• No results found

íně esk é e

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "íně esk é e"

Copied!
59
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

Podmínky pro podnikání v České republice a v Číně

Bakalářská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management

Studijní obor: 6210R015 – Ekonomika a management mezinárodního obchodu Autor práce: Daniela Šantinová

Vedoucí práce: Ing. Miroslava Lungová, Ph.D.

(2)

Liberec 2017

(3)
(4)
(5)

Anotace

Předmětem této bakalářské práce Podmínky pro podnikání v České republice a v Číně je zmapování podmínek pro podnikání v České republice a v Číně a jejich následné porovnání. Práce je rozdělena do tří částí. První kapitola se v teoretické rovině věnuje základním pojmům, které se týkají podnikání. Následně jsou rozebrány v další kapitole jednotlivé právní formy podnikání, a jaké právní normy je v daných zemích upravují.

Navazuje část věnující se historické, politické a ekonomické charakteristice Číny. Na základě teoreticky popsaných podmínek jsou v poslední části rozebrány dvě skutečnosti týkající se podnikání, které jsou poté porovnány v tabulkách. V závěru práce jsou zjištěné informace shrnuty a vyhodnoceny.

Klíčová slova

Komparace, podmínky, podnikání, podnikání v Číně, společnosti, založení společnosti, živnostníci

(6)

Annotation

The subject of this bachelor thesis Conditions for Doing Business in the Czech Republic and China is to map the conditions for doing business in the Czech Republic and China and their subsequent comparison. The work is divided into three parts. The first chapter is dedicated to the basic concepts of business. Next are described the individual legal forms of business, and what legal norms are regulated in the relevant countries. Then follows the part dedicated to historical, political and economical situation in the China. Based on the mentioned conditions there are described two business facts in the last part, which are compared in the tables. At the end of the work, the information is summarized and evaluated.

Key Words

Business, business in China, comparison, conditions, enterprises, foundation of enterprise, sole traders

(7)

Obsah

Seznam zkratek ... 9

Seznam tabulek ... 10

Seznam obrázků ... 11

Úvod ... 12

1 Podnikání... 13

1.1 Pojem podnikání ... 13

1.2 Podnikatel ... 13

1.3 Obchodní závod ... 14

1.4 Základní kapitál ... 14

2 Formy a právní úprava podnikání v České republice ... 15

2.1 Právní předpisy v ČR ... 15

2.2 Podnikání fyzické osoby v ČR ... 16

2.3 Podnikání právnické osoby v ČR ... 17

2.3.1 Osobní obchodní společnosti ... 18

2.3.2 Kapitálové společnosti ... 19

2.3.3 Evropské společnosti ... 21

2.4 Právní předpisy v Číně ... 23

2.5 Podnikání fyzické osoby v Číně ... 24

2.6 Podnikání právnické osoby v Číně ... 25

2.6.1 Veřejné obchodní společnosti (General Partnership Enterprises) ... 26

2.6.2 Komanditní společnosti (Limited Partnership Enterprise) ... 27

2.6.3 Kapitálové společnosti ... 27

2.6.4 Společnosti s účastí zahraničních subjektů ... 29

2.7 Shrnutí vybraných právních forem v ČR a Číně ... 30

3 Charakteristika Číny... 32

3.1 Historie ... 32

3.2 Politická situace ... 33

3.3 Ekonomická situace... 35

3.3.1 Hospodářská odvětví ... 37

4 Komparace podmínek podnikání v České republice a Číně ... 38

4.1 Kamax Turnov, s. r. o. ... 38

4.2 Založení a vznik s. r. o v ČR a v Číně ... 38

(8)

4.2.1 Založení a vznik v ČR ... 38

4.2.2 Založení a vznik v Číně ... 40

4.2.3 Porovnání podmínek pro založení společnosti v ČR a Číně ... 42

4.3 Daňové povinnosti v ČR a Číně ... 43

4.3.1 Daňové povinnosti v České republice ... 43

4.3.2 Daňové povinnosti v Číně ... 46

4.3.3 Porovnání daňových povinností podniků v ČR a Číně ... 48

Závěr ... 50

Seznam použité literatury ... 52

Seznam příloh ... 56

(9)

Seznam zkratek

AIC Administration for Industry and Commerce a. s. Akciová společnost

BT Business Tax

CL Company Law

DPH Daň z přidané hodnoty

DPPO Daň z příjmů právnických osob

GPCL General Principles of Civil Law of the PRC k. s. Komanditní společnost

MOFCOM Ministry of Commerce, People’s Republic of China NOZ Nový občanský zákoník

PO Právnická osoba

PEL Partnership Enterprise Law

SAT The State Administration of Taxation SE Societa Europaea

s. r. o. Společnost s ručením omezeným VAT Value Added Tax

v. o. s, Veřejná obchodní společnost ZOK Zákon o obchodních korporacích

(10)

Seznam tabulek

Tabulka 1 Počet společností ČR v letech 2014,2015, 2016 ... 20

Tabulka 2 Základní rysy s. r. o. ... 30

Tabulka 3 Základní rysy a. s. ... 31

Tabulka 4 Index ekonomické svobody - umístění států ... 34

Tabulka 5 Doba založení s. r. o. ... 39

Tabulka 6 Porovnání podmínek pro založení společnosti v ČR a Číně ... 42

Tabulka 7 Sazby DPH 2017 ... 43

Tabulka 8 Vývoj sazby daně z příjmu právnických osob od roku 2000 - 2017 ... 44

Tabulka 9 Porovnání daňových povinností ... 49

(11)

Seznam obrázků

Obrázek 1 Podnikání právnických osob ... 17

Obrázek 2 Čínská historie od Imperia do přítomnosti ... 33

Obrázek 3 Vývoj tempa růstu HDP v Číně od roku 2014 až 2017 ... 35

Obrázek 4 Environmentální daň vyjádřená jako % HDP v roce 2016 ... 36

Obrázek 5 Vývoj hospodářských sektorů v Číně od roku 2006 do roku 2016 ... 37

Obrázek 6 Vývoj DPPO v Číně od roku 2007 do roku 2017 ... 47

Obrázek 7 China Business License ... 59

(12)

Úvod

Podnikání je významnou lidskou aktivitou již od starověku a v současnosti tvoří živnostníci a společnosti významnou součást jakékoli vyspělejší ekonomiky. Přispívají k rozvoji země, k vytváření nových pracovních míst a k vytváření zdravé konkurenceschopnosti zemí. V každé zemi vypadá podnikání trochu jinak, je rozdílné dle státem daných regulací. Podmínky pro podnikání jsou po celém světě různorodé a závisí na mnoha faktorech daného státu, jak bude své podnikatele regulovat. Jsou určeny řadou proměnných, jako jsou politika, předpisy, ekonomika i životní prostředí státu (okresu) a úspěch nebo selhání podniku může do značné míry záviset na kombinaci těchto faktorů.

Proto je důležité znát aktuální podmínky regulující podnikání. Česká republika s Čínou jsou velmi rozdílné země počínaje svou rozlohou, počtem obyvatel či politikou.

Cílem práce je zmapování podmínek pro podnikání v České republice a v Číně včetně popsání právních forem podnikání v každé zemi a zákonů, které tyto formy regulují.

Práce je rozdělena do tří částí. První část práce se zabývá teoretickými otázkami souvisejícími s podnikáním, včetně zákonů, které podnikání regulují a rozborem konkrétních právních forem podnikání v obou zemích. Další část věnovaná Číně obsahuje v krátkosti historii země, vysvětlení politické situace, ekonomické situace a stručný popis vývoje hospodářských sektorů. Třetí část je věnována dvěma konkrétním oblastem, které souvisejí s podnikáním, založení podniku a daňovým povinnostem podniků, které jsou v této části popsány a porovnány.

