo uhlíková.
Provaz
Dalším nutným vybavením lodě je tzv. „koňadra“. Je to provaz, který bývá nejčastěji připevněn na přídi a na zádi pramice. Doporučená délka obou provazů je 6 m. Slouží k tažení
lodě na mělkých úsecích řek, ke stahování jezů a propustí, k uvázání při kotvení, také jako pomocný úvaz při převozu atd.
Vylévačka
Vylévačka, někdy se jí také říká „vyběrák“, je doporučeným vybavením lodě a slouží k vybírání vody z pramice. Bývá zhotovena z pozinkového plechu nebo umělé hmoty. Její nejčastěji používaný tvar je na znázorněn na obrázku 4. Vylévačka se obvykle přivazuje provazem z pravému zadnímu úchytu lodě, protože na tuto stranu je loď nejčastěji nahnuta a nejlepší pozici na vylévání má zadák. [2]
Obrázek 5: Vylévačka [2]
Vesty a helmy
Plovací vesty jsou nutným vybavením pro všechny kategorie kromě dospělých při všech disciplínách mimo plavání.
Helmy jsou povinné pro všechny závodníky při slalomu. Musí být zajištěny proti sesmeknutí, nesmí bránit výhledu,atd.
3.3 Disciplíny v závodě
V dnešní době se závody pramic P5 skládají ze čtyř technických disciplín. Sjezd + střelba ze vzduchovky, sprint, slalom a plavání. Každý pořadatel si může libovolně zvolit pořadí, v jakém se disciplíny během dvou dnů uskuteční. Za umístění v jednotlivých disciplínách posádka získává body dle tabulky 2. Pořadí závodu je dáno sestupným součtem bodů z disciplín. V případě rovnosti bodů rozhoduje umístění ve sjezdu.
Tabulka 2: Tabulka bodování jednotlivých disciplín [6]
Umístění 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
SJEZD 400 352 316 288 276 264 252 240 228 216
SLALOM 300 264 237 216 207 198 189 180 171 162
SPRINT a PLAVÁNÍ 200 176 158 144 138 132 126 120 114 108
Umístění 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.
SJEZD 204 192 180 168 156 144 132 120 112 104
SLALOM 153 144 135 126 117 108 99 90 84 78
SPRINT a PLAVÁNÍ 102 96 90 84 78 72 66 60 56 52
3.3.1 Sjezd s vloženou střelbou
Jedná se o jízdu na klidné či tekoucí vodě s překonáváním přírodních nebo umělých překážek s vloženou střelbou. Mezi přírodní překážky patří například mělčiny, kameny, stromy přes řeku, peřeje nebo keře zasahující do vody. Umělými překážkami jsou jezy, propustě, retardéry, nízké mosty, vodní stavby apod. Všechny uvedené překážky musí závodníci překonat bez cizí pomoci. Výjimka je povolena u žactva, kdy pořadatel může zajistit pomocnou četu.
Délka tratí může být libovolná u všech kategorií. Doporučený čas jízdy pro žactvo je 45 minut, pro juniorky a ženy 75 minut a pro kategorie juniorů a mužů 90 minut. Start bývá nejčastěji intervalový, kdy posádky startují podle časů přidělených na startovní listině. Na klidné stojaté vodě se může využít start hromadný.
V průběhu jízdy čeká závodníky zastávka na střelbě. [6]
Střelba
Střelnice může být umístěna v libovolné vzdálenosti od startu a cíle. Čas se při pobytu posádky na střelnici nepozastavuje, takže snahou všech závodníků je odstřílet co nejrychleji a zasáhnout všechny terče. Po příjezdu na střelnici vybíhají z lodi jen čtyři závodníci. Pátý nestřílí a během doby, kdy je jeho posádka na střelbě drží loď u břehu, případně vybere z lodi vodu a srovná veškerou výzbroj. Kapitán posádky (označený startovním číslem) s posádkou v útvaru nastoupí k veliteli střelnice a podá mu hlášení: „Pane veliteli, posádka číslo ... je připravena ke střelbě.“ Velitel pak přidělí posádce střelecký stav, kam se okamžitě všichni
odeberou. Střílí vždy jeden člen posádky, ostatní stojí za přípravnou čarou. Každý závodník u kategorie žactva má k dispozici 4 pokusy k zásahu 2 terčů. Ostatní kategorie mají 6 pokusů k zasažení 4 terčů. Při nezasažení terče je posádka penalizována třiceti sekundami, které se mohou přičíst v cíli k výslednému času, nebo je posádka o tento čas pozdržena na střelnici.
Používá se pouze vzduchová puška na stlačený vzduch nebo CO2 s maximální ráží 4,5 mm bez optických mířidel a zásobníku. Závodníci mohou používat i vlastní zbraň. Jako střelivo se používají broky diabolo nebo kuličkové. Terč je umístěn ve vzdálenosti 10 ± 0,5 m od palebné čáry a bývá většinou sklopný o průměru 59 mm.
Podle rozsahu závodů musí být na střelnici zajištěn dostatečný počet střeleckých stavů.
Stav je rovný se šířkou minimálně 1,5 m. Po odstřílení všech čtyř závodníků, popřípadě vyčkání na trestné lavici se posádka co nejrychleji přesouvá k lodi a pokračuje v závodě.
3.3.2 Plavání
Plavání je povinně zařazeno na mistrovských závodech. Na ostatní závody se zařazuje podle místních podmínek. Plave se štafetovým způsobem na určené vzdálenosti podle kategorií. Muži a junioři 5 x 100 m. Ostatní, tedy ženy, juniorky a žactvo, plavou 5 x 50 m.
Plavání tedy musí absolvovat všichni členové posádky.
