456%*& ;".Ɠ45/«7«/¶ $*;*/$ƾ 7 Ǝ&4,² 3&16#-*$& 7& 7:#3"/². 10%/*,6
%JQMPNPWÈ QSÈDF
4UVEJKOÓ QSPHSBN / o &LPOPNJLB B NBOBHFNFOU 4UVEJKOÓ PCPS 5 o 1PEOJLPWÈ FLPOPNJLB
"VUPS QSÈDF #D +BOB +BLÝPWÈ
7FEPVDÓ QSÈDF *OH +BSPTMBWB 4ZSPWÈULPWÈ 1I%
1SPIMÈÝFOÓ
#ZMB KTFN TF[OÈNFOB T UÓN äF OB NPV EJQMPNPWPV QSÈDJ TF QMOǔ W[UB
IVKF [ÈLPO Ǐ 4C P QSÈWV BVUPSTLÏN [FKNÏOB f o ÝLPMOÓ EÓMP
#FSV OB WǔEPNÓ äF 5FDIOJDLÈ VOJWFS[JUB W -JCFSDJ 56- OF[BTBIVKF EP NâDI BVUPSTLâDI QSÈW VäJUÓN NÏ EJQMPNPWÏ QSÈDF QSP WOJUDzOÓ QPUDzFCV 56-
6äJKJMJ EJQMPNPWPV QSÈDJ OFCP QPTLZUOVMJ MJDFODJ L KFKÓNV WZVäJUÓ KTFN TJ WǔEPNB QPWJOOPTUJ JOGPSNPWBU P UÏUP TLVUFǏOPTUJ 56- W UPN
UP QDzÓQBEǔ NÈ 56- QSÈWP PEF NOF QPäBEPWBU ÞISBEV OÈLMBEǾ LUFSÏ WZOBMPäJMB OB WZUWPDzFOÓ EÓMB Bä EP KFKJDI TLVUFǏOÏ WâÝF
%JQMPNPWPV QSÈDJ KTFN WZQSBDPWBMB TBNPTUBUOǔ T QPVäJUÓN VWFEFOÏ MJUFSBUVSZ B OB [ÈLMBEǔ LPO[VMUBDÓ T WFEPVDÓN NÏ EJQMPNPWÏ QSÈDF B LPO[VMUBOUFN
4PVǏBTOǔ ǏFTUOǔ QSPIMBÝVKJ äF UJÝUǔOÈ WFS[F QSÈDF TF TIPEVKF T FMFL
USPOJDLPV WFS[Ó WMPäFOPV EP *4 45"(
%BUVN
1PEQJT
Anotace
Diplomová práce se zabývá studií zamČstnávání cizincĤ ve spoleþnosti Jablotron Alarms, a.s. Teoretická þást práce definuje základní pojmy, které jsou nezbytné k pochopení souþasné problematiky zamČstnávání cizincĤ. Je v ní vymezen rozdíl rozsahu povinností zamČstnavatele pĜi zamČstnávání osob ze þlenských státĤ Evropské unie vþetnČ Norska, Švýcarska, Lichtenštejnska a cizincĤ z tĜetích zemí. Diplomová práce je doplnČna pĜehledem pobytových režimĤ, na jejichž základČ mohou cizinci pracovat a žít v ýeské republice. Nechybí v ní charakteristika historického vývoje poþtu cizincĤ vþetnČ aktuálních dat. Praktická þást diplomové práce je zamČĜena na proces zamČstnávání cizincĤ této spoleþnosti. Zhodnocuje i ekonomické dopady na podnik v pĜípadČ jejich zamČstnávání.
V závČru je uveden konkrétní návrh a doporuþení na rozšíĜení metodiky zamČstnávání cizincĤ. Poslední kapitola vyhodnocuje dotazníkové šetĜení, které bylo pro tuto diplomovou práci realizováno.
Klíþová slova
Cizinec, azylant, integrace, migrace, pobytový režim, zamČstnávání, nelegální práce, klientský systém.
Annotation
Study of employing foreigners in the Czech Republic in selected company
This thesis deals with the study of employing foreigners in the Jablotron Alarms Company, Inc. The theoretical part defines the key concepts that are necessary to understand the current problems of employing foreigners. It shows the difference in the extent of the employer's obligations when employing people from European Union member states plus Norway, Switzerland, Liechtenstein and foreigners from the third countries. The thesis is supplemented with an overview of residential schemes under which foreigners can work and live in the Czech Republic. There is also the characterization of historical development of the number of foreigners, including the current data. The practical part of the thesis focuses on the process of employing foreigners in this company. It assesses economic impacts on the company in case of their employing. In the conclusion there is a concrete proposal and recommendation for extending the methodology of employing foreigners. The last chapter evaluates the questionnaire survey which was realized for this thesis.
Keywords
Foreigner, asylum-seeker, integration, migration, residence rules, employment, illegal work, client system.
Obsah
Seznam ilustrací ... 10
Seznam tabulek ... 11
Seznam zkratek a symbolĤ ... 12
Úvod ... 14
1 Základní pojmy v oblasti zamČstnávání cizincĤ ... 16
1.1 Obþan ýeské republiky ... 16
1.1.1 Státní obþanství ýeské republiky ... 16
1.2 Cizinec ... 18
1.3 Obþan EU, EHP a Švýcarska ... 18
1.4 Rodinný pĜíslušník obþanĤ EU/EHP a Švýcarska ... 18
1.5 Azylant ... 19
1.6 Produktivní vČk ... 19
1.7 ZamČstnávání ... 20
1.8 Migrace ... 20
1.9 Remitence ... 21
2 Legislativa z oblasti zamČstnávání cizincĤ ... 22
2.1 Mezinárodní právní úprava a právo EU ... 22
2.2 Vnitrostátní úprava ... 23
3 Typy pobytu cizincĤ na území ýR ... 25
3.1 Skupiny cizincĤ dle pobytových režimĤ ... 25
3.2 PĜechodný pobyt ... 26
3.3 Dlouhodobý pobyt ... 29
3.4 Trvalý pobyt ... 29
4 Charakteristika cizincĤ na þeském trhu práce ... 31
4.1 Historie ... 31
4.2 Souþasnost ... 32
4.3 VzdČlanost cizincĤ ... 35
4.4 Postoj ýechĤ vĤþi cizincĤm ... 37
4.5 Kriminalita ... 38
4.6 ZamČstnanost vþetnČ nelegálního zamČstnávání ... 39
4.6.1 Nelegální práce ... 39
5 Spoleþnost Jablotron Alarms, a.s. ... 43
5.1 Historie spoleþnosti ... 43
5.2 Holdingová spoleþnost ... 45
5.3 Akvizice bezpeþnostní agentury ... 46
5.4 Vývoj, výroba, prodej a konkurence ... 47
5.5 NejvýznamnČjší výrobky spoleþnosti ... 47
5.6 Mise a vize Jablotronu, s.r.o. ... 49
5.7 Spoleþenská odpovČdnost firmy ... 50
5.8 Jablotron Alarms, a.s. „v þíslech“... 51
5.9 ZamČstnanci spoleþnosti ... 52
5.10 Zhodnocení ekonomického dopadu na podnik v pĜípadČ zamČstnávání cizincĤ . 54 5.11 PricewaterhouseCoopers – síĢ poradenských spoleþností ... 56
6 Postup zamČstnávání cizincĤ v ýeské republice ... 57
6.1 Povinnosti ze strany zamČstnavatele ... 57
6.1.1 OprávnČnost zamČstnávat cizince ... 59
6.2 Povinnosti ze strany cizince – zamČstnance ... 60
6.3 Zelené karty ... 61
6.4 Problémy spojené se ztrátou zamČstnání ... 63
6.5 Modré karty ... 64
6.6 Biometrika ... 65
6.7 Nostrifikace ... 65
6.8 Verifikace dokumentĤ – vyšší stupeĖ ovČĜení pravosti dokumentu ... 66
6.9 ZamČstnanecká karta ... 67
6.10 ZdanČní cizincĤ... 67
7 Metodika získávání zamČstnancĤ spoleþnosti Jablotron Alarms, a.s. ... 70
7.1 Klientský systém ... 70
7.2 ZpĤsob získání souþasného pracovního místa cizinci v Jablotronu Alarms, a.s. 71 7.3 Agenturní zamČstnávání ... 72
7.4 Návrh rozšíĜení metodiky získávání cizincĤ ... 73
7.5 Oblasti, kde by bylo vhodné navýšit poþet pracujících cizincĤ ... 75
8 Dotazníkové šetĜení ... 77
8.1 Charakteristika firem, které se zúþastnily dotazníkového šetĜení ... 77
8.2 Vyhodnocení dotazníku ... 79
ZávČr ... 93
Seznam použité literatury ... 96
Seznam pĜíloh ... 105
Seznam ilustrací
Obr. 1: Vzor pĜední strany prĤkazu ePKP ... 30
Obr. 2: Vývoj poþtu cizincĤ v ýR dle typu pobytu ... 32
Obr. 3: Vývoj zamČstnávání cizincĤ podle typu práce v ýR... 42
Obr. 4: Sídlo spoleþnosti Jablotron Alarms, a.s. v Jablonci nad Nisou ... 45
Obr. 5: Jak funguje alarm ... 48
Obr. 6: Monitor dechu Nanny... 49
Obr. 7: ZamČstnanci spoleþnosti Jablotron Alarms, a.s. – rok 2015 ... 53
Obr. 8: Statut cizincĤ zamČstnaných ve spoleþnosti Jablotron Alarms, a.s. – 2014 ... 54
Obr. 9: Poþet vydaných zelených karet v letech 2009–2012 ... 62
Obr. 10: Pohlaví respondentĤ ... 80
Obr. 11: Nejvyšší dokonþené vzdČlání ... 81
Obr. 12: Pracovní pozice, kde respondenti pracují ... 82
Obr. 13: Souþasný pobytový status cizincĤ ... 84
Obr. 14: NejvČtší pĜekážka spojená s odchodem ze zemČ ... 86
Obr. 15: V jakých kategoriích se cizinci cítí být diskriminovaní ... 88
Obr. 16: ZpĤsob získání souþasné práce v ýR ... 90
Obr. 17: Plán cizincĤ pĜesídlit zpČt do rodné zemČ ... 92
Seznam tabulek
Tab. 1: Statistika poþtu nabytí státního obþanství ýR v letech 2010–2014 ... 17
Tab. 2: Statistika poþtu udČlení azylu podle státní pĜíslušnosti v letech 2008–2013 ... 19
