Technická univerzita v Liberci FAKULTA P

Technická univerzita v Liberci

FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ

Katedra: Sociálních studií a speciální pedagogiky Studijní program: Sociální práce

Studijní obor (kombinace):

Penitenciární práce

MLÁDEŽ A DROGY YOUTH AND DRUGS

Bakalářská práce: 09-FP-KSS-4026

Autor: Podpis:

Milena VATRASOVÁ Adresa:

Lhotecká 279 513 01 Semily

Vedoucí práce: Mgr. Housová Pavlína Konzultant:

Počet

stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh

71 20 0 22 27 1

CD obsahuje celé znění bakalářské práce.

V Liberci dne: 16. 04. 2010.

Prohlášení

Byl (a) jsem seznámen (a) s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval (a) samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.

V Liberci dne: 16. 04. 2010. Milena Vatrasová

Poděkování

Děkuji tímto vedoucí své bakalářské práce paní Mgr. Pavlíně Housové za odborné vedení.

A také svoji rodině za trpělivost a podporu po dobu studia.

Resumé

Bakalářská práce nese název „ Mládež a drogy“.

Tato bakalářská práce popisovala drogovou tématiku. Byla rozdělena na část teoretickou a část praktickou.

Teoretická část bakalářské práce se zabývala základními pojmy souvisejícími s drogovou problematikou. Byly zde zpracovány tematické okruhy: druhy drog, historie jejich užívání, zákony, drogová závislost, faktory vzniku závislosti, mládež, prevence a léčba.

V praktické části byl proveden výzkum formou dotazování, kterého se zúčastnili žáci devátých tříd základních škol ve městě Semily. Výzkum se zabýval dostupností drog v dané lokalitě, zkušeností s jejich užíváním, postoji k drogové tématice a prováděnou prevencí. Byly stanoveny hypotézy a na základě zpracovaných údajů z dotazníků bylo provedeno zhodnocení a ověření pravdivosti hypotéz.

Klíčová slova: drogy, drogová závislost, léčba, mládež, prevence, rizikové faktory, rodina, vrstevnická skupina, škola, zákony.

Sumary

The title of the bachelor thesis is “Young People and Drugs”.

This bachelor thesis describes the theme of drug problem. The thesis is divided into theoretical and practical part.

The theoretical part of the thesis deals with basic terms connected with the drug issue.

The topics such as: types of drugs, history of the use of drugs, laws, drug addiction, emergence of drug addiction, young people, prevention and therapy.

The practical part of the thesis describes the questionnaire survey among 9^th grade pupils from schools in the town of Semily. The survey dealt with the availability of drugs in the area, experience with their use, attitude towards the drug issue and prevention realized.

Hypotheses were set and they were examined and verified on the basis of the processed data from the questionnaires.

Key words: drugs, drug addiction, therapy, young people, prevention, risk factors, family, peer group, school, laws.

Resümee

Die Bachelorarbeit heißt „Jungen und Drogen“.

Diese Bachelorarbeit hat die Drogenproblematik beschrieben. Sie ist in theoretischen und praktischen Teil geteilt.

Der theoretische Teil der Bachelorarbeit befasst sich mit den Hauptbegriffen, die mit der Suchtproblematik zusammenhängen. Hier waren diese Themenkreise verarbeitet: die Arten von den Drogen, die Geschichte von dem Drogenkonsum, die Drogengesetze, die Drogenabhängigkeit, die Faktoren von der Entstehung der Drogensucht und Jugendlichen, die Suchtprävention und die Therapie.

Im praktischen Teil war eine Forschung mit der Hilfe des Fragebogens durchgeführt, an dem die Schüler aus den 9. Klassen der Grundschulen in der Stadt Semily teilnahmen. Die Forschung befasste sich mit der Drogenverfügbarkeit in dieser Lokalität, die Erfahrungen mit dem Drogenkonsum, die Haltung zu der Drogenthematik und die Durchführung von der Suchtprävention. Es waren die Hypothesen festgestellt und die Auswertung und die Beglaubigung von den Wahrheitshypothesen waren auf Grund von den verarbeiteten Daten durchgeführt.

Schlüsselwörter: die Drogen, die Drogenabhängigkeit, die Therapie, die Jugendliche, die Prävention, die Risikofaktoren, die Familie, die Altersgenossengruppe, die Schule, die Gesetze.

Obsah

1 Úvod ... 9

2 Teoretická část ... 11

2.1 Drogy... 11

2.2 Historie užívání drog ... 12

2.3 Zákony... 13

2.4 Závislost ... 14

2.4.1 Typy závislosti... 16

2.4.2 Stupně závislosti ... 17

2.5 Druhy drog... 18

2.5.1 Opiáty ... 18

2.5.2 Halucinogeny... 19

2.5.3 Cannaboidy... 20

2.5.4 Stimulanty... 21

2.5.5 Těkavé látky ... 23

2.5.6 Léky ... 23

2.6. Mládež a rizikové faktory... 24

2.6.1 Mládež ... 24

2.6.2 Psycho-biologické faktory... 25

2.6.3 Sociální faktory ... 27

2.7 Prevence... 29

2.7.1. Typy prevence ... 29

2.7.2 Organizace pro prevenci ... 31

2.8 Léčba ... 32

2.9 Prevence a léčba v Semilech ... 35

3 Praktická část ... 38

3.1 Cíl a účel výzkumu ... 38

3.1.1 Stanovení předpokladů ... 38

3.2 Použité metody ... 39

3.3 Charakteristika prostředí výzkumu... 40

3.4 Výsledky výzkumu a jejich interpretace ... 41

3.5 Vyhodnocení hypotéz ... 65

4 Závěr... 67

5 Návrh opatření ... 68

6 Seznam použitých zdrojů ... 69

7 Příloha... 71

1 Úvod

Sociálně patologické jevy jsou celosvětovým problémem a nevyhýbají se ani naší zemi. Mezi závažné sociálně patologické jevy patří i zneužívání návykových látek jako je alkohol, tabák a drogy.

Tato bakalářská práce na téma „Mládež a drogy“ se zabývá aktuálním a palčivým problémem dnešní doby a to nealkoholovými nelegálními návykovými látkami. Drogy provázejí lidskou společnost od nepaměti. Drogy a negativní jevy spojené s jejich užíváním existovaly v České republice již před rokem 1989. Ale do této doby byly drogy, díky uzavřenosti hranic, daleko hůře dostupné, a tudíž i možností začít s nimi experimentovat, či to jen zkusit, bylo daleko méně. Tato situace se ale změnila se změnou politického systému.

Nastal volný pohyb osob a zboží, Česká republika se stala tranzitní i cílovou zemí pro obchod s drogami. Drogy se staly v současné době relativně snadno dostupné. Dalším rizikovým faktorem kromě dostupnosti se stala i společenské transformace. Po roce 1989 dochází ke změnám v právních i společenských normách, mění se hodnotový systém mnoha lidí, mění se tradiční rodinný systém. Důsledek zvýšené dostupnosti a nestabilní situace ve společnosti se projevil nárůstem počtu experimentátorů s drogami a zvýšením počtu drogově závislých osob.

Zneužívání a experimentování, užívání drog a závislost na nich se bohužel šíří i mezi dětmi a mládeží, tedy mezi těmi, kteří ještě navštěvující základní školu. První zkušenosti s drogami mají čím dál nižší věkové kategorie a právě u mladých lidí je zvýšené riziko vzniku rychlé závislosti.

Teoretická část bakalářské práce se zabývá legislativou, historií užívání drog, rozčleněním jednotlivých druhů drog, závislostí, prevencí, léčbou, mládeží a rizikovými faktory vzniku závislosti.

Praktická část bakalářské práce zjišťuje, do jaké míry pronikly drogy na malém městě k mladým lidem. Jaké mají osobní zkušenosti s těmito látkami a jaké jsou v tomto regionu možnosti drogu získat. Práce se dále zabývá zkoumáním postojů mládeže k drogám, zejména k legalizaci drog a možností v budoucnu s drogou experimentovat. Je zde také zjišťováno, zda a jakým způsobem je prováděna prevence na školách. Za další cíl této práce je srovnání některých výsledků šetření mezi jednotlivými školami či pohlavími.

