MAPOVÝ PORTÁL FP TUL
Bakalářská práce
Studijní program: B1301 – Geografie
Studijní obory: 7504R181 – Geografie se zaměřením na vzdělávání (dvouoborové) 7507R036 – Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání
Autor práce: Jiří Fikar
Vedoucí práce: Mgr. Jiří Šmída, Ph.D.
Poděkování
Tímto bych rád poděkoval Mgr. Jiřímu Šmídovi, PhD. za odborné vedení mé bakalářské práce, za pomoc s jakýmkoliv problémem. Dále bych chtěl také poděkovat rodině a přítelkyni za podporu při vypracovávání mé bakalářské práce. Nakonec bych chtěl poděkovat všem ostatním, kteří mi jakýmkoliv způsobem pomohli k dokončení práce.
Anotace
Tématem této závěrečné práce je tvorba mapového portálu FP TUL. V samotné práci je rozebrán návrh a realizace mapového portálu na platformě ArcGIS Online. Návrh portálu byl vytvořen na základě studia zahraničních portálů tak, aby bylo moţné se vyvarovat případných chyb, a dále na základě následné identifikace koncových uţivatelů portálu a stanovení cílových skupin a person. Při výběru platformy byl dále kladen důraz na moţnost vyuţití mapového portálu na počítačích a mobilních zařízeních, jako jsou tablety a smartphony, a to bez nutnosti instalace doplňků.
Klíčová slova: Web GIS, interaktivní mapa, mapový portál, univerzitní kampus, FP TUL.
Annotation
The topic of this bachelor thesis is making of map portal of Faculty of science, humanities and education of Technical University in Liberec. In the thesis is described the project examination and realization, using the ArcGIS Online. The map portal was designed on the basis of the preceding study of the foreign university map portals, which were used to avoid potential errors. Based on the identification of the portal’s end users were set target groups and personas. The platform was chosen mainly with the accent on compatibility with computers and mobile devices, such as tablets and smartphones, without the necessity to install any accessories (plugins).
Key words: Web GIS, interactive map, map portal, university campus, FP TUL.
Obsah
1. Úvod ... 11
2. Cíle ... 12
3. Metody ... 13
4. Rešerše ... 15
5. Webový GIS (Web GIS) ... 17
5.1 Definování pojmu webový GIS a jeho výhody ... 17
6. Elektronické a webové mapy ... 20
6.1 Hodnocení webových map dle míry interaktivity a dynamiky ... 20
6.1.1 Statické mapy ... 21
6.1.2 Dynamické mapy ... 21
6.2 Výhody a nevýhody elektronických a webových map ... 22
6.2.1 Výhody elektronických a webových map ... 22
6.2.2 Nevýhody elektronických a webových map ... 22
7. Mapové portály ... 24
7.1 Vymezení pojmu ... 24
7.2 Problémy mapových portálů ... 24
7.3 Srovnání zahraničních mapových portálů ... 25
8. Identifikace koncového uţivatele ... 31
8.1 Výsledky dotazníkového šetření ... 31
8.1.1 Otázky ... 31
8.1.2 Výsledky ... 32
8.2 Skupiny uţivatelů ... 38
8.3 Persony ... 39
9. Tvorba datového modelu ... 41
9.1 Konceptuální návrh ... 42
9.2 Logický návrh ... 43
9.2.1 Metody generalizace prvků v mapě ... 45
9.3 Fyzický návrh ... 48
11. Zpracování dat v ArcGIS Desktop 10.2 ... 49
12. Práce s ArcGIS Online a ArcGIS Server ... 50
12.1 Publikace dat na ArcGIS Server a ArcGIS Online ... 50
12.2 Publikace a úpravy v ArcGIS Online ... 51
13. Wireframe a grafického uţivatelského rozhraní (GUI) ... 53
13.1 Wireframe ... 53
13.2 Grafické uţivatelské rozhraní ... 54
14. Volba platformy ... 55
15. Návrh a úprava webového rozcestníku ... 56
16. Diskuze ... 57
17. Závěr ... 59
18. Zdroje ... 60
19. Seznam příloh... 64
Seznam obrázků
Obr. 1 Nejjednodušší architektura Web GIS ... 17
Obr. 2 Hodnocení webových map ... 20
Obr. 3 Yale University – příklad navigace v mapě klikáním na šipky ... 29
Obr. 4 Skupiny uţivatelů... 38
Obr. 5 Jedenáct kroků k navrţení geodatabáze ... 41
Obr. 6 Vliv měřítkových omezení, metody výběru a generalizace tvarů ... 45
Obr. 7 Pouţití nástroje Simplify building – ve výřezu kampus TUL ... 46
Obr. 8 Zobrazení typů agregace ... 47
Obr. 9 Datové vrstvy geodatabáze ... 48
Obr. 10 Postup vloţení vlastních ikonek do stylů ... 49
Obr. 11 Postup úpravy pup-up legendy na ArcGIS Online ... 51
Obr. 12 Vloţení obrázku do pup-up legendy na ArcGIS Online ... 52
Obr. 13 Wireframe mapového portálu FP TUL ... 54
Obr. 14 Vzhled GUI interaktivní mapy kampusu ... 54
Obr. 15 Homepage webového rozcestníku při zobrazení na počítači ... 56
Obr. 16 Homepage webového rozcestníku při zobrazení na tabletu ... 56
Seznam tabulek
Tab. 1 Seznam srovnávaných mapových portálů ... 25Tab. 2 Vrstvy datového modelu, jejich typ, měřítková omezení, zdroje a atributy ... 43
Seznam grafů
Graf 1 Informace o autorovi mapy ve zkoumaných interaktivních mapách ... 27Graf 2 Mnoţství vrstev ve zkoumaných interaktivních mapách ... 28
Graf 3 Zastoupení pohlaví respondentů v %... 33
Graf 4 Věkové zastoupení respondentů v % ... 33
Graf 5 Zastoupení oborů mezi respondenty ... 34
Graf 6 Pohyb v mapě ... 35
Graf 7 Měření vzdálenosti v mapě ... 36
Graf 8 Měla vytištěná mapa obsahovat měřítko a legendu? ... 37
Seznam použitých zkratek
API – Application programming interface (aplikační programové rozhraní) AVI – Audio video interleave (formát videa, obsahující zvukovou i video stopu) CD – Compact disc (typ média pro ukládání dat s kapacitou 700MB)
DVD – Digital versatile disc (typ média pro ukládání dat s kapacitou 4,7 GB) FP – Fakulta přírodovědně – humanitní a pedagogická
GIF – Graphics interchange format (formát rastrové grafiky pouţívající bezeztrátovou kompresi)
GIS – Geographic Information Systems (geografický informační systém) GUI – Graphical user interface (grafické uţivatelské rozhraní)
HTML – Hypertext Markup Language
HTTP – Hypertext transfer protocol (internetový protokol pro výměnu hypertextových dokumentů)
JPEG – formát rastrové grafiky pouţívající ztrátovou kompresi JSON – JavaScript Object Notation
MPEG – Moving picture experts group (formát audiovizuálních informací – video, zvuk…) OSM – Open street map
PDF – Portable Document Format (formát souborů pro přenášení nezávisle na HW a SW) TUL – Technická univerzita v Liberci
URL – Uniform resouce locator (označení adresy webových stránek) WGS – World geodetic systém (světový geodetický systém)
WWW – World wide web (světová rozsáhlá síť) XML – Extensible Markup Language
1. Úvod
Mapové portály univerzit ani interaktivní mapy kampusů nejsou v České republice dosud rozšířeny. Co se týká zahraničních portálů a interaktivních map, lze jich poměrně velké mnoţství snadno vyhledat na internetu.
Téma této bakalářské práce mne ihned zaujalo, a to zejména vzhledem k mým zkušenostem z prvního ročníku studia, kdy bylo nutné se poměrně rychle zorientovat ve městě a najít všechny potřebné školní budovy či nejrůznější sluţby včas a bez váhání. Vše bylo ztíţené rozmístěním budov po celém Liberci a umístěním jednotlivých kateder v nich.
Studenti byli odkázáni jeden na druhého, nebo na nutnost hledat jednotlivé budovy podle adresy na mapách od Google či na Mapy.cz.
V práci se věnuji návrhu a tvorbě mapového portálu FP TUL, který by měl fungovat tak, aby co moţná nejvíce usnadnil studentům a akademickým pracovníkům TUL orientaci v prostoru v okolí kampusu a kolejí univerzity, a zároveň nabídl zajímavá místa na strávení volného času.