Tab. 3: Cizinci v ýR podle oblasti, kraje a okresu v letech 1996–2013 ... 34
Tab. 4: Poþet evidovaných cizincĤ v Jablonci nad Nisou ... 35
Tab. 5: Demografické události cizincĤ – 1999, 2007–2013 ... 37
Tab. 6: Odsouzené osoby a uložené tresty vyhoštČní v letech 1993–2013 v ýR ... 39
Tab. 7: Tržby podle zemČpisného umístČní v % ... 52
Tab. 8: Tržby za služby a výrobky v % ... 52
Tab. 9: Náklady na získání zamČstnání jednoho cizince u spoleþnosti Jablotron v Kþ ... 54
Tab. 10: VČk respondentĤ ... 80
Tab. 11: Obor, ve kterém je respondent vzdČlán ... 81
Tab. 12: V jakém oboru respondenti pracují ... 83
Tab. 13: Stát, ze kterého cizinci pochází ... 83
Tab. 14: Poþet let strávených v ýR ... 84
Tab. 15: Proþ respondenti opustili svou rodnou zemi ... 85
Tab. 16: Ohodnocení komunikace v þeském jazyce... 86
Tab. 17: Problémy s pĜíchodem do ýR ... 87
Tab. 18: Hodnocení jazykové vybavenosti úĜedníkĤ v ýR ... 88
Tab. 19: Spokojenost s komunikací s þeskými úĜady ... 89
Tab. 20: Výhody ýR oproti rodné zemi ... 89
Tab. 21: Ohodnocení obtížnosti najít si práci v ýR ... 90
Tab. 22: Pomoc zamČstnavatelĤ þi kolegĤ etablovat se do prostĜedí ... 91
Tab. 23: Ohodnocení zkušeností s þeskými obþany ... 91
Tab. 24: Zhodnocení rozhodnutí cizincĤ žít v ýR ... 91
Tab. 25: Kolik cizincĤ si chce zvýšit kvalifikaci ... 92
Tab. 26: ýR nabízí cizincĤm pĜíznivČjší podmínky k založení rodiny ... 92
Seznam zkratek a symbolĤ
A1 úroveĖ znalosti jazyka – zaþáteþník
podle Evropského referenþního rámce pro jazyky aktualiz. aktualizované
a.s. akciová spoleþnost
CERN Conseil Européen pour la recherche nucléaire Evropské organizace pro jaderný výzkum
CNN Cable News Network
americká televizní stanice
CPIC Centrum na podporu integrace cizincĤ CVVM Centrum pro výzkum veĜejného mínČní
ýR ýeská republika
ýSÚ ýeský statistický úĜad
ýVUT ýeské vysoké uþení technické
dopl. doplnČné
EHP Evropský hospodáĜský prostor ePKP elektronické povolení k pobytu
ES Evropské spoleþenství
EU Evropská unie
EURES EURopean Employment Services
Evropské služby zamČstnanosti
EUROSTAT statistický úĜad Evropského spoleþenství
HDP hrubý domácí produkt
IMP International Metal Plast, s.r.o.
IOM International Organization for Migration Mezinárodní organizace pro migraci ISBN Identifical Standard Book Numer
standardní identifikaþní þíslo knihy
ISO International Organization for Standardizion norma stanovují požadavky na kvalitu
Ltd. limited company
anglické oznaþení spoleþnosti s ruþením omezeným
mld. miliarda
MPSV ýR Ministerstvo práce a sociálních vČcí ýR MPO ýR Ministerstvo prĤmyslu a obchodu ýR
MŠMT ýR Ministerstvo školství, mládeže a tČlovýchovy ýR MV ýR Ministerstvo vnitra ýR
NúV Národní ústav pro vzdČlávání
Obr. Obrázek
odst. odstavec
o.s. obþanské sdružení
písm. písmeno
pĜíl. pĜíloha
PwC PricewaterhouseCoopers
mezinárodní síĢ poradenských spoleþností SFEU Smlouva o fungování Evropské unie
S.A. Société Anonyme
francouzské oznaþení akciové spoleþnosti
Sb. sbírka
SIDS Sudden Infant Death Syndrome syndrom náhlého úmrtí dítČte
SR Slovenská republika
s.r.o. spoleþnost s ruþením omezeným SZDZ Smlouva o zamezení dvojího zdanČní
Tab. Tabulka
ÚP úĜad práce
vid. vidČno
VŠ vysoká škola
vyd. vydání
§ paragraf
% procento
Úvod
Jak pronesl Gilbert Keith Chesterton (Citaty.cz, © 2010): „Moderní þlovČk je vychován k porozumČní cizích jazykĤ a k neporozumČní cizincĤ.“ V souþasnosti není u ýechĤ výjimeþné pracovat v jiném þlenském státČ Evropské unie, neboĢ zde neexistují žádné legislativní pĜekážky. Otázkou je, jak nás pĜijímají jiné národnosti a jak se stavíme k jiným státním pĜíslušníkĤm i my, ýeši.
Tématem diplomové práce je studie zamČstnávání cizincĤ v ýeské republice ve vybraném podniku. Tato oblast v poslední dobČ vyvolává diskuzi v Ĝadách odborníkĤ, ale i veĜejnosti.
Nejen þeská spoleþnost, ale i zahraniþí, Ĝeší otázku bezpeþnosti státu v souvislosti s pĜíchodem cizincĤ, otázku jejich potĜebnosti atd. PĜíkladem mĤže být Švýcarsko, které omezilo pĜistČhovalectví, a to z osmi východoevropských þlenských státĤ zemí Evropské unie. OpatĜení se od 1. 5. 2012 dotklo i þeských obþanĤ. Jednou z významných þástí této práce bude popsat souþasný postoj ýeské republiky vĤþi imigrantĤm.
Cílem diplomové práce je zhodnotit, jaké dopady má zamČstnávání cizincĤ pro spoleþnost Jablotron Alarms, a.s. Zda se jí finanþnČ vyplatí zamČstnávat cizince a jaká pozitiva a negativa jsou s touto þinností spojena. Obsahem praktické þásti je návrh na rozšíĜení metodiky získávání cizincĤ ve spoleþnosti Jablotron Alarms, a.s. K jeho sestavení bude využito metody situaþní analýzy, na jejímž základČ budou rozebrány souþasné zpĤsoby získávání cizincĤ pro tento podnik.
Diplomová práce je rozdČlena do 8 kapitol, které obsahují jak teoretickou, tak praktickou þást. Teoretická þást, prostĜednictvím literární rešerše, pĜedkládá základní pojmy, které definují napĜ. kdo je považován za obþana ýeské republiky a kdo za cizince, vymezují rozdíl mezi zamČstnáváním osob z þlenských státĤ Evropské unie a obþanĤ z tĜetích zemí.
ZároveĖ jsou zde uvedeny rĤzné pobytové režimy, na jejichž základČ mohou cizinci v ýeské republice pobývat. Jedna z kapitol je zamČĜena na struþný pĜehled legislativy zamČstnávání cizincĤ, která je ovšem u této problematiky velmi rozsáhlá. Jsou zde však uvedeny pouze ty nejvýznamnČjší þásti. Ke zmČnám legislativy zamČstnávání cizincĤ dochází velmi þasto. Téma vyžaduje dĤkladné studium s pĜihlédnutím k rĤzným hlediskĤm, což si musí uvČdomit každý, kdo se touto problematikou zabývá. V diplomové
práci nechybí samozĜejmČ charakteristika cizincĤ z pohledu historického i souþasného.
V neposlední ĜadČ je jednou z þástí rovnČž postoj ýechĤ k cizincĤm a ke vzdČlanosti migrantĤ. ZdĤraznČní problémĤ v oblasti nelegálního zamČstnávání není rovnČž opomíjeno.
Praktická þást se zamČĜuje konkrétnČ na spoleþnost Jablotron Alarms, a.s., která je významnou firmou Libereckého kraje. Je zde popsán metodický postup, který musí spoleþnost dodržet a absolvovat pĜi zamČstnávání cizincĤ. Souþástí diplomové práce je celkové zhodnocení tohoto procesu, a to jak z pohledu zamČstnavatele, tak i migranta.
Poslední kapitola zpracovává výstupy výzkumné metody, která byla provedena prostĜednictvím dotazníkového šetĜení u spoleþnosti Jablotronu Alarms, a.s. KromČ této firmy se daného výzkumu zúþastnily pro vyšší vypovídací hodnotu ýeská mincovna, a.s., spoleþnost IMP, obþanské sdružení Foreigners a Centrum na podporu integrace cizincĤ.
Cílem tohoto prĤzkumu bylo ovČĜit si, zda cizinci pracují na takových pozicích, kde ýeši nedosahují potĜebné kvalifikace nebo z jiných dĤvodĤ nechtČjí danou práci vykonávat.
Dotazník poukazuje na þinnost þeských úĜadĤ a jazykovou vybavenost našich úĜedníkĤ.
ŠetĜení má zhodnotit, jestli cizinci pĜicházejí do ýeské republiky nabrat jen nové zkušenosti nebo se zde chystají usadit a založit rodinu. Migranti dostali pĜíležitost vyjádĜit se i k citlivým otázkám pĜípadné diskriminace v ýeské republice. Pro závČry z celkového šetĜení bylo rovnČž pouþné, jak jim s integrací do þeské spoleþnosti pomohli pĜímo zamČstnavatelé a jejich pracovní kolegové. Podobná sdČlení poskytnou zpČtnou informaci o úþinnosti celého metodického systému.