Práce byla zpracována na základě sběru sekundárních dat. Informace byly získávány studiem různých zdrojů – literatury týkající se dané problematiky. Jeden z hlavních knižních zdrojů byla kniha Managing international business in China od Xiaowena Tiana nebo například Obecné zásady občanského práva. Důležitým zdrojem byl také internet, na kterém byly vyhledávány čínské zákony v elektronické formě a odborné texty týkající se podnikání na čínském trhu. Zdrojem dat byla také e-mailová komunikace s konzultantem firmy Kamax, který je zaměřen na čínský trh – Jeremym Coupteau.

(13)

1 Podnikání

Vést své vlastní není podnikání nic jednoduchého. Základem podnikatelského úspěchu je jednoduše dobrý originální nápad, který dokáže podnikatel realizovat ve vyhovující kvalitě pro spotřebitele. Podnikání je regulováno státem, což s sebou nese řadu požadavků a podmínek, jako jsou například povinnosti vůči úřadům, respektování výrobních či ekologických předpisů.

1.1 Pojem podnikání

Podnikání je soustavná a samostatná činnost, jejímž motivem je snaha o dosažení zisku, který spočívá ve vyšších výnosech nad náklady. Podnikání je hlavně orientováno na potřeby zákazníků, což je v podstatě další motiv podnikatele k úspěšnému podniku, protože čím spokojenější zákazník, tím větší zisk. Potřeby zákazníků se neustále mění, a tak podnikatel podstupuje jisté riziko. Proto je také podnikání činnost vykonávána na vlastní jméno, účet a zodpovědnost. Osoba samostatně výdělečně činná či podnikající pod obchodním jménem musí zvažovat různé strategie pro svůj podnik, aby se takových rizik vyvarovala nebo aspoň eliminovala jejich dopady.

1.2 Podnikatel

Podnikatelem v České republice může být jak fyzická tak právnická osoba. Důležité je, že obě varianty musí být podloženy získaným živnostenským oprávněním, které je průkazné živnostenským listem a koncesovanou listinou. Dle zákona č. 89/2012 Sb.1 je také podnikatelem člověk, který uzavírá smlouvy související s podnikem – například výrobní či obchodní smlouvy. Tento zákon byl přidán z důvodu ochrany spotřebitele. Pro spotřebitele je potřebné, aby byly všechny údaje o podnikateli veřejné přístupné. Právě od toho je

1 ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Nový občanský zákoník 2014: rejstřík : redakční uzávěrka 26.3.2012. 2.

Ostrava: Sagit, 2012. ÚZ. ISBN 978-80-7208-920-8.

(14)

obchodní rejstřík, kde jsou veškeré údaje o podnikateli uvedeny. Kdokoli je zapsán do rejstříku, stává se dle zákona podnikatelem.2

1.3 Obchodní závod

Dříve v původním zákoně vedeno také jako podnik. Dle NOZ se jedná o organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.

1.4 Základní kapitál

Jedná se o souhrn peněžitých a nepeněžitých vkladů společníků vyjádřených v peněžních jednotkách. U některých společností je vytvářen povinně, což se týká kapitálových společností a smíšených společností. Pokud tak určuje zákon, jeho výše je zapsána do obchodního rejstříku. Toto se týká pouze kapitálových společností, to znamená akciových společností a společností s ručením omezeným. Pro společnost je to část vlastních zdrojů, pro věřitele může představovat určitou jistotu, že dlužník má jistý kapitál na zaplacení.3

2 ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Nový občanský zákoník 2014: rejstřík : redakční uzávěrka 26.3.2012. 2.

Ostrava: Sagit, 2012. ÚZ. ISBN 978-80-7208-920-8.

3 ČERNÁ, Stanislava, Ivana ŠTENGLOVÁ a Irena PELIKÁNOVÁ. Právo obchodních korporací. Praha:

Wolters Kluwer, 2015. Finanční řízení. ISBN 978-80-7478-735-5

(15)

2 Formy a právní úprava podnikání v České republice

V obou zemích existuje několik možných způsobů podnikání. Následující text se věnuje rozboru jednotlivých forem podnikání nejprve v České republice a v Číně, ale také právních norem, které je upravují.

2.1 Právní předpisy v ČR

Na podnikající jednotlivce neboli živnostníky se vztahuje Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Pokud jde o obchodní společnosti, proběhly v roce 2014 v České republice rozsáhlé změny v právní legislativě. Všechny podnikající osoby, musí respektovat všechny právní normy, které se na ně vztahují. Společnosti se musí řídit i živnostenským zákonem, protože ke svému podnikání potřebují živnostenské oprávnění.

Před rokem 2014 existoval samotný Obchodní zákoník, který upravoval vše, co se společností týkalo. Po roce 2014 se podnikatelé musejí řídit již dvěma zákony, které upravují podnikání. Prvním je nový zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve kterém se nacházejí pouze obecná ustanovení pro obchodní korporace, jako je například samotný pojem korporace, který je pro Českou republiku poměrně nový, nebo například ustanovení a vznik obchodní korporace, zrušení a zánik obchodní korporace.

Druhou a neméně důležitou právní úpravou je od roku 2014 i zákon č. 90/2012 Sb., Zákon o obchodních korporacích (dále jen ZOK). Tento zákon je zaměřený již konkrétně na jednotlivé korporace, popisuje jejich podstatu, statutární orgány a v neposlední řadě i způsob ručení.4

4 MÜLLEROVÁ, Libuše a Michal ŠINDELÁŘ. Účetnictví, daně a audit v obchodních korporacích. Praha:

Grada Publishing, 2016. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-5806-0

(16)

2.2 Podnikání fyzické osoby v ČR

Jednotlivec, fyzická osoba, je dle zákona definovaná jako osoba přirozená, člověk, který vzniká narozením a zaniká smrtí. Podnikání jednotlivce je v ČR umožněno dvěma způsoby.

První způsob podnikání je podnikání na základě živnostenského oprávnění, které je možno získat podáním žádosti o živnostenské oprávnění a splněním zákonem daných podmínek.

Základem pro všechny druhy podnikání jsou všeobecné podmínky, v nichž se jedná o doložení svéprávnosti a bezúhonnosti. Dále jsou dány i zvláštní podmínky, které platí jen pro určité živnosti. Zvláštními podmínkami může být odborná nebo jiná způsobilost v daném oboru podnikání. Při rozhodování o formě podnikání je možné volit z 2 druhů:

1. Ohlašovací živnosti, které se dále dělí na volné, řemeslné a vázané. K těmto živnostem je v podstatě nutné splnit pouze všeobecné podmínky.

2. Koncesované živnosti jsou, oproti ohlašovacím, trochu složitější, žadatel o tuto živnost musí splnit již zmiňované zvláštní podmínky, na oprávnění si počká delší dobu a nakonec obdrží koncesovanou listinu. Delší doba čekání je z důvodu schvalovacího procesu udělení koncese

Druhým způsobem je podnikání na základě zvláštních právních předpisů. Toto podnikání zahrnuje například lékaře, lékárníky, daňové poradce. Pro jednotlivé činnosti platí určitý zákon (například lékaři se musí řídit zákonem č. 95/2004 Sb.)5, ale pro všechny jsou platné dané obecné podmínky. Jako zvláštních druh podnikání se počítají i zemědělci.6

Podnikání jako fyzická osoba má řadu výhod, ale také s sebou přináší určitá omezení.

