10%103" ."-²)0 " 45Ʋ&%/¶)0 10%/*,«/¶
; 10)-&%6 %05"Ǝ/¶ 10-*5*,: Ǝ&4,² 3&16#-*,: 7& 410-&Ǝ/045* "(30
/&:3*/$, 4 3 0
%JQMPNPWÈ QSÈDF
4UVEJKOÓ QSPHSBN / o &LPOPNJLB B NBOBHFNFOU 4UVEJKOÓ PCPS 5 o 1PEOJLPWÈ FLPOPNJLB
"VUPS QSÈDF #D "MFOB .SÈLPUPWÈ
7FEPVDÓ QSÈDF 1I%S *OH 1BWMB #FEOÈDzPWÈ 1I%
1SPIMÈÝFOÓ
#ZMB KTFN TF[OÈNFOB T UÓN äF OB NPV EJQMPNPWPV QSÈDJ TF QMOǔ W[UB
IVKF [ÈLPO Ǐ 4C P QSÈWV BVUPSTLÏN [FKNÏOB f o ÝLPMOÓ EÓMP
#FSV OB WǔEPNÓ äF 5FDIOJDLÈ VOJWFS[JUB W -JCFSDJ 56- OF[BTBIVKF EP NâDI BVUPSTLâDI QSÈW VäJUÓN NÏ EJQMPNPWÏ QSÈDF QSP WOJUDzOÓ QPUDzFCV 56-
6äJKJMJ EJQMPNPWPV QSÈDJ OFCP QPTLZUOVMJ MJDFODJ L KFKÓNV WZVäJUÓ KTFN TJ WǔEPNB QPWJOOPTUJ JOGPSNPWBU P UÏUP TLVUFǏOPTUJ 56- W UPN
UP QDzÓQBEǔ NÈ 56- QSÈWP PEF NOF QPäBEPWBU ÞISBEV OÈLMBEǾ LUFSÏ WZOBMPäJMB OB WZUWPDzFOÓ EÓMB Bä EP KFKJDI TLVUFǏOÏ WâÝF
%JQMPNPWPV QSÈDJ KTFN WZQSBDPWBMB TBNPTUBUOǔ T QPVäJUÓN VWFEFOÏ MJUFSBUVSZ B OB [ÈLMBEǔ LPO[VMUBDÓ T WFEPVDÓN NÏ EJQMPNPWÏ QSÈDF B LPO[VMUBOUFN
4PVǏBTOǔ ǏFTUOǔ QSPIMBÝVKJ äF UJÝUǔOÈ WFS[F QSÈDF TF TIPEVKF T FMFL
USPOJDLPV WFS[Ó WMPäFOPV EP *4 45"(
%BUVN
1PEQJT
3RGČNRYiQt
1D WRPWR PtVWČ E\FK UiGD SRGČNRYDOD 3K'U ,QJ 3DYOH %HGQiĜRYp 3K.' ]D YHGHQt Pp GLSORPRYp SUiFH D FHQQp UDG\ 'ČNXML WDNp VSROHþQRVWL $JUR NEYRINCK VUR D YãHP URGLQQêPSĜtVOXãQtNĤP]DMHMLFKSRPRF
Anotace
PĜedmČtem diplomové práce je zanalyzovat dotaþní programy využívané spoleþností Agro NEYRINCK, s.r.o., která se zabývá zemČdČlskou rostlinnou výrobou v Královéhradeckém kraji, pĜesnČji v Chlumci nad Cidlinou, kde má podnik dobré podmínky pro obhospodaĜování pĤdy. Teoretická þást diplomové práce se zabývá analýzou finanþních podpor pro malé a stĜední podniky, þlenČním operaþních programĤ poskytovaných Evropskou unií nebo ýR, dále se orientuje na analýzu dotací pro zemČdČlské podniky a vČnuje se podmínkám pro žadatele dotací. Praktická þást diplomové práce se zamČĜuje na spoleþnost Agro NEYRINCK, s.r.o. a její využívání dotaþních programĤ, také na dodržování stanovených požadavkĤ pĜi pobírání dotací, kalkulaci nákladĤ a pĜíjmĤ v souþasnosti i v budoucnosti pĜi ztrátČ þásti zemČdČlské pĤdy a její konkurenci. V neposlední ĜadČ jsou zde uvedeny nové možnosti pro Agro NEYRINCK, s.r.o., které by podnik mohl využít ve svĤj prospČch.
Klíþová slova
Malé a stĜední podniky, ZemČdČlství, Fondy Evropské unie, Operaþní program, Dotace, Spoleþná zemČdČlská politika, Žadatel, Náklady, PĜíjmy, Místní akþní skupina
Annotation
The subject of the thesis is to analyze subsidy programmes used by Agro NEYRINCK, s.r.o., which is engaged in agricultural crop production in Hradec Kralove region, more precisely in Chlumec Cidlinou, where the company has good conditions for land farming. The theoretical part of the thesis deals with the analysis of financial support for small and medium-sized enterprises, structure of operational programmes provided by the European Union and the Czech Republic, also focuses on the analysis of subsidies for farms and deals with the conditions for subsidy applicants. The practical part of the thesis focuses on the company Agro NEYRINCK, s.r.o. and the use of subsidy programmes, including compliance with regulatory requirements while receiving subsidies, calculation of costs and revenues now and in the future in case of the loss of agricultural land and its competitors. Last but not least, there are given new opportunities for Agro NEYRINCK, s.r.o., which the company could use to their advantage.
Key Words
Small and Medium Enterprises, Agriculture, EU funds, Operational programme, Subsidy, Common Agriculture Policy, Applicant, Costs, Revenues, Local action group
Obsah
Seznam obrázkĤ ... 11
Seznam tabulek ... 12
Seznam zkratek ... 13
Úvod ... 14
1 Podpora zamČĜená na podporu malého a stĜedního podnikání ... 16
1.1 Malé a stĜední podnikání ... 16
1.2 Dotace ... 18
1.3 Dotace pro malé a stĜední firmy ... 20
1.3.1 Program REVIT ... 21
1.3.2 Program INOSTART ... 22
1.3.3 Program ZÁRUKA 2014 ... 23
1.3.4 Proexportní platební úvČry ... 23
1.3.5 Program COSME ... 23
2 Fondy Evropské unie ... 25
2.1 Evropské strukturální a investiþní fondy ... 25
2.1.1 Fond soudržnosti ... 26
2.1.2 Evropský zemČdČlský fond pro rozvoj venkova ... 26
2.1.3 Evropský námoĜní a rybáĜský fond ... 27
2.1.4 Strukturální fondy ... 27
2.2 Operaþní programy ... 28
2.2.1 Programové období 2014 – 2020 v ýR ... 29
3 Dotace v zemČdČlství... 34
3.1 Spoleþná zemČdČlská politika ... 34
3.1.1 Vývoj SZP ... 35
3.3 Zdroje dotací ... 40
3.3.1 Operaþní programy od EU ... 41
3.3.2 Podpory ze státního rozpoþtu ýR ... 43
3.3.3 Vývoj vyplácení dotací ... 45
4 Podmínky pro žadatele... 47
4.1 Získání penČžních prostĜedkĤ z fondu EU ... 47
4.2 Žádost o finanþní podporu ... 47
4.2.1 Postup pro získání dotace ... 48
4.3 Pravidla pro tvorbu projektu ... 52
4.4 Národní orgán pro koordinaci ... 53
4.5 Evropský úþetní dvĤr ... 53
5 Agro NEYRINCK, s.r.o. ... 55
5.1 Charakteristika spoleþnosti ... 56
5.2 Produkce spoleþnosti ... 58
5.3 Využívání finanþních podpor ... 58
5.3.1 SAPS ... 59
5.3.2 TOP-UP ... 61
5.3.3 Program rozvoje venkova ... 62
5.3.4 PodpĤrný a garanþní rolnický a lesnický fond ... 63
5.3.5 Zelená nafta ... 65
5.4 Kontrolní systém ... 67
5.4.1 Dálkový prĤzkum ZemČ ... 67
5.4.2 Fyzická kontrola na místČ ... 68
5.4.3 Nesouhlas s výsledky kontroly ... 69
5.4.4 Sankce ... 70
5.5 Kalkulace ... 70
5.5.1 Náklady ... 71
5.5.2 PĜíjmy s dotacemi ... 73
5.5.3 Snížení nákladĤ a pĜíjmĤ ... 74
5.5.4 Porovnání nákladĤ a pĜíjmĤ ... 77
5.6 PĜechodná vnitrostátní podpora ... 78
5.7 Místní akþní skupina ... 78
5.7.1 Spoleþná Cidlina ... 80
5.8 Konkurence ... 84
5.8.1 SWOT analýza ... 84
5.8.2 Analýza konkurenþního prostĜedí ... 85
ZávČr ... 88
Seznam použité literatury ... 90
Seznam pĜíloh ... 99
Seznam obrázkĤ
Obrázek 1: PĜehled fondĤ EU ... 25
Obrázek 2:Vývoj vyplácení dotací podle Státního zemČdČlského intervenþního fondu ... 46
Obrázek 3: Organizaþní struktura spoleþnost Agro NEYRINCK, s.r.o. ... 55
Obrázek 4: Kultivace pĤdy ... 57
Obrázek 5: PĜíprava na rozmetání hnojiv ... 57
Obrázek 6: PĜíprava techniky na sklizeĖ ... 57
Obrázek 7: SklizeĖ pšenice ... 57
Obrázek 8: LPIS – registr pĤdy zamČĜen na Agro NEYRINCK, s.r.o. ... 60
Obrázek 9: PĜehled vyplacených dotací v jednotlivých krajích podle SZIF 2014 ... 62
Obrázek 10: Zájem spoleþnosti o novou pĤdu ... 75
Obrázek 11: Zobrazení Spoleþné Cidliny v ýR ... 80
Seznam tabulek
Tabulka 1: PĜehled druhĤ podnikĤ ... 18
Tabulka 2: ýlenČní dotací podle úþelovosti ... 19
Tabulka 3: PĜehled operaþních programĤ ... 29
Tabulka 4: Zdroje dotací... 41
Tabulka 5: PĜehled pČstovaných plodin Agro NEYRINCK, s.r.o. ... 58