Posádce se počítá čas doplavání posledního závodníka. Náhradníci, každá posádka může mít maximálně dva, plavou podle pokynů pořadatele. Způsob (styl) plavání není určen a každý závodník ho může během závodu libovolně měnit. [6]
3.3.3 Slalom
Tato disciplína se jede na dvě jízdy, které je nutno jet v jednom dni. Do výsledku se započítává lepší jízda. Délka tratě je minimálně 200 m a neměla by přesáhnout 500 m. Musí obsahovat přírodní nebo umělé překážky. Na trati je vyznačeno 6 až 12 branek, z nichž nejméně jedna musí být protivodní. Branka je tvořena dvěma zavěšenými tyčemi vzdálenými od sebe minimálně 2 m. Tyče jsou značeny střídavě pěti bílými a pěti zelenými pruhy pro branky povodné (projíždí se ve směru proudu), dále pak střídavě pěti bílými a pěti červenými pruhy pro branky protivodné (projíždějí se proti směru proudu). Tyto branky jsou číslovány podle pořadí průjezdu od startu k cíli. Každá posádka musí tyto branky projet v pořadí čísel a ze správné strany. [6]
Pokud pramice s posádkou (počítají se hlavy všech závodníků) projede branky ve správném pořadí, správným směrem a bez jakéhokoliv dotyku tyčí, nepřipočítává se jí žádný trestný čas.
5 sekund penalizace posádka obdrží při jakémkoliv dotyku tyčí, ať už plavidlem, pádlem nebo částí těla závodníků.
Nejvyšší možnou penalizací na jedné brance je 50 sekund. K té dochází například při projetí branky špatným směrem, úmyslným odstrčením tyče apod.
U každé brány je jeden brankový rozhodčí, který oznamuje své rozhodnutí o penalizaci vztyčením příslušného terče ihned, jakmile posádka ukončí projíždění dané brány.
Další možností při slalomu je použití bójek. Tento druh překážek se však používá velmi zřídka. Slalom je tak jednodušší a tudíž méně atraktivní pro diváky i samotné závodníky. Bójek se využívá především při slalomech na přehradách a ostatních stojatých vodách.
3.3.4 Sprint
Tato disciplína se jezdí také na dvě jízdy, které je nutno jet v jednom dni. Do výsledku se ovšem započítává součet časů jízd. Každá loď musí mít vytyčenou svojí dráhu. Délka tratě by měla být v rozmezí minimálně 300 m a maximálně 500 m.
Záleží na pořadatelích, jakým způsobem budou posádky startovat a v jakém pořadí.
Starty mohou být individuální, po dvojicích či hromadné. [6]
3.4 Kluby a závodníci
Klubů, které se pravidelně účastní závodů rychlostních pramic, pozvolna ubývá.
Důvodům jejich odchodu a ukončení činnosti se budu věnovat v jedné z dalších částí mé bakalářské práce. Nyní zde chci jmenovat ty kluby, které se v současné době závodů účastní a tvoří tak relativně pevnou základnu členů a závodníků.
KV Starý Kolín – do závodů nominuje jednu ženskou posádku, alespoň dvě mužské, posádku juniorů i juniorek a v neposlední řadě alespoň jednu posádku žactva.
NEPTUN Řevnice – obsazuje především dospělé kategorie, doufejme, že brzy doroste i jim nějaká žákovská posádka
KVP Čelákovice – je naopak klubem, který se specializuje na žákovské kategorie DELI Lovosice – stálou základnu tvoří posádka žen, dále jedna posádka juniorek a občas se dá dohromady i jedna posádku mužů
VS Náchod – velmi početně zastoupený klub, především v žákovských kategoriích, silnou posádku mají i v kategorii mužů a juniorek
KV Kotva Plzeň – nominuje do závodů jen jednu posádku juniorů
KV Čochtan Plzeň – má jen jenu posádku juniorek a někdy obsadí i kategorii žen KV Žamberk – dříve velice silný klub, dnes se na závodech již moc neobjevuje, pouze jedna posádka žen, která se účastní závodu 15 km po Divoké Orlici
Některé další kluby nemají závodníky, proto posílají na závody alespoň své zástupce, kteří se podílejí na organizaci závodů jako rozhodčí, mezi takové kluby patří KV Racek Písek nebo KV Nučnice.
Závodníci
Závodníci jsou rozděleni do 5 kategorií jak je uvedeno v tabulce 3.
Tabulka 3: Rozdělení závodníků do kategorií [6]
5 kategorií : Věk :
Žactvo (bez rozdílu pohlaví) Do 14 let vč.
Junioři / juniorky 15 – 18 let Dospělí (ženy / muži) 19 let a starší
Započítává se kalendářní rok, ve kterém závodník dovrší uvedený věk. Pokud sezóna přechází, platí rok vrcholu sezony. V posádce žactva a juniorů může startovat jeden závodník starší o jeden rok proti své kategorii. Ve všech kategoriích je povolena smíšená posádka, která startuje v kategorii chlapecké.
3.5 Řeky a závodní tratě
Závody rychlostních pramic se konají jak na stojatých vodách, tak na tekoucích řekách a nejsou výjimkou ani závody na uměle vytvořených slalomových kanálech. Závody na přehradách nebo slepých ramenech nejsou mezi závodníky příliš oblíbené. Často zde fouká silný vítr a vysoké vlny ztěžují posádkám klidný průběh závodu. Budu zde jmenovat některé přehrady, nádrže a jezera, na kterých se kdy závody konaly: pískovna Kolín – Sandberg, vodní nádrž Pastviny, Lipno, Rozkoš, slepé rameno Starý Dunaj, Žermanická přehrada atd.
Závody na řekách jsou mezi závodníky více oblíbené. Stále se měnící okolí, pestrost tratě v podobě jezů, retardér a v neposlední řadě samotný proud řeky jim pomáhá částečně zapomenout na samotný závod a „rychleji jim závod utíká“. Řek, na kterých se u nás závodí, je celá řada, nejčastěji se pořádají závody na Labi, Vltavě, Berounce, Jizeře, Malši, Jihlavě a velmi atraktivní je závod na Divoké Orlici.
