Anotace
Tato práce je zaměřena na problematiku financování projektu s využitím dotací. Cílem práce je popsat funkci dotace v oblasti financování podnikatelské činnosti a na konkrétním projektu zdokumentovat, jak čerpání tohoto zdroje financování probíhá v praxi. Následuje vyhodnocení daného realizovaného projektu a doporučení vycházející z poznatků ohledně realizace. V první části je rozebrána teorie zabývající se financováním podniku a problematikou dotací. Jsou zde obecně popsány jednotlivé zdroje financování. V rámci dotací je obsažena definice dotace jako takové a seznam operačních programů, které jsou určeny pro žadatele o dotace. Jsou zde rozebrány možnosti čerpání ze státního rozpočtu a z Evropských fondů. Druhá část obsahuje popis konkrétního projektu, pro který byla poskytnuta dotace. Jsou zde popsány nutné kroky, které v rámci projektu bylo potřeba udělat. Poslední část zahrnuje vyhodnocení úspěšnosti projektu, doporučení a závěr.
Klíčová slova
Evropské fondy, dotace, podnik, projekt, financování, státní rozpočet, operační programy, zdroje financování
Annotation
This work is focused on the issue of project financing using subsidies. The aim of this work is to describe the function of subsidies in the area of financing business activities and to document on how to draw this source of financing in practice. This is followed by an evaluation of the implemented project and recommendations based on the implementation findings. The first part discusses the theory of company financing and the issue of subsidies. There are generally described individual sources of financing. The part about subsidies includes a definition of the subsidy as such and a list of operational programs intended for grant applicants. There are discussed possibilities of drawing from the state budget and from European funds. The second part contains a description of the specific project for which a grant was provided. It describes the necessary steps that had to be taken within the project. The last part includes evaluation of project success, recommendations and conclusion.
Keywords
European funds, grants, enterprise, project, financing, state budget, operational programs, sources of financing
9 Obsah
Seznam zkratek ... 10
Seznam tabulek ... 11
Seznam obrázků ... 12
Úvod ... 13
1. Kapitálová struktura podniku ... 14
1.1. Vlastní kapitál ... 14
1.2. Cizí kapitál ... 16
2. Alternativní zdroje financování podniku ... 19
2.1. Leasing ... 19
2.2. Faktoring a forfaiting ... 20
2.3. Tiché společenství... 20
2.4. Rizikový kapitál ... 20
2.5. Dotace ... 21
3. Dotace ... 22
3.1. Dotace ze státního rozpočtu ... 22
3.2. Fondy Evropské unie ... 23
3.3. Určení fondů Evropské unie ... 25
3.4. Další fondy Evropské unie ... 28
3.5. Čerpání dotací ... 30
4. Financování nákupu dvoucestného svařovacího robota společností Pirell s.r.o. s využitím dotací ... 35
4.1. Registrační žádost ... 38
4.1.1. Stručný popis projektu ... 38
4.2. Plná žádost ... 40
4.3. Etapové zprávy, monitorovací zprávy a žádosti o platbu ... 41
4.3.1. První monitorovací zpráva ... 42
4.3.2. Druhá monitorovací zpráva ... 42
4.3.3. Třetí monitorovací zpráva ... 43
4.3.4. Závěrečná zpráva ... 44
4.3.5. Doplňující zpráva ... 45
4.4. Zhodnocení úspěšnosti dotovaného projektu a vlastní doporučení ... 46
Závěr ... 49
Seznam použité literatury: ... 51
10
Seznam zkratek
COSME Competitiveness of Enterprises and Small and Medium-sized Enterprises CEF Connecting Europe Facility
EaSI Programme for Employment and Social Innovation EFRR Evropský fond pro regionální rozvoj
EIT Evropský technický a inovační institut ENRF Evropský námořní a rybářský fond ESF Evropský sociální fond
ESI Evropské strukturální fondy
EZFRV Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova IROP Integrovaný regionální operační program OPD Operační program Doprava
OPPI Operační program podnikání a inovace OP PPR Operační program Praha – pól růstu ČR OP R Operační program Rybářství
OP VVV Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání OP TP Operační program Technická pomoc
OP Z Operační program Zaměstnanost OP ŽP Operační program Životní prostředí PRV Program rozvoje venkova
11
Seznam tabulek
Tabulka 1: Podpora ESI fondů podle jejich cílů ... 26
Tabulka 2: Cíl I: Investice pro růst a zaměstnanost ... 27
Tabulka 3: Cíl II: Evropská územní spolupráce ... 28
Tabulka 4: Výchozí monitorovací ukazatelé ... 41
Tabulka 5: Vyhodnocení monitorovacích ukazatelů po projektu ... 45
12
Seznam obrázků
Obrázek 1: APT1500 svařovna ... 37 Obrázek 2: Deska publicity ... 44
13
Úvod
Každý jednotlivý podnikatel či společnost musí řešit problém, odkud vezme finanční prostředky pro financování své činnosti. Ať už je potřeba financovat založení firmy nebo následné investice nepostradatelné pro její chod, musí se zabývat otázkou, z jakých zdrojů vezme finanční prostředky. Tímto se problematika financování stává nesmazatelnou součástí podnikání samotného.
Tato práce se konkrétně zaměřuje na financování podnikatelské činnosti za pomoci dotací. Dotace mohou být poskytovány ze státního rozpočtu i z Evropských fondů, jejich poskytnutí je však vymezeno velkým množstvím pravidel. Existuje mnoho programů, které jsou vytvořeny pro finanční výpomoc s konkrétními typy projektů.
Vzhledem k tomu, jak složité je získat dotaci a správně s ní pracovat, cílem této práce je zdokumentovat průběh jedné konkrétní dotace, k níž společnost Pirell s.r.o. poskytla své interní doklady, a vyhodnotit, zda byl tento projekt úspěšný a navrhnout doporučení pro potenciální žadatele o dotační tituly.
Obsahem první části práce je teorie, která je potřebná k chápání problematiky financování podniku. Jsou zde obecně rozebrány možnosti financování podniku vlastními i cizími finančními zdroji a dále se tato část práce podrobněji zabývá problematikou dotačních titulů, ať už se jedná o dotace z evropských fondů či státního rozpočtu.
Ve druhé části práce popisuje konkrétní projekt, který již byl v minulosti ukončen.
Tento projekt byl financován s podporou dotačních titulů, proto byl pro tuto práci vhodným. Jedná se o projekt, který značně přispěl k technickému pokroku a byl pro autora této práce tedy shledán zajímavým. Na konci této praktické ukázky se nachází závěrečné vyhodnocení úspěšnosti projektu autorem a doporučení pro společnosti pomýšlející na projekty podobné.
14
1. Kapitálová struktura podniku
Podle autorů knihy Capital structure decisions: Evaluating risk and uncertainty je svět globální vesnice, ve které je firma globální konkurent. Funguje zde Darwinova teorie, kde přežijí jen ti nejsilnější, a proto je velmi důležité zvážit, do jakých projektů je dobré investovat a kterým se radši vyhnout, zvažuje-li se budoucí chod podniku.
(Agarwal, Yamini, 2013)
Za kapitál podniku je považována suma zdrojů, z nichž je financován majetek podniku.
Hodnotu kapitálu a jeho strukturu při založení podniku určí zakladatelský rozpočet, případně při běžném provozu finanční plán.