Například je možné snadno založit podnikání bez nutného podpisu a souhlasu druhého

5 Zákon o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta

6 MÜLLEROVÁ, Libuše a Michal ŠINDELÁŘ. Účetnictví, daně a audit v obchodních korporacích. Praha:

Grada Publishing, 2016. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-5806-0

(17)

partnera, podnikající jednotlivec může volně disponovat celým ziskem a je tak říkajíc „sám sobě šéfem“. Na druhou stranu fyzická osoba ručí za své závazky celým svým majetkem a to i soukromým. 7

2.3 Podnikání právnické osoby v ČR

Právnická osoba (PO) představuje uměle vytvořenou „osobu“, která vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Musí zde být uvedeny stanovené identifikační znaky, jako například sídlo, předmět činnosti, obchodní majetek a organizační struktura. Dle NOZ jsou právnické osoby vyznačovány jako obchodní korporace, které jsou potom dále děleny na několik dalších skupin (viz obrázek 1).

Obrázek 1 Podnikání právnických osob

Zdroj: Účetnictví, daně a audit v obchodních korporacích8

Dle nového zákoníku k právnickým osobám přibyla i družstva a evropské společnosti.

7 MULAČOVÁ, Věra a Petr MULAČ. Obchodní podnikání ve 21. století. Praha: Grada, 2013. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4780-4

8 MÜLLEROVÁ, Libuše a Michal ŠINDELÁŘ. Účetnictví, daně a audit v obchodních korporacích. Praha:

Grada Publishing, 2016. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-5806-0

(18)

2.3.1 Osobní obchodní společnosti

V České republice se vyskytují dvě formy osobní obchodní společnosti a to konkrétně veřejná osobní obchodní společnost a částečně komanditní společnost. Slovo osobní se v názvu objevuje samozřejmě z určitého důvodu. Předpokládá se totiž osobní účast společníků na řízení a činnosti společnosti a také osobní ručení za dluhy společnosti až do výše svého osobního majetku.

Ve veřejné obchodní společnosti (v. o. s.) takto ručí a řídí společnost v podstatě všichni společníci. Jsou tedy statutárními orgány, a zisk si dělí rovným dílem nebo dle dohody, kterou uplatnili ve své smlouvě, to znamená, že si mohou zisk rozdělit dle dohodnutých procent. Dle zákona se jedná o takzvanou „čistou“ společnost, což naznačuje rovnocenné postavení společníků. K založení je potřeba dvou a více osob. 9

U komanditní společnosti (k. s.) je to trochu složitější, protože se zde vyskytují dva

„druhy“ společníků, komplementáři a komanditisté. Jeden nebo více komplementářů se osobně účastní na řízení společnosti, jsou tedy statutárním orgánem společnosti, a ručí celým svým majetkem. Dá se říct, že jejich postavení je obdobné jako společníka ve veřejné obchodní společnosti. Komanditista to má v ručení podstatně jednoduší, ručí svými vloženými prostředky, čili do výše svého nesplaceného vkladu. V NOZ se také objevil nový pojem komanditní suma, která představuje smluvně stanovenou výši, do které bude komanditista ručit. Tato suma nesmí být nižší, než činí vklad komanditisty. Na řízení se komanditista nepodílí, vkládá pouze majetkové hodnoty, ale má určitou kontrolní pravomoc. Díky dvěma druhům společníků a rozdílným pravomocem se této společnosti občas říká i smíšená obchodní společnost. 10

9 MULAČOVÁ, Věra a Petr MULAČ. Obchodní podnikání ve 21. století. Praha: Grada, 2013. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4780-4

10 Zákon o obchodních korporacích s komentářem: s účinností od 1.1.2014 nahrazuje obchodní zákoník.

Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4834-4.

(19)

2.3.2 Kapitálové společnosti

Jak už z názvu vyplývá, tyto společnosti jsou založeny na kapitálové účasti společníků. U kapitálových společností se také očekává vyšší míra profesionalizace její správy a v podstatě žádná či alespoň nižší míra ručení. Je zde zákonem předepsaná organizační struktura nebo je možná i svobodnější verze, kdy si společnost vytvoří vlastní stanovy společnosti. Podílové právo je též rozděleno dle toho, jakou výši kapitálu společník vložil, přesto co se týče rozhodování, dle nepsaného pravidla se rozhoduje většinově. Kapitálové společnosti jsou v jistých ohledech jednoznačně výhodnější, než osobní společnosti.

Kapitálové společnosti mají více možností, jak získat kapitál, což vede k rozsáhlejším činnostem společnosti. Zvýšení produkce společnosti ovšem znamená větší potřebu pracovní síly a nákladnější administrativu. Jednou z nevýhod je dvojité danění zisku, kdy nejprve odvede daň ze zisku právnických osob společnost a poté platí společník daň z kapitálových zisků při inkasu dividendy.11

Dle NOZ je možné založit dvě formy kapitálových společností, jednou z nich je společnost s ručením omezeným.

a) Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným je patrně nejčastěji využívaná právní forma podnikání v České republice, což potvrzuje i tabulka č. 1, která ilustruje vývoj počtu jednotlivých společností v letech 2014 až do poloviny roku 2016. Je zřejmé, že počet společností neustále roste a počet společností s ručením omezeným se v polovině roku 2016 vyšplhal na počet okolo 415 tisíc. Ekonomové předpokládají další nárůst.

11 MULAČOVÁ, Věra a Petr MULAČ. Obchodní podnikání ve 21. století. Praha: Grada, 2013. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4780-4.

(20)

Tabulka 1 Počet společností ČR v letech 2014,2015, 2016

2014 2015 2016

Spol. s ručením omezeným 385 979 396 135 415 207

Akciové společnosti 25 372 25 433 25 703

Celkem společností 411 351 421 568 440 910

Zdroj: vlastní zpracování dle BusinessInfo.cz

Forma společnosti s ručením omezeným je oblíbená z několika důvodů. V první řadě zde může podnikající osoba naprosto oddělit svůj osobní majetek od toho obchodního. Dále je oblíbená proto, že společníci ručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu. Společnost může založit i jediná osoba a to sepsáním zakladatelské listiny, v případě 2 a více osob společenské smlouvy. K založení je třeba základního kapitálu, který byl do roku 2013 vyžadován alespoň ve výši 200 000 Kč, společníkův vklad musel být minimálně 20 000 Kč. Dle NOZ již povinný základní kapitál v podstatě není, v zákoně je uvedena pouze minimální výše vkladu a to v částce 1 Kč, samozřejmě pokud není ve smlouvě určeno jinak. Přesto je jasné, že kapitálová společnost bez kapitálu nemůže fungovat. To znamená, že základní kapitál s. r. o. stále vytváří, ale dle zákona to může být pouze částka rovna počtu společníků krát 1 Kč. Statutárním orgánem společnosti je jednatel nebo více jednatelů, kteří zastupují společnost a zajišťují její obchodní vedení. Nejvyšším orgánem společnosti je potom valná hromada složená ze všech společníků, která rozhoduje o nejdůležitějších a klíčových věcech společnosti, jako je například rozdělení zisku, navýšení kapitálu atd.12

b) Akciová společnost

Další kapitálovou společností je společnost akciová. U akciové společnosti se vložená částka rozpočítá na určitý počet kusů akcií. Výše povinného kapitálu, i přes změny v zákonech, zůstala nezměněná v částce 2 000 000 Kč. Novinkou dle NOZ je vyjádření základního kapitálu i v eurech, pokud bude vést společnost účetnictví v této měně. Zde je výše kapitálu stanovena na 80 000 EUR. Novinkou je také to, že společnost může založit

12 JOSKOVÁ, Lucie, Jan ŠAFRÁNEK, Pěva POKORNÁ, Pavel PRAVDA a Markéta PRAVDOVÁ. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. Aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2015. Právo pro praxi. ISBN 978-80-247-5837-4

(21)

jen jedna fyzická osoba a k jejímu založení postačí přijetí stanov, jako tomu je u společnosti s ručeným omezeným. Dříve bylo nutné přijmout i zakladatelskou smlouvu nebo listinu. Dělení zisku v podobě dividend opět záleží na podílu vloženého kapitálu, tedy počtu vlastněných akcií. Od roku 2014 jsou také možné dva způsoby řízení společnosti -–

dualistický a monistický systém.