Cílovou skupinou, na kterou se zaměřuje praktická část, se stala věková kategorie patnáctiletých, konkrétně žáci devátých ročníků místních základních škol ve městě Semily, které se nachází v Libereckém kraji.

K dosažení těchto cílů bylo použito empirické šetření (dotazování). Vyplněné dotazníky byly zpracovány v praktické části této bakalářské práce do tabulek a grafů a na základě těchto údajů byly vypracovány odpovědi na položené otázky a ověřeny stanovené hypotézy. Celkovým výsledkem zpracováním tohoto tématu v praktické části jsou odpovědi na situaci v drogové problematice patnáctiletých malého města.

2 Teoretická část

2.1 Drogy

Existuje mnoho definic pojmu droga. Původně se za drogu označovaly látky živočišného, rostlinného původu, či látky s farmakologickým účinkem. Dnes jsou pod pojem drogy (z anglického slova drugs) zařazeny psychoaktivní látky, které ovlivňují psychiku člověka, jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti a sociální jednání. Droga je „látka, kt. je používána a zneužívána pro změnu nálady, vědomí, povzbuzení či utlumení somatopsychických funkcí, ovlivňuje biochemické procesy v mozku, příp. v centrální a periferní nervové soustavě, při opakovaném užívání možnost závislosti“¹. Tato bakalářská práci je zaměřena na nelegální nealkoholové drogy tj. na ty látky, se kterými se spojuje všeobecnější název droga.

Pro účely přestupkového nebo trestního řízení jsou drogy zařazeny mezi návykové látky do

§130 Trestního zákona č.40/2009 Sb. „Návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.“ ²

Drogy provázejí lidstvo od dávných dob. Většinou každá společnost začala drogovou problematiku řešit až v okamžiku, kdy se zvyšovaly negativní dopady související s užíváním drog. Zpočátku to byla především represe, ale dnes již víme, že důležitou zbraní v boji s drogami je prevence, a tak dnes se kombinuje prevence s represí. Braní drog je velmi riziková činnost. Pro člověka užívajícího drogy je to nebezpečí psychických i somatických potíží. A to platí nejen pravidelným uživatelům, ale i experimentátorům či příležitostným uživatelům. I při jednorázovém užití hrozí riziko předávkování, protože původ, velikost dávky a kvalita drogy se nedá vždy dobře zjistit. Také záleží na okolnostech, za jakých se droga aplikuje. Nejnebezpečnější jsou v tomto smyslu opiáty a těkavé látky. Nebezpečí ale hrozí i u dalších druhů drog. Týká se to hlavně jedinců, kteří mají kardiovaskulární onemocnění nebo psychické problémy. Při předávkování kromě dočasných či trvalých zdravotních následků, a to jak psychických, tak fyzických, hrozí i smrt. Při vzniku závislosti na droze nastávají zcela zásadní změny v chování a prioritách drogově závislého, dochází ke změně hodnotového žebříčku a jediným smyslem je získání drogy, a to jakýmkoliv způsobem. Pak tyto okolnosti ovlivňují a ohrožují celou společnost. Náklady na léčbu, ochrana společnosti

1 HARTL, P., HARTLOVÁ, H.. Psychologický slovník. str. 122.

2 Dostupné z URL Dostupné z URL http://www.zakonynawebu.cz [cit. 2010-01-09]

před nakažlivými chorobami, kriminalitou a dalšími sociálně-patologickými jevy, které drogy a jejich zneužívání způsobují, jsou pro společnost ekonomicky nákladné.

2.2 Historie užívání drog

Drogy nejsou objevem dnešní doby, ale provází lidstvo už od nepaměti. Důkazy o užívání drog jsou staré několik tisíciletí. Sumerské písemné zmínky o opiu jsou ze 3. tisíciletí před naším letopočtem. Drogy v dřívějších dobách byly výhradně přírodního původu a sloužily k rituálním, náboženským a lékařským účelům. Podávaly se válečníkům v době před naším letopočtem a podávání drog během válečných konfliktů pokračuje i dnes.

Ve starověkém Egyptě bylo opium považováno za analgetikum. Ve starověkém Řecku a Římě bylo oblíbené opium, poutníkům se podával námel, který měl podobné účinky jako Diethylamid kyseliny lysergové (dále jen LSD). S objevením Ameriky přišla i nová droga Koka. V 19. století se mnoho dnes známých drog začalo vyrábět synteticky coby léčiva a jejich nežádoucí účinky byly zpočátku podceňovány. Morfium bylo nejpopulárnější drogou druhé poloviny 19. století. Ještě začátkem 20. století byla většina drog volně prodejná. V roce 1905 bylo opium a morfium na čtvrtém místě mezi nejprodávanějšími léky ve Spojených státech amerických (dále jen USA). Heroin byl od roku 1898 distribuován coby lék na uklidnění a lék proti závislosti na morfinu. Kokain byl v druhé polovině 19. století také považován za odvykací lék na morfium a dodnes se používá v lékařství při chirurgických zákrocích. Syntetické amfetaminy, látky mnohem silnější a cenově dostupnější než kokain, byly legálním a žádaným zbožím od 30. let, fasovali je spojenečtí vojáci 2. světové války.

Tyto látky se zneužívaly i při sportovních výkonech a jejich užití mělo mezi sportovci smrtelné následky. Další syntetické látky barbituráty byly zakazovány od 60. let, tak jak stoupal počet závislých lidí. Dnešní populární taneční droga Extáze byla až do roku 1985 běžně a legálně distribuována farmaceutickým průmyslem. S narůstajícími problémy, které uživatelé drog přinášeli a se zvyšujícími se počty závislých a narkomanů se tvořily i zákony na ochranu společnosti, které měly zabránit šíření drog.

Do roku 1989, kdy byla Česká republika socialistickým režimem izolována od okolního světa a nebyl zde volný pohyb zboží a osob, byla převážná část drog vyráběna v domácích podmínkách. Typickým představitelem té doby je pervitin, původem z Japonska.

Varny této drogy se v Čechách objevují dodnes, přestože je dostupné i jiné zboží, a tato droga je i exportována mimo území ČR pro svou příznivou cenu a výhodu kratší vzdálenosti ke konečnému spotřebiteli. Dále byla zneužívána také léčiva a rozpouštědla.

Heroin bylo drahé a úzkoprofilové zboží, tento opiát byl nahrazen domácím produktem - derivátem kodeinu braunem. Od 90. let se situace mění, Česká republika se stala tranzitní i cílovou zemí distribuce drog. Trh začínají ovládat organizované skupiny především zahraniční mafie a profesionální dealeři. Stoupá kriminalita páchaná nejen distribucí, výrobou a prodejem drog, ale i trestnými majetkovými činy, jež páchají narkomani za účelem získání finančních prostředků na drogu nebo pod jejím vlivem. Objevuje se dosud nedostupné a nové zboží. Z heroinu se stává oblíbená a žádaná droga. V některých oblastech a v Praze je to nečastěji užívaná droga. Stoupá počet uživatelů drog a co je alarmující, experimenty a příležitostné užívání se posunuje na stále nižší věkovou kategorii. Mezi mládeží se stává oblíbená především marihuana, zkušenosti s ní má téměř polovina mladých lidí ve věku 18 let, na popularitě získávají taneční drogy. Šíření, výroba, prodej drog a jejich užívání se stalo výrazným sociálně-patologickým jevem naší společnosti.