Uměle vytvořené slalomové kanály jsou pro jízdu na pramicích nevhodné. Přesto se jednou do roka pořádá závod v Českém Vrbném u Českých Budějovic. Horní část tohoto kanálu je klidnější s menším počtem nižších válců, se kterými si posádky pramic ještě dokáží poradit. Na ostatních kanálech, jako je pražský kanál Trója, Trnávka, nebo kanál v Roudnici nad Labem, se závody pevných lodí P5 nekonají.
4 Svaz vodáků České republiky (dále jen SVoČR)
V této kapitole bylo čerpáno z [3].
Charakteristika a cíl činnosti
SVoČR, o. s. je dobrovolnou nezávislou, zájmovou, nepolitickou, společenskou organizací sdružující v základních článcích - klubech zájemce o zájmovou, sportovní, technickou, rekreační, osvětovou a kulturní činnost v oblasti vodáckých disciplín, v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí a pobytu v přírodě. Svaz je vytvořen podle zákona č.83/1990 Sb. (o sdružování osob) v platném znění.
Základním posláním SVoČR je organizování, podpora, propagace a vzdělávací činnost ve vodáctví, zejména vytvářet a realizovat podmínky pro udržení či zdokonalení zájmové tělovýchovné a sportovní, technické, rekreační a kulturní činnosti i psychické kondici, rozvoj společenských vztahů nebo dosažení výsledků v závodech na všech úrovních u členstva v České republice. Zastupovat zájmy vodáků v rámci České republiky i v mezinárodních vztazích. Svaz má právo vstupovat do mezinárodních organizací k zajišťování zájmů členstva.
Organizační členění a orgány SVoČR
Základním organizačním článkem SVoČR jsou vodácké kluby. Klub lze vytvořit tam, kde je nejméně 5 plnoletých zájemců o členství. Členové klubu si na členské schůzi volí radu klubu v čele s předsedou a místopředsedou na dobu dvou let, kteří řídí činnost klubu mezi členskými schůzemi.
Vrcholným orgánem SVoČR je konference delegátů klubů, která schvaluje zásady činnosti SVoČR a jeho orgánů, schvaluje a mění stanovy, volí předsednictvo SVoČR a kontrolní komisi SVoČR; projednává a schvaluje zprávy o činnosti a kontrolách.
Zásady hospodaření SVoČR
Majetek SVoČR a klubů tvoří hmotné a finanční prostředky získané z členských a klubových příspěvků, darů, sportovních a společenských akcí a z ostatních příjmů, výnosů a převodů.
S tímto majetkem nakládají kluby vodáků a orgány SVoČR samostatně (s výjimkou účelových dotací, darů a příspěvků státních či jiných orgánů, které jsou vázány ke stanoveným účelům). Kluby vodáků jsou povinny na požádání orgánů SVoČR předkládat podklady o stavu hospodaření se zapůjčeným majetkem.
Majetek získaný kluby je jejich vlastnictvím.
Majetek SVoČR je možno půjčovat klubům. [4]
Zásady činnosti SVoČR
Svaz vodáků se především stará po stránce odborné, metodické a reprezentační o dvě odbornosti: rafting R4 a R6 a vodácký víceboj v jízdě na pramicích P5.
• SVoČR zastupuje zájmy českých, moravských a slezských vodáků jak v rámci České republiky, tak i v mezinárodních vztazích.
• Ve vodácké činnosti je přednostní výkonnostní vodácký sport, provozovaný na širokém základě s vyvrcholením v postupových soutěžích a mezinárodních závodech.
• Ve vodáckém výcviku je nutno se zaměřovat na děti a mládež pro zvládnutí jízdy na různých plavidlech na klidné i divoké vodě, zdokonalení plavání, naučit členy „číst“
vodní toky a v neposlední řadě také sjíždět peřejnaté toky.
• V závodní činnosti věnovat pozornost rozvoji závodů na pramicích a raftech.
• Vést členy ke znalosti zákonů vztahujících se k vodním tokům.
• Rozvíjet zvládnutí zásad první pomoci, vodní záchrany, pobytu v přírodě i správného způsobu táboření.
4.1 Příjmy ve SVoČR
Finance do svazu přicházejí z několika zdrojů. U každého zdroje je uvedena průměrná částka za období mezi roky 2003–2007.
• Dotace z MŠMT - projekt Sport pro všechny (130 000 Kč)
- oprava a údržba loděnic (250 000 Kč)
- státní reprezentace (300 000 Kč)
- talentovaná mládež (300 000 Kč)
- strojové investice (500 000 Kč)
• Sazka - SVoČR je akcionářem Sazky (900 000 Kč)
• Vlastní zdroje - členské příspěvky (200 000 Kč)
• SSS ČR - tyto finance nejsou pravidelné (300 000 Kč)
4.2 Výdaje ve SVoČR
Finanční prostředky, kterými svaz disponuje, musí přerozdělit do několika odvětví.
První část financí je věnována na provozní náklady, mzdy zaměstnanců, financování právníků, porad atd. Druhou skupinou jsou finance, které se dělí mezi rafty a pramice.
Velikost této částky činí 1 000 000 Kč. 600 000 Kč jde na rafty a 400 000 Kč na pramice.
Rozdíl těchto částek je ovlivněn vyššími náklady v raftingu. Tato částka pro ně ovšem není dostačující, proto si raftaři musejí shánět sponzory a řadu závodů hradit z vlastních nákladů.
Na pramice je tedy uvolněna částka 400 000 Kč. Tato částka se dále dělí na:
• Doprava na závody
• Pořádání Mistrovství ČR
• Ceny pro vítěze poháru
• Medaile a poháry
• Závody ČP
• Nákup nových pramic
• Doplňkový program
Rozpočet financí pro letošní rok a návrhu rozpočtu financování pramic pro rok 2008 je vypracován v dalších částech této bakalářské práce.