Práce se nejdříve zaobírá teorií webového GIS a webových map, která tvoří pilíře pro následující praktickou část. Praktická část se pak zabývá studiem interaktivních map univerzit, jejichţ srovnání následně poskytuje uţitečné informace o tom, jak by výsledná mapa mohla nebo neměla vypadat. Následně se zaměřuji na identifikování koncového uţivatele, který hraje velice důleţitou roli při tvorbě tohoto portálu, vytvoření datového modelu a následné snaze převést realitu co nejpřesněji do digitální interaktivní podoby.
V práci jsou také rozebrány výhody a nevýhody několika technických řešení poskytovaných ESRI.
2. Cíle
Práce je zaměřena na interaktivní mapy kampusu a mapové portály. Cílem této práce je nejdříve identifikovat koncového uţivatele mapového portálu FP TUL, jelikoţ nemůţeme vytvářet mapu, bez toho aniţ bychom věděli, komu má být především určená. Dalším cílem je na základě získaných poznatků a představ navrhnout samotný mapový portál FP TUL, který bude přizpůsobený tak, aby co nejvíce vyhovoval potřebám a poţadavkům koncového uţivatele. Cílem práce je:
Identifikovat koncové uţivatele mapového portálu FP TUL, jejich poţadavky a potřeby
Navrhnout mapový portál FP TUL
3. Metody
K vytvoření této bakalářské práce a naplnění jejich cílů byly pouţity následující metody: rešeršní činnost, studium a srovnání zahraničních mapových portálů, sběr dat a terénní průzkum, identifikace koncového uţivatele, tvorba datového modelu, návrh a tvorba GUI.
Rešerše
Důleţitým krokem před vznikem práce bylo vyhledání a prostudování související literatury a podobných prací, které by mohly napomoct k řešení mé bakalářské práce. Zdroje byly získávány z internetové databáze vědeckých článků (Ebsco, Proquest), tištěných zdrojů, knih Google a internetu obecně.
Srovnání zahraničních mapových portálů
Srovnání zahraničních portálů bylo nutné provést především kvůli vytvoření vlastní představy portálu, dále také za účelem vyvarování se moţných chyb při tvorbě portálu a v neposlední řadě lepšího pochopení jejich samotného fungování. Pro provedení srovnání byla pouţita metodika Kozákové (2005), která byla nepatrně upravena pro potřeby kampusů univerzit (viz kapitola 7.3).
Sběr dat a terénní průzkum
Sběr dat pro podklady kampusu a kolejí probíhal především pomocí internetu s následným doladěním nesrovnalostí v terénu. Pro fakultní školy a partnerské školy zapojené do programu Erasmus Technické univerzity byla pouţita data získaná od TUL.
Identifikace koncového uživatele
Identifikace koncového uţivatele probíhala především formou dotazníku. Ten byl nejvíce cílen na chování uţivatele při práci s mapou. Samotný dotazník je pak podrobně rozebrán v kapitole 8. Následně byly sestaveny skupiny uţivatelů a příklady person.
Tvorba datového modelu
Samotná tvorba datového modelu probíhala podle pravidel tak, aby byla zajištěna správná uspořádanost dat samotného datového modelu. I z toho důvodu byl proveden návrh datového modelu ve třech fázích – konceptuální, logický a fyzický (Zeiler a Murphy 2010).
Tento postup je dále rozveden v kapitole 9.
Návrh a úprava GUI
Návrh a úprava grafického uţivatelského rozhraní probíhala ve dvou krocích, nejdříve byl vytvořen wireframe, který tvoří koncept návrhu vzhledu a následně napomáhá při úpravě GUI.
4. Rešerše
Před vlastní tvorbou Mapového portálu FP TUL byla studována odborná literatura související s tímto tématem. Mapovými portály se v dnešní době zabývají spíše autoři článků.
Například B. Tymoney (2013) ve svém internetovém pětidílném příspěvku s názvem Why Map Portals Don’t Work rozkrývá, proč podle něho mapové portály nepracují úplně tak, jak by měly. Z českých zástupců se mapovými portály v minulosti zabýval O. Hrejsemnou (2007), který ve své bakalářské práci Zhodnocení kartografických vyjadřovacích prostředků na českých mapových portálech definoval mapový portál a jeho srovnání společně s prací Kozákové M. (2005) Kartografické hodnocení webových map můţe napomoci při srovnávání interaktivních map zahraničních univerzit.
Mapový portál je vlastně soubor elektronických map. Jejich tvorbou, vyuţitím, výhodami a nevýhodami se zabývá J. Šmída (2007) ve své disertační práci s názvem Návrh koncepce a obsahu elektronického atlasu Libereckého kraje. Důleţitou úlohu při tvorbě, vývoji a hlavně publikaci elektronických a webových map hraje internet. O tom se zmiňuje Fu a Sun v knize Web GIS: principles and applications (2010). Zabývá se zde také samotnou definicí webového GIS, geoprostorovými webovými sluţbami a výhodami webového GIS. Tématem webového GIS se ještě před Fu a Sunem zabývali také Zheng, Soomro a Pan ve svém článku Web GIS: Implementation issues (2000).
Mapováním univerzity a tvorbou mapy kampusu se zabývají články, které vyšly v Journal of Maps, s názvem College of Charleston Campus Map (Sataloff, Kaufman, Levine 2009) a The 21st Century Campus Map: Mapping the University of Wisconsin-Madison (Roth et al. 2009). Druhý ze jmenovaných článků více specifikuje koncového uţivatele a popisuje výsledné vrstvy mapy.
Důleţitou částí práce je také kartografické zpracování map, které se musí řídit danými metodami. Tímto tématem se například v zahraničí zabývají Kraak a Ormeling v knize Cartography: Visualization of Geospatial Data (2003). Tato kniha nám pomůţe nejen s výběrem metod k sestavení elektronické mapy, ale také poskytne zajímavé informace o elektronických či webových mapách. Z domácích autorů se podobným kartografickým tématem zabývají Voţenílek, Kaňok a kolektiv (2011) v knize Metody tematické kartografie vizualizace prostorových jevů.
Dalším důleţitým krokem při vytváření práce je postup tvorby geodatabáze, který detailně popisují M. Zeiler s J. Murphym (2010) v knize Modeling Our World. Zároveň podrobně popisují jednotlivé třídy prvků a jejich vlastnosti, rozebírají úlohu měřítka, věnují velkou pozornost jednotlivým typům polí v atributové tabulce apod.
Před vytvořením samotné kartografické aplikace je potřeba stanovit persony. Teorií definování a vyuţití person se zabývá Adlin a Pruitt v knize The Persona Lifecycle: Keeping People in Mind Throughout Product Design (2010).
Pro výslednou mapu je velice důleţitý vzhled uţivatelského rozhraní, to je rozebráno v knize Multimedia Cartography (2007) od W. Cartwrighta a M. Petersona. Pro vznik grafického uţivatelského rozhraní je potřeba vytvořit wireframe, který popsala J. Kyrnin (2014) v příspěvku What is a Website Wireframe.
Nezbytným zdrojem metod a postupů při práci v ArcGIS Desktop, při úpravě a publikaci map na ArcGIS Online jsou cizojazyčné zdroje od společnosti ESRI ArcGIS Resource Center (2012) a ArcGIS Resources (2012 a 2014), které mnohdy poskytují jedinečné a nenahraditelné informace. Některé vybrané informace jsou poskytovány i v češtině prostřednictvím webových stránek od Arcdata Praha.
Podrobný pracovní postup, který nám velmi usnadní postupné zpracování celého projektu, navrhují Keranen s Kolvoordem (2010) ve své knize Making spatial decisions using GIS.
5. Webový GIS (Web GIS)
Webový GIS je typem distribuovaného systému, jehoţ nejjednodušší forma by měla mít alespoň server a klienta (Zheng, Soomro a Pan 2000). Serverem je myšlen webový aplikační server a klientem webový prohlíţeč, desktopová aplikace nebo mobilní aplikace (Obr. 1). Server má vlastní URL, a tak umoţňuje klientům najít jej na webu. Klient je poté vázán na http specifikace při odesílání poţadavků na server. Server zpracuje poţadované GIS operace a odesílá odpověď klientovi opět přes http. Formát odpovědi serveru můţe být ve formě HTML, který je pouţíván Web browser client (webovým prohlíţecím klientem), zároveň jsou však moţné další formy odpovědí serveru, například binární obraz, XML, JSON (Fu a Sun 2010).