2.3 Zákony

Drogy se staly ilegálními až ve 20. století. Vzhledem k tomu, jak stoupal počet uživatelů a závislých na drogách a jaké negativní dopady to mělo na celou společnost, začaly jednotlivé státy drogovou problematiku zahrnovat do svých zákonů a výrobu, prodej, distribuci, propagaci a užívání drog řešit persekucí. Vláda České republiky schválila usnesením č.109/04 o přípravě národní strategie protidrogové politiky na období 2005 - 2009 jako hlavní princip české protidrogové politiky ochranu veřejného zdraví. Hlavním cílem je:

„potírat organizovaný zločin zapojený do nezákonného obchodování s drogami a vymáhat dodržování zákonů ve vztahu k distribuci legálních drog. Snížit užívání všech typů drog a potenciální rizika a škody, které mohou jednotlivcům a společnosti v důsledku jejich užívání nastat“. ³

V České republice není trestná konzumace drog, ale její výroba, distribuce, prodej a podávání. Alkohol a nikotin obsažený v tabákových výrobcích je v České republice oficiálně povolená droga, ale vzhledem k tomu, že děti a mladí lidé mohou na tyto látky získat závislost snadněji než dospělí, se naše zákony snaží ztížit dostupnost těchto drog pro mladé lidi. Proto je podávání a prodej alkoholu zakázán mládeži do 18 let, a to na základě zákona č. 379/2005 Sb. k ochraně před škodami způsobenými tabákem, alkoholem, návykovými látkami. Znění tohoto zákona je v praxi aplikováno do Zákona o přestupcích č. 200/1990 Sb.

v § 30 - Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Zákonné

3 Dostupné z URL Dostupné z URL http://www.vlada.cz [cit. 2009-12-10]

postižení za alkohol a tabákové výrobky je tedy pouze v rovině přestupku a finanční sankce.

V tomto § 30 zákona č. 200/1990 Sb. je zahrnuta i drogová problematika, a to držení drog pro vlastní potřebu a umožnění požití či podání drogy druhé osobě. Poskytnutí drogy je bráno jako přestupek jen do určitého množství. V Trestním zákoně č. 40/2009 Sb. v § 283, 284, 285, 286, 287 je výroba, prodej, distribuce a šíření drog kvalifikováno jako trestný čin. Ve stupni nebezpečnosti je rozdíl mezi přestupkem a trestným činem, takže v trestním zákoně je postihováno jednání, které více ohrožuje společnost. Ale je potřeba také vzít v úvahu, že toto jsou zákony na ochranu před drogami a negativními důsledky jejich užívání, jež mají za účel snížit jejich dostupnost pod hrozbou trestu.

Dalším neméně významným aspektem je to, že drogy jsou finančně nákladné a jejich pravidelné užívání stojí značné finanční částky. A to znamená, že pokud pravidelný uživatel drogy nemá dostatečnou hotovost k dispozici, většinou si ji začne opatřovat nezákonnou cestou. Začíná to drobnými krádežemi v rodině, ve škole, v obchodech, na pracovišti, osoby s vysokým stupněm závislosti se dopouštějí i závažných násilných trestných činů (loupežné přepadení). Může to pokračovat i tak, že konzument se stane sám distributorem či výrobcem drog. Dalším nebezpečím pro uživatele drog je to, že sami se mohou stát obětí trestného činu jako je přepadení, krádeže, ublížení na zdraví, znásilnění, nucené prostituce či vydírání.

2.4 Závislost

Jedno z největších nebezpečí užívání drog je to, že na nich vzniká závislost. V případě dětí a mladých lidí hraje velkou roli i jejich věk, protože v nižším věku díky fyzické a psychické nevyzrálosti organismu vzniká jakákoliv závislost rychleji, tedy stačí daleko menší a daleko nižší dávky, které nastartují závislost na droze. Závislost se projevuje nepřemožitelnou touhou nebo nutkavou potřebou si drogu opětovně vzít. „Craving (bažení) je jedním ze základních kritérií pro diagnózu závislosti.“

Dle Mezinárodní klasifikace nemoci (dále jen MKN – 10) je syndrom závislosti nyní zařazen mezi chronické onemocnění centrálního nervového systému (dále jen CNS), a to mezi nemoci duševní a poruchy chování. V tomto klasifikačním systému jsou závislosti rozděleny podle látek, které závislost zapříčiňují. Například závislost na kanabinoidech, opiodech, kokainu, halucinogenech, organických rozpouštědlech či na více psychoaktivních látkách současně.

Pro stanovení diagnózy závislosti je postačující, aby byly splněny alespoň tři příznaky z následujících v období jednoho roku:

„ -silná touha a nutkání užívat látku -potíže v kontrole užívání látky

-užívání látky k odstranění tělesných odvykacích příznaků

-průkaz tolerance (potřeba vyšších dávek drogy k dosažení očekávaného stavu) -zanedbávání jiných zájmů a potěšení než užívání drogy

-pokračování užívání i přes jasný důkaz škodlivých následků užívání (depresivní stavy, nákaza virovou žloutenkou při injekční aplikaci)“.⁴

Závislý jedinec je odhodlán získávat drogu a finanční prostředky na její zakoupení jakýmkoli způsobem a to bez ohledu na následky pro sebe i pro okolí. Aplikace drogy je hlavní a většinou jediná priorita závislého. V žebříčku hodnot se užití drogy dostane na první místo. Závislost se také projevuje jako neschopnost kontroly a sebeovládání při jejím užívání.

Při závislosti se zvyšuje tolerance, je nutné dávku drogy neustále zvyšovat, případně zkracovat intervaly mezi jednotlivými dávkami. Za jak dlouho se člověk stane na droze závislým, záleží na druhu užívané drogy, intervalech užití, způsobu aplikace, fyzickém, duševním stavu a věku uživatele. Nejrychlejší závislost vzniká na crack, heroin, opiáty a kokain. Za nejméně nebezpečné vzhledem k riziku vzniku závislosti se považují konopné drogy.

Při vynechání či snížení dávky vzniká abstinenční syndrom, tzv. absťák „soubor příznaků vyvolaných náhlým přerušením užívání návykové látky, nastává nejčastěji po vysazení drog, jako je alkohol, opiáty a tlumivé léky, projevy jsou závislé na druhu drogy a délce abúzu, odvykací příznaky mohou být a) tělesné, např. svalové křeče, motorický neklid, pocení, bolesti svalů, kloubů, průjem, nutkání na zvracení, pocení, žaludeční křeče, nebo b) psychické, jako je neklid, podrážděnost, depresivní ladění, úzkost, emoční labilita, kleslost, útlum, napětí, zmatenost, hostilita, agresivita“.⁵

Závislost může být psychická, fyzická či u některých drog je možná i kombinace těchto dvou druhů závislosti. Podle nebezpečí závislosti se také drogy většinou dělí na tzv.

tvrdé a měkké. „Droga měkká (soft drug) nepřesně vymezená skupina drog, o nichž zastánci volnějšího přístupu k drogám předpokládají, že jsou méně návykové a lidskému zdraví méně škodlivé než běžně společensky tolerovaný alkohol“.⁶

4 KOLEKTIV AUTORŮ. Drogy otázky a odpovědi. str. 19.

5 HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. str. 583.

6 HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. str. 123.

V tabulce č. 1 je uvedeno rozdělení drog podle druhu závislosti a stupně rizikovosti vzniku závislosti. Čím více plusových znamínek, tím je riziko větší. Z této tabulky lze i odvodit rozdělení drog na tvrdé a měkké.

Tabulka č. 1 Rozdělení drog dle závislosti⁷

Droga Psychická závislost Somatická závislost

Opiáty + + + + + +

Pervitin + + + -

Kokain + + + -

Cannabinoidy + -

LSD +/- -

Ecstasy + -

Benzodiazepiny + + + +

Barbituráty + + + +

2.4.1 Typy závislosti Psychická závislost

Člověk s vytvořenou psychickou závislostí má nepřemožitelné nutkání si drogu opakovaně brát. Jedná se tzv. craving – bažení po látce. Když ji nemá, tak ztrácí duševní rovnováhu a nastupují u něj abstinenční příznaky. Je mu špatně, je nervózní, podrážděný, trpí úzkostí, nemůže se soustředit na žádnou činnost. I pouhá představa, že by byl bez své drogy, u něj vyvolává negativní pocity. Psychická závislost se považuje za daleko nebezpečnější než závislost fyzická. Hůře se léčí a i jedna dávka drogy po léčbě může znovu závislost nastartovat.

