Pod kování
Tímto bych cht la pod kovat vedoucímu práce panu magistru Old ichu Palatovi za možnost psát práci pod jeho odborným vedením, za trp livost a ochotu, kterou mi v pr b hu zpracování bakalá ské práce v noval. Také d kuji paní Dan Breuerové za umožn ní studia v Severočeském muzeu v Liberci, akademické malí ce Emilii Frydecké za výtvarné konzultace praktické části bakalá ské práce a inženýrce Renat Štorové za možnost pr b žné konzultace. V neposlední ad bych také cht la pod kovat rodin a p íteli za velkou trp livost a podporu a Marii Škodové za pomoc s praktickou částí bakalá ské práce.
Anotace
Tato bakalá ská práce se zabývá historií krajky. Jak se krajka vyvíjela po mnoho let až do dnešní podoby. V rámci bakalá ské práce byly n které krajky ručn p ipravovány a zakomponovány do od vu. Použitými krajkami jsou háčkovaná, frivolitková, paličkovaná a drhaná. První část se týká definice krajky, historie krajky a jejího historické použití. Další část rozd luje krajku podle r zných vlastností a podle použití. Následující část je zam ena na porovnání historického použití a použití v dnešní dob , také se v nuje českým krajkám, zejména krajkám z oblasti Vamberka. V poslední části je rozebraná praktická část bakalá ské práce.
Účelem bylo vytvo it n kolik krajek a použít je jako aplikaci na od v nebo jako součást od vu. V této práci je zd razn n rozdíl mezi historickým použitím krajky a použitím v dnešní dob .
Klíčová slova
Krajka, historie krajky, paličkování, vzorníky
Annotation
This bachelor work deals with the history of lace. How lace has been developing for many years to the present look. As a part of the bachelor thesis, the laces was prepared handmade. The laces is crocheted, frivolit, bobbin and macram lace. The first part explains what lace is, what is its definition, the history of lace and its earlier use.
The second part divides the lace according to different properties and according to different uses. The study focuses on the historical use of lace and today's use. The third is dedicated to Czech laces, especially laces from the museum in Vamberk. In the last part of this study we present handmade work. The purpose of the practical part was to create a lace and use it as part of the garment. In this work is pointed out the difference between the historical use of lace and today's use.
Keywords
Lace, history of lace, bobbin lace, samplers
Obsah
Úvod ... 8
1 Co všechno je krajka? ... 9
1.1 Historický vývoj krajky ... 9
1.1.1 Tišt né vzorníky ... 10
1.1.2 Zákony p epychu... 10
1.2 Vlastnosti a použití krajky ... 10
1.3 Vymezení oblastí výroby krajky ... 11
1.4 Druhy krajek dle zp sobu výroby ... 14
1.4.1 Ručn vyráb né krajky ... 14
1.4.2 Strojov vyráb ná krajka ... 18
2 České krajká ství ... 20
2.1 Historie české krajky ... 20
2.2 Česká krajká ská škola ... 21
2.3 Osobnosti moderní české krajky ... 22
2.4 Krajká ství na Vamberecku ... 28
3 Význam krajky ... 31
3.1 Historické použití ... 31
3.2 Moderní pojetí krajky ... 39
4 Má tvorba ... 44
4.1 Inspirace ... 44
4.2 Výb r techniky ... 46
4.3 Zkouška materiálu a barevné spektrum... 48
4.4 Kompletace a prezentace hotových krajek ... 50
Záv r ... 55
Použité zdroje ... 56
8
Úvod
Téma krajky jsem si vybrala zejména proto, že už od d tství oce uji veškerou ruční práci. Rodina m od d tství vedla k tomu, abych si vážila nejen své ruční práce, ale veškeré tvorby, která projde lidem pod rukami. Jak ekl již František z Assisi, že kdo pracuje rukama, je d lník. Kdo pracuje rukama a hlavou, je emeslník.
Kdo pracuje rukama, hlavou a srdcem, je um lec. S t mito v tami naprosto souhlasím, všichni šikovní lidé se vkusem jsou pro m um lci a Čechy jsou jednou z kolébek rukod lných um lc .
Pro m je hlavním českým klenotem krajka. To je p ece n co krásného.
V historii byla krajka doménou bohatých a vznešených lidí, poukazovali tím na sv j urozený p vod a movitost. R znými druhy krajek se dokonce vyjad ovalo i postavení ve společnosti. V nyn jší dob se od krajky spíše ustupuje, což mi p ijde škoda.
Hlavním d vodem je hlavn cena za ručn vyráb nou krajku, ale lidé by si m li uv domit, kolik času trvá krajku vyrobit. Je to dlouhý zp sob výroby založený na preciznosti. Krajku m žeme vid t jako aplikaci na od vu, dopln k ve vlasech, jako součást spodního prádla, ale i svatebních šat .
Mouj bakalá skou prací bych Vás cht la provést historií krajky, postupným vývojem výroby a dnešním moderním použitím. Součástí práce budou i mnou vyrobené 4 r zné druhy krajek. N které krajky použiju jako aplikaci na od v a v n kterých p ípadech i jako součást od vu. Touto prací bych cht la krajku vrátit jako moderní součást od vu a poukázat na to, jak je výroba krajky nádhernou relaxační činností.
Podle m je u krajky velkou výhodou její variabilita, tedy že krajku m žeme poupravovat dle moderních módních hit , což je její ohromná výhoda v dnešní usp chané dob .
9
1 Co všechno je krajka?
„Ve m st Bruggy žila krásná dívka jménem Serena. Milovala mladíka jménem Arnout, ale nemohla si ho vzít za muže, protože musela stále sed t u kolovrátku a p íst, aby uživila své 4 sestry a 4 bratry. Byla smutná a neš astná. Až jednou se p i procházce posadila pod strom, zasnila se a usnula. I strom zesmutn l a uronil st íbrné nit , které na její zást rce vytvo ily p ekrásný vzor. Serena doma ust ihla nit z kolovrátku a upaličkovala krajku s tímto vzorem. Krajka byla tak zvláštní a krásná, že ji hned koupil bohatý kupec. A tak Serena paličkovala další a další krajky s tímto vzorem, který jí napov d l sen, spánek a strom. Mnoho lidí pak její krajky kupovalo a Serena zbohatla. Vzala si Arnouta za muže a žili spolu š astn až do smrti.“
Tímto p íb hem začíná kniha o krajká ství od Aleny Vondruškové a Ivy Proškové. Jde o krásnou pov st o vzniku krajky, kterou si lidé po staletí vypráv li.
Odborná definice krajky je, že je to plošná ozdobná textilie tvo ená z nití. Tvo í ornamenty nebo kresby [1]. Krajku m žeme v dnešní dob zhotovovat ručn nebo strojov na speciálních strojích [2].
1.1 Historick ý vývoj krajky
Historický rozvoj krajky máme možnost posuzovat z dochovaných pramen , hlavn z obraz . Což není ideální k d kladnému prozkoumání výrobní techniky, ale hodn nám to m že napov d t o zp sobu použití krajky v od vu. Ovšem krajka jako vyhran ný druh textilie se v Evrop objevuje až v pr b hu 16. století a to v Itálii, kde vznikají první vzorníky, díky nimž se krajká ství ší ilo do dalších částí Evropy. Zárove s rozvojem krajká ské tvorby se vytvá ela i centra, která udávala sm r následného vývoje. Podle charakteru vzoru vznikají r zné druhy krajek, které nesou názvy významných krajká ských center – pojmem se stává krajka benátská, bruselská, valencienská, flanderská, mechelenská, atd.
Ve Francii v dob za vlády Ludvíka XIV. m la ručn vyráb ná krajka veliký úsp ch, tudíž není p ekvapením, že první manufaktura na výrobu krajky vznikla práv ve Francii. Avšak za p vodní kolébku krajky je považována Itálie, z níž se krajka pozd ji rozší ila do celé Evropy. D kazem o rychlém rozší ení italské krajky do Evropy je to, že v Benátkách vznikl první krajká ský vzorník „Esemplario dei lavori“, který byl vytvo en již v roce 1530 [3].
10
1.1.1 Tišt né vzorníky
Itálie se nazývala kolébkou krajky nejen z hlediska techniky, ale i rozmanitosti r zných vzor . Velkou zásluhou na rychlém ší ení vzor krajek m ly tišt né vzorníky.
Jeden z prvních vzorník vyšel v Benátkách již v roce 1530 pod názvem „esemplario dei lavori“ od Nicola d’Aristotela. Kolem roku 1557 byla op t v Benátkách vydána kniha se vzorníkem paličkovaných krajek, pro povzbuzení zájmu nazvaná „Le Pompe.“
Autor objas uje, že tyto krajky „jsou nejen krásné, ale také užitečné a pot ebné“ [3].
Další datovaný vzorník z této doby byl vydán v italském m st Cologne. Vzory vycházejí ze st edov kých a arabských arabesek a písmen.
