Motokros jako volnočasová aktivita
Bakalářská práce
Studijní program: B7401 – Tělesná výchova a sport Studijní obor: 7401R003 – Rekreologie
Autor práce: Hana Bariová
Vedoucí práce: PhDr. Tibor Slažanský, Ph.D.
Liberec 2018
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Poděkování
V prvé řadě bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům za podporu při studiu na vysoké škole, ale i při tvorbě mé závěrečné práce. Dále bych ráda vyjádřila poděkování PhDr. Bc. Tiborovi Slažanskému, Ph.D. za cenné rady a pomoc při vedení mé bakalářské práce. V neposlední řadě patří mé poděkování účastníkům vyhlášení motokrosového seriálu Classic Motocross 2017 za jejich ochotu a vyplnění ankety pro úspěšnou realizaci anketního šetření.
Anotace
Práce se zabývá tématem motokrosu jako volnočasové aktivity. Popisuji zde vliv motokrosu na lidské zdraví. V práci zmiňuji motokrosové vybavení, oblečení a bezpečnostní prvky.
V další části je anketní šet ení zjišťující osobní postoje respondent k motokrosu, finanční a časovou náročnost a otázku motokrosu a nejvhodnějšího věku pro začátky na motocyklu. Posledními kroky je analýza nabídky motokrosu jako volnočasové aktivity na Mladoboleslavsku a jeho okolí a návrh využití motokrosu jako volnočasové aktivity.
Klíčová slova: volný čas, pohybová aktivita, sport, motokros
Annotation
The work deals with topic motocross as leisure activity. I describe the influence of motocross on human health. I also mention motocross equipment, clothes and safety elements.
The next section is a questionaire to find out the personal attitudes of respondents to motocross, financial and time requirements, and the question of motocross and the most appropriate age for motorcycle beginnings. The last steps are to analyze the offer of motocross as leisure activitiy in Mladoboleslavsko and its surroundings and project of utilising motocross as a leisure activity.
Key words: leisure time, physical activity, sport, motocross
7
Úvod ... 12
1 Cíle bakalá ské práce ... 13
2 Volný čas ... 14
2.1 Definice volného času ... 14
2.2 Funkce volného času ... 15
2.3 Hlediska nahlížení na volný čas ... 16
3 Pohybová aktivita a její vliv na zdraví ... 18
3.1 Vliv pohybové aktivity na zdraví člověka ... 18
3.2 Únava ... 19
4 Sport ... 21
4.1 Definice sportu ... 21
4.2 Druhy sportu... 22
5 Motokros ... 24
5.1 Definice motokrosu ... 24
5.2 Pravidla motokrosových soutěží ... 24
5.3 Historie motocyklových závod ... 25
5.4 Významné motocyklové a organizace ... 27
5.5 P íbuzné motocyklové soutěže ... 28
5.5.1 Trial ... 28
5.5.2 Plochá dráha ... 28
5.5.3 Sidecarcross ... 28
5.5.4 Enduro ... 29
5.6 Vliv motokrosu na lidské zdraví ... 29
5.7 Zdravotní rizika motokrosu ... 30
6 Motokrosové vybavení, oblečení a bezpečnostní prvky ... 32
6.1 Motocykl ... 32
6.1.1 Technická rizika ... 33
6.2 Ochranné prvky - výstroj jezdce ... 34
6.2.1 P ilba ... 34
6.2.2 Brýle ... 34
6.2.3 Ledvinový pás ... 35
6.2.4 Chránič krku ... 35
8
6.2.5 Chránič hrudníku - kruný ... 35
6.2.6 Chrániče lokt a kolen ... 36
6.2.7 Boty ... 36
6.3 Oblečení ... 37
6.3.1 Dres ... 37
6.3.2 Kalhoty ... 37
6.3.3 Rukavice ... 38
7 Anketní šet ení ... 39
7.1 Dotazník ... 39
7.2 Charakteristika souboru respondent ... 39
8 Vyhodnocení anketního šet ení ... 40
9 Shrnutí anketního šet ení ... 54
10 Návrh využití motokrosu jako volnočasové aktivity ... 56
11 Analýza nabídky motokrosu jako volnočasové aktivity na ... Mladoboleslavsku a okolí ... 60
11.1 Benátky nad Jizerou - Kbel ... 61
11.2 Ctimě ice ... 62
11.3 Dolní Bousov ... 63
11.4 Chleby ... 64
12 Závěr ... 65
13 Seznam použitých zdroj ... 66
14 Seznam p íloh ... 69
9
Seznam tabulek
Tabulka 1: Věková omezení a kategorie ... 25
Tabulka 2: Bodové hodnocení ... 25
Tabulka 3: Pohlaví respondent ... 40
Tabulka 4: Věkové rozpětí ... 41
Tabulka 5: Náhled na motokros ... 42
Tabulka 6: Úroveň motokrosu ... 43
Tabulka 7: Motivace k motokrosu ... 44
Tabulka 8: Počet tréninkových hodin na motocyklu / měsíc ... 45
Tabulka 9: Počet tréninkových hodin mimo motocykl / měsíc ... 46
Tabulka 10: Trénink mimo sezónu ... 47
Tabulka 11: Náklady / měsíc v sezóně ... 48
Tabulka 12: Pr měrné další výdaje za sezónu ... 49
Tabulka 13: Začátky jezdc na motocyklu ... 50
Tabulka 14: Nejvhodnější věk pro začátky na motocyklu ... 51
Tabulka 15: Motokros a ženy ... 52
Tabulka 16: Podpora blízkých v motokrosu ... 53
Tabulka 17: Finanční náročnost motokrosu ... 57
Seznam grafů
Graf 1: Pohlaví respondent ... 40Graf 2: Věkové rozpětí – souhrn ... 41
Graf 3: Náhled na motokros - souhrn ... 42
Graf 4: Úroveň motokrosu – souhrn ... 43
Graf 5: Motivace k motokrosu – souhrn ... 44
Graf 6: Trénink mimo sezónu – souhrn ... 47
Graf 7: Náklady / měsíc v sezóně – souhrn ... 48
Graf 8: Pr měrné další výdaje za sezónu – souhrn ... 49
Graf 9: Začátky jezdc na motocyklu – souhrn ... 50
Graf 10: Nejvhodnější věk pro začátky na motocyklu – souhrn ... 51
Graf 11: Motokros a ženy – souhrn ... 52
Graf 12: Podpora blízkých v motokrosu – souhrn ... 53
10
Seznam obrázků
Obrázek 1: Trať - Benátky nad Jizerou... 61
Obrázek 2: Trať – Ctimě ice ... 62
Obrázek 3: Trať – Dolní Bousov ... 63
Obrázek 4: Trať – Chleby ... 64
11
Seznam použitých zkratek a symbolů
2T dvoudobý (dvoutaktní) motor
4T čty dobý (čty taktní) motor
ccm kubický centimetr (objem motoru)
12
Úvod
Cílem práce je návrh využití motokrosu jako volnočasové aktivity. Vymezuji zde pojmy, jako je volný čas, pohybová aktivita, sport a motokros. Dále uvádím vybavení pot ebné k provozování motokrosu, p íbuzné motocyklové sporty, významné motocyklové organizace apod.
Analyzuji možnosti tratí na Mladoboleslavsku a jeho okolí a p ikládám jejich podrobnější informace. V práci zpracovávám anketní šet ení, jež odráží názory zkušených motokrosa na motokros a p iblíží tak i finanční či časovou náročnost tohoto sportu.
Na základě spojení zpracované literatury a anketního šet ení je dalším krokem uvedení postup , jak tento sport realizovat, tzn. možnosti trénování, finanční náročnost, investice apod. Motokros na poli pohybových aktivit figuruje jako soutěžní sport, ale i jako volnočasová zábava, p i které se nedosahuje maximálních výkon . Ve své práci se zabývám právě nesoutěžní formou, která však postupem času a s dostatkem tréninku a motivace m že dospět ve formu soutěžní.
13
1 Cíle bakalářské práce
1. Hlavní cíl práce:
Hlavním cílem práce je návrh využití motokrosu jako volnočasové aktivity.
