Finanční služby pro zajištění na stáří

59  Download (0)

Full text

(1)

Finanční služby pro zajištění na stáří

Bakalářská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management

Studijní obor: 6208R175 – Ekonomika a management služeb - Finanční a pojišťovací služby

Autor práce: Markéta Jančíková

Vedoucí práce: Ing. Karina Tatek Benetti, Ph.D.

(2)
(3)
(4)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(5)

Anotace

Tato bakalářská práce na téma „Finanční služby pro zajištění na stáří“ je zaměřena na spořící a investiční produkty na českém trhu, které mohou zajistit optimální výši příjmu v důchodovém věku, včetně produktu doplňkového penzijního spoření náležícího do důchodového systému České republiky. V práci budou nejprve představeny a legislativně vymezeny vybrané finanční produkty a následně budou v rámci modelových kalkulací analyzovány. Komparace bude založena na srovnání konečných naspořených hodnot s cílem zjistit, zda je výhodnější začít spořit na stáří v mladém nebo v pokročilém věku. Konečné zhodnocení produktů probíhá z hlediska výše koncové hodnoty účtu a podílových jednotek a podle možné pobírané renty měsíčně.

Klíčová slova

doplňkové penzijní spoření, důchodové pojištění, důchodový systém, kolektivní investování, penzijní připojištění se státním příspěvkem, životní pojištění

(6)

Annotation

This bachelor thesis on "Financial Services for Ensuring to Old Age" is focused on savings and investment products on the Czech market, which can ensure the optimal level of income at retirement age, including supplementary pension savings belonging to the pension insurance system of the Czech Republic. The work will present and legislatively define selected financial products and afterwards will analyze them in model calculations. The comparison will be based on final saved values to see if it is better to start saving on in a young or advanced age. Final product valuation takes place in terms of the amount of end values of accounts and share units and the possible rent per month.

Key words

collective investment, life insurance, pension insurance, pension system, retirement supplementary insurance with state contribution, supplementary pension savings

(7)

Obsah

Seznam obrázků ... 9

Seznam tabulek ... 10

Seznam použitých zkratek ... 11

Úvod ... 12

1 Úvod do důchodové problematiky a definování základních pojmů ... 14

1.1 Aktuality důchodové problematiky ... 14

1.2 Vymezení základních pojmů ... 15

2 Důchodový systém v ČR ... 16

2.1 I. pilíř – povinné důchodové pojištění ... 16

2.2 II. pilíř – penzijní spoření ... 20

2.3 III. pilíř – doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění ... 21

2.3.1 Výše státního příspěvku a jiné výhody ... 23

2.3.2 Vyplacení naspořených prostředků ... 24

3 Další vybrané finanční produkty ... 26

3.1 Kolektivní investování ... 26

3.1.1 Legislativní vymezení pojmů ... 27

3.1.2 Klasifikace fondů kolektivního investování ... 28

3.1.3 Rozlišení investičních strategií a rizik ... 29

3.2 Životní pojištění ... 31

3.2.1 Klasifikace skupin životních pojištění ... 31

3.2.2 Daňové zvýhodnění životního pojištění a zhodnocení peněz ... 32

3.2.3 Životní pojištění v České republice ... 33

4 Komparativní studie modelových situací ... 35

4.1 Vymezené parametry kalkulací ... 35

4.2 Modelace doplňkového penzijního spoření... 36

4.2.1 Kalkulace pro dobu spoření 40 let ... 38

4.2.2 Kalkulace pro dobu spoření 20 let ... 39

4.3 Modelace kolektivního pravidelného investování... 40

4.3.1 Kalkulace pro dobu investování 40 let ... 42

4.3.2 Kalkulace pro dobu investování 20 let ... 43

4.4 Modelace životního pojištění ... 43

(8)

4.4.1 Kalkulace 40 let ... 46 4.4.2 Kalkulace 20 let ... 47 4.5 Porovnání naspořených hodnot namodelovaných finančních produktů pro obě délky spoření ... 48 Závěr ... 53 Citace ... 55

(9)

Seznam obrázků

Obrázek 1: Průměrná délka pobírání starobního důchodu u obou pohlaví celkem ... 20 Obrázek 2: Struktura pojistného trhu – životní pojištění ... 34 Obrázek 3: Meziroční změny upraveného předepsaného pojistného v životním pojištění . 34 Obrázek 4: Srovnání celkových naspořených hodnot bez poplatků ... 50 Obrázek 5: Srovnání pravděpodobné měsíční renty bez poplatků ... 51

(10)

Seznam tabulek

Tabulka 1: Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1977 ... 19

Tabulka 2: Státní příspěvek na doplňkové penzijní spoření od ledna 2013 ... 24

Tabulka 3: Reálné roční výnosy fondu a průměrné roční zhodnocení ... 37

Tabulka 4: Přehled sazeb srážkové daně u dávek z doplňkového penzijního spoření ... 38

Tabulka 5: Kalkulace doplňkového penzijního spoření pro dobu spoření 40 let ... 39

Tabulka 6: Kalkulace doplňkového penzijního spoření pro dobu spoření 20 let ... 40

Tabulka 7: Kalkulace pravidelného investování po dobu investování 40 let ... 42

Tabulka 8: Kalkulace pravidelného investování po dobu investování 20 let ... 43

Tabulka 9: Poplatky za správu fondů a celková nákladovost fondů ... 45

Tabulka 10: Kalkulace životního investičního pojištění s pojistnou dobou 40 let ... 46

Tabulka 11: Kalkulace životního investičního pojištění s pojistnou dobou 20 let ... 47

(11)

Seznam použitých zkratek

a anuita

ALLIANZ Allianz pojišťovna, a. s.

APS ČR Asociace penzijních společnost ČR ČAP Česká asociace pojišťoven

ČSOB Československá obchodní banka ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení ČSÚ Český statistický úřad

EUR euro

FIFO metoda First In First Out

HDP hrubý domácí produkt (Gross Domestic Product)

i úroková sazba

Kč koruna česká

m měsíc

m úročení probíhá m-krát ročně n počet let, po který se kapitál úročí

OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development)

p. a. roční úrokové období (per annum) PV současná hodnota (present value)

r rok

TER ukazatel celkových nákladů (Total Expense Ratio)

UCITS směrnice o kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (undertakings for collective investment in transferable securities) USD americký dolar

ZISIF Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech

(12)

Úvod

Problematika penze a její výše v důchodu se dotýká všech, ať dospělých se stabilní prací, tak mladých, například po dokončení studia. Právě mladí lidé většinou nemyslí na vzdálenou budoucnost, protože je živili rodiče a poté, co mají své vlastní příjmy, tak se zaměří na uspokojování svých potřeb. A když se člověk dostane do bodu, kdy má dostatek vlastních příjmů, měl by se začít zabývat otázkou, jak se zabezpečit na dobu důchodového věku.

Nedá se spoléhat na základní penzijní pojištění, které je průběžně financováno ze sociálního pojištění, že nám zajistí dostatečný příjem v důchodu samo o sobě.