1 Základní pojmy v oblasti zamČstnávání cizincĤ
První kapitola diplomové práce obsahuje základní pojmy v oblasti zamČstnávání cizincĤ, které jsou nezbytné k pochopení této problematiky. Je zde definován napĜ. obþan ýR, cizinec, obþan EU, EHP a Švýcarska, azylant.
1.1 Obþan ýeské republiky
Dne 1. 1. 2014 nabyl úþinnosti zákon þ. 186/2013 Sb., o státním obþanství ýeské republiky a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (dále jen „zákon o státním obþanství ýR“). Státní obþanství ýR se podle tohoto zákona nabývá tČmito okamžiky: narozením, urþením otcovství, osvojením, nalezením na území ýR, udČlením, prohlášením þi v souvislosti se svČĜením do ústavní, pČstounské nebo jiné formy náhradní péþe (MV ýR, 2015c). Obþanství ýR nabývají i dČti ze smíšených manželství – párĤ i v pĜípadČ, že se narodí v zahraniþí. Tímto zpĤsobem se mČní i postavení migrantĤ, kteĜí jsou rodiþi tČchto narozených þeských obþanĤ. PĜíkladem mĤže být cizinka, která porodí dítČ, jehož otcem je þeský obþan.
Ta se stává rodinnou pĜíslušnicí tohoto malého þeského obþana, z þehož jí plyne právo na urþitý pobytový status. Nejprve získá pĜechodný pobyt a nejpozdČji po 2 letech i pobyt trvalý (Trbola, Rákoczyová, 2011a).
1.1.1 Státní obþanství ýeské republiky
Žádat o udČlení þeského státního obþanství mohou státní obþané cizího státu þi osoby bez státního obþanství s trvalým pobytem na území ýR (MV ýR, 2014). Získání státního obþanství ýR je považováno z právního hlediska za završení procesu integrace cizince, který pobývá na území ýR (Trbola, Rákoczyová, 2011a). Ministerstvo vnitra ýR (dále jen „MV ýR“) mĤže udČlit státní obþanství ýR jen osobČ, která splĖuje následující pĜedpoklady (MV ýR, 2014):
• žadatel je integrován do spoleþnosti ýR, a to z hlediska: rodinného, pracovního i sociálního,
• žadatel neohrožuje bezpeþnost státu, jeho svrchovanost a územní celistvost, demokratické základy, životy, zdraví þi majetkové hodnoty,
• žadatel má na území ýR povolení k trvalému pobytu a skuteþnČ se zde zdržuje,
• trestní bezúhonnost – tuto podmínku nelze prominout,
• znalost þeského jazyka – poplatek za jazykovou zkoušku je 3 300 Kþ,
• znalost þeských reálií – zde je poplatek ve výši 1 600 Kþ,
• povinnosti vyplývající z právních pĜedpisĤ: žadatel v posledních 3 letech neporušil závažným zpĤsobem povinnosti, které vyplývají z právních pĜedpisĤ upravujících napĜ. danČ, sociální zabezpeþení, veĜejné zdravotní pojištČní,
• prokázání výše a zdroje pĜíjmĤ – tuto podmínku musí splnit žadatel starší 18 let a zároveĖ se jedná o podmínku, kterou nelze prominout,
• nezatČžování systému státní sociální podpory a systému pomoci v hmotné nouzi.
Nová právní úprava upouští od principu jediného státního obþanství, naopak se zcela pĜiklání k možnosti existence dvojího, þi dokonce vícerého. Nový zákon o státním obþanství ýR výslovnČ stanoví, že na jeho udČlení nevzniká právní nárok. Ke zmČnČ došlo i u lhĤty pro vyĜízení žádosti o udČlení státního obþanství MV. LhĤta se prodlužuje z 90 dnĤ na 180 dnĤ ode dne, kdy byla žádost tomuto ministerstvu doruþena. Novinkou tohoto zákona je fakt, že osoby žádající o udČlení þeského státního obþanství již nebudou prokazovat pozbytí svého dosavadního obþanství (MV ýR, 2015c).
Od roku 1999 ýR vydala témČĜ 50 tisíc þeských státních obþanství. Více než polovina z nich byla získána bývalými obþany Slovenska, zde pĜevažovala forma nabytí
„prohlášením“. Státní obþanství ýR dále získali bývalí obþané Ukrajiny, Polska, Ruska, Rumunska a Vietnamu (Holý, 2014). Na webových stránkách MV ýR jsou k dispozici údaje o poþtu podaných žádostí a poþtu nabytí státního obþanství ýR udČlením v letech 2010–2014 a tato data jsou obsahem tabulky 1 (ŠĢastný, 2015).
Tab. 1: Statistika poþtu nabytí státního obþanství ýR v letech 2010–2014
Rok 2010 2011 2012 2013 2014
Poþet podaných žádostí 1 611 2 127 2 334 2 470 5 888
Poþet udČlení státního obþanství ýR cizincĤm 1 088 1 653 1 771 2 253 5 037 Zdroj: vlastní zpracování, MV ýR: http://www.mvcr.cz/clanek/statistika-poctu-podanych-zadosti-a-pocet- nabyti-statniho-obcanstvi-ceske-republiky.aspx
1.2 Cizinec
Zákon þ. 326/1999 Sb., o pobytu cizincĤ na území ýR a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (dále jen „pobytový zákon“) definuje cizince jako fyzickou osobu, která není obþanem ýR, obþanem EU/EHP, Švýcarska ani jeho rodinným pĜíslušníkem. Za migranta je považována i osoba bez státní pĜíslušnosti. Cizinci, kterým byl udČlen trvalý pobyt na území ýR, mají z hlediska zamČstnávání stejné právní postavení jako obþané ýR, tzn. že v okamžiku výbČru zamČstnání nejsou omezováni, s výjimkou nČkterých povolání, kde podle právních pĜedpisĤ platných na území ýR se vyžaduje státní obþanství (MPSV ýR, 2012).
1.3 Obþan EU, EHP a Švýcarska
Obþané þlenských státĤ EU a jejich rodinní pĜíslušníci nejsou z hlediska zákona þ. 435/2004 Sb., o zamČstnanosti (dále jen „zákon o zamČstnanosti“) považováni za cizince. V souladu s tímto zákonem jim náleží stejné právní postavení jako obþanĤm ýR. Pro tyto obþany platí stejná práva a samozĜejmČ i povinnosti vĤþi zamČstnavateli jako obþanĤm ýR. To znamená, že jejich pracovnČprávní vztahy se Ĝídí zásadnČ zákonem þ. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ (dále jen „zákoník práce“). PĜi zamČstnávání tČchto osob je povinností zamČstnavatele informovat nejpozdČji do 10 kalendáĜních dnĤ po uzavĜení pracovnČprávního vztahu pĜíslušný ÚĜad práce (dále jen „ÚP“). Ve stejné lhĤtČ je tĜeba také ohlásit, dojde-li ke skonþení pracovnČprávního vztahu se zamČstnancem. Stejné právní postavení jako mají obþané ýR je poskytováno obþanĤm Norska, Lichtenštejnska a Islandu patĜícím do EHP. To platí i pro jejich rodinné pĜíslušníky vþetnČ obyvatel Švýcarska a jeho rodinných pĜíslušníkĤ (MPSV ýR, 2014c).
1.4 Rodinný pĜíslušník obþanĤ EU/EHP a Švýcarska
Za rodinného pĜíslušníka obþana EU/EHP a Švýcarska se bez ohledu na státní pĜíslušnost považuje jeho manžel/ka, partner/ka, se kterým obþan EU uzavĜel registrované partnerství na základČ právních pĜedpisĤ þlenského státu. Rodinnými pĜíslušníky jsou jejich potomci, jsou-li ovšem mladší 21 let, nebo jsou-li na nČm závislí, dále vyživovaní pĜíbuzní ve vzestupné ĜadČ obþana EU/EHP a Švýcarska a jeho manžela/manželky nebo registrovaného partnera/partnerky (MPSV ýR, 2014c).
1.5 Azylant
Za azylanta je považován cizinec, kterému byl poskytnut azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o jeho udČlení. Azyl je tzv. ochranný pobyt, který stát poskytuje státnímu pĜíslušníku tĜetí zemČ þi osobČ bez státní pĜíslušnosti v souvislosti s jejím pronásledováním zpravidla z dĤvodĤ politických. V ýR jsou dĤvody resp. podmínky nutné ke splnČní udČlení azylu specifikovány v zákonČ þ. 325/1999 Sb., o azylu a o zmČnČ zákona þ. 283/1991 Sb., o Policii ýeské republiky, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ (dále jen „zákon o azylu“). Azylová zaĜízení jsou zĜizována MV ýR a slouží k ubytování žadatelĤ o udČlení mezinárodní ochrany, þi právČ azylantĤ. Podle úþelu jsou rozlišovány 3 druhy: pĜijímací, pobytové a integraþní azylové stĜedisko (MV ýR, 2015d). Právo na azyl je v ýR zakotveno v þlánku 43 Listiny základních práv a svobod. Povinnost poskytnout azyl však není zakotvena nikde (HoĜavová, 2003).
Tabulka 2 udává poþet udČleného azylového práva v ýeské republice v letech 2008–2013.
Tito azylanti jsou rozdČleni podle státní pĜíslušnosti. Z toho vyplývá, že nejvíce azylĤ bylo udČleno obyvatelĤm Evropy a Asie, naopak nejnižší kvóta je poskytována obyvatelĤm Ameriky a Afriky. Ze statistiky vyplývá, že poþet azylových míst od roku 2008 výraznČ klesl. Rok 2013 však pĜinesl výrazný nárĤst ochranných pobytĤ udČlených cizincĤm (ýSÚ, 2014).