2. Tento návrh zahrnuje:
a) Analýzu pot ebného vybavení a kompetencí pro provozování motokrosu.
b) Zjištění a analýzu nabídky motokrosu jako volnočasové aktivity ve vybraném regionu.
c) Realizaci dotazníkového šet ení a jeho vyhodnocení.
d) Návrh využití motokrosu jako náplně volného času.
14
2 Volný čas
Mnoho autor již pojem volný čas definovalo, avšak se ve svých názorech a definicích částečně odchylují.
2.1 Definice volného času
Pr cha, Walterová a Mareš (2003) rozdělují den (24 hodin) na jednotlivé časové úseky, které mají svou specifickou funkci. P ibližně 8 hodin denně věnujeme práci, individuálně několik hodin péči o rodinu a domácnost a nedílnou součástí dne zasvětíme vlastním fyzickým pot ebám a spánku. Zbylý čas, který nevěnujeme ani jedné z uvedených aktivit, je právě volný čas.
Podle Hájka, Hofbauera a Pávkové (2011) lze z pedagogického a sociologického hlediska definovat volný čas jako součást lidského života, která se netýká času pracovního ani času věnovaného každodenním pot ebám. Mezi takové pot eby lze za adit nap . denní hygienu, biofyziologické pot eby, dopravu do zaměstnání, péči o domácnost, starost o rodinu, výchovu dětí apod.
Definici Pr chy, Walterové a Mareše se pojetím volného času p ibližuje i Hofbauer (2004), který ho popisuje jako čas, který člověk nezahrnuje do svých povinných denních aktivit jako je práce a činnosti rozvíjející jeho život. Obecně ho považuje za čas mimo pracovní a nepracovní povinnosti.
Choutka (1998) doslova definuje volný čas jako prostor, v němž se lidé na základě svobodného rozhodnutí mohou věnovat zájmovým činnostem, seberealizaci a prožitkům.
Sport je součástí pohybových aktivit odehrávajících se ve volném čase.
Všechny definice jsou si velmi podobné a lze s nimi souhlasit, avšak Hofbauer (2004) a Choutka (1998) si doslova proti ečí. Hofbauer a kol. seberealizaci ve volném čase neuznávají, Choutka ji však považuje za jeden z primárních prvk jeho využití a této teorii se p ikláním také.
15
2.2 Funkce volného času
Pokud každý člověk vnímá funkce svého volného času jinak, i auto i se ve svých názorech r zní. Funkcí volného času je mnoho a následující rozdělení je jen jejich zlomkem. Nap íklad Hofbauer (2004) v literatu e uvádí t i funkce volného času v pozměněné terminologii volného času J. Dumazediera:
1. Odpočinek nám slouží jako čas na zotavení, zbavení se pracovní únavy a k redukci psychického a fyzického napětí. V p ípadě, kdy na sobě člověk pociťuje vysokou míru únavy, je odpočinek nejvhodnějším prost edkem pro nabrání nových sil a regeneraci organismu jako celku.
2. Zábava člověku pomáhá oprostit se od každodenních starostí, umožnit pr chod jeho fantazii. Za tímto účelem si často vybírá sportovní či herní aktivity, které do života p ináší rozptýlení nebo nové zážitky.
3. Rozvoj osobnosti znamená snahu o sebevzdělávání, rozši ování obzor či zdokonalování svých schopností. Právě tato složka je d ležitým pozitivním prost edkem fyzického i psychického vývoje a vede tak k obohacování života.
Další funkce a možnosti volného času komplexně vymezil německý pedagog volného času Horst W. Opaschowski (nar. 1941), který za základní považuje:
a) Rekreaci (zotavení a uvolnění),
b) kompenzaci (odstraňování zklamání a frustrací),
c) výchovu a další vzdělávání (učení o svobodě a ve svobodě, sociální učení), d) kontemplaci (hledání smyslu života a jeho duchovní výstavba),
e) komunikaci (sociální kontakty a partnerství),
f) participaci (podílení se, účast na vývoji společnosti),
g) integraci (stabilizaci života rodiny a vrůstání do společenských organismů) a h) enkulturaci (kulturní rozvoj sebe samých, tvořivé vyjádření prostřednictvím
umění, sportu, technických a dalších činností). (Hofbauer, 2004, s. 14)
Kubík a Michančová (2007, s. 4) ve své publikaci uvádí, že jelikož jsou děti a mládež budoucností lidstva, výběr kvalitního trávení volného času je pouze v jejich kompetenci a pro jejich další vývoj a životní ubírání se je tedy velmi d ležitým faktorem. Se slovy typu „nudím se“ se společnost nerada potýká a z toho i vyplývá, že nenaplněný čas, respektive volný čas, je časem ztraceným.
16
Proto je d ležité vést osobnost již od útlého věku k efektivnímu využívání volného času, protože i tak se m že, ať už dítě či dospělý, plně rozvíjet a realizovat. Díky kvalitnímu využití volného času se člověk m že velmi úspěšně oprostit od každodenních starostí, což je v dnešní uspěchané době velkou výzvou. Dle autor lze pomocí pozitivní socializace velice úspěšně p edcházet možným sociálně nežádoucím jev m, které by mohly v nejhorších p ípadech vyústit v záškoláctví, šikanu, drogové závislosti, vandalismus, patologické hráčství apod.
Vymezení funkcí se u jednotlivých autor p íliš neliší, spíše se doplňují a společně tak tvo í ucelený souhrn.
2.3 Hlediska nahlížení na volný čas
Pávková (2002) se v rozsáhlé části svých tvrzení o pojmu „volný čas“ shoduje s ostatními zde uvedenými autory. Podle Pávkové existuje hned několik hledisek nahlížení na problematiku volného času.
1. Ekonomické hledisko stojí na základě odhadu Světové rady pro turistiku a cestování, který vypovídá o tom, že volnočasový pr mysl je ve světovém hospodá ství největším odvětvím. Ve vyspělých zemích náklady na využívání volného času tvo í až t etinu p íjm obyvatel . Je též známo, že zaměstnanci v zaměstnání podávají lepší pracovní výkony, pokud si jednotlivé pracovní etapy mohou proložit volnočasovými aktivitami a odpočinkem.
2. Sociologické a sociáln -psychologické hledisko nazírá na spojení člověka, volného času a mezilidských vztah . Jedinec se v pr běhu svého života socializuje nejd íve v rodině, poté na něj výchovně p sobí pedagogický dozor ve škole a společně tak p sobí proti nežádoucím vliv m.
3. Politické hledisko se zabývá školskou politikou, zasahováním státních orgán do volnočasových aktivit jedince, tzn. zakládání sdružení pro děti a mládež, jejich ochrana p ed komercionalizací, finanční ovlivňování za ízení pro volný čas apod.
4. Zdravotn hygienický pohled sleduje vliv volného času na správný duševní i tělesný vývoj člověka. Je prokázáno, že mezi 9-11 hodinou dopolední a 15 - 16 hodinou odpolední je výkonnost člověka na nejvyšším bodě. Proto je vhodné
17
tyto „aktivní hodiny“ (čas v práci, ve škole) proložit volným časem, aby došlo k udržování logické denní hladiny lidské aktivity, výkonu a regeneračního času.
5. Pedagogické a psychologické hledisko bere v potaz míru pedagogického ovlivnění volného času mládeže. Volnočasové činnosti, pokud jsou prováděny dobrovolně, kvalitně vedeny a dostatečně motivovány, mohou tak úspěšně rozvíjet osobnost po duševní stránce, ale i co se týče mezilidských vztah . Hlavním úkolem je výchova ve volném čase, ale i výchova k volnému času, tj. najít správné činnosti, pomocí nichž dojde k uspokojení a seberealizaci.
Obecně lze volný čas chápat jako časové období, které člověk dobrovolně naplňuje svými koníčky a zájmy a žádným zp sobem nep ispívá společnosti. V každém p ípadě je volný čas nezastupitelnou složkou lidského života a má v něm svém právoplatné uplatnění. Snahou dnešní společnosti je p evážně aktivní trávení volného času. Všichni auto i se shodují na nejvhodnější formě trávení volného času, což je právě jakákoliv pohybová činnost nebo sportovní aktivita.
18
3 Pohybová aktivita a její vliv na zdraví
Světová zdravotnická organizace definuje zdraví jako stav plné tělesné, duševní a sociální pohody a nikoli jen jako nepřítomnost nemoci či vady (WHO, 1948).