5.1 Definování pojmu webový GIS a jeho výhody
Webový GIS je Fu a Sunem (2010) definován jako jakýkoliv GIS, který vyuţívá webové technologie. V uţším slova smyslu je pojem webový GIS vymezen jako GIS, který pouţívá webovou technologii pro komunikaci mezi jednotlivými komponenty.
Alesheikh, Helali a Behroz (2002) tvrdí, ţe především zásluhou internetu a webu se podařilo odstranit vzdálenostní omezení napříč kyberprostorem. Díky tomuto kroku nyní můţeme mít okamţitý přístup k informacím přes web bez ohledu na to, jak daleko se nachází uţivatel od serveru (Zheng, Soomro a Pan 2000). Tato vlastnost poskytuje webovému GIS podstatné výhody oproti tradičnímu desktopovému GIS. Mezi tyto výhody patří například:
Obr. 1 Nejjednodušší architektura Web GIS (zdroj: Fu a Sun 2010, převzato z Web GIS Principles and applicatons)
Celosvětová dostupnost
Základní podstatu webový GIS převzal z http, který je široce podporován. Jakýkoliv vývojář můţe prezentovat aplikace webového GIS světu (Zheng, Soomro a Pan 2000, Alesheikh, Helali a Behroz 2002). Coţ podle Fu a Sun (2010) umoţní uţivatelům vidět dostupné produkty ať uţ z domácích počítačů, nebo z mobilních telefonů z různých konců světa.
Velké množství uživatelů
Všeobecně platí, ţe „tradiční“ desktopový GIS je pouţíván pouze jedním uţivatelem naráz, kdeţto webový GIS můţe být pouţíván mnoha uţivateli simultánně (Fu a Sun 2010).
Pouţití webového GIS simultánně můţe vést k výraznému urychlení práce na projektu, na kterém se podílí skupina lidí.
Lepší kompatibilita napříč platformami
Většina klientů webového GIS jsou webové prohlíţeče, jako například Internet Explorer, Mozilla Firefox, Apple Safari a Google Chrome. Prohlíţeče samotné zajišťují kompatibilitu mezi prohlíţečem a operačním systémem, jelikoţ webové prohlíţeče převáţně vyhovují HTML a JavaScript standardům. Webový GIS je tak závislý na HTML klientech, které podporují různé operační systémy. Zatímco webový GIS, který se spoléhá na Javu, .NET či FLex klienty, funguje jen na platformách na kterých je Runtime Environment instalován. Co se týká webového GIS a mobilních klientů, tak webový GIS zatím zcela nefunguje napříč mobilními platformami vzhledem k rozmanitosti mobilních operačních systémů a současně nekompatibilitou mobilních webových prohlíţečů (Fu a Sun 2010).
Průměrně nízké náklady na počet uživatelů
V duchu internetu, na němţ je většina obsahu pro koncové uţivatele zdarma, se nese i webový GIS. Obvykle není potřeba zakoupit software nebo platit za pouţití webového GIS.
Organizace, které potřebují poskytnout schopnosti GIS mnoha uţivatelům, mohou své náklady udrţet nízko (Alesheikh, Helali a Behroz 2002). Fu a Sun (2010) uvádí, ţe je nespornou výhodou webový GIS, protoţe namísto kupování a nastavování desktopového GIS pro kaţdého uţivatele, zřídí organizace jen jeden webový GIS, a tento systém můţe být sdílený mnoha uţivateli z domova, práce a terénu.
Jednoduchost používání pro koncové uživatele
Desktopový GIS je určený pro profesionální uţivatele s roky tréninku a mnoha zkušenostmi v GIS, kdeţto webový GIS je určený pro široké mnoţství uţivatelů, včetně veřejných uţivatelů, kteří nejspíše o GIS celkově nic nevědí. Tito uţivatelé očekávají, ţe
pouţívání webového GIS bude tak snadné, jako pouţívání běţné webové stránky. Z toho důvodu je webový GIS obvykle navrţen tak, aby byl jednoduchý, intuitivní a pohodlný (Fu a Sun 2010), to z něj můţe dělat jednodušší nástroj pro koncového uţivatele, neţ je desktopový GIS, který vyuţívají hlavně odborníci.
Jednotné aktualizace
U desktopové verze GIS je při aktualizaci nutné nainstalovat novou verzi na kaţdý počítač. U webového GIS je nutná pouze jedna aktualizace pro všechny klienty, coţ velmi zjednodušuje celý proces aktualizace, který tak umoţňuje okamţitě odstranit případné chyby bez nutnosti čekat na novou verzi softwaru (Zheng, Soomro a Pan 2000, Alesheikh, Helali a Behroz 2002). Většina webových GIS klientů získávají automatické aktualizace po celou dobu, co je program a data připojená k serveru (Fu a Sun 2010).
Rozmanité aplikace
Na rozdíl od desktopového GIS, který je limitován počtem profesionálních uţivatelů GIS, webový GIS můţe uţívat v podstatě kdokoliv. Tato skutečnost znamená i větší rozdíly mezi představami a poţadavky jednotlivých uţivatelů, coţ dále vede k tomu, ţe ve webovém GIS je pouţíváno stále větší mnoţství „formálních“ i „neformálních“ aplikací (Fu a Sun 2010). To můţe mít za následek i částečné sníţení kvality aplikací, na druhou stranu tyto trendy podporují další vývoj webového GIS.
Webový GIS tvoří základní článek pro jakýkoli GIS, který vyuţívá webovou technologii pro komunikaci mezi komponenty. Mezi jeho hlavní výhody patří dostupnost, velké mnoţství uţivatelů, jednotné aktualizace a nízké náklady. Tyto výhody jsou vyuţívány tvůrci elektronických i webových map.
6. Elektronické a webové mapy
Mapy vytvářené v minulosti byly zejména doménou kartografů, tím byla zaručena určitá kvalita map. Současná doba je dobou elektronickou a digitální, proto se dnes stále častěji objevují elektronické verze map. S nárůstem vyuţití GIS zároveň vzrostl počet lidí zapojených do vytváření map. Nicméně „revoluce“ v GIS nastala aţ propojením s World Wide Web (WWW). WWW je systém propojených hypertextových dokumentů a programů, které mohou být primárně přístupné pouţitím http (Fu, Sun 2010). Jedná se o revoluci v tom smyslu, ţe od doby propojení s WWW můţe vytvářet a editovat mapy velké mnoţství lidí, ať uţ se jedná o kartografy, či běţné uţivatele bez bliţších znalostí kartografických pravidel pro tvorbu map (Kraak a Ormeing 2003).
6.1 Hodnocení webových map dle míry interaktivity a dynamiky
Webové mapy lze klasifikovat dle Kraaka a Browna (2001) podle míry interaktivity a dynamiky. Hodnotí chování mapy při pouţívání uţivatelem a dochází tak k rozdělení webových map na dynamické a statické (Obr. 2).
Obr. 2 Hodnocení webových map (zdroj: upraveno dle Kraak a Brown 2001)
Dynamiku mapy si lze představit jako vlastnost mapy měnit obsah v závislosti na změnách provedených uţivatelem, jako příklad lze uvést generalizaci mapy při odzoomování mapy – některé mapové vrstvy se zobrazí v generalizované podobě, jiné zcela zmizí (Šmída 2007).
Interaktivita mapy je v mapě reprezentována nástroji, které jsou uloţeny spolu s mapou na serveru a odpovídají na dotazy uţivatele. Server pak na podněty uţivatele mění a
Webové mapy
Statické mapy
pouze pro prohlíţení
interaktivní
Dynamické mapy
pouze pro prohlíţení
interaktivní
přizpůsobuje podobu mapy, a to například vyskakovací legendou nebo hypertextovým odkazem (Šmída 2007).
6.1.1 Statické mapy
Jak samotný název statických map napovídá, jsou statické mapy v podstatě nehybné, a tak jsou ekvivalentem papírových map umístěných na webu. Ačkoliv je uţivatel schopný si přiblíţit či oddálit obsah mapy, samotný obsah mapy se nikterak nezmění a zůstává statický.
Kraak s Brownem (2001) mapy statické dále rozdělují na statické mapy pouze pro prohlíţení a mapy statické interaktivní.