V benátském archívu existuje dokonce dokument datovaný rokem 1476, který výslovn popisuje výrobu krajky pomocí paliček.
1.1.2 Zákony p epychu
Ve Francké íši byl první edikt vydán již roku 60Ř. Ten zakazoval nosit honosné šaty, nebo sám král Karel Martel se oblékal prost . Také pozd jší francouzští králové Filip II. August a Ludvík VIII. se snažili s ediktem omezit p epych, který rostl díky rozvoji emesel. Král Ludvík XI. na ídil, aby neurození lidé nepoužívali zlaté nádobí a zlatníci si museli vždy vyžádat od panovníka povolení, když dostali od n koho zakázku.
Zákazy se vydávaly i v Benátkách. Roku 12řř vyšlo na ízení, že lidé nesmí nosit dopl ky dražší, než je 5 st íbr ák . Pozd ji panovníci zakázali ženám nosit šperky nad určitý limit a d tem do 12 let bylo zakázáno nosit drahé kovy a perly.
Podobné zákony se vydávaly i po celý st edov k, ale pravdou je, že to byla spíš jen ochrana šlechty, protože se pravd podobn cítili ponížen , když neurození mohli chodit stejn oblékaní jako šlechta. Nap íklad za vlády Ludvíka XIV. bylo vydáno nejmén 12 edikt p ímo určených proti nošení krajek. Touha po krásných šatech však byla tak silná, že není p ekvapením, že ve Francii byla založena Královská krajká ská manufaktura [1].
1.2 Vlastnosti a použití krajky
Krajka se v r zných oblastech používala rozdílným zp sobem, a proto ji lidé vyráb li tak, aby m la rozdílné vlastnosti. Krajka byla ve všech historických dobách vyhrazena pro slavnostní chvíle a reprezentační účely. A to jak v odívání, tak i v bytové
11 kultu e. V určitých obdobích se stala nezbytnou součástí dvorského i m š anského od vu, stejn jako lidového kroje, nejen ženského, ale i mužského. Postupn se objevila prakticky na všech částech od vu. Tvo ila na asená okruží nebo m kké límce, lemovala rukávy jako úzké proužky nebo rozm rné manžety. Objevovala se na živ tcích i sukních, na prádle či kapesnících. V barokní mód zdobila i pánské punčochy a st evíce. Z krajky se vyráb ly drahé k tící soupravy pro d ti nebo svatební šaty pro nev sty. Vzácné rozm rné krajky sloužily jako královské nebo svatební dary [2].
1.3 Vymezení oblastí výroby krajky
Jak již bylo ečeno, krajká ství pravd podobn vzniklo na území Itálie, ale r zné obm ny krajky byly známé skoro po celém sv t . D kazem jsou nap íklad r zné vykopávky, nap . kost né paličky z 2. poloviny 4. století nalezené na Kypru (viz obrázek č.1). Odlišné krajky m žeme nalézt na území Flander, Anglie, Malty a nap . i na území Ruska. V r zných místech m la oblibu jiná krajka, r zné provedení a r zná výroba krajky. Podle území byla velká rozdílnost motiv a také se odlišovalo použití krajky. Každé území je identické r znými druhy komponent , nap . tvarem paliček, háčk , herdule anebo dokonce použitím r zných druh materiál .
Obrázek č. 1 Kost né paličky z 2. poloviny 4. století n. l.
nalezené na Kypru p i vykopávkách ímského m sta Kourion [4]
V Itálii krajku často používali na ozdobení šatu církevních hodnostá na slavnostní p íležitosti. Na francouzském dvo e byla krajka používána jako součást každodenního od vu, u muž nap íklad jako vázanka, u dam jako ozdoba sukní a korzet . Ve Špan lsku se krajka rozší ila i do nižších vrstev společnosti a po vpádu Arab do Evropy byla krajka hojn zdobena orientálními prvky. Ale roku 1537 byl vydán zákaz nošení zdobeného oblečení, aplikací ze zlata, st íbra, brokátu a krajek, z tohoto d vodu se krajka neuchytila ve špan lských koloniích v r zných
12 částech sv ta. Podobn jak tomu bylo na dvo e Ludvíka XIV., taktéž tento zákaz honosnosti dvo ané nedodržovali.
Obrázek č. 2 Výroba krajky na herduli ve Špan lsku [3]
Další krajká skou velmoc m žeme nalézt nedaleko od Špan lska a to v Portugalsku. To bylo do roku 1640 pod nadvládou Špan lska. Práv kv li tomu, že spolu zem t sn sousedí, jsou tyto dva druhy krajek skoro nerozeznatelné.
Již zmi ovaná Francie byla jedním z nejd ležit jších podporovatel krajká ství a francouzští krajká i se p vodn inspirovali v italských Benátkách. Práv benátské vzory byly ve Francii nejpopulárn jšími, ale koncem 16. století se ve Francii začala vyráb t tzv. francouzská krajka, která byla velmi podobná práv krajce benátské (viz obrázek č. 3).
Obrázek č.3 část benátské krajky [5]
13 V Anglii se krajka rozší ila díky Kate in Aragonské, manželce Jind icha VIII.
Kate ina pocházela ze Špan lska, ráda se ve volném čase zabývala výrobou krajky.
Když byla vypuzena z anglického dvora, učila venkovanky na hrabství Bedfordshire novým technikám výroby krajky. Dokonce je podle ní pojmenovaný i paličkovaný vzor, tzv. „vzor královny Kate iny.“
V 16. a 17. století prchaly p ed rekatolizací krajká ské rodiny z Flander a Francie. N které z nich zamí ily do severního N mecka, tedy na území ovládané protestanty. Rekatolizace a st hování krajká ských rodin byl d vod, proč na území Frander a Francie bylo krajká ství mezi 16. a 17. stoletím skoro bezvýznamné. Také do Berlína se koncem 17. století uchýlilo n kolik rodin z Francie poté, co král Ludvík XIV. zrušil edikt nantský, vydaný 13. dubna 15řŘ, v n mž francouzský král Jind ich IV.
zaručoval francouzským protestant m (hugenot m) do jisté míry stejná práva, jakých požívali katolíci.
Od 16. století se krajky do N mecka p evážn dovážely. V 17. a 1Ř. století se krajka na severu N mecka stala typickou součástí od v zámožných protestant , protože krajky byly jedinou ozdobou, kterou protestantské prost edí tolerovalo. V tšina n mecké krajká ské produkce z 18. a 19. století neobsahovala originální vzory, ale napodobovala vzory cizí. V tší rozsah si udržela jen saská krajka (tedy v n meckém podh í Krušných hor na saské stran ). Prodávala se v N mecku a také se vyvážela do Ameriky, kde krajky odebírali p edevším N mci, kte í se vyst hovali za oceán.
Na území Ruska byla krajka vyráb na spíše jako lidová tvorba v pravoslavných klášterech. Ruští obyvatelé kladly d raz na provedení, vyráb ly p evážn krajky zlaté a st íbrné. Často se krajka i dovážela z Benátek a Flander, a to hlavn za vlády Karla Hrozného.
Na Slovensku se setkáváme s paličkovanými krajkami od 16. století. Nejprve byla krajka dovážena ze západní Evropy a pravd podobn i ze severních Čech. Koncem 16. století se krajka začala v horních m stech také paličkovat. Pravd podobn tomu p isp lo i velké st hování podnikatel a horník z n meckých oblastí, ve značné mí e práv z Krušných hor. Je jisté, že tito kolonisté p inesli znalost techniky paličkování na Slovensko. Také na Slovensku se v dob úpadku krajká ství vláda pokusila o podporu domácí výroby. V roce 1882 byla v Kamenici z ízena státní krajká ská škola s pobočkami v dalších hornických m stech. Významnou úlohu sehrály i spolky Izabella a Lipa, založené v Bratislav a v Martin [1].
14 Česká výroba krajky je známá od 16. století, dokonce v tomto období v Čechách p sobili Italští um lci. I v Čechách byl vydán zákon, ve kterém se zakazovalo nošení krajek a zdobeného od vu. Krušnoho í se stalo další významnou krajká skou oblastí, a to z toho d vodu, že to byla velmi bohatá oblast, protože se zde t žilo st íbro.
Další velmi významná byla oblast v okolí Jáchymova. Jáchymov se stal ve 2. polovin 16. století druhým nejlidnat jším m stem. Po t icetileté válce se hlavní krajká skou oblastí stal Vamberk, který je krajká ským st ediskem dodnes.
1.4 Dru hy krajek dle zp sobu výroby
Krajku m žeme v dnešní dob zhotovovat ručn nebo existují i speciální stroje, nap . na pletenou krajku [3]. Česko je krajká skou velmocí v obou p ípadech.