Udržitelnost penzijního systému značně závisí na budoucím demografickém vývoji, avšak v současnosti se ví, že s rostoucí střední délkou života a zejména díky nízké porodnosti populace České republiky celkově stárne. Na vyplácení stejné výše důchodů z důchodového pojištění není v penzijním systému dostatečné množství peněz.

Alternativními kroky s cílem změnit tuto situaci jsou omezení státních výdajů, nebo zvýšení odvodu státního pojištění, přičemž ani jedna z variant není všeobecně populární. Což značí, že výplaty důchodů z penzijní pojištění budou pravděpodobně dále klesat.

Bakalářské práce je zaměřena na zmapování důchodového systému v České republice a představení vybraných finančních a investičních produktů na českém trhu, které poskytují možnost získání příjmů ke státní penzi v důchodovém věku. Cílem této práce je vyhodnocení výsledků modelových kalkulací jednotlivých produktů jako možnosti individuálního zajištění na stáří a zároveň má práce za úkol potvrdit předpoklad, že nejvýhodnější věk pro zahájení spoření na důchod je co nejnižší, tím je myšlena doba, kdy jedinec dosáhne prvního stabilního příjmu.

Obsahem první kapitoly je představení a úvod do důchodové problematiky, nastínění aktuálního stavu finančního hospodaření z pohledu dlouhodobého spoření a státních výdajů na penze, a určení základních pojmů spojených s finančním trhem

Druhá kapitola je zaměřena na samotný důchodový systém České republiky.

Jsou popsány tří pilíře, z kterých je důchodový systém složen, a upraveny vzhledem k novým úpravám v legislativě. Nejdříve je penzijní systém vymezen z historického

(13)

Další kapitola představuje vybrané finanční a investiční produkty pro tuto práci, a jsou jimi: kolektivní investování ve formě pravidelného investování a životní pojištění s investiční složkou. Tyto produkty nabízejí další z možností, kam investovat a kde spořit finanční prostředky jednotlivce pro zajištění na solidní důchod. Oba produkty jsou charakterizovány v rámci legislativy, jsou vymezeny způsoby a výhody vyplácení naspořených a investovaných prostředků a jsou vymezeny pojmy, které jsou stěžejní pro porovnání těchto produktů v rámci modelových kalkulací.

Čtvrtá kapitola je už zaměřena na praktické vypracování modelových kalkulací produktu doplňkového penzijního spoření, kolektivního investování a životního investičního spoření. Před vypracováním a kalkulací konkrétních situací byly stanoveny parametry pro správné a hodnotově významné srovnání konečných naspořených částek.

Pro získání výsledku, který souvisí s cílem práce byly pro každý produkt nastaveny dvě doby spoření – spoření a investování po dobu 20let a po dobu 40let. V rámci subkapitol byly analyzovány produkty doplňkového penzijního spoření a pravidelného investování společnosti Československé obchodní banky, a. s. a produkt životního pojištění společnosti Allianz pojišťovny, a. s. Společnost Allianz pojišťovna, a. s. byla pro tuto práci vybrána z důvodu pracovní pozice odborného konzultanta, přičemž Československá obchodní banka, a. s. zahrnuje dva produkty, jelikož mají k dispozici online kalkulačky na svých webových stránkách i s potřebnými údaji.

Závěr čtvrté kapitoly je zaměřen na konečné srovnání a vyhodnocení nasbíraných hodnot v rámci komparativní studie. Zhodnocení také nabízí nejvýhodnější finanční produkt pro zajištění individuálních příjmů na stáří s ohledem na analyzované výhody i nevýhody.

(14)

1 Úvod do důchodové problematiky a definování základních pojmů

Plánování a odhadnutí příjmu v důchodu je důležité. Je potřeba stanovit si, kolik peněz chce jednotlivec obdržet jako pravidelný důchod, a jakými prostředky tohoto cíle dosáhnout. Na trhu existuje mnoho různých finančních produktů, které pomáhají se zajištěním na stáří z finančního hlediska. Není rozumné spoléhat pouze na stát, čímž je myšleno povinné důchodové pojištění, nýbrž nejlepší variantou je přesunout část svých likvidních prostředků do produktů jako doplněk ke zmíněnému pojištění.

OECD Pensions Outlook (2016) se zaměřuje na přípravu lidí na stáří z finančního hlediska a rozebírá, zda v některých případech nižší finanční gramotnost lidí neovlivňuje rozhodování v této oblasti. Mnoho lidí si neuvědomuje, že mohou v důchodu dosáhnout na mnohem nižší příjem, než čekali, a někteří pro přilepšení si do budoucna jednoduše nedělají žádné kroky.

1.1 Aktuality důchodové problematiky

Současně se české ekonomice daří – hrubý domácí produkt (HDP) roste nejrychleji v Evropě a zaměstnanost je v rekordních číslech, také průměrný příjem obyvatelstva se navyšuje, což udává Asociace penzijních společností České republiky ve zprávě z ledna 2018. Dle uvedené prognózy Ministerstva financí ekonomika poroste přibližně stejným tempem jako minulý rok a inflace by se měla pohybovat okolo inflačního cíle České národní banky. Podle odborníků by lidé měli tuto dobu ekonomického růstu využít k tvorbě finanční rezervy, jelikož při ekonomickém poklesu bude těžší si peníze odkládat na spoření (APSČR, 2018).

Zpráva z února 2018 udává, že důchodový systém se po osmi letech poprvé minulý rok dostal ze schodku. Důvodem je, že se na penze vybralo o 0,9 miliardy Kč víc, než se na ně vyplatilo. Podle České správy sociálního zabezpečení na odvodech přiteklo 405,3 miliardy Kč, což je právě důvodem vysoké zaměstnanosti a růstu výdělků (ProQuest, 2018).

(15)

1.2 Vymezení základních pojmů

Stěžejním pojmem v souvislosti se zajištěním na stáří je finanční plánování. To zahrnuje především vytyčení cíle a pro jeho dosažení nashromáždění finančních prostředků, tedy peněz. Finančních cílů je často vytyčeno více najednou, z tohoto důvodu je potřeba na konkrétní cíl přiřadit určitý zdroj peněz.

Při stanovení cílů a zdrojů je důležité uvědomit si rizika, která se během života mohou vyskytnout a zdroje peněz. Zajištění rizik pojištěním pomůže například v případech, kdy jedinec přijde o majetek nebo o příjem, a plán se nedaří plnit (Syrový a Tyl, 2014).

Vytváření finančních rezerv je úzce spojeno s finančním plánováním. Je tím myšleno odkládání peněz, které budou potřeba na vymezené životní plány zítra, za dva až třeba deset let. Finanční rezervy se dělí na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Krátkodobé rezervy musí být operativní, k dispozici, kdyby byly potřeba na nečekané výdaje. Střednědobé rezervy pokrývají plány, které jsou vytvořené na dobu dvou až pěti let. Dlouhodobé pokryjí výdaje plánované za pět a více let, čímž může být právě zajištění peněz na stáří (Partners, 2013).

Inflaci v tržním hospodářství lze chápat jako růst cen za zboží a služby obecně, ne pouze v jednotlivých případech. Český statistický úřad měří míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen, vyjadřující procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců.