Tabulka 6: PĜehled evidence pro zelená nafta pro Agro NEYRINCK, s.r.o. ... 66
Tabulka 7: PĜehled evidence o nákupu a spotĜebČ podle Agro NEYRINCK, s.r.o. ... 66
Tabulka 8: Zelená nafta Agro NEYRINCK, s.r.o. ... 67
Tabulka 9: Nakoupená osiva ... 72
Tabulka 10: Vlastní osiva ... 72
Tabulka 11: Tržby z produkce ... 73
Tabulka 12: PĜíjmy z dotací ... 74
Tabulka 13: PĜehled nákladĤ ... 76
Tabulka 14: Tržby v roce 2015... 76
Tabulka 15: PĜehled dotací ... 77
Tabulka 16: Porovnání nákladĤ a pĜíjmĤ ... 77
Tabulka 17: Statutární orgány Spoleþná Cidlina ... 82
Tabulka 18: ýlenové Spoleþná Cidlina ... 82
Tabulka 19: SWOT analýza spoleþnosti Agro NEYRINCK, s.r.o. ... 85
Tabulka 20: Platby SAPS vyplacené v roce 2013 ... 87
Seznam zkratek
APA Agrární platební agentura ýR ýeská republika
ES NaĜízení Rady EU Evropská unie
IýO Identifikaþní þíslo organizace LPIS VeĜejný registr pĤdy
MAS Místní akþní skupina MSP Malé a stĜední podnikání NNO Nestátní nezisková organizace OP Operaþní program
PGRLF PodpĤrný a garanþní rolnický a lesnický fond PHM Pohonné hmoty
PRV Program rozvoje venkova PVP PĜechodná vnitrostátní podpora
RN Rok neznámý
s.r.o. Spoleþnost s ruþením omezeným SZIF Státní zemČdČlský intervenþní fond SZP Spoleþná zemČdČlská politika TUL Technická univerzita v Liberci
Úvod
Malé a stĜední podniky jsou dĤležitým sektorem ekonomiky, protože rychle reagují na zmČny v podnikatelském prostĜedí. Evropská unie i ýR se snaží tČmto podnikĤm pomoci ve formČ rĤzných finanþních pĜíspČvkĤ. EU nepomáhá pouze v podnikatelské sféĜe, ale zamČĜuje se také na jiné oblasti, ve kterých mohou žadatelé získat finanþní podporu. Tato práce nebude sledovat veškeré možnosti finanþních podpor, které udČluje Evropská unie nebo ýR, ale zabývá se vybranou problematikou dotací.
Po vstupu ýeské republiky do EU se podnikatelským i nepodnikatelským subjektĤm otevĜela cesta k získání penČžních prostĜedkĤ z dotaþních programĤ. Subjekty díky nim mohou uskuteþnit projekty, bez kterých by tuto možnost nemČly. V souþasné dobČ je v ýeské republice realizováno mnoho nových projektĤ, které jsou financovány Evropskou unií. Existuje celá Ĝada oblastí, kde lze využít tyto penČžní prostĜedky. Finanþní prostĜedky mohou získat subjekty v oblasti vzdČlávání, rozvoje a vývoje, inovací nebo podnikání.
Staþí, aby urþitý subjekt splnil podmínky pro získání dotace. Pomocí finanþních prostĜedkĤ z Evropské Unie dosáhlo také þeské zemČdČlství nových možností. ZemČdČlské podniky prostĜednictvím finanþních podpor z EU mohly rozvíjet a inovovat své podnikání.
Diplomová práce byla napsána pomocí knižních publikací, internetových þlánkĤ z Ministerstva zemČdČlství nebo Státního zemČdČlského intervenþního fondu. Diplomová práce zahrnuje informace z internetových portálĤ, které jsou uvedeny v citacích.
Diplomová práce by nemohla vzniknout bez pomoci spoleþnosti Agro NEYRINCK, s.r.o.
Cílem diplomové práce je zjistit, které dotaþní programy mohou využít malé a stĜední podniky obecnČ a které zemČdČlské firmy. Práce se také orientuje na kalkulaci nákladĤ a pĜíjmĤ, ve které se urþuje vliv na snížení dotací pro vybranou spoleþnost. Diplomová práce se dále zamČĜuje na nalezení nových možností pĜi snížení podstatných dotací, které by spoleþnost mohla využít ve svĤj prospČch.
Spoleþnost Agro NEYRINCK, s.r.o. je zemČdČlská firma, která se zabývá zemČdČlskou þinností, obhospodaĜuje pĤdu a využívá poskytnuté dotace pro své podnikání. Využívané
se jí finanþní nároþnost podniku, protože spoleþnost pro podnikání využívá pachtovanou pĤdu. Zbylými penČžními prostĜedky spoleþnost hradí náklady, které souvisí s jejím podnikáním.
Diplomová práce byla zpracována nČkolika metodami. Hlavní metoda, která se nejþastČji v diplomové práci vyskytuje, je analýza. Pomocí analýzy došlo k rozdČlení dotací jako celku a také k identifikaci dĤležitých dotací pro vybranou spoleþnost. V této práci je uvedena i kalkulace nákladĤ a pĜíjmĤ.
Práce je rozdČlena do dvou hlavních þástí, teoretické a praktické. Teoretická þást se bude zabývat podporou malého a stĜedního podnikání. Dále se bude orientovat na þlenČní dotací obecnČ, zejména se zamČĜením na zemČdČlské podniky a možnosti získání finanþních podpor, které tČmto podnikĤ pomáhají v podnikání. Druhá praktická þást se bude vČnovat aktuální situaci spoleþnosti podnikající v oblasti þeského zemČdČlství a její možnosti využívání dotací pro podnikání.
1 Podpora zamČĜená na podporu malého a stĜedního podnikání
V ýeské republice je malým a stĜedním podnikĤm poskytována pomoc, protože jsou pro svou velikost znevýhodnČny. Stát ýR i Evropská unie se snaží tČmto podnikĤm pomoci prostĜednictvím finanþních podpor. Malé a stĜední podniky mohou využít podporu pro zvýšení své konkurenceschopnosti, aby se dokázaly vyrovnat velkým domácím i zahraniþním firmám. Mají také možnost získat podporu, která je urþena zaþínajícím podnikĤm, která by jim usnadnila vstup na trh. V každém regionu ýR se objevují problémy, jež znesnadĖují tČmto spoleþnostem podnikání, a proto je jim nabízena pomoc ve formČ finanþních prostĜedkĤ.
1.1 Malé a stĜední podnikání
Podnikem se podle obchodního zákoníku þ. 513/1991 Sb. v§ 5 odst. 1 rozumí „soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vČci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patĜí podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto úþelu sloužit“. Malé a stĜední podniky se mohou rozdČlovat na základČ kvantitativních a kvalitativních aspektĤ. Kvantitativní hledisko vymezuje poþet zamČstnancĤ, výši obratu þi výši aktiv. Naopak pokud se hovoĜí o pĜedmČtu podnikání nebo o stylu Ĝízení, oznaþuje se toto hledisko jako kvalitativní (Rydvalová, P., 2011).
Historie podnikání
Vývoj podnikání zapoþal vytvoĜením a rozvojem stĜedovČkých mČst, která se neustále rozrĤstala. StČžejním bodem podnikání v té dobČ bylo Ĝemeslo díky, kterému se zavádČly rĤzné inovace. DĤležité období pro podnikání v ýR bylo pobČlohorské, které je spojeno s druhou polovinou 17. - 18. století. V této dobČ Ĝemesla podléhala mnoha omezením, povinným dávkám, clĤm a daním, které byly již v té dobČ pĜímé a nepĜímé.
V prĤbČhu 18. století docházelo k rozvoji dĤležitých technických vynálezĤ a objevovaly se nové vČdecké poznatky. ěemeslníci vymýšleli nové postupy i dČlbu práce a zaþali tak organizovat svou práci (Folvarþná, A., 2005).
18. století bylo významné i v rozvoji mČšĢanských manufaktur, protože po roce 1724 došlo k vydání patentu, který mČl mnoho výhod pro jejich zakladatele. Patent mohl být udČlen každému, kdo mČl finanþní prostĜedky na zahájení svého podnikání a dostatek zkušeností.