Tab. 2: Statistika poþtu udČlení azylu podle státní pĜíslušnosti v letech 2008–2013
Státní pĜíslušnost Rok
2008 2009 2010 2011 2012 2013
Evropa 62 16 33 41 21 29
Asie 70 52 73 59 24 54
Amerika 3 X 5 X 2 6
Afrika 11 5 11 4 1 5
Bez státní pĜíslušnosti 11 2 3 4 1 1
Celkem 157 75 125 108 49 95
Zdroj: vlastní zpracování, ýSÚ: https://www.czso.cz/documents/10180/25419186/29002714_t2- 09.pdf/3aa60f56-ff65-40da-b51a-1791ccf25ca7?version=1.0
1.6 Produktivní vČk
Produktivní vČk je aktivní období lidského života, ve kterém je þlovČk schopen podávat plný pracovní výkon v souladu s právními normami na základČ odpovídajícího tČlesného
stavu. Obvykle se kryje s kategorií práceschopnosti obyvatelstva a individuálnČ kolísá v závislosti na subjektivních fyzických i psychických dispozicích (Encyklopedie Co je Co, 2006). Demografická pĜíruþka ýeského statistického úĜadu (dále jen „ýSÚ“) od roku 2004 nepoužívá termín „produktivní vČk“, vymezovaný dosud jako vČk 15 – 59 let u mužĤ a 15 – 54 let u žen. V souþasnosti ýSÚ vymezuje termín index stáĜí, který je konstruovaný jako pomČr poþtu obyvatel ve vČku 65 let a vyšším k poþtu dČtí do 14 let (ýSÚ, 2004).
1.7 ZamČstnávání
ZamČstnávání je forma závislého vztahu zamČstnance na zamČstnavateli, kdy zamČstnanec vykonává þinnost na základČ pokynĤ zamČstnavatele v dobČ a na místČ zamČstnavatelem k tomu urþeném za pĜedem dohodnutou odmČnu (MPSV ýR, 2012).
1.8 Migrace
Migrace je pohyb obyvatelstva, pĜi kterém dochází ke zmČnČ trvalého bydlištČ. Má znaþné ekonomické, kulturní, ale i populaþní dĤsledky. Týká se nejen cizích státních pĜíslušníkĤ, ale také obþanĤ ýR. VšeobecnČ má migrace pĜíznivé dopady. Pro hostitelskou zemi je pĜínosem v podobČ odstranČní nedostatku pracovníkĤ, zvýšení profesní mobility, vede k plnČjšímu využití kapitálu, zvyšuje exporty a také ekonomický rĤst. K tomu, aby mohla zemČ plnČ využít tČchto pozitivních efektĤ, je nutnou podmínkou relativnČ flexibilní a dobĜe fungující trh. Migraci lze dČlit na legální, ilegální a cirkulární. Cirkulární migrace znamená pĜíchod cizincĤ na zahraniþní trh práce, ze kterého se po urþité dobČ vrátí s novými zkušenostmi domĤ. Obvykle je cílem tČchto cizincĤ výdČlek, ale vyskytují se i pĜípady, kdy se jedná o získání odborných zkušeností (Syrovátková, 2008).
Cizinci se v ýR od domácího obyvatelstva znaþnČ liší v demografické skladbČ. Je mezi nimi dlouhodobČ nízký poþet dČtí a starých osob. PĜibližnČ 99 % cizincĤ je ve vČku v rozmezí 14 a 59 let (Syrovátková, 2008) a této situaci odpovídají i údaje z ýSÚ za rok 2013 (ýSÚ, 2014). Jak uvádí Dohnalová (2012, s. 27): „VČkový prĤmČr cizincĤ v ýR je nejþastČji mezi 26 – 35 lety.“ To vysvČtluje hlavní dĤvod migrace cizincĤ, kterým bývají lepší pracovní pĜíležitosti, a je tedy patrné, že nejvíce cizincĤ žijících na þeském území je v produktivním vČku (Dohnalová, 2012).
Migraþní potenciál ýechĤ není pĜíliš významný. Nejvíce ýechĤ pracuje v NČmecku a Rakousku. PatĜí mezi nČ i tzv. pendleĜi. To jsou lidé, kteĜí dojíždČjí dennČ za prací pĜes hranice. RelativnČ malý poþet ýechĤ je zamČstnán na Slovensku (Syrovátková, 2008).
Podle statistik Spolkového úĜadu práce bylo v NČmecku ke konci roku 2012 zamČstnáno 27 156 ýechĤ. NČmecku chybí pĜedevším zdravotnický personál, pracovníci technických oborĤ, gastronomie þi Ĝidiþi nákladních aut. Také uþĖovské profese bojují v NČmecku s nedostatkem zájemcĤ i pĜesto, že zde funguje tzv. duální systém. Ten uþĖĤm spojuje výuku s prací v konkrétní firmČ. Ta mladému adeptovi na výuþní list dává plat a zároveĖ za nČj hradí i náklady na výuku. Hlavní pĜekážkou pro uchycení mladých ýechĤ v NČmecku je uvádČna neznalost nČmþiny (iDnes.cz, 2013).
Otázka ochoty þeských obþanĤ stČhovat se za prací byla v roce 2003 pĜedmČtem prĤzkumu agentury Stem/Mark. Výsledky potvrzují stávající trend. Více než polovina ýechĤ není ochotna kvĤli nové práci zmČnit své bydlištČ. Do budoucna s touto možností poþítá 45 % obyvatel v produktivním vČku. NicménČ v minulosti se za prací ve skuteþnosti pĜestČhovalo jen 16 % aktivní populace. ýím jsou obþané ýR starší, tím klesá jejich ochota mČnit bydlištČ. NejvČtší migraþní potenciál je u lidí do 29 let. Je to logické, tito lidé jsou teprve na zaþátku svého profesního života, avšak jejich skuteþnou ochotu ke stČhování za prací ovČĜí až budoucnost. Mezi hlavní dĤvody, které hovoĜí proti stČhování, uvádČli respondenti: pĜetrhání vazeb se stávajícím prostĜedím, starosti o rodiþe, opuštČní pĜátel, obavy o své dČti, vlastní nedostateþné jazykové vybavení (Procházka, M. 2014).
1.9 Remitence
Pojmem remitence se rozumí þást finanþních prostĜedkĤ zasílaných cizinci svým rodinám do zemČ pĤvodu. Pro nČkteré zemČ znamenají tyto finance významnou pĜíjmovou položku platebních bilancí. V drtivé vČtšinČ unijních státĤ cizinci však podporují vydČlanými penČzi rodiny z neunijních zemí. Remitence se považují za velmi dĤležitý nástroj financování rozvojových zemí. Pro vyspČlé ekonomiky znamenají naopak odliv tČchto prostĜedkĤ. V ýR se o žádný významnČ velký odliv penČz zatím nejedná. Výše odeslaných remitencí v ýR se dlouhodobČ pohybuje pod 1 % HDP. VýznamnČjší jsou zde naopak celkové spotĜební výdaje cizincĤ, kteĜí žijí na území ýR. Tyto výdaje dosáhly v roce 2013 pĜibližnČ 83 mld. Kþ (Šimková, 2015).
2 Legislativa z oblasti zamČstnávání cizincĤ
V ýR je oblast zamČstnávání cizincĤ a osob bez státní pĜíslušnosti upravena nejen þeským vnitrostátním právem, ale uplatĖuje se i právo mezinárodní a právo Evropské unie. Tyto právní systémy mají mezi sebou úzké vazby a vzájemnČ na sebe pĤsobí (ěezníþková, 2011).
2.1 Mezinárodní právní úprava a právo EU
Mezinárodní právo je souhrn pravidel upravující vztahy mezi státy a dalšími subjekty, zejména mezinárodními organizacemi, v mezinárodních vztazích. Mezi jeho prameny patĜí mezinárodní obyþej a mezinárodní smlouva. Mezinárodní smlouvou je oznaþována dohoda mezi subjekty mezinárodního práva, která má z vĤle tČchto subjektĤ mezinárodnČprávní úþinky a Ĝídí se mezinárodním právem. Dvoustranné smlouvy, které byly uzavĜeny pĜed vstupem do EU, se zamČĜovaly hlavnČ na vzájemnou spolupráci v oblasti zamČstnávání a umožnČní výkonu zamČstnání na území druhého smluvního státu (ěezníþková, 2011). Jako pĜíklad lze uvést Smlouvu mezi ýR a Slovenskou republikou (dále jen „SR“) o vzájemném zamČstnávání obþanĤ, která byla uzavĜena dne 29. 10. 1992.
Stejnou dohodu má ýR napĜ. s Bulharskem þi Mongolskem (MPSV ýR, 2007).
Po vstupu ýR do EU se uzavírají smlouvy nového typu, které se soustĜedí pĜedevším na zamČstnávání mladých lidí (ěezníþková, 2011). PĜijetím ýR do EU bylo nutné zapracovat do þeské legislativy rĤzné evropské smČrnice a naĜízení, která se týkala volného pohybu pracovníkĤ uvnitĜ EU a možnosti pobývat v nČkterém ze státĤ EU za úþelem získání zamČstnání (Šafránková, 2013). Za významný dokument je považována Evropská dohoda o pĜenesení odpovČdnosti za uprchlíky. Zde je významný þlánek 6, který Ĝeší slouþení rodiny po pĜevzetí odpovČdnosti druhým státem, jenž se zavazuje v zájmu rodiny a z humanitárních dĤvodĤ ulehþit pĜijetí manžela/manželky a nezletilých þi na péþi závislých dČtí uprchlíka na své území. Poslední úmluvou, která byla pĜijata na pĤdČ Rady Evropy a alespoĖ okrajovČ se dotýká migrace cizincĤ, je Evropská sociální charta. Ta byla pĜijata v TurínČ dne 18. 10. 1961. Tato charta ukládá smluvním stranám napĜ. povinnost
poskytnout migrujícím pracovníkĤm a jejich rodinám asistenci pĜi odjezdu, po cestČ i pĜi pĜíjezdu (PoĜízek, 2013).