Statické mapy pouze pro prohlížení
Pod mapou statickou pouze pro prohlíţení si můţeme představit mapu, která nemůţe být jakkoliv změněna na základě dotazů uţivatele. Víceméně to znamená, ţe takové mapy jsou funkčně a koncepčně podobné mapám papírovým (Hedge 2004). Jedná se většinou o skenované analogové mapy. Tyto mapy mohou být také velice uţitečné, a to především při zpřístupňování historických map na WWW, coţ dále umoţňuje studium a sdílení mezinárodního kartografického dědictví (Kraak a Ormeling 2003).
Statické mapy interaktivní
Statické mapy interaktivní jsou mapy, které jiţ dovolují interaktivní prvky jako například funkci zoomu či posouvání pomocí „ručičky“ (pan). Případně si uţivatel můţe zvolit vrstvy, které chce zobrazit (Kraak a Ormeling 2003). Zvláštním typem interaktivní statické mapy je tzv. klikací (clickable) mapa. Klikací mapa je statická mapa, která odkazuje na samostatné informace o různých částech mapy. Samotná mapa je většinou ve formě obrázku ve formátu JPG, nebo statického GIF. To ve výsledku znamená, ţe v případě kliknutí na určitou část mapy se otevře odkaz na zcela novou HTML stránku, obrázek či jiný dokument. (Kraak a Ormeling 2003, Peng a Tsou 2003)
6.1.2 Dynamické mapy
WWW se podle Kraaka s Ormelingem (2003) perfektně vhodný pro dynamické mapy.
Základem dynamiky těchto map je animace. Dynamické mapy jsou stejně tak jako mapy statické rozděleny na mapy pouze pro prohlíţení a interaktivní.
Dynamické mapy pouze pro prohlížení
Dynamické mapy, které jsou určené pouze pro prohlíţení, prezentují změnu v jednom nebo více prostorových komponentech. Animace v tomto smyslu reprezentuje určitou změnu, mapa samotná však uţivateli nenabízí jakoukoliv moţnost interakce (Hedge 2004). Tyto druhy map mohou být obvykle ve formátu GIF, který se skládá z několika bitmapů, kde kaţdý
tvoří část animace a které jsou poskládány za sebe. Webový prohlíţeč danou animaci v GIF bude neustále dokola opakovat (Kraak a Ormeling 2003).
Dynamické mapy interaktivní
Poslední zmíněnou skupinou jsou dynamické mapy interaktivní. Mezi tyto dynamické mapy pro prohlíţení by se podle Hedge (2004) řadily i mapy, které jsou přístupné ve video formátech, např. AVI, MPEG či Quicktime, a to i přes to, ţe nabízí jen pouze velice omezenou interaktivitu, a to ve smyslu přehrání, pauzy, přetočení dopředu a dozadu.
6.2 Výhody a nevýhody elektronických a webových map
Výhody a nevýhody elektronických a webových map se z velké části odvíjí od média, na kterém je samotná mapa uloţená. Díky dnešním technologiím, které umoţňují rychlý přenos dat a moţnosti sdílení, se zdá, ţe webové a elektronické mapy mají velkou výhodu.
Navzdory tomu mají i několik nevýhod, tou největší je asi samotná dostupnost map.
6.2.1 Výhody elektronických a webových map
Výhody webových map jsou téměř shodné s výhodami webového GIS. Podle Kraaka a Ormelinga (2003) mezi jejich hlavní výhody patří přístupnost téměř odkudkoliv, která je omezená pouze závislostí na připojení k internetu.
Mezi další nesporné výhody webových map patří jejich oprava, úprava a aktualizace, která můţe probíhat téměř neustále. Aktualizace mohou proběhnout pouze v závislosti na poskytovateli dat, zda sám poskytovatel stojí o udrţení co největší aktuálnosti mapy.
U webových map pouţívaných veřejností je v současné době typická snaha nabídnout jejich podobu co nejaktuálnější, a předstihnout tak konkurenční webové mapy za účelem získání většího počtu uţivatelů.
Další moţnou výhodou webových map je samotný WWW, který přispívá k šíření dynamických a interaktivních prostorových dat (Kraak a Ormeling 2003).
6.2.2 Nevýhody elektronických a webových map
Nevýhody elektronických map jsou spojené především s médiem, na kterém jsou elektronické mapy uloţené. V minulosti byly mapy ukládány na CD či DVD nosičích, které dnes jiţ nejsou příliš populární a mají svá omezení, a tak jsou v současnosti elektronické mapy uchovávány většinou přímo v počítačích na pevných discích, popřípadě na discích externích či na internetových cloudových úloţištích a specializovaných mapových serverech.
Dříve byly jisté nevýhody spojeny také s moţností přenosu elektronické mapy. To je způsobené tím, ţe elektronická mapa je neustále vázána na elektronické čtecí zařízení. Tyto
problémy však v dnešní době i díky snadné dostupnosti nových zařízení, jako jsou tablety či smartphony, postupně mizí. Stále je ale elektronická mapa vázána na elektronická zařízení a omezena jejich specifikacemi.
U elektronických map můţe být dalším problémem velikost mapy, tuto nevýhodu lze minimalizovat pomocí práce s měřítkem mapy a posouváním mapového výřezu. Tento problém je spojen zároveň se zobrazovacím zařízením a jeho rozlišením, které nám danou mapu zobrazuje a současně limituje zobrazení svými parametry – velikostí a rozlišením.
(Šmída 2007)
Podstatným problémem elektronických map, zejména pak těch webových, můţe být jejich dostupnost. Vzhledem k tomu, ţe webové mapy jsou umístěné na internetu, můţe být podle Kraaka a Ormelinga (2003) i dnes v některých částech světa, jako například Afrika, Jiţní Amerika či různé části Asie, problém s přístupem k mapě. Na druhou stranu tvrdí, ţe WWW je rychlým médiem, které je pouţíváno netrpělivými lidmi, a tak upozorňují na problémy dlouhého načítání mapy, které mohou odradit uţivatele. Současně s tím naráţí také na problém aktuálnosti mapy, protoţe pokud mapa není řádně aktualizována, její výpovědní hodnota můţe být nulová. Stejně tak můţe být mapa vylepšována nebo smazána organizací či jejím majitelem, coţ můţe způsobit jiţ stálému uţivateli problémy přizpůsobit se novým funkcím mapy nebo nutnost hledat na webu alternativní verzi k mapě smazané. (Šmída 2007)
Poslední nevýhodou můţe být „přesycenost“ uţivateli, zejména u webových map.
V dnešní době si můţe webovou mapu vytvořit v podstatě kdokoliv, stačí mu k tomu pouze schopnost zvládnout vizualizaci prostorových dat v prostředí internetu. Takový člověk nemusí mít mnohdy ţádné kartografické znalosti. To můţe vést k tomu, ţe výsledná webová mapa nebude splňovat téměř ţádná kartografická pravidla, a přesto bude publikována veřejnosti (Kozáková 2005).
Webové mapy, které jsou zaloţené na webovém GIS, se dělí dle míry interaktivity na dynamické a statické. Oba druhy mají svá specifika, avšak dnes začínají převaţovat dynamické mapy. Výhody webových map jsou podobné výhodám webového GIS. Zatímco nevýhody jsou spojené s médiem, na kterém jsou webové mapy uloţeny a na zařízení, která umoţňují čtení mapy. Specifickým typem webových map, které jsou většinou ukládány na server či cloudové úloţiště jsou mapové portály.
7. Mapové portály
Mapové portály jsou dnes velice rozšířené, běţný uţivatel internetu se s nimi setkává v podstatě kaţdý den. Tyto portály usnadňují uţivatelům jejich ţivot i práci.
7.1 Vymezení pojmu
Mapový portál zahrnuje tři pojmy: mapový portál, mapová aplikace a mapová úloha.
Pod mapovým portálem si můţeme představit server, který uchovává odkazy na jednotlivé uloţené mapové soubory. Mapová aplikace je vlastně soubor nástrojů a funkcí, které zároveň utvářejí grafické uţivatelské prostředí (GUI) a umoţňují tak prohlíţení samotných map.
Zatímco mapová úloha je soubor vrstev rastrových, nebo vektorových, který se týká určitého tématu (Hrejsemnou 2007).
7.2 Problémy mapových portálů
Ačkoliv mapové portály nabízí velké mnoţství funkcí, informací a dobré propojení s WWW stránkami, dle Timoneyho (2013a) je nečeká příliš dobrá budoucnost. A to z toho důvodu, ţe jsou stále provázeny několika problémy spojenými zejména s GUI, které není upraveno pro uţivatele „neodborníky“.