1.1. Vlastní kapitál
Vlastní kapitál je tvořen vklady majitelů, a to peněžními i nepeněžními, nebo výsledky vlastní podnikatelské činnosti. Vlastní kapitál má několik základních charakteristických rysů. Mimo jiné je hlavním nositelem podnikatelského rizika, poukazuje na ochotu majitelů podílet se na zmíněném podnikatelském riziku, u podniku zvyšuje finanční stabilitu, je od něj požadován nejvyšší výnos a je zdrojem pro dlouhodobé financování podniku. Například zmíněná ochota majitelů může být velmi významným signálem pro subjekty s podnikem spojené, například pro poskytovatele cizího kapitálu. Stabilita hodnoty vlastního kapitálu nebo jeho růst zase napomáhají při hodnocení finančního zdraví podniku. Pokud je hodnota vlastního kapitálu příliš nízká, v mnoha případech díky tomu nastávají velké komplikace při získávání kapitálu cizího.
Struktura vlastního kapitálu je tvořena základním kapitálem, kapitálovými fondy, fondy ze zisku, výsledkem hospodaření minulých let a výsledkem hospodaření běžného účetního období.
Základní kapitál
Základní kapitál se řadí mezi externí vlastní zdroj financování a zastává roli nejstabilnější položky v celém vlastním kapitálu. Minimální výše základního kapitálu je v některých zákonem stanovených případech určena (zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích). Jedná se například o právní formu kapitálových společností.
Kapitálové fondy
Kapitálové fondy se dělí na emisní ážio a ostatní kapitálové fondy.
Emisní ážio je fondem, který se vyskytuje u akciových společností. Jedná se o kladný rozdíl mezi emisním kursem akcie a její jmenovitou hodnotou.
15
Ostatní kapitálové fondy mohou být vytvářeny všemi obchodními společnostmi. Jejich původci jsou například dary, účelové dotace na pořízení investičního majetku, vklady vlastníků (neboli společníků). Všechny jmenované jsou tvůrci ostatních kapitálových fondů za podmínky, že nemají za následek zvýšení základního kapitálu podniku.
Fondy ze zisku
Fondy ze zisku jsou považovány za jeden z interních zdrojů financování. Jejich zdrojem jsou výsledky hospodaření neboli zisk po zdanění. Fondy ze zisku jsou stanovené zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, kde je rozebrána jejich tvorba. Jedná se například o rezervní fondy kapitálových společností a nedělitelné fondy družstev.
Zároveň jsou tyto fondy vytvářeny fakultativně neboli na základě rozhodnutí podniku.
Mezi tyto fondy můžeme zařadit statutární a ostatní fondy.
Dříve byly pro právní formy s.r.o. a a.s. tyto fondy vytvářeny ze zákona a v případě že nebyly naplněny ve výši stanovené zákonem, pak měly příděly do těchto fondů přednost před hromaděním zisku a výplatou dividend, tantiém, nebo podílů ze zisku. Od 1.1. 2014 je však platný zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, který tuto povinnost ruší.
Nerozdělený zisk minulých účetních období
Nerozděleným ziskem minulých let je myšlen výsledek hospodaření, který nebyl využit například na příděly do rezervních fondů nebo na výplatu dividend. Řadí se mezi interní vlastní zdroje financování. Jedná se o zisk z minulých let a je jím posilována stabilita podniku a zabezpečen budoucí rozvoj. V případě, že je výsledkem hospodaření ztráta, je tímto snižována hodnota vlastního kapitálu.
Výsledek hospodaření běžného účetního období
Výsledek hospodaření běžného účetního období je dalším interním vlastním zdrojem financování. V případě, že jde o kladný výsledek hospodaření, pak se jedná o zdaněný zisk běžného účetního období. O tom, jaká část zdaněného zisku běžného období bude rozdělena mezi vlastníky podniku, rozhodují sami vlastníci. Dále pak rozhodují, jaká část zůstane v podniku a bude přidělena do fondů nebo zůstane ve formě nerozděleného zisku.
16 1.2. Cizí kapitál
Cizí kapitál je hojně využíván většinou podniků jako významný externí zdroj financování podniku. Za nevýhodu tohoto typu kapitálu je považováno to, že je zde stále povinnost dříve či později půjčku vrátit. Nejhojněji jsou jako zdroje cizího kapitálu využívány bankovní úvěry. Cizí kapitál se dělí na krátkodobý a dlouhodobý. Do které z těchto dvou kategorií spadá se určuje podle délky období, za které musí být splacen. Doba životnosti majetku by měla být sjednocena s dobou splatnosti zdrojů jeho financování. Platí tedy, že dlouhodobý majetek by měl být financován dlouhodobým kapitálem, a to vlastním i cizím, a krátkodobý majetek by měl být financován za pomoci kapitálu krátkodobého.
Toto pravidlo je podpořeno bilančním pravidlem financování.
Cizí kapitál je využíván v podnikání z mnoha důvodů. Jedním z těchto důvodů je například fakt, že cizí kapitál je levnější než kapitál vlastní. Dalším důvodem je efekt finanční páky. Dále je zde ten fakt, že při zakládání podniku a začátku podnikání ve většině případů nebývá k dispozici dostatečné množství vlastních zdrojů. Cizí zdroje jsou také důležité pro podnik i v průběhu podnikání. Je s nimi například možné zajistit financování dlouhodobého přírůstku i oběžného majetku podniku ve fázi růstu. Cizí majetek se dá dále využít i pro překonání časového rozdílu mezi příjmy a výdaji, který vznikne například prodloužením doby obratu zásob a pohledávek nebo zkracováním doby splatnosti závazků. Dá se využít také pro uskutečnění efektivní investiční příležitosti.
Při využívání cizího kapitálu existuje ale i celá řada rizik a nevýhod. Mezi takovéto patří například fakt, že cizí kapitál v podniku snižuje finanční stabilitu, protože vyšší mírou využití cizího kapitálu se zvyšuje i zadluženost podniku. Je tedy vhodné jeho podíl zvyšovat pouze v případě, že vyšší zadlužeností dosáhneme i vyšší hodnoty podniku.
Dále s vyšší úrovní zadlužení je snížena rentabilita podnikání a banky pak při svém rozhodování respektují faktor rizika, a protože postupují vyšší riziko, chtějí také vyšší výnos. S vysokým podílem také přichází omezení jednání managementu, neboť musí respektovat podmínky věřitelů. Těmito věřiteli bývají zejména banky, které mají pro poskytnutí kapitálu přísná pravidla. Ochota bank poskytnout kapitál podnikatelským subjektům je taky značně ovlivněna ekonomickými cykly.
17 Krátkodobý kapitál
Za významné zdroje krátkodobého kapitálu jsou považovány bankovní úvěry. Dále jsou zde dodavatelské úvěry, závazky vůči zaměstnancům (nezaplacené mzdy), závazky vůči státu (nezaplacené daně a nezaplacené sociální a zdravotní pojištění), odběratelské úvěry (přijaté zálohy od odběratelů) a krátkodobé finanční výpomoci.
Dlouhodobý kapitál
Dlouhodobým kapitálem bývají financovány zejména investiční příležitosti.
Mezi významné zdroje dlouhodobého kapitálu patří například dlouhodobé bankovní úvěry (investiční a hypoteční), dluhopisy, a rezervy.
Dluhopisy jsou označovány jako externí cizí zdroj financování. K dluhopisu se váže povinnost oprávněného vydavatele dluhopisu (emitenta) plnit dané závazky. Těmito závazky jsou myšleny povinnost splacení dlužné částky a vyplacení výnosů majiteli k danému datu, neboť má majitel právo to požadovat. Emise dluhopisů jsou pro podnik nákladově i organizačně velice náročná věc. Podnik získává finanční zdroje emisí dluhopisů a jejich následným prodejem na kapitálovém trhu.