1.4.1 R učn vyráb né krajky
Šitá krajka se vyrábí na principu r zných kombinací smyčkových steh a za pomoci tzv. jedné nekonečné nit . Pot ebný vzor se vypichuje to voskovaného papíru, nejd íve se vytvo í kontury a poté se šitím vyplní vnit ní vzor. Tento druh krajky je nejstarší, byl znám již ve starov kém ecku. Šitá krajka byla velmi populární hlavn v Itálii, pozd ji se rozší ila i do západní Evropy, hlavn pod názvem „benátská krajka“
a byla velmi populární i u církevních hodnostá [3].
Obrázek č.4 Perle a šitá krajka, Anglie 1Ř. století [1]
Paličkovaná krajka je zhotovována na principu k ížení n kolika nití v r zných sm rech. K její výrob je pot eba speciální polštá , stojan, paličky a špendlíky. Všechny tyto komponenty jsou odlišné podle zem , kde je krajka zhotovována. Její výroba pat í
15 mezi ty náročn jší. Paličkovanou krajku si lidé velmi oblíbili hlavn po zámo ských plavbách, protože se Evropa poprvé setkávala s hedvábím. Lidé cht li tvo it krajky jemn jší, decentn jší, ale z tohoto d vodu byla výroba náročn jší, tudíž také dražší.
Paličkování se rozší ilo hlavn na území Flander, synonymem pro paličkovanou krajku byla krajka flanderská. Ze strategického území Flander se krajka rychle rozší ila do Anglie a Špan lska.
Obrázek č. 5 Maltézská krajka (1ř.století) [6]
Pozd ji se rozší ila po celé Evrop a každé území m lo sv j specifický zp sob zdobení, nap . Valencienské krajky (p vodn část Nizozemska), které jsou zdobené karafiáty, liliemi a r žemi. Na ostrov Malta krajká i zdobili krajku motivem klasu a maltézským k ížem (viz obrázek č. 5). Paličkování se rozší ilo i do Čech, nap . do Vamberku [7].
Obrázek č. 6 Vamberecká paličkovaná krajka (1ř. století) [3]
O p vodu háčkované krajky se toho mnoho neví, ale nap íklad víme, že již v 17. století se začal používat háček na tvorbu krajky, a to v N mecku [8].
Háčkovaná krajka se zhotovuje proplétáním oček z jedné nit za pomoci háčku. Často
16 se používá jako vystupující aplikace na od vu. Stala se populární nap íklad v Irsku, kde vznikl speciální druh háčkované krajky (viz obrázek č. 7). Jejím nejvýznamn jším rysem je spojování motiv háčkováním nebo šitím [9].
Obrázek č. 7 Irská krajka (1ř. století) [10]
Pletená krajka se vyrábí podobn jako krajka háčkovaná, ale s tím rozdílem, že u krajky pletené použijeme dv jehlice. Tato krajka má rub a líc a je paratelná [2].
Obrázek č. Ř Pletená krajka [11]
Drhaná krajka neboli „makramé“, je tvo ena pomocí uzlík . Na rozdíl od v tšiny krajek je výhodou, že k výrob není pot eba n jakých speciálních nástroj . Z tohoto d vodu, že se krajka vyrábí pouze za pomoci rukou, se tato krajka vyrábí z hrubší p íze.
P vod této krajky bychom museli hledat v arabských zemích a do Evropy se tato krajka dostala p es Špan lsko práv po vpádu Arab do Evropy. Drhanou krajku lidé používali na krajích ručn tkaných koberc , kde odstávaly osnovní nit . Pozd ji se drhání
17 rozší ilo i jako samostatná ruční technika výroby krajky, nyní se vyrábí i s korálky a kovovými komponenty [12].
Obrázek č. ř Drhaná krajka [13]
Frivolitková krajka je charakteristická velice zdobnými tvary, lze vyrobit pomocí člunku, speciální jehly nebo oboustranného frivolitkového háčku. Je to další vývojový stupe drhané krajky, ale oproti drhané krajce je vzdušn jší [14].
Obrázek č. 10 Frivolitková krajka zhotovená za pomoci člunku [15]
Vyšívaná neboli šitá krajka, je považována za nejstarší krajká skou techniku a pravd podobn je známá již z antiky [1]. Jak už vyplývá z názvu, je tvo ena základními stehy. D líme ji na tylovou a vyst ihovanou. Tylová krajka se zhotovuje
18 všíváním do tylového podkladu a vyst ihovaná krajka je na první pohled rozeznatelná svými vyst iženými otvory, které se tvo í po vyšití ornament [16]. Velice známou šitou krajkou je tzv. retičela, která se vyráb la hlavn v Benátkách. Italské vyšívané krajky byly ty nejoce ovan jší a nejprecizn jší a odtud se dovážely na všechny evropské dvory.
Obrázek č. 11 Vyšívaná krajka vyst ihovaná [17]
1.4.2 Strojov vyráb ná krajka
Rozvoj techniky, požadavky kupujících a stále početn jší st ední t ída povzbuzovala vynálezce k vytvo ení konstrukce r zných stroj na výrobu krajek.
V dnešní dob je možné vyrobit krajku pomocí n kolika r zných stroj a r znými pracovními postupy (nap . rašl, bobinet a paličkovací stroj).
Bobinet (z angličtiny: „paličkovaná sí “) je druh krajky vyrobený na bobinetovém stroji. Bobinetový stroj vynalezl Angličan Heathcoat na začátku 19. století. Heatcoat vycházel p i svých pokusech z tylu vytvo eném koncem 1Ř. století na osnovních strojích. Člunky s cívečkami byly vedeny v tzv. h ebenech, se azených ve dvou adách nad sebou. Jejich pohyb mezi osnovními nit mi obstarávaly tyče, které je na jedné stran tlačily a na druhé táhly. K ížení a obtáčení osnovních nití se dosahovalo posunem člunk p i každé obrátce stroje o jednu nit do strany (jedna ada doprava a druhá doleva). Po aplikaci Jacquardova systému se ve čty icátých letech 19. století vyráb ly již tak precizní krajky, že je bylo velmi t žké rozeznat od ručních krajek. Jediným vodítkem je kontura ze siln jší p íze. Útkové nit jsou pevné a pohyblivá osnova se kolem nich obtáčí [4].
Rašlové vzorovací za ízení je tak rozsáhlé, že se s jeho pomocí dají imitovat tém všechny techniky ručn vyráb ných krajek p i vysokém výkonu stroje.
19 Krajkovina z rašl se používá zejména na záclony, ubrusy, svrchní od vy, prádlo a lemovky.
Vyšívané krajky se vyrábí na speciálních člunkových strojích. Vyšívací steh tvo í spojení jehelní a člunkové niti s podkladovou textilií. Základním znakem krajky jsou její otvory, díky kterým se pak krajka dále d lí na tylovou, vrtanou, leptanou a vyst ihovanou.
Paličkovací stroj funguje na principu splétání, je zde spojeno n kolik paličkovacích drah. Paličky se bu pohybují po vlastní dráze, nebo mohou p echázet na pozici sousední paličky. Tak vzniká plošný výrobek z velkého počtu vzájemn seskávaných nití a r zn tvarovaných otvor .
Obrázek č. 12 vlevo paličkovací stroj v muzeu ve Vamberku, vpravo detail krajky z paličkovacího stroje
Galonový stávek je osnovní pletací stroj a napodobuje techniku háčkování.
Zejména se používá k výrob krajkových stuh. [2]
20
2 České krajká ství
Od 16. století bylo v Čechách známé krajká ství hlavn v oblasti Krušných hor a na Šumav , pozd ji se začalo objevovat i v oblasti Orlických hor. Na vamberecku se rozší ila hlavn výroba tzv. „bruselské krajky.“ V polovin 1ř. století se domácí výrobou krajky zabývalo skoro 100 000 lidí. V roce 1Ř34 se začala pr myslov vyráb t bobinetová krajka na strojích pašovaných z Anglie. Na začátku 21. století existoval asi jediný český výrobce krajek, a to v moravských Drnovicích, firma TOPAK, s. r. o., která existuje již 10Ř let [18].
2.1 Historie české krajky
Jak již bylo zmín no, tak české krajká ství se rozvinulo v pr b hu 16. století, kdy m ly české zem úzké kulturní kontakty se severní Itálií a s n kolika dalšími bohatými rody. Proto se tu záhy prosadila nová renesanční móda. V 16. století ovládali Habsburkové prakticky celou st ední Evropu (české a rakouské zem , Uhersko, aj). Druhá v tev rodu vládla ve Špan lsku a Nizozemsku. P íslušníci vysoké šlechty p sobili nejen v r zných dvorských ú adech, ale i ve službách habsburských panovník . Často navšt vovali s diplomatickými i jinými úkoly ostatní evropské zem . To vytvá elo p íznivou situaci k rychlému ší ení módních typ krajky z celé renesanční Evropy do Čech. I v Čechách po celé 16. století vycházely zákazy pro obyvatele m st i venkova, kte í napodobovali šatem a šperky oblečení šlechty.