Prvním problémem, na který Timoney (2013a) upozorňuje, je, ţe tvůrci mapových portálů se zaměřují příliš na mapu namísto textově zaloţeného vyhledávání. Uvádí, ţe současní uţivatelé jsou jiţ zvyklí z mapových portálů, jakým je například Google Maps, na automaticky vyplňovaná vyhledávací pole. Mapový portál, který je určen i pro širší veřejnost, by tedy měl obsahovat velké a přehledné vyhledávací pole s moţností automatického doplňování.
Druhým problémem mapových portálů je obrovské mnoţství nabízených vrstev běţnému uţivateli (Mangomap 2013). Tím přeceňuje i samotného uţivatele, ţe bude výrazně manipulovat s vrstvami. Výzkum v Denveru z roku 2012 ukázal, ţe 80 % uţivatelů vyuţije raději mapu s menším počtem vrstev. Zbylých 20 % uţivatelů vyţaduje vyšší počet dat. Velký počet vrstev tedy můţe způsobit, ţe běţný uţivatel v podstatě nebude vědět, co na mapě chce hledat, a portál raději rychle opustí. Řešením tohoto problému by mohlo být spojení důleţitých vrstev v jednu tematickou mapu a poskytnutí dat volně zdatnějším uţivatelům (Timoney 2013b).
Mapové portály obvykle nesou velké mnoţství informací, sloţitá cesta k nim můţe být pro uţivatele portálu problémem, který se k poţadovaným informacím často ani nedostane. Chování obyčejného uţivatele mapového portálu, který vyhledává určité informace, musí být rychlé, intuitivní a informativní. To z toho důvodu, ţe pokud rychle
uţivatel nenajde to, co hledal, stránku raději rychle opustí. Důkazem toho je průměrný čas uţivatele strávený na mapovém portále při výzkumu z Denveru (2012), který byl 1 minutu a 43 sekund. Běţný uţivatel tedy moc času prohlíţením mapy netráví, najde poţadované informace a stránku opustí (Timoney 2013c).
Spousta dnešních portálů, ať uţ jsou vytvářeny pro veřejnost či odborníky, má lištu s mnoha nepotřebnými nástroji, které jen zabírají místo (Mangomap 2013). Uţivatelské rozhraní portálu by tak nemělo vypadat jako rozhraní desktopového GIS, které je určeno odborníkům. Uţivatelé mnohem více ocení jednoduchost pup-up legendy (info-bublin), popřípadě hypertextových odkazů umístěných v nich (Timoney 2013d).
Posledním problémem mapových portálů můţe být stahování, načítání určitých komponent, na kterých portál běţí, nebo které k fungování potřebuje. To můţe způsobit některým uţivatelům problémy. Stahování můţe být pomalé, nebo uţivatel nemusí mít práva v rámci sítě na instalaci poţadovaných doplňků, a to jej můţe odradit (Kozáková 2005).
Podobným problémem můţe být i dlouhé načítání mapy a jejích jednotlivých komponent, které můţe odradit zájem uţivatele (Timoney 2013e).
7.3 Srovnání zahraničních mapových portálů
Jelikoţ je samotná práce zaměřená na vytvoření mapového portálu FP TUL, bylo vhodné provést srovnání mapových portálů se zaměřením na univerzitní kampusy, a to především za účelem lepšího pochopení, inspirace a vyvarování se případných chyb při tvorbě vlastního portálu. Samotné hodnocení mapových portálů zahraničních univerzit bylo rozděleno do několika částí: obecné údaje, kartografické hodnocení, GUI a možnosti vlastní úpravy mapy (Kozáková 2005). Metodika Kozákové (2005) byla upravena, tak aby lépe vyhovovala srovnávaným univerzitním kampusům. Celkem bylo porovnáno 27 map univerzitních kampusů, jejich seznam je v Tab. 1. Nejvíce zastoupeny byly ve srovnání zahraniční univerzity z anglicky mluvících zemí. Celé srovnání lze vidět v Příloha 1.
Tab. 1 Seznam srovnávaných mapových portálů
Název Dostupné na adrese
Loughtborough University http://maps.lboro.ac.uk/
Michigan State University http://maps.msu.edu/interactive/
Texas A and M University http://aggiemap.tamu.edu/
University of Wiconsin - Madison http://map.wisc.edu/
Indiana University SOUTH BEND http://maps.iu.edu/SouthBend.php Yale University http://map.yale.edu/map/
Southampton Solent University http://portal.solent.ac.uk/campus/ campus-map University of Hawaii Hilo http://hilo.hawaii.edu/uhh/maps.php
University of Leeds http://www.leeds.ac.uk/site/custom_scripts/campus_map.php The University of Arizona http://parking.arizona.edu/parkingmap
Berkeley University of California http://www.berkeley.edu/map/googlemap/
Colorado State University Pueblo http://www.colostate-pueblo.edu/maps/Interactive/Pages/default.aspx University of Pennsylvania http://www.facilities.upenn.edu/maps
Technická univerzita v Liberci http://www.tul.cz/mapa.php University of Toronto http://map.utoronto.ca/
University of Colorado Boulder http://www.colorado.edu/campusmap/map.html?n=-872&w=1636 University of Washington http://www.washington.edu/maps/
Northwestern University http://maps.northwestern.edu/#latlngz=41.894%2C-87.621%2C17 The University of Iowa https://maps.facilities.uiowa.edu/flexviewer/AccessibilityOnCampus/
University of California - Irvine http://www.uci.edu/campusmap/
Tufts University http://campusmaps.tufts.edu/medford/
UC San Diego http://maps.ucsd.edu/mapping/viewer/default.htm University of Nebrasca - Lincoln http://maps.unl.edu/
Rochester Institute of Technology http://maps.rit.edu/
University of Oregon http://map.uoregon.edu/
Oregon State University http://oregonstate.edu/campusmap/
California institute of technology http://www.caltech.edu/map
zdroj: zpracováno na základě srovnávaných portálů 2014, Autor
Obecné údaje
V tomto kritériu bylo zjišťováno, zda mapové portály obsahují:
o Název mapy o Jméno autora o Rok aktualizace
o Použité zdroje a využité softwarové technologie
Uţ u obecných údajů byla objevena velice zajímavá zjištění. Jedním takovým příkladem mohou být mapy kampusů, kterým chyběl i samotný název mapy. „Bezejmenných“
map bylo celkem pět. Velkým nedostatkem zkoumaných mapových portálů byl pak rok aktualizace, název autora, pouţité zdroje a vyuţité technologie. Tyto poloţky byly většinou spojeny, pokud je tedy vůbec mapa obsahovala, do jedné souhrnné stránky „o mapě“.
V přiloţeném Graf 1 můţeme vidět, ţe autor, potaţmo kolektiv autorů portálu, byl uveden jen u necelé poloviny hodnocených map (48 %). Co se týká uvedených zdrojů, tak základní podkladové mapy byly většinou ocitovány, vyuţité softwarové technologie byly uváděny ve stejné míře jako autoři u map. Samotná data zobrazená na mapě ve většině případů nijak ocitována nebyla, nebyl popsán ani průběh vzniku, zda data vznikla digitalizací na podkladových mapách, popřípadě jakým jiným způsobem byla data získána. Je s podivem, ţe nejhůře dopadlo sledování poslední aktualizace mapy. Jen dvě mapy měly uvedený rok poslední aktualizace portálu. Tři další mapy měly uvedený alespoň rok spuštění portálu, o aktualizacích se však nezmiňovaly. Vzhledem k tomu, ţe internet je médium rychle se měnící a jiţ zmíněná jedna z hlavních výhod webových map je jejich snadná a rychlá aktualizace, měla by kaţdá webová mapa obsahovat celé datum poslední aktualizace, nebo přinejmenším rok.
Graf 1 Informace o autorovi mapy ve zkoumaných interaktivních mapách
zdroj: zpracováno na základě srovnávaných portálů 2014, Autor
Kartografické hodnocení
V rámci kartografického hodnocení byly sledovány:
o Kompoziční prvky – měřítko, legenda o Množství volitelných vrstev a jejich témata o Možnosti zoomu a navigace v mapě
o Typ mapy
o Měřítková omezení
NV této části se zaměřením na kartografické hodnocení byly s ohledem na fakt, ţe se jedná o mapy webové, vybrány jen některé z kompozičních prvků mapy – měřítko a legenda.