Po nástupu Marie Terezie na trĤn vláda podporovala podnikání a rozvoj manufaktur prostĜednictvím finanþních pĤjþek. Ale stále ještČ nebyl zrušen patent o nevolnictví, k tomu došlo roku 1781 Josefem II. (Rydvalová, P., 2011, Folvarþná, A., 2005). BČhem 90. let 20. století a poþátkem 21. století bylo umožnČno svobodné podnikání a v ýeské republice zaþala vznikat nová technologie informaþní. Informaþní technologie umožĖovala nový pĜístup k podnikání nebo k ekonomice (Rydvalová, P., 2011).
Definování malého a stĜedního podniku dle EU
Malé a stĜední podniky, které chtČjí žádat o podporu v programech EU, musí splĖovat novou definici NaĜízení Komise (ES) þ. 70/2001 Evropské unie pro MSP od 1. ledna 2005 pro þlenské zemČ EU. Tato definice MSP je souþástí NaĜízení Komise (ES) þ. 364/2004, kde došlo k novelizaci NaĜízení Komise þ. 70/2001. Novela zákona, þ. 47/2002 Sb., o podpoĜe MSP se zrušila a byla nahrazena NaĜízením Komise þ. 70/2001, která byla podepsána prezidentem a nabyla úþinnosti dnem vyhlášením. Nová definice MSP se bude vyžadovat napĜ. v rámci OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, v národních programech na podporu MSP a v dalších programech veĜejné podpory od poþátku roku 2005 (Business.Info, 2009).
Tabulka þ. 1 zobrazuje pĜehled tĜech druhĤ podnikĤ, poþet zamČstnancĤ, obrat a celkovou bilanci, na které se vztahuje definice NaĜízení Komise þ. 70/2001. U mikropodniku je možno zamČstnávat do 10 zamČstnancĤ s obratem nebo celkovou bilancí do 2 milionĤ EUR. Definice MSP u malého podniku umožĖuje poskytovat pracovní místa pro 50 pracovníkĤ s obratem nebo celkovou bilancí do 10 milionĤ EUR. StĜední firma mĤže zamČstnávat až 250 zamČstnancĤ s obratem do 50 milionĤ EUR a s celkovou bilancí do 43 milionĤ EUR.
Tabulka 1: PĜehled druhĤ podnikĤ Druh podniku Poþet
zamČstnancĤ Obrat Celková bilance
Mikrofirma do 10 do 2 mil. EUR
Malá firma do 50 do 10 mil. EUR
StĜední firma do 250 do 50 mil. EUR do 43 mil. EUR Zdroj: Vlastní zpracování dle Business Info.cz
1.2 Dotace
Podle § 3 zákona þ. 218/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech a zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ (Rozpoþtová pravidla) se dotací rozumí: „penČžní prostĜedky státního rozpoþtu, státních finanþních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený úþel.“ Rysem každé dotace je její povinná úþelovost, která se musí dodržet pĜi jejím þerpání. Pojem dotace vymezuje i oblast úþetnictví. V této oblasti se dotace definuje podle internetového portálu Bez korupce (2013) jako „bezúplatná plnČní pĜímo nebo zprostĜedkovanČ poskytnutá podle zvláštních právních pĜedpisĤ ze státního rozpoþtu, státních finanþních aktiv, Národního fondu, ze státních fondĤ, z rozpoþtĤ územních samosprávných celkĤ na stanovený úþel.“ Také se za dotaci považuje bezúplatné plnČní, které je vČnováno úþetním jednotkám na urþitý úþel ze zahraniþních prostĜedkĤ Evropského spoleþenství nebo z veĜejných rozpoþtĤ zahraniþních státĤ. Granty a penČžní prostĜedky jsou udČlovány podle zvláštního právního pĜedpisu (Bez korupce, 2013).
V ýeské republice existuje mnoho druhĤ dotací, které jsou udČlovány. Mezi poskytovatele patĜí státní rozpoþet, rezortní kapitoly, státní fondy, územní samosprávné celky a mimostátní zdroje pĜedevším z EU. Státní rozpoþet poskytuje dotace schválené rozpoþtovým zákonem a dotace vyplácí Všeobecná pokladní správa. Dotace mohou získat podnikatelské i neziskové subjekty z územní samosprávy, pĜesnČji Ĝeþeno z krajĤ nebo obcí. Dalším zdrojem dotací jsou státní fondy, do tČchto státních fondĤ se zaĜazuje (Bez korupce, 2013):
• Státní fond tržní regulace,
• Státní fond životního prostĜedí,
• Státní fond pro podporu a rozvoj þeské kinematografie,
• Státní fond kultury,
• Státní fond rozvoje bydlení,
• Pozemkový fond.
Dotace se dČlí na dvČ skupiny, obecné a úþelové, které jsou blíže popsány v tabulce þ. 2.
Úþelové dotace jsou takové dotace, které se udČlují na jasnČ vymezené služby nebo statky, popĜípadČ na konkrétní program. Skupina se zabývá obecnými dotacemi, které se využívají na financování velkého množství statkĤ a služeb (Bez korupce, 2013).
Tabulka 2: ýlenČní dotací podle úþelovosti Dotace Úþelové dotace
Bez spoluúþasti x
Se Spoluúþastí S uzavĜeným koncem S otevĜeným koncem
Obecné dotace
Paušál x
Závislé na výkonu S uzavĜeným koncem S otevĜeným koncem Zdroj: Vlastní zpracování dle Bez korupce
Úþelové dotace se þlení na dotace bez spoluúþasti a se spoluúþastí. Dotace bez spoluúþasti se poskytují s pevnou þástkou, bez nutnosti pĜíjemce se podílet na spoluúþasti. Úþelová dotace se spoluúþastí je vyplacena formou stanoveného procentního podílu na koneþné vynaložené þástce. Tyto dotace se dČlí na dotace s otevĜeným a uzavĜeným koncem.
Dotace s uzavĜeným koncem znamená, že má stanovený limit. Naopak dotace s otevĜeným koncem není vĤbec omezena (Bez korupce, 2013).
Obecné dotace se dČlí na paušální a dotace závislé na výkonu. Paušální dotace má stanovenou þástku, u které není jasnČ urþené její využití. Tento typ dotace se dá použít na libovolné financování statkĤ a služeb. Dotace, která se udČluje dle výkonu, mĤže být omezena limitem. ýlení se ještČ na dotaci s otevĜeným a uzavĜeným koncem (Bez korupce, 2013).
Rozdíl mezi grantem a dotací
NemČlo by docházet ke spojování pojmĤ, jako je dotace a grant. Grant je doplĖkové financování, které nemĤže být hrazeno zpČtnČ na þinnosti, které už byly vykonány. Grant mĤže být udČlen pouze jednou na urþitou operaci. Evropská unie poskytuje finanþní prostĜedky na projekty ve formČ grantĤ, které jsou ve vztahu s politikami Evropské unie.
Granty mohou být získány do rĤzných oblastí, jako je výzkum, vzdČlávání, ochrana spotĜebitelĤ nebo ochrana životního prostĜedí. Evropská unie mĤže poskytnout granty pro soukromé a veĜejné subjekty, popĜ. jednotlivce, které si vybere podle prokázaných schopností, zda zvládnou dobĜe realizovat urþený projekt (Evropská komise, 2012).
V ýeské republice mohou o grant požádat právnické osoby s trvalým sídlem v ýR nebo fyzické osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem v ýR anebo organizaþní složky státu.
V ýeské republice jsou granty rozdČlovány prostĜednictvím Grantové agentury Akademie vČd ýR. Jejím posláním je podporovat výzkum a vývoj z veĜejných prostĜedkĤ a rozdČlovat finanþní prostĜedky v souladu se stanovenými zákony. Akademie vČd ýR vyþleĖuje penČžní prostĜedky tČm, kteĜí si je zasloužili na základČ výsledkĤ veĜejné soutČže ve výzkumu a vývoji (Grantová agentura AV ýR, 2011). Grant také mĤže být získán od vyhlašovatele grantu. MĤže tím být napĜ. UNESCO, ýeská televize, Ministerstvo kultury ýR, ýeský svaz ochráncĤ pĜírody a další.
1.3 Dotace pro malé a stĜední firmy
Po vstupu ýR do Evropské unie mohou malé a stĜední firmy získat penČžní prostĜedky nebo jiné podpory k podnikání. Mají šanci je dostat, buć z þeského státního rozpoþtu, nebo z rozpoþtu Evropské unie. Mohou tedy získat finanþní výpomoc, dotace, finanþní pĜíspČvky, záruky nebo úvČry se sníženou úrokovou sazbou. Tyto podpory financované státem nebo EU se mohou používat na úvČry, mikroúvČry vymezené k podnikání nebo na pokrytí výdajĤ u kvalitních projektĤ (Vojík, V., 2010).