Opakovan se v t chto na ízeních uvádí, že se venkovský lid chce strojit jako m š ané nebo jako šlechta, čemuž se musí zabránit. Nap íklad sn movní nálezy z roku 1564 zakazují hojné používání krajek ke košilím a p edepisují, jakým zp sobem je smí užívat šlechta a jakým sedláci. Jelikož na venkov nebyl dostatek pen z na nákup drahého zboží, vedla nová cesta napodobování od v vyšších vrstev p es domácí výrobu krajky.
Hlavn z tohoto d vodu se ženy v renesanci učily samotné výrobní technice. Odtud byl jen kr ček k tomu, aby šikovné ženy mohly vyráb t krajky na prodej nejd íve pro své sousedy a pozd ji dokonce pro obchodníky. [3]
Není náhodou, že první krajká ské st edisko vzniklo v oblasti Krušných hor, protože od st edov ku se zde t žilo st íbro, což p inášelo horním m st m mimo ádné zisky a také se tím zvedala životní úrove . Obyvatelé ostatních m st byli v tšinou závislí na zem d lství, tudíž m li životní úrove nižší. Pro bližší p edstavu p ipome me, že krušnohorský Jáchymov byl počátkem 16. století po Praze druhým
21 nejlidnat jším českým m stem. S počátky krajká ství je spojována osobnost Barbary Uttmanové [4]. P vodn pocházela ze zámožné rodiny, proto jí rodina mohla poskytnout velice dobré vzd lání. V necelých šestnácti letech se provdala za horního a hutního mistra Kryštofa Uttmana. Její cho bohužel brzy tragicky zem el a Barbara musela vést jeho podniky. Jejím prvním krušnohorským paličkovaným výrobkem byl límec, který vyrobila pro svého manžela. Primitivní krajká ství pravd podobn v Krušnoho í existovalo již od roku 1500, ale Barbara Uttmannová se zasloužila o zdokonalení krajká ské tvorby. Založila v Annabergu první paličká skou školu.
Z historických pramen je jisté, že se krušnohorská krajka dodávala nap íklad až na saský královský dv r v Dráž anech. Barbara byla i velmi kreativní žena, protože se zasloužila i o mnoho vylepšení u paličkované tvorby. Vymyslela stojan na herduli, kryty na paličky a nebála se i na české stran Krušných hor zavést nové paličkované p edlohy.
O situaci v 1. polovin 17. století máme velmi málo zpráv. V té dob zasáhla Čechy t icetiletá válka, tudíž musela zákonit produkce krajek výrazn poklesnout, bohužel na n kterých místech byla výroba krajek zastavena úpln . Ale i p es tuto skutečnost se v 17. století krajka op t hodn rozší ila, i když to platí spíše o zemích, kde se p ímo neválčilo (nap . Anglie, Francie a Špan lsko). V roce 1648 po skončení války se krajká ství začalo rozvíjet i na zdevastovaném území. Novému rozvoji p isp la hlavn módní vlna baroka, která dekorativních možností krajky pln využívala. V této dob vznikala nová významná krajká ská oblast ve východních Čechách, která si drží krajká ské prvenství i v dnešní dob , Vamberk.
2.2 Česká krajká ská škola
B hem 1. poloviny dvacátých let zanikala ada tradičních emesel, n která bohužel nenávratn . Krajká ství se to netýkalo, nap íklad z toho d vodu, že krajká ství již m lo zavedené vlastní školství, ve kterých pracovaly zkušené výtvarnice. Tím se ale také české krajká ství p etransformovalo na um lecký obor. Od počátku 20. století začala česká výtvarná krajká ská škola, kde se nacházelo hned n kolik velmi významných osobností. K prvním osobnostem pat ily ve dvacátých letech nap íklad Marie Sedláčková-Serbousková, Božena Rothmayerová a zejména pak Emilie Paličková. Svou prací upozor ovaly na nové trendy a nové techniky a tím nadále rozvíjely českou krajká skou tvorbu. Pod pedagogickým dozorem Emilie Paličkové na Vysoké škole um leckopr myslové v Praze vyrostla celá generace nových velmi
22 úsp šných výtvarnic, které ctily tradici rukod lné práce. Prosazovaly moderní pojetí krajky nap íklad jako tapisérii, šperky nebo netradiční od vní dopl ky. Mezi n pat ily nap íklad Eva Fialová, Vlasta Šolcová, Marie Va ková-Kuchy ková a další. Mnohé z nich p edstavily krajku i jako prostorový objekt nebo figurální kompozice. V poslední čtvrtin 20. století vyr stala další generace um lc krajká ské tvorby, nap . Milča Eremiášová, Emilie Frydecká, Jana Slámová nebo Mária Danielová. Tyto ženy dokázaly udržet českou tradici v moderních um leckých dílech. O významu české krajká ské školy sv dčí i pravidelná a úsp šná účast na nejprestižn jší mezinárodní p ehlídce um lecké krajky v Bruselu [3].
2.3 Osobnosti moderní české krajky
Naší nejvýznamn jší krajká skou osobností je bez pochyb Emilie Paličková.
Emilie Paličková-Mildeová je první tv rkyní dnešní moderní krajky, která poprvé porušila tradiční p edlohy a položila základ nového pojetí. Zabývala se hlavn paličkovanou a šitou krajkou. Od roku 1ř1ř p sobila ve Státním ústavu školském pro domácký pr mysl, od roku 1ř45 jako profesorka na Vysoké um leckopr myslové škole v Praze, kde vychovala celou generaci vynikajících výtvarnic. Významn se podílela na v hlasu české krajká ské školy v zahraničí [3]. V roce 1ř25 získala na výstav dekorativních um ní v Pa íži Grand Prix. Vytvo ila také záv sy prezidentské lože Národního divadla. V letech 1946-1ř6ř vedla mistrovský ateliér krajky na VŠUP [2].
Obrázek č. 13 Krajka Emilie Paličkové-Mildeové z roku 1941 [19]
23 Další velice významnou krajká skou osobností je bezesporu Marie Sedláčková-Serbousková, která pocházela z Javornice, z obce ležící v podh í Orlických hor, tedy nedaleko krajká ského centra Vamberka. Za války nem la úpln jednoduché období, pečovala o t žce nemocnou sestru, ale ani to ji nezabránilo se nadále v novat um lecké činnosti. Vyšívala návrhy na od vní dopl ky, navrhovala a také sama vyráb la d ev né d tské hračky, účastnila se ady výstav v regionu, také v té dob navrhovala krajky na prostírky a vsadky do polštá . Paličkovaným krajkám se pak pln v novala po válce. V roce 1ř21 začala studovat na um leckopr myslové škole v Praze. Své názory ohledn krajky publikovala v ad časopis , psala studie o lidovém krajká ství v Československu a o krajká ském školství. Jelikož nespolupracovala s žádnou společností nebo institucí, náklady na realizaci návrh a odbyt záležel na um lkyni. Pozd ji bohužel nastala hospodá ská krize, byl o krajku malý zájem, a navíc se u Marie Sedláčkové-Serbouskové zhoršila oční vada. To vše vedlo k tomu, že po roce 1ř36 p ešla do ústraní [20].
Obrázek č. 14 Krajka Marie Sedláčkové-Serbouskové [20]
Božena Rothmayerová je další osobností české krajky. Studovala na um leckopr myslové škole v Praze a v letech 1921 – 1ř2ř byla profesorkou na rodinné škole ve Valašském Mezi íčí, poté vyučovala na škole um leckých emesel v Brn . Jako první se nebála použít na krajku neobvyklé silné materiály, nap íklad režné a neb lené ln né a konopné p íze, a tím dala základ modernímu pojetí krajky.
Znovuobjevila n které zapomenuté krajká ské techniky a vytvo ila první drhané šperky, pro jejichž výrobu používala p írodních zajímav tvarovaných kamen . Pro Školský
24 ústav pro domácký pr mysl ve spolupráci s Emilií Paličkovou, navrhla adu krajek užitného charakteru, zejména ubrus a prostírek [21] (viz obrázek č. 15).
Obrázek č. 15 Krajka od Boženy Rothmayerové [20]
V následující generaci studentek Emilie Paličkové určit nem žeme opomenout také Evu Fialovou, která p sobila ve Výzkumném ústavu výrobních družstev v Praze.
V novala se hlavn od vní krajce a od vním dopl k m, ale zabývala se i tapiserií.
Účastnila se ady výstav v Čechách i v zahraničí, nap íklad v Montrealu v roce 1967 získala zlatou medaili. Pro tuto výstavu p ipravila s dalšími módními návrhá i kolekci paličkovaných šat , klobouk a také pro ni nebyl problém vytvo it i paličkované st evíčky. Velmi obdivuhodné je, že všechny tyto krajkové od vy nevznikly st íháním a sešíváním, ale krajka je komponována současn s tvarováním od vu. O koupi šat zdobených českými granáty projevila zájem i Jacquelina Kennedyová. Dnes jsou šaty ve sbírce muzea ve Vamberku a Um leckopr myslového muzea v Praze [21].