Ve srovnání bylo zjištěno, ţe jen pět map mělo grafické měřítko, ostatním mapy měřítko postrádaly úplně. S legendou v mapě to bylo nepatrně lepší, celkem osm map legendu mělo.
Oproti všem srovnávaným mapám se v jedné mapě objevila dokonce severka.
Jako součást kartografického hodnocení byly zahnuty témata map a počet volitelných vrstev. Počet vrstev byl v mapách velice rozmanitý, některé mapy obsahovaly jen dvě vrstvy, jiné i přes 20 volitelných vrstev. Z celkového počtu 27 zkoumaných map by byl průměr na mapu aţ 10 vrstev, coţ je pro uţivatele mapy poměrně hodně. V Graf 2 můţeme vidět mnoţství vrstev u zkoumaných interaktivních map, univerzity označené * měly vrstvy dále hierarchicky dělené. U samotných vrstev byla u pěti map pouţita měřítková omezení, která napomáhají čitelnosti mapy a ulehčují tak její čtení uţivateli vyuţívající mapu.
zdroj: zpracováno na základě srovnávaných portálů 2014, Autor
Dalšími sledovanými prvky map byla moţnost zoomu a navigace po mapě. Zoom pouţitý u map by mohl být rozdělen na statický odkrokovaný, dynamický a statický bez moţnosti zoomování. Zoom byl zajištěn posunem po vertikální ose, klikáním na + a - ,
Graf 2 Množství vrstev ve zkoumaných interaktivních mapách
u dynamického také vybráním vlastní zobrazované oblasti. Nejčastěji byl u map zastoupen statický odkrokovaný zoom.
Navigace po mapě byla téměř vţdy zajištěna posunem přímo v mapě pomocí funkce pan (ručičky), popřípadě pouţitím šipek klávesnice. Jen jediná mapa umoţňovala posun pomocí klikáním na šipky, kdy se jednalo o statickou verzi „klikací“ mapy (Obr. 3).
Obr. 3 Yale University – příklad navigace v mapě klikáním na šipky (zdroj: http://map.yale.edu/map/)
Ze sledovaných map univerzit se nejčastěji vyskytovaly mapy dynamické interaktivní. Méně zastoupeny byly mapy statické interaktivní, jedna jediná mapa by se pak řadila mezi mapy statické „klikací“. Tento výsledek potvrzuje současný trend, kdy se dynamické interaktivní mapy stávají nejţádanějším typem webových map (Kozáková 2005).
Hodnocení GUI a vlastní úpravy mapy
U grafického uţivatelského rozhraní a moţností vlastní úpravy mapy byly hodnoceny:
o Nástroje
o Seznam míst, vyhledávací pole o Tisk
o Přidávání vlastních míst, přidání oblíbených míst o Sdílení mapy
Pod poloţkou nástroje byly zahrnuty všechny funkce, které mohou být zajímavé, ale ve většině případů nejsou vyuţitelné pro běţného uţivatele. Funkce, které se v mapách objevily a které běţný uţivatel s největší pravděpodobností nevyuţije, jsou: měření vzdálenosti, kreslení a prolínání jednotlivých podkladových map. Tyto funkce spíše zabírají místo a mohou zpomalovat načítání samotné mapy. Zatímco funkce, které by uţivatelé mohli pouţít, se vyskytovaly ve velice omezené míře. Jsou to navigace, moje poloha, či hledání budov dle čísel popisných.
Další velice uţitečnou funkcí můţe být seznam míst nebo vyhledávací pole. Tyto dvě funkce se navzájem zcela nevylučují, přesto funkce se seznamem míst můţe být zcela zbytečná v případě, ţe jiţ mapa má plně funkční vyhledávací pole propojené s databází.
V hodnocených mapách se často vyskytovala varianta se s abecedně řazeným seznamem míst a vyhledávacím políčkem, které však nebylo schopné vyhledat prvky přímo zobrazené v mapě, pak je ovšem takovéto vyhledávací pole zcela zbytečné, neplní-li ani zdaleka svou funkci.
Velké mnoţství map nabízelo moţnost tisku přímo vybraného mapového výřezu, ve většině případů tisk podporoval pouze mapový výřez bez legendy a měřítka. Tisk map byl u některých map nejlépe vyřešen odkazem na celkovou mapu kampusu ve formátu PDF s moţností tisku. Zaznamenávání oblíbených míst uţivatele poskytovaly pouze dvě mapy.
V obou případech mapa pouze ukládala body, které jiţ byly do mapy zanesené, do oblíbených poloţek. Formu sdílení mapy nabízelo celkem sedm map, a to buď přes hypertextový odkaz, zasláním na e-mail s vlastním textem, nebo přímo jako zdrojový kód na stránky jakéhokoliv uţivatele mapy.
Ze srovnání mapových portálů zahraničních univerzit je zřejmé, ţe i v dnešní moderní době nejsou dodrţovány ani základy pro tvorbu webových map, kdy by mělo být jiţ samozřejmostí, ţe výsledná mapa má uveden název, autora, rok aktualizace a zdroj dat.
Podobným způsobem nejsou dodrţovány ani kartografická pravidla, například tím, ţe nejsou pouţívána měřítková omezení, je i částečně sníţena uţivatelova schopnost číst v mapě.
8. Identifikace koncového uživatele
Identifikace koncového uţivatele je jeden z hlavních cílů při tvorbě mapového portálu FP TUL. Samotný proces identifikování budoucích uţivatelů je důleţitý pro stanovení skupin uţivatelů a person, které mají klíčovou roli při návrhu a tvorbě samotné webové mapové aplikace, která musí být navrţena tak, aby co nejvíce vyhovovala právě poţadavkům a představám uţivatele.
8.1 Výsledky dotazníkového šetření
8.1.1 Otázky
Dotazník byl sestaven z otázek, které se týkaly samotné identifikace uţivatele, dále byly zacíleny na určité aspekty chování uţivatele v mapě, vyuţití některých nástrojů při
„práci“ s mapou uţivatelem a nakonec na představy uţivatele o mapovém portálu FP TUL.
V dotazníku byly pouţity všechny tři typy otázek, tj. uzavřené, polouzavřené a otevřené.
Dotazník byl zároveň větvený (obsahoval filtrační otázky).
1. Zvolte pohlaví a. Muţ b. Ţena 2. Vyberte věk
a. 19 a méně b. 20 – 26 c. 27 – 40 d. 41 a více
3. Jaké je Vaše povolání? (polouzavřená otázka) a. Student TUL
b. Zaměstnanec TUL c. Jiné, jaké?
4. Na jaké fakultě studujete/ pracujete?
5. Jaký obor studujete – v jakém pracujete? (otevřená otázka) 6. Pouţíváte webové mapy? (otázka větvící)
a. Ano (pokračování otázkou č. 7) b. Ne (pokračování otázkou č. 14)
7. Pokud ano, co nejčastěji vyhledáváte? (otevřená otázka) 8. Jak pouţíváte zoom v mapě?
a. Rolováním kolečka myši b. Klikáním na + a –
c. Oba zmíněné 9. Jak se pohybujete v mapě?
a. Pomocí „ručičky“
b. Pomocí šipek na klávesnici c. Klikáním na šipky
10. Jak často vyuţíváte funkci měření vzdálenosti v mapě?
a. Vţdy b. Často c. Občas d. Jen jednou e. Nikdy
11. Vyuţili jste někdy moţnost tisku webové mapy? (otázka větvící) a. Ano (pokračování otázkou č. 12)
b. Ne (pokračování otázkou č. 13)
12. Pokud ano, měla vytištěná mapa měřítko i legendu?
a. Ano, měřítko i legendu.
b. Ne, jen měřítko.
c. Ne, jen legendu.
d. Nevím, nepamatuju si.
13. Myslíte si, ţe by vytištěná mapa měla mít měřítko a legendu?
a. Ano, oba.
b. Ne, jen měřítko.
c. Ne, jen legendu.
d. Ţádný, oba jsou zbytečné.
14. Jaké informace byste hledali na mapovém portálu FP TUL? (otevřená otázka) 15. Jaké konkrétní místo by podle Vás v mapovém portálu FP TUL nemělo
chybět? (otevřená otázka) 8.1.2 Výsledky
Dotazníkové šetření, které bylo publikováno na serveru vyplňto.cz celkem vyplnilo 112 respondentů. Během šetření byla snaha získat vypovídající počet respondentů z řad studentů, tak i zaměstnanců Technické univerzity v Liberci.