Tato míra inflace se bere v úvahu především při propočtu reálných mezd. (ČSÚ, © 2018).

Při dlouhodobém plánování se počítá s tím, že ceny zůstanou stejné, hodnoty jsou tedy reálné, nikoli nominální. Při počítání v nominálních cenách by se hodnoty cílů, příjmy a výdaje musely navyšovat o inflaci, což je složitý proces. Proto je jednoduší inflaci vynechat a počítat s tím, že ceny se nezmění a hodnota cílů bude stejná. Pro aktuální výhled je možné aktualizovat plán a přizpůsobit se inflaci, která zvýší příjmy, výdaje i hodnotu cílů (Syrový a Tyl, 2014).

S širokou nabídkou finančních produktů je pro klienta mnohdy těžké posoudit, jak jsou nákladné. K tomuto zhodnocení je možné využít ukazatele nákladovosti produktů, z nichž je nejdostupnější ukazatel celkových nákladů Total Expense Ratio (TER).

Pomocí tohoto ukazatele je pro běžného investora možné zjistit, jakou hodnotu z vložených prostředků zaujímají náklady. Ukazatel celkových nákladů je poměrem celkových provozních nákladů k průměrné hodnotě aktiv, přičemž do provozních nákladů spadají všechny poplatky a další náklady spojené se správou fondu za jeden rok.

(16)

2 Důchodový systém v ČR

Důchodový systém v České republice se v současné době skládá ze dvou pilířů – I. pilíř důchodového pojištění a III. pilíř doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění.

II. pilíř Důchodového spoření byl zrušen ke dni 1. 1. 2016, kdy nabyl platnost zákon č. 376/2015 Sb., o ukončení důchodového spoření. Zrušením systému důchodového spoření se doplňkové penzijní spoření stává jediným systémem individuálního spoření na stáří (Ministerstvo financí ČR b), 2016).

Důchodový systém České republiky byl vytvořen roku 1995 a zákon o důchodovém pojištění nabyl účinnosti dne 1. 1. 1996 a jeho hlavní funkcí je tzv. průběžný systém, který se vyznačuje mezigenerační solidaritou. Tato funkce je součástí prvního pilíře a zásadním prvkem je důchodový účet, který je součástí státního rozpočtu (Partners, 2017).

Rytířová (2013) uvádí, že v dnešní době je přibližně 95 % příjmů důchodců tvořeno příjmy od státu, tedy z prvního pilíře. Do budoucna je tento systém neudržitelný, státní důchody budou totiž postupně klesat. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (b), 2017) uvádí, že za třicet let je možně, že se státní důchody budou pohybovat mezi 6 500 Kč a 7 500 Kč měsíčně. Budoucí důchodci budou muset mít tedy k dispozici i jiné zdroje finančních prostředků, protože tento příjem nemusí stačit k plnohodnotnému životu.

Pro vytvoření dalších finančních zdrojů pro dobu odchodu do důchodu podle Rytířové (2013) slouží právě třetí pilíř důchodového systému. Tento pilíř je pouze soukromým prostředkem k nabytí příjmů na stáří, ale stát jej podporuje pomocí státních příspěvků.

2.1 I. pilíř – povinné důchodové pojištění

Základní důchodové pojištění je založeno na několika principech – sociální solidaritou, průběžným financováním, povinnou účastí, dvousložkovým výpočtem důchodů, systémem jednotným a dynamickým (Ministerstvo práce a sociálních věcí a), 2017).

Janda (2012) uvádí, že průběžný Důchodový systém, který v České republice funguje, je založen na mezigenerační solidaritě – mladší a ekonomicky aktivní lidé, kteří platí sociální nebo důchodové pojištění se tímto způsobem starají o tom, aby jejich rodiče a prarodiče vedli ve stáří důstojný a plnohodnotný život.

(17)

Systém důchodového pojištění je při splnění stanovených podmínek pro všechny ekonomicky aktivní osoby povinný. Možná je však i dobrovolná účast. Toto rozhodnutí je možné z důvodu (ČSSZ c), 2017):

• vedení dané osoby v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud po tuto dobu nenáleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci;

• soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v ČR, případně v cizině;

• výdělečné činnosti v cizině po 31. 12. 1995 v případě, že se jedná o zaměstnance v pracovním poměru, členy družstva v družstvech, kde podmínkou je pracovní vztah k družstvu, a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ);

• výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací;

• činnosti v ČR ve prospěch zahraničního zaměstnavatele;

• výkonu funkce poslance Evropského parlamentu zvoleného na území ČR;

• dobrovolného pojištění bez uvedení důvodu – pojištěny mohou být osoby starší 18 let, které však nesplňují některou z výše uvedených podmínek.

Systém důchodového pojištění poskytuje náhradu příjmu ve stáří, invaliditě a úmrtí živitele (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod).

Dále je systém dávkově definovaný a pro výpočet důchodu se vychází ze dvou složek.

První složku tvoří základní výměra, která je stejná pro všechny druhy důchodů. Procentní výměra tvoří druhou složku a její výše je různá podle délky doby pojištění a dosažené výše příjmů v rozhodném období před přiznáním důchodu.

Systém je jednotný, a to platí i pro cizince ze třetích zemí, kterým při splnění stejných podmínek jako ostatním pojištěncům vzniknou nároky ze základního důchodového pojištění.

Systém důchodového pojištění je dynamický, což znamená, že při výpočtu důchodů se konstrukce výpočtů každoročně upravuje se zohledněním ekonomického vývoje (ČSSZ c), 2017).

(18)

Pro dosažení nároku na starobní důchod je potřeba, aby pojištěnec splnil několik podmínek, mezi které patří, získání potřebné doby pojištění a dosažení požadovaného důchodového věku. Důchodový věk se řídí podle tabulky, která je zveřejněna v příloze k Zákonu č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Důchodový věk je znázorněn v Tabulce 1. Tabulka je rozdělena, podle toho, zda jde o muže či ženu, a jestli žena vychovávala děti či ne. Avšak pro ženy narozené po roce 1974 a později se faktor výchovy dětí ruší, šlo o diskriminační prvek. U ročníků narozených po roce 1977 se důchodový věk vypočítá tak, že se k 67 letům věku přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977, například pojištěnec narozený v roce 1986 měl mít důchodový věk 67 let a 18 měsíců.

Nicméně vláda schválila novelu zákona o důchodovém pojištění, který s účinností od 1. 1. 2018 stanovuje řádný důchodový věk 65 let (DůchodováReforma.cz a), 2017).

Změna se projeví po roce 2030 a dotkne se lidí narozených po roce 1965. Vláda se řídí doporučením důchodové komise, aby očekávaná doba strávená v důchodu dosahovala čtvrtiny celkové délky života, ale tento strop by měl být pouze dočasný a pohyblivý.

Každých pěl let by se měl věk odchodu do penze přehodnocovat podle aktuálních demografických dat. Dalším kritériem pro výpočet a pro přiznání nároku na výplatu důchodu je délka pojištění. Po roce 2018 je nezbytná doba pojištění nejméně 35 let včetně náhradních dob, respektive 30 let bez náhradních dob. „Náhradní doba pojištění je období, ve kterém se neodvádí žádné pojistné, přesto se tyto doby za určitých podmínek započítávají do potřebných let pojištění pro důchod“ (ČSSZ a), 2017). Janda (2012) prezentuje, že v současnosti mají lidé průměrně splněno 40 až 42 let pojištění.