V dualistickém systému je statutárním orgánem představenstvo, kterému přísluší obchodní vedení společnosti. Obvykle má dle zákona 3 členy a ty jmenuje nebo odvolává nejvyšší orgán valná hromada. Třetím orgánem je dozorčí rada, která má kontrolní úlohu, kdy dohlíží na výkon působnosti představenstva.

Monistický systém je pro podnikatele celkem novinkou. Kontrolním orgánem v tomto systému je správní rada, kterou jmenuje valná hromada. Plní úlohu dozorčí rady, ale také určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti. Vedením společnosti se rozumí statutární orgán, kterým je statutární ředitel, který je povinen jednat s péčí řádného hospodáře a odpovídá za způsobenou škodu. Pokud nedostojí statutární ředitel těmto závazkům a je mu to soudní cestou dokázáno a může ručit za své činy i svým osobním majetkem.

2.3.3 Evropské společnosti

Evropské společnosti (SE) spadají také do kapitálových společností, jelikož se jedná o akciové společnosti s nadnárodním prvkem. Nadnárodní podnikání je živým tématem v Evropské komisi, neboť nadnárodní společnosti usnadňují volný pohyb kapitálu na území Evropské unie a sjednocují právní formy obchodních společností. Pro podnikatele je evropská společnost výhodná například v tom, že si může zvolit sídlo společnosti v jakékoli členské zemi EU. Firma si může vybrat stát s nejvýhodnějšími podmínkami pro podnikání, například z pohledu daňového zatížení nebo náročnosti na administrativu. Nejvyšším orgánem evropské společnosti je tradičně valná hromada.

Většina ustanovení upravující pravomoci, povinnosti valné hromady SE se odkazují na vnitrostátní úpravu o akciové společnosti. Styly řízení jsou stejné jako u klasické

(22)

akciové společnosti, je tedy možné vybrat si z monistického způsobu řízení se správní radou v čele nebo z dualistického způsobu s představenstvem jako řídícím orgánem.13 Právní subjektivitu nabývá evropská společnost dnem zapsání do OR na speciálním formuláři.

Založení evropské společnosti není o nic těžší než založit klasickou akciovou společnost.

Jediné odlišnosti budou například ve výši základního kapitálu, která je u evropských společností 120 000 eur. Tento kapitál se jako u klasické a. s. rozloží na akcie a každý akcionář ručí za závazky do výše jeho vloženého kapitálu. V České republice je založení této společnosti z hlediska administrativních požadavků náročnější. Podnikatel se může setkat s poměrně zdlouhavým jednáním s úředníky, kteří nemají s touto formou společnosti moc zkušeností. Povinností v procesu zakládání je alespoň jeden mezinárodní prvek, díky čemuž Evropská komise stanovila několik způsobů založení evropských společností.

Prvním způsobem je fúze již existujících obchodních společností, které podléhají právu alespoň dvou různých členských států. Může se jednat o akciové společnosti i již existující evropské společnosti a fúze může proběhnout sloučením i splynutím.

Další možností pro podnikatele je založení holdingové evropské společnosti, kdy je možné propojit akciové i evropské společnosti a dokonce lze zapojit i společnosti s ručeným omezeným. Opět je zde podmínkou, že společnosti podléhají právu alespoň dvou různých členských států.14

Dalšími možnostmi jsou založení dceřiné obchodní společnosti a změna právní formy existující národní akciové společnosti na evropskou společnost.

13 Zákon o evropské společnosti. Zákony pro lidi.cz [online]. AION CS, 2014 [cit. 2017-04-11]. Dostupné z:

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-627

14Evropská společnost. IPodnikatel.cz [online]. iPodnikatel.cz, 2011 [cit. 2017-04-10]. Dostupné z:

http://www.ipodnikatel.cz/Zalozeni-obchodni-spolecnosti/evropska-spolecnost-se-kapitalova-obchodni- spolecnost-zalozena-evropskym-pravem.html

(23)

2.4 Právní předpisy v Číně

V Čínské lidové republice se právo upravující podnikání neustále vyvíjí. Základem celé změny čínského myšlení o zahraniční spolupráci bylo nastoupení k moci Denga Xiaopinga v roce 1976, který si uvědomil, že sami rozvoj své země nedokážou uspíšit a potřebují zahraniční investice. Jeho předchůdci totiž nebyli původem z Číny a díky nim v zemi panoval spíš chaos, občanské války a země spíše upadala, protože naprosto odmítala spolupracovat se zahraničními partnery. Díky novému panovníkovi se ekonomika trochu otevřela, dala nové možnosti podnikatelům a zahraničním partnerům na investice, což vedlo k tomu, že je Čína nyní druhou největší ekonomikou světa.15

Podnikání je upraveno několika právními normami a nejzákladnější je Zákon o kapitálových společnostech ČLR16.Tento zákon byl několikrát během let novelizován, což odráží snahu Číny opravdu se přizpůsobit trhu. Nejvíce zásadní novelizace pochází z roku 2005, kdy se vedení republiky snažilo více se zaměřit na soukromé podnikání a nejen na státem vlastněné podniky neboť byla odstraněna privilegia a ochrana státem vlastněných podniků. Novelizace byla tak rozsáhlá, že z původních 200 článků zůstalo nepozměněno pouhých 24. Nepodnikají samozřejmě jenom společnosti, ale i samostatní jednotlivci (živnostníci), pro které byl vydán zákon o podnicích jednotlivců.17

Další normy už počítají s účastí zahraničního subjektu ve společném podnikání s čínskou společností, ať už v menšinovém či většinovém vlastnictví. Jsou to například zákony o společných čínsko-zahraničních podílových společnostech18 či zákon o společných

15 STARR, John Bryan. Understanding China: a guide to China's economy, history, and political culture. 3rd ed. New York: Hill and Wang, 2010. ISBN 978-0-8090-1651-8

16Company Law of the PRC,中华 人民共和国公司法

17 Sole Proprietorship Law, 个人独资企业法

18 SinoForeign Equity Joint Venture Law of the PRC,中华人民共和国中外合资 经营企业法

(24)

čínsko-zahraničních smluvních společnostech19. V případě úplného vlastnictví cizího subjektu je zde zákon o podnicích plně vlastněných zahraničními subjekty.20

Samozřejmě se aplikují do obchodního práva i prameny, které se zaměřují na občanská práva, vlastnictví a v neposlední řadě i trestní zákoník. Hlavními takovými prameny jsou Obecné zásady občanského práva (dále jen GPCL)21.

2.5 Podnikání fyzické osoby v Číně

Čínské podnikání jednotlivce se může zdát z českého pohledu spíše jako smíšené podnikání, čili podnikání fyzické osoby společně s právnickou osobou. Podnikatel je dle čínských zákoníků takzvaná hospodářská entita, která je povinna ke svému podnikání složit určitý kapitál. Částku může složit sám jednotlivec nebo je v zákoně povolena pomoc od rodiny. Založení takového podnikání je na základě takzvané žádosti o zřízení výlučného vlastnictví podniku jednotlivce (autorčin překlad), kde dotyčný musí uvést název a sídlo podniku, jméno a bydliště vlastníka, výši a formu kapitálového vkladu a předmět podnikání. Jako v ČR i čínští jednotliví podnikatelé ručí celým svým majetkem, v případě příspěvku od rodiny ručí celá rodina.22

Jak už bylo řečeno, podnikání jednotlivce v Číně má znaky jak právnické i fyzické osoby, přesto si ve většině případů zachovává postavení fyzické osoby. Povinností je ovšem zaregistrovat se u Ministerstva průmyslu a dle daňových zákonů jsou fyzické osoby považovány spíše za právnické osoby.