Pohlaví a věk dotazovaných
Graf 3 Zastoupení pohlaví respondentů v %
(zdroj: vlastní zpracování z dat dotazníku 2014, Autor)
Ze 112 respondentů bylo 67 % dotazovaných ţenského pohlaví, zatímco zbylých 33 % byli muţi (Graf 3). Z toho můţe vyplývat, ţe na pedagogické fakultě v Liberci je i vyšší zastoupení ţen.
Graf 4 Věkové zastoupení respondentů v %
(zdroj: vlastní zpracování z dat dotazníku 2014, Autor)
Pokud se jedná o věk dotazovaných respondentů, který je zachycen v Graf 4, tak jsou dotazovaní rozřazeni do tří skupin, ve věku 20–26 let bylo 88 % dotazovaných, další skupinou jsou respondenti ve věku 27–40, kterých na otázky odpovědělo celkem 7 %, poslední skupinu ve věku 40 a více tvořilo 5 %.
Povolání, fakulta a obor studia dotazovaných
U moţnosti povolání měli dle předpokladů největší zastoupení studenti Technické univerzity (90 %), poté zaměstnanci TUL, kteří tvořili 7 % dotazovaných, zbylá 3 % vyplnili absolventi TUL.
33%
67%
Zastoupení pohlaví respondentů v %
Muži Ženy
88%
7% 5%
Věkové zastoupení respondentů v %
20 - 26 27 - 40 40 a více
Otázka na výběr fakulty byla stanovena vzhledem k názvu práce (mapový portál FP TUL), kdy byl sběr dat zaměřen na respondenty spojené s FP. Několik respondentů, kteří vybrali jinou moţnost neţ FP, nebyli započítání do celkového vyhodnocení, a to kvůli snaze zachovat dotazník objektivní, jelikoţ se jednalo o velice malý a neprůkazný počet respondentů.
Graf 5 Zastoupení oborů mezi respondenty
(zdroj: vlastní zpracování z dat dotazníku 2014, Autor)
Obor studia byl další otázkou na respondenty. Jelikoţ studium na FP můţe probíhat dvouoborově, vyskytlo se mnoho různých kombinací. Z toho důvodu byl pro sjednocení informací zohledněn vţdy jeden obor. Zjištěná data jsou prezentována v přiloţeném Graf 5.
Nejvíce byli zastoupeni respondenti z oboru geografie (33), dále anglický jazyk (32), humanitní studia (30). Naopak nejmenší zastoupení respondentů bylo z oborů matematika (2) a informatika (4). Tato čísla jsou však jistě ovlivněna niţším počtem studentů v daných oborech.
Použití webových map, vyhledávání ve webových mapách, použití zoomu, pohyb v mapě a měření vzdálenosti
V době internetu je moţné předpokládat, ţe webové mapy pouţívá prakticky kaţdý.
Vypovídají o tom i výsledky dotazníku, podle kterého 97 % respondentů webové mapy pouţívá, zbylá 3 % dotazovaných odpověděli, ţe webové mapy nepouţívají.
V následující otázce respondenti odpovídali na to, co ve webových mapách nejčastěji vyhledávají. Jednalo se o otevřenou otázku, dotazovaní tak mohli napsat v podstatě cokoliv.
Respondenti tak uváděli i několik informací zároveň. Často vyhledávané informace bychom mohli rozdělit do dvou skupin – plánování a měření trasy a vyhledávání míst. Funkcionalita
32
13 5
16 30
4 11
33 23
10 2
8
0 5 10 15 20 25 30 35
počet respondentů
Zastoupení studovaných oborů mezi respondenty
plánování a měření trasy byla zmíněna ve 46 odpovědích. Z toho osm respondentů se vyslovilo pro vyhledávání cyklotras. Dotazovaní dále velice často vyhledávají ve webových mapách konkrétní adresy míst (34), 28 respondentů uvedlo vyhledávání zajímavých míst a destinací, kam se chystají na výlet. Poměrně překvapivě se mezi vyhledávanými informacemi objevily i informace potřebné ke studiu, a to v počtu 18, kdy respondenti uvedli, ţe vyhledávají například místo pro nákup pomůcek do školy, jednotlivé budovy TUL, kde mají vyučování, kde budou vykonávat praxi či podklady pro GIS. Další vyhledávaná místa byla zastoupena jen v několika responsích, jako například zastávky MHD (6), sportoviště (4), restaurace (3), knihovny a knihkupectví (3).
Další otázka byla jiţ zaměřena na uţivatelovo chování v mapě, konkrétně na pouţívání zoomu. Polovina (53 %) dotazovaných zodpověděla, ţe pro pohyb v mapě pouţívá rolování kolečka myši. Celkem 29 % respondentů pouţívá jako zoom v mapě oba moţné způsoby, tedy jak rolování kolečkem myši, tak zoom pomocí klikání na + a –. Zbylých 18 % respondentů pouţívá pro zoom mapy pouze klikání na + a –.
Graf 6 Pohyb v mapě
(zdroj: vlastní zpracování z dat dotazníku 2014, Autor)
U otázky, která se týkala pohybu uţivatele v mapě, bylo moţné zvolit více moţností.
Na základě toho, lze v Graf 6 vidět, ţe nejpouţívanější pohyb v mapě je s 93 odpověďmi pomocí „ručičky“. Mezi zbylými dvěma způsoby pomocí šipek na klávesnici a klikáním na šipky, nejsou přílišné rozdíly, klávesnice byla zastoupena 17 responsemi, šipky 13. Pokud bychom chtěli sledovat, jak se jednotliví uţivatelé chovají při práci s mapou, tak 70 % uţivatelů se pohybuje pouze pomocí ručičky, 5 % respondentů pouţívá pro pohyb v mapě jen klikání na šipky a 4 % jen pomocí šipek na klávesnici. Ručičku dále pouţívá 10 % uţivatelů v kombinaci s klikáním na šipky (3 %), nebo s klávesnicí (7 %). Uţivatelé, kteří kombinují všechny tři moţnosti (2 %), a uţivatelé, kteří kombinují klikání na šipky a pouţití klávesnice (2 %), tvoří celkem 4 %.
93
17 13
0 20 40 60 80 100
Pomocí "ručičky" Pomocí šipek na klávesnici
Klikáním na šipky
počet odpovědí
Pohyb v mapě
Graf 7 Měření vzdálenosti v mapě
(zdroj: vlastní zpracování z dat dotazníku 2014, Autor)
Otázka č. 10 - Jak často využíváte měření vzdálenost v mapě? (Graf 7). Respondenti nejčastěji volili moţnosti „občas“ (44 %) a „často“ (35 %). Zbylé tři odpovědi tvoří 21 %, z toho 4 % respondentů tvrdí, ţe vyuţívají měření vzdálenosti vţdy, 7 % dotazovaných funkci měření vzdálenosti vyuţilo jen jednou. Nikdy tuto funkci nepouţilo 10 % respondentů.
Možnosti tisku webové mapy, kompoziční prvky vytištěné mapy
Tisku webové mapy se týkaly tři otázky, první z nich se zajímala o to, zda jiţ respondent někdy zkoušel tisknout webovou mapu. V tomto případě nadpoloviční většina (61 %) odpověděla, ţe ano, zbylých 39 % tisk webové mapy dosud nevyuţilo.
V další otázce, která se zaobírala tiskem webové mapy, měli dotazovaní odpovědět, zda jejich vytištěná mapa obsahovala jedny ze základních kompozičních prvků mapy, tj. měřítko, legendu. Tato otázka se zobrazila pouze 61 % respondentům, kteří u předchozí otázky zvolili moţnost, ţe tisk webové mapy jiţ vyuţili. Více neţ polovina dotazovaných (54 %) volila moţnost „nevím, nepamatuji si“. Tento jev by mohl naznačovat, ţe kompoziční prvky v mapě zřejmě nejsou příliš sledovány. Druhá nejčastěji (31 %) respondenty zvolená odpověď u této otázky byla, ţe vytištěná mapa obsahovala pouze měřítko. Zatímco 15 % dotazovaných zodpovědělo, ţe jejich mapa obsahovala měřítko i legendu. Zajímavým jevem u této otázky je, ţe nikdo nezvolil moţnost, kdy jejich vytištěná mapa měla jen legendu.