(19)

Vysvětlivky: „r“ znamená rok, „m“ znamená měsíc

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze Zákona č. 155/1995 Sb.

0 1 2 4 5 a více

1936 60r+2m 57r 56r 55r 54r 53r

1937 60r+4m 57r 56r 55r 54r 53r

1938 60r+6m 57r 56r 55r 54r 53r

1939 60r+8m 57r+4m 56r 55r 54r 53r

1940 60r+10m 57r+8m 56r+4m 55r 54r 53r

1941 61r 58r 56r+8m 55r+4m 54r 53r

1942 61r+2m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m 53r

1943 61r+4m 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m 53r+4m

1944 61r+6m 59r 57r+8m 56r+4m 55r 53r+8m

1945 61r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m 54r

1946 61r+10m 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m

1947 62r 60r 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m

1948 62r+2m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m 55r

1949 62r+4m 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m

1950 62r+6m 61r 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m

1951 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m 56r

1952 62r+10m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m

1953 63r 62r 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m

1954 63r+2m 62r+4m 61r 59r+8m 58r+4m 57r

1955 63r+4m 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m

1956 63r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m

1957 63r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+4m 58r

1958 63r+10m 63r+10m 62r+8m 61r+2m 59r+8m 58r+4m

1959 64r 64r 63r+2m 61r+8m 60r+2m 58r+8m

1960 64r+2m 64r+2m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+2m

1961 64r+4m 64r+4m 64r+2m 62r+8m 61r+2m 59r+8m

1962 64r+6m 64r+6m 64r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+2m

1963 64r+8m 64r+8m 64r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m

1964 64r+10m 64r+10m 64r+10m 64r+2m 62r+8m 61r+2m

1965 65r 65r 65r 64r+8m 63+2mr 61r+8m

1966 65r 65r 65r 65r 63r+8m 62r+2m

1967 65r 65r 65r 65r 64r+2m 62r+8m

1968 65r 65r 65r 65r 64r+8m 63r+2m

1969 65r 65r 65r 65r 65r 63r+8m

1970 65r 65r 65r 65r 65r 64r+2m

1971 65r 65r 65r 65r 65r 64r+8m

Důchodový věk činí u

mužů žen s počtem vychovaných dětí

Rok narození

Tabulka 1: Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1977

Podle zveřejněných dat České správy sociálního zabezpečení (e), © 2018) dosáhla v letech 2015 a 2016 průměrná délka pobírání starobního důchodu 24let.

(20)

20

20,6 20,7 21,1

21,3

21,7 21,7 22

22,3 22,6

22,8 23

23,3

23,5 23,6

24 24

20 20 21 21 22 22 23 23 24 24 25

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Průměrdélka

Rok

Obrázek 1: Průměrná délka pobírání starobního důchodu u obou pohlaví celkem Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z ČSSZ (d), © 2018)

V grafu zobrazující Obrázek 1 je tato doba znázorněna za období od roku 2000 do roku 2016 a jak je vidět stále se prodlužuje.

2.2 II. pilíř – penzijní spoření

Od ledna 2013 sestával penzijní systém České republiky z povinného I. pilíře (důchodové pojištění), III. pilíře (doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění) a již ukončeného II. pilíře (důchodové spoření). Druhý pilíř byl dobrovolný a zahrnoval fondové penzijní spoření u vybrané penzijní společnosti. Důchodové spoření zvolilo přibližně 84 tisíc lidí, což bylo značně méně, než se očekávalo, proto v roce 2014 vláda rozhodla o ukončení penzijního spoření na základě, čeho byl přijat zákon o ukončení důchodového spoření. Od července 2015 není možné do pilíře vstoupit a od roku 2016 účastníci neodvádí do tohoto pilíře peníze. Účastníci měli volbu, zda si chtějí nechat peníze vyplatit na bankovní účet, či je převést na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní

(21)

Pilíř penzijního spoření byl tvořen důchodovými fondy penzijních společností, které nabízely různé možnosti výběru investiční strategie, což se podobalo penzijnímu připojištění. Avšak klienti do fondů odváděli procenta ze svého výdělku, čímž se II. pilíř podobal povinnému důchodovému pojištění.

Vstup do II. důchodového pilíře byl vhodný spíše pro občany s vyššími příjmy. Odvod peněž do důchodového spoření zahrnoval vydělení 3 % z odvodů na sociální pojištění a další 2 % z hrubé mzdy klienta. Každý tedy odváděl 5 % z výdělku (DůchodováReforma.cz b), 2016).

2.3 III. pilíř – doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění

Doplňkové penzijní spoření je spolu s penzijním připojištěním třetím pilířem českého důchodového systému. Doplňkové penzijní spoření bylo zavedeno spolu s druhým pilířem (důchodové spoření) od 1. 1. 2013 v rámci druhé fáze důchodové reformy. Produkt doplňkového penzijního spoření je považován za běžné investování do podílových fondů.

Penzijní připojištění se státním příspěvkem vzniklo v roce 1994 v podobě státem podporovaného systému soukromého penzijního pojištění. Avšak od roku 2013 bylo dosavadní penzijní připojištění uzavřeno pro nové účastníky a prohlášeno za transformovaný fond vedený penzijní společností. Penzijní fondy se tedy musely transformovat na penzijní společnosti, jak uvádí Vostatek (2016). Vyčleněním aktiv a pasiv penzijních společností do transformovaných fondů došlo k oddělení majetku účastníků penzijního připojištění od majetku penzijní společnosti, ta majetek účastníků pouze spravuje, majetek proto nemůže být použit k ničemu jinému než k plnění závazků souvisejících s penzijním připojištěním. Pro původní účastníky zůstává stále zachován princip nezáporného výnosu (Rytířová, 2013).

Vostatek (2016) odlišuje penzijní připojištění od doplňkového penzijního spoření ve vyplácení naspořených důchodů – penzijní společnost už nebude poskytovat doživotní důchod. To znamená, že dávkou doplňkového penzijního spoření je úhrada jednorázového pojistného pro doživotní penzi, nebo pro penzi s přesně stanovenou dobou a výší důchodu.

Je možné také získat tzv. předdůchod.

(22)

Třetí pilíř českého důchodového systému tvoří staré smlouvy o penzijním připojištění a nové smlouvy doplňkového penzijního spoření, každý občan může mít tedy uzavřenou právě jednu smlouvu. Účast v tomto pilíři je dobrovolná a k doplňkovému penzijnímu spoření lze získat státní příspěvek a příspěvek zaměstnavatele.

Zákon č. 427/2011 Sb. definuje doplňkové penzijní spoření jako: „shromažďování a umísťování příspěvků účastníka doplňkového penzijního spoření (dále jen „účastník“), příspěvků placených za účastníka jeho zaměstnavatelem a státních příspěvků do účastnických fondů obhospodařovaných penzijní společností a vyplácení dávek z doplňkového penzijního spoření, jehož účelem je zabezpečit doplňkový příjem účastníka ve stáří nebo invaliditě“.