Obrázek č. 15 detail krajky Evy Fialové s názvem Páv [21]
25 Luba Krejčí je velmi zajímavou krajká kou, která studovala v Brn na univerzit J. E. Purkyn obor etnografie a archeologie, poté byla zam stnána v n. p. Textilní tvorby v Brn a v Praze, v Úst edí lidové a um lecké výroby v Praze, nakonec se zam ila na tvorbu krajek a stala se z ní samostatná textilní výtvarnice. Luba Krejčí sice neprošla, jako její vrstevnice, ateliérem Emilie Paličkové, to však jejím díl m neubírá na jedinečnosti. Své krajky označovala názvem "ní áky", a ty se pak staly p ímo profesionálním synonymem jejího jména. Technicky jde o šitou krajku s nit mi fixovanými do rámu, které z stávají součástí díla. Také spolupracovala s družstvem Vamberecká krajka, které ji pomohlo n které krajky realizovat. Samostatn vystavovala v Pa íži, v New Yorku, Londýn , Amsterodamu, atd. Na sv tové výstav v Bruselu 1ř5Ř získala st íbrnou medaili a na výstav v Milán získala dokonce medaili zlatou.
Jejím nejznám jším dílem jsou rusovlasé rusalky [21] (viz obrázek č. 16). V tšinu její práce nalezneme ve vambereckém muzeu, v um leckopr myslovém muzeu v Praze a dokonce i v Brn v Etnografickém muzeu.
Obrázek č. 16 Krajka s názvem Rusalky [21]
Prof. Marie Va ková-Kuchynková, ak. mal. studovala na Vysoké um leckopr myslové škole v Praze, p ímo v ateliéru prof. Emilie Paličkové. Tato krajká ka se určit za azuje mezi nejvýznam jší p edstavitelky druhé generace českých krajká ek. V letech 1956 – 1ř61 byla zam stnaná v Ústavu bytové a od vní kultury, kde se v novala i navrhování krajek pro strojní výrobu. Pozd ji p sobila jako asistentka profesora Kybala na vysoké um leckopr myslové škole v Praze, posléze na této škole p sobila jako docentka a profesorka. Vyhrála n kolik cen nejen v Čechách, ale také v zahraničí, nap íklad na mezinárodní výstav krajky v Bruselu v roce 1řŘř získala
26 st íbrnou paličku. Nejznám jšími díly jsou prostorová tapiserie Prom na p írody a šestimetrový kolos s názvem Fontána, který byl součástí expozice na sv tové výstav v Montrealu v roce 1967 [20].
Obrázek č. 17 Prostorová krajka od Marie Va kové-Kuchynkové [21]
Další z mnoha p edstavitelek nejmladší krajká ské generace je nap íklad Milča Eremiášová. Ta vystudovala Vysokou školu um leckopr myslovou v Praze v ateliérech Emilie Paličkové, Antonína Kybala a Marie Va kové. Poté nadále p sobila na VŠUP, kde pomáhala absolvent m školy s v deckými pracemi v oboru ruční krajky. Od roku 1962 pracovala jako pedagog ve Školském ústavu um lecké výroby v Praze. V letech 1990-1řř5 vedla atelier krajky a výšivky na Soukromé mistrovské škole um leckého designu v Praze. Své práce vystavovala nejen v Čechách, ale také v zahraničí.
Na sv tové výstav v Montrealu získala čestné uznání a v roce 1řř2 získala st íbrnou medaili na IV. mezinárodním Bienále krajky v Itálii.
Obrázek č. 1Ř Madona v ke i od Milči Eremiášové [22]
27 Jana Slámová se narodila v roce 1948 v Moravské T ebové. Po absolvování St ední pr myslové školy textilní v Brn , poté byla zam stnána v restaurátorských gobelínových dílnách Národní galerie v Praze, v letech 1971 – 1977 studovala na VŠUP v Praze v ateliéru Bohuslava Felcmana, tuto školu ale nedostudovala. Na krajku ale nezanev ela a učila se jí propojit s dalšími textilními technikami, nap íklad s tkaním.
Ráda krajku kombinovala s p írodními materiály, sisalem, lenem, konopím, atd. V roce 1řŘ5 získala na II. mezinárodním bienále krajky v Bruselu za svoji paličkovanou tapisérii "Trávy" bronzovou paličku a v roce 1řŘř na IV. bienále zlatou paličku za tapisérii "K ídla - trojk ídlí", zhotovenou technikou šité krajky. Pro její ranou tvorbu je charakteristická p edevším technika paličkované páskové krajky, pozd ji využívala kontrast transparentní krajky s hutnou tkanou textilií. Její díla jsou zastoupena v Um leckopr myslovém muzeu v Praze, V Moravské galerii v Brn a v Severočeském muzeu v Liberci [21].
Obrázek č. 1ř Ikar v sen od Jany Slámové [21]
V neposlední ad docentka Emilie Frýdecká. Prošla Um leckopr myslovou školou v Praze, ateliérem Emilie Paličkové, poté absolvovala ateliér Textilního výtvarnictví u Antonína Kybala. Nejvíce se v nuje paličkované krajce, ale ráda pracuje i r znými technikami. Je schopná zkombinovat nap íklad výšivku, koláž, tisk, aj.
V novala se od vním návrh m, interiérovým textiliím, tapisériím. S velkým citem pro textil pracovala jako návrhá ka v Ústavu bytové a od vní kultury v Praze, pozd ji se začala v novat pedagogické činnosti na Vysoké škole um leckopr myslové v Praze
28 v ateliéru textilní tvorby, od roku 2001 vyučuje na Kated e designu na Fakult textilní Technické univerzity v Liberci [21].
I p es velmi náročnou pedagogickou činnost se stále v nuje textilnímu výtvarnictví. Autorka často svá díla pojmenovává konkrétními názvy, nap . Matka, Krajina. Avšak Emilie Frydecká svá díla vytvá í novým a zajímavým zp sobem pomocí abstrakce. Technicky její díla vypadají prost , ídké plátno jen zcela volné, paraleln ležící zauzlené nit . Ve své tvorb se vyhýbá dekorativnosti, paličkováním vytvá í odprošt né plošné i prostorové kompozice. Její práce jsou velice promyšlené a technicky velmi náročné. P vodní st ídmou barevnost bílých a režných p ízí pozd ji oživuje barvou zelenou, až p echází k celé barevné škále.
Velká část jejich prací je vystavena v Muzeu krajky ve Vamberku [23].
Obrázek č. 20 Strom od Emilie Frydecké [21]
2.4 Krajká ství na Vamberecku
Nejstarší zmínka o paličkované krajce na Vamberecku je již v archivních pramenech již ze sedmnáctého století. Krajká ství ve Vamberku a v regionu Podorlicka má čty setletou historii a bohatou tradici. Jeho počátky sahají k roku 1627, kdy zdejší panství získal císa ský generál Kašpar z Grambu, s ním p ijela i manželka Magdaléna
29 Grambová, p vodem z Flander. Díky této šlechtičn se belgické vzory mohly rozší it až k nám do Čech. Zavedla mezi zdejším obyvatelstvem paličkování jako robotní povinnost. Tak se místní ženy naučily paličkovat krajky flanderského a bruselského typu z bavlny a hedvábí, ale místní krajká ky je dále zdokonalovaly a samy vymýšlely nové skladby ornament . Byly to mnohdy velmi jemné, mnohopárové krajky, technicky i emesln náročné, u kterých se kladl d raz na preciznost, dokonalost a rozmanitost vzoru. Vzniklo velké množství tzv. vláčkových krajek, které Vamberk proslavily. Vzory se v rodinách d dily z generace na generaci a krajká ství bylo často jediným zdrojem obživy. Krajká ky často paličkovaly 16 až 1Ř hodin denn . V 1ř. století se obliba vláčkových krajek rozší ila i na lidové kroje. Podomní obchodníci, tzv. fakto i, je od místních krajká ek vykupovali a prodávali na lidové kroje na Morav , ve Slezsku i v Uhrách. Na Vamberecku se také paličkovaly nejr zn jší pokrývky, ubrusy, vsadky do záclon i celé záclony, r zné p ehozy, vložky do ložního prádla, krajky na církevní roucha, oltá e a jiné. Vamberecké krajky se prodávaly do celého tehdejšího Rakouska-Uherska. Vamberecké krajky byly považovány za jedny z nejlepších, s nejvyšší jakostí. Poté, co výrobu metrových krajek zcela ovládla strojní výroba, p esunula se ručn paličkovaná krajka k um lecké výrob a v současnosti je stále více vyhledávanou a oblíbenou volnočasovou rukod lnou aktivitou.