Rezervy se vytvářejí pro účely financování událostí v budoucnosti. Nejedná se pouze o události, které jsou podnikem předvídané, jakými jsou například rezervy na opravy dlouhodobého majetku, ale i události nepředvídané, jakými jsou vznik nadbytečných zásob či nedobytných pohledávek. Podnik si své rezervy vytváří za pomoci zvýšení nákladů. O tom, jestli se jedná o náklady daňově uznatelné, rozhoduje zákon číslo 593/1992 Sb. o rezervách. Existují také takzvané skryté rezervy, jež jsou tvořeny za pomoci nižšího ocenění majetku či vyšším oceněním závazků.
Časové rozlišení
Časové rozlišení pasiv je založeno na akruálním principu a jedná se o účetní operaci.
Z hlediska praktického využití je nutno se zajímat zejména o výnosy příštích období a výdaje příštích období.
Výnosy příštích období jsou příjmy běžného účetního období, týkající se věcně příštích období. Jsou jimi například nájemné, jež bylo přijato předem či předem přijaté předplatné literatury, jakou jsou například tištěné či elektronické časopisy.
Výdaje příštích období souvisejí s běžným účetním obdobím a jedná se o hospodářské transakce, které proběhlý v běžném účetním období, ale nevyvolaly v něm peněžní
18
výdaje. Jako příklad je možné uvést roční odměny běžného účetního období, které jsou vypláceny až v průběhu období následujícího.
19
2. Alternativní zdroje financování podniku
2.1. Leasing
Pokud společnost využívá leasing, jedná se o pronájem. Je řazen mezi dlouhodobé cizí zdroje financování. Za pomoci leasingu společnost získá potřebný majetek bez nutnosti zaplatit plnou kupní cenu v okamžiku nákupu. Každá leasingová operace má zpravidla tři základní subjekty, které se v této operaci angažují. Těmito subjekty potom jsou výrobce, leasingová společnost (neboli společnost, která následně svůj majetek pronajímá) a nájemce. Vztahy mezi těmito třemi subjekty jsou poté upraveny smlouvami. Výrobce a leasingová společnost mezi sebou uzavírají smlouvu, která zahrnuje nákup a převedení majetku do vlastnictví leasingové společnosti, jedná se tedy o kupní smlouvu. Smlouva mezi nájemcem a leasingovou společností se nazývá leasingová smlouva. Tato smlouva řeší budoucnost pronajímaného předmětu po ukončení nájemní smlouvy a upravuje vztahy v době nájmu. Jsou rozeznávány tři různé formy leasingu. Jedná se o formu operativní, finanční a zpětnou.
Operativní leasing
Tento smluvní vztah se svým trváním řadí mezi krátkodobé až střednědobé. Zároveň je možné tento smluvní vztah vypovědět v průběhu jeho trvání. Jedná se o pronájem spotřebního zboží, jakým jsou osobní automobily či počítače. V obsahu této formy leasingu je ve smlouvě zahrnut i servis věcí, které jsou v pronájmu. Může se jednat o servis typu pojištění či oprav. Toto je umožněno díky tomu, že smlouva je zpravidla uzavřena na dobu kratší, než je doba životnosti pronajatého majetku. Po skončení platnosti leasingové smlouvy pak majetek zůstává vlastnictvím leasingové společnosti.
Finanční leasing
Oproti leasingu operativnímu v případě leasingu finančního není možné vypovědět smlouvu před skončením jejího trvání a také zde není poskytován žádný servis vztahující se k pronajatému majetku. Dále je zde také pravidlo, že splátky za pronajatý majetek uhradí cenu pořízení majetku. Ve většině případu se o pojištění a údržbu pronajatého majetku stará sám nájemce. Po ukončení leasingové smlouvy se nájemce stává vlastníkem předmětu.
Zpětný leasing
V případě zpětného leasingu firma prodá svůj vlastní majetek do vlastnictví leasingové společnosti, která tento majetek následně dané firmě pronajímá. Majetek je evidenčně
20
převeden do vlastnictví leasingové společnosti a následně je ten samý majetek pronajímán nájemci. Nájemce samozřejmě platí leasingové společnosti za umožnění pronájmu odměnu. K tomuto řešení podniky přistupují v případě, že je potřeba zajistit likviditu podniku. Ve výsledku však nájemce za předmět leasingu zaplatí mnohem větší sumu.
2.2. Faktoring a forfaiting
V případě, že podnik potřebuje finanční zdroje ještě před splatností pohledávek, může k tomu využít faktoring a forfaiting. Na základě smlouvy pak prodá pohledávky faktoringové společnosti, která je odkoupí za určitou úplatu.
Forfaiting je využíván především v sektoru zahraničního obchodu a jedná se o zvláštní formu financování podniku. Forfaitingová společnost odkupuje od exportéra spolupracujícího se zahraničním odběratelem jednotlivé zajištěné pohledávky. Tento odkup je založen na bázi úvěru a je prováděn bezregresním způsobem. Jinými slovy se forfaitingová společnost tímto vzdává práva na zpětný postih vůči prodávajícímu (myšlen exportér) a přebírá tímto veškerá rizika, která jsou spojena s převodem dané pohledávky.
2.3. Tiché společenství
V případě tichého společenství podnik získává finanční prostředky od tichého společníka.
Podoba tichého společenství je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Tichým společníkem může být jak fyzická, tak i právnická osoba. Jeho pomoc se využívá v případech, kdy jsou standardní zdroje financování obtížně dostupné. Tichý společník však za svůj poskytnutý kapitál požaduje zpravidla vyšší výnos než výnos, který je obyčejně požadován jinými věřiteli. (Šiman, Petera, 2010)
2.4. Rizikový kapitál
„Dodavatelé rizikového kapitálu (rizikový kapitál obvykle vstupuje do vlastního kapitálu podniku) poskytují dlouhodobé zdroje financování investičních projektů, u kterých je zajištění financování klasickými zdroji, jinak nemožné, nevýhodné nebo problematické.“
(Šiman, Petera, 2010, str.70) Společnost rizikového kapitálu se zapojuje do investičních projektů s očekáváním vysokého zhodnocení prostředků, které do projektů vložila. Tato očekávání plynou z rizika, které tato společnost podstoupila. Zároveň přináší své obchodní kontakty, dále bývá také podmínkou účast při řízení podniku.
21 2.5. Dotace
Dotace se řadí mezi externí vlastní zdroje financování. Je poskytována subjektem, který se tímto krokem snaží podpořit investiční nebo jiný záměr, ze kterého plynou veřejně prospěšné výstupy. Cena zá poskytnutí není úrok ani podíl ze zisku, ale závazek. Subjekt, který dotace přijímá, se jejich přijetím zavazuje k provozování nějaké veřejně prospěšné, ekologické či jiné požadované činnosti. V současnosti je nejvýznamnějším poskytovatelem dotací Evropská unie se svými strukturálními fondy. Tyto fondy jsou pro žadatele o dotace zajímavé jak objemem peněžních prostředků, které je z nich možno čerpat, tak i výší uznatelných nákladů, které je možné z těchto dotací hradit.
(Šiman, Petera, 2010)
Problematikou spojenou s dotacemi se zabývá samostatná kapitola v této práci.
22
3. Dotace
Jak již bylo zmíněno v části o alternativních zdrojích financování, dotace jsou považovány za externí součást vlastního kapitálu. Jejich čerpání je vymezeno celou řadou pravidel, mohou však významně podpořit investiční nebo jiné záměry, které mohou prospět společnosti. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2015)
Dotace jako takové jsou účelově určené prostředky, které mohou být přiděleny správními orgány v rámci podpory rozvoje. Tyto prostředky jsou vždy určeny na projekty, které jsou pokrokové a prospěšné pro společnost. Jsou poskytovány právnickým nebo fyzickým osobám buď ze státních zdrojů, kam spadá státní rozpočet, Národní fond, státní fondy nebo územní zdroje, nebo z Evropských fondů. V mnoha případech se část poskytnutých prostředků přijímá z Evropských fondů a část z prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, není tedy výjimečné, že se zdroje kombinují. Územní zdroje jsou zdroje poskytované z rozpočtu samosprávných celků. Právní úprava poskytování účelově určených prostředků ze státních zdrojů je obsažena v zákoně č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
V případě zdrojů z územních rozpočtů se jedná o zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. (Strnadová, 2019)
3.1. Dotace ze státního rozpočtu
Pro účely podpory prospěšných projektů na území České republiky ministerstvo pro místní rozvoj uvolňuje nemalé částky ze státního rozpočtu. Pro účel přidělování dotací jsou ministerstvem vytvořeny programy. Tyto programy jsou Podpora a rozvoj regionů, Podpora bydlení, Cestovní ruch, Podpora územního plánování a architektonických / urbanistických soutěží a Dotace pro nestátní neziskové organizace.