Z rozpoþtu ýR je poskytována tČmto podnikĤm pomoc napĜ. na poradenství, pĜípravu projektĤ pro výzkum a vývoj v rámcových programech EU nebo na investiþní projekty,
získat podporu napĜ. pro rozvoj lidských zdrojĤ, vstup na zahraniþní trhy, investiþní projekty vedoucí ke zvyšování konkurenceschopnosti nebo na realizaci inovací a využívání obnovitelných a druhotných zdrojĤ energie (Vojík, V., 2010).
1.3.1 Program REVIT
Ministerstvo prĤmyslu a obchodu (MPO) vytvoĜilo nový národní program Revit, který by mČl probíhat od roku 2014 až do konce roku 2020 pro podporu malých a stĜedních podnikĤ. Ministerstvo chce pomoci tČmto podnikĤm, které se vyskytují v oblasti, kde je nižší þi postupnČ klesající ekonomická aktivita. PopĜípadČ se nachází na území, ve kterém je vysoká nezamČstnanost nebo se jedná o postiženou oblast živelními pohromami.
Pomocí toho programu budou mít podnikatelé snazší pĜístup k úvČrĤm, pĜedevším zaþínající podnikatelé. Hlavním zámČrem programu je také zvýšit zamČstnanost ve strukturálnČ postižených regionech. O tuto podporu bude moci zažádat jako první Moravskoslezský kraj a to na pĜelomu roku (Matys, F., 2013).
Tato podpora bude zprostĜedkována pĜes ýeskomoravskou záruþní a rozvojovou banku, která nabídne zvýhodnČný investiþní nebo provozní úvČr. MČly by také být udČleny pĜíspČvky k úvČru, které budou až ve výši jednoho milionu Kþ (Matys, F., 2013).
Podpora podnikatelĤ v postižených oblastech
Podnikatelé budou moci využít investiþní úvČr nebo provozní úvČr. Investiþní úvČr bude sloužit na poĜízení a rekonstrukci dlouhodobého hmotného majetku a to do výše 2 mil. Kþ.
Pro malé a stĜední podniky bude mít úvČr dobu splatnosti do 7 let a s šancí odložení þerpání do 12 mČsícĤ od data uzavĜení úvČrové smlouvy. Provozní úvČr bude poskytnut na poĜízení zásob, drobného hmotného a nehmotného majetku do výše 1 mil. Kþ. Tento úvČr bude zamČĜen na malé a stĜední podniky s dobou splatnosti do 5 let a s šancí odložení þerpání do 6 mČsícĤ od data uzavĜení úvČrové smlouvy. Výše zmiĖované finanþní pĜíspČvky budou poskytovány do 10% zvýhodnČného investiþního nebo provozního úvČru, maximálnČ ale 1 mil. Kþ. Finanþní pĜíspČvky je možné þerpat zároveĖ se zvýhodnČným úvČrem, a to ve stejné míĜe (Matys, F., 2013).
Podpora podnikatelĤ postižených živelnou událostí
Pokud se bude jednat o živelnou událost, mĤže být nabídnuta zvýhodnČná záruka, kterou mohou þerpat až do výše 80% jistiny zaruþovaného bankovního úvČru. Tato podmínka je platná maximálnČ 10 let od data uzavĜení záruþní smlouvy. K zaruþovanému úvČru mĤže být poskytnut finanþní pĜíspČvek, který bude maximálnČ ve výši 10% þásti zaruþeného vyþerpaného úvČru. K zaruþovanému úvČru mĤže být vyplacen finanþní pĜíspČvek, pouze pokud podnik do jednoho roku podá žádost o zmiĖovaný pĜíspČvek od uzavĜení smlouvy o záruce. ÚvČrující banka mu vydá potvrzení o vyþerpané þástce. K zaruþovanému úvČru musí dodat daĖové dokumenty a dokumenty o splacení výdajĤ projektu. Žádosti o podporu bude pĜijímat ýeskomoravská záruþní a rozvojová banka a zároveĖ bude tuto podporu zajišĢovat (Matys, F., 2013).
1.3.2 Program INOSTART
Program INOSTART by mČl probíhat do roku 2016 a je urþen zaþínajícím podnikatelĤm v rámci celé ýeské republiky, kteĜí chtČjí získat úvČr k realizaci inovativních plánĤ.
Program INOSTART pĜinese podnikatelĤm možnost záruky k úvČru na inovativní projekt a dotaci na poradenství, které souvisí s realizací jejich podnikatelského plánu. Podnikatelé mohou získat úvČr od ýeské spoĜitelny, a.s. a poradenství nabízí poradenská spoleþnost GRANTIKA ýeské spoĜitelny, a.s. Záruky na úvČry ýeské spoĜitelnČ bude udČlovat ýeskomoravská záruþní a rozvojová banka, a.s. až do výše 60% jistiny každé pĤjþky.
Podnikatel, který by se zajímal o tuto podporu z programu INOSTART, musí pĜedložit ýeské spoĜitelnČ žádost o úvČr s pĜílohou. Ta bude obsahovat podnikatelský zámČr projektu vþetnČ požadavkĤ na poradenství a žádost o poskytnutí záruky k pĤjþce. Program INOSTART se zamČĜuje na podporu inovativních projektĤ, které musí být realizovány v oblasti Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Inovativní projekt musí být orientován na vytvoĜení nových nebo zlepšených souþasných výrobních technologií, výrobkĤ a poskytovaných služeb. Tento program je urþen pro podporu malých podnikĤ, které zamČstnávají ménČ než 50 osob a jejich obrat nepĜesáhl 10 milionĤ EUR (Ministerstvo prĤmyslu a obchodu, 2012).
1.3.3 Program ZÁRUKA 2014
Program Záruka se zamČĜuje na podporu malých a stĜedních podnikĤ a jeho cílem je prostĜednictvím zvýhodnČných záruk pomoci tČmto podnikĤm realizovat jejich podnikatelský zámČr. Program Záruka se poskytuje pouze na vybrané ekonomické þinnosti napĜ. v zemČdČlství je podporované pouze lesnictví a tČžba dĜeva. Program Záruka nabízí podporu na úhradu výdajĤ projektu, který se zamČĜuje napĜ. na poĜízení a rekonstrukci dlouhodobého hmotného majetku, zásob, drobného nehmotného majetku. Podnikatel, který by mČl zájem o tento program, musí splĖovat podmínky stanovené ýeskomoravskou záruþní a rozvojovou bankou, a.s., a pro získání podpory musí podat žádost na stránkách této banky. Žádosti o Záruku se pĜijímají do konce roku 2014 (ýeskomoravská záruþní a rozvojová banka, 2014).
1.3.4 Proexportní platební úvČry
Proexportní platební záruky jsou záruky za bankovní úvČry, které mohou získat subdodavatelé tuzemských vývozcĤ. Záruky jsou udČlovány ýeskou exportní bankou, a.s.
nebo ýeskomoravskou záruþní a rozvojovou bankou, a.s. na základČ smlouvy o obchodním zastoupení, které jsou uzavĜené s ýeskou exportní bankou, a.s. Poskytnutá bankovní záruka mĤže pomoci malým a stĜedním podnikatelĤm v získání bankovního úvČru, který bude sloužit k financování výroby subdodávky pro exportéra finální dodávky od bank, s nimiž má ýeská exportní banka, a.s. sepsanou smlouvu o spolupráci. ýeská exportní banka, a.s. má uzavĜenou smlouvu s ýeskou spoĜitelnou, a.s., ýeskoslovenskou obchodní bankou, a.s., Raiffeisenbank, a.s., GE Money Bank, a.s. a Citibank Europe plc (ýeskomoravská záruþní a rozvojová banka, RN).
1.3.5 Program COSME
Nový program COSME na období 2014 – 2020 je nová pĜíležitost pro podnikatele.
Program klade dĤraz na malé a stĜední podniky a je zamČĜený na podporu konkurenceschopnosti evropských podnikĤ. Jedná se o nadnárodní program, který je realizován a financován Evropskou komisí pĜímo z rozpoþtu Evropské unie a mohou ho
využívat þlenské státy EU. Tento program COSME nahrazuje program Konkurenceschopnost a inovace v programovém období 2007 – 2013. Program bude poskytovat podporu v oblasti výzkumu a technologického rozvoje, pĜedevším u malých a stĜedních podnikĤ. Na podporu malých a stĜedních podnikĤ EU vymezila 2,4 miliardy EUR, které podniky mohou využít ke snazšímu pĜístupu na trh, na zlepšení podnikatelské kultury a zlepšení podmínek pro zakládání podnikĤ a jejich rĤst (Czech Invest, RN).
Díky programu COSME budou mít malé a stĜední podniky lepší pĜístup k získání penČžních prostĜedkĤ. Program COSME bude financovat záruky a protizáruky u finanþních zprostĜedkovatelĤ jako jsou záruþní organizace, banky nebo leasingové spoleþnosti. Malé a stĜední podniky získají lepší pĜístup k dluhovému financování, kterého by jinak svými silami nedosáhly. Získané prostĜedky mohou využít pro rĤst své firmy (European Commission, 2013).