Somatická závislost

Neboli fyzická závislost. Je to stav, kdy je vliv psychoaktivní látky již zahrnut do biologických funkcí organismu a k udržení stabilního stavu je potřeba stále větší dávky, protože organismus má na drogu zvýšenou toleranci. Dávka, kterou potřebuje narkoman k normálnímu fungování, by byla pro abstinujícího člověka smrtelná. Silně fyzicky závislý si

7 Dostupné z URL Dostupné z URL http://www.icm.cz [cit. 2010-01-09]

už drogu nebere proto, aby si navodil příjemné pocity, ale především proto, aby u něj nenastaly abstinenční příznaky. Ty jsou různé podle druhu drogy, ale obecně je to neklid, napětí, pocení, třes, křeče.

2.4.2 Stupně závislosti

Experiment- příležitostné užívání

Experiment nebo občasné užívání převážně měkkých nebo tanečních drog za účelem získání uvolnění, odreagování a zvýraznění zážitků zejména o víkendech, prázdninách, dovolené. V tomto stádiu zkouší uživatel drogu ze zvědavosti nebo pod sociálním tlakem vrstevníků. Droga, pokud nedojde k předávkování, vyvolává v této fázi žádoucí pocity. Není na ni psychicky ani fyzicky závislý. „Ještě jsou pro něj důležité i jiné hodnoty, ještě mu záleží na vztazích s lidmi i na přijatelném plnění běžných rolí.“ ⁸

Pravidelné užívání

V této fázi je již vytvořena psychická či fyzická závislost na droze. Jak rychle může vzniknout, záleží na typu drogy, formě aplikace, četnosti užívání. Ve fázi počáteční závislosti si uživatel drogy namlouvá, že má braní drog pod kontrolou. Začínají se projevovat problémy s užíváním drog, změny chování, úbytek dřívějších zálib.

Návykové užívání

V této fázi se závislost neustále zvyšuje, organismus již zařadil drogu do své biologické výměny a pro zachování rovnováhy je třeba dávky neustále zvyšovat. Závislý jedinec již svoji závislost neskrývá, nemá na to ani energii ani čas a také mu přestává záležet na dřívějších hodnotách a rolích. Zpravidla si uvědomuje svoji situaci a někdy se jí snaží řešit, pokusy o abstinenci se střídají s relapsy.

Těžká závislost

V nejhorším stádiu závislosti dochází k vážnému poškození psychického i fyzického zdraví. „Dochází k celkovému úpadku osobnosti a rozpadu sociálních vazeb“.⁹ Jediná činnost, které je závislý schopen, je motivována potřebou obstarat si drogu a peníze na potřebnou dávku a to jakýmkoliv způsobem zejména kriminalitou či prostitucí. Drogově závislí v tomto stádiu jsou nebezpeční nejen sobě, ale i celé společnosti. Občané jsou ohroženi šířením hepatitidy, virem lidské nedostatečnost imunity (dále jen HIV), kriminální činností.

8VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. str. 562.

9VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. str. 563.

2.5 Druhy drog

Psychoaktivní látky lze dělit mnoha způsoby, jedním z nejčastějších je podle jejich účinku na látky budivé, tlumivé a halucinogenní. Další dělení je podle původu (přírodní, umělé). Dle legislativy na legální a nelegální. Dle rizika vzniku závislosti na tvrdé a měkké.

2.5.1 Opiáty

Tyto látky jsou vyráběny ze šťávy nezralých makovic rostliny opia (opium, morfin a heroin) nebo ze syntetických surovin. Opiáty jsou podskupinou opioidů, která má chemickou strukturu blízkou morfinu. Závislost je většinou jak psychická, tak fyzická. Tlumí činnost CNS, potlačují bolest, způsobují ospalost a euforii. Uživatelé těchto drog trpí zácpou, časté jsou zápaly plic. Rizikem při předávkování je zástava dechu a smrt.

Heroin

Původně lék závislosti na morfiu, lék proti kašli, bolesti a průjmu. Je to jedna z nejrozšířenějších drog. Distribuuje se ve formě bílého či hnědého prášku. Heroin se aplikuje nejčastěji nitrožilně (po zahřátí a rozpuštění), ale také kouřením, šňupáním. Psychická a fyzická závislost vzniká velmi brzy už po několika dávkách. Závislost na této látce je považována za jednu z nejnebezpečnějších, jak pro uživatele, tak pro společnost (infikované jehly, žloutenka, HIV, kriminalita). Heroin je velmi toxická látka a je přibližně pětkrát jedovatější než morfin a dvacetinásobně než opium. Po aplikaci přichází okamžitý účinek, vyvolává útlum CNS (poruchy paměti, vůle, myšlení), euforii, sny, snížení vnitřního napětí, pocity blaha a rozkoše. Rizikem je snadné předávkování s následkem smrti z důvodu nemožností odhadnutí dávky (narkoman většinou nezná složení a koncentraci).

Subutex

Jedna z nejmladších drog. Jedná se o polysyntetický derivát alkaloidů opia, používá se jako lék proti bolesti a k detoxifikační a substituční léčbě při závislosti na opiátech.

V drogové komunitě se používá jako náhražka heroinu. K jeho rozšíření přispělo to, že byl až do roku 2003 předepisován na obyčejný lékařský recept. Na rozdíl od heroinu to je chemicky čistá látka bez příměsí škodlivin, s daleko menší toxicitou a přesným dávkováním. Vytvoření závislosti oproti heroinu trvá delší čas.

Opium

Je vyráběno z opiového máku. Slouží také k výrobě dalších derivátů opiátů. Aplikuje se kouřením má okamžitý účinek typický pro opiáty (dobrá nálada, celkový útlum, slabé

halucinace a snění). Opium patří k jedné z nejdéle známých drog na světě. Při dlouhodobém užívání vzniká psychická i fyzická závislost.

Morfin

Vyrábí se z opia, má desetkrát větší účinek. Aplikuje se nitrožilně či v tabletách. Tento druh opiátů má uklidňující účinky, navozuje uvolnění, příjemné pocity, odstraňuje stres. Při opakovaném požití vyvolává psychickou a fyzickou závislost. Při vyšší dávce nastává ospalost, dýchací a srdeční potíže, následkem může být smrt.

Braun

Tato mladá droga se v České republice vyráběla v domácích podmínkách od 70. let a nahrazovala tehdy nedostupný heroin. Je to směs derivátu kodeinu nahnědlé barvy, podle které získala název. Aplikuje se šňupáním, kouřením, inhalací a injekčně. S dostupností jiných opiových drog (především heroinu) od 90. let její popularita ustupuje.

2.5.2 Halucinogeny

Halucinogeny jsou psychoaktivní chemické sloučeniny vyvolávající halucinace. Tyto látky mění vnímání vnějšího a vnitřního světa a toto zkreslené vnímání je doprovázeno sluchovými, zrakovými i tělesnými klamy. Tato skupina drog zahrnuje velmi mnoho druhů (řádově stovky). Některé z nich mají i stimulační účinky. Získávají se z přírodních zdrojů (např. bufotenin, psilocybin, mezkalin…) a synteticky (např. LSD). Hlavní rizika jsou i při jednorázovém požití nastartování dosud latentní psychické poruchy. Při dlouhodobějším užívání je to riziko psychického návyku, mohou přetrvávat halucinace nebo pocity pronásledování, stihomam, může nastat trvalá změna struktury osobnosti. Dalšími riziky je vyšší pravděpodobnost nádorových onemocnění a epileptických záchvatů.

Psilocybin

Tato látka přírodního původu je obsažena v houbách čeledi límcovkovitých, rodu lysohlávek (psilocybe). U nás se vyskytuje deset popsaných hub rodu lysohlávka, ale jen některé z nich mají halucinogenní účinky. S tímto halucinogenem a experimenty s ním se v České republice setkáváme poměrně často. Jedna skupina požívá lysohlávky jako doplňkovou drogu, v kombinaci s dalšími. Druhá skupina jsou experimentátoři, např.

uměleckého zaměření, kteří v ní hledají inspiraci. V poslední době se ale zneužívání této drogy rozšiřuje. Objevuje se i na různých párty či diskotékách. Konzumují se převážně sušené. Po požití se dostavují bohaté optické a akustické halucinace, dezorientace v čase a prostoru, depersonalizace, poruchy vědomí s následnou amnézií, euforie. Tato látka je

nebezpečná tím, že zasahuje velmi hluboce do struktury osobnosti a u disponovaných jedinců s vážněji narušenou psychikou může vést k trvalým následkům.