Jak bylo zmíněno výše, od 1. ledna 2013 se z penzijních fondů staly transformované, avšak vznikly i nové tzv. účastnické fondy. Klienti si mohli vybrat, zda zůstat u transformovaných fondů, nebo přejdou do nových účastnických fondů. Pokud si vybrali první variantu, zůstanou u stávajících podmínek, které jsou podle webu DůchodováReforma.cz (c), 2016) vymezeny takto:

• garance nezáporného zhodnocení,

• státní příspěvky (ovšem v jiné nové výši),

• příspěvky zaměstnavatele,

• výsluhová penze a jednorázové vyrovnání.

V účastnických fondech se na rozdíl od penzijních fondů negarantuje nezáporné zhodnocení, ale jsou nabízeny různé investiční strategie – konzervativní, dynamická, nebo vyvážená. Strategie dynamická umožňuje dosáhnout vyšších výnosů, ale s vyšším rizikem že se investice dostane do minusu. Penzijní společnosti mají povinně v nabídce konzervativní strategii fondu (Peníze.cz a), © 2000–2018). Konzervativní účastnický fond investuje do dluhopisů s přesně stanoveným rizikem, které ale nevystavuje měnovému riziku. U vyváženého fondu může být zisk vyšší než u konzervativního, ale některé roky mohou být ztrátové. Přesto prostředky klienta budou převážně investovány do dluhopisů, ale již např. 30 % může být dáno do akcií a dále do nemovitostí. Dynamická strategie přináší nejlepší výsledky za delší dobu, za kterou jsou peníze účastníka investovány na akciových trzích a do nemovitostí. Riziko je u dynamické strategie nejvyšší, ale zhodnocení dosahuje nejvyššího (DůchodováReforma.cz c), 2016).

(23)

2.3.1 Výše státního příspěvku a jiné výhody

Účastník penzijního spoření třetího pilíře má nárok na státní příspěvek, který je měsíčně připisovaný na konto u penzijní spořitelny. Podmínkou pro získání nároku na státní příspěvek je trvalý pobyt na území České republiky nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, a pokud je zároveň účastníkem důchodového pojištění nebo již důchod čerpá, anebo se účastní veřejného zdravotního pojištění v České republice. Výše měsíčního státního příspěvku závisí na výši měsíčního příspěvku účastníka. Pokud je měsíční platba klienta 300 až 999 Kč, výše měsíčního státního příspěvku činí 90 Kč a 20 % z částky přesahující 300 Kč. Pokud klientův příspěvek je přes 1000 Kč, měsíční státní příspěvek je ve výši 230Kč (Finance.cz, 2017). V Tabulce 2 na další straně je zobrazena výše státního příspěvku od ledna 2013 k dané výši platby a v tabulce je také vypsána výše daňové úlevy ke konkrétnímu příspěvku účastníka. S účinností od 1. 1. 2017 se zvyšují daňové odpočty u produktů třetího důchodového pilíře. Nově je tedy nejvýhodnější platit účastnický příspěvek ve výši 3 000 Kč měsíčně, tj. 36 000 Kč ročně. Až do výše 24 000 Kč ročně je možné z daňového základu odečíst část účastnických příspěvků, která v jednotlivých kalendářních měsících převýší hranici 1 000 Kč.

(24)

Tabulka 2: Státní příspěvek na doplňkové penzijní spoření od ledna 2013

Měsíční platba Měsíční státní příspěvek Daňová úleva

do 300 Kč 0 Kč 0 Kč

300 Kč 90 Kč 0 Kč

400 Kč 110 Kč 0 Kč

500 Kč 130 Kč 0 Kč

600 Kč 150 Kč 0 Kč

700 Kč 170 Kč 0 Kč

800 Kč 190 Kč 0 Kč

900 Kč 210 Kč 0 Kč

1 000 Kč 230 Kč 0 Kč

1 200 Kč 230 Kč 360 Kč

1 400 Kč 230 Kč 720 Kč

1 600 Kč 230 Kč 1 80 Kč

1 800 Kč 230 Kč 1 440 Kč

2 000 Kč 230 Kč 1 800 Kč

2 200 Kč 230 Kč 2 160 Kč

2 400 Kč 230 Kč 2 520 Kč

2 600 Kč 230 Kč 2 880 Kč

2 800 Kč 230 Kč 3 240 Kč

3 000 Kč a víc 230 Kč 3 600 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze Zákona č. 427/2011 Sb.

Účastník třetího pilíře může získat daňovou úlevu, pokud roční příspěvky do doplňkového penzijního spoření přesáhnou 12 000 Kč, čeho by mě dosáhnout při měsíční úložce minimálně 1 000Kč. Od roku 2017 se výše maximální daňové úlevy zvyšuje z 12 000 na 24 000 Kč ročně, což odpovídá měsíčnímu vložení 3 000Kč.

2.3.2 Vyplacení naspořených prostředků

U penzijního připojištění i doplňkového penzijního spoření může klient vybrat své naspořené prostředky bez ztrát nejdříve v 60letech. Může se jednat o jednorázovou

(25)

Existuje možnost podle webu Peníze.cz (a), © 2000–2018), která umožňuje vybrat peníze již po dvou letech po uzavření smlouvy doplňkového penzijního spoření, ale účastník tak přijde o státní příspěvek, bude muset zpětně doplatit daňové odpočty a příspěvek zaměstnavatele, a výnos z výplaty se zdaní patnáctiprocentní daní z příjmů.

Jak bylo dříve zmíněno, účastník má podle Vostatka (2016) nárok na tzv. předdůchod až o pět let dříve, včetně celé státní podpory, než klient dosáhne statutárního důchodového věku pro nárok na starobní důchod. Minimální výše měsíčního předdůchodu je stanovena na 30 % průměrné celostátní mzdy a po dobu výplaty předdůchodu stát za klienta platí pojistné na zdravotní pojištění, v případě, že klient už není zaměstnán. Výhodou také je, že doba od začátku pobírání předdůchodu do dosažení penzijního věku je z pohledu sociálního pojištění označováno vyloučenou dobou, která se stále počítá do let potřebných k získání starobního důchodu.

Účastník penzijního připojištění může volit ze tří dávek, a to v podobě penze, jednorázového vyrovnání nebo odbytného. Všechny varianty jsou možné i u doplňkového penzijního spoření. O odbytné smí účastník požádat, pokud ukončí penzijní připojištění trvající alespoň 12 měsíců a nepřevádí naspořené prostředky do jiného penzijního fondu.

Podmínkou pro výplatu je, že si účastník platí minimálně pět let. Je možné ukončit připojištění předčasně, ale klient tak přijde o státní příspěvky a bude muset doplatit daňové odpočty, které do té doby uplatnil. V takovém případě dostane výplatu ve formě tzv. odbytného (Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedení.).