3.1 Vliv pohybové aktivity na zdraví člov ka
Podle prohlášení MŠMT (2008) by měla být pohybová aktivita součástí života každého z nás, protože se podílí na správném fungování mechanism v lidském organismu a napomáhá v boji proti nejr znějším kardiovaskulárním a chronickým onemocněním moderního světa. Pozitivní vliv má i na pr měrnou délku života a psychickou stránku člověka. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dále definuje následující p ínosy pohybové aktivity pro zdravý životní styl:
a) Snížení rizika kardiovaskulárních chorob,
b) prevence nebo oddálení vzniku arteriální hypertenze a zlepšení regulace arteriálního krevního tlaku u osob trpících vysokým krevním tlakem,
c) dobré výkonnosti kardiopulmonálních funkcí,
d) stabilní úrovně metabolických funkcí a nízkého výskytu cukrovky druhého typu, e) zvýšeného využívání tuků, které může napomáhat udržování tělesné hmotnosti
a tím snížení rizika obezity,
f) snížení rizika určitých typů rakoviny, například rakoviny prsu, prostaty a tlustého střeva,
g) zvýšení mineralizace kostí v mládí, které přispívá k prevenci osteoporózy a zlomenin ve starším věku,
h) zlepšení zažívání a regulace střevního rytmu,
i) udržování a zlepšování svalové síly a vytrvalosti a následně zvýšení funkční výkonnosti při provádění činností každodenního života,
j) udržování motorických funkcí včetně síly a rovnováhy,
k) udržování kognitivních funkcí a snížení rizika depresí a demence, l) nižší úrovně stresu a s tím spojeného zlepšení kvality spánku, m) zlepšení sebehodnocení a sebeúcty a zvýšení elánu a optimismu,
n) snížení absence v práci (pracovní neschopnosti ze zdravotních důvodů),
o) nižší riziko pádů u dospělých velmi vysokého věku a prevence nebo oddálení chronických nemocí spojených se stárnutím. MŠMT (2008)
19
3.2 Únava
Únava je přirozený fyziologický obranný mechanismus projevující se poklesem výkonu, který vede k přerušení či ke snížení intenzity prováděné činnosti. Je značně odlišná při různých typech zatížení a závisí na mnoha vnějších a vnitřních faktorech.
(Bernaciková et al., 2013, s. 14).
Jak uvádí Bernaciková et al. (2013), výskyt únavy má v lidském životě své opodstatnění. V pozitivním slova smyslu se uplatňuje v adaptačních mechanismech p i tréninku a napomáhá tzv. superkompenzaci (optimální načasování tréninku a doby odpočinku pro dosahování co nejlepších výsledk ). Mezi negativní vlivy únavy pat í porucha koordinace, zvýšené riziko úraz , narušení homeostázy (stálost vnit ního prost edí), omezení funkcí sval atd.
Dylevský (1997) i Bernaciková et al. (2013) rozlišují následující druhy únavy:
a) Celková nebo lokální, b) akutní nebo chronická, c) fyzická nebo psychická, d) periferní nebo centrální, e) subjektivní nebo objektivní.
Celková únava závisí na mnoha faktorech, které komplexně ovlivní fungování organismu, oproti tomu lokální vzniká jen p i izolovaném zapojování určitých svalových oblastí. Akutní únavu m žeme sledovat vyloženě p i p ecenění vlastních sil a probíhající pohybovou aktivitu je tak vhodné ukončit, chronická se projevuje dlouhodobě, tzn. p i opakovaném nepoměru mezi zatížením a regenerací. Fyzická únava se týká tělesné stránky a poukazuje na ni úbytek síly, rychlosti a jemné koordinace pohyb . Psychická únava se projeví ztrátou koncentrace a ospalostí. Wilmore (2008) dále popisuje únavu periferní, která se vyskytuje na úrovni sval a spočívá v nedostatku svalové energie nebo poškození svalových buněk. Centrální únava se týká celkových změn v centrální nervové soustavě a její snížené schopnosti ídit aktivitu sval . Subjektivní únava se projevuje pouze v individuálních pocitech (pocity slabosti, nevolnosti apod.), naproti tomu objektivní únavu lze dokázat v mnoha technikách mě ení (množství laktátu v krvi, změny srdeční frekvence atd.).
20
Bernaciková et al. (2013) adí mezi typické projevy únavy pocit tíhy, svalová slabost, bolest a zatuhnutí celých svalových skupin, které jsou p i tréninku zapojovány. Unavené svaly mají sklony ke k ečím, a proto je vhodné zvýšit p íjem minerálních látek, p edevším ho čík, draslík a vápník a poskytnout tělu dostatečnou regeneraci. V p ípadě, že jezdec p ehlíží projevy fyziologické únavy, m že dojít do fáze nežádoucí patologické únavy. Tento druh únavy vzniká p i nedodržení dostatečně dlouhé regenerační fáze mezi tréninky a opakované p etížení tak m že dospět p es fázi schvácení až do stavu p etrénování (pokles hmotnosti, deprese, zpomalená reakční doba apod). Tato fáze m že vést k nežádoucím p estavbám svalu, kdy jsou svalová vlákna nahrazována vlákny vazivovými.
21
4 Sport
„Existují pouze tři sporty: býčí zápasy, motorismus a horolezectví; zbytek jsou pouhé hry.“ Ernest Hemingway (americký spisovatel a noviná ) V dnešní době je sport již běžnou součástí života každého z nás, ať už se mu věnujeme pasivně či aktivně. Jak se zmiňuje Slepičková (2005), sport do povědomí lidí p ichází p evážně p es sdělovací prost edky. V ekonomice, politice a v mezinárodním chápání slouží jako prost edek k dosahování ady cíl , propagace státu a posiluje jeho finanční prosperitu. Zdravotnické organizace se ke sportu p iklání kv li jeho pozitivnímu p sobení na fyzický i psychický stav člověka. Slepičková se též zabývá souvislostmi, jak se sport vyvíjel a vyvíjí v pr běhu let společně s člověkem, a že se zejména v posledních letech se stal velmi váženým fenoménem. Lidé jsou dnes ze všech stran vystavováni v či nep íznivým faktor m, jako je stres, fyzicky náročné či naopak sedavé zaměstnání apod.
Jakákoliv sportovní aktivita by měla být součástí lidského života a stát se tak vhodným prost edkem pro boj s uvedenými nástrahami dnešní doby. Jelikož úzce souvisí s volným časem, lze každý sport provozovat rekreačně. P i pravidelném tréninku a odhodlání se lze témě u každého sportu propracovat až na soutěžní úroveň a p i výborných výsledcích ho využít jako plnohodnotné povolání.
4.1 Definice sportu
Sportem se rozumí všechny formy tělesné činnosti, které ať již prostřednictvím organizování účasti či nikoliv si kladou za cíl projevení či zdokonalení tělesné a psychické kondice, rozvoj společenských vztahů nebo dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních. (Slepičková, 2005, str. 28)
Sport je vymezován z mnoha hledisek a kromě literatury je jeho definice uvedena i v legislativě. Stát podporuje sport jako ve ejně prospěšnou činnost a úkoluje správní ú ady, samosprávné celky a ministerstva p i podpo e sportu. Dle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění pozdějších p edpis , je sportem každá forma tělesné činnosti, která si prostřednictvím organizované i neorganizované účasti klade za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů, upevňování zdraví
22
a dosahování sportovních výkonů rekreačně nebo v soutěžích všech úrovní, a to individuálně nebo společně. Dále tento zákon rozši uje definici sportu větou, kdy se sportem rozumí organizovaný a neorganizovaný sport a pohybová rekreace určená širokým vrstvám obyvatelstva. (Zákon č. 115/2001 Sb., čl. II, odst. 1 a 4).
Podle Slepičkové (2005) lze sport pojmout z hlediska dvou p ístup . První p ístup, tzv. severoamerický, se zamě uje na jeho jednotlivé složky - sport, hru a výkon. Druhý p ístup vychází z historie, p esněji z 18. stol. v Anglii, kdy byl sport pojímán pouze jako zábava, rekreace a cvičení. Slovo desportare pocházející z latiny, p idělovalo pojmu sport význam zábavy či rozptýlení. V současné době je sport jedním z prokazatelných prost edk sjednocení evropských zemí, protože výrazně ovlivňuje ekonomický i společenský život obyvatel. Díky dnešnímu velmi širokému pojetí je možné pod tímto pojmem nalézt i d íve neuznávané sportovní formy, jako jsou nap . šachy nebo bridž.