4%
35%
44%
7%
10%
Využití možnosti měření vzdálenosti v mapě v %
Vždy Často Občas Jen jednou Nikdy
Graf 8 Měla vytištěná mapa obsahovat měřítko a legendu?
(zdroj: vlastní zpracování z dat dotazníku 2014, Autor)
Jak lze vidět v Graf 8, poslední otázka na tisk webových map se týkala názoru dotazovaných, zda by podle nich měla vytištěná mapa obsahovat měřítko a legendu.
Nadpoloviční většina (67 %) si myslí, ţe by vytištěná mapa měla obsahovat oba kompoziční prvky. Pouze 14 % respondentů si myslí, ţe stačí měřítko, zatímco podle 8 % u vytištěné mapy stačí jen legenda. Zbylých 11 % dotazovaných si myslí, ţe oba kompoziční prvky jsou zbytečné.
Představa uživatelů o mapovém portále, jaká místa by neměla chybět
Otázky č. 14 a č. 15 zůstaly otevřené, zejména z toho důvodu, aby se případní budoucí uţivatelé mohli sami podělit o místa, která by podle nich v mapě neměla chybět. Někteří svým přispěním tak sami napomohli vytvořit obdobu USE-IT mapy. USE-IT je mapa, která je vytvořena za přispění lidí z dané lokality, kteří například vědí, co se v daném městě děje, kde je dobré se najíst či která místa navštívit.
U otázky č. 14 se respondenti vyjadřovali, co by hledali v mapovém portálu FP TUL.
Nejčastější odpovědí (50) dotazovaných byly budovy TUL, kde leţí a jaká výuka na nich probíhá. Dále by respondenty nejvíce zajímaly moţnosti parkování (43) u těchto budov, jeho cena a počet volných míst. Další odpovědí, která se často vyskytovala (25), bylo občerstvení, zejména pak umístění menz, hospod, barů, restaurací v okolí budov TUL. V jejich okolí by respondenti také hledali zastávky veřejné dopravy (21), popřípadě i trasy mezi jednotlivými budovami a mezi budovami a zastávkami (11). Z témat, která jsou úzce spjata s FP TUL, by dotazovaní hledali fakultní školy v sedmi případech a ve 14 případech knihovny. Celkem 10×
se v odpovědích objevila místa pro odpočinek, jako jsou parky, a zároveň vhodná místa pro sportovní aktivity. Jen pět responsí obsahovalo odpověď, ţe by uţivatelé v mapovém portálu FP TUL hledali obchody, dva dotazovaní by zde hledali WIFI pokrytí a stejný počet by hledal bankomaty v okolí TUL. Ze všech respondentů jich 12 zodpovědělo, ţe neví, či si neumí příliš představit, co by bylo předmětem jejich vyhledávání na mapovém portálu.
8% 67%
14%
11%
Vyjádření respondentů zda by vytištěná mapa měla obsahovat měřítko a legendu
Ano, oba.
Ne, jen legendu.
Ne, jen měřítko.
Žádný, oba jsou zbytečné.
Účelem poslední otázky dotazníku bylo zjistit, která místa by podle dotazovaných neměla chybět ve výsledném mapovém portálu. Nejčastější odpověď (29) se týkala občerstvení v okolí TUL. Mezi jmenovanými místy i s adresou byly například kavárna Bez konceptu, Restaurace U Balcarů, hospůdka Sport Závora, Dobrá čajovna, Pizzerie Franko, vegetariánská restaurace Ánanda, ZUZU KEBAB a další. Dalšími často uváděnými místy byly koleje a budovy TUL (23), ve 12 odpovědích se objevily zařízení pro sportovní vyţití - bazén, koupaliště Vápenka, lanové centrum, fotbalové hřiště, Janico wellness. Dotazovaní ve 13 případech uvedli, ţe nesmí chybět kulturní zařízení, tedy divadla, galerie, muzeum a kina. V dalších devíti odpovědích respondenti uvedli buď univerzitní knihovnu (3), nebo krajskou vědeckou knihovnu (6), další čtyři uvedli knihkupectví, například knihkupectví a antikvariát Fryč. Několik respondentů (15) uvádělo různé významné body v krajině (landmarks), jako zoo, botanickou zahradu, Liberecká výšinu či přehradu. Celkem 15 dotazovaných se vyjádřilo tak, ţe dané místo nezná natolik, aby určitá místa mohli doporučit.
8.2 Skupiny uživatelů
U takového projektu, jako je mapový portál FP TUL, je velmi nepochybné, ţe by významná část koncových uţivatelů byla tvořena širokou veřejností. V okruhu cílových uţivatelů budou nepochybně zastoupeni především lidé s určitou vazbou na FP TUL.
Výhodou webových map je, ţe díky publikaci na internetu jsou zdarma dostupné pro mnoţství cílových uţivatelů a mohou se tak lépe šířit.
Návrh jednotlivých skupin uţivatelů vychází především z minulého, současného a případně budoucího spojení uţivatele s Fakultou přírodovědně-humanitní a pedagogickou.
U skupin uţivatelů, jako jsou studenti, lze předpokládat šíření odkazu na aplikaci pomocí sociálních sítí, zatímco u zaměstnanců fakulty např. pomocí emailu.
skupiny uživatelů
potenciální/
budoucí student
student prezenčního
studia
student kombinované
ho studia absolvent
zaměstnanec FP
Obr. 4 Skupiny uživatelů
8.3 Persony
Persony nám jasně pomáhají vymezit, kdo je a kdo není koncovým uţivatelem vytvářeného produktu (Adlin a Pruitt 2010). Persony jsou často spojovány s webovým designem i z tohoto důvodu byly aplikovány na mapový portál, který bude rovněţ fungovat na webu. Persony jsou neocenitelným pomocníkem, který pomáhá při rozhodování o tom, jak by měl výsledný produkt vypadat a jak jej přizpůsobit potřebám konkrétních osob. Tito konkrétní lidé jsou pouze smyšlení a jsou sestavováni na základě získaných dat. U person je definováno jejich jméno, věk, pohlaví, způsob řešení problému, jejich orientace v daném tématu, popřípadě technické dovednosti a poţadavky. Persony mají svůj vlastní příběh, v němţ je popsáno, jak s produktem pracují či jak jej vyuţívají.
Persony pro Mapový portál FP TUL Jan, 20 let – student geografie
Jan je studentem oboru geografie na FP TUL v Liberci. Počítač pouţívá téměř neustále ať jiţ na hry, či školní úkoly. Jeho notebook má dobrou hardwarovou konfiguraci a software, se kterým Jan neměl nikdy ţádný problém. Často však pouţívá i svůj smarphone k prohlíţení internetu a dohledávání informací. Mezi předměty má i GIS a s mapami si dobře rozumí, u interaktivních map rád zkouší jejich nejrůznější funkce. Pro navigaci v mapě pouţívá ručičku a pro zoom vyuţívá kolečko myši. Neţ se zorientuje v oblasti kampusu, pouţívá zpočátku mapový portál v mobilním telefonu prostřednictvím mobilního internetu.
Vyhledává tedy zejména budovy TUL, knihovny a sluţby, kdyţ potřebuje určité pomůcky do školy, nebo jen něco vytisknout. Jan není z Liberce a přes týden je ubytovaný na kolejích, takţe mapu vyuţívá k vyhledání pro něho atraktivních sportovišť v jejich okolí.
Lucie, 24 let – studentka českého jazyka a dějepisu
Lucie je studentka „negeografického“ oboru v kombinaci českého jazyka a dějepisu.
Počítač pouţívá zejména pro seminární práce do školy, celkově počítačům moc nerozumí, proto je ráda, kdyţ nemusí nic stahovat a instalovat. Pro navigaci v mapě pouţívá ručičku, nebo šipky na klávesnici, tak jak je zvyklá z Mapy.cz či Google map, podobně je to i se zoomem u kterého někdy kliká na + a –, jindy pouţívá kolečko myši. Mapy ve svém smartphonu nepouţívá, mapu si raději vytiskne. Jestli má mapa legendu a měřítko, je jí ve skutečnosti jedno, je pro ni důleţité, aby byla schopná z mapy vyčíst vše, co potřebuje. Do školy kaţdý den dojíţdí a po škole doučuje český jazyk, proto vyhledává místa, jako jsou například archiv, knihovny, studovny či kavárny, kde se můţe v klidu učit a doučovat ostatní u šálku čaje či kávy. Dalším cílem jejího vyhledávání ve webových mapách mohou být moţnosti stravování za studentské ceny.