4.3 SWOT analýza odbornosti P5
SWOT analýza (Analysis of the Strengths and Weaknesses of an organization and the Opportunities and Threats facing) je souhrnným zhodnocením silných a slabých míst organizace, příležitostí a hrozeb, kterým je vystavena.
Shrnuje přehledně a metodicky výsledky šetření a je výchozím krokem pro určení strategických a specifických cílů. Umožňuje tedy usměrnění budoucího vývoje analyzovaného objektu se zaměřením na řešení:
• jak zachovat a posílit silné stránky
• jak odstraňovat nebo eliminovat slabé stránky
• které budoucí příležitosti lze využít pro další rozvoj a jak
• jak čelit (prostředky a postupy) očekávaným ohrožením dalšího rozvoje zkoumaného objektu
→ Nyní se pokusím aplikovat SWOT analýzu na odbornost pramic:
Silné stránky (Strengths)
• Odbornost pramice – tradiční československý sport s více jak padesátiletou tradicí
• Funkcionáři, kvalitní trenéři a komise rozhodčích
• 5 stálých silných klubů
• Sdružování lidí, trvalá přátelství, silný kolektiv závodníků
• Budování kladného vztahu dětí a mládeže k pobytu v přírodě, učení samostatnosti a správnému přístupu ke svým povinnostem
• Pohybový rozvoj u dětí a udržení či zlepšování kondice u dospělých
Slabé stránky (Weaknesses)
• Špatná komunikace s povodím řek (problémy s pouštěním vody pod přehradami nebo jezy)
• Problémy s vysycháním řek a nedostatkem vody v některých tocích
• Rozdělení na Čechy x Moravu (důsledek roku 1989, odpor k tzv. pragocentrizmu)
• Nízký zájem sponzorů
• Doprava pramic na závody
• Zastaralé technologické postupy používané při výrobě pramic
• Méně atraktivní a adrenalinový sport v porovnání s rafty
• Nedostatečná medializace tohoto sportu
Příležitosti (Opportunities)
• Obnovení činnosti v klubech v Čechách a na Moravě
• Získání sponzorů pro závody
• Za pomoci raftů zvýšit povědomí lidí o tomto sportu
• Získání více finančních prostředků od SVoČR
• Možná spolupráce s odborností raftů
• Rozšíření členské základny v klubech
• Zatraktivnění závodů
Hrozby (Threats)
• Zastínění odborností raftů
• Nedostatečné množství finančních prostředků na provoz klubů a na pořádání závodů
• Snižování počtu aktivních klubů
• Přechod závodníků k raftům
• Možný zánik tohoto sportu v důsledku nezájmu veřejnosti
Některé návrhy vyplívající ze SWOT analýzy budou předmětem kapitoly týkající se propagace tohoto sportu.
5 Financování pramicových závodů
Tato kapitola je věnována financování. Rozdělování finančních prostředků pro závody pevných lodí P5 je výhradně v kompetenci svazu. Každý rok jsou na konferenci SVoČR představeny návrhy čerpání dotací, které následně rada pramic a rada raftů schvalují. Tyto návrhy se porovnávají a společně se vyvíjí snaha o vylepšení a o efektivnější přerozdělení těchto finančních prostředků. Rada pramic je složena ze zástupců jednotlivých klubů, kteří se mohou libovolně podílet na jakýchkoliv návrzích v četně sestavování návrhu čerpání dotací na následující rok.
Pro porovnání uvádím, jak byly čerpány dotace pramic 2007 v tabulce 4 a návrh čerpání, který byl schválen na letošní rok 2008.
5.1 Čerpání dotací pro pramice v roce 2007
Tabulka 4: Čerpání dotací v roce 2007
Výdaj Návrh Skutečně čerpáno
Doprava na závody 230 000,00 Kč 200 000,00 Kč
Mistrovství ČR 35 000,00 Kč 35 000,00 Kč
Ceny pro vítěze poháru 25 000,00 Kč 25 000,00 Kč
Startovné Cvrčovice 5 000,00 Kč 5 000,00 Kč
Medaile pro 7 závodů a poháry 20 000,00 Kč 16 141,00 Kč
Závody Řevnice 7 000,00 Kč 7 000,00 Kč
Závod Starý Kolín 7 000,00 Kč 7 000,00 Kč
Závod Žamberk 2 000,00 Kč 3 785,00 Kč
Závod Lovosice 7 000,00 Kč 7 000,00 Kč
Závod České Vrbné 5 000,00 Kč 5 000,00 Kč
Závod Veteráni Starý Kolín 2 000,00 Kč 2 000,00 Kč
Nákup 5 ks pramic za 25 000 Kč 125 000,00 Kč 125 000,00 Kč Doplňkový program na 7 závodech
Celkem 470 000,00 Kč 437 926,00 Kč
Vysvětlení jednotlivých položek:
• Doprava na závody – SVoČR přispívá klubům na dopravu na závody ČP
• Mistrovství ČR a ostatní závody - finance, které obdrží pořádající klub na zajištění a uspořádání závodů
• Závod Veteráni Starý Kolín – 2 000 Kč přispívá svaz na tento závod, který pořádá klub vodáků Starý Kolín. Jedná se o závod pro rozhodčí, funkcionáře a delegáty svazu.
• Ceny pro vítěze poháru – finance na věcné ceny, které obdrží vítězové ve všech kategoriích českého poháru
• Startovné Cvrčovice – svaz zaplatil startovné na mezinárodním mistrovství posádkám z Čech
• Medaile pro 7 závodů a poháry – náklady na nákup pohárů a medailí na všechny závody
• Nákup pramic – svaz zakoupil lodě od výrobce za 5 000 Kč a přerozdělil je mezi kluby
• Doprovodný program – na tuto aktivitu nebyly žádné finance vynaloženy, každý klub si hradil doprovodný program sám
5.2 Návrh čerpání dotací na letošní rok 2008
Tento návrh má specifikum, že dopředu není známo, kolik peněz se vlastně bude dělit.