Mezi práva EU patĜí také Smlouva o fungování EU (dále jen „SFEU“). PrávČ na úrovni primárního práva se zamČstnáváním cizincĤ, ovšem pouze tČch z þlenských státĤ EU, EHP a ze Švýcarska, se zabývá þlánek 45 SFEU. Ten zaruþuje volný pohyb pracovníkĤ v EU a zakazuje jakoukoli jejich diskriminaci. V rámci sekundárního práva je zamČstnávání cizincĤ upraveno napĜ. tČmito pĜedpisy: (ěezníþková, 2011)
• naĜízení Evropského parlamentu a Rady 810/2009/ES, o kodexu Spoleþenství o vízech,
• smČrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES, o agenturním zamČstnávání.
2.2 Vnitrostátní úprava
Za základní kámen vnitrostátní úpravy je považováno Usnesení pĜedsednictva ýeské národní rady þ. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod (ěezníþková, 2011).
DĤležitou þástí pro cizince je právČ tĜetí hlava – práva národnostních a etnických menšin (þlánek 24 a 25) a þtvrtá hlava – hospodáĜská, sociální a kulturní práva (þlánek 26 – 35).
ýlánek 24 zmiĖuje, že pĜíslušnost ke kterékoli národnostní þi etnické menšinČ nesmí být nikomu na újmu. Následující þlánek 25 zaruþuje obþanĤm tvoĜícím národnosti nebo etnické menšiny všestranný rozvoj. Jedná se o právo spoleþnČ s jinými pĜíslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu. Etnickým menšinám zaruþuje též za podmínek stanovených zákonem: (Zakonycr.cz)
• právo na vzdČlání v jejich jazyku,
• právo užívat jejich jazyka v úĜedním styku,
• právo úþastnit se na Ĝešení vČcí, které se týkají národnostních a etnických menšin.
Mezi nejdĤležitČjší zákony upravující oblast zamČstnávání cizincĤ patĜí napĜ.: (MPSV ýR, 2014d)
• pobytový zákon,
• zákon o zamČstnanosti,
• zákoník práce,
• zákon o azylu,
• zákon þ. 111/1998 Sb., o vysokých školách a zmČnČ a doplnČní dalších zákonĤ.
Celý proces zamČstnávání cizincĤ upravuje nČkolik zákonĤ, naĜízení a vyhlášek. Seznam této právní legislativy má na svém webovém portále zveĜejnČno Ministerstvo práce a sociálních vČcí ýR (dále jen „MPSV ýR“). Tyto zákony jsou pomČrnČ þasto novelizovány a pro cizince je velmi obtížné si s tČmito právními pĜedpisy poradit. Z tohoto dĤvodu pomČrnČ þasto využívají právní poradenství poskytované organizacemi pro migranty. Toto právní poradenství poskytuje zdarma napĜ. Centrum na podporu integrace cizincĤ v Libereckém kraji.
Snahy o kodifikaci mezinárodního práva se do souþasnosti ještČ nepodaĜilo zhmotnit v pĜijetí závazného univerzálního mezinárodnČprávního dokumentu. PĜestože lze uvést, že tyto snahy sahají již do poslední þtvrtiny 19. století (PoĜízek, 2013).
3 Typy pobytu cizincĤ na území ýR
V této kapitole jsou vymezeny pobytové režimy na jejichž základČ mohou cizinci v ýeské republice nejen žít, ale i pracovat.
3.1 Skupiny cizincĤ dle pobytových režimĤ
Základním právním pramenem, který upravuje podmínky vstupu, pobytu cizích státních pĜíslušníkĤ, tedy i cizincĤ, obþanĤ EU/EHP/Švýcarska a jejich rodinných pĜíslušníkĤ na území ýR a vycestování z nČj, je zákon o pobytu (ěezníþková, 2011). Cizince je nutné z hlediska typu pobytu a jeho možností rozdČlit do 3 skupin podle pobytových režimĤ:
(Trbola, Rákoczyová, 2011a)
a) Obþané EU a jejich rodinní pĜíslušníci (vþetnČ EHP a Švýcarska)
Tato kategorie cizincĤ pobývá na území ýR v režimu pĜechodného nebo trvalého pobytu.
ěídí se primárnČ komunitárním právem. To bylo implementováno do zákona o pobytu (Dohnalová, 2012). S ohledem na princip volného pohybu osob a pracovní síly mohou obþané EU/EHP/Švýcarska (dále jen „obþané EU“) pobývat v ýR po neomezenou dobu, a to bez víza, þi jiného povolení pouze na základČ svého cestovního dokladu, þi prĤkazu totožnosti. Tato skupina cizincĤ má v ýR postavení témČĜ rovné jako obþané ýR (ěezníþková, 2011).
b) Obþané z tzv. tĜetích zemí
RovnČž kategorie cizincĤ na území pobývá v rámci pĜechodného, þi trvalého pobytu. I tito obþané se Ĝídí legislativou vymezenou zákonem o pobytu (Dohnalová, 2012).
U cizincĤ z tĜetích zemí jsou však jisté rozdíly. PĜíkladem mĤže být rozdílnost v právním postavení, která vyplývá z vČcného rozsahu a obsahu bilaterálních mezinárodních smluv.
Jen nČkteré z mezinárodních smluv o sociálním zabezpeþení upravují problematiku pracovních úrazĤ a nemocí z povolání. Jednou z tČchto smluv je uvádČna Smlouva o sociálním zabezpeþení s Ukrajinou. Pokud se jedná naopak napĜ. o Vietnamce, zde zatím mezi MPSV ýR a Ministerstvem práce, váleþných invalidĤ a sociálních vČcí Vietnamské socialistické republiky došlo jen k uzavĜení Ujednání o spolupráci v oblasti práce,
zamČstnanosti a sociálního zabezpeþení. Z této dohody ale nevyplývají pro obþana Vietnamu žádná konkrétní práva (Štefko, Koldinská, 2013).
c) Žadatelé o udČlení mezinárodní ochrany, azylanti a osoby využívající doplĖkové ochrany
Celá tato kategorie se Ĝídí legislativou vymezenou mezinárodními úmluvami, evropskou komunitární legislativou a v ýR také zákonem o azylu.
Typy pĜechodného pobytu lze rozdČlit na: (Dohnalová, 2012)
Krátkodobý:
• bez víza,
• vízum tzv. prĤjezdní, letištní, výjezdní,
• vízum do 90 dnĤ.
Dlouhodobý:
• vízum zvláštní a diplomatické,
• vízum nad 90 dnĤ,
• povolení k dlouhodobému pobytu.
3.2 PĜechodný pobyt
Obþané EU a jejich rodinní pĜíslušníci jsou povinni podle § 93 odst. 2 zákona o pobytu v pĜípadČ, že mají v úmyslu pobývat v ýR po dobu delší než 30 dnĤ, ohlásit pĜíslušnému inspektorátu cizinecké policie místo pĜedpokládaného pobytu na území ýR, a to do 30 dnĤ ode dne, kdy vstoupí na území (ěezníþková, 2012). Tuto povinnost nemusí splnit cizinec, který se již pĜihlásil u ubytovatele. Tím se rozumí každý, kdo poskytuje na základČ smlouvy o ubytování, nájemní a podnájemní smlouvy þi smlouvy s obdobným obsahem ubytování za úhradu, þi ten, kdo ubytovává více než 5 cizincĤ. Ubytovatel je totiž povinen sám z vlastní iniciativy ohlásit pĜíslušnému útvaru policie ubytování obþana EU þi jeho rodinného pĜíslušníka. LhĤtu k tomuto ohlášení stanovuje zákon a je to maximálnČ do 3 pracovních dnĤ ode dne, kdy se cizinec ubytoval (KaĖovská, 2012). V okamžiku, kdy obþan EU má v úmyslu pobývat na území ýR déle než 3 mČsíce, je oprávnČn,
ale nikoli povinen požádat MV ýR o potvrzení pĜechodného pobytu na území. DĤvodem pro toto potvrzení mĤže být registrace automobilu v ýR. Jeho vydání není podmínkou pro jeho pobyt v ýR. Situace je jiná ve chvíli, kdy se na území ýR hodlá zdržet na dobu delší než 3 mČsíce rodinný pĜíslušník obþanĤ EU, který není obþanem EU. Zde musí dotyþný zažádat MV ýR o povolení k pĜechodnému pobytu (ěezníþková, 2011).
Krátkodobý pobyt
Krátkodobým pobytem se rozumí pobyt do 90 dnĤ a obvykle se vztahuje na pobyt v celém schengenském prostoru a Ĝídí se spoleþným vízovým kodexem. Schengenské zemČ mají spoleþnou vízovou politiku, která pĜesnČ stanoví seznam zemí, ze kterých mohou pĜicestovat obþané bez víza nebo s vízem. Informace o podmínkách k udČlení krátkodobého víza podává primárnČ Ministerstvo zahraniþních vČcí ýR (dále jen „MZV ýR“) a dále také Služba cizinecké policie ýR a MV ýR(Dohnalová, 2012).
Vízum
Vízum je povolení, které opravĖuje cizince ke vstupu a pobytu na území ýR, resp. na území smluvních stran schengenského spoleþenství. Vízum se udČluje cizinci do jeho cestovního dokladu (MZV ýR, 2014).
Pobyt bez víza
Bezvízový styk se vztahuje jen na krátkodobé nevýdČleþné pobyty do 90 dnĤ. Ve chvíli, kdy cizinec chce vykonávat výdČleþnou þinnost, je jeho povinností podat žádost o schengenské (krátkodobé) vízum za úþelem zamČstnání. Evropská unie stanovuje spoleþný seznam tĜetích zemí, jejichž státní pĜíslušníci jsou osvobozeni od této vízové povinnosti v þlenských zemích EU (Dohnalová, 2012).