19 SinoForeign Cooperative Joint Venture Law , 中华人民共和国中外合作经营 企业法

20 STARR, John Bryan. Understanding China: a guide to China's economy, history, and political culture. 3rd ed. New York: Hill and Wang, 2010. ISBN 978-0-8090-1651-8

21 Obecné zásady občanského práva (General principles of Civil Law of the PRC, 中华人民共和国民法通则

22 Sole Proprietorship Enterprise Law of the People's Republic of China. Beijing Jingze Law Firm [online].

Beijing: BJSF, 2011 [cit. 2017-04-12]. Dostupné z: http://www.jingzecn.com/engshow.shtml

(25)

Podnik jednotlivce se potom v Číně dělí na dva typy.

a) Individuální průmyslové a komerční domácnosti

Tyto podniky zaměstnávají méně než 8 lidí a vznikly v podstatě z hospodyň v domácnostech, či kovářů nebo zahradníků, kteří rodině pomáhají s řemeslem či zemědělstvím.

b) Soukromé podniky

Rozdíl od prvního typu spočívá v tom, že tyto podniky zaměstnávají nejméně 8 pracovníků. Zvláštností těchto podniků je povinnost vytvářet rezervní fond ve výši nejméně 50% čistého zisku.23

2.6 Podnikání právnické osoby v Číně

Podnikání společností a jejich postavení je regulováno zejména ustanoveními Zákona o společnostech ČLR24 a již zmiňovanými Obecnými zásady občanského práva, a to konkrétně články 30 – 35. Pro čtenáře je vcelku matoucí číst tyto dvě normy souběžně, neboť se v některých definicích a terminologiích liší.

Z pohledu GPCL se o společnostech hovoří jako o „individuálních společnostech“

(partnerships of individuals) založených dvěma nebo více občany (citizens), kteří v souladu s dohodnutými podmínkami sdílejí a přispívají svým finančním i kapitálovým majetkem do podnikání, aby mohli operovat ve společném podniku.25 Je povinností sepsat písemnou dohodu, která stanoví, jakým způsobem se budou společníci podílet na základním kapitálu, způsob rozdělení zisku a úhrady ztráty.26 Všichni společnici jsou si rovni a rozhodují společně, přesto mají dle článku 34 GPCL27 možnost zvolit si zodpovědnou osobu za vedení obchodních záležitostí. Ručení za závazky je závislé na výši

23 Provisional Regulations of the PRC on Private Enterprises

24 Partnership Enterprise Law of the PRC, 中华人民共 和国合伙企业法 (2006)

25 GPCL, článek 30 (autorčin překlad)

26 GPCL, článek 31 (autorčin překlad)

27 GPCL, článek 34 (autorčin překlad)

(26)

individuálních podílů, pokud nestanoví smlouva jinak. Společník, který uhradí vyšší podíl závazku, než je jeho podíl ve společnosti, má právo dožadovat se náhrady u svých partnerů.28 Zdá se tedy, že GPCL je spíš obecnou normou pro podnikání, podobná Novému občanskému zákoníku v České republice.

Definice zakládající osoby – občan, citizen - může být trochu zavádějící, protože z toho vyplývá, že společnosti jsou zakládány pouze fyzickými osobami. V tomto ohledu se GPCL rozchází se Zákonem o společnostech ČLR (dále jen PEL), kde je uvedeno, že společnosti mohou zakládat jak fyzické osoby, tak právnické osoby a jiné organizace.

Zákon o společnostech nazývá společnosti jako „osobní společnosti“ (partnership enterprise), které se dále dělí na veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti.

2.6.1 Veřejné obchodní společnosti (General Partnership Enterprises29)

Tato společnost dle Zákona o společnostech (PEL) musí být založena alespoň dvěma společníky (general partners), kteří mezi sebou sepíší dohodu o partnerství, kde se dohodnou na vkladové povinnosti. V zákoně není uvedena výše ani v jaké podobě, společník může vložit kapitál, inteligenci, naturálie či pozemky k užívání.30 Co se týče ručení, od české veřejné obchodní společnosti se ta čínská v podstatě neliší, společníci ručí za své závazky naprosto neomezeně. Dle zákona je nutné mít označení formy podnikání v názvu společnosti, to znamená, že se musí objevit v názvu slova „General Partnership“.31 Jediným rozdílem od české v. o. s. je, že General Partnership Enterprise mohou založit i právnické osoby, ovšem s několika výjimkami, kterými jsou například společnosti plně financované státem, veřejně obchodovatelné společnosti, instituce orientované na poskytování veřejné péče nebo sociální organizace.32 Statutárním orgánem v této společnosti jsou všichni z partnerů, ovšem partnerská dohoda může určit jednoho

28 GPCL, článek 35 (autorčin překlad)

29 PEL, kapitola 2., článek 14

30 PEL, článek 16

31 PEL, článek 15

32 PEL, článek 22

(27)

vedoucího. Avšak toto rozhodnutí platí pouze ve firmě mezi společníky, není účinné vůči třetím stranám. To znamená, že v jednání se třetí stranou mají všichni společníci rozhodovací právo stejné.33

Je také možné založit speciální veřejné obchodní společnosti (Special General Partnership Enterprise) neboli profesionální agentury, které poskytují klientům odborné znalosti a dovednosti. Opět je zde povinnost uvedení „Special General Partnership Enterprise“

v názvu podniku. Založení se nijak neliší od obyčejné veřejné obchodní společnosti, za své závazky také společníci ručí nerozdílně a neomezeně. 34

2.6.2 Komanditní společnosti (Limited Partnership Enterprise)

Čínskou komanditní společnost je možno založit dvěma až 50 společníky. Stejně jako v ČR, i zde se jedná o hybridní formu společnosti. Minimálně dva zakládající společníci jsou nutní z důvodu dvou rozdílných pozic. Je třeba alespoň jeden „general partner“

(komplementář)35, který ručí za závazky neomezeně a alespoň jeden „limited partner“, který ručí za závazky podobně jako komanditista dle českého práva, čili do výše svého vkladu. Minimální výše vkladu komanditisty není zákonem dána.

Zákony a výše zmíněné formy podnikání jsou zaměřené pouze na podniky, které jsou založené fyzickými či právnickým osobami pocházejícími z Číny a podíl vlastnictví je pouze domácí. Další kapitolou v Čínské právní soustavě je zákon o kapitálové společnosti a speciální právní normy, které upravují podnikání zahraničních subjektů v Číně.

2.6.3 Kapitálové společnosti

Základní informace jsou obsaženy v článcích 36 až 49 zákona GPCL, kde jsou obecně vymezeny právnické osoby a zodpovězeny základní otázky jejich fungování. Právnická

33 PEL, článek 26

34 PEL, článek 55 - 59

35 PEL, článek 61

(28)

osoba je tedy definována jako podnik, který má dostatečné finanční prostředky, stanovy, prostory k podnikání, schopnost nést občanskoprávní odpovědnost a musí být schválen a registrován příslušným orgánem.36 To samé se týká společností, na kterých se podílejí zahraniční subjekty se sídlem v Čínské lidové republice.

Dalším, nejvýznamnějším pramenem práva je Zákon o kapitálových společnostech (Company Law - CL), který upravuje dva typy společností:

a) Společnost s ručeným omezeným (Limited Liability Company)

Jako v České republice je možné tuto společnost založit pouze jedinou osobou. Pro založení společnosti je nutné složit základní kapitál ve výši 30,000 CNY, což je v přepočtu dle aktuálního kurzu ČNB ke dni 31. 03. 2017 zhruba 108 780 Kč. Tato výše se může měnit dle regionu, kde se společnost zakládá a v jakém odvětví chce podnikat. Až 70 % celkového základního kapitálu může být tvořen nepeněžními vklady. Ručení je vcelku podobné jako v České republice, dle zákona ručí všichni společníci do svého nesplaceného vkladu. Je tu ovšem výjimka. Pokud některý ze společníků zneužije své postavení v rámci omezené odpovědnosti a poškodí tím věřitele, ručí za všechny závazky společnosti on.37Nejvyšším orgánem s. r. o je schůze společníků (board of shareholders) a podnik řídí představenstvo (board of directors).