Jednorázové vyrovnání náleží účastníkovi podle podmínek stanovených v penzijním plánu místo penze. Podmínkou je dosažení věku 60 let a placení příspěvků účastníkem minimálně po dobu 60 měsíců. Jednorázové vyrovnání určuje celý objem naspořených příspěvků účastníka, zaměstnavatelem, státní příspěvky nebo příspěvky třetí osobou a výnosy z hospodaření fondu. Výnosy jednorázového vyrovnání podléhají srážkové sazbě 15 %.

U postupné penze se nedaní příspěvek zaměstnavatele na rozdíl od jednorázového vyrovnání a při výplatě starobní penze minimálně po dobu 10 let se srážkovou sazbou 15 % nedaní ani výnos.

(26)

3 Další vybrané finanční produkty

Pro získání příjmů pro zajištění na stáří není nutnost uchýlit se pouze k produktu důchodového systému, a to k III. pilíři – doplňkové penzijní spoření. Finanční trh nabízí spoustu dalších možností, mezi které patří například kolektivní investování ve formě pravidelného investování, poté to může být i životní pojištění s investiční složkou.

Právě tyto finanční produkty jsou rozebírány v následujících kapitolách a je na ně zaměřena i praktická část s modelovými situacemi.

3.1 Kolektivní investování

Investování do fondů kolektivního investování je další volbou oproti individuálnímu investování. Ministerstvo financí České republiky (a), 2014) sděluje, že ve vyspělých státech se dané investování finančních prostředků považuje za atraktivní z několika důvodů. Jedním z důvodů je, že fondy jsou řízeny odborníky, kteří využívají své odborné znalosti při práci s velkým množstvím informací. Dalším argumentem je fakt, že fondy nakupují velké množství různých investičních instrumentů s cílem efektivně diverzifikovat riziko. Fondy dosahují nižších transakčních nákladů v porovnání s individuálním investováním, právě z důvodu že obchodují ve velkém objemu s investičními instrumenty.

Dne 18. 8. 2013 nabyl účinnosti zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, zkráceně ZISIF, který nahradil dosavadní zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů. Současný platný zákon zpracovává příslušné předpisy Evropské unie.

Pokud doba mezi nabytím cenných papírů a jejich prodejem přesáhne 3 roky, potom zisky z investic do podílových fondů nejsou zdaněny. V případě, že investor do podílových fondů investoval pravidelně a následně také postupně své investice odprodával, platí pro určení splnění časového testu metoda FIFO, tj. first in – first out, nejdříve tedy odprodává podílové listy, které nakoupil jako první. Daň z příjmu fyzických osob se neplatí ani v případě, že nebyl splněn časový test, ale příjmy z prodeje podílových listů zároveň nepřesáhly 100 000 Kč. Pokud ke zdanění dochází, je tomu tak za 15% sazby, kterou je zdaněn daňový základ (Finslovnik.cz, 2017).

(27)

3.1.1 Legislativní vymezení pojmů

Pojem obhospodařování investičního fondu vymezuje zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech jako „správa majetku tohoto fondu, včetně investování na účet tohoto fondu, a řízení rizik spojených s tímto investováním“.

Obhospodařovat investiční nebo zahraniční investiční fond nesmí nikdo bez povolení uděleného Českou národní bankou. Každý investiční fond může mít pouze jednoho obhospodařovatele a všechny podfondy jednoho investičního fondu musí mít stejného obhospodařovatele. Obhospodařovatel fondu zajišťuje zejména komplexní řízení investic a rizik.

Administrace fondu je činnost spojená s vydáváním a odkupem cenných papírů, vedením účetnictví, stanovením hodnoty cenných papírů, oceňováním majetku a dluhů, poskytováním právních služeb a dalšími jednáními podle zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.

Depozitář investičního nebo zahraničního investičního fondu je oprávněn opatrovat majetek, zřizovat a vést peněžní účty a evidovat pohyb peněžních prostředků.

Osoby depozitáře a obhospodařovatele investičního fondu jsou neslučitelné.

Podle zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech je hlavním podpůrcem investičního fondu osoba, která: „je na základě smlouvy s obhospodařovatelem tohoto fondu, nebo na základě smlouvy s obhospodařovatelem a depozitářem tohoto fondu, oprávněna provádět tyto finanční služby:

a) poskytovat nebo přenechávat peněžní prostředky či investiční nástroje za účelem podpory financování tohoto fondu, nebo

b) vypořádávat obchody prováděné v rámci určené investiční strategie tohoto fondu“.

Hlavním podpůrcem může být pouze banka se sídlem v České republice, zahraniční banka se sídlem v členském státě, obchodník s cennými papíry, který není bankou a je povinen dodržovat kapitálovou přiměřenost, zahraniční osoba z třetího státu (Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech).

(28)

3.1.2 Klasifikace fondů kolektivního investování

Investiční fondy se člení na fondy kolektivního investování a fondy kvalifikovaných investorů.

Fondy kolektivního investování můžou mít právní formu akciové společnosti, které je účelem shromažďování peněz od veřejnosti prodejem akcií, nebo podílového fondu, který peníze od veřejnosti získává prodáváním podílových listů. Fondy kolektivního investování se dělí na standardní fondy, které podléhají harmonizované právní úpravě Evropské unie, a na speciální fondy. Fondy kolektivního investování mají za povinnost investorovi předložit dokument s klíčovými informacemi, jehož obsahem je základní popis fondu s povahou a riziky investice (Ministerstvo financí České republiky a), 2014).

Standardní fond kolektivního investování může existovat pouze v právní formě umožňující odkup účastnického cenného papíru. Fond nemůže během své existence měnit investiční strategii a investice mohou být poskytnuty pouze ve formě peněžních prostředků. Speciální fond kolektivního investování nemusí splňovat požadavky směrnice Evropské unie (směrnice UCITS) a nezapisuje se povinně do seznamu České národní banky, avšak veřejně ho lze nabízet, jen pokud je zapsaný do příslušného seznamu.

Ani tento fond nemůže zásadně měnit investiční strategii, ale rozdílem je, že obhospodařovatel a administrátor nemusí být stejná osoba. Speciální fond může být právní formou akciová společnost nebo podílový fond, investice mohou být taktéž pouze ve formě peněžních prostředků (Investiční magazín, © 2018).

Fondy kvalifikovaných investorů nejsou určeny veřejnosti, jelikož jsou velmi rizikové a mají vysoké požadavky na minimální investice. Podle Zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech je fond oprávněn shromažďovat peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci od více kvalifikovaných investorů vydáváním účastnických cenných papírů a podílových listů a provádět investování na základě určené investiční strategie a dále spravovat majetek. Důležitým rozdílem mezi fondem kolektivního investování a fondem kvalifikovaných investorů je, že prvně zmíněný fond provádí investování prostředků na základě určené strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků akcií a podílových listů, naopak u fondů kvalifikovaných investorů není uvedena povinnost provádět investování na principu

(29)

Ministerstvo financí České republiky (a), 2014) klasifikuje fondy a udává, že na vyspělých finančních trzích j možné sledovat velké množství fondů, které se liší podle typů investičních politik a dělí se na fondy cenných papírů, nemovitostní fondy a fondy fondů, jejichž majetek se skládá z účastí na jiných fondech.