V roce 1ŘŘř byla na Vamberecku založena krajká ská škola, na které bylo 1. polovin 20. století zapsáno až 50 žáky za rok. Díky této škole se m la udržovat tradice ruční paličkované krajky, vychovávat tak nové krajká ky a podporovat prodej krajek. Významnou osobností vamberecké krajky je samoz ejm první učitelka a správkyn školy Aloisie Kubiasová. I díky ní se škola mohla účastnit mnoha výstav a získat významná ocen ní. V roce 1ř05 byla vamberecká škola zestátn na a pod ízena císa skokrálovskému Úst ednímu b hu krajká skému ve Vídni, i p es tuto skutečnost byla stále jedinou odbornou krajká skou školou v celém Rakousko-Uhersku. Učitelky se musely vzd lávat ve Vídni, nov se ve Vamberku vyučovalo i kreslení, ale název První české státní odborné krajká ské školy jí mohl být zachován a v roce 1ř1ř se škola stala pobočkou Státního ústavu školského pro domácký pr mysl v Praze. Roku 1999 byl ale školský ústav zrušen, proto škola p echázela za podpory m sta Vamberk pod okresní D m d tí a mládeže v Rychnov nad Kn žnou. 1. zá í 2006 se krajká ská škola stala organizační složkou m sta Vamberka [25].
30 V dalších letech se krajká ství prosadilo jako um lecké emeslo nebo jako domácí volnočasová aktivita. Úpadek ručního krajká ství byl opravdu rychlý. Nap íklad v polovin 1ř. století se ke krajká ství hlásilo 2000 domácností, na začátku 20. století se hlásilo asi ř00 krajká ek a na konci 20. století pouze 50 p evážn amatérských krajká ek.
Od roku 1ř2ř existuje na Vamberecku Muzeum krajky, ve kterém se mimo jiné nacházejí sbírky dochovaných originálních výrobk z historie, ale i z moderního krajká ství.
Ve 20. letech 20. století byla ve Vamberku v provozu také továrna na výrobu krajky až se 60 paličkovacími stroji, bohužel z pozd jší doby nejsou žádné další informace o následné tovární činnosti [26].
31
3 Význam krajky
Je obdivuhodné, jak se lidé postupn naučili využívat dostupných surovin ze svého okolí a kolik r zných složitých technologických postup vyvinuli pro získání materiálu na výroby p íze. Od toho už to byl pouze kr ček k vymyšlení nových od vních technik a jejich následného zdokonalování. Tudíž není p ekvapením, že o krajce se zmi ujeme již od starov ku, čehož jsou nap íklad Egyptské vykopávky d kazem. O to více je obdivuhodné, že se krajka dochovala až do dnešního dne, skoro v nezm n né podob . Již od st edov ku byla krajka spojována se slavnostním a honosným od vem, v dnešní dob se krajka vrací jako od vní dopln k v b žném denním od vu, anebo jako součást společenského od vu.
3.1 Historické použití
Zbytky paliček a krajek byly nalezeny již ve starov kém Egypt p i analýze oblečení mumií uložených v sarkofázích nebo byly nalezeny kost né paličky z 2. poloviny 4. století i na Kypru. Ale obrazové d kazy o krajce máme známé až ze 14. století, což je dokázané hned n kolika obrazy. Jelikož je jasné, že textilie snadno podléhají zkáze, byly obrazy v tšinou jediným historickým ukazatelem rozvoje výroby krajek [4]. Jelikož se krajka vyráb la ve st edov ku ručn a neum l ji vyráb t každý, byla vzácn jší a dražší. Proto se používala pouze na od vech bohatých panovník a dvo an . Mimo jiné práv od počátku 14. století, kdy na území Nizozemska začal vznikat nový od vní styl, tzv. burgundská móda (viz obrázek č. 23).
V tuto chvíli se poprvé začalo používat slovo móda. V Evrop ženy nosily krom tradičních závoj a roušek i hedvábné sí ky, které práv z dochovaných obraz p ipomínají nap íklad dnešní frivolitkovou krajku. V oblasti Dijonu vznikl nový módní proud, který byl charakteristický velkou barevnou škálou, kvalitními materiály, špičatými pokrývkami hlav, špičatou obuví a úzkými od vy, které zd raz ovali štíhlé siluety.
32
Obrázek č. 23 burgundská móda [27]
V období renesance nastalo obrození antických ideál . Nový styl vznikal v italských m stech, nap . ve Florencii, Benátkách, Milánu atd. Z t chto míst se s rozkv tem emesel, bankovnictví a obchodu stala nová hospodá ská a kulturní centra.
Bohatí velmi podporovali v du a um ní včetn um leckých emesel. Mužský od v se v této dob skládal z krátkého kabátu, úzkých nohavic, odstranily se všechny vycpávky, nutnou součástí byla košile. Kolem krku a záp stí se košile stahovala do úzkých lem , což pozd ji vedlo práv ke vzniku límc .
Dámský od v oproti burgundské mód se rozd lil na živ tek a sukni. Pozd ji se formovaly ohromné účesy dopln né o závoje, perly, stuhy a krajky, a to až do velmi náročných kreací. Nezbytnými dopl ky byly kapesníčky, rukavičky a v jí e. T mito zm nami v odívání začala být krajka velmi oblíbeným dopl kem a tím se podporovala krajká ská výroba. V 1. polovin 16. století se setkáváme nap íklad s šitou krajkou, retičelou, která byla na území Itálie velmi oblíbená a také se m žeme setkat s jemnou paličkovanou krajkou. Také je velmi d ležité p ipomenout práci Frederica de Vinciola. Byl to návrhá výšivek a retičel pro Kate inu Medicejskou. Pro její svatbu s Jind ichem II. navrhl stojací límec lemovaný retičelou. Tím ho panovnice uvedla do módy, a to pod názvem medici a pod tímto názvem se s ním občas setkáváme i v dnešním odívání. První tištený vzorník s p edlohami pro paličkované krajky sestavili brat i Giovanni Battista a Marchio Sessa z Benátek s názvem
„La Pompe,“ který jsem zmi ovala v kapitole 1.1.1 o tištených vzornících. Použití
33 krajek z tohoto období je už mnohem lépe prokazatelné, a to proto, že již z tohoto období máme adu dochovaných krajek a také z portrétní tvorby velmi talentovaných renesančních um lc .
Na území Špan lska byly velmi oblíbené korzety a geometrické tvary zdobené na od vu. Individualita se na Špan lském dvo e mohla projevovat pouze v detailech a dopl cích. To dává další prostor krajkám, takže ve Špan lsku byly velmi populární krajkové límce, dekorativní kapesníčky a manžety [4].
Obrázek č. 24 detail kapesníčku se širokou retičelou z portrétu s názvem Alonso Sanchez Coello, Marie Maxmiliána Manrique de Lara [4]
P estože renesanční malí i v novali velkou péči v rnému vyobrazení krajek, nedá se s jistotou určit, zda se jedná o práci paličkovanou nebo šitou. Koncem 16. století se často ob techniky často kombinovaly nap . tak, že se paličkovaná sí vzorovala šitými výpln mi.
Evropská nadvláda Špan lska po velmi vyčerpávající válce s Anglií začala jít do ústraní a špan lské módní hity již nebyly tak populární, protože lidé vyhledávali pohodlnost a v tší volnost. Baroko a rokoko bylo zejména pro krajku doslova zlatým v kem. Ručn šitá a paličkovaná krajka byly z ekonomického hlediska komoditami prvo adé d ležitosti. Na p elomu 16. a 17. století v Benátkách pracovali nejtalentovan jší krajká i, kte í vyráb li velice kvalitní šité krajky, nap . punto in aria s retičelovými vzory a v m ížkovém vyšívání. Velmi složitá krajka na výrobu, šitá retičela, se začala nahrazovat jednodušší, paličkovanou variantou. Další velmi cen né krajky se začaly paličkovat v Milán , Janov , atd. Nové vzorníky používali nejen profesionálové, ale také začátečníci. P es zvýšený zájem o paličkovanou
34 krajku, vycházely vzorníky spíše jen pro krajku šitou. Nejvýznamn jší z tohoto období byl p tisvazkový od Benátčana Cesara Vecellia, žáka Tintoretta. Poslední svazek obsahoval také p edlohy pro vyšívané náprsníky, kterými se v období baroka zakrývalo šn rování na živ tcích.
Obrázek č. 25 vzorek šité krajky punto in aria [4]
V této dob se objevil nový velký konkurent italské krajky, a to Nizozemsko.
Ob zem se zajímaly o oba druhy krajek, pozd ji se Itálie soust edila spíše na šitou krajku a Nizozemí se zajímalo o krajku paličkovanou, které se dnes n kdy nesprávn íká krajka flanderská nebo také vlámská krajka. Nizozemští krajká i zhotovovali krajku z velmi jemných ln ných nití, které nesm ly mít pr m r v tší, než 0,2 mm. Za vlády Ludvíka XIII. vznikl pojem být oblečen „a la mode“
a Francie se postupn dostávala do pozice udávající sm r v odívání. Mužské od vy m ly n které vojenské prvky, i p es skutečnost, že se pán žádné bitvy nikdy neúčastnil. Jistotou byly dlouhé bohat asené kabátce, k nimž pat ily nezbytné košile s velikým ležatým límcem, který zdobila zubatá paličkovaná krajka, stejn tak krajka zdobila i manžety a kapesníček.