V Číně se rozlišují dva druhy společností s ručením omezeným a to standardní a speciální.

Speciální typy se dále dělí na 3 podtypy:38

a. S jedním společníkem b. Státem vlastněná

c. s. r. o. s podílem zahraničního subjektu.

36 GPCL, článek 41

37 CL, článek 3

38 KACÍŘ, Pavel. Obchodní právo v Čínské lidové republice. Praha, 2010. Diplomová práce

(29)

b) Akciová společnost (Company limited by shares nebo Joint stock company) Akciová společnost v Číně může být založena 2 až 200 zakladateli, kde alespoň polovina musí mít trvalé bydliště v Čině. Základní kapitál se rozpočítává na akcie, stejně jako je tomu v ČR, a formy akcií mohou být na jméno a doručitele. Zákon o kapitálových společnostech upravuje pouze kmenové akcie. Základním kapitál je stanoven ve výši 5 mil CYN, což je v přepočtu dle aktuálního kurzu ČNB ke dni 01. 04. 2017 okolo 18 milionů Kč. Akcionáři ručí za závazky do výše upsaných vkladů.39

2.6.4 Společnosti s účastí zahraničních subjektů

Formy podnikání spojované s účastí zahraničního subjektu jsou upravovány ještě jinými právními normami, přesto se také opírají i o zákon o kapitálových společnostech, i když jen okrajově. Hlavní úpravou je zákon o společné čínsko-zahraniční smluvní společnosti, ve které se nachází hned několik možných forem k podnikání:

„Společné čínsko-zahraniční podílové společnosti (Equity Joint Ventures, EJV), Společné čínsko-zahraniční smluvní společnosti (Contractual Joint Ventures, CJV), Podniky s ryze zahraničním kapitálem (Wholly Foreign Owned Enterprise, WFOE), Zahraniční akciová společnost (Foreign Invested Company Limited by Shares (FICLS) a Reprezentační kancelář (Representative Office).“40

Z tohoto výčtu se může zdát, že pro společnosti se sídlem v Číně a pro společnosti s účastí zahraničního subjektu, se uplatňují jiné formy podnikání. Ale pod názvy se skrývají v podstatě stejné formy podnikání, jaké jsou pro soukromé čínské podniky. Tyto nesrovnalosti mezi zákony vznikly již v minulosti, kdy se sepisovaly jmenované právní

39 KACÍŘ, Pavel. Obchodní právo v Čínské lidové republice. Praha, 2010. Diplomová práce

40 KACÍŘ, Pavel. Obchodní právo v Čínské lidové republice. Praha, 2010. Diplomová práce

(30)

úpravy. Zákon o společné čínské zahraniční smluvní společnosti byl přijat již v roce 1979, kdežto zákon o kapitálových společnostech až v roce 1993.41

2.7 Shrnutí vybraných právních forem v ČR a Číně

V této kapitole budou shrnuty základní rysy dvou vybraných právních forem podnikání z obou zemí. Údaje budou ilustrovány v tabulce. Vybrány byly právní formy s. r. o. a a. s., neboť jsou to nejpoužívanější právní formy podnikání po celém světě.

Tabulka 2 Základní rysy s. r. o.

Společnost s ručením omezeným

Česká republika Čína

Počet zakladatelů 1 – 50 osob 1 – 50 osob

Způsob založení smlouva, listina smlouva (dohoda)

Základní kapitál (min

vklad) 1 Kč 30 000 CYN

Ručení

do výše nesplaceného vkladu

do výše nesplaceného vkladu

Statutární orgán jednatel

představenstvo, výkonný ředitel

Nejvyšší orgán valná hromada schůze společníků

Zdroj: vlastní zpracování

V tabulce 2 jsou sepsány všechny typické rysy pro společnosti s ručením omezeným v ČR a Číně, které obsahují počet zakladatelů, způsob založení nebo například výši základního kapitálu.

41 TIAN, Xiaowen. Managing international business in China. New York: Cambridge University Press, 2007. ISBN 978-052-1679-930

(31)

Tabulka 3 Základní rysy a. s.

Akciová společnost

Česká republika Čína

Počet zakladatelů min. 1 osoba 2 - 200 osob

Způsob založení smlouva smlouva (dohoda)

Základní kapitál (min

vklad) 2 mil. Kč 5 mil. CYN

Ručení do výše upsaných vkladů do výše upsaných vkladů

Statutární orgán

Představenstvo / statutární ředitel

Představenstvo, jmenovaní manažeři

Nejvyšší orgán Valná hromada Valná hromada

Zdroj: vlastní zpracování

Tabulka 3 obsahuje též klasické rysy tentokrát akciových společností v obou zemích. Data obsahují již výše zmíněné rysy a například i způsob ručení, statutární orgán či nejvyšší orgán těchto společností.

(32)

3 Charakteristika Číny

Oficiálním názvem státu je Čínská lidová republika (People's Republic of China). Počtem obyvatel zaujímá tato země první místo na světě, v roce 2016 byl počet obyvatel zhruba 1,38 miliardy. Svou ohromnou rozlohou, která činí 9,5 milionu km2, se téměř vyrovná velikosti celé Evropy, díky čemuž se řadí na třetí místo na světě.

3.1 Historie

Čína je poměrně velkou zemí a také velmi lidnatou s vcelku pestrou historií. Dějiny této země jsou občas těžko uvěřitelné, možná proto, že se v dostupných zdrojích prolíná realita s mytologií. Přesto nikdo nemůže Číně odepřít několik jedinečností, jako je objevení ohně, objevení porcelánu a hedvábí, které ve své době představovalo neskutečný technologický a společenský objev.

Ve vedení země se vystřídalo hned několik dynastií, vůdců, císařů, díky kterým si Čína zažila své slavné chvíle, ale i bolestné pády. Do poloviny 19. století byla Čína v tolika ohledech napřed oproti svým sousedům, že odmítala různé nabídky od zahraničních obchodníků, profesorů, umělců, protože měli v podstatě vše ještě před tím, než jim to někdo nabídl. Potom ale ovšem přišly opiové války s Anglií, která se snažila zaujmout čínský trh a tak začala platit opiem namísto stříbra. Během chvíle bylo závislých statisíce lidí. Čína ihned ukončila obchodní styky s Anglií, což vedlo k vojenským konfliktům, a to nejen s Anglií, ale například i s Japonskem, které i v určitý okamžik na chvíli převzalo vládou nad Čínou. Čínští císaři se pokoušeli znovu nastolit pořádek a opětovný vzestup země, ovšem bez úspěchu a ještě k tomu s povinností platit spoustu poplatků za odškodnění států. V tu chvíli se Čína propadla na „ekonomické dno“. Války stále pokračovaly, Čína se účastnila první světové války na straně Dohody, nicméně ani přes výhru války se úplně nevzpamatovala. S příchodem druhé světové války se do dějin Číny zapsala nejsmutnější událost, Nankingský masakr, kdy bylo popraveno statisíce lidí. Další kapitolou jsou pro Čínu komunisté, díky kterým se uskutečnilo hned několik občanských válek uvnitř země. Nakonec komunisté převzali vládu a pro zemi nastala doba Čínské lidové republiky. Celou linii čínských vůdců ilustruje obrázku 2.