„Pravidlo 90/180“
Toto pravidlo urþuje, že celková doba pobytu na území ýR, resp. schengenského prostoru, nesmí pĜekroþit dobu 90 dnĤ bČhem jednoho pĤl roku, což je 180 dnĤ. Po vyþerpání této lhĤty je nutné prostor, na kterém migrant žil bez víza, opustit. Vrátit se mĤže až v dalším pĤlroce (Dohnalová, 2012).
Pobyt s vízem
Schengenské (krátkodobé) vízum udČluje zastupitelský úĜad a je zde nutné doložit úþel pobytu, kterým mĤže být pozvání, zamČstnání. Žádost se podává prostĜednictvím elektronického systému VISAPOINT (Dohnalová, 2012). Tento systém provozuje MZV ýR, jehož prostĜednictvím se cizinec ve vybraných zemích registruje k podání všech žádostí o víza k pobytu nad 90 dnĤ na území ýR a i k žádostem o dlouhodobý, þi trvalý pobyt. V minulosti tato þinnost byla nároþnČjší. Bohužel i dnešní fungování VISAPOINTU lze oznaþit jako problematické. Již v polovinČ roku 2011 bylo zmínČno, že u vybraných zemí systém VISAPOINT dlouhodobČ neumožĖoval zaregistrovat se k podání žádosti o dlouhodobé vízum nebo dlouhodobý þi trvalý pobyt (PoĜízek, 2013).
Krátkodobé vízum je platné nejdéle po dobu 90 dnĤ. Má podobu buć prĤjezdního víza, které umožĖuje prĤjezd ýR, nebo letištního víza v okamžiku, kdy je to vyžadováno pro setrvání cizince v tranzitním prostoru na letišti. PĜípadnČ se mĤže jednat o vízum k pobytu do 90 dnĤ, které je vydané zastupitelským úĜadem ýR za urþitým úþelem.
Ve chvíli, kdy se chce na území ýR migrant zdržovat déle než 3 mČsíce, musí požádat o dlouhodobé vízum k pobytu nad 90 dní (Gregorová, 2008).
Krátkodobá víza lze vcelku velmi snadno zrušit. ObecnČ je krátkodobý pobyt považován za velmi neperspektivní. NeumožĖuje žádat na území ýR o žádné další povolení k pobytu, které by pĜesahovalo souhrnnou délku 90 dnĤ. NejþastČjší situace, kdy volí cizinci toto vízum: turismus, návštČva pĜátel, jednorázové kulturní þi sportovní akce, léþení nebo krátkodobá obchodní jednání. NicménČ i s tímto vízem mohou být cizinci zamČstnáni, pokud ovšem mají povolení k zamČstnání, což mĤže být na tak krátkou dobu pomČrnČ nákladné. Možné naopak u krátkodobého víza není podnikání v rámci živnostenského oprávnČní. Na dávky státní sociální podpory cizinci v dĤsledku krátké doby pobytu nedosáhnou. Platí zde zásada, že s délkou pobytu narĤstají práva pobývajících cizincĤ.
Z toho plyne, že migranti s dlouhodobým pobytem oproti krátkodobému pobytu mají více práv a nejvíce jich je spojeno s trvalým pobytem. Naprostá rovnost cizincĤ a obþanĤ ýR je spojena až se získáním státního obþanství ýR (Trbola, Rákoczyová, 2011a).
3.3 Dlouhodobý pobyt
Dlouhodobý pobyt se þlení na vízum nad 90 dnĤ s platností maximálnČ 6 mČsícĤ a povolení k dlouhodobému pobytu (Dohnalová, 2012). Toto povolení se vystavuje maximálnČ na 2 roky. V minulosti se oznaþilo štítkem, který se vlepil do cestovního dokladu cizince. V souþasnosti jsou vydávány samostatné plastikové karty s biometrickými údaji (Trbola, Rákoczyová, 2011a). Dlouhodobý pobyt spadá již mezi národní pobytový status. Tímto dochází k tomu, že podmínky urþuje þeská legislativa a nikoli komunitární právo. U tohoto pobytu smí cizinec pobývat v jiném schengenském þlenském státu maximálnČ 3 mČsíce bČhem pĤl roku („pravidlo 90/180“) (Dohnalová, 2012). Dlouhodobý pobyt dává vždy právo žádat o jeho prodloužení a cizinec si tak udržuje cestu k získání trvalého pobytu. Dlouhodobý pobyt na rozdíl od dlouhodobých víz dává cizinci právo zmČny úþelu pobytu. Na druhou stranu je tĜeba uvést, že ne každému migrantovi je pĜi žádosti o prodloužení pobytu vyhovČno. Tato þinnost je i administrativnČ nároþná, po dobu procesu prodlužování tohoto povolení má cizinec právo se zdržovat na území ýR, pĜiþemž však þasto nemá v cestovním dokladu žádný prĤkaz osvČdþující legalitu jeho pobytu. Jeho život je proto obtížný i ve vztahu k potenciálním zamČstnavatelĤm (Trbola, Rákoczyová, 2011a).
Migranti, kterým byl udČlen dlouhodobý pobyt, þelí také ĜadČ znevýhodnČní oproti cizincĤm s trvalým pobytem. Jedná se napĜ. o tyto situace (Trbola, Rákoczyová, 2011a):
• nemohou pobírat podporu v nezamČstnanosti,
• úþastníky veĜejného zdravotního pojištČní jsou jen v okamžiku, pokud jsou v ýR zamČstnáni.
3.4 Trvalý pobyt
O trvalý pobyt se obvykle žádá na území ýR. UdČluje se po 5 letech nepĜetržitého pobytu na tomto území (Dohnalová, 2012). Doba pobytu cizincĤ ze tĜetích zemí na základČ povolení k pobytu za úþelem studia se zapoþítává jen jednou polovinou, tzn. že þekací doba trvá déle – 10 let. Podmínkou k získání tohoto pobytu je prokázání znalosti þeského jazyka, a to na úrovni A1. UdČluje se ve formČ elektronického povolení k pobytu (dále jen „ePKP“) na neomezenou dobu a vydává se cizincĤm s povoleným dlouhodobým nebo
trvalým pobytem (Dohnalová, 2012). Jedná se o doklad, který dává povolení k pobytu státních pĜíslušníkĤ tĜetích zemí. Tento doklad prokazuje totožnost držitele, osvČdþuje právní status a spolu s platným cestovním dokladem umožĖuje jeho držiteli za podmínek stanovených schengenskými pĜedpisy pobývat na území ostatních schengenských státĤ.
NaĜízení Rady (ES) þ. 380/2008 stanovilo jednotný vzor povolení k pobytu pro státní pĜíslušníky tĜetích zemí. ýlenské státy EU mají povinnost vydávat jej s bezpeþnostními prvky vþetnČ biometrických identifikátorĤ. První doklad o povolení k pobytu s biometrickými identifikátory byl vydán v ýR dne 4. 7. 2011. Vzor pĜední strany prĤkazu ePKP je uveden na obrázku 1 (MV ýR, 2011).
Obr. 1: Vzor pĜední strany prĤkazu ePKP
Zdroj: MV ýR: http://www.mvcr.cz/clanek/co-je-epkp.aspx
Cizinci s trvalým pobytem mají rovné zacházení v podstatČ v celé oblasti výdČleþné þinnosti a sociálního zákonodárství, a to i v mnoha dalších otázkách, kde to není dosud pĜíliš známé. Jedná se napĜ. o nárok na státní podporu stavebního spoĜení, daĖové výhody.
Na druhou stranu existuje stále Ĝada situací, kdy jsou i cizinci s trvalým pobytem znevýhodnČni. MĤže se jednat o plnČní rĤzných ohlašovacích povinností, závislost na domovském státČ a na jeho úĜadech. Z pohledu veĜejného života je jako velké znevýhodnČní považováno vylouþení z aktivního a pasivního volebního práva (Trbola, Rákoczyová, 2011a). Výjimkou jsou volby do zastupitelstev obcí, ve kterých mohou volit a být voleni právČ ti obþané EU, kteĜí mají v tČchto obcích právo trvalého pobytu (Machová, 2013).
4 Charakteristika cizincĤ na þeském trhu práce
Migrace obyvatel do zemí EU, ale i mezi jednotlivými þlenskými státy se bČhem posledních let stala významným fenoménem. Podle statistického úĜadu Evropského spoleþenství (EUROSTAT) pobývalo na celém území EU v roce 2010 pĜibližnČ 32,4 miliónĤ cizincĤ. Ti tvoĜili 6,5 % z celkové populace EU. Poþet cizincĤ ze zemí mimo EU pĜevažoval nad poþtem cizincĤ, kteĜí mají obþanství EU. Nejvíce vyhledávanou destinací cizincĤ se stalo NČmecko, což platí dodnes (Machová, 2013).
4.1 Historie
Do roku 1989 v ýR pĜevažovala po nČkolik desetiletí emigrace, v 90. letech minulého století se situace obrátila a s rostoucí ekonomickou úrovní zaþala být i ýR atraktivní zemí pro imigraci (Potužáková, 2013). Podle Baršové a Barši (2005) lze vývoj migraþních politik po roce 1989 rozdČlit do 3 etap.
První období mezi lety 1990–1996 mČlo v podstatČ spontánní liberální charakter. Období bylo ve znamení „laissez – faire“ (nechte konat). Je to zásada, podle které má stát a vláda zasahovat do ekonomického dČní co nejménČ. Stát po otevĜení hranic témČĜ vĤbec neomezoval ani nereguloval imigraci. Nastavení dlouhodobého pobytu bylo pomČrnČ volné, zatímco institut trvalého pobytu byl definován velmi striktnČ. Jak uvádí Dohnalová (2012, s. 63): „Cizinec mohl pĜijet jako turista a teprve potom si hledat práci a žádat o dlouhodobČjší formu pobytu.“ To dnes ve vČtšinČ pĜípadĤ neexistuje. Cizinec má povinnost žádat o povolení k dlouhodobému þi trvalému pobytu jen na zastupitelských úĜadech v zahraniþí.
Druhé tzv. restriktivní období mezi lety 1996–1999 pĜineslo zpĜísnČní imigraþní politiky.