2 Fondy Evropské unie
ProstĜednictvím fondĤ, které zahrnují celou škálu finanþních nástrojĤ a programĤ pro technickou pomoc, podporuje Evropská unie hospodáĜský rĤst þlenských zemí, zlepšuje vzdČlanost obyvatel a snižuje sociální nerovnosti. PenČžní prostĜedky z fondĤ se zamČĜují na pomoc ménČ rozvinutým regionĤm, adaptování a modernizování politiky, zlepšují systém vzdČlávání a odborné pĜípravy zamČstnanosti.
2.1 Evropské strukturální a investiþní fondy
Evropská unie v souþasnosti využívá þtyĜi hlavní fondy, které mají podpoĜit regionální rozvoj ve všech þlenských zemí Evropské unie. Cílem existence tČchto fondĤ je, aby snížily rozdíly v životní i ekonomické úrovni mezi chudšími a bohatšími regiony, rovnČž mezi zemČmi EU. PenČžní prostĜedky se þerpají z fondĤ EU prostĜednictvím operaþních programĤ. Obrázek þ. 1 ilustruje typy fondĤ, které Evropská unie užívá pro jednotlivé þlenské zemČ.
Zdroj: Vlastní zpracování Obrázek 1: PĜehled fondĤ EU
2.1.1 Fond soudržnosti
Fond soudržnosti podporuje þlenské státy, které nemají hrubý národní dĤchod1 na obyvatele vyšší než 90 % prĤmČru Evropské unie. Jeho zámČrem je snížit ekonomickou i sociální nerovnost a pĜispívat k udržitelnému rozvoji. Pro nové období 2014 – 2020 se Fond soudržnosti zamČĜuje na Bulharsko, ýeskou republiku, Estonsko, Chorvatsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maćarsko, Maltu, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, ěecko, Slovensko i Slovinsko. Fond soudržnosti poskytuje penČžní prostĜedky pro nČkolik kategorií (Evropská komise, RN a):
• transevropské dopravní sítČ, které jsou v pĜednostní evropského zájmu a jsou urþeny EU,
• životní prostĜedí, ve kterém fond pĜispívá na projekty zabývající se energetikou nebo dopravou, aby na jejich základČ to mČlo pozitivní vliv na životní prostĜedí a došlo k eliminaci energie a využití obnovitelných zdrojĤ nebo rozvoje železniþní dopravy atd.
2.1.2 Evropský zemČdČlský fond pro rozvoj venkova
Tento fond pomáhá v rozvoji venkova a Ĝadí se do spoleþné zemČdČlské politiky EU.
PenČžní prostĜedky z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova se využívají pro (Evropská komise, 2008):
• zvyšování konkurenceschopnosti v oblasti zemČdČlství, potravináĜství nebo lesnictví,
• rozvoj venkovských regionĤ,
• zlepšování životního prostĜedí a krajiny.
1 Hrubý národní dĤchod vyjadĜuje celkovou penČžní hodnotu finální produkce, která je vyrobená za urþité
2.1.3 Evropský námoĜní a rybáĜský fond
Evropský námoĜní a rybáĜský fond slouží na podporu rybolovu a patĜí do spoleþné rybáĜské politiky EU. Tento fond pomáhá (Evropská komise, RN b):
• ve zvyšování konkurenceschopnosti a ochranČ životního prostĜedí,
• v þinnostech v rámci moĜského a vnitrozemního rybolovu,
• ve zlepšování akvakultury atd.
2.1.4 Strukturální fondy
Evropský fond regionálního rozvoje a Evropský sociální fond patĜí pod tzv. strukturální fondy, které podporují chudší nebo ménČ rozvinuté regiony. Tyto fondy se odlišují od Kohezního fondu neboli Fondu soudržnosti tím, že penČžní prostĜedky jsou smČĜovány do ménČ rozvinutých regionĤ, nikoli státĤ.
Evropský fond regionální rozvoje se zamČĜuje na podporu investiþních projektĤ dle (EurActiv, RN), napĜ.:
• výstavba silnic a železnic,
• budování stokových systémĤ,
• podpora inovaþního potenciálu podnikatelĤ,
• podpora zaþínajících podnikatelĤ,
• investice do dopravní a technické infrastruktury prĤmyslových zón,
• ekologické a energeticky efektivní sanace bytových domĤ atd.
Evropský sociální fond se zabývá podporou neinvestiþních projektĤ (Evropský sociální fond ýR, 2008), napĜ.:
• rekvalifikace nezamČstnaných,
• tvorbou inovativních vzdČlávacích programĤ pro zamČstnance,
• rozvoj vzdČlávacích programĤ vþetnČ distanþních forem vzdČlávání,
• zvyšování kompetencí Ĝídicích pracovníkĤ škol a školských zaĜízení v oblasti Ĝízení,
• speciální programy pro osoby se zdravotním postižením,
• programy pro dČti, mládež atd.
2.2 Operaþní programy
PenČžní prostĜedky z fondĤ Evropské unie mĤže získat každá þlenská zemČ EU podle zpracovaných a schválených operaþních programĤ, které se pravidelnČ pĜipravují na urþité programové období. Subjekty z þlenských zemí si musí vytvoĜit projekt, který pĜedloží a na jeho základČ získají penČžní prostĜedky. Finanþní prostĜedky z fondĤ EU nejsou poskytovány nahodile, ale jsou udČlovány dle stanoveného úþelu (Ministerstvo pro místní rozvoj, RN a).
Každý schválený operaþní program musí splĖovat pĜedepsanou strukturu, ve které musí být dle Ministerstva pro místní rozvoj:
• úvod,
• opodstatnČní nutnosti programu,
• charakteristika strategie, která má za cíl odstranit urþené problémy,
• vztah na ostatní operaþní programy,
• identifikace zamČĜení operaþního programu,
• penČžní zabezpeþení programu,
• charakteristika Ĝízení operaþního programu,
• pĜílohy.
Operaþní programy jsou úĜední písemnosti schválené Evropskou komisí. ProstĜednictvím operaþních programĤ získají þlenské zemČ finanþní prostĜedky, které použijí k Ĝešení svých problémĤ. ýeská republika se musí vyjádĜit, þeho chce v daném programovém období dosáhnout pomocí získaných penČz. Operaþní programy se rozdČlují na prioritní osy, které pĜesnČ definují, na co mohou být penČžní prostĜedky z daného operaþního programu
vydány. Prioritní osy se sestavují z oblastní nebo z podoblastí podpory (Ministerstvo pro místní rozvoj, RN a).
2.2.1 Programové období 2014 – 2020 v ýR
Operaþní programy, které jsou zobrazeny v tabulce þ. 3, se zamČĜují na programové období 2014-2020. Tyto programy jsou spolufinancovány z Evropských strukturálních a investiþních fondĤ. PĜíprava tČchto programĤ probíhala souþasnČ ve spolupráci s EU a ýR. Operaþní programy, byly definovány rozhodnutím vlády ýR þ. 867 ze dne 28. 11. 2012.
Tabulka 3: PĜehled operaþních programĤ
Operaþní program Správa OP
Cíl - Investice pro rĤst a zamČstnanost
OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Ministerstvo prĤmyslu a obchodu OP Výzkum, vývoj a vzdČlávání Ministerstvo školství
OP ZamČstnanost Ministerstvo práce a sociálních vČcí
OP Doprava Ministerstvo dopravy
OP Životní prostĜedí Ministerstvo životního prostĜedí
Integrovaný regionální OP Ministerstvo pro místní rozvoj OP Praha - pól rĤstu ýR Magistrát hlavního mČsta Prahy
OP Technická pomoc Ministerstvo pro místní rozvoj
Cíl - Evropská územní spolupráce
OP pĜeshraniþní spolupráce mezi ýR a Polskem Ministerstvo pro místní rozvoj OP pĜeshraniþní spolupráce mezi Slovenskou
republikou a ýR Ministerstvo pro místní rozvoj
OP pĜeshraniþní spolupráce mezi Rakouskem a ýR Ministerstvo pro místní rozvoj OP pĜeshraniþní spolupráce mezi Svobodným státem
Bavorsko a ýR Ministerstvo pro místní rozvoj
OP nadnárodní spolupráce Central Europe Ministerstvo pro místní rozvoj OP meziregionální spolupráce Ministerstvo pro místní rozvoj
Spoleþná zemČdČlská politika
Program rozvoje venkova Ministerstvo zemČdČlství
OP RybáĜství Ministerstvo zemČdČlství
Zdroj: Usnesení vlády þ. 867
Každá þlenská zemČ Evropské unie má vlastní úĜady, které se zamČĜují na správu jednotlivých operaþních programĤ. V ýeské republice jsou operaþní programy pod správou
jednotlivých ministerstev dle druhu OP. Hlavním úmyslem správy OP je dodržování stanovených podmínek pro poskytnutí finanþní pomoci, která by mČla být poskytnuta na základČ pĜedloženého projektu. V ýeské republice vykonává dohled nad jednotlivými operaþními programy Ministerstvo pro místní rozvoj.
OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
Hlavní snahou OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je dosáhnout konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky, která je založena na vČdomostech a inovacích. Operaþní program je orientován na (Ministerstvo pro místní rozvoj, RN b):
• zvýšení množství firem, které jsou schopné rozvíjet vývojové a inovaþní kapacity související s okolím,
• rozvoj podnikání a inovací, které se zamČĜují na podporu nových podnikatelských zámČrĤ,
• posun k energeticky efektivnímu nízkouhlíkovému hospodáĜství,
• usnadnČní podnikání a pĜístupu k službám pomocí vysokorychlostního pĜipojení k internetu a širokým portfoliem služeb informaþních a komunikaþních technologií.