Lze pouze usuzovat ze sum, které poskytla Sazka v minulých letech. Proto předsednictvo rozhodlo, že se rozdělí milion v před lety dohodnutém poměru 6 : 4. Případný nedostatek se doplatí z rezerv a vyrovnání zajistí rozpočet v roce 2009.
Tento návrh byl schválen v lednu letošního roku radou pramic a je uveden v tabulce 5.
Jsou zde zachyceny sumy, které budou poskytnuty na jednotlivé položky návrhu. Kolik z nich bude ve skutečnosti vyčerpáno, je otázkou. Skutečná výše financí potřebná na pokrytí letošních výdajů bude známa na konci roku.
Tabulka 5: Návrh čerpání dotací na letošní rok 2008
Výdaj Návrh
Doprava na jednotlivé závody 210 000,00 Kč
Mistrovství ČR Starý Kolín 15 000,00 Kč
Ceny pro vítěze ČP a MČR 50 000,00 Kč
Závod Sandberg 9 000,00 Kč
Medaile pro 7 závodů a poháry 20 000,00 Kč
Závod Řevnice 9 000,00 Kč
Závod Žamberk 4 000,00 Kč
Závod Lovosice 9 000,00 Kč
Závod Náchod 9 000,00 Kč
Závod České Vrbné 6 000,00 Kč
Závod České Vrbné – voda 5 000,00 Kč
Závod Veteráni Starý Kolín 2 000,00 Kč
Nákup 3 ks pramic za 25 000 Kč 75 000,00 Kč
Prezentace pramic (plakáty, video,...) 20 000,00 Kč
Celkem 443 000,00 Kč
Porovnání s předcházejícím rokem:
• Příspěvky na dopravu na závody se nepatrně navýšily, jak je uvedeno v tabulce 6.
Tento fakt umožní čerpat z dotací více finančních prostředků ve výši 10 000 Kč.
Tabulka 6: Příspěvky na dopravu pro letošní rok 2008
Osoba Kč/km
Závodník 0,6
Trenér (1 na každou lichou osobu) 0,6
Rozhodčí 1,00 Hlavní rozhodčí, výpočtář 3,80
Delegát svazu 3,80
• Jednotlivé závody ČP – protože byla dřívější částka 7 000 Kč na závod úplně vyčerpána, svaz se rozhodl zvýšit tuto částku o 2 000 Kč
• Ceny ČP a MČR – na ceny je vyhrazena částka 50 000 Kč, a proto se příspěvek na pořádání Mistrovství ČR snížil na 15 000 Kč. V důsledku nejasností v odměňování závodníků se svaz rozhodl zvýšit fixní částku určenou na nákup cen a ponížit částku na pořádání Mistrovství ČR. Tímto se chce vyhnout nákupu méně hodnotných cen.
• Medaile pro 7 závodů a poháry – zde svaz ponechává rezervu 4 000 Kč
• Závod v Českém Vrbném – kromě MČR je tento závod nejnákladnější v celé sezóně.
Částka 5 000 Kč uvolněná na tento závod v loňském roce byla naprosto nedostačující.
Slalomový kanál přešel do rukou nového majitele, který za puštění vody vyžaduje poměrně velkou sumu peněz. Jelikož se ale závody na tomto místě zdají být pro budoucnost velmi atraktivní jak pro pramice, tak pro rafty, svaz se nebrání uvolnit více financí na tuto akci.
• Závod Žamberk – je to jediný závod, kde se jezdí pouze sjezd a proto na zajištění organizace není nutná celá částka 9 000 Kč
• Nákup pramic – plánuje se oproti loňskému roku koupit pouze 3 nové pramice
• Prezentace pramic – tato položka je v rozpočtu zařazena nově, avšak podle mého názoru velmi opodstatněně. Čím více financí bude věnováno prezentaci a propagaci tohoto sportu, tím dojde k většímu zviditelnění a následnému zájmu veřejnosti.
5.3 Návrh na financování pevných lodí P5 pro rok 2009
Vypracování návrhu na financování závodů a veškeré činnosti odbornosti pramic není zdaleka tak snadným úkolem, jak by se mohlo na první pohled zdát. Rada pramic společně s radou raftů budou na konci letošního roku 2008 a na začátku roku 2009 schvalovat návrh čerpání dotací, který bude vypracován předsednictvem SVoČR. Návrh bude vycházet především z částek čerpaných v letošním roce 2008.
Předsednictvo vypracovává návrh, jak nejefektněji naložit s finančními prostředky plynoucími ze Sazky, především ze svého pohledu. Ovšem z pohledu mého, tedy z pohledu závodníka a jednoho z členů svazu, by se přerozdělování peněz mohlo v návrhu promítnout v jiné podobě.
V tabulce 7 jsem vypracovala návrh čerpání dotací na příští rok 2009. Částky, které
závodníků má právo vyjadřovat se k vedení a financování svazu. Já se proto snažím ukázat a nastínit, jak by se podle mého názoru dalo zacházet s penězi v příštím roce tak, aby se více investovalo do závodníků a ne do platů a odměn vedení svazu.