LSD

LSD je dethylamid kyseliny lysergové. Po druhé světové válce začaly velmi intenzivní výzkumy a různé experimenty vlivu LSD na lidskou psychiku, hlavně duševní onemocnění.

Zabývali se jí i transcendentní psychologové. Tyto výzkumy byly prováděny také v České republice. LSD se stala v éře hippie jednou z nejrozšířenějších drog v USA a ve světě. K její rozšiřitelnosti přispěla také relativně snadná možnost její výroby. Po požití menšího množství se dostavuje euforie. „Stupeň euforie, pocit síly a intenzivní zážitek z pohybu – to vše jsou vlastnosti, díky nimž je tato látka u nás v současnosti velmi rozšířenou nejen na diskotékách a v klubech“.¹⁰ Člověk ovlivněný jen velmi malým množstvím LSD si svůj stav uvědomuje a může ho kontrolovat. Při větším již působí více euforicky a vytváří stavy velmi podobné psychózám, jednání je vůlí většinou neovladatelné, dochází k poruchám vědomí. Při vysokých dávkách vyvolává psychedelické stavy „ obvykle dochází ke ztrátám kontaktu dotyčné osoby s realitou až téměř k naprosté ztrátě volní kontroly myšlení, prožívání a jednání.

Depersonalizace jsou poměrně velmi hluboké“.¹¹ Vliv LSD je dlouhodobý, způsobuje psychickou závislost, projevuje se depresí, depersonalizací, vztahovačností, podezřívavostí, ambivalentními stavy a pocity, poruchami sebehodnocení a sebepojetí, poruchami osobnosti, je zde riziko nastartování latentní duševní poruchy. Může dojít k poškození mozku.

2.5.3 Cannaboidy

Cannabinoidy-konopné drogy, patří mezi látky s halucinogenním účinkem. Jsou přírodního původu a získávají se z rostlin Cannabis. Řadí se mezi „měkké drogy“. Jedná se o jednoletou dvoudomou rostlinu (samčí a samičí jedinci). Patří k nejčastěji užívaným ilegálním návykovým látkám v Evropě. Tyto rostliny se pěstují i u nás v České republice.

Jsou to buď profesionální pěstírny či pokusy o domácí vypěstování. Obsahuje látku delta-9- tetrahydrokanabinol (THC), který je nositelem halucinogenních účinků. Nebezpečná je kombinace s jinými drogami či alkoholem.

Marihuana

Je droga získané z květů a listů rostliny konopí (Cannabis Sativa). Nejčastěji se marihuana užívá kouřením buď v dýmce, nebo tzv. jointu, ubaleném v cigaretovém papíru.

10 MIOVSKÝ, M. LSD a jiné halucinogeny. str. 49.

11 MIOVSKÝ, M. LSD a jiné halucinogeny. str. 55.

Marihuana bývá často přidávána i do různých pokrmů. K užití marihuany většinou dochází za účelem uvolnění, navození dobré a veselé nálady, přičemž účinky bývají podobné jako při požití alkoholu. Po užití marihuany mohou být pociťovány účinky jako je zvýšené smyslové vnímání. Často se dostavuje silný smích bez zjevné příčiny, který nelze potlačit vůlí. Rizika spojená s užíváním marihuany jsou často podceňována a zlehčována, neboť se jedná o tzv.

měkkou drogu. Při dlouhodobém kouření marihuany může vzniknout i psychická závislost.

Kouření marihuany s sebou nese podobné riziko jako kouření cigaret a na rozdíl od obyčejné cigarety obsahuje marihuanová cigareta výrazně vyšší (až pětinásobný) obsah škodlivých látek. Hrozí riziko zhoubných nádorů v ústech, hltanu a jícnu, nemoci dýchacích cest. Dále poruchy paměti, ohrožení plodu v těhotenství, úzkostné stavy, u duševně labilnějších jedinců hrozí duševní poruchy. Nebezpečná je kombinace s jinými drogami a alkoholem.

Hašiš

Je tmavá pryskyřice získaná z konopí. Obsahuje 6-8 krát větší množství účinných látek THC než marihuana. Účinky jsou podobné jako u marihuany, ale intenzivnější. Zvýšené smyslové vnímání, pasivita, snění, depersonalizace, psychomotorické poruchy, mohou se dostavit i halucinace. Aplikuje se kouřením především z vodních dýmek nebo se přidává do pokrmů či nápojů.

2.5.4 Stimulanty

Jsou látky se stimulačním efektem na CNS (centrální nervový systém). Po jejím užití se dostavuje euforie a energie, zvyšuje se psychomotorické tempo a bdělost, zrychluje myšlení, zvyšuje představivost, oddaluje únava, snižuje se pocit hladu a oddaluje nutnost spánku, nastává zvýšená schopnost vcítit se do pocitu druhých a uvolňují se zábrany, zlepšuje se nálada. Jsou nebezpečné vznikem psychické závislosti, vzniku toxické psychózy (připomíná schizofrenii, chybí kontakt s realitou, převládají halucinace, časté jsou sebevražedné sklony), stoupá riziko srdečních a mozkových příhod, anorexie.

Extáze a jiné taneční drogy

Chemická látka 3,4-methylendioxid-N-methylamfetamin, původně lék na hubnutí.

Kromě extáze v současné době jsou ve formě kapslí a tabletek na taneční drogové scéně dostupné i další drogy syntetického původu. Extáze svým účinkem spadá na pomezí stimulantů a halucinogenů. Extáze je typická párty droga, podávána v kapslích a tabletách.

Snižuje pocit únavy, zvyšuje intenzitu vnímání a empatii. Rizikem je oddálení pocitu hladu a žízně a to může v kombinaci s vysokou teplotou prostředí a dehydratací vést k přehřátí

a zkolabování organismu. Při delším užívání této drogy může nastat toxická psychóza, uživatelé této drogy často přecházejí na jiné silnější drogy, protože na ně tato droga přestává účinkovat. Při dlouhodobém užívání také dochází k dlouhodobému zhoršení kognitivních funkcí, zvyšuje se riziko cévní mozkové příhody.

Kokain

Kokain je alkaloid jihoamerického keře Erythroxilon coca. Psychoaktivní účinky jeho listů jsou známé asi 4 000 let. V oblastech výskytu jsou místními obyvateli žvýkány její listy.

Je silně psychicky návyková. Kokain se aplikuje především šňupáním. Dlouhodobé užívání může poškodit sliznici, způsobit ztrátu čichu, místní nekrózu. Při nadměrné dávce nastávají křeče a hrozí riziko úmrtí v důsledku ochrnutí dýchacího centra nebo toxická psychóza.

Crack

Z kokainu se vyrobí crack, což je snadno vyrobitelná kokainová báze, ta se užívá pouze kouřením, v Čechách není rozšířena, populární je hlavně v USA mezi sociálně slabým obyvatelstvem z důvodu své ceny. Už po několika dávkách nastává silná psychická závislost.

Amfetaminy

Jsou stimulační látky, chemického původu. Amfetamin byl poprvé syntetizován v roce 1897. Amfetaminy jsou užívány jako nepovolený doping ve sportu. Populární jsou spíše ve Skandinávii a Pobaltí ve formě tzv. „ice“ (led), který se kouří podobně jako crack. Nejvíce se ale amfetaminy zneužívají injekčně a šňupáním či v kapslích(benzedrin, dexedrin).

Pervitin

Genericky metamfetamin je poměrně mladá droga, pocházející z Japonska, která se v Čechách vyrábí od 70. let. Její výroba pokračuje dodnes, přestože jsou v Čechách již dostupné jiné drogy. Je daleko účinnější než amfetamin. Vyrábí se z efedrinu. Jedná se o bílý prášek hořké chuti, podle technologie varu - výroby může být i žlutý či fialový. Snižuje chuť k jídlu, závislí na pervitinu bývají často díky tomuto účinku podvyživení. Jedná se o velmi nebezpečnou drogu díky rychlému vzniku psychického návyku. Při častém užití vede k toxické psychóze, která se projevuje především ve formě paranoidně-halucinatorního syndromu v tzv. "stíze". V Čechách se jedná o poměrně rozšířenou drogu a polovina případů léčené závislosti na nealkoholových drogách je právě léčba závislosti na pervitinu. Alarmující je i to, že 35% úmrtí drogově závislých je právě uživatelů pervitinu.