Rozlišuje se také předmět investování, který zahrnuje fondy peněžního trhu a fondy kapitálového trhu. Fond peněžního trhu investuje finanční prostředky investorů do krátkodobých cenných papírů, např. státních pokladničních poukázek, depozitních certifikátů apod. Fond kapitálového trhu se zaměřuje na střednědobé a dlouhodobé instrumenty jako jsou fondy dluhopisů, fondy akcií nebo smíšené fondy.

3.1.3 Rozlišení investičních strategií a rizik

Druhy fondů cenných papírů se liší svou investiční politikou (investiční strategií), která se člení na tři základní stupně. Konzervativní fond sleduje především nižší riziko jako bezpečnost investice a návratnost investice. Fond investuje zejména do bonitních dluhových investičních nástrojů, např. do státních dluhopisů. Dynamický fond zajišťuje investorům dostatečný kapitálový či běžný výnos při vědomí vyšší rizikovosti investice.

Fond převážně investuje do akcií. Vyvážený fond prezentuje kompromis konzervativního a dynamického fondu (Ministerstvo financí České republiky a), 2014).

Výkonnost fondů, která v minulosti dosáhla vysokých hodnota, není rozhodující o jejich dlouhodobější výkonnosti. Riziko v souvislosti s investičními fondy nemusí znamenat negativní vliv nebo nebezpečí, naopak může značit příležitost výnosu. Rizikem je možné nazvat nebezpečí, že skutečný budoucí výnos investice se bude lišit od výnosu očekávaného.

(30)

Existuje šest základních rizik (Peníze.cz, © 2000–2018):

• inflační riziko znamená nebezpečí, že se v ekonomice zrychlí růst cen zboží a služeb a v takovém případě klesne kupní síla investice;

• kreditní riziko se týká dluhopisů s nebezpečím, že subjekt, který dluhopis emituje, nebude schopen dostát závazku splatit nominální hodnotu dluhopisu;

• úrokové riziko značí, že s růstem úrokových sazeb klesne tržní cen akcií či dluhopisů, a tedy i hodnota investice;

• riziko likvidity je vymezeno v případě, že v době potřeby přeměny aktiva v peníze to nebude možné vzhledem k nedostatečné poptávce;

• tržnímu riziku podléhají všechny akcie i dluhopisy na konkrétním kapitálovém trhu a vyplývá z ekonomických, politických a dalších podmínek, takže zahrnuje například riziko hospodářského poklesu, riziko přírodních katastrof atd.;

• u měnového rizika jde o nebezpečí, že zahraniční měna, ve které aktivum převládá, se během investičního období znehodnotí oproti domácí měně a díky tomu klesne výnos investice vyjádřený v domácí měně.

(31)

3.2 Životní pojištění

Životní pojištění finančně zajišťuje jednotlivce nebo blízké osoby proti důsledkům nečekaných životních událostí. Uzavřením pojistné smlouvy člověk získá pojistnou ochranu, avšak v mnoha případech může vložené prostředky zhodnotit, což ale závisí na druhu zvoleného životního pojištění. Životní pojištění se uzavírá proti riziku smrti nebo pro případ dožití, a také proti riziku trvalé invalidity či smrti úrazem.

Janda (2012) doporučuje sjednat si životní pojištění z hlediska placení pojistného v co nejmladším věku, jelikož právě mladí lidé, kteří zatím nepotřebují nikoho zajistit, mají většinu rizik levnějších než ti, kteří si sjednají pojistku ve vyšším věku.

Vedle primární potřeby zajištění rizik je možné prostřednictvím životní pojistky zvětšovat finanční rezervu, kdy se hrazené pojistné rozdělí na dvě části. Jedna část pokrývá rizika a druhá je poté investována v rámci otevřených podílových fondů spravovaných pojišťovnou (nebo si je nechává spravovat).

3.2.1 Klasifikace skupin životních pojištění

Odvětví životního pojištění jsou podle Zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví klasifikována do skupin:

• pojištění pouze pro případ smrti, pouze pro případ dožití nebo pro případ dožití se stanoveného věku nebo smrti;

• svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí;

• důchodové pojištění;

• pojištění pouze pro případ smrti, pouze pro případ dožití nebo pro případ dožití se stanoveného věku nebo smrti spojené s investičním fondem;

• kapitálové činnosti;

• pojištění pro případ úrazu nebo nemoci jako doplněk pojištění.

Životní pojištění jsou ovšem běžně nazývána jako v následujících odstavcích.

Rizikové životní pojištění kryje základní riziko smrti, nemá tedy spořící složku.

Veškeré zaplacené pojistné jde na krytí rizik, aby v případě smrti pojištěného byli jeho blízcí zabezpečeni. K hlavnímu pojištění může pojistná smlouva zahrnovat i připojištění, které kryje např. riziko úrazu anebo stupně invalidity.

Kombinované životní pojištění se dělí na kapitálové životní pojištění a na investiční životní pojištění (Peníze.cz c), © 2000–2018).

(32)

Kapitálové životní pojištění zajišťuje z investiční složky předem stanovený výnos, který je v pojistných podmínkách stanoven jako technická úroková míra. Pojišťovny kapitál zhodnocují v tzv. rezervách, zhodnocení prostředků podléhá regulaci.

Pokud se pojišťovně daří, může vyplatit i více než je horní limit technické úrokové sazby, jak udává Janda (2012). Kapitálové životní pojištění je označováno i jako univerzální pojištění, důchodové či pojištění ve prospěch dítěte. Toto pojištění kryje riziko pro případ smrti a dožití. Pojistná částka nemusí být v obou případech stejná. V případě smrti pojištěného je vyplacena obmyšlenému sjednaná pojistná částka na smrt, když se pojištěný dožije konce pojistné smlouvy, získá pojistnou částku na dožití včetně podílu na výnosech.

Investiční životní pojištění zahrnuje pojistnou ochranu, ale i investování, ovšem výnosy z investic závisí na tom, jak se pojišťovně daří zhodnocovat peněžní prostředky klientů v otevřených podílových fondech, ale také na zvolené investiční strategii, od konzervativní po dynamickou. Poměr mezi penězi vynakládanými na pojistnou ochranu a zhodnocení prostředků je možné měnit, stejně tak složení vybraných fondů. V případě smrti pojištěného je obmyšlené osobě vyplacena částka sjednaná pro případ smrti, nebo aktuální hodnotu na účtu, nebo obojí, což závisí na dohodnutých podmínkách. Při dožití se vyplácí aktuální hodnota investovaných prostředků (Janda, 2012).

Když klient chce pomocí životního pojištění zároveň spořit na stáří, jsou vhodnější kapitálová životní pojištění nebo investiční. Kapitálové životní pojištění má garantované zhodnocení, což znamená, že kapitálová hodnota s garantovanou technickou úrokovou mírou se zvyšuje o výnos, který odpovídá úročení technickou úrokovou mírou.

Pro smlouvy sjednané 1. 7. 2015 a později je technická úroková míra 1,3 % p. a.