Tabulka 7: Návrh čerpání dotací pro rok 2009
Výdaj Návrh
Doprava na jednotlivé závody 230 000,00 Kč
Mistrovství ČR 20 000,00 Kč
Ceny pro vítěze ČP a MČR 20 000,00 Kč
1.závod ČP 10 000,00 Kč
Medaile pro 7 závodů a poháry 17 000,00 Kč
2.závod ČP 10 000,00 Kč
Závod Žamberk 4 000,00 Kč
3.závod ČP 10 000,00 Kč
4.závod ČP 10 000,00 Kč
5.závod ČP České Vrbné 15 000,00 Kč
Nákup 2 ks pramic za 20 000 Kč 40 000,00 Kč
Prezentace pramic (plakáty, video,...) 40 000,00 Kč
Příspěvky jednotlivým klubům 50 000,00 Kč
Celkem 476 000,00 Kč
Je přirozené, že výsledná částka se rok od roku zvyšuje. Mnou navrhnutý výsledek nákladů SVoČR pro rok 2009 je o 33 000,00 Kč vyšší než pro letošní rok. Jsem ale přesvědčená, že tento rozdíl není zdaleka tak markantní a bude kompenzován nedočerpanou částí dotace z roku 2008 nebo sponzorskými dary a příspěvky.
Návrh rozpočtu je podle mě dostatečně vyhovující podmínce rozdělení financí mezi odbornost raftů a pramic v poměru 6 : 4.
Veškeré částky jsem stanovila především s ohledem na závodníky a členy klubů. Mým cílem, a tedy i smyslem vypracování tohoto rozpočtu je zlepšení finanční stránky v klubech.
Lepší možnosti pro získávání nových členů a především dětí. V nich je totiž skryta budoucnost celého sportu jízdy na pevných lodích P5.
Jsem si jista, že větší příliv financí do klubů povede ke zlepšení celé situace kolem závodů rychlostních pramic. Zkvalitnění zázemí klubů by mohlo přivést další a další zájemce o tento druh sportu.
Vysvětlení jednotlivých částek u položek v návrhu rozpočtu pramic pro rok 2009
• Doprava na jednotlivé závody
Na rok 2008 se zvýšil příspěvek SVoČR na dopravu podle tabulky 6. Proto se částka zvýšila na 210 000 Kč. Já ve svém návrhu předkládám částku 230 000 Kč. Vyšší příspěvek na dopravu bude mít dle mého názoru vliv na to, že kluby budou vysílat na závody i náhradníky, kteří mohou být zapůjčeni jiným posádkám. Dále se klubům vyplatí poslat ze svých řad co nejvíce rozhodčích. Veškeré tyto finance poskytnuté na dopravu pak mohou kluby využít ve svůj prospěch.
• Mistrovství ČR
Navrhuji zvýšit částku na pořádání MČR pro klub na 20 000 Kč. Tento závod je jak na organizaci, tak na zajištění vybavení a prostor velice nákladný a náročný. Pořádající klub by měl zajistit odpovídající úroveň tomuto závodu. Nemělo by chybět občerstvení po dojetí sjezdu, zajištění plaveckého bazénu, atd. Na to vše by měl klub dostat alespoň částku 20 000 Kč. Záleží samozřejmě na pořadatelích, jak s těmito penězi naloží.
• Ceny pro vítěze ČP a MČR
Na této položce může SVoČR významným způsobem ušetřit. Oproti návrhu pro rok 2008 jsem částku snížila až o 30 000 Kč. Myslím, že pro většinu závodníků nejsou ceny až tak důležité. Samozřejmě v žákovské kategorii je tomu naopak. Proto částka 20 000 Kč, kterou navrhuji, by měla postačit na nákup cen především pro žactvo. O ostatní ceny by se mohli v budoucnu postarat sponzoři. V dnešní době není problém sehnat alespoň drobné sponzory v dané oblasti, kde se závody konají.
• 4 závody ČP
Příspěvky na pořádání pohárových závodů se v minulosti postupně zvyšovaly. Od 7 000 Kč na závod, přes 9 000 Kč až k mému návrhu 10 000 Kč. Tato částka se může jevit radě jako přehnaná. Ale není tomu tak. Každý pořádající klub s těmito penězi může naložit podle svého
uvážení. Může do závodu vložit 5 000 Kč s tím, že nebude žádné občerstvení, jako ceny budou pouze diplomy, žádný doprovodný program. Zbylých 5 000 K č si klub ponechá na vlastní činnost a ještě bude od závodníků vyžadovat poplatky za ubytování. Naštěstí většina klubů celou částku věnuje do závodu. Proto tvrdím, že 10 000 Kč není přehnaný návrh a doufám, že všichni pořadatelé se budou snažit za tyto peníze zajistit závodníkům co nejhladší průběh závodu, co nejlepší zázemí a celkový dobrý pocit z vynaloženého úsilí.
• Medaile pro 7 závodů a poháry
S touto částkou nelze příliš hýbat. Náklady na zhotovení medailí a pohárů jsou relativně neměnné. Pokud se bude počítat s drobným přispěním sponzorů, tak částka 17 000 Kč by měla být dostačující. Z této částky nejde nic do klubů. Nákup medailí a pohárů zajišťuje svaz.
• Závod Žamberk
15 km po Divoké Orlici je závod, který se koná pravidelně každým rokem. Pořadatelé zajišťují puštění vody z nádrže Pastviny. Tato akce přiláká každoročně stovky vodáků.
Velkým problémem je spojení závodů s volným splouváním rekreačních vodáků. Situace na řece často připomíná velkou křižovatku, kde není jasné, kdo má přednost. Protože KV Žamberk nemá již stálou pevnou základnu členů, kteří by závod zajišťovali, tak se závodí pouze ve sjezdu s vloženou střelbou. Navrhovaná částka 4 000 Kč by měla tedy plně postačit na uspořádání tohoto závodu. Na zajištění střelnice, občerstvení, diplomů, atd.
• 5. závod ČP v Českém Vrbném
Tento závod je pro organizátory a i všechny závodníky a funkcionáře „tvrdým oříškem“.