Podpora a rozvoj regionů
Tyto programy jsou určeny pro pozitivní ovlivňování území regionů státní správou.
Primárně se jedná o podporu znevýhodněných a strukturálně nebo jinak postižených regionů. Cílem tohoto programu je vyvážený rozvoj území. Tyto programy pro spolufinancování z národních zdrojů vedle zdrojů EU slouží k zaručení plnění cílů Strategie regionálního rozvoje České republiky. Celkovým cílem je zvýšení výkonnosti ekonomiky. Požadovaným výsledkem je diverzifikace výrobní základny a snížení míry nezaměstnanosti za pomoci vzniku nových pracovních míst. Dále je žádaným cílem zlepšení kvality života a zachování tradic na malých obcích.
23 Podpora bydlení
V rámci programu podpora bydlení jsou přidělovány dotace na výstavbu bytových domů, technické infrastruktury, ale také specializované objekty pro bydlení, jakými jsou bytové jednotky s bezbariérovým přístupem a domovy pro seniory.
Cestovní ruch
V rámci programu Cestovní ruch jsou přidělovány dotační tituly určené pro rozvoj infrastruktury cestovního ruchu na území České republiky. Mezi cíle tohoto programu patří usnadnění pohybu návštěvníků v destinacích, rozvoj kvality služeb a podpora socioekonomických přínosů. Nalézají se zde například i příspěvky na lázeňství. Tyto dotační tituly jsou přidělovány jak soukromým subjektům, tak i obcím.
Podpora územního plánování a architektonických / urbanistických soutěží
Jedná se o podpůrný program, který za pomoci dotačních titulů přispívá ke zvýšení kvality staveb, veřejných prostranství a prostředí.
Dotace pro nestátní neziskové organizace
O finanční podporu v rámci tohoto programu smí žádat pouze nestátní neziskové organizace sídlem v České republice. Jedná se konkrétně o občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zájmová sdružení právnických osob, nadace a nadační fondy.
Jsou zde zahrnuty například podprogramy pro právní osvětu v oblasti bydlení či podpora činnosti Horské služby ČR. (mmr.cz, 2019)
3.2. Fondy Evropské unie
Při pohledu do historie zjistíme, že velikost částky, kterou poskytují evropské fondy, se v průběhu let stále zvětšuje. Pro rok 1989 bylo přiděleno Evropskými fondy 8 miliard Euro pro členské státy, v roce 1999 už se jednalo o částku 32 miliard Euro. Pro období 2000-2006 již bylo přiděleno 213 miliard. (Case, Iova, 2009)
Toto se však týká objemu fondů pro celou Evropu a tato práce se zabývá dotacemi pro Českou republiku. Aktuálně probíhá z hlediska evropských fondů programové období 2014-2020. Pro toto období Evropská unie uvolňuje přibližně 23,9 miliardy EUR ze svých zdrojů pro Českou republiku.
24
Fondy Evropské unie se skládají z mnoha nástrojů finanční pomoci. Jejich primárním určením je hospodářský růst členských zemí Evropské unie a snižování sociálních a ekonomických rozdílů mezi státy a regiony. Toto jako celek se nazývá politikou soudržnosti. Pro programové období 2014-2020 jsou v České republice nastavena společná pravidla pro pět fondu tvořících společně Evropské strukturální a investiční fondy. Z těchto fondů jsou pak financovány programy určené pro Českou republiku.
(Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2015)
Každý stát má zároveň svou absorpční kapacitu, která vyjadřuje množství finančních prostředků, které daný stát dokáže reálně využít. V případě, že přijímá z Evropských fondů více prostředků, než je jeho absorpční kapacita, hrozí, že nedokáže tyto prostředky využít v plné míře. O problému přesycení se hodně diskutuje v rámci nových členských zemí EU. (Case, Case, Iova, Nicolaescu, 2009)
Fond soudržnosti (FS)
Tento fond je určen pro investování do zeleného růstu a udržitelného rozvoje. Jeho cílem je zlepšování konektivity v členských státech, které mají HDP nižší než 90 % průměru zemí EU-28. Rozpočet fondu soudržnosti je 6,25 miliardy EUR.
Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR)
Tento fond se snaží prostřednictvím investic do sektorů posilujících růst, konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst, posilovat regionální hospodářské a sociální soudržnosti. Z tohoto fondu jsou také financovány projekty Evropské územní spolupráce. Jeho rozpočet je 11,94 miliardy EUR.
Evropský námořní a rybářský fond (ENRF)
Primárním cílem tohoto fondu je zajištění trvale udržitelného rozvoje evropského rybolovu a akvakultury. Financování za pomoci tohoto fondu pokrývá oblast aktivit týkajících se mořského i vnitrozemského rybolovu podporující konkurenceschopnost, ochranu a zlepšování podmínek rybolovu. Rozpočet tohoto fondu je nejnižší z pěti uvedených. Jedná se o 0,03 miliardy EUR.
Evropský sociální fond (ESF)
Investice z tohoto fondu putují do lidských zdrojů. Tento fond se zaměřuje na zlepšování příležitostí k zaměstnání a vzdělávání. Jeho dalším cílem je pomoc osobám se znevýhodněním a lidem ohroženým chudobou nebo sociálním vyloučením. Rozpočet tohoto fondu je 3,43 miliard EUR.
25
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)
Jak už z názvu vyplývá, tento fond se zaměřuje na pomoc při zvyšování konkurenceschopnosti v zemědělském a lesnickém odvětví. Snaží se také o podporu zlepšení životního prostředí, stavu krajiny i kvality života ve venkovských oblastech a je určen i k podpoře diverzifikace venkovského hospodářství. Rozpočet tohoto fondu pro období 2014-2020 je 2,3 miliardy EUR.
3.3. Určení fondů Evropské unie
Než bylo uskutečněno přerozdělení finančních prostředků mezi členské státy Evropské unie, předcházelo tomu několik let vyjednávání a zkoumání potřeb členských států a jejich regionů, aby se následně mohlo začít pracovat na vyrovnávání rozdílů mezi nimi.
Pro Českou republiku shrnuje výsledky těchto analýz Dohoda o partnerství. V tomto dokumentu jsou do detailu popsány oblasti stanovené jako národní rozvojové priority ČR.
Následně byly tyto priority pro ČR uváděny do souladu s prioritami financování celé Evropské unie. Tyto priority se nazývají tematickými cíli. Strategické dokumenty, které vymezují rozsah a formu podpory pro konkrétní tematickou oblast a definují cíle, se nazývají operační programy. Kontrolní činnost provádí řídicí orgán. Tento orgán dohlíží, zda jsou plněny cíle daného programu a také zda jsou dodržována pravidla a zda je pomoc z fondů Evropské unie poskytována efektivně. V České republice funkci řídicích orgánů zastupují příslušná ministerstva a Magistrát hlavního města Prahy. Mohou však také pro dohled na správné použití poskytnutých dotací využít služeb zprostředkujících subjektů.