2.5.5 Těkavé látky

Tento druh návykových látek zahrnuje různá organická rozpouštědla, lepidla, čistící prostředky, plynové náplně v zapalovačích a ředidla např. perchloretylen, aceton, chemopren, lze sem také zařadit i látky plynné (rajský plyn) a také látky používané ve zdravotnictví k narkóze (éter, chloroform, trichloretylen). Aplikují se inhalací, např. vdechováním z napuštěného hadru.Jelikož tyto látky se dají získat legální cestou v běžných obchodech (drogérie, prodejny pro kutily apod.) a nejsou finančně náročné, jsou proto zneužívány ponejvíce skupinou sociálně slabých občanů. Tato skupina látek je velmi nebezpečná vzhledem ke špatné možnosti regulace množství vdechnuté látky. Často dochází k předávkování s následkem smrti či těžkým poškozením zdraví (mozek, ledviny, játra, kostní dřeň). Z důvodu poškození mozku a trvale snížené inteligence je tato závislost velmi špatně léčitelná.

Toulen

Aplikuje se inhalací, tj. vdechováním. Látka se snadno vstřebává a má proto rychlý nástup účinku řádově v minutách. Snadno dojde k předávkování, protože nelze dobře odhadnout množství vdechnuté látky. Po počáteční euforii může rychle nastat porucha vnímání a vědomí. V případě, že člověk zůstane v zamořeném prostředí, vdechuje i nadále výpary, můžou být následky předávkování velmi vážné. Může dojít i k úmrtí na základě srdečního selhání nebo udušení.

2.5.6 Léky

Jsou to benzodiazepiny, barbituráty, antidepresiva a antipsychotika. Tato kategorie zneužívaných látek je skupina léčiv, které se využívají při léčbě křečí, svalového napětí, úzkosti, poruch spánku, v předoperační přípravě. Patří mezi ně především rohypnol, diazepam, nitrazepam. Nastává po nich uklidnění neboli trankvilizace. Tyto látky mají tlumivý účinek na centrální nervovou soustavu. Projevuje se ospalostí a únavou, vyhasínáním reflexů, blábolivou artikulací, zmateností, nížením svalového napětí. Při předávkování hrozí riziko bezvědomí a smrti, následkem zástavy dechu a oběhového systému. Závislost je psychická i fyzická, je nutno dávky neustále zvyšovat až na několik desítek pilulek denně.

Závislosti na této skupině látek mohou podlehnout dlouhodobě nemocní lidé. Nebezpečí hrozí hlavně v kombinaci s jinými drogami. Mezi toxikomany jsou léčiva zneužívány především jako doplňková droga s cílem prodloužit či prohloubit účinek jiné drogy.

2.6. Mládež a rizikové faktory

Mladí lidé jsou rizikovou skupinou ve vztahu k experimentům s drogami a závislosti na droze. Kromě věku, kdy jsou ještě ve fázi nedokončeného psychického vývoje a zatím nevyzrálé osobnosti, jsou tu ještě další možné rizikové faktory, a to sociální (rodina, škola, místo pobytu, vrstevnická skupina, dostupnost drog, prezentace v masmédiích) a dále faktory osobnostní (biologické, psychické). Kombinace všech těchto složek může být nejen rizikovým faktorem vzniku závislosti na droze, ale naopak v případě pozitivního sociálního prostředí může sehrát preventivní roli. A to jak v primární prevenci, tak i v překonávání důsledků zneužívání drog, pokud k nim již došlo.

2.6.1 Mládež

Mládež lze definovat mnoha způsoby. Z hlediska právního, věkového, psychického, fyzického a sociálního. Tato hlediska se mezi sebou vzájemně prolínají a mají mnoho proměnných. Fyzická, pohlavní a psychická vyspělost a sociální zkušenost každého jedince z tohoto vývojového období života je ryze individuální a z toho vyplývají i značné rozdíly mezi jednotlivci spadající pod tento pojem. Podle zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže § 2 to jsou „děti mladší patnácti let a mladiství. Mladistvý je dle tohoto zákona ten, kdo v době spáchání provinění dovršil patnáctý rok a nepřekročil osmnáctý rok svého věku“.¹² Toto je právní definice pro účel řešení trestných činů – provinění této věkové kategorie nebo při trestných činech a přestupcích směřovaných na tuto věkovou kategorii. Pro práci s mládeží v oblasti drogové prevence je spíše určující pohled na tuto věkovou kategorii vycházející z vývojové psychologie. Všichni respondenti z dotazování prováděného v praktické části jsou ve věkové kategorii 14 až 16 let. Podle psychoanalytika Erika H. Eriksona, který rozdělil vývoj osobnosti do osmi vývojových stádií, se nacházejí ve fázi dospívání, které je ohraničeno věkovým rozmezím 13. až 20. rokem života. V tomto období hledá dospívající člověk svoji vlastní osobnostní identitu a toto hledání je ztíženo matením rolí, kdy už vlastně přestává být dítětem, ale zároveň ještě není úplně dospělý. Toto věkové období lze dělit na období puberty a adolescence. Kategorie 14 - 16 let se nachází na rozhraní těchto dvou vývojových stádií člověka.

Puberta

Věkové rozmezí mezi 12. a 15. rokem. V tomto období dochází k přeměně dítěte na biologicky zralého dospělého. Tělo prochází velkými změnami, nastává rychlý růst, protahují se končetiny, mohou nastat problémy s koordinací, začínají se vyvíjet druhotné pohlavní

12 URL Dostupné z URL http://www.zakonynawebu.cz [cit. 2010-01-06]

znaky, dochází k dokončení pohlavní zralosti a člověk je už schopen sexuální reprodukce. Na tuto roli je připraven pouze tělesně, ale nikoliv sociálně a ekonomicky. Myšlení se mění na formálně-logické. Dívka či chlapec se stávají kritičtí ke svému okolí, včetně rodičů, nechtějí uznávat autority, jsou náladoví a emociálně labilní. Vyplývá to z jejich pocitu nejistoty, kdy nemají své pevné místo ve společnosti. Vrstevnická skupina začíná mít větší vliv než rodina.

Ke konci tohoto období ukončují povinné základní vzdělání a rozhodují se o dalším studiu a možném povolání.

Adolescence

Věkové rozmezí mezi 15. až 21. rokem. Na konci tohoto vývojově nejtěžšího období se člověk stává definitivně dospělým. Jako první je zpravidla ukončen jeho tělesný růst.

Sociální, psychická a charakterová zralost se ještě vyvíjí. Přechodem ze základního na střední stupeň školy se musí adaptovat na nový kolektiv. Mnoho mladých lidí studuje mimo své bydliště a z tohoto důvodů začíná bydlet mimo svoji rodinu, na školních internátech či privátech. Během tohoto období se mladý člověk touží stát se dospělým, ale vzhledem ke studiím je ekonomicky stále závislý na svých rodičích. Stále ještě hledá svoji identitu, ještě si není sám se sebou zcela jistý, má obavy z budoucnosti. Probíhající hormonální změny ovlivňují jeho psychiku, koncentraci a emoce. To může negativně ovlivnit jeho školní prospěch. Sociální vztahy se dostávají na vyšší úroveň, je kladen důraz na porozumění, vzájemnou pomoc.

Věk dospívání je nejrizikovější z hlediska možnosti vzniku závislosti a to nejen na drogách, ale i alkoholu či nikotinu. Hrozí zde i větší riziko otravy i po menších dávkách či zvýšené riziko tělesných a duševních onemocnění způsobených drogou. Mladí lidé si díky nedostatku životních zkušeností a sociální nevyzrálosti nemusí vždy uvědomovat rizika spojená s užíváním drogy, přestože jsou jim tato rizika dobře známa. Kvalita vrstevnické skupiny či party může pozitivně i negativně ovlivnit vytváření životních postojů a tudíž i postojů ke drogám. Díky emociální labilitě jsou v tomto období mladí lidé ohroženi suiciditou a toto nebezpečí může braní drog ještě zvýšit.