(33)

Obrázek 2 Čínská historie od Imperia do přítomnosti Zdroj: Politics in China: An Introduction, str. 1242

Ne vždy stál v čele čistě čínský vůdce. V letech 1279 až 1368 vládl zemi mongolský kočovník Yuan, kterého vystřídal opět čínský vůdce. Toho ovšem sesadil opět mandžuský velitel. Mandžusko je oblast v Číně původně založena Japonci. Malý tmavě šedý až světle šedý trojúhelník vystřižený z kruhu představuje úsek republikového statutu a konec impéria. Je očividné, že republikou je země vcelku krátkou dobu, přesto za tu dobu neskutečně ekonomicky vzrostla a získala si zpět svou pověst a úroveň.43

3.2 Politická situace

Po traumatech, která Čína prožila, začala země opět vzkvétat díky již výše zmíněnému Deng Xiaopingovi. Ten z centrálně plánové ekonomiky vytvořil ekonomiku tržně orientovanou. Od roku 1949 v zemi zaujala vedoucí pozici Komunistická strana Číny, která zemi vede v socialistickém režimu dodnes. Nejvyšším orgánem moci je Všečínské shromáždění lidových zástupců - parlament, který rozhoduje o pozici prezidenta a jeho nástupci. Je to zároveň nejpočetnější parlament na světě. Nejvyšším správním orgánem je

42 JOSEPH, William A., ed. Politics in China: an introduction. New York: Oxford University Press, 2014.

ISBN 978-0-19-933942-6

43 Tamtéž

(34)

vláda složena z mnoha ministerstev.44 Nynějším prezidentem je Si Ťin-pching, který v roce 2016 obdržel označení „jádra nové generace“ čínských vůdců od výboru komunistické strany. Tento titul má poukazovat na absolutní a nezpochybnitelnou pravomoc panovníka.45

Ačkoli se zdá, že Čína uvolňuje své totalitní vedení země, stále se v této zemi vyskytují omezení. Neexistuje zde svoboda tisku či médií, rozhodně se upřednostňují lidé, kteří jsou členové strany nebo s ní mají alespoň nějaké spojení. Paradoxem je, že dle indexu ekonomické svobody (Economic Feedom of the World Index) byl v roce 2016 na prvním místě čínský městský stát Hongkong, viz tabulka 4.

Tabulka 4 Index ekonomické svobody - umístění států

Pořadí Stát Index ekonomické svobody

1. Hong Kong 88,60

2. Singapur 87,80

3. Nový Zéland 81,6

144. Čína 52,00

Zdroj: vlastní zpracování dle Marketrealist.com

Index představuje průměr deseti faktorů, a těmi jsou například obchodní svoboda, fiskální svoboda, majetková práva nebo vládní výdaje, které se dále dělí na podfaktory. Index 52, kterého Čína dosáhla, představuje převážně nesvobodný stát. Čína je kritizována právě na základě restrikcí a zákazů v oblasti zahraničního obchodu, majetkového práva či právě počtu razítek, která jsou třeba k založení podniku. Hlavně je vše závislé na rozhodnutí strany.

44 JOSEPH, William A., ed. Politics in China: an introduction. New York: Oxford University Press, 2014.

ISBN 978-0-19-933942-6.

45Jako Mao Ce-tung: Čínský prezident Si Ťin-pching získal nový titul, má absolutní moc. EuroZprávy.cz [online]. Praha: INCORPS, 2016 [cit. 2017-04-06]. Dostupné z:

http://zahranicni.eurozpravy.cz/asie-a-australie/172518-jako-mao-ce-tung-cinsky-prezident-si-tin-pching- ziskal-novy-titul-ma-absolutni-moc/

(35)

3.3 Ekonomická situace

Čína v posledních desítkách let začala měnit své myšlení a díky rychlému rozvoji a úspěšným reformám se dnes opět řadí mezi vedoucí ekonomiky světa. V roce 2008 se rychlý hospodářský růst o něco zpomalil díky krizi, kvůli čemuž Čína přijala jistá opatření na udržení vysokého tempa růstu ekonomiky, například opatření na podporu investičních aktivit, zlepšení podmínek pro poskytování úvěrů, růst objemu exportní produkce. Přesto země stále bojovala s určitými problémy, jakou jsou například nesplněné závazky vůči WTO. I přes to si země stále snaží udržet si určitý ochranářský systém vůči ostatním státům a stále využívá netarifních opatření bránících import na jejich domácí trh. 46

Přesto se ekonomice stále daří, jak je možné vidět na obrázku 3. Sice Čína registrovala jisté zpomalení růstu HDP, v roce 2016 dokonce stagnoval, ale začátek roku 2017 opět značí vzrůstající tempo HDP. Ekonomové věří v pokračující ekonomický růst Číny, přesto to už nebudou takové vzestupy, které překvapovaly celý svět již od roku 2005, a tempo růstu se stabilizuje.

Obrázek 3 Vývoj tempa růstu HDP v Číně od roku 2014 až 2017 Zdroj: vlastní zpracování dle OECD

46 STARR, John Bryan. Understanding China: a guide to China's economy, history, and political culture. 3rd ed. New York: Hill and Wang, 2010. ISBN 978-0-8090-1651-8

7,5

7,2

7

6,8

6,7

6,8 7,4

7,1

7

6,9

6,7 6,7

6,6 6,8 7 7,2 7,4 7,6

Leden 2014 Červenec 2014

Leden 2015 Červenec 2015

Leden 2016 Červenec 2016

Leden 2017

(36)

Pro Čínu je zvyšující se tempo růstu HDP vcelku důležité, odhaduje se, že kdyby pokleslo pod 6 %, je možné, že by trh nebyl schopný pohltit uvolněnou pracovní sílu kvůli poklesu tempa růstu a mohla by se tak zvyšovat nezaměstnanost.

Další problémy, kterým čínská vláda musela v posledních letech čelit a stále čelí, je například velké znečištění životního prostředí nebo například to, že Čína je momentálně nejrychleji stárnoucí zemí na světě. Díky rychlému ekonomickému rozvoji ztrácí Čína i svou ornou půdu, čemuž nepřispívá ani stále se zvyšující se eroze, či stálý pokles podzemních vod. Čína plánuje rozšířit kapacity výrobních zdrojů o jaderné a alternativní zdroje, to představuje další ztrátu orné půdy.47

Co se týče postihů a odvodů na udržení dobrého životního prostředí, na tom není Čína zrovna nejlépe. Obrázek 4 naznačuje, že ekologické daně nejsou její hlavní prioritou.

Průměr daný databází OECD je okolo 2,3 % z hrubého domácího produktu, ke kterému má Čína se 1,4 % vcelku daleko. Proto v roce 2014 Čína oznámila a odsouhlasila, že chce do roku 2030 zredukovat emise oxidu uhličitého.

Obrázek 4 Environmentální daň vyjádřená jako % HDP v roce 2016 Zdroj: vlastní zpracování dle OECD

47 STARR, John Bryan. Understanding China: a guide to China's economy, history, and political culture. 3rd ed. New York: Hill and Wang, 2010. ISBN 978-0-8090-1651-8

0,15

0,75

1,4 1,5

1,98 2,1

4,18

0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5

Mexiko Čína Německo Dánsko

(37)

Ze strany čínského prezidenta je patrná určitá snaha o spolupráci se západními zeměmi a být jim trochu více otevřený, proto se snaží ekonomiku směřovat k dalším reformám, které by měly přinést zahraniční investice, nové inovace a měly by ještě více posílit ekonomické zdraví země.48

3.3.1 Hospodářská odvětví

Hrubý domácí produkt slouží jako hlavní ukazatel při měření hospodářské výkonnosti země. Díky výjimečně rychlému tempu růstu HDP se Čína stala druhou největší ekonomikou světa těsně za Spojenými státy Americkými. Z obrázku 5 lze vyčíst, že v Číně se zemědělství v roce 2016 podílelo na HDP 8,6 %. Několik let činil největší podíl na HDP průmysl. Zlomový bod přišel v roce 2011, kdy se procenta přehoupla ke straně služeb a ty přebraly první místo. Důvodem je postupná restrukturalizace Číny ve prospěch sektoru služeb. V roce 2016 již dosáhly největšího podílu na HDP služby, a to 51,6 %.