3.2.2 Daňové zvýhodnění životního pojištění a zhodnocení peněz

U kapitálového a investičního životního pojištění je možné nechat si odečíst platby pojistného od základu daně z příjmů fyzických osob. Od roku 2017, tedy od podávaného daňového přiznání v roce 2018, je možné odečíst až 24 tisíc korun ročně. Do roku 2016 to bylo 12 tisíc za rok. Avšak je povinné splnit několik podmínek. První podmínka udává, že pojistné plnění musí být vyplaceno nejdříve v 60 letech a zároveň nejdříve pět let

(33)

Zhodnocování peněz klienta v rámci kapitálového a investičního životního pojištění probíhá tak, že pojišťovna svěřené peníze investuje do otevřených podílových fondů obhospodařované investiční společností. Pojistník si zvolí z několika nabízených investičních profilů, kam chce své peněžní prostředky investovat. Nejčastěji pojišťovny nabízejí tři základní: konzervativní, vyvážený, dynamický. Klient si může vybrat i podílové fondy v rámci investičních profilů. Při delší pojistné době, např. 16 a více let, je možné si zvolit 70% zastoupení dynamického fondu a 30 % vyváženého pro prvních deset let trvání pojištění, nebo déle. Poté se sníží velikost dynamického profilu a peníze se přesunou do vyváženého nebo rovnou do konzervativního fondu (Janda, 2012).

Plnění ze soukromého životního pojištění je zdaňováno jako příjem z kapitálového majetku, pokud ovšem plnění není osvobozeno od daně z příjmů. Osvobození se týká smrti pojištěného, připojištění rizika trvalých následků úrazu nebo poškození úrazem. Pojistné plnění pro případ dožití osvobozeno není a podléhá tak srážkové dani se sazbou 15 %.

3.2.3 Životní pojištění v České republice

Ve zveřejněné výroční zprávě České asociace pojišťoven (dále jen ČAP) za rok 2016 je vyjádřen podíl životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném, a který mírně klesl na 40,5 % z 40,7 % v roce 2015. Tím se potvrdil dlouhodobý poměr segmentů v České republice, který udává poměr 40 : 60 ve prospěch neživotního pojištění.

Ve vyspělých státech západní Evropy, například ve Francii nebo i v Itálii, je tento poměr opačný. Ale struktura komerčních pojišťoven v těchto zemích je jiná než v České republice, jsou do nich totiž zapojovány sociální a penzijní systémy.

Na Obrázku 2 je vidět dominantní postavení produktů investičního životního pojištění, které je podloženo podílem předepsaného pojistného produktů spojených s investičním fondem na celkovém předpisu životního pojištění, který dosahuje 50,9 %. ČAP ve výroční zprávě sděluje, že klesla hodnota podílu u pojištění pro případ dožití a smrti nebo dožití na 13,2 %. Druhý nejvyšší podíl 25,7 % patří doplňkovému pojištění úrazu nebo nemoci.

Podíl samostatného pojištění smrti zaujímá hodnotu 5,5 % a podíl dalších odvětví životního pojištění, kterým je například důchodové pojištění, získal 3 %.

(34)

50,90 %

25,70 % 18,70 %

3,00 % 1,70 %

pojištění spojené s investičním fondem doplňkové pojištění úrazu nebo nemoci pojištění pro případ smrti, dožití a obdobné

pjištění důchodu ostatní

-20 % -15 % -10 % -5 % 0 % 5 % 10 % 15 % 20 %

2012 2013 2014 2015 2016

životní pojištění celkem pojištění spojené s investičním fondem pojištění pro případ dožití nebo smrti a dožití pojištění pro případ smrti

důchodové pojištění doplňkové pojištění

Obrázek 2: Struktura pojistného trhu – životní pojištění Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z ČAP (2016)

Podle ČAP tento vývoj souvisí s dlouhodobým trendem, kdy dochází k postupnému přechodu od tradičních smluv kapitálového životního pojištění, tj. smluv s garantovaným výnosem, ke smlouvám, kde investiční riziko nese pojistník, a vývoj také zachycuje celkový úbytek smluv životního pojištění v posledních letech.

Životní pojištění v minulosti dlouhodobě rostlo, ale v roce 2013 se projevilo zpomalení, které o rok později přešlo do mírného poklesu, jak uvádí Česká asociace pojišťoven ve výroční zprávě za rok 2016. V roce 2016 se běžně placené pojistné snížilo o 1,2 %, zatímco jednorázově placené pojistné propadlo o 23,3 %. I přes to, že se běžně placeným smlouvám dařilo lépe, objem předepsaného pojistného se i tak oslabil o skoro 11 %.

Na Obrázku je 3 vidět, že nejvyšší změnu zaznamenalo pojištění pro případ dožití nebo smrti a dožití. Důchodové pojištění zaznamenalo druhou největší změnu, naopak pojištění s investičním fondem mělo nejmenší meziroční změnu předepsaného pojistného.

(35)

4 Komparativní studie modelových situací

V této kapitole se práce zaměří na vyhodnocení kalkulace modelových příkladů doplňkového penzijního spoření, životního investičního pojištění a kolektivního investování. Pro kalkulaci byly zvoleny dvě fiktivní osoby v různých věkových kategoriích, a to 25letý a 45letý muž. Výše příspěvků obou zástupců do vybraných produktů pro spoření na stáří je nastavena na 1 000 Kč měsíčně pro přesnější srovnání výnosnosti a nákladovosti.

Modelové výpočty doplňkového penzijního spoření a kolektivního investování byly provedeny pomocí online kalkulačky Československé obchodní banky, a. s.

(dále jen ČSOB). Modelové investiční pojištění bylo zpracováno s údaji od společnosti Allianz penzijní společnosti, a. s (dále jen ALLIANZ).

4.1 Vymezené parametry kalkulací

Jak bylo výše zmíněno, pro výpočet výnosů vybraných produktů byl zvolen 25letý muž narozený roku 1993, který je stále studentem. Pro modelaci životního pojištění bylo dále potřeba znát výšku, která je stanovena na 175 cm a váhu 75 kg. Nejedná se o kuřáka.

Starší 45letý muž byl narozen roku 1973 a jeho výška je také 175 cm a váha 85 kg.

Ani v tomto případě není kuřák. Zaměstnání je zvoleno rizikovější, jedná se o zedníka.

Pro odchod do důchodu je stanoven rok 65 let pro obě věkové kategorie. Doba spoření na důchod bude tedy u 25letého muže trvat 40 let a u 45letého to činí 20 let.

Měsíční pravidelný příspěvek obou účastníků do všech vybraných produktů byl nastaven na 1 000 Kč, jak bylo také výše zmíněno.

U produktů byla vybrána dynamická investiční strategie, která se pohybuje mezi 5–7,5 %. Velmi odvážnou (dynamickou) investiční strategii si volí klienti, kteří jsou primárně zaměřeni na potenciálně vysoký výnos a plně si uvědomují, že s vysokým výnosem je spojeno i vysoké kolísání hodnoty investice v jejím průběhu. Jsou připraveni pravidelně investovat více jak 10 let a pokles hodnot na kapitálových trzích vidí jako příležitost k investicím novým nebo navýšení objemu stávajících. Právě tato strategie je vhodná pro vzdálené cíle, jakým je například důstojné stáří (ČSOB a), © 2018).

Figure

Updating...

References

Related subjects :