2.6.2 Psycho-biologické faktory

Nelze jednoznačně vymezit osobnost, která by se dala označit za rizikovou vzhledem k možnosti získání závislosti na drogách, ale mezi drogově závislými se vyskytují určité společné charakteristiky, které závislí jedinci vykazují.

Biologické faktory

Biologické vnější faktory v sobě zahrnují vývoj mozku v prenatálním, perinatálním a postnatálním období. Negativní jevy jako je špatná skladba potravin či zneužívání drog a alkoholu, kouření v těhotenství, komplikovaný porod, stres matky, špatná výchova či týrání a zneužívání v dětství ovlivňují formování osobnosti.

Biologické vnitřní vlivy. Geny ovlivňují vývoj mozku a formování psychiky. Nelze ale nepominout i vliv sociálního prostředí. „Na základě adopčních studií a studií dvojčat lze předpokládat, že geny ovlivňují vznik alkoholizmu a drogové závislosti asi ze 40 - 60 %. Geny se podílejí na vzniku alkoholismu a drogové závislosti přibližně stejnou měrou jako prostředí“.¹³

Psychické faktory

Tyto faktory v sobě zahrnují strukturu osobnosti. Mohou to být osoby se zvýšenou citlivostí, zranitelností, osoby úzkostné s malým sebevědomím. Stimulační drogy jim mohou tato osobnostní negativa zpočátku kompenzovat. Nebo naopak osoby impulzivní, agresivní, sebestředné, kterým drogy opiátového typu mohou na chvíli přinést vnitřní klid. Mezi drogově závislými se vyskytuje značné množství jedinců s poruchami osobnosti či s poruchou chování, pro něž jsou výše uvedené projevy charakteristické.

Porucha chování je odchylka v oblasti socializace, která se projevuje opakujícím a trvalým obrazem disociálního, agresivního a vzdorovitého chování. Projevuje se v dětském věku, má některé shodné rysy s poruchami chování a v mnoha případech je u takovýchto jedinců v budoucnosti diagnostikována porucha osobnosti. Děti a dospívající, kteří mají poruchu chování, mají odlišné emoční prožívání, odlišný způsob uvažování, vyšší potřebu stimulace. „Mívají sníženou toleranci k zátěži, nejsou schopni odložit vlastní upokojení nebo se ho vzdát“.¹⁴ Z těchto důvodu mají děti s touto poruchou tendenci k experimentům s drogami, snáze podlehnou pokušení si drogu vzít a zahnat tak nudu.„Porucha osobnosti je definována jako určitý, trvalý a těžko ovlivnitelný vzorec osobnostních rysů, které se odlišují od aktuální sociokulturní normy“. ¹⁵ Do skupiny poruch osobnosti patří např. paranoidní, chizoidní, disociální, emočně nestabilní, histriónská porucha. Charakteristiky jako je vnitřní nezralost, nestálost ve vztazích, malá frustrační tolerance, snadná vzrušitelnost, nezdrženlivost zapříčiňují to, že se jedinci s touto poruchou uchylují k droze častěji než běžná populace.

13 Dostupné z URL Dostupné z URL http://www.drogy [cit. 2010-01-05.]

14 VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. str. 784.

15 VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. str. 513.

2.6.3 Sociální faktory

Sociální faktory, jako je rodina, vrstevnická skupina, vliv prostředí a sociální statut mohou u biologicky a psychicky predisponovaných jedinců vést ke vzniku drogové závislosti.

Rodina

Rodina je základní sociální jednotkou, kde jedinec získává své sociální zkušenosti.

Rodina může dítě ovlivnit po stránce genetické tj. dědičností po rodičích, průběhem těhotenství a porodu.

Dalším důležitějším vlivem rodiny je životní styl rodičů a dalších členů rodiny. Pro dítě je důležité, jaký má doma příklad ve svých rodičích, zda jsou kuřáci, jaký mají vztah k alkoholu, jak aktivně tráví svůj volný čas, jaké mají záliby a koníčky, s jakými lidmi se přátelí. Pokud nefunguje primární prevence v rodinách a není zde negativní postoj k drogám, alkoholu a kouření, je pak velice obtížné apelovat na rizika s užíváním drog v rámci školní či jiné prevence.

Důležitá je výchova k sebevědomí, k umění stát si za svým názorem a v případě konfrontace s drogou umění odmítnout. „V prevenci problémů s návykovými látkami se správně zdůrazňuje nebezpečí nudy. Svá rizika však s sebou nese také opačný extrém, totiž když je dítě soustavně přetěžované a vyčerpané“.¹⁶ Někteří rodiče mají na dítě přemrštěné nároky, vkládají do nich svoje ambice, když se však dětem nedaří očekávání rodičů naplňovat, mohou pak hledat východisko a únik právě v alkoholu a drogách. Prioritní jsou vztahy v rodině, to zda rodiče věnují dítěti dostatek času, mají o něj zájem, zda v rodině vládne atmosféra důvěry, hovoří se otevřeně o ožehavých tématech včetně drogového a rodiče mají své jasné stanovisko k užívání drog. Je dobré kdy se dítě či dopívající může se svými problémy obrátit na rodiče a jsou stanovená pravidla soužití. „Ideální výchovný styl je vždy vřelý a středně omezující. Nejlépe jsou tedy na tom děti z rodin, kde dostávají lásku, zájem a pozornost, ale kde také existuje řád a předvídatelné prostředí“.¹⁷

Z tohoto vyplývá, že důležitým aspektem v rodině je způsob výchovy, pokud je příliš tolerantní, může se stát, že dítě tuto toleranci převede i na oblast drog a jejich užívání.

Opačným extrémem je zase přílišná přísnost autorativních rodičů. I když od určitého věku ustupuje vliv rodiny a začíná narůstat vliv vrstevnické skupiny, je právě základ z rodiny jedním z nejdůležitějších činitelů ve vztahu k drogám, ale přesto nelze paušalizovat tvrzení, že špatné rodinné prostředí a výchova je příčina, proč mladý člověk začal zneužívat drogu.

16 NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. str. 18.

17 NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. str. 20.

Škola

Škola může být místem jak rizikovým, tak ochranným. Vždy záleží na mnoha faktorech:

- umístění školy dle lokality a tím i složením žáků (to v případě základní školy).

- prováděnou protidrogovou prevencí a ostatní prevencí zaměřenou na snižování sociálně-patologických rizik.

- typu školy (učiliště na tom bývají zpravidla hůře než např. gymnázia). Rizikový vliv základní školy se špatnou pověstí lze vyeliminovat změnou školy nebo tlakem rodičů na vedení školy a učitele ke zlepšení protidrogové prevence na škole. Pro rodiče je také potřeba zvážit to, zda je pro jejich dítě lepší studium v místě bydliště či s možností každodenního dojíždění nebo pobyt na internátě či privátu ve vzdáleném městě. Důležitá je i volba studijního oboru.

Vrstevnická skupina

V určitém věkovém období ustupuje vliv rodiny a posiluje se vliv vrstevnické skupiny.

Tlak vrstevníků je veliký a zde hodně záleží na psychické odolnosti mladého člověka, na jeho sebevědomí a asertivitě, zda dokáže odmítnout nabízenou drogu. Záleží na tom, v jaké společnosti se pohybuje, zda se jedná o kolektiv se společnými zájmy z oblasti sportu, hudby apod., či o partu mladých lidí bez výraznějších zájmů a koníčků, kde není smysluplná náplň společně stráveného času a nudu se pokoušejí zahánět alkoholem a i drogami. Když jedinec dostal základ v rodině, byl podporován v zálibách a koníčcích, tak je větší šance, že se bude stýkat s lidmi, kteří mají taktéž smysluplnou náplň volného času a drogy nemají v jejich životním stylu místo. Nuda, zvědavost a nátlak vrstevníků jsou rizikové faktory, které vedou k užití a užívání drog.

Mnoho dětí a mladých lidí si svoji první drogu zkusí v partě kamarádů, kde je mu nabídnuta, důvodem není jen zvědavost a snaha nezůstat pozadu a vyrovnat se s ostatními, ale i strach z toho, že bude označen za zbabělce či vyřazen z party.