Obrázek 5 Vývoj hospodářských sektorů v Číně od roku 2006 do roku 2016 Zdroj: vlastní zpracování dle OECD, 2016

48 The World Factbook. Central Intelligence Agency [online]. Washington, D.C.: Central Intelligence Agency, 2017 [cit. 2017-04-06]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world- factbook/geos/ch.html

11,11 10,77 10,73 10,33 10,1 9,25 9,4 9,3 9,1 8,8 8,6 47,95 47,34 47,45 46,24 46,72 44,37 45,3 44 43,1 40,9 39,8 40,94 41,89 41,82 43,43 43,19 46,38 45,3 46,7 47,8 50,2 51,6

0%

25%

50%

75%

100%

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Zemědělství Průmysl Služby

(38)

4 Komparace podmínek podnikání v České republice a Číně

Ačkoli mají Česká republika a Čína vcelku rozdílné ekonomiky a politické situace, co se týče podnikání, v některých věcech jsou si tyto země podobné. Již z předchozích kapitol je jasné, že například formy podnikání se o tolik neliší. V předchozích kapitolách byly představeny možné právní formy podnikání a v návaznosti na to budou rozebrány dvě klíčové skutečnosti z pohledu podnikání v daných zemích.

Následující text vychází ze záměru společnosti Kamax Turnov, která uvažuje o založení společnosti v Číně. Důraz je kladen na dva aspekty s tímto krokem spojené, a sice zhodnocení administrativní náročnosti založení společnosti a komparaci daňových povinností v obou zemích.

4.1 Kamax Turnov, s. r. o.

Firma Kamax je nadnárodní společností, která je celosvětově vedoucím výrobcem vysoko- pevnostních spojovacích prvků pro automobilový průmysl. Svých 10 poboček má v Evropě, Americe a Asii. V Číně má založenou pouze obchodní kancelář, kterou plánuje přeměnit v celý výrobní podnik.

4.2 Založení a vznik s. r. o v ČR a v Číně

Tato podkapitola se věnuje postupu administrativní náročnosti společností s ručením omezeným operujících v automobilovém průmyslu.

4.2.1 Založení a vznik v ČR

Založení společnosti s ručením omezeným není v České republice nic těžkého, ačkoli je to poněkud zdlouhavý proces, který povětšinou vázne na rychlosti odbavení na úřadech. Jak už bylo řečeno (viz kapitola 2.6), v České republice může s. r. o. založit i jediný společník.

Prvním krokem je založení společnosti, které se skládá z několika úkonů:

(39)

a) Uzavření společenské smlouvy formou notářského zápisu. Zápis včetně potřebného počtu kopií vyjde na 2 000 Kč – 3 000 Kč.

b) Složení základního jmění. Minimální výše dle zákona je 1 Kč.

c) Získání živnostenského oprávnění d) Zápis společnosti do OR

e) Registrace společnosti u finančního úřadu.

Všechny tyto kroky vedou k založení podniku. Jakmile přijde usnesení o zápisu do obchodního rejstříku, vzniká obchodní společnost.49

Co se týče délky vyřízení celého procesu při založení s. r. o. se může lišit dle místa a času založení ale průměrně lze počítat s tímto rozpětím:

Tabulka 5 Doba založení s. r. o.

Úkon

Počet dnů Příprava dokumentace

0 – 1 den Sepsání společenské smlouvy u notáře, ověřování podpisů a listin

0 – 1 den Složení základního kapitálu

0 – 3 dny Obstarání dokumentů

0 – 7 dnů Ohlášení živnosti

2 – 5 dnů Podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku, doručení usnesení, vzdání se

práva odvolání, pořízení výpisu

14 – 30 dnů Uvolnění účtu v bance

0 – 1 den Registrace na Finančním úřadě

0 – 10 dnů Pořízení nového výpisu z živnostenského rejstříku

3 – 15 dnů Zdroj: vlastní zpracování, data z e-SRO.cz

49 Společnost s ručením omezeným. BusinessCenter.cz [online]. Praha: HAVIT, 2016 [cit. 2017-04-10].

Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/formypodn/sro/zalozeni.aspx

(40)

Z tabulky 5 lze vypočítat možnou nejdelší dobu celého procesu založení a tou je doba 73 dní. Jak už bylo ale řečeno, vše záleží na místě založení a úřednících. Také je možné některé úkony splnit současně, čímž se proces ještě zkrátí. Pokud ovšem bude postup takový, jako v tabulce, nejdelší možná doba je opravdu 73 dní.

4.2.2 Založení a vznik v Číně

Po konzultaci s jednatelem společnosti Kamax s. r. o. byla vybrána právní forma podnikání WFOE- Wholly Foreign-Owned Enterprise. Firma nechce spolupracovat s žádným čínským partnerem, chce založit společnost s čistě vlastním kapitálem. Tato forma společnosti s ručením omezeným je tedy ideální, neboť je to společnost s ryze zahraničním kapitálem, kde není třeba k podnikání čínský partner, je tam ovšem jedna podmínka.

Založená společnost musí přispívat k rozvoji Číny, a to například využíváním nejmodernějších technologií nebo exportem většiny produkce do zahraničí.50 Důvody jsou prosté, Čína se nechce nechat zneužívat cizími společnostmi, ale naopak využít cizí kapitál k vlastnímu rozvoji, zvýšení zaměstnanosti.

Kamax s. r. o., jakožto výrobce vysoko-pevnostních šroubů pro automobilový průmysl, se bude řadit dle čínských zákonů do výrobních společností. Pro společnost to bude znamenat trochu více administrativy a schvalování ještě před celkovou registrací společnosti. Jedná se o předregistrační fázi, kdy je nutné zajistit:

a) Ustanovení obchodního jména. To může být v anglickém jazyce, přesto je třeba nechat ho i přeložit do čínštiny, protože úřady uznávají pouze tento jazyk.

Proveditelnost navrhovaného obchodního jména zkontroluje Správa průmyslu a obchodu (dále jen AIC), což může trvat několik dní.

50 Lehman, Lee & Xu. Business Structures. Lehman, Lee & Xu PRC Lawyers. [Online] 2007.

http://www.lehmanlaw.com/resource-centre/faqs/business-structures/.

References

Related documents

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK. VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK VYTVOŘENO

Společnost poskytuje celoživotní podporu pro širokou škálu záchranných člunů, člunových jeřábů, navijáků a záchranářských člunů, které mají za jeden

Při cestovním pojištění je délka cyklu sjednání značně kratší než u produktu povinného ručení, bylo proto nutné stanovit, po jaké době od sjednání by měl být e-mail

Prvním návrhem by tedy bylo vylepšení stávajících webových stránek, které jsou pro propagaci společnosti velmi důležité. Mezi další návrhy patří

73 Masaryk píše: „Je chyba positivismu, že pro samou historii a samé počítání s fakty a dokumenty zapomíná na svědomí, jako by to nebylo faktem, nebylo

Mezi sledovanými trendy v této bakalářské práci v oblasti managementu byl také benchmarking, který ovšem nebyl ve firmě nikdy prováděn.. Proto byl v rámci této

Z poznatků teoretické i praktické části diplomové práce vyplývá, že odměňování je velmi důležitou oblastí řízení lidských zdrojů a je nezbytné k motivaci a

Interní personální marketing působí přímo na stávající zaměstnance a má vliv na spokojenost a loajalitu zaměstnanců, což může ovlivnit externí vnímání