Během víkendu se u tohoto slalomového kanálu setkávají jak závodníci na pramicích, tak na raftech. SVoČR v současné době přichází s různými variantami návrhů, jak obě odbornosti na těchto závodech spojit. Jak by si mohli „pramičkáři“ sjet závod ve sjezdu na raftech a naopak
„rafťáci“ vyzkoušet záludnosti slalomu a sprintu na pevných lodích P5. Tomuto problému se budu věnovat v jedné z dalších částí této bakalářské práce.
Proto navrhuji, aby svaz poskytl na tyto závody alespoň částku 15 000 Kč. Věřím, že pořadatelé by tyto finanční prostředky využili na jedné straně k pokrytí nezbytných nákladů a na druhé straně k zatraktivnění závodů jak pro závodníky, tak pro širokou veřejnost.
• Nákup pramic
V loňském roce a letos se celkem koupilo 8 pramic, každá za částku 25 000 Kč. Pro příští rok nebude nutné dokupovat větší množství lodí za předpokladu, že nenastane nějaká nečekaná situace, jako například závod na řece s nedostatkem vody, velkým množstvím mělčin a kamenů, kde by bylo možné zničit většinu pramic.
Do rozpočtu jsem zahrnula nákup alespoň dvou pramic do rezervy. Zástupce KV Kotva Plzeň přišel s návrhem, že by byl schopen podle kopyta, které vlastní, vyrobit laminátové pramice za částku cca 20 000 Kč.
• Prezentace pramic
Jelikož v této položce vidím velikou příležitost pro zviditelnění pramicového sportu v České republice, navrhuji, aby příspěvek od SVoČR činil v roce 2009 minimální částku 40 000 Kč. Prostředkům a způsobům prezentace a reklamy pevných lodí P5 se věnuje další část této bakalářské práce.
• Příspěvky jednotlivým klubům
Návrh do rozpočtu činí 50 000 Kč. Tato částka je však orientační a doufám, že ve skutečnosti se v následujícím roce alespoň zdvojnásobí. Asi by bylo nespravedlivé, kdyby svaz přispíval všem klubům stejně. Některé kluby s širokou základnou a s početným zastoupením žákovských kategorií si dle mého názoru zaslouží větší finanční příspěvek od svazu než kluby, které stěží přežívají a na závody vysílají jednu nebo dvě posádky. Pokud se kterýkoli klub ocitne ve finanční tísni, má právo žádat o výpomoc svaz. SVoČR většině žádostí v předcházejících letech vyhověl, ať už se týkala žádost poskytnutí částky 30 000 Kč na zhotovení nové střechy pro KV Starý Kolín, nebo částky 10 000 Kč na opravu loděnic klubu DELI Lovosice nebo Čochtan Plzeň. Svaz je v tomto směru poměrně tolerantní a vychází klubům vstříc.
6 Průzkum v klubech
Počet rozhodčích, funkcionářů a především aktivních závodníků, se neustále mění.
Některé kluby svou činnost již ukončily. Mezi takové patří na příklad KV Veselí nad Lužnicí, KV Štiky Bakov nad Jizerou, Podskalí Strakonice, KV Koráb České Budějovice a další. Jiné se snaží vyrovnávat se současnou situací a bojují ze všech sil o udržení členství ve svazu.
K těmto patří KV Nučnice, KV Žamberk, KV Žižkov Praha, Čochtan Plzeň atd. Kluby, které si udržují relativně stálou pozici, jsou KV Starý Kolín, DELI Lovosice, VS Náchod, KVP Čelákovice, NEPTUN Řevnice a další.
6.1 Anketa v současných klubech
K průzkumu v klubech jsem se rozhodla v mé bakalářské práci použít anketu.
Anketou se rozumí průzkum veřejného mínění či názorů na něco. Díky této metodě se pokusím zanalyzovat problém týkající se úpadku pramicového sportu v České republice a na Moravě.
Hlavní důvod, který mě vedl k zařazení ankety do této bakalářské práce, je snaha zjistit názory ostatních členů aktivních klubů. Při tomto průzkumu jsem se zaměřila především na oblast financování, propagaci a komunikaci se svazem. Anketa také mimo jiné zjišťuje postoje závodníků k odbornosti raftů, protože právě rafty jsou velkým lákadlem pro dnešní mladou generaci vodáků.
Cílem průzkumu, pomocí této ankety, je zmapovat vhodně zvolenými otázkami situaci kolem závodů pevných lodí P5 a pramicového sportu jako takového. Díky názorům závodníků se mi naskýtá možnost zjistit, co si o dané problematice myslí a tento obraz pak následně předat na svaz. Výsledky ankety použiji jako pomocný materiál při předložení návrhů čerpání dotací a propagace z této bakalářské práce na svaz.
Přesné znění ankety je uvedeno v příloze 1.
6.2 Vyhodnocení ankety
Skupinu respondentů ankety tvořilo 100 náhodně vybraných členů z 8 vodáckých klubů v České republice. Anketa obsahovala 10 otázek. V následující části této bakalářské práce je provedeno vyhodnocení celého průzkumu.
U některých otázek je v této kapitole provedeno pouze slovní zhodnocení. Jejich přesné vyhodnocení s grafy je uvedeno v přílohách. Funkce těchto otázek je především informační bez ohledu na názor respondentů.
Stěžejní otázky nalezneme pod čísly 7, 8, 9 a 10. U některých z nich se naskýtá možnost srovnání s výsledky SWOT analýzy vypracované také v této práci.
Anketu vyplnilo 51 žen a 49 mužů. Přesné vyhodnocení této otázky je uvedeno v příloze 2. Druhá otázka se týkala věkové skladby respondentů, její výsledky jsou zaneseny v grafu 1.