Stejnou váhu dnes společnost p iznává sport m výkonnostním a vrcholovým společně se sporty p inášejícími hluboké emocionální prožitky, posilující zdraví nebo zástupci sport rekreačních.
4.2 Druhy sportu
Crum (1996) in Slepičková (2005) poukazuje na sport jako na aktivitu, do které se jedinci zapojují z r zných d vod a s r znou mírou motivace. Každý jednotlivec disponuje svým vlastním žeb íčkem hodnot, individuálně je naplňuje a uspokojuje tak své pot eby. Crum klasifikuje sport do sedmi následujících okruh :
1. Elitní sport - označován jako vrcholový či profesionální. Ve vrcholovém sportu je cílem dosažení maximální výkonnosti a získání finančního ocenění a významného postavení ve společnosti.
2. Sout žní klubový sport – taková sportovní účast souvisí se členstvím ve sportovním klubu, svazu či federaci. Sportovci se navzájem motivují k lepším výsledk m a zároveň tak udržují a rozvíjí intersociální vztahy.
3. Rekreační sport – hlavním cílem není maximální výkon, ale naopak zotavení, zábava, utužování zdraví či relaxace. Nalezneme ho v soukromém, klubovém i oddílovém odvětví. Rekreačnímu sportu se lze věnovat individuálně i skupinově.
4. Fitness sport – sportovci zde sledují svou sportovní zdatnost a její rozvoj.
Uplatňuje se spíše v soukromém odvětví.
23
5. Rizikový a dobrodružný sport – v tomto sektoru je pro sportovce hlavním motivem pocit napětí a vyplavování adrenalinu. Tyto sporty m žeme označit za komerční a často velmi finančně náročné. V dobrodružných sportech existují určitá rizika, a proto je často nutné mít kromě pot ebné fyzické zdatnosti i dostatek informací o p ípadných rizicích.
6. Požitkářský sport – cílem je dosažení nevšedního zážitku, poznávání něčeho neobvyklého a uspokojení specifických pot eb klienta. Týká se pohybových aktivit p íbuzných k anglickým pojm m sun, sea, sand, snow, sex, satisfaction a speed.
7. Kosmetický sport – jedná se p edevším o vizuální stránku člověka. Sportovci disponují perfektní postavou doplněnou dokonalým opálením. V takových sportovních centrech jsou často nabízeny masáže a nejr znější wellness procedury.
Existují r zné sportovní aktivity a lze je dělit dle několika kritérií. Jedním z nich je hledisko kolektivity a spolupráce. Mezi kolektivní sporty lze za adit fotbal, florbal, hokej, házenou či volejbal, mezi sporty individuální nap íklad vybrané disciplíny atletiky, cyklistiku, plavání či motokros.
24
5 Motokros
Motokros se adí mezi rizikové (dobrodružné) sporty a často je označován až za extrémní. Tento motoristický sport p ímo spadá pod motocyklové sporty, stejně jako trial, plochá dráha, sidecarcross apod. V dnešní době je velmi populární nap . americký Supercross, kde lze sledovat opravdové profesionály v oboru, ať se jedná o jízdy venkovní či halové. Jedním z druh motokrosu je i freestyle motokros, kde závodníci p edvádí někdy až kaskadérské triky na velmi strmých skocích a rampách.
Motocyklový sport je snad ideálním spojením duševních schopností a fyzické zdatnosti člověka s vývojem moderní techniky. Přináší další rozvoj talentu pro ovládání výkonného stroje, posilování tělesné vytrvalosti a jezdci dává radost i uspokojení z rychlosti nebo zdolání těžkého terénního úseku. (Husák, 1986, s. 7)
5.1 Definice motokrosu
Husák (1980) rozebírá pojem motokros a uvádí ho jako sport, kdy se jezdí v uzav eném terénu na p edem vytyčených a náležitě označených tratích s p ekážkovými prvky - zatáčkami, skoky, kopci a údolími. Jezdí se po písčitém, bahnitém, jílovitém, hlinitém nebo smíšeném povrchu, u něhož se dále rozlišuje i tvrdost. Maximální rychlost na trati je 55 km/h a pr měrná délka trati činí 1,5 – 2 km. Tratě se často vyskytují mimo obydlené oblasti, protože jízda v terénu m že ví it prach a motocykly jsou často i velmi hlučné. Pro závody jsou dále doporučené, nikoliv však p edepsané ochranné prvky jezdce a oblečení, které díky svým funkcím mohou úspěšně minimalizovat rizika pád či srážek.
5.2 Pravidla motokrosových sout ží
Na závodech se motokrosové motocykly adí podle výkonu do jednotlivých kubatur.
U hobby závod jsou podmínky pro umístění do kubatury volnější, avšak platí pravidlo, kdy se smí mladší jezdec nebo motocykl s nižším objemem zapsat do vyšší kubatury, opačně to nefunguje.
25
Federace motocyklového sportu (2016) v Národních sportovních řádech motokrosu rozděluje jezdce do kategorií pro Mezinárodní / národní mistrovství ČR v závislosti na věkových omezeních následovně:
2T V K 4T V K
50 ccm 5 – 9 let – –
65 ccm 7 – 13 let – –
80 ccm 11 – 15 let 150 ccm 12 – 15 let
125 ccm junior 13 – 19 let 175 – 250 ccm 14 – 21 let
125 ccm od 13 let 175 – 250 ccm od 14 let
250 ccm od 15 let 290 – 450 ccm od 15 let
350 – 500 ccm od 16 let 475 – 650 ccm od 16 let
Veterán od 40 let – –
Ženy (80 – 125 ccm) od 14 let 175 – 250 ccm –
Tabulka 1: V ková omezení a kategorie
Každý závodník musí mít p i závodu viditelné závodní číslo na oblečení i na motocyklu, nutností je kontrast čísla a podkladu pro spolehlivou identifikaci jezdce v závodu. Závodí se na čas v kombinaci s počtem ujetých kol a to v rozsahu, který určí po adatel závodu. Závod se skládá ze dvou rozjížděk a po adí v nich je náležitě bodováno. Prvních 20 závodník , kte í se zúčastnili alespoň ⅔ závodu, se hodnotí následovně:
1. místo 25 bod 6. místo 15 bod 11. místo 10 bod 16. místo 5 bod 2. místo 22 bod 7. místo 14 bod 12. místo 9 bod 17. místo 4 body 3. místo 20 bod 8. místo 13 bod 13. místo 8 bod 18. místo 3 body 4. místo 18 bod 9. místo 12 bod 14. místo 7 bod 19. místo 2 body 5. místo 16 bod 10. místo 11 bod 15. místo 6 bod 20. místo 1 bod
Tabulka 2: Bodové hodnocení
5.3 Historie motocyklových závodů
Husák (1986) uvádí, že první motocykl, který spat il světlo světa, p ivedl na svět německý vynálezce spalovacího motoru Gottlieb Daimler za pomoci německého konstruktéra Wilhelma Maybacha v roce 1885. Exelberg u Vídně tedy až za dlouhých 14 let hostil v bec první motocyklové závody „do vrchu“. Tento závod se jezdil pouze do kopc (vrch ), které však byly tak strmé, že o vítězi tehdy rozhodovaly spíše jen ujeté metry. Pro diváky byla tato akce velmi zajímavou podívanou. I dnes jsou tyto typy závod velmi oblíbené hlavně ve VB a USA.
26 Mezinárodní motocyklová šestidenní
Dalším d ležitým mezníkem v motocyklovém světě byla známá první Mezinárodní motocyklová šestidenní, jak se v knize zmiňuje Husák (1980) a konala se roku 1913 ve Velké Británii. Tato motocyklová soutěž (označovaná též jako soutěž pravidelnosti a spolehlivosti) však nebyla díky své délce již tak p itažlivá pro diváky, ti totiž raději sledovali akci a rychlost.