Konkrétní rozdělení evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen ESI) v miliardách euro je rozebrán v následující tabulce 1. Po levé straně jsou vždy názvy fondů a po pravé straně přidělená částka v miliardách EUR. Jedná se o hodnoty poskytnuté pro všechny členské státy EU, ne pouze pro Českou republiku.
26
Tabulka 1: Podpora ESI fondů podle jejich cílů pro členské státy EU Podpora ESI fondů podle jejich cílů v miliardách €
Investice do výzkumu, vývoje a inovací pro praxi 2,5 Rozvoj využívání informačních a komunikačních technologií 1,07
Podpora malých a středních podniků 1,42
Snižování energetické náročnosti ekonomiky 2,24 Omezování přírodních rizik, povodní a ekologické zátěže 1,33 Ochrana životního prostředí a využívání přírodního bohatství 2,75 Modernizace dopravní infrastruktury a ekologická doprava 6,24 Zvyšování zaměstnanosti a kvalitní pracovní síla 1,38 Fungující sociální systém a boj proti chudobě 1,98
Zkvalitnění systému vzdělávání 1,96
Kvalitní, efektivní a transparentní veřejná správa a instituce 0,18
Technická pomoc 0,84
Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2015
Jak je patrné z tabulky 1, zdaleka nejvíc finančních prostředků bylo v rámci ESI poskytnuto na program Modernizace dopravní infrastruktury a ekologická doprava (6,24 mld. EUR). S o mnoho menším přídělem pak následují programy Ochrana životního prostředí a využívání přírodního bohatství (2,75 mld. EUR) a Investice do výzkumu, vývoje a inovací pro praxi (2,5 mld EUR). Nejmenší příděl náleží programu Kvalitní, efektivní a transparentní veřejná správa a instituce s částkou 0,18 miliardy EUR.
V následujících dvou tabulkách jsou vyobrazeny operační programy rozdělené podle cílů s částkami, které byly těmto programům přiděleny. V levé části je vždy program, o který se jedná, v pravé pak částka v miliardách EUR, která byla pro daný program přidělena.
Cíle jsou dva. Prvním je investice pro růst a zaměstnanost (tabulka 2). Tabulka dvě vyobrazuje programy týkající se pouze České republiky. Druhým cílem je potom evropská územní spolupráce (tabulka 3). Zde se jedná o podpůrné programy pro rozvoj spolupráce mezi jednotlivými evropskými zeměmi a regiony.
27 Tabulka 2: Cíl I: Investice pro růst a zaměstnanost
Cíl I: Investice pro růst a zaměstnanost
Operační program Doprava (OP D) 4,6 mld. €
Integrovaný regionální operační program (IROP) 4,6 mld. € Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP
PIK)
4,3 mld. €
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) 2,7 mld. €
Operační program Životní prostředí (OP ŽP) 2,6 mld. €
Program rozvoje venkova (PRV) 2,3 mld. €
Operační program Zaměstnanost (OP Z) 2,1 mld. €
Operační program Praha – pól růstu ČR (OP PPR) 0,2 mld. €
Operační program Technická pomoc (OP TP) 0,2 mld. €
Operační program Rybářství (OP R) 0,03 mld.
€ Celkem 23,9 mld. € pro Českou republiku
Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2015
Jak je z tabulky 2 patrné, největší příspěvky v rámci cíle I obdržely Operační program Doprava (4,6 mld. EUR), Integrovaný regionální operační program (4,6 mld. EUR) a Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (4,3 mld EUR).
Naopak na druhé straně nejméně zdrojů bylo poskytnuto pro Operační program Rybářství (0,03 mld EUR). Jak je tedy vidět, částky přidělené na jednotlivé programy se mohou velmi lišit.
28 Tabulka 3: Cíl II: Evropská územní spolupráce
Cíl II: Evropská územní spolupráce
Programy přeshraniční spolupráce
ČR – Polsko 226 mil. €
ČR – Sasko 157 mil. €
ČR – Bavorsko 103 mil. €
ČR – Rakousko 97 mil. €
ČR – Slovensko 90 mil. €
Programy nadnárodní spolupráce
INTERREG CENTRAL EUROPE
246 mil. €
INTERREG DANUBE 221 mil. €
Programy meziregionální spolupráce
INTERREG EUROPE 359 mil. €
URBACT III 74 mil. €
ESPON 2020 41 mil. €
INTERACT III 39 mil. €
Celkem 1,6 mld. € pro Českou republiku a další členské státy zapojené společně s ČR do 11 výše uvedených programů Evropské územní spolupráce
Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2015
Tabulka 3 se zabývá cílem II, tedy evropskou územní spoluprací. Jak je z tabulky patrné, příspěvky v rámci tohoto cíle se rozdělují do tří skupin. Jedná se o programy přeshraniční spolupráce, kde bylo pro Česko-zahraniční spolupráci přiděleno celkem 673 milionů EUR. Programy nadnárodní spolupráce dostaly příspěvek 467 milionů EUR. Poslední jsou programy meziregionální spolupráce, pro které bylo přiděleno 513 milionů EUR.
Jedná se tedy o menší částky, než bylo možné vidět v tabulce 2, ale zdaleka ne zanedbatelné.
3.4. Další fondy Evropské unie
Krom výše uvedených strukturálních a investičních fondů je možné v období 2014–2020 čerpat i dotace z velkého množství komunitárních programů. Každý tento program má přesně daná pravidla, která jsou k nalezení na webových stránkách jednotlivých programů. V případě volby těchto programů se míra spolufinancování ze strany EU
29
pohybuje mezi 40 a 75 %. Tyto formy podpory mohou čerpat jak veřejné, tak i soukromé subjekty z celé EU. Jednotlivé programy jsou rozebrány níže.
Horizont 2020
Využívá se pro financování jedné z klíčových iniciativ programu Evropa 2020, Unie inovací. Tento systém komplexně zahrnuje veškeré evropské nástroje pro financování vědy a výzkumu, tedy Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj, Rámcový program Konkurenceschopnost a inovace, Evropský technický a inovační Institut (EIT).
COSME (Competitiveness of Enterprises and Small and Medium–sized Enterprises)
Jedná se o Program podporující konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podnikání.
CEF (Connecting Europe Facility)
Jedná se o Nástroj pro propojení Evropy. Z hlediska EU 2014–2020 se jedná o jeden z nejvýznamnějších programů, z jehož rozpočtu jsou dotovány strategické projekty v oblasti dopravní, energetické a telekomunikační infrastruktury.
LIFE
Za pomoci tohoto programu se EU snaží do politik členských států i praxe soukromého sektoru začlenit své enviromentální a klimatické cíle. Je to tedy program pro životní prostředí, který se dělí na dva dílčí programy, kterými jsou Životní prostředí a Změna klimatu.
Erasmus +
Je to pokračovatel dobře známého programu Erasmus. Cílem tohoto programu je vzdělání, odborná příprava, mládež a sport. Cílem tohoto programu je zlepšit spolupráci mezi trhem práce a oblastí vzdělávání.
Práva a občanství (Rights and Citizenship)
Jedná se o program, který existuje pro podporu projektů, které jsou vytvářeny pro zaručení občanských práv. Základními cíli těchto programů je zabránění diskriminaci, prosazení práv spotřebitelů, dětí, rovnoprávnost pohlaví a ochrana osobních údajů. Snaží se celkově ochránit práva, která vycházejí z evropského občanství.
30 Evropa pro občany (Europe for Citizens)
Tento program se snaží vypomoct s financováním projektů sloužících k podpoře evropského občanství v aktivní formě.
Kreativní Evropa (Creative Europe)
Pro období 2014–2020 bylo založeno za účelem podpory tvůrčích a kulturních odvětví a kinematografie. Skládá se ze dvou podprogramů, Kultury a Médií.