Dámský od v se stal více pohodlný, ale šn rovačka stále z stávala, dekolty živ tk se prohloubily, zejména ve Francii a Itálii se dopl ovaly vyztuženými, vzadu zdviženými límci, zvané „Medici.“ Ty byly ozdobené zubatou paličkovanou krajkou nebo retičelou. Krajky se v dámském od vu používaly jako manžety a formou od vních dopl k . V Anglii a dalších zemích se p íležitostn na krku nosilo malé nabírané ležaté okruží z černé nebo bílé krajky. Paličkovaná krajka se také používala jako dekorace sukní, kdy se
35 na látku našívaly ozdobné paličkované proužky, často v černé barv . Pod rozší enými sukn mi bylo schovaná spodnička, op t zdobená krajkami a výšivkou. B hem druhé čtvrtiny 17. století se v Benátkách p estaly vyráb t šité retičely v geometrických vzorech, ale nahradily je t žké, vysoce reliéfní krajky známé pod označením gros point. Šlo o velké kv tinové motivy o pr m ru až 5 centimetr . Tento velmi luxusní druh krajky krajká ky vyráb ly z nejjemn jšího lombardského lnu, jednotlivé motivy obšívaly p es n kolik silných vln ných nití, a tím se dosahovalo opravdu vysoké plastičnosti, ale zárove jisté tuhosti. Nejčast jší použití bylo na mužské límce, které se tvarem p izp soboval mód dlouhých vlas . Pozd ji se kv tinové motivy benátské point gros začaly zmenšovat, jejich konturování snižovat a byly mnohem jemn jší.
Takto upravená krajka se nazývala jako point rose, neboli rozalinová krajka.
Také v Nizozemsku se paličkované krajky začaly m nit. Nap íklad na území provincie Holland se vyráb ly široké mnohopárové volány s rovnými okraji a se stylizovanými kv tinovými vzory. Na vypracování jednoho takového kusu bylo údajn zapot ebí až šest set pár paliček a upaličkovalo se pouze 25 mm za celý den. Tomu samoz ejm odpovídalo i cenové ohodnocení, které občas p evyšovalo cenu zlatých šperk s diamanty.
Obrázek č. 26 vlevo krajka gros point, vpravo rozalinové krajka [4]
36 Ve Francii v období vrcholného baroka, za vlády Ludvíka XIV., dosáhly veliké obliby nové krajky, nap . point de neige, jemná zdobná krajka v benátském kv tinovém motivu, nebo krajka s názvem point plat, zvaná také coralline. Tyto krajky byly stále dovážené, nejčast ji z Benátek. Po vzniku francouzských manufaktur se začala vyráb t krajka francouzská. Bohužel zdejší vzniklé francouzské krajky nebyly p íliš kvalitní a zhýčkaní zákazníci je striktn odmítali. Pozd ji francouzský král povolal odborníky z Benátek. V tu chvíli ve Francii vznikaly skvostné krajky, vypln né arabeskami a drobnými figurálními motivy. Nov vzniklé krajky se nepoužívaly jen na od v, ale Francouzi jimi začali zdobit nap íklad ubrusy a ručníky. Dokonce se našlo nové využití pro francouzskou krajku, a to na výrobu pánských vázanek.
V období rokoka vznikla p ímo zvaná rokoková ornamentika, kterou do šité krajky začali uvád t francouzští návrhá i už na p elomu 17. a 18. století. Návrhá i zmenšili vzory a posílili význam výpln nazývané francouzsky réseau, česky p dice.
Benátské krajky p estaly novému vkusu vyhovovat, protože se nedaly vhodn asit.
V 18. století ztratil název flanderská nebo francouzská krajka vypovídající hodnotu a výrobky se v tšinou označovaly jmény míst, v nichž se zhotovovaly. Pro francouzský módní pr mysl m ly nejv tší význam šité krajky z Alençonu – point d´Alençon.
Pro tuto krajku byla typická hustá šestiúhelníková p dice s pravideln rozmíst nými v tvičkami a kytičkami, na obou nerovných okrajích lemovaná vedle sebe azenými m ížkovými motivy. K francouzským krajkám nov p icházející epochy adíme valencienky. Začátkem 1Ř. století byly jejich charakteristickými znaky mírn zvln né okraje s pikotkami. Rané valencienky byly velmi drahé, nebo se paličkovaly z extrémn tenkých ln ných vláken. To vyžadovalo opravdu výborný zrak, takže tato práce bývala p id lována mladičkým dívkám již od útlého v ku. Bohužel v tšina t chto žen pozd ji oslepla ješt p ed t icátými narozeninami. Jednou z nejpopulárn jších krajek v rokoku byla tzv. Dráž anská práce, v literatu e uvád ná jako point de Dresde.
Varianty této krajky byly opravdu rozmanité a daly se nalézt v r zných, od sebe dost vzdálených, oblastech (Dánsko, Skotsko, Valašsko).
Za období vlády Ludvíka XVI. se moc zm n v oblékání krajek u muž nezm nilo. V p ípad dámské módy se krajka začala používat velice hojn na úpravu mohutných účes , do kterých se mimo jiné zaplétaly stuhy, pe í, perly, kv tiny nebo dokonce i um lé ovoce nebo modely lodí.
37 Obrázek č. 27 Portét Marie Antoinetty [28]
V období klasicismu m la krajka naposledy zásadní postavení v dámské mód a z pánského od vu krajka zmizela již na začátku století. Ve společnosti kolem Napoleona Bonaparte nastaly obrovské zm ny v odívání. Ve Francii vznikla nová podoba mužského od vu. Pánský oblek byl velmi podobný tomu dnešnímu. Krajka se na pánském od vu objevovala jen p i vysoce slavnostních p íležitostech, dále na oblečení pro domov a na dopl cích, jako jsou kapesníčky, šle, váčky na tabák, aj.
V dámské mód m la krajka stále sv j význam, spot eba veškerých krajek, výšivek, prýmk a stuh byla obrovská.
V textilní výrob se již v 1Ř. století zavád ny stroje a v 1ř. století se textilní pr mysl bou liv rozvíjel. Proto nap íklad již v první čtvrtin 1ř. století tak vedle sebe existovalo n kolik druh tyl : strojní hedvábný pletený, strojní bobinetový bavln ný a ručn paličkovaný nebo šitý z ln ných p ízí. Krátké období direktoria pravým ručním krajkám p íliš nep álo. Situace se zm nila po velkolepé korunovaci Napoleona v roce 1Ř04. Císa za vydatné pomoci císa ovny Josefíny usiloval o obnovení slávy a vlivu francouzského módního pr myslu včetn oživení ručního krajká ství. Proto jeho korunovační od v zdobily manžety, kravata, hluboký výst ih, stojací límec, a to vše z alençonské ručn šité krajky. Tuto krajku mimo jiné Napoleon na ídil pro oficiální dvorní p íležitosti jako povinnou součást od vu. Roku 1Ř10 se mimo jiných zm n v dámském od vu začaly zkracovat sukn , a to až ke kotník m. Tato zm na vyžadovala p evážn hedvábné pletené punčochy, samoz ejm dopln né krajkovými vzory na nártu
38 a na kotnících. Dokonce v tomto roce po ídil Napoleon svatební od v, celé bílé šaty z krajky s dlouhou vlečkou, což byl takový luxus, který si mohla dovolit jen nejvyšší šlechta. Dokonce se nám dochoval svatební závoj Marie Luisy z ručního paličkovaného tylu, do kterého byly ručn všité motivy z paličkované krajky s motivem rostlin, včelek, císa ské koruny a orla (viz obrázek č. 28). Na druhou stranu byly velmi populární relativn levné modely z ručn vyšívaného tylu, tzv. „riche nouveau“[4].
Obrázek č. 2Ř Svatební závoj Marie Luisy z ručn paličkovaného typu [4]
Romantismus bylo období, kdy se pas op t snižoval na jeho opravdové místo, op t byl v mód korzet, obnažená ramena a objemné rukávy. Krajkové šály a šálky si ženy rády aranžovaly do účes spolu s hedvábnými stuhami a um lými kv tinami. Výrazn se rozší il strojní tyl, který se zdobil ruční výšivkou. Strojová krajka byla brána jako nepravá, zatímco stejný tyl s aplikovanými ručn paličkovanými a šitými motivy lidé brali jako ruční krajku. Nejnákladn jším druhem krajky byla blonde z Chantilly. Letní vycházkový od v dopl oval slunečník. Móda se m nila stále rychleji a rozvoj techniky, požadavky i kupní síla vytvo ily vhodný prostor pro rozší ení strojové krajky. Na začátku čty icátých let byly stroje schopné imitovat klasické ručn paličkované krajky.