Hon za liškou
Tento londýnský závod, kde závodili motocyklisté proti jezdc m na koních (!), byl uspo ádán v roce 1918 a disponuje tak titulem první akce organizovaného motokrosu. Husák (2012) ve své další publikaci doplňuje, že ze všech 13 motocyklist a 16 jezdc na koních závod dokončili pouze dva motocyklisté, ale jezdc na koních 13.
Cílem tohoto závodu bylo porovnání sil motorových koní oproti koním jezdeckým, avšak se tento p edpoklad nepoda ilo obhájit.
Motokros národů
První Motokros národů, jak uvádí Husák (2012) byl uspo ádán roku 1947 v Holandsku a p išel tedy o 10 let d íve než Mistrovství světa jednotlivc . Závodu se mohly zúčastnit týmy se stroji do objemu 500ccm a nečekaným vítězem se stala VB. První závod Mistrovství Evropy pak p išel roku 1952, to bylo jinak také známo jako závody pětistovek, kdy se nižší t ídy účastnily pouze okrajově. Rok 1975 byl pro českou motokrosovou scénu d ležitým datem, protože si v Sedlčanském závodu úspěšně vybojovali první místo významní čeští jezdci Baborovský, Churavý, Nováček a Velký.
Dle Husáka (2012) byly tehdejší podmínky pro účast v závodu oproti dnešní době mnohem jednodušší, tedy nap . bez evidenčních čísel a p edepsané výzbroje, ale s podmínkou výhradního použití benzínu jako pohonné hmoty a zákazu etěz na pneumatikách. Délka trati tehdy činila 1,5 – 3,5 km a závodilo se na počet ujetých kol, pop ípadě na čas.
27
Česká zbrojovka Strakonice - kolébka českého motokrosu
Česká republika, p esněji již zmíněná společnost ČZ Strakonice, jsou pro motocyklový svět známým pojmem, protože se zde v minulém století vyráběly motocykly značky Jawa-ČZ, později jen ČZ, již ve své době známé po celém světě. Na stroji ČZ získal v roce 1974 titul mistra světa na pár chvil i Jaroslav Falta. Avšak díky p ekážkám tehdejší doby a politickým machinacím mu byl titul nespravedlivě a neprávem odebrán.
O jeho zajímavém a napínavém p íběhu pojednává kniha Ukradený titul autora Ivo Helikara (2004).
5.4 Významné motocyklové a organizace
Mezinárodní motocyklová federace
Oficiální stránky FIM Website (©2009-2010) označují za kolébku Fédération Internationale de Motocyclism, česky Mezinárodní motocyklová federace (dále jen FIM) Českou republiku. Organizace však údajně vznikla 21. prosince 1904 v Pa íži, tehdy jako FICM (Fédération Internationale des Clubs Motocyclistes). V roce 1949 došlo ke změně názvu z FICM na FIM a v tomto roce se též uskutečnil první nejprestižnější závod Mistrovství světa silničních motocyklů - Grand Prix. Rok 1994 znamenal pro FIM vstup do Evropské rady pro bezpečnost dopravy (ETSC) a v roce 1998 i do Sdružení mezinárodních sportovních federací (MIS). Rokem 2000 se stala oficiálním sdružením Mezinárodního olympijského výboru (MOV) s o rok později obdržela status člena Světové organizace cestovního ruchu (WTO). V současné době sdružuje celkem 113 FMN (Národních motocyklových federací) na 6 kontinentech.
Autoklub České republiky
Autoklub České republiky (©2012) na svém oficiálním webu uvádí postup, kdy díky valné hromadě roku 1904 došlo k ustavení, aby se Český klub Motocyklistů a Český klub Automobilistů spojil v jeden. Než dostál dnešní podoby Autoklubu České republiky (AČR), prošel si několika názvy - Český klub Automobilistů, Autoklub Republiky Československé apod. Pod klub v současné době spadá 200000 člen ze 700 klub . Mezi jeho hlavní funkce pat í sdružování a záštita dce iných klub , po adatelství závod , tvorba pravidel závod , ale svou funkci zastává i v autoškolách. Dále po ádá aktivity pro fanoušky karavan a zdravotně postižené motoristy.
28
5.5 Příbuzné motocyklové sout že
Jelikož se motoristický sport těší stále většímu zájmu a základna jeho p íznivc se neustále rozr stá, jeho jednotlivé podkategorie se neustále vyvíjí nebo p ichází nové.
Mnohé z nich se liší stavbou motocyklu a jeho vlastnostmi, nebo se mohou provozovat na r zných tratích a površích. Motokros tedy není jediným motoristickým sportem, který se jezdí mimo uznané pozemní komunikace.
Wilson (2001) se v knize věnované motocykl m zabývá kromě motokrosu nap . i těmito druhy motoristického sportu:
5.5.1 Trial
Zde lze p ekonávat v podstatě každou p írodní i uměle vytvo enou p ekážku, ať už je to voda, skála apod. Trialové motocykly se od motokrosových liší p edevším ve stavbě, kdy mají níže sedlo, lépe se ídí, pneumatiky jsou podhuštěné, palivová nádrž je malá a úzká a celkově jsou to stroje mnohem nižší a lehčí.
Závodí se na p edem vyznačené trase s kontrolními úseky a platí zde následující pravidla, za která se strhávají body - dotek se zemí, zastavení, nedokončení úseku, neprojetí kontrolního bodu nebo nedokončení závodu v rámci stanoveného limitu.
5.5.2 Plochá dráha
Plochodrážní stroje jsou velmi unikátní svou stavbou - nemají brzdy a jezdí se jen jedním směrem a p evážně smykem. Závodní povrch tvo í škvára a v tomto sportu má i Česká republika svou zásluhu. Právě české motocykly Jawa se v závodech často umisťovaly na těch nejlepších pozicích.
Jezdci závodí na pravidelném oválném okruhu dlouhém 200 – 400 m proti směru hodinových ručiček. Nejčastěji se mezi sebou utkávají zástupci čty tým . Závodí se na čty i kola, závod tedy trvá jen něco málo p es minutu.
5.5.3 Sidecarcross
Vznikly z p vodně užitných vozík p ipojených k motocyklu a mají tedy jen 3 kola.
Závodní tým (posádku) tvo í idič a spolujezdec, který tak svými pohyby umožňuje motocyklu správný kontakt s povrchem. I v tomto sportu se využívá motokrosové
29
tratě, závodní pravidla jsou také velmi podobná. Sajdkáry jezdí i v závodech silničních, jejich stavba se však poněkud liší.
5.5.4 Enduro
S těmito stroji lze jezdit v terénu, ale díky státní poznávací značce a světl m a dalšímu p edepsanému vybavení jsou vhodné i do běžného silničního provozu, což je jejich velkou výhodou.
Závody endura se konají na p ipravené trase, která má podobně jako trial kontrolní úseky, ve kterých se závodník m mě í čas a stejně jako u trialu se za chyby snižuje bodové ohodnocení. V enduru existují světoznámé závody jako nap . Rallye Dakar nebo Mezinárodní motocyklová šestidenní (odtud souvislost s anglického endurance
= vytrvalost).
5.6 Vliv motokrosu na lidské zdraví
Cílem pohybové aktivity je p edevším pozitivní p sobení na psychický i fyzický stav člověka. Z hlediska uplatnění pohybových schopností je u motokrosu cíleno p edevším na rozvoj silových, obratnostních a vytrvalostních schopností. Trénink vytrvalosti umožňuje motokrosa m odolávat únavě po delší dobu, trénink rychlosti a obratnosti naopak rozhoduje o p esnosti rozhodování a reakční době p i startu či p i adekvátním rozhodování p ed nástrahami trati.
Pohybový systém
Jak se v knize zmiňuje Heller (1996), p i motokrosu má jezdec již zažité pohybové stereotypy, které tréninkem prohlubuje. Jezdec musí být schopen p esně a rychle reagovat na vnější podněty, jako je samotný start, jak se vyhnout p ekážkám nebo kdy brzdit a kdy naopak akcelerovat. Pomocí koordinačních cvičení se lze zamě it právě na zlepšování těchto dovedností. Opakovaným tréninkem start na r zné podněty lze úspěšně rozvíjet i reakční schopnosti - nejčastěji reakce na vizuální podněty.