Zdraví pro růst (Health for Growth)
Tento program byl vytvořen pro podporu zdravotních systémů členských států. Snaží se podporovat inovace a udržení zdravotních systémů, aby občanům zajistil přístup ke zdravotní péči na úrovni. Snaží se tedy primárně podporovat zdravotní stav občanů členských států EU. Jedním z cílů je také zamezení zahraničním zdravotním hrozbám.
EaSI (Programme for Employment and Social Innovation)
Tento program sdružuje tři již zaběhnuté programy z let 2007-2013 a existuje pro podporu udělování mikrograntů a mobilitu pracovních sil v EU. Jeho cílem je poskytnutí rovných příležitostí, nediskriminaci a pomoc dlouhodobě nezaměstnaným. Zaměřuje se hlavně na mladé lidi bez zaměstnání.
3.5. Čerpání dotací
Ještě před tím, než je žádáno o dotace je vhodné si promyslet, jestli potenciální žadatel nechce využít služeb externího konzultanta, který zpravidla s čerpáním dotací má již nějaké zkušenosti a lépe se v systému čerpání vyzná. Využití služeb konzultanta přináší hned několik výhod. Konzultant má na práci pomoc s přípravou projektu tak, aby byl kvalitní a životaschopný, a to ve všech fázích čerpání. Informuje a radí s případnými riziky spojenými se zamítnutím nebo nemožnou realizací. V nejhorším případě by měl rozeznat, kdy by měl zájemce ve svém zájmu odstoupit od žádosti. Při realizaci konzultant minimalizuje riziko krácení nebo i odebrání dotací díky přehledu v dotačním managementu. Bohužel, i přes pomoc konzultanta není zaručeno schválení a úspěšnost projektu. Za všechny aspekty žádosti a vlastní realizace vždy zodpovídá žadatel.
(Grolig, Bumbálek, 2008)
Každý jednotlivý projekt, který je finančně podpořen fondy EU, je nejprve financován ze státního rozpočtu dané země. Až po tomto přichází refundace ze strany EU. Státní orgány
31
by tedy měly počítat s tím, že musí mít v rozpočtu dostatek peněz na to, aby mohly částku na projekt vydat. Vzhledem k tomu, že EU přispívá až 85% mírou, nejedná se vůbec o zanedbatelné částky. Navíc některé programy financování mají speciální pravidla, takže je vhodné se s každým programem před žádáním o dotace do detailu seznámit.
V následující části je rozebráno, jak se vůbec o takovou dotaci žádá a jak celý proces probíhá.
Formulace záměru
Nejprve je potřeba vytvořit projektový záměr. Tento záměr by měl jasně formulovat, co je našim cílem, tedy co je zamýšleno udělat, ať už pro naši obec, firmu nebo organizaci.
Je vhodné si tyto cíle zformulovat a dále podle nich hledat vhodný program, který pomůže s financováním realizace projektu. Mnoho lidí dělá chybu v tom, že se snaží cíle projektu formulovat podle jednoho předem vybraného programu, tento postup je však špatný.
Cíle projektů bývají různé, ať už jde o pomoc při zvýšení konkurenceschopnosti firmy, nebo modernizace školy pro obec. Aby byl takový projekt úspěšný, měla by jeho realizace vystihovat optimum z hlediska časového, organizačního, technického, právního, finančního a v neposlední řadě by mělo mít nějaké trvání, takže jde o projekty s dlouhodobou funkčností, jinými slovy, jde o udržitelné projekty. V této fázi je také vhodné vyhodnotit možná rizika spojená s realizací projektu.
Hledání vhodného zdroje financování
V případě, že byl již nalezen vhodný program pro financování projektu, žadatel si v ideálním případě pročte programový dokument zvoleného programu, aby si srovnal, zda se jeho projektové cíle shodují s programem podporovanými oblastmi a cíli. Je zde také výčet potenciálních žadatelů, kteří mohou o podporu zažádat. Všechny důležité dokumenty a materiály jsou pak dostupné na webových stránkách jednotlivých řídicích orgánů a celkový přehled se nachází na stránkách www.dotaceEU.cz/programy2014- 2020.
Ještě před zahájením projektu je nutné si uvědomit, že je potřeba mít dostatečné finanční prostředky již zajištěné, protože finanční podpora z evropských fondů ve většině případů probíhá až zpětně. V aktuálním období se již dá financování projektu zařídit kombinací různých zdrojů. Jedná se o veřejné i soukromé zdroje, různé formy půjček a záruk a mnoho dalšího. V případě, že již byl vybrán vyhovující program, může se stát, že žadatel bude nucen pozměnit původní záměr, aby jeho cíle byly více shodné s pravidly
32
programu. Každý záměr tedy musí do detailu odpovídat cílům programu a musí reagovat na potřeby cílené skupiny a ČR. V této fázi se již začíná připravovat konkrétní projekt.
Žádost o finanční podporu
Řídící orgány pravidelně pořádají informační školení pro žadatele, kde se rozebírá, jaké dokumenty a přílohy má žadatel dodat a v jaké formě by tyto dokumenty měly být, aby odpovídaly pravidlům. Je tedy potřeba znát všechna pravidla a požadavky, které jednotlivé programy na žadatele mají. Pravidla pro žadatele a příjemce se nacházejí na webových stránkách jednotlivých programů. Žádosti se nedají podávat kdykoliv, je k tomu určeno speciální období, tzv. výzva k podání žádosti. V každé této výzvě jsou vždy přesně specifikované podmínky a pravidla pro žadatele. Harmonogram výzev je vždy půl roku dopředu zveřejněn na stránkách www.dotaceEU.cz. Tyto výzvy mají svoje určené období, protože v každém tomto období se podávají pouze žádosti, které jsou zaměřeny jedním konkrétním směrem. To znamená, že pokud chce například obec žádat o financování modernizace školy, musí to udělat v období určeném pro projekty s tímto zaměřením. Ve chvíli, kdy monitorovací orgán žádosti obdrží, jsou rozděleny na předběžné a plné. Předběžná žádost o podporu je zkrácena, aby se tímto zjednodušil celý proces. Žadatel je tedy ušetřen dlouhých a nákladných příprav, jaké jsou v případě plné žádosti. Takto to je pro případ, že by jeho projekt nebyl podpořen.
Hodnocení a výběr žádostí
Žádost je vyhodnocena řídícím orgánem nebo jeho zprostředkovatelem. Hodnotí se podle pravidel, která byla součástí dané výzvy. Nejdříve se vyhodnocuje obsah všech formálních náležitostí a poté shodnost projektu s cíli programu. V případě nesrovnalosti může přijít výzva k doplnění čehokoli, co v rámci žádosti chybí. Projekty s nejlepším hodnocením jsou doporučeny k výběru. V případě, že projekt je dobrý, ale už na něj nezbydou prostředky, může se na něj dostat, když se nějaké místo uvolní, nebo se může zapsat do další výzvy.
Realizace projektu
Po vybrání projektu je se zájemcem uzavřena smlouva obsahující podmínky pro uskutečnění. Jde o veřejné finance, proto se příjemce zaváže velkým množstvím povinností. Týkají se dodavatelů, publicity, zachování dokumentů k projektu a mnoho dalšího. Pro transparentnost jsou jména příjemců na veřejném seznamu na stránkách www.dotaceEU.cz/seznamprijemcu. Jakmile je smlouva podepsána, příjemce může
33
zahájit práce potřebné pro započetí projektu. Pokud proti původnímu plánu potřebuje provést nějaké změny, musí si je nechat zkontrolovat a schválit řídícím orgánem. Pokud by se plány hodně změnily, vzniká riziko, že dotace bude zrušena. Dalším problémem je většinou vyhlášení veřejné zakázky při realizaci. Z tohoto důvodu se pro období 2014-2020 sjednotila pravidla pro všechny programy. Ohledně pomoci při vyhlášení veřejné zakázky poskytují pomoc řídící orgány, které pořádají školení a semináře.