OP Výzkum, vývoj a vzdČlávání
Prioritním cílem tohoto programu jsou investice do rozvoje lidského potenciálu. Jedná se o snahu posunout ýeskou republiku smČrem k ekonomice, která je založená na vzdČlané, motivované a kreativní pracovní síle nebo na produkci kvalitních výsledkĤ z výzkumu.
Tento program se zamČĜuje na podporu rovnosti a kvality vzdČlání, posílení kapacit pro hodnotný výzkum a pĜínos pro spoleþnost (Ministerstvo pro místní rozvoj, RN c).
OP ZamČstnanost
Operaþní program ZamČstnanost se zamČĜuje na zlepšení pracovního kapitálu obyvatel ýeské republiky a veĜejné správy v ýeské republice. Podporuje zamČstnanost, vyrovnané možnosti mužĤ a žen, další vzdČlávání, sociální zaþleĖování a boj s chudobou. Orientuje se na sociální inovace, mezinárodní spolupráci, úþinnou veĜejnou správu a technickou podporu (Ministerstvo pro místní rozvoj, RN d).
OP Doprava
V souþasnosti se þerpání podpory z operaþního programu Doprava na nové programové období pĜipravuje. Byly již stanoveny hlavní priority, byla vytvoĜena programová dokumentace a zaþátkem roku 2014 dojde k vyjednávání s Evropskou komisí o problémových oblastech. Navrhovaná struktura OP Dopravy se zamČĜuje na infrastrukturu pro železniþní a další udržitelnou dopravu, silniþní infrastrukturu i na veĜejnou infrastrukturu pro þistou mobilitu (Ministerstvo dopravy, 2013).
OP Životní prostĜedí
Cílem tohoto programu je ochrana a udržitelnost užívání zdrojĤ, ochrana podnebí a zlepšení kvality ovzduší. Program se zajímá i o ochranu pĜírody, krajiny a o bezpeþnost prostĜedí. Aby program dosáhl výše uvedených aktivit, chce toho docílit prostĜednictvím zlepšení kvality vody, eliminace nebezpeþí povodní, snížení množství odpadĤ, eliminace ekologické zátČže a rizika atd. (Cyrrus Advisory, RN a).
Integrovaný regionální operaþní program
Prioritou tohoto programu je umožnit rovnomČrný rozvoj území, zlepšení veĜejných služeb a veĜejné správy nebo zabezpeþit udržitelný rozvoj v obcích, mČstech a regionech. Jeho cílem je snižování územních rozdílĤ, zlepšení infrastruktury a posílení konkurenceschopnosti v regionech. Program se zamČĜuje na zamČstnanost a podporu vzdČlanosti (Ministerstvo pro místní rozvoj, RN e).
Operaþní program Praha - pól rĤstu ýR
Operaþní program Praha – pól rĤstu ýR navazuje na OP Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost. Tento operaþní program se zamČĜuje na zkvalitnČní lidského a inovaþního potenciálu ve výzkumu, vývoji, inovací a poskytuje pomoc malým a stĜedním podnikĤm. Dále se orientuje na energetické úspory nebo podporuje vzdČlávání a rovnocenné pĜíležitosti (Ministerstvo pro místní rozvoj, RN f).
Operaþní program Technická pomoc
Jedná se o nejmenší operaþní program, který se zabývá financováním pracovníkĤ administrativy, kteĜí spravují fondy EU. Z tohoto programu se financují expertní služby, informaþní technologie v oblasti fondĤ EU nebo prezentace výsledkĤ z evropských dotací (Novotný, T., 2013).
Evropská územní spolupráce
Tento program je urþen na podporu pĜeshraniþní, meziregionální a nadnárodní kooperace regionĤ. Program poskytuje penČžní prostĜedky na územní plánování a regionální rozvoj, šíĜení vČdomostí a zkušeností. PĜispívá k pĜeshraniþní hospodáĜské, kulturní i komunální spolupráci. Orientuje se na rozvoj cestovního ruchu, zlepšení dopravní dostupnosti pĜíhraniþního regionĤ a ochranu životního prostĜedí (Cyrrus Advisory, RN b).
Jednotlivé operaþní programy v rámci Evropské územní spolupráce se zamČĜují na koordinaci mezi: ýeskou republikou a Polskem, ýR a Slovenskem, ýR a Rakouskem nebo ýR a Svobodným státem Bavorsko. OP Nadnárodní spolupráce Central Europe se orientuje na devČt státĤ: ýR, Rakousko, Maćarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko, NČmecko a Itálie. Operaþní program je u ýR, Rakouska, Maćarska, Polska, Slovenska, Slovinska a Chorvatska orientován na celé území. U NČmecka a Itálie se specializuje pouze na nČkteré regiony zemČ (Ministerstvo pro místní rozvoj, RN, g). OP meziregionální spolupráce podporuje koordinaci mezi veĜejnými orgány, kde je jejich cílem zlepšit þinnosti politik a programĤ regionálního rozvoje (Ministerstvo pro místní rozvoj, RN h).
OP RybáĜství
Cílem Operaþního programu RybáĜství je zachování konkurenceschopné a udržitelné produkce tržních ryb z tradiþní akvakultury v ýR, která je založena na inovacích, znalostech nebo na lepším využití zdrojĤ. Program se zamČĜuje na rozvoj chovu ryb v ýR a zabezpeþení pravidelných dodávek sladkovodních ryb bČhem roku na domácím trhu.
OP RybáĜství udČluje investice do recirkulaþních zaĜízení, do konkurenceschopnosti bČžné akvakultury nebo poskytuje penČžní prostĜedky na rybáĜský výzkum a vývoj nových nebo
Program rozvoje venkova
Tento program je využíván jako nástroj k þerpání dotací z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova. Operaþní program se orientuje na zlepšení životního prostĜedí, zachování ekosystémĤ, vytváĜí podmínky pro rĤst konkurenceschopnosti zemČdČlských a potravináĜských podnikĤ. Operaþní program na nové období bude zamČĜen napĜ.
na podporu pĜi vytváĜení pracovních míst nebo na zvyšování hospodáĜského rozvoje (Ministerstvo pro místní rozvoj, RN j).
3 Dotace v zemČdČlství
V oblasti zemČdČlství jsou dotace chápány jako podstatné, protože mnoho podnikĤ je na jejich výši závislé. Pro nČkteré podniky jsou dotace v jejich rozpoþtu na tolik významné, že by bez nich nemohly vykonávat své podnikání. Problematika dotací v oblasti zemČdČlství je hodnČ specifická, a proto jsou dotace pro zemČdČlské podniky zaĜazeny do samostatného systému. Na tento systém v ýeské republice dohlíží Ministerstvo zemČdČlství a Státní zemČdČlský intervenþní fond.
Po vstupu ýeské republiky do Evropské unie se zemČdČlským spoleþnostem naskytly lepší podmínky pro jejich podnikání. Zaþaly získávat vČtší pĜíspČvky pro své þinnosti a mohly si tak dovolit modernizovat své technické vybavení. Evropská unie pomáhá tak celé ýeské republice, aby byla více samostatná vzhledem k zásobování potravin.
3.1 Spoleþná zemČdČlská politika
Spoleþná zemČdČlská politika je nejstarší politikou Evropské unie. PĜi sepsání ěímské smlouvy roku 1957 se urþilo nČkolik základních cílĤ pro zemČdČlství. Stanovené cíle byly následující (Ministerstvo zemČdČlství, RN a):
• zvýšení produktivity zemČdČlství za podpory technického rozvoje a pĜijatelného využití výrobních faktorĤ, pĜedevším pracovní síly,
• zabezpeþení spravedlivé životní úrovnČ zemČdČlské populace, pĜedevším zvýšením individuálních pĜíjmĤ,
• stabilizace trhu,
• stejnomČrné zásobování zemČdČlskými produkty,
• zabezpeþení pĜimČĜené ceny pro zákazníky.
3.1.1 Vývoj SZP
BČhem vývoje Spoleþné zemČdČlské politiky došlo k nČkolika reformám, aby SZP splĖovala své stanovené cíle. K první reformČ došlo roku 1992, ta byla nazvána jako McSharryho reforma. ěešila kompromis mezi závazkem snížení cenových dotací a zachováním pĜimČĜených pĜíjmĤ zemČdČlcĤm. Tato reforma spoþívala v omezení dotací, na které byly vázány velikosti produkce. Došlo tedy k posílení významu dotací a podpor, které se zabývaly pĜímo výrobním faktorem. McSharryho reforma ovlivnila dvČ oblasti, sektor pČstování obilnin a produkci hovČzí masa. V tČchto dvou oblastech byly nejvyšší náklady pro SZP, a proto muselo dojít ke zmČnČ (Ministerstvo zemČdČlství, RN a).