Pokud vycházíme z typické polohy a pohyb p i jízdě na motocyklu, zatěžované svalové oblasti jsou p edevším ruce, ramena a horní část zad. P i udržení a koordinaci motocyklu se zapojují i svaly vnit ní strany stehen a lýtka. Heller (1996) uvádí jako p ibližnou hodnotu spálených kalorií p i jedné 45 minutové jízdě cca 1760 kJ, pokud
30
jsou tréninky vybírány v aerobní zóně a jezdec tak trénuje vytrvalost. Motokrosové tréninky jsou zamě eny p evážně na aerobní aktivitu, ale díky statické zátěži vybraných svalových skupin se uplatňuje i anaerobní metabolismus. P i tréninku na motocyklu lze zvýšit svalovou sílu horních i dolních končetin a zlepšit i celkové držení těla. Silové parametry poukazují na napětí a sílu flexor a extenzor dolních končetin a trupu.
Funkční ukazatele
Srdeční frekvence (dále jen SF) se zvyšuje již p i rozeh átí a strečinku p ed jízdou, kdy se tělo p ipravuje na zátěž a tehdy lze u profesionálních jezdc namě it hodnoty kolem 90 – 130 tep /min. Heller (1996) dále potvrzuje, že nejlepším ukazatelem zatížení je p i motokrosu hodnota SF, která však m že být ovlivněna i aktuálním psychickým rozpoložením p i jízdě. Z pr měrných klidových hodnot lze p i jízdě sledovat nár st hodnoty z pr měrných 70 tep /min až na 170 – 208 tep /min. Laktátová hodnota (množství kyseliny mléčné na litr krve) se po zátěži pohybuje kolem 4 – 11 mmol/l.
Změny lze pozorovat i v klidové dechové frekvenci, která se v d sledku aerobního tréninku m že razantně snížit. Heller (1996) uvádí navýšení ve spot ebě kyslíku p i jízdě na 2,5 l/min společně s minutovou ventilací (množství vzduchu vyměněného v plicích) až na 75 l/min. Dechový objem (objem jednoho vdechu) se zvyšuje p ímo úměrně trénovanosti a obecně se zlepšuje ekonomika dýchání - plíce jsou schopny p ijmout více vzduchu s menším úsilím.
5.7 Zdravotní rizika motokrosu
Vysoká rychlost p i jízdě, nedostatečná úprava trati a p ecenění vlastních sil doprovázená únavou mohou spolehlivě p edurčovat možná rizika, kterým je pot eba se vyhnout nebo je co nejvíce omezit. Motokros se označuje za riskantní sport, a proto m že d kladný výběr kvalitních bezpečnostních prvk (viz kapitola 6 – Motokrosové vybavení, oblečení a bezpečnostní prvky) jezdci často zachránit život. Celá ada profesionálních jezdc se za sv j život nevyhnula nejr znějším úraz m i vážnějším zraněním.
31
Motokrosová zranění mají r zný charakter. Mezi nejčastější a obvykle nezávažné úrazy pat í klasické podlitiny, od eniny nebo vyražený dech, jež mohou často vznikat jen p i na pohled obyčejném pádu. Typickým motokrosovým úrazem bývají zlomeniny horních nebo dolních končetin, klíčních kosti (kv li mechanice pádu na rameno).
Výjimkou nejsou ani natažení, natržení či dokonce p etržení vaz v kolenou nebo ramenou. Lze se zde ale setkat i s mnohem vážnějšími zraněními, jako jsou nap . ot esy mozku, úrazy páte e a pánve nebo nebezpečné zlomeniny žeber s možností mechanického poškození plic.
32
6 Motokrosové vybavení, oblečení a bezpečnostní prvky
Motokros se ne adí mezi nejlevnější a nejbezpečnější sporty, ale i p es to se mezi dospívajícími a adolescenty stává stále populárnějším. Jezdci k motokrosu nestačí pouze motocykl, ale je nezbytné dbát i na kvalitní vybavení, oblečení a ochranné (bezpečnostní) prvky.
Bales a Semics (2008) ve své publikaci uvádí základní výbavu, výstroj a oblečení jezdce, které jsou pro bezpečnou jízdu a minimalizaci rizik nezbytné. Jak procházely vývojem motocykly, u výbavy je tomu obdobně. Kvalita, provedení i materiály vybavení se neustále zlepšují a umožňují tak jezdc m lepší komfort, odlehčenost a bezpečí. Není však pravidlem, že i ta technologicky nejvyspělejší a nejdražší výbava bude dostačující k zabránění p ípadných závažnějších zranění. P ed výběrem ochranných prvk je na místě individuální pr zkum trhu, výrobc a kvality jejich výrobk . P ínosné je si pročíst recenze uživatel na internetových stránkách e-shop nebo se osobně zeptat zkušených jezdc a porovnávat jejich preference. Uvedená cenová rozpětí jednotlivých částí vybavení v kapitole 6.2 (Ochranné prvky – výstroj jezdce) a 6.3 (Oblečení) jsou čerpána z internetového porovnávače cen Heuréka.cz
6.1 Motocykl
Bez motocyklu by motokros nespat il světlo světa. Pokud nemá nováček s motocykly dostatek zkušeností, p i výběru toho prvního je vhodné si s sebou ke koupi vzít zkušenější osobu, která m že odhalit nap . skryté vady a odhadnout tak nedostatky, skutečný stav a stá í motocyklu (to platí zejména p i nákupu z druhé ruky). Neexistují p esně daná pravidla, která by budoucího jezdce p ivedla k ideálnímu motocyklu.
Existuje však několik kritérií, kterými se jezdec m že p i po izování prvního stroje ídit.
Stáří motocyklu je d ležitým hlediskem mnoha začínajících jezdc . Kupující má tedy na výběr širokou škálu r zně starých motocykl , od veterán (motocykly starší 25 let) p es několik let staré stroje (nováčky nejčastěji po izované) až po nejnovější modely.
U starších motocykl je t eba myslet na fakt, že nemusí být v nejlepší kondici. Takové stroje mohou vyžadovat menší i rozsáhlejší opravy či dokonce generální servis.
33
Cena je pro mnoho začínajících jezdc hlediskem zásadním. Obecně lze íci, že pokud si chce člověk po ídit motocykl, u kterého má v plánu minimalizovat počáteční investice, bude se takový motocykl pohybovat v ádu několika desítek až sta tisíc korun.
Značka často odráží osobní sympatie, liší se však i v jednotlivých parametrech, vybavení a samoz ejmě v ceně. Mezi nejznámější a velmi oblíbené pat í značky japonské, tedy Honda, Suzuki, Kawasaki nebo Yamaha. Tuto adu doplňuje rakouská značka KTM a neméně oblíbené italské značky reprezentované nap . Husquarnou a Aprilií. Na tratích lze potkat samoz ejmě i světoznámou českou značku ČZ společně s Jawou. Český trh je doplňují i stroje čínské výroby, ada z nich se však v povědomí motokrosové ve ejnosti považuje za nep íliš kvalitní a opakovaně poruchové.
Objem je p i výběru motocyklu jedním ze zásadních kritérií. V tomto ohledu musíme zohlednit výšku, váhu a pohlaví jezdce a v neposlední adě množství získaných zkušeností. Objemy 50ccm a 60ccm jsou vhodné pro děti, 85ccm pro dospívající osoby a na tuto jistotu často sází i ženy (menší, lehčí a ne tak „dravý“ a výkonný motocykl je pro ženy vhodnější). Obecně platí, že 125ccm ve dvoutaktním motoru a 250ccm ve čty taktním motoru jsou stroje klidnější a pomalejší. Naproti nim stojí objemy 250ccm ve 2T a 450 ccm ve 4T, které jsou živější, dravější a společně s objemem 500ccm jsou vhodné pro zkušenější či váhově těžší jezdce.