To bylo zpĤsobeno pĜedevším snahou pĜizpĤsobit se požadavkĤm vstupu do EU. Druhá etapa vyvrcholila pĜijetím pobytového zákona a zákona o azylu, které vstoupily v platnost dne 1. 1. 2000. PĜijetí tČchto zákonĤ pĜineslo omezení v pohybu cizincĤ z tĜetích zemí, pro nČž byla novČ zavedena vízová povinnost. Cizinci mČli možnost po pĜedchozím pobytu v ýR žádat o trvalý pobyt, ale stanovená desetiletá þekací lhĤta se zdála být pomČrnČ významnou pĜekážkou pro integraci vČtšího poþtu migrantĤ.
TĜetí období, od roku 1999 až po souþasnost, pĜináší snahy o komplexnČjší pĜístup k imigraci. V tomto období se zkrátila lhĤta pro podání žádosti o trvalý pobyt z pĜedchozích deseti na pČt let. Její zavedení usnadnilo život tisícĤm migrantĤ v ýR.
ZpĜísnČní se dotklo azylantĤ a cizincĤ – rodinných pĜíslušníkĤ obþanĤ ýR. Byla schválena novela cizineckého zákona þ. 379/2007 Sb. Její zavedení bylo ochranou pĜed fenoménem fingovaných manželství. Skuteþnost, že k získání trvalého pobytu musí manželé další dva roky v ýR pobývat, a to na základČ povolení k dlouhodobému pobytu, pĜináší Ĝadu komplikací, vþetnČ povinností platit nákladné komerþní zdravotní pojištČní.
4.2 Souþasnost
První náznak rĤstu cizincĤ byl zpĤsoben dĤsledkem rozdČlení federace, kdy obþané SR mohli získat velmi jednoduše pracovní místo v ýR. RĤst poþtu cizincĤ se zastavil v roce 2008. Evidencí dat, která monitorují poþet, se zabývá více institucí. Cizinci, kteĜí jsou zamČstnaní, spadají pod gesci MPSV ýR, ýeské správy sociálního zabezpeþení, a cizinci s živnostenským oprávnČním jsou registrováni Ministerstvem prĤmyslu a obchodu ýR (dále jen „MPO ýR“) (Potužáková, 2013). V roce 2013 podle ýSÚ žilo v ýesku 441 297 cizincĤ vþetnČ azylantĤ. Vývoj poþtu cizincĤ v ýR dle typu pobytu zobrazuje obrázek 2.
Obr. 2: Vývoj poþtu cizincĤ v ýR dle typu pobytu
Zdroj: vlastní zpracování, ýSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/cizinci-v-cr-2014-qvpx8fb5ek
Z obrázku 2 vyplývá, že více než polovina cizincĤ mČla v ýR v roce 2013 povolení k trvalému pobytu. Rostoucí podíl trvalých pobytĤ je dĤsledkem stabilizace cizinecké populace, kdy velká þást osob dosáhla pČti let pĜechodného pobytu na území ýR a mĤže si požádat o trvalý pobyt. Podle Chytila (2014) pĜekroþil v roce 2013 podíl osob s trvalým pobytem 5 %, a to poprvé v historii ýR. Statisticky se uvádí, že každý 25. obyvatel ýR je cizinec. Podle ýSÚ pĜibývá nejvíce migrantĤ ze zemí EU a Ruska, klesá naopak poþet VietnamcĤ a UkrajincĤ. VČtší poþet cizincĤ u nás tvoĜí muži, což potvrzuje stávající trend, že nejprve oni imigrují do jiného státu a jejich ženy je následují v okamžiku, kdy zjistí, že se na jiném území lépe uživí. Struktura nejþastČjších národností, které žijí na našem území, je velmi stabilní. Na prvním místČ je Ukrajina (105 138 UkrajincĤ), následuje Slovensko (90 948 SlovákĤ), Vietnam (57 347 VietnamcĤ), Rusko (33 138 RusĤ) a Polsko (19 452 PolákĤ).
Ve srovnání s ostatními západoevropskými zemČmi je poþet cizincĤ v ýR pomČrnČ nízký.
Obyvatelstvo Lucemburska tvoĜí cizinci ze 42 % (VavroĖ, 2014). Poþet migrantĤ je vyšší i u nČkterých našich sousedĤ. NČmecko zveĜejnilo statistická data z roku 2013, kde eviduje více než 7 miliónĤ cizincĤ. ÚĜady v NČmecku sdČlily, že rozšíĜení EU a finanþní krize na jihu Evropy pĜilákala do jejich zemČ mnoho cizincĤ. 80 % novČ registrovaných cizincĤ pĜišlo do NČmecka ze státĤ EU, mezi novČ evidované národnosti patĜí také obyvatelé Sýrie, ýíny, Indie a Ruska (TAGESZEITUNG, 2013). Rakousko v roce 2011 evidovalo 11,5 % cizincĤ. Malý poþet jich vykazuje Polsko a Slovensko (MigraceOnline.cz, a).
Tabulka 3 zobrazuje, kolik cizincĤ se nacházelo na území ýR v jednotlivých krajích v období mezi roky 1996–2013. Zahrnuje pĜedevším vývoj v posledních letech 2010–2013 a pro srovnání s minulostí jsou zde uvedeny roky 1996, 2003 a 2008. Z této statistiky je patrné, že nejvíce migrantĤ žije v hlavním mČstČ ýR. Praha zĤstává „cizineckou metropolí“, více než tĜetina cizincĤ v ýR je registrována právČ zde, tvoĜí 13 % obyvatel hlavního mČsta. ZároveĖ lze pozorovat, že situace nárĤstu poþtu cizincĤ se zmČnila v období krize. Po roce 2008 se ve všech krajích kromČ Prahy a Jihomoravského kraje poþet cizincĤ na urþitou dobu snížil. Liberecký kraj v roce 2013 evidoval 16 819 migrantĤ (ýSÚ, 2014).
Tab. 3: Cizinci v ýR podle oblasti, kraje a okresu v letech 1996–2013
Kraj Rok
1996 2003 2008 2010 2011 2012 2013
Praha 61 203 69 115 141 841 148 447 160 783 162 715 161 006 StĜedoþeský 22 413 29 847 60 123 57 757 57 522 56 810 57 850 Jihoþeský 9 175 9 660 16 560 15 037 14 894 14 838 15 200 PlzeĖský 8 670 12 687 27 636 25 175 23 884 23 866 25 166 Karlovarský 7 670 13 563 20 321 19 617 19 411 18 388 18 854 Ústecký 13 985 16 883 35 451 30 578 30 607 30 461 31 520 Liberecký 8 446 9 849 17 320 16 776 16 660 16 604 16 819 Královehradecký 8 418 9 269 16 517 14 798 14 078 13 269 13 312 Pardubický 5 335 5 807 12 588 12 063 11 495 11 115 11 301
Vysoþina 3 739 5 961 9 771 8 023 7 873 7 752 7 775
Jihomoravský 14 723 22 668 35 619 35 953 36 386 36 690 37 804
Olomoucký 6 037 7 038 9 909 9 465 9 675 9 807 10 041
Zlínský 6 558 8 115 8 413 8 032 8 009 7 968 8 003
Moravskoslezský 22 779 19 959 25 496 22 570 22 786 23 117 23 702 Celkem 199 151 240 421 437 565 424 291 434 063 433 400 438 353 Zdroj: vlastní zpracování, ýSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/cizinci-v-cr-2014-qvpx8fb5ek
Ókolski (2012) potvrzuje, že zpravidla hlavní mČsta pĜedstavují vysokou koncentraci migrantĤ. To potvrzuje kromČ ýR také Maćarsko. Naopak Polsko je státem, kde se dosud nepotvrdilo, že by se vČtší poþet cizincĤ nacházel ve VaršavČ.
KromČ ýSÚ eviduje poþet cizincĤ i MV ýR. Toto ministerstvo každoroþnČ zveĜejĖuje jejich národnostní strukturu. Z tČchto údajĤ lze zjistit, kolik v každém okrese, mČstČ žije celkem mužĤ a žen rĤzných národností s trvalým pobytem i pĜechodnČ. Tabulka 4 udává informace o národnostech, které zamČstnává Jablotron Alarms, a.s. Pozoruhodná je skuteþnost, že mČsto Jablonec nad Nisou eviduje pouze jednoho Brazilce. PrávČ tento migrant je zamČstnancem této firmy. Data tabulky jsou aktuální k 31. 1. 2015. Poþet cizincĤ všech národností evidovaných v Libereckém kraji, který tvoĜí okresy ýeská Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily, je uveden v pĜíloze A (MV ýR, 2015b).
Tab. 4: Poþet evidovaných cizincĤ v Jablonci nad Nisou
ZemČ Muži Ženy Celkem
PĜechodnČ Trvale PĜechodnČ Trvale PĜechodnČ Trvale
Rusko 3 23 6 32 9 55
Indie 3 0 1 0 4 0
Slovensko 337 201 293 279 630 480
Arménie 0 2 2 4 2 6
Bulharsko 71 43 33 19 104 62
Brazílie 0 1 0 0 0 1
Spojené království 7 4 3 1 10 5
Ukrajina 115 473 91 476 206 949
Zdroj: vlastní zpracování, MV ýR: http://www.mvcr.cz/clanek/cizinci-s-povolenym- pobytem.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d
4.3 VzdČlanost cizincĤ
Cílem ýR je usilovat o to, aby imigranti pĜicházející na naše území mČli vyšší dosažené vzdČlání (Potužáková, 2013). Podle vzdČlání jsou mezi cizinci zastoupeni nejvíce stĜedoškoláci s maturitou nebo s vyšším odborným vzdČláním. V poslední dobČ má zájem pracovat v ýR více lidí s vyšším a vysokoškolským vzdČláním. To vyplývá z výzkumu Centra pro výzkum veĜejného mínČní (dále jen „CVVM“) (VavroĖ, 2014).