Monitorování projektu
Existují monitorovací indikátory projektu. Tyto indikátory slouží k porovnání reálného vyhotovení projektu a předem vytyčených cílů. Jde o počitatelné ukazatele, kterými projekt reálně přispěl. Může se například jednat o počet vytvořených míst, díky kterým se zvýší zaměstnanost, přispění ke vzdělaní a mnoho dalšího. Každý projekt musí svých cílů dosáhnout a být schopný je udržet na předem určenu dobu neboli dobu udržitelnosti projektu. Realizace projektu je zpravidla členěna na etapy po třech nebo šesti měsících.
Na konci těchto etap je kontrolním orgánům předložen postup projektu, zpráva o plnění cílů a případná žádost o platbu, pokud v rámci realizace projektu vznikly problémy, které bylo potřeba řešit. Existuje taky evaluace, tedy vyhodnocení projektu. Ta slouží k vyhodnocení cílů programu a zároveň může být zjišťována zpětná vazba, aby bylo možné zkvalitnit systém čerpání prostředků z evropských fondů. Dokumentace projektu musí být archivována po dobu až 10 let. Může být využita pro případnou kontrolu a auditní šetření.
Žádost o platbu
O platbu může zájemce zažádat po ukončení sledovacího období nebo celého projektu.
Žádost se předkládá řídícímu orgánu nebo zprostředkovateli. Platba se realizuje dvěma způsoby. První je proplacení vynaložených nákladů po tom, co je zájemce již proplatil.
Druhá možnost je forma zálohy, kdy na konci probíhá následné vyúčtování. Žádost o platbu musí být podložena dokumenty, musí být odůvodněna a musí se řídit smluvními podmínkami. Následně jsou řídícím orgánem výdaje překontrolovány a pokud jsou schváleny, jsou následně proplaceny.
Kontrola
Jednou za čas je projekt kontrolován kontrolním týmem, který je tvořen členy řídícího orgánu, sprostředkovatele, nebo externí společností pro kontrolu. Je kontrolován reálný
34
stav projektu, dokumentace a finanční stránka a další aspekty spojené s realizací.
Tato kontrola se provádí z důvodu zpětné vazby. Příjemce díky ní ví, jak se na průběh dívá řídící orgán. Po kontrole je sepsán protokol o zjištěných faktech a případných opatřeních, pokud něco nesouhlasí. Ideální je, když příjemce po celou dobu komunikuje s řídícím orgánem a případné změny tedy nejsou zjištěny až kontrolou.
Publicita
Ve chvíli, kdy příjemce dostává dotace, musí o tom informovat v souladu s pravidly veřejnost. Říká se tomu povinná publicita, která má zajistit, že veřejnost uvidí, kde Evropská unie pomáhá. U méně finančně náročných projektů stačí plakát o velikosti A3, u dražších projektů banner nebo billboard během realizace a po dokončení pamětní deska.
Tyto nosiče informací o projektu jsou zde minimálně po dobu udržitelnosti.
Další propagace je pak na vlastním uvážení příjemce.
Udržitelnost
Po přijetí prostředků za poslední žádost začíná doba udržitelnosti, tedy doba, kdy se musí udržet požadované výsledky projektu i bez dalších dotací. Nejběžnější časový horizont je zpravidla 5 let. Tato doba však může být kratší, ale i delší. Informace o udržitelnosti dodává příjemce po celou dobu řídícím orgánům a hlídá si, aby dodržel všechny sledované parametry. V případě porušení podmínek přicházejí sankce, nebo vrácení části nebo celé dotace. Z tohoto důvodu je důležitá velmi dobrá příprava projektu, díky ní se příjemce může v budoucnu vyhnout velkým problémům.
(Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2015)
35
4. Financování nákupu dvoucestného svařovacího robota společností Pirell s.r.o. s využitím dotací
Ve spolupráci s vedením společnosti Pirell s.r.o., sídlem v České Třebové, je v praktické části této bakalářské práce rozebrána konkrétní dotace, kterou tato společnost čerpala.
Nebyla to první dotace čerpaná výše jmenovanou společností, a tak mohlo vedení využít zkušeností a poučit se z problémů, které vznikly v případě předcházejícím.
Tyto zkušenosti a problémy, kterým se dá snadno vyhnout, budou rozebrány níže.
V rámci domluvy s vedením společnosti byla všechna čísla upravena předem domluveným koeficientem.
V úvodu je představeno, čím se společnost Pirell s.r.o. v rámci své činnosti zabývá, protože cíle dotovaného projektu s tímto zaměřením úzce souvisí. Společnost byla založena v roce 1993, kdy se oddělila od provozu dopravních staveb Českých drah, aby v tomto oboru samostatně podnikala. V rámci své činnosti se zpočátku zaměřovala na aplikaci pokrokových návarových technologií a materiálů výhradně pro České dráhy.
Specializace společnosti byla, a dodnes mimo jiné je, oprava silně namáhaných součástek kolejí a výhybek. Své poznatky později společnost začala uplatňovat i v jiných odvětvích, kde bylo potřeba využít speciální přídavné materiály a technologie, což ve výsledku znamenalo rozšíření oblasti působnosti, tedy rozšíření trhu. Díky vysoce odbornému personálu a zájmu společnosti o technický a technologický pokrok v působišti podnikání se Pirell s.r.o. stal první firmou v České republice, která úspěšně a kvalitně provedla navaření kolejnicových součástek elektrickým obloukem za pomoci tvrdokovu na jazycích výhybek Českých drah. Díky tomuto po úspěšných testech kvality společnost obdržela v roce 1995 osvědčení na navaření jazyků výměn výhybek u ČD.
Dalším krokem pro rozšíření trhu bylo navaření jazyků výměn tramvajových tratí v dopravních podnicích. Díky technologii využívanou firmou Pirell s.r.o. je bezpečný a bezproblémový provoz mnohem ekonomičtější. (Pirell.cz, 2019)
V současnosti se společnost zabývá pracemi na dopravních stavbách, pozemních stavbách a prací na železničním svršku a spodku. Provádí zcela nové stavby, ale i případné rekonstrukce staveb starších. V rámci své činnosti zahrnuje i údržbu, jakou je například broušení výhybek a kolejnic, opravy součástí železničního svršku, kontrolní činnosti na trati a v neposlední řadě i údržba železničních tratí pro městskou hromadnou dopravu. (Pirell.cz, 2019)
36
Projektem, na který společnost žádala dotace, je dvoucestné nákladní vozidlo s plně vybavenou svařovnou, které je dalším krokem k rychlé a kvalitní stavbě či údržbě dopravních cest. Vozidlo obsahuje plně automatizovanou svařovnu, která práce urychluje a zmenšuje prostor pro chyby způsobené lidským faktorem. Celkově se tedy jedná v oboru o prvotřídní vybavení, které je však pro pořízení velmi nákladné. Toto vozidlo však má více pozitiv než negativ. Společnost díky tomuto stroji nyní může svařovat i ve velkých převýšeních a malých poloměrech, což byl dříve velký problém.
Díky technologii, kterou tento pokrok přináší, se zvýšila produktivita svářečského pracoviště a snížila se závislost kvality svaru na obsluze stroje, protože automatizace snižuje chybu lidského faktoru při práci. Další velkou výhodou je vysoká flexibilita zařízení. Vozidlo dokáže kamkoliv přijet samo, nepotřebuje pro přepravu zřizovat vlakový přesun, který je velmi nákladný. V porovnání s cenou přesunu vlakem po železnici vyjde doprava vlastními silami přibližně na poloviční náklady. Cena jednoho kilometru je v tomto případě 45 Kč, tedy méně než polovina ceny přepravy vlakem.