6.1.1 Technická rizika
Jelikož se jedná o rizikový motoristický sport, výkon nikdy nezáleží pouze na samotném jezdci. U motocyklu je velmi d ležité jeho správné se ízení a pr běžný servis, aby se p edešlo p ípadným technickým rizik m. Nejčastějším potížím s motocyklem p edchází použití nesprávných pohonným hmot a maziv, či dokonce jejich nepoužití. Dalším problémem m že být vypadnutí či vytržení kabel . Postupem času a stárnutím motocyklu a m že dojít k prasknutí či propíchnutí duše v kole, opot ebení pneumatik, prasknutí výpletových drát , znemožnění brzdění v d sledku opot ebení brzdových destiček či naopak jejich samovolné p ibrzďovaní a mnoho dalších. Díky pád m se mohou objevit další poruchy v podobě zlomených spojkových či brzdových páček nebo dokonce zlomeného rámu.
34
6.2 Ochranné prvky - výstroj jezdce
Bales a Semics (2008) v knize popisují výstroj jezdce – p ilbu, brýle, ledvinový pás, chránič krku, hrudníku, lokt a kolen a motokrosové boty:
6.2.1 Přilba
Ochranný prvek hlavy je bez pochyby tím nejd ležitějším. Slouží k tlumení nárazu p i kontaktu s jiným objektem. Správná p ilba není na hlavě ani volná, aby se p i zat esení hlavou posouvala do stran, na druhou stranu nesmí být p íliš těsná.
Velikosti jsou často uváděny jako obvod hlavy, ale skoro žádná p ilba se stejnou velikostí od dvou výrobc nesedí na hlavě stejně a je nutné vyzkoušet několik typ . Dnes jsou prakticky celé uzav ené kromě pr zoru pro oči, nos a tvá e. Moderní p ilby mívají vyjímatelnou vnit ní vložku a odvětranou bradovou část a tak se dají velmi dob e udržovat. V tomto výběru by opravdu neměla hrát roli cena, ale naopak bezpečnostní parametry.
Kritéria výb ru: padnoucí a pohodlná, na jakékoliv části hlavy netlačí, ale ani se neposouvá na jiné místo.
Cenové rozp tí: 950 Kč (model: JST CROSS QUAD 2) – 17690 Kč (model: Arai MX- V Hayden)
6.2.2 Brýle
Vzhledem k prachu, dešti, větru či létajícím kamínk m jsou nezbytnou ochranou zraku pro jízdu v terénu. Odlišné barvy skel mají své opodstatnění - čirá jsou univerzální, šedá a kou ová se využívají p i silném slunečním svitu, oranžová a žlutá pro zatažené, deštivé, blátivé a prašné prost edí. Zatmavená skla mají klasické využití v jasném počasí, zdrcadlová v prašném v kombinaci s vysokým jasem. Dále jsou na trhu dvoupr zorová skla pro redukci zamlžování nebo jednovrstvá protizamlžovací s malými otvory pro pr chod vzduchu. Pro p ípadné silné znečištění existuje celá ada odhazovacích a posuvných krycích fólií.
Kritéria výb ru: p iléhající na obličej, kompatibilní s p ilbou, pop ípadě dioptrickými brýlemi, dostupnost výměnných skel do r zných prost edí, doplňkový sortiment (odhazovací či tear off folie - posouvací).
35
Cenové rozp tí: 323 Kč (model: Arnette Privater) – 2520 Kč (model: 100%
RACECRAFT PLUS Daffed)
6.2.3 Ledvinový pás
Slouží k mechanické ochraně ledvin, opo e dolní části zad a p i jízdě chrání p ed ot esy vnit ních orgán . Umisťuje se kolem pasu pod kalhoty a dres, k uchycení slouží suchý zip. Na trhu jsou r zné velikosti a p ípadně je lze zvětšit nastavovacími pásy. Vyrábí se z r zně pružné gumy, neoprenu a pro větší oporu bývá uvnit vyztužen plastem.
Neměl by p ekážet hrudnímu chrániči.
Kritéria výb ru: pohodlný, padnoucí, nebrání v dýchání, nep esouvá se na jiné místo.
Cenové rozp tí: 349 Kč (model: WORKER Donatelo) – 1918 Kč (model: Alpinestars TOURING)
6.2.4 Chránič krku
Vyrábí se z polyamidu, velmi pevného plastu a pěnového polstrování, žebrování poskytuje jezdci dostatečné větrání. Zabraňuje závažným zraněním krční páte e v d sledku dynamických pohyb hlavy a p ilby p i jízdě či nárazu, krk však chrání i proti odlétávajícím kamínk m. Částečně chrání i hrudní páte , horní část hrudníku a klíční kosti.
Kritéria výb ru: pohodlný a padnoucí, kompatibilní s p ilbou a chráničem hrudníku.
Cenové rozp tí: 780 Kč (model: Acerbis Evo UNI) – 9277 Kč (model: LeattBrace GPX Club II)
6.2.5 Chránič hrudníku - krunýř
Chrání hrudní koš a část páte e p ed p ípadnými nárazy, pády a létajícím materiálem z trati. Často jsou rozší eny o ramenní a pažní chrániče, které jim však neposkytují stoprocentní ochranu. Na trhu jsou samoz ejmě i speciálně anatomicky tvarované hrudní chrániče pro ženy poskytující dostatečný komfort.
Kritéria výb ru: odpovídající velikost, neomezuje v pohybu, kompatibilní s chráničem krku a ledvinovým pásem.
36
Cenové rozp tí: 1685 Kč (model: UFO Reactor 2 Evolution) – 6900 Kč (model: Oneal Hellraiser)
6.2.6 Chrániče loktů a kolen
Na trhu se objevují levnější klasické plastové výztuhy pro základní ochranu nebo technologicky vyspělejší kloubové chrániče z karbonu, se skelnými vlákny nebo nejlepší chrániče typu ortéz poskytující nejvyšší možnou bezpečnost. ada jezdc nosí pod chrániče tenkou vrstvu oblečení proti odírání k že. Pro náročné zákazníky dokáže
ada firem upravit či vyrobit chrániče na míru.
Kritéria výb ru: kompatibilnost s dalšími chrániči a oblečením (vyztuženo od výrobce), padnoucí tvar, bez ostrých hran.
Cenové rozp tí: chrániče kolen – 370 Kč (model: Thor S11 Sector) – 17859 Kč (model: Fox PodMX K700)
chrániče lokt – 299 Kč (model: Fox Titan Race Elbow Guard) – 1990 Kč (model: Leatt Elbow Guard 3DF AirFlex PRO 2017)
6.2.7 Boty
Motokrosové boty dosahují až pod chrániče kolen a jelikož jsou velmi pevné a odolné, velmi dob e tak chrání nohu, kotník i holení a lýtkovou kost. Na trhu lze vybírat mezi kloubovými či pevnými typy, ale ty na úkor pohyblivosti poskytují noze větší oporu.
Dnešní modely mají v p ípadě velkého opot ebení často vyměnitelné podrážky, často je vyměnitelná i vnit ní výstélka. Pro tlumení náraz lze využít dodatečné vnit ní vložky.
Kritéria výb ru: kompatibilnost s chrániči kolen, pohodlnost, dostatek místa i na silnější podkolenky či ponožky, dostatečná pohyblivost a citlivost pro azení.
Cenové rozp tí: 1989 Kč (model: Fly Racing Viper) - 12990 Kč (model: Alpinestars Tech 10 Nations)
37
6.3 Oblečení
Bales a Semics (2008) v publikaci pokračují výčtem a popisem oblečení – dresem, kalhotami a rukavicemi:
6.3.1 Dres
Jelikož se nosí oblečen p evážně p es hrudní a loketní chrániče a leatt brace, bývá zpravidla volnější, což umožňuje i větší rozsah pohybu p i jízdě. Jsou vyráběny p edevším z bavlny, postupem času ale výrobci své výrobní technologie vylepšují a obohacují materiály o mikrovlákna apod., což zlepšuje funkční vlastnosti dresu.
Pro motokros jsou vhodnější dresy s dlouhými rukávy, a to i v létě. Většina jezdc nosí pod klasickým dresem na těle i obyčejné nebo thermo tričko pro lepší termoregulaci, odvod potu apod.
Kritéria výb ru: odpovídající velikost (p ímo na tělo x na chrániče), vhodný materiál, padnoucí st ih, není p íliš těsný v okolí krku a zápěstí.