Agenda 2000 Ĝešila výdaje SZP, protože McSharryho reforma nepomohla k razantnímu snížení (Ministerstvo zemČdČlství, RN a). Agenda 2000 je program, který se zamČĜoval na reformu SZP. Pomáhal vytvoĜit pĜedvstupní strategii pro budoucí þlenské státy a zabýval se vlivem rozšíĜení politiky EU (Euroskop, RN). Spoleþná zemČdČlská politika vytvoĜila analýzu nČkolika oblastí, u kterých byla nutná reforma. DĤležitá byla reforma na podporu venkovského rozvoje, hodnocení kvality potravin a životního prostĜedí. Reforma byla nutná také ve zjednodušení zemČdČlské legislativy, její realizaci a stabilizaci výdajĤ v zemČdČlství (Baráková, B., 2010). PĜijatá reforma v roce 1997 pĜispČla k omezení intervence na trhu za pomoci snížení intervenþních cen. Agenda 2000 kladla dĤraz na rozvoj venkova.
Další reforma se nazývala Mid – term Review, která mČla za cíl zvýšit konkurenþní schopnosti zemČdČlství v EU i mimo ni. Reforma byla pĜijata v roce 2003 a mČla zemČdČlskému výrobci pomáhat v orientaci rozhodování podle situace na trhu a požadavkĤ zákazníkĤ. MČli si uvČdomit, že nemají vyrábČt produkty, o které není zájem. Reforma se specializovala na nČkolik následujících oblastí (Ministerstvo zemČdČlství, RN a):
• odstranČní vazeb na výrobu – farmáĜ dostane jen jednu platbu,
• respektování požadavkĤ na úrovni farmy – dĤležitost veĜejného zdraví, zdraví zvíĜat a rostlin a ekologické podmínky atd.,
• modulace – pĜemístČní pĜímých podpor na rozvoj venkova,
• rozvoj venkova – podpora kvality potravin, hospodáĜských zvíĜat, nových technologií, podpora mladých farmáĜĤ,
• poradenský systém – pomoc farmáĜĤm pĜi dodržování
standardĤ v agroenvironmentální oblasti, což se týká kvality výrobkĤ, bezpeþných potravin a zdraví zvíĜat,
• rozdČlení Evropského zemČdČlského orientaþního a záruþního fondu pro zemČdČlství na Evropský zemČdČlský záruþní fond a Evropský zemČdČlský fond pro rozvoj venkova.
V roce 2008 došlo ke kontrole funkþnosti Spoleþné zemČdČlské politiky, která se zamČĜovala na dodržení kompromisu u návrhu zmČn mezi þlenskými státy. Shodly se napĜ.
na povinné sazbČ modulace, zvýšení podpor pro citlivé oblasti v zemČdČlství nebo možnosti financování v rámci programu rozvoje venkova ze zbylých modulovaných prostĜedkĤ. V rámci kontroly funkþnosti SZP se nalezly nové možnosti pro zemČdČlství.
Ty byly podpoĜeny v rámci Evropského plánu hospodáĜské obnovy. Jednalo se o Ĝízení rizik, klimatické zmČny, biopaliva, vodu nebo biologickou rozmanitost. Ke schválení došlo v roce 2009 (Ministerstvo zemČdČlství, RN a).
Spoleþná zemČdČlská politika se neustále vyvíjí a tím dochází i k zmČnám cílĤ. Tyto cíle zahrnují životaschopnou výrobu potravin, udržitelné hospodaĜení s pĜírodními zdroji a vyvážený územní rozvoj. V polovinČ roku 2013 irské pĜedsednictví chtČlo dosáhnout dohody o budoucí podobČ SZP na pĤdČ Rady EU, což se podaĜilo. Byla vytvoĜena dohoda, která se zabývala spoleþným postojem k legislativnímu návrhu budoucí podoby SZP. Tato dohoda úzce souvisela s novým víceletým finanþním programem 2014 – 2020 (Ministerstvo zemČdČlství, RN a).
Spoleþná zemČdČlská politika se zajímá o otázky životního prostĜedí, a proto má za cíl odvrátit rizika spojená se zhoršováním životního prostĜedí. ZemČdČlství a pĜíroda se navzájem ovlivĖují, a proto se klade dĤraz na zemČdČlství, které je dĤležité pro pĜírodní prostĜedí v Evropské unii. SZP zaruþuje, že stanovená pravidla jsou v souladu s environmentálními požadavky a SZP podporuje zemČdČlské postupy, které pomáhají ochránit životní prostĜedí a zachování krajiny.
Po schválení koneþné reformy Spoleþné zemČdČlské politiky bude EU i nadále podporovat konkurenceschopnou, efektivní, udržitelnou a ekologicky odpovČdnou výrobu potravin v EU. V dohodČ jsou zahrnuty návrhy na pĜímé platby zemČdČlcĤm, které mají zajistit lepší cílovou podporu konkrétních þinností, oblastí nebo pĜíjemcĤ v rovném rozdČlování pĜímých podpor v rámci þlenských státĤ EU. NaĜízení má za cíl zefektivnit a zjednodušit stávající ustanovení o soukromém skladování, mimoĜádných nebo nouzových opatĜení atd.
V naĜízení EU je zahrnuta i Podpora pro rozvoj venkova. Jedná se o pĜizpĤsobení národních a regionálních specifikací, kde þlenské státy vypracují a budou spolufinancovat víceleté plány podle spoleþného rámce o spolupráci s EU. Reforma SZP stanovuje pravidla týkající se výdajĤ na zemČdČlský poradenský systém, který bude zaveden do þlenských státĤ (European Union, 2013).
3.2 Historie dotací pĜed vstupem ýR do EU
Pro þeské soukromé zemČdČlce se situace po druhé svČtové válce znaþnČ zkomplikovala.
Stát zemČdČlcĤm zabral velkou þást jejich pĤdy, kterou si pĜivlastnil. Výsledkem tohoto procesu byla nová struktura þeského zemČdČlství díky, kterému vznikla jednotná zemČdČlská družstva, státní statky, státní podniky a zbylo málo soukromých podnikĤ. Stát poskytoval podporu pomocí zvýhodnČných dlouhodobých investiþních úvČrĤ, dotací na investiþní výstavbu a udČloval dodávky stavebního a dalšího materiálu za zvýhodnČných podmínek. ZemČdČlské podniky dĜíve mČly naĜízeno vyrábČt podle pĜedem stanoveného a urþeného plánu. V prĤbČhu dalších nČkolika let stát podporoval zemČdČlství dalšími dotacemi, které mČly za cíl zachovat ceny potravin pro spotĜebitele na stanovené úrovni. Pokud rostly ceny vstupĤ, stát poskytnul zemČdČlským podnikĤm dotace jako kompenzaci tČchto zvýšených nákladĤ, aby nedošlo ke zdražování (BeþváĜová, V., 2001).
Rok 1989 pĜinesl mnoho velkých zmČn v tehdejší þeskoslovenské ekonomice.
ýeskoslovenské hospodáĜství bylo nutné reformovat, aby došlo k vytvoĜení tržního ekonomického prostĜedí. Tato radikální zmČna se projevila ve všech oborech. Hlavním úkolem pĜi vytvoĜení tržního ekonomického prostĜedí bylo navrácení pĤdy soukromým
podnikĤm, kterým byl dĜíve majetek odebrán. Vláda se ale i v 21. století potýká s neuzavĜenými pĜípady, které dosud nebyly vyĜešeny.
V prĤbČhu 90. let 20. století byla tržní ekonomika ovlivnČna nČkolika situacemi. Byly zrušeny spotĜebitelské dotace u základních potravin. Výsledkem toho byl rĤst cen vstupĤ a na trhu se objevila nerovnováha, došlo tedy k pĜevisu nabídky nad poptávkou. Výrobci na tuto situaci reagovali poklesem výroby. Tato situace zpĤsobila pokles zemČdČlské produkce, chov hospodáĜských zvíĜat, a proto mnoho pracovníkĤ z tohoto odvČtví odešlo (BeþváĜová, V., 2001).
Finanþní pomoc ve formČ dotací poskytovaná Ministerstvem zemČdČlství
PĜed vstupem ýR do EU mohli þeští zemČdČlci využívat finanþní podpory, které mČly mnoho podob. Byly jim nabízeny bezúroþné pĤjþky, nenávratná finanþní pomoc ve formČ dotací, výkupy komodit, legislativní opatĜení a mnoho dalších. PĜed rokem 2004 než ýR vstoupila do EU, mohli þeští zemČdČlci využívat pĜedvstupní nástroje. Finanþní podpora se dČlila na þtyĜi hlavní oblasti. Jednalo se (Baráková, B., 2010) o:
• opatĜení a podporu v oblasti zemČdČlství,
o podpora tržních cen v oblasti organizace trhu, o opatĜení v oblasti mezinárodního obchodu, o opatĜení k usmČrĖování nabídky,
o opatĜení pĤsobící na poptávku,
• podpory cen vstupĤ,
o opatĜení ke zlepšení dostupnosti zemČdČlských podnikĤ k finanþním zdrojĤm v oblasti úvČrové a dotanþí politiky,
• pĜímé platby,
• obecné služby.