V roce 2013 studovalo v Praze pĜes 20 000 cizincĤ. Zahraniþní studenti uvádČjí jako hlavní argument pro rozhodnutí studovat v ýR osamostatnČní, lákavé pracovní pĜíležitosti a vidinu kosmopolitního velkomČsta bez pĜedsudkĤ. NejvČtší zájem o þeské vzdČlání mají samozĜejmČ Slováci a dále Rusové, Ukrajinci a Kazaši.
Studenti uvádČjí, že pĜístup ke vzdČlávání je pro nČ díky nové technologii znaþnČ jednodušší. NČkteré vysoké školy (dále jen „VŠ“) umožĖují dČlat pĜijímací pohovory po Skypu. Toto usnadnČní potvrzuje osmnáctiletá Ukrajinka Mariia Khrapova, která v roce 2014 studovala v ýR již druhým rokem ýeskou zemČdČlskou univerzitu a zároveĖ zaþala prvním rokem studovat na ýeském vysokém uþení technickém (dále jen „ýVUT“).
Studentka má pro svou témČĜ perfektní þeštinu jednoduché vysvČtlení. S uþitelem þeského jazyka si volala po Skypu a pilovala s ním výslovnost. NicménČ upozorĖuje, že pĜijímacími zkouškami studium þeského jazyka nekonþí, na jazyku je potĜeba dále pracovat. Na sociální sítČ již zaþaly pĜistupovat i nČkteré školy v ýR. To potvrzuje
i vedoucí oddČlení zahraniþních stykĤ Volfgang Melecký, který uvedl, že na ýVUT je již možné uskuteþnit pĜijímací pohovory po Skypu (Milotová, 2014).
PĜijetí ke studiu v naší metropoli není pro studenty mimo EU vĤbec jednoduché. Zápolí s vyĜizováním víz k dlouhodobému pobytu. KromČ zdlouhavého papírování musí cizinec prokázat, že k životu v ýR disponuje dostateþnými finanþními prostĜedky. SamozĜejmČ je možné, aby studenty zaštítil jiný plátce, ale pokud se tak nestane, jen jeden semestr pĜijde pĜibližnČ na 55 000 Kþ. Celý rok se vyšplhá na cca 81 000 Kþ. Velkou pĜekážkou je rovnČž zkouška z þeského jazyka. Tu cizinci skládají v okamžiku, kdy chtČjí studium absolvovat za stejných podmínek jako ýeši. To znamená bez školného a v þeském jazyce. Jestliže uchazeþi o studium neprojdou pĜijímacím martýriem, musí opČt otevĜít penČženku a vybrat si obor, který je nabízený v anglickém jazyce (Milotová, 2014).
V okamžiku, kdy cizinci chtČjí získat státní obþanství ýR, tvoĜí jednu z podmínek pro jeho získání prokázání znalosti þeského jazyka. Tato podmínka je považována za splnČnou, pokud žadatel doloží, že v minulosti absolvoval alespoĖ po dobu 3 školních let základní, stĜední nebo VŠ, kde byl vyuþovacím jazykem þeský jazyk, nebo je žadatel ke dni podání žádosti mladší 15 þi starší 65 let. Ve chvíli, kdy je žadatelem osoba s tČlesným þi mentálním postižením, které znemožĖuje osvojit si znalost þeského jazyka, je považována podmínka opČt za splnČnou (NúV, 2015).
Žadatel musí prokázat kromČ znalosti þeského jazyka také znalost þeského ústavního systému, základní orientaci v kulturnČ-spoleþenských, zemČpisných a historických reáliích ýR. Ministerstvo školství, mládeže a tČlovýchovy ýR (dále jen „MŠMT ýR“) má na svém webovém portále k dispozici modelové testy pro cizince, kteĜí chtČjí získat buć trvalý pobyt, nebo státní obþanství ýR. Pro cizince testy nejsou pĜíliš jednoduché. Podle interních informací spoleþnosti Jablotron, který se snaží pomoci svým zamČstnancĤm s pĜípravou na tuto zkoušku, není vždy úplnČ jednoduché ani pro rodilého obþana ýR poznat správnou odpovČć, jelikož nČkteré otázky jsou sporné. Zkouška z þeského jazyka obsahuje jak písemnou, tak i ústní þást. Ukázky z modelového testu þeských reálií a þeského jazyka jsou uvedeny v diplomové práci v pĜíloze B (NúV, 2015).
4.4 Postoj ýechĤ vĤþi cizincĤm
Podle posledních prĤzkumĤ z roku 2014, které byly v ýR realizovány CVVM, vyplývá, že více než polovina ýechĤ si myslí, že cizincĤ u nás žije pĜíliš mnoho. ýeši nesouhlasí s tím, aby bylo umožnČno každému, kdo požádá o usazení v ýR, dovoleno zde žít.
Jako národ nejsme podle sociologĤ nepĜátelští ani nesnášenliví vĤþi migrantĤm.
Za souseda by cizince nechtČla pouze þtvrtina obþanĤ, a to ještČ nikoli z nČjakých rasových þi náboženských pĜedsudkĤ, ale z obavy, aby napĜ. jižní temperament nerušil noþní klid v domČ. ýeský národ také velmi ochotnČ pĜispívá na rĤzné charitativní sbírky pro chudé lidi na jiných kontinentech (VavroĖ, 2014).
V roce 2013 se v ýR uzavĜelo 3 843 smíšených manželství, kdy ýech si bere cizinku nebo ýeška cizince. Tyto demografické údaje o poþtu sĖatkĤ a rozvodĤ uvádí tabulka 5.
Obsahem tabulky jsou rovnČž informace o poþtu živČ narozených a zemĜelých cizincĤ, a to za období 2007–2013. Pro srovnání, jak se situace vyvíjí, je toto þasové období porovnáno s rokem 1999.
Tab. 5: Demografické události cizincĤ – 1999, 2007–2013
Kategorie Rok
1999 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
SĖatky
muž cizinec - žena
ýR 2 793 2 845 2 585 2 374 2 403 2 384 2 344 2 370
žena cizinec - muž
ýR 2 060 1 940 1 649 1 803 1 707 1 722 1 663 1 473
oba cizinci 90 184 159 192 214 250 276 243
Rozvody
muž cizinec - žena
ýR 646 1 198 1 268 1 074 1 197 1 026 1 032 935
žena cizinec - muž
ýR 281 840 831 777 790 678 665 648
oba cizinci 38 86 113 138 197 170 203 259
ŽivČ narození 1 028 2 094 2 666 3 104 3 034 2 959 3 270 3 345
ZemĜelí 267 287 299 332 356 404 561 534
Potraty 2 634 2 658 3 252 3 020 2 659 1 370 2 319 2 171 Zdroj: vlastní zpracování, ýSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/cizinci-v-cr-2014-qvpx8fb5ek
Hlavní pĜíþinou urþitého odstupu k cizincĤm jsou vlastní obavy z domácích problémĤ.
Sem spadá pĜedevším obava ze ztráty zamČstnání. Z toho, aby cizinci nevytlaþovali þeské pracovníky z míst a nebyli ochotní pracovat za ménČ penČz (VavroĖ, 2014).
Nutné je však poznamenat, že výsledky prĤzkumu byly zveĜejnČny zaþátkem roku 2014, a jelikož v souþasné dobČ bojují státy vþetnČ ýR s terorismem, lze oþekávat, že pĜístup nejen ýechĤ, ale i ostatních národností je mnohem více obezĜetnČjší. Lidé mají strach nejen o svou práci, ale i o bezpeþnost. ýeši se obávají možných náboženských þi etnických problémĤ migrantĤ. VarovnČ jsou vnímány i události na UkrajinČ. Demografové upozorĖují, že je tĜeba rozlišovat mezi cizinci. Slováci, kteĜí mají oficiálnČ statut obþanĤ jiného státu, nejsou považováni þeskou veĜejností za cizince. VýraznČ se zmČnil i vztah k VietnamcĤm. PĜispČlo k tomu to, že vietnamské dČti se Ĝadí k nejlepším žákĤm (VavroĖ, 2014).
4.5 Kriminalita
Také kriminalita byla cílem prĤzkumu CVVM z roku 2013. Výzkum potvrdil, že dvČ tĜetiny ýechĤ považují migranty za osoby, které zvyšují nezamČstnanost a kriminalitu v ýR. PĜibližnČ 26 % ýechĤ si myslí, že cizinci pĜispívají k Ĝešení problému stárnoucí populace. Kladný postoj k nim vyjádĜili lidé, kteĜí mají mezi cizinci pĜátele a známé (EuroZpravy.cz, 2013). Kriminalita cizích státních pĜíslušníkĤ, podle zkušeností ze západní Evropy, bude významnČ narĤstat spolu se závažností jimi páchané kriminality.
Zatímco dĜíve docházelo vČtšinou k drobné hospodáĜské kriminalitČ, dnes je hrozbou výroba, prodej a pašování drog. Na nČ je napojená násilná kriminalita, pašování lidí („obchod s bílým masem“). DĤvodĤ pro tento neradostný trend je nČkolik. Jedná se napĜ. o zapojení nových generací, které již vyrostly v ýR a znají toto prostĜedí lépe.
NČkdy tyto problémy zpĤsobuje neochota integrovat se do þeské spoleþnosti (Janský, 2013). Je tĜeba uvést, že kriminalitu na našem území nepáchají jen cizinci. Tabulka 6 pĜináší srovnání, kolik lidí bylo v ýR mezi roky 1993–2013 odsouzeno, a zároveĖ je uvedeno, kolik lidí z tČchto odsouzených tvoĜí cizinci. Z tabulky ale není možné porovnat závažnost odsouzení. Je vidČt, že poþet odsouzených do roku 2008 rostl. V letech 2009–2012 došlo k poklesu poþtu odsouzených, ale rok 2013 opČt eviduje nárĤst, a to ponČkud vyšší než pĜedešlé roky. PĜíþinou tohoto zvýšení mohou být následky udČlené