Místo pobytu

Obecně je vžitá představa, že největší riziko drog je ve velkých aglomeracích, zejména velkokapacitních sídlištích. Tato teorie byla platná ještě v devadesátých letech 20.století, ale dnes již se situace změnila a drogy jsou bez problému dostupné i na malých městech a při konání tanečních akcí i na venkovských zábavách. Více ohroženy jsou také děti a mládež ze sociálně vyloučených lokalit.

2.7 Prevence

Prevence je předcházení nežádoucím jevům. Je nedílnou součástí národní strategie protidrogové politiky. Strategiemi současné protidrogové politiky je „snižování nabídky drog, snižování poptávky po drogách a snižování potenciálních rizik spojených s jejich užíváním.“¹⁸ Ve spojení s drogovou otázkou je to snaha po snížení poptávky po drogách, předejít prvotnímu kontaktu s drogou či ho oddálit do co nejpozdějšího období a zmírňování následků jejich užívání. Je několik druhů prevence a touto činností se zabývá mnoho organizací a institucí, jak státních tak nestátních. Jedním z nejdůležitějších aspektů v prevenci drogové závislosti je koordinovanost této prevence tzn., aby prostředky určené na tuto činnost byly využity efektivně, aby se příslušný typ prevence obracel k těm, kterým je určen a kterým může nejvíce pomoci.

2.7.1. Typy prevence Primární prevence

Tato prevence je zaměřena na ty, kteří dosud drogu neužívají a to ani v rámci experimentu. Cílem je, aby děti a mládež, které dosud nemají zkušenost s drogou, zůstali i v budoucnu před nežádoucími jevy spojenými s užitím či užíváním drog uchráněni. Dalším z cílů primární prevence je, aby případný experiment s drogou byl odložen na co nejpozdější dobu a to z důvodu, že s přibývajícím věkem se stává osobnost člověka zralejší a tudíž je případným experimentem s drogou méně ohrožena. Aby primární prevence byla efektivní, je potřeba, aby byla soustavná a dlouhodobá a bylo použito vhodných strategií. Také je důležité, aby při jejím aplikování spolupracovaly a byly provázány všechny složky, které se na ní podílí. Tzn. rodina, škola, další organizace, a to jak ty, které mají drogovou prevenci za svůj cíl, tak i ostatní např. sportovní a zájmové kluby a kroužky. O těchto jednotlivých složkách bude pojednáno v dalších kapitolách. Všechny tyto složky se snaží o to, aby cílová skupina měla znalosti o problematice užívání návykových látek, získala a rozvíjela sociální dovednosti, které ji pomůžou odolávat tlaku prostředí, utvořila si pevné protidrogové postoje a normy. Je to podpora a nabízení alternativ různorodého trávení volného času.

Sekundární prevence

Tento druh prevence je zaměřen na jedince, kteří již drogu užívají. Jedním cílem je to, aby nedošlo k rozvoji závislosti u těch jedinců, kteří zatím s drogou experimentují, či jsou rekreačními konzumenty. Dalším cílem u závislých konzumentů ve fázi pravidelného

18 Dostupné z URL Dostupné z URL http://www.vlada.cz [cit. 2009-12-12]

a problémového užívání drog je, aby v důsledcích užívání drogy nedošlo k poškození zdraví a problémům v osobní a sociální oblasti tj. v rodině, ve škole, v zaměstnání. Zahrnuje v sobě intervenci, poradenství, terapii a léčení. Sekundární prevence je odborná pomoc poskytovaná dle konkrétní situace daného jedince, podle stupně závislosti, motivace, sociálních podmínek.

Terciární prevence

Cílovou skupinou terciární prevence jsou především lidé ve fázi těžké závislosti na droze. Jejich organizmus je drogou již značně poškozen a to jak po stránce fyzické, tak psychické. Cílem terciární prevence je předejít dalším škodám, které rizikové užívání drog přináší a zmírnit důsledky jejich užívání. Tento druh prevence je také zahrnut do současné protidrogové politiky, která je formulována v Národní strategii protidrogové politiky na období 2005-2009. „ V oblasti snižování rizik jde o přístup omezování škod (harm reduction), tj. postupy zaměřené na snižování a minimalizaci poškození drogami u uživatelů, kteří nejsou motivováni k tomu, aby užívání zanechali“.¹⁹ V rámci terciární prevence se např. provádí výměna použitých jehel a stříkaček za nové, do tohoto druhu prevence lze zahnout i substituční léčbu. Cílem terciární drogové prevence je chránit klienta a jeho okolí před rizikem nákazy infekčními chorobami a kriminalitou.

Všeobecná prevence

Je zaměřená na celou populaci a má přinést prospěch každému jedinci dané populace.

Cílem je, aby mladí lidé drogu vůbec nezačali brát. Mezi všeobecnou prevenci lze zahrnout školní protidrogovou prevenci.

Selektivní prevence

Tento druh prevence se zaměřuje na určité skupiny populace, které jsou ohroženy zvýšeným rizikem, jako je rizikové sociální prostředí, nevhodné biologické a psychologické faktory. Mohou to být děti s problémy s chováním. Všichni tito jedinci potřebují specifický přístup. Tato forma prevence má vysoké procento úspěšnosti.

Indikovaná prevence

Smyslem indikované prevence je působit na jednotlivce, kteří vykazují známky užívání drog, ale ještě jim toto užívání nezpůsobuje větší problémy, protože se jedná převážně o jedince užívající tzv. měkké drogy především konopné. Jde o snížení míry konzumace drog.

19 MATOUŠEK, O., KOLÁČOVÁ. J., KODYMOVÁ, P., Sociální práce v praxi. str. 213.

2.7.2 Organizace pro prevenci

Společnost pro návykové nemoci České lékařské společnosti J. E. Purkyně je odbornou společností, sdružující profesionály z oblasti prevence, léčby a výzkumu poruch, působených škodlivým užíváním návykových látek a jiných, zdraví škodlivých návyků.

Využívají dotačních a podpůrných programů pro oblast rizikového chování poskytovaných v rámci Evropské unie.

Asociace nestátních organizací (dále jen A.N.O.) je dobrovolná, profesní, odborná, nezávislá a nepolitická asociace, která slouží jako střešní organizace nestátních neziskových organizací zabývajících se prevencí a léčbou závislostí, nejznámější jsou - občanské sdružení Sananim, Podané ruce, Česká asociace streetwork sdružující nízkoprahové sociální služby a zařízení, dále centra prevence, K – centra, centra ambulantních služeb, denní centra, terapeutické komunity, doléčovací centra, ambulance následné péče.

Ordinace pro léčbu alkoholismu a jiných toxikomanií

(dále jen OAT) jsou odborná ambulantní zařízení, která poskytují služby jako součást komplexního systému sociální a zdravotní péče. Poskytují poradenské a kontaktní služby pro osoby závislé na všech typech návykových látek včetně gamblerství. OAT mohou poskytovat širokou škálu služeb. Jsou to individuální, skupinové a rodinné terapie, testy na alkohol a drogy, anonymní poradenství, krizovou intervenci, léčebné a doléčovací služby. Na OAT se mohou obrátit i rodinní příslušníci osoby závislé na drogách. Služby jsou anonymní a bezplatné.

Terénní práce

Principem terénní práce je anonymita, bezplatnost, respekt k důstojnosti, lidským právům, k právu na vlastní rozhodnutí. V mnoha především větších městech fungují služby terénních pracovníků tzv. street workers. Tito sociální pracovníci chodí do míst, kde se scházejí narkomani. Jsou to nádraží, parky, obydlí bezdomovců, sociálně vyloučené lokality.

Nabízejí výměnu jehel a injekčních stříkaček, kondomy, poskytují informační materiály, provádějí osvětu o drogách, motivační trénink, informace o sociálně- právních záležitostech, možnostech léčby, dávají kontakty na nízkoprahová centra, AT ambulance, poskytují základní zdravotní ošetření. Využití těchto služeb je anonymní. Cílem je snižovat zdravotní a sociální rizika spojená s užíváním drogy, chránit nejen klienta, ale i většinovou společnost před infekčními chorobami, motivovat klienta ke změně životního stylu a léčení závislosti.