Finanþní podpora od EU pĜed jejím vstupem
Pro budoucí þlenské státy vytvoĜila EU tzv. pĜedvstupní programy. Ty mČly zabezpeþit rychlý a bezproblémový vstup do EU a pĜipravit obyvatele ýR i administrativní pracovníky úĜadĤ na využití systému podpor z EU. Evropská unie sestavila tĜi vstupní programy, což byly Phare, ISPA a SAPARD.
Fond Phare, který byl založen v roce 1989. Sloužil k financování projektĤ, které podporovaly bezpeþné spojení východních zemí se západní Evropou. Ve fondu Phare probČhla roku 1997 reforma systému pro poskytování finanþní a technické pomoci. Fond byl dĜíve orientovaný na potĜeby jednotlivých zemí pro snadný pĜechod do EU, ale zmČnil se na fond, který se zabýval pĜípravou kandidátských zemí na vstup do EU. Fond Phare od roku 1998 pomáhá EU s dodržováním stanovených podmínek pro þlenství v EU (Ministerstvo pro místní rozvoj, RN k).
ISPA je finanþní nástroj, který se zabýval financováním infrastrukturálních projektĤ v oblasti životního prostĜedí a dopravy. Jeho cílem bylo pĜispČt k udržitelnému rozvoji v kandidátských zemích do EU. Projekty musely splĖovat environmentální legislativu EU
v oblasti životního prostĜedí. V dopravČ se zamČĜovala pozornost na opatĜení trans-evropských dopravních sítí (Ministerstvo pro místní rozvoj, RN l).
SAPARD byl prvním dotaþním programem Evropské unie a jednalo se o pĜedvstupní program pro zemČdČlství a rozvoj venkova. ýR ho mohla využívat v letech 2000 – 2006.
Tento program pomáhal opČt kandidátským zemím. Cílem programu bylo zamČĜit se na oblasti spoleþné zemČdČlské politiky a Ĝešit základní specifické problémy, které jsou spojené s trvalými udržitelnými zmČnami v oblasti zemČdČlství a venkova. Výhodou SAPARDU byla šance si osvojit obtížná pravidla strukturálních fondĤ EU, zásady programování, vytvoĜení potĜebných organizací, pĜipravení legislativního rámce a podmínek pro monitorování programu. Pomocí programu SAPARD ýeská republika získala dotaþní podpory na rekonstrukce a modernizace þinností živoþišné výroby, rozvoj agroturistiky na venkovČ nebo podpora k záchranČ kulturního dČdictví na þeském venkovČ (Ministerstvo zemČdČlství, RN b).
Dotaþní politika po vstupu do EU
ýeská republika, jako i další nové þlenské státy musely vytvoĜit novou platební agenturu, která by poskytovala vyplácení dotací. NejdĜíve byly vytvoĜeny dvČ platební agentury, Agrární platební agentura (APA) a Státní zemČdČlský intervenþní fond (SZIF). APA mČla za úkol rozdČlovat finanþní prostĜedky Evropské unie ze záruþní sekce Evropského orientaþního a záruþního fondu a uskuteþnit Integrovaný administrativní i kontrolní systém. Dále mČla APA realizovat operaþní program Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství. APA mČla fungovat jako úĜad platební jednotky a poskytovat platby podle pokynu Ministerstva financí ýR. SZIF mČl za úkol udČlovat platby v oblasti spoleþných organizací trhu, což byly dovozní licence, intervenþní opatĜení nebo zabezpeþit výbČr finanþních dávek z produkce cukru. V roce 2004 byla udČlena akreditace SZIF, což zpĤsobilo slouþení APA se SZIF. Státní zemČdČlský intervenþní fond zaujímá postavení zprostĜedkovatele finanþní pomoci, kterou poskytuje EU v rámci opatĜení Spoleþné zemČdČlské politiky (Baráková, B., 2010).
3.3 Zdroje dotací
V ýeské republice se dají zdroje dotací rozdČlit na dvČ skupiny podle pĤvodu penČžních prostĜedkĤ. Po vstupu ýeské republiky do Evropské unie jsou zemČdČlcĤm poskytovány evropské dotaþní programy, které jsou kofinancované ze státního rozpoþtu ýR. Druhou skupinou jsou penČžní prostĜedky, které doplĖují evropské dotaþní programy, a jsou tak plnČ placeny ze státního rozpoþtu ýR. ObČ skupiny finanþních prostĜedkĤ spravuje a vyplácí Státní zemČdČlský intervenþní fond (Ministerstvo zemČdČlství, RN c). Tabulka þ. 4 ilustruje, které dotaþní programy mohou þeští zemČdČlci využít pro své podnikání.
Tabulka 4: Zdroje dotací
Stát – ýR Operaþní programy – EU
PĜímé platby Program rozvoje venkova
Spoleþná organizace trhu OP RybáĜství Národní dotace
PodpĤrný a garanþní rolnický a lesnický fond (PGRLF)
Zdroj: Vlastní zpracování dle Ministerstva zemČdČlství
3.3.1 Operaþní programy od EU
Evropská unie nabízí þeským zemČdČlcĤm dva operaþní programy, které jim mají pomoci v rámci jejich podnikání. ýeské zemČdČlské spoleþnosti mohou získat penČžní prostĜedky od EU po splnČní požadavkĤ, které stanovila. Dotace jsou zemČdČlcĤm propláceny prostĜednictvím Státního zemČdČlského intervenþního fondu.
Jelikož se ocitáme v dobČ, kdy skonþilo jedno programové období a zapoþalo druhé, jsou zde uvedeny operaþní programy za obČ období. Nové programové období vychází z období 2007 – 2013, ale dochází k jeho obnovČ. Programové období 2014 – 2020 se orientuje na souþasné problémy.
Program rozvoje venkova na období 2007 - 2013
Program rozvoje venkova mČl v tomto období dosáhnout cílĤ, které byly stanovené Národním strategickým plánem rozvoje a venkova v prostoru ýR. Cílem programu bylo dosáhnout snížení dopadu na životní prostĜedí a zvýšit pozitivní vliv zemČdČlského hospodaĜení. Program mČl podpoĜit diverzifikaci hospodáĜských aktivit ve venkovské lokalitČ. Úkolem bylo vytvoĜit nová pracovní místa, zvýšit zamČstnanost na venkovČ a posílit jednotu lidí na venkovČ (Ministerstvo zemČdČlství, RN d).
Program rozvoje venkova na období 2014 – 2020
Pro programové období 2014 – 2020 byl zpracován návrh z naĜízení Rady a Evropského parlamentu o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova a z šesti hlavních priorit. V roce 2012 byly provedeny analýzy aktuálního stavu a potĜeb pro šest základních oblastí, které byly stanoveny Evropskou komisí v naĜízení pro rozvoj venkova. Poté došlo k diskusi nad závČry analýz s nevládními organizacemi
a probČhl první výbČr opatĜení. Ve stejném roce došlo k rozpracování dílþích opatĜení a byl vytvoĜen první návrh programového dokumentu. Ve shodČ se Strategií Evropa 20202 jsou obecné cíle podpory pro rozvoj venkova na programové období 2014 – 2020 vymezeny pomocí šesti priorit závazných pro celou EU (Ministerstvo zemČdČlství, RN e). Strategie Evropa 2020 zobrazuje desetiletou strategii Evropské unie a jejím cílem je dosáhnout nového rĤstu (Evropská komise, 2014).
Šest závazných priorit (Ministerstvo zemČdČlství, RN e):
1) podpora pĜedávání vČdomostí a inovací v zemČdČlství, lesnictví a ve venkovských oblastech,
2) zvýšení životaschopnosti zemČdČlských firem, zlepšení konkurenceschopnosti veškerých druhĤ zemČdČlských aktivit ve všech oblastech, podpora inovací v zemČdČlských technologiích a udržitelné obhospodaĜování lesĤ,
3) podpora organizace potravinového ĜetČzce, bez výjimky zpracování zemČdČlských produktĤ a jejich pĜístupu na trh, zlepšení životních podmínek zvíĜat a Ĝízení rizik v zemČdČlství,
4) obnova, zachování a zlepšení ekosystémĤ, které souvisí se zemČdČlstvím a lesnictvím, 5) podpora efektivního využívání zdrojĤ, pĜíspČvek pro pĜechod na nízkouhlíkovou
ekonomiku v odvČtvích zemČdČlství, potravináĜství a lesnictví, která jsou odolná na podnebí,
6) podpora sociálního zaþleĖování, snižování chudoby a hospodáĜského rozvoje ve venkovských regionech.
Operaþní program RybáĜství 2007 - 2013
Operaþní program RybáĜství na období 2007 až 2013 mČl sloužit jako stĜednČdobý programový dokument. Program mČl být þerpán jako podpora pro oblast rybáĜství z Evropského rybáĜského fondu, který vedl k prosazování cílĤ Spoleþné rybáĜské politiky.
OP mČl posílit poptávku po sladkovodních rybách a výrobkĤ z nich. MČl využívat marketingové a propagaþní aktivity, které vedly ke zvýšení jejich spotĜeby (Ministerstvo zemČdČlství, RN f).
2 Evropa 2020 je strategie EU, která se bude zabývat zamČstnaností, inovacemi, vzdČláváním, sociálním