Secese bylo období, kdy se ručn vyráb ná krajka stala velmi výjimečnou a všude se rozší ila hlavn krajka strojová. Technologie byla v té dob velmi rozvinutá, že výrobci dokázali vyrobit krajku dle jakéhokoliv návrhu. Posledním odv tvím, kde lidé používali stále jen ruční krajku, byla tvorba lidových kroj .
39 Ruční krajka ale úpln nevymizela, pouze se postupn stávala spíše um leckou činností v rukou návrhá . Tím, že se krajka vyráb la strojov , byla levn jší, tedy i dostupn jší. Proto se stala v období secese velmi populární. I p es tuto skutečnost, ruční krajka m la ve sv t stále své jméno a na p elomu 1ř. a 20. století se stala exkluzivním módním dopl kem, ale i výstavním exponátem. Krajka našla své místo jako od vní dopln k, nap . jako krajkový slunečník, krajkový kapesníček a v jí .
3.2 Moderní pojetí krajky
Na počátku 20. století módní návrhá i posunuli pas vzh ru, vytvo ili tzv. „kimono rukávy“ a nový módní styl závisel na vrstvení. Ženy vyžadovaly vzdušné materiály s dírkovým vyšíváním a krajku v od vu používaly jako aplikaci. Večerní róby m ly dámy dopln né o hedvábnou strojní krajku, často ji ješt doplnily zlatou nebo st íbrnou nití. Bl zy se bohat zdobily krajkou irskou nebo i strojní.
Krajka se zviditelnila i díky um lecké práci interiérového architekta Dagoberta Peche. Rád pracoval r znými um lecko emeslnými postupy a s r znými materiály.
Dagobert Peche zjistil, že pro jeho figurální a fantazijní motivy je ideální paličkovaná krajka, takže koncem svého života tvo il speciální návrhy pro paličkování. Výšivce a krajce se poté v novali i další um lci, nap íklad Max Schnischek a Karl Otto Czeschka.
Na mnoha um leckopr myslových školách se z izovaly speciální krajká ské obory, v tšinou pod záštitou textilního ateliéru. P íkladem je škola v Hamburku, kde byl již zmi ovaný profesor Karl Otto Czeschka um leckým vedoucím.
I v Čechách se mladí a nadšení um lci začali v novat r zným obor m, práv i krajce. Mimo jiné velká skupina t chto um lc založila ateliér pro výtvarnou práci s názvem Art l [29].
B hem války se móda trochu pozastavila. Štíhlé postavy ženy zd raz ovaly stuhou uvázanou v pase, vypasovaným živ tkem a výst ihem do tvaru písmene V.
Módní byly velké ležaté límce, které byly často dopl kem lehoučkých letních šat . Pozd ji se pas posunul výše a dámy začaly prosazovat nep est ižené šaty. Je známé, že za války byl velký nedostatek surovin, tudíž u látek, proto bylo na denním po ádku, že se v tšina starších od v p ešívala moderním zp sobem. Jelikož n které ženy nahradily muže v t žkých zam stnáních, začaly nosit i mnohem pohodln jší oblečení. Co se mužské módy týče, m li vždy na určité p íležitosti oblek dopln ný kloboukem.
40 Po válce nastaly velké od vní zm ny. Nap íklad se rapidn zkrátily sukn a kolem roku 1ř25 sahaly t sn ke kolen m. Nov odhalené nohy se schovaly do nov vzniklého punčochového zboží v černé nebo t lové barv . Vybrané luxusní punčochy zdobila vzdušná strojová krajka nebo jemná, ručn p išívaná paličkovaná krajka. Tyto krajkové aplikace se vsazovaly do míst holen a nártu.
Válka posílila ženskou emancipaci, ženy se nyní voln v novaly sportu a mohly být zam stnány na pracovních pozicích, které byly d íve vyhrazené pouze pro muže.
Proto vznikla nová móda, tubového st ihu s velmi nízko posazeným pasem. V tomto období se prosadila módní návrhá ka Gabriella Coco Chanel. Ta vytvo ila n kolik kolekcí, ve kterých často p ešívala pánské st ihy na dámské. Jako zdobící prvky používala prýmky, výšivky, ale také krajku.
Velkou zm nou prošlo také dámské spodní prádlo. D íve bylo pouze bílé, poté se začalo zhotovovat v pastelových barvách a z hedvábných nebo viskózových tkanin.
Prádlo se také začalo zdobit barevnými strojovými krajkami a také výšivkami v kontrastních barvách.
Kolem roku 1ř25 se ve velkém začal vyráb t zvláštní druh geometrické krajky.
Jednalo se o krajku hrubší, ale i tato levná imitace zp sobila velký pokles odbytu ručních krajek a to hlavn z oblasti Krušnoho í.
Francie se po n jaké dob po skončení války vzpamatovala a stala se op t evropským módním centrem. Pravideln návrhá i vytvá ely od vy pro sezónní módní p ehlídky, na které jezdily čerpat inspiraci i odborníci z Československa. Mimo p ehlídek bylo po Evrop n kolik speciálních výstav, na kterých m l československý pavilon vždy pozitivní ohlas. Nap íklad na sv tové výstav roku 1ř25 v Pa íži m la Emilie Paličková veliký úsp ch nejen u poroty, ale i u v tšiny návšt vník .
Roku 1ř2ř po velkém krachu na burze byla v od vu očekávána velká st ídmost a skromnost. Avšak i p es takovou situaci dámy z vyšší společnosti vyžadovaly na každou p íležitost jiný od v. Dokonce v té dob bylo p esn definované, jak má být od v vzdálen od zem , nap íklad m stský šat m l sahat 34 cm nad zem. V této dob byla strojov vyrobená krajkovina v metráži velmi oblíbená na tvorbu společenského od vu [4].
V období p ed vypuknutím druhé sv tové války se dámský od v op t trochu pozm nil. Již po šesté hodin večerní všechny dámy musely obléknout dlouhou toaletu a jako materiál se doporučovala v té dob pom rn drahá krajková metráž.
41 I na další Sv tové výstav v New Yorku nesm l chyb t český pavilón. V roce 1ř3ř byly hlavními hesly modernost a budoucnost. V československé expozici byla vystavena kruhová ručn paličkovaná pokrývka od Emilie Paličkové [30].
Ob sv tové války m ly n které společné znaky, nap íklad v obou válkách se p ešívalo a páralo a vojenský styl se stal vhodnou kombinací s denním od vem. Čím se druhá sv tová válka odlišovala, byla rasová nesnášenlivost, která p isp la ke zničení módního pr myslu a všeho s módou spojeného. Mnoho majitel butik bylo židovského p vodu, takže svou činnost za druhé sv tové války ukončovali dobrovoln nebo k ukončení byli donuceni. V období protektorátu Čechy a Morava se do velké obliby dostaly napodobeniny alpských dirndl . To se ovšem ve velkých m stech vnímalo politicky. Kolem roku se zavedly určité zm ny, v roce 1940 se postava zaoblila, nosily se podkasané živ tky, široké sukn a v pase se saténovou stuhou nebo opaskem [4].
Druhá sv tová válka urychlila vývoj syntetických materiál , které se následn použily v od vu. To velmi pomohlo nové tvorb krajek, protože syntetická vlákna nahradila jemné p írodní materiály. To dalo nové možnosti ve výrob spodního prádla a materiál určených do interiér .
V padesátých letech se móda ve sv t stále více rozvíjela, pokud se nejednalo o socialistické zem . Krajky a výšivky pat ily mezi velmi vzácné a drahé zboží, proto se op t začalo rozši ovat domácí krajká ství. V roce 1ř4ř byl na Vysoké škole um leckopr myslové v Praze založen ateliér. Specializovanou část krajká skou vedla již d íve zmi ovaná Emilie Paličková. Ruční tvorba krajky se dostávala mezi obyvatele p es zájmové kroužky, které zajiš ovaly pobočky v tradičních krajká ských centrech [4].
Na výstav EXPO roku 1958 v Bruselu m l Československý pavilón op t velký úsp ch. Na této výstav se vystavovaly nap íklad paličkované v jí e od Emilie Paličkové a krajkové záv sy od Luby Krejčí.
V druhé polovin šedesátých let se op t v mužské mód objevovala krajka a výšivka. Z mladé alternativní scény se ší ily etnické a folklórní prvky orientu, Afriky, slovanských zemí atd. V období rozvoje butik byl op t velký zájem o ručn vypracované dopl ky. Ze strojové krajky vyráb ly modely jak nezávislá krejčovství, tak i celosv tov známí tv rci, nap íklad Yves Saint-Laurent. Tento autor v 70. letech p edvedl ve své kolekci hladké pouzdrové šaty, p es které se oblékl pláš šitý z krajkoviny a tylu. Do módy uvedl i krajkové dopl ky, nap íklad háčkované klobouky a kabelky z um lého lýka.