Cenové rozp tí: 572 Kč (model: SCOTT 350 DIRT) – 2100 Kč (model:
TroyLeeDesigns SE AIR Jersey Metric Team KTM)
6.3.2 Kalhoty
D íve byly k dostání pouze kožené (díky pevnosti materiálu a omezeným možnostem trhu), ale díky vysoké ceně a vysokým letním teplotám p ešli výrobci na materiály syntetické. V oblasti kolen jsou odnímatelné vycpávky a výztuže. Každý výrobce má odlišnou tabulku velikostí a st ih , které nemusí sedět každému jezdci stejně.
V oblasti pasu mívají plastové pásky upravující obvod. Dvojité švy zaručují jejich výbornou pevnost a odolnost proti roztržení.
Kritéria výb ru: odpovídající velikost, p iléhavost (p ímo na tělo x na chrániče), padnoucí v oblasti pasu, p imě ené délka nohavic (ke kotník m), dostatečný prostor v oblasti stehen kolen a t ísel, roční doba.
Cenové rozp tí: 1900 Kč (model: ANSWER Syncron Pant Black Red Acid) – 5450 Kč (model: TroyLeeDesigns SE Air Pant Solo)
38
6.3.3 Rukavice
Musí být z pružného, ale odolného materiálu, který umožňuje maximální pohybový rozptyl prst pro ovládání spojky, plynu a p ední brzdy. Manžety rukavic musí dokonale těsnit (proti nečistotám), ale nesmí omezovat p ívod krve do ruky. V oblasti dlaní mají vycpávky, které brání vzniku mozol . Na h betní straně ruky jsou často odvětrávány pomocí malých otvor .
Kritéria výb ru: odpovídající velikost, dostatečná délka prst , vhodný materiál (do prašného prost edí / na bláto), nebrání všem pohyb m ruky, podporují citlivost v rukou.
Cenové rozp tí: 290 Kč (model: Worker MT790) – 1590 Kč (model: FOX Bomber Glove)
39
7 Anketní šetření
Cílem anketního šet ení bylo zjištění názoru respondent na motokros. Ke zjištění názoru jsem použila vlastní vytvo ený dotazník.
7.1 Dotazník
Jako metodu šet ení jsem zvolila dotazník se 14 otev enými i uzav enými otázkami (P íloha č. 1 – Anketní šet ení). Tuto metodu adresného dotazování (zamě enou na určitou vybranou skupinu) jsem si zvolila jako nejvhodnější pro vybraný soubor respondent . Šet ení jsem prováděla osobně, tzn. pomocí papírových dotazník rozdaných mezi respondenty.
V prvé adě bylo na místě zjistit základní demografické údaje. Pomocí šet ení jsem zjišťovala míru popularity a vhodnosti motokrosu jako volnočasové aktivity. V další části dotazníku jsem analyzovala finanční a časovou náročnost motokrosu.
Jelikož byly otázky sestaveny s určitou návazností a každá byla podána srozumitelně, žádný respondent neměl výrazné námitky a doplňující dotazy k vyplňování. V několika otázkách jsem p ipojila poznámky k opravdu p esnému pochopení, aby nedocházelo k nechtěnému zkreslení výsledk ankety.
7.2 Charakteristika souboru respondentů
Skupinu respondent jsem vybrala na základě společného zájmu v motokrosu.
Dotazníky jsem rozdala na akci vyhlášení Classic Motocross v obci Chrást u Chrudimi dne 16. prosince 2017. V roce 2017 se seriál skládal ze sedmi závod , kterých se každoročně účastní p evážně nadšenci terénních motocyklových veterán a zástupci starší generace jezdc . Na vyhlášení bylo rovných 100 účastník , muž i žen.
Vyplněných dotazník jsem obdržela 90, zbylých 10 tedy nebylo do následného vyhodnocování za azeno.
40
8 Vyhodnocení anketního šetření
Analýza otázky č. 1: Jaké je Vaše pohlaví?
V první otázce jsem zjišťovala první demografický ukazatel – pohlaví respondent . Jelikož se jednalo o vyhlášení seriálu závod , které pro jezdce v mnoha p ípadech znamená mnoho, bylo pravděpodobné, že s nimi na tento typ akce mohou dorazit i blízcí a rodina, a proto se v souboru objevují muži i ženy.
souhrn %
Muž 75 83,33
Žena 15 16,67
Tabulka 3: Pohlaví respondentů
Graf 1: Pohlaví respondentů
V úvodní základní otázce anketního šet ení se výzkumný soubor rozdělil na 75 (83,33 %) muž a 15 (16,67 %) žen. Motokros v dnešní době již opravdu není jen záležitostí muž , a proto respondentkami (ženami) nemusí být jen rodinné p íslušnice a motokrosové fanynky, ale i jezdkyně.
83,33 % 16,67 %
Muž Že a
41
Analýza otázky č. 2:Do jaké v kové skupiny se řadíte?
Druhá otázka se zamě uje na druhý demografický údaj, tentokrát věk. Respondenti do dotazníku nedoplňovali vlastní p esný věk, ale vybírali pouze z šesti p edem určených rozpětí. Vzhledem k výběru skupiny právě na této akci jsem p edpokládala vyšší věkový pr měr a tato domněnka se ve výsledcích potvrdila.
muži ženy souhrn
počet % počet % počet %
do 20 let 2 2,67 - - 2 2,22
21 – 25 let 3 4,00 3 20,00 6 6,67
26 – 35 let 9 12,00 5 33,33 14 15,56
36 – 50 let 26 34,67 4 26,67 30 33,33
51 – 60 let 16 21,33 2 13,33 18 20,00
nad 60 let 19 25,33 1 6,67 20 22,22
Tabulka 4: V kové rozp tí
Graf 2: V kové rozp tí – souhrn
Respondenti do 20 let byli v devadesátičlenném souboru 2 (2,22 %), 6 odpovědí (6,67
%) bylo v rozmezí 21- 25 let a věkovou skupinu 26 – 35 let zastupovalo 14 odpovědí (15,56 %). Poslední t i odpovědi byly nejpočetnější, rozmezí 36 – 50 let tvo ilo 30 odpovědí (33,33 %), možnost 51 – 60 let zastoupilo 18 osob (20,00 %) a respondent nad 60 let se účastnilo 20 (22,22 %). Dle dostupných údaj bylo nejmladšímu závodníkovi 18 let a nejstaršímu 72 let.
2,22 % 6,67 %
15,56 %
33,33 % 20,00 %
22,22 %
do 20 let 21 - 25 let 26 - 35 let 36 - 50 let 51 - 60 let nad 60 let
42
Analýza otázky č. 3:Jaký je Váš náhled na motokros?
Tato otázka byla z první části dotazníku prozatím poslední, která byla určena všem 90 respondent m. Jednalo se o zájem v motokrosu a náhled na tuto sportovní a volnočasovou aktivitu.
muži ženy souhrn
počet % počet % počet %
Líbí se mi a provozuji ho. 72 96,00 4 26,67 76 82,44 Líbí se mi, ale neprovozují
ho. 1 1,33 7 46,67 8 10,90
Líbí se mi a cht l/a bych ho
začít provozovat. 1 1,33 2 13,33 3 3,33
Líbí se mi, ale m l/a bych
strach ho provozovat. 1 1,33 2 13,33 3 3,33
Nelíbí se mi a neuznávám
ho. - - - - - -
Tabulka 5: Náhled na motokros
Graf 3: Náhled na motokros - souhrn
Soubor motokrosových jezdc v otázce č. 3 tvo ilo 72 muž a 4 ženy (celkem 82,44 %), tzn., že p evážnou většinu souboru tvo ili aktivní jezdci, p evážně účastníci seriálu Classic Motocross. Osm osob (10,90 %) chová k motokrosu jistou náklonnost, avšak se mu aktivně nevěnují. T em respondent m (3,33 %) se motokros líbí a chtěli by ho začít provozovat, stejný počet osob (3,33 %) však p es své sympatie chová k motokrosu značný respekt. Žádný účastník nepotvrdil, že by se mu motokros nelíbil či ho jako sport neuznával.
82,44 % 10,90 %
3,33 % 3,33 % Líbí se mi a provozuji ho.
Líbí se mi, ale neprovozují ho.
Lí í se i a htěl/a y h ho začít provozovat.
Lí í se i, ale ěl/a y h stra h ho provozovat.
Nelíbí se mi a neuznávám ho.