2. Věk:
méně než 20 let ...18 (18 % respondentů) 21–30 let ...36 (36 % respondentů) 31–40 let ...27 (27 % respondentů)
41–50 let ...13 (13 % respondentů)
51 a více let ... 6 (6 % respondentů)
Graf 1: Věková skladba respondentů 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
méně než 20 let 21–30
31–40 41–50 51 a více let
Z výsledků je patrné, že anketu vyplňovalo nejvíce mužů a žen ve věku od 21 do 30 let. Další nejpočetněji zastoupenou skupinu tvoří lidé ve věku 31–40 let.
Celkové výsledky ankety jsou tedy ovlivněny především odpověďmi mladých členů. Jejich názory jsou bezesporu nejdůležitější pro budoucí rozvoj sportu pevných lodí.
Nejpočetnější skupinu respondentů tvořili členové klubu vodáků Starý Kolín a NEPTUN Řevnice. Přesné vyhodnocení této otázky je uvedeno v příloze 3.
Důležitou skutečností je funkce, kterou jednotliví dotazovaní v klubech vykonávají.
U této otázky mohl každý z respondentů zaškrtnout více dopovědí. Přehled o tom, v jakých funkcích se nacházejí znázorňuje graf 2.
4. Jakou funkci v klubu vykonáváte? (lze označit více odpovědí)
aktivní člen ...98 (98 % respondentů) závodník ...69 (69 % respondentů) trenér ...15 (15 % respondentů) rozhodčí ...19 (19 % respondentů) funkcionář svazu ...4 (4 % respondentů) jiná funkce ...0 (0 % respondentů)
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Aktivní člen Závodník Trenér Rozhodčí
Funkcionář svazu Jiní funkce
Graf 2: Funkce členů v klubu
Jako velice pozitivní se jeví skutečnost, že tuto anketu vyplnilo 69 závodníků a zároveň 98 aktivních členů. Jejich pohled na problematiku pramicového sportu bude v zásadě rozhodující. Závodníci mají nejlepší povědomí o tom, jak se k nim ve skutečnosti chová svaz, kolik peněz věnuje do závodů atd. Stejně tak všichni aktivní členové, kteří se jakýmkoliv způsobem starají o chod klubu, mají tzv. „zdravý“ odhad v oblasti financování a propagace.
V 5. otázce byl zjišťován počet evidovaných členů v jednotlivých klubech. Z výsledků vyplývá, že v současné době nejsou členské základny příliš silné. Dá se usuzovat, že existují 2–3 kluby s více jak 30 členy. Ostatní mají členů méně. Přesné vyhodnocení je uvedeno v příloze 4.
Bohužel nejčastější odpovědí na otázku, kolik je v klubech dětí a juniorů do 18 let, bylo 6–10. Tento počet je poměrně zarážející. Proto se v této bakalářské práci snažím o propagaci sportu pevných lodí P5, zviditelnění a následné přilákání mladší generace k závodům rychlostních pramic. Přesné vyhodnocení evidovaných dětí a juniorů je uvedeno v příloze 5.
Vyhodnocení otázek týkajících se názorů dotazovaných
7. Jste se současným celkovým stavem Vašeho klubu spokojen/spokojena?
ano ...16 % ne ...84 %
Důvody nespokojenosti
Všechny odpovědi se dají shrnout do 5 tvrzení:
- málo finančních prostředků na údržbu loděnice a vedení klubu ... 42 (42 % respondentů) - špatné vedení a vztahy s delegáty svazu ... 9 (9 % respondentů) - nedostatečný počet kvalitních závodních pramic v klubu ... 7 (7 % respondentů) - závislost na jiných sdruženích ...10 (10 % respondentů) - málo dětí v klubu ... ... 16 (16 % respondentů)
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
Ano
Ne - problém financí Ne - špatné vedení Ne - málo pramic Ne - závislost Ne - málo dětí
Graf 3: Spokojenost členů se svým klubem
Z grafu 3 je jasně patrné, že nejčastějším důvodem nespokojenosti dotazovaných je málo finančních prostředků na údržbu loděnice a vedení klubu. Druhým problémem je nedostatek dětí, které v klubech chybí.
8. Co by bylo dle Vašeho názoru největším přínosem pro Váš klub?
přísun většího množství finančních prostředků na pokrytí Vašich nákladů
kvalitnější propagace a reklama sportu pevných lodí P5 a tím přilákání nových členů, především dětí
zkvalitnění závodů jak po stránce finanční tak organizační něco jiného
Odpovědi:
přísun většího množství finančních prostředků ... 44 (44 % respondentů)
kvalitnější propagace a reklama sportu pevných lodí P5 ... 38 (38 % respondentů)
zkvalitnění závodů jak po stránce finanční tak organizační ... 5 (5 % respondentů)
něco jiného ... 13 (13 % respondentů) - osamostatnění klubu ... 5 (5 % respondentů) - úspěchy na raftových závodech ... 8 (8 % respondentů)
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
Finance
Propagace a reklama Kvalita závodů Osamostatnění klubu Raftové závody
Graf 4: Názory na přínos pro klub
Největším přínosem pro kluby by byl dle odpovědí dotazovaných přísun většího množství finančních prostředků na pokrytí jejich nákladů.
Druhou možnost vidí 38 % respondentů v kvalitnější propagaci a reklamě sportu pevných lodí P5, a tím přilákání nových členů, především dětí.
9. Jaký je Váš osobní vztah k závodům na pevných lodích P5?
jediný sport, který provozuji pouze příležitostná zábava
lákají mě více adrenalinové sporty, např. rafting
ztrácím zájem z jiných důvodů (prosím, uveďte z jakých)
Odpovědi:
jediný sport který provozuji ...49 (49 % respondentů)
pouze příležitostná zábava ... 9 (9 % respondentů)
lákají mě více adrenalinové sporty, např. rafting ... 20 (20 % respondentů)
ztrácím zájem z jiných důvodů ... 22 (22 % respondentů) - dávám přednost rodině a osobním povinnostem ... 12 (12 % respondentů) - snižující se kvalita závodů ... 4 (4 % respondentů)