Vozidlo spotřebuje v průměru kolem 30 litrů nafty na 100 kilometrů, což je při váze 35 tun velmi dobrý výsledek, který je dosažen díky modernímu motoru, který vozidlo pohání. Poslední velkou výhodou zařízení je možnost provádět závěrné svary v bezstykové koleji s použitím napínacího zařízení. Je to jediné vozidlo, které touto dovedností disponuje. Společnost Pirell s.r.o. se může chlubit tím, že díky dotacím z Evropské unie vlastní takové vozidlo, které má ve svém vybavení jen málo konkurentů ve střední Evropě, což jim dává ve srovnání s ostatními podniky v oboru velice významnou výhodu. S pořízením takového vozidla však souvisí i negativní faktory.
Mezi dva hlavní faktory patří vysoká pořizovací cena a v případě České republiky je to nedostupný místní servis, což znamená, že vozidlo je servisováno zahraniční firmou.
Ve výsledku to znamená vysoké náklady na servis a opravy vozidla. V případě drobnější poruchy nebo servisu se pouze zavolá technik ze zahraniční firmy, který případný servis provede v prostorách firmy. V horším případě, kdy se jedná o poruchu většího charakteru, je potřeba vozidlo naložit a dovézt do Německa, kdy náklady značně porostou.
V současné době je možné vozidlo se svařovnou APT 1500 RL vidět na stavbách po celé České republice, ale i na Slovensku. Slovensko bylo pro další rozšíření trhu vybráno z důvodu minimálních jazykových bariér. Slovenština je velmi podobná češtině i v případě, kdy se jedná o používání odborných termínů, není tedy problém domluvit se
37
na přesném postupu. Dle vedení společnosti není vyloučeno ani rozšíření trhu do jiných zemí, prozatím jsou však problémem jazykové bariéry, které by mohly v rámci prací přinést mnohá nedorozumění a komplikace.
Dotovaný projekt začal probíhat 1.1. 2014 a byl dokončen 15.5. 2015. V průběhu jednotlivých etap byly nakupovány jednotlivé části zařízení. Po nákupu vždy následovala kompletace a testování vybavení. Celková kompletace a testování komponent dvoucestného vozidla tedy trvala téměř rok a půl. O dotaci bylo žádáno v rámci podpory podnikatelů. Pro tyto účely existuje operační program Podnikání a inovace.
(Vlastní zpracovaní na základě rozhovoru s ředitelem společnosti, 2019)
Operační program Podnikání a inovace (OPPI)
Jedná se o stěžejní dokument, na jehož základě Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR poskytuje finanční podporu podnikatelům. Tato podpora je přidělována ze státního rozpočtu a z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Primárním zaměřením programu je podpora zemí, regionů, které v rozvoji zaostávají a hospodářská a sociální přeměna u nich čelí strukturálním potížím. OPPI je základním programovým dokumentem pro politiku hospodářské a sociální soudržnosti v oblasti průmyslu. Dále je také významným dokumentem pro podporu rozvoje malého a středního podnikání. Globálním cílem programu je růst konkurenceschopnosti v oblasti průmyslu. Zaměřuje se na podporu Obrázek 1: APT1500 svařovna
Zdroj: Pirell.cz
38
inovace, zdokonalení a komercializaci výzkumu a vývoje, zavádění nových technologií a inovovaných výrobků a v neposlední řadě rozvoj informačních a komunikačních technologií. Výsledkem by měla být vyšší atraktivita České republiky pro investory.
O realizaci podpory podnikatelů skrze OPPI se stará CzechInvest a Českomoravská záruční a rozvojová banka. (czechinvest.org, 2019)
4.1. Registrační žádost
V případě, že chce zájemce o dotaci registrovat svůj projekt, aby tak později mohl žádat o podporu, musí podat registrační žádost, ve které stručně shrne, kdo žádá, o kolik žádá a na jaký účel potřebuje finanční výpomoc z dotačních fondů. Společnost Pirell s.r.o. dne 20.11. 2013 zažádala o svou v pořadí již druhou dotaci. Jednalo se tedy o žádost pro aktuálně probíhající období 2014–2020. Registrační žádost podali skrze agenturu CzechInvest, která se zabývá instruktáží, jak o dotace žádat a následně přijímá registrační žádosti pro investiční projekty. Společnost CzechInvest dále předala žádost Ministerstvu průmyslu a obchodu. Za společnost Pirell s.r.o. podal žádost jako zastupitel a mluvčí výkonný ředitel. Projekt byl nazván „Inovace technologického postupu svařování bezstykové koleje“ a program byl nazván Inovace. V rámci projektu uvedla společnost dva jednatele, kteří firmu zastupují v právních věcech a ve věci rozhodování. Dále bylo nutno v žádosti uvést, o jakou formu společnosti se jedná. Společnost má formu společnosti s ručením omezeným, řadí se svou velikostí mezi malé a střední podniky a je plátcem DPH. Dále je zde potřeba uvést všechny povinné údaje, mezi kterými je například sídlo společnosti, jak již bylo zmíněno výše, kontaktní osoby, hlavní oblasti podnikání a vedlejší oblasti podnikání. V tuto chvíli je nutné uvést stručný popis projektu, doplňující informace k němu a dále je nutné říci, jaké aktivity budou tímto projektem podpořeny, o kolik podatel žádá a kolik celý projekt bude dle předpokladu stát včetně vlastního vkladu vykonatele projektu. (Registrační žádost, 2013)
4.1.1. Stručný popis projektu
Společnost Pirell s.r.o. zde uvádí, že projekt, se kterým přišli, má za cíl inovaci technologického postupu a inovaci produktu. Tímto produktem je myšlena svařená bezstyková kolej pro kolejové prostředky. Mezi tyto prostředky uvádí vlaky, tramvajové tratě a dráhy pro portálové jeřáby. Dále je zde popsán rozdíl mezi aktuální technologií svařování a technologií, kterou by žádané vozidlo mělo přinést. Starší technologie
39
využívala aluminothermické svařování, kdy se hořením aluminothermické směsi roztaví ocel v keramickém kelímku. Svaření zde probíhá za pomoci formy zalitím tekutou ocelí.
Nová technologie celý svařovací postup zjednoduší, protože zde dochází k natavení konců svařovaných materiálů proudem, následně se k sobě přitlačí a není tedy potřeba provádět tavení oceli v kelímku.
Za předmět projektu byl uveden nákup nově vyvinutého postupu a s tím souvisejícího strojního vybavení a licence pro využití v České republice. Licenci k tomuto technologickému postupu vlastní společnost Plasser & Theurer, která ho vyvinula.
Dle doplňujících informací by technologie měla zajistit výrazně vyšší produktivitu práce (se starší technologií jedno pracoviště zvládalo 10-12 svarů denně, díky nové technologii se předpokládalo, že by počet svarů měl vzrůst na 30-40 denně). Měla by být zaručena mnohem vyšší kvalita svaru, protože svar nebude obsahovat nechtěné přidané materiály, čímž se zlepší jeho jakost. Vyšší kvalitu spojovaného místa zajistí robotizace, která vylučuje chybu lidského faktoru. Stroj dokáže na místě identifikovat chybu ve svaru, protože v průběhu svařování zaznamenává všechny důležité parametry. V případě, že stroj označí svar za vadný, je na místě vyměněn za svar nový. Finální produkt má tedy maximální možnou kvalitu. Vzhledem k tomu, že není potřeba přídavný materiál, je svar pomocí nové technologie méně nákladný.
Dále jsou v doplňujících informacích zmíněny efekty, jaké bude realizace projektu mít.
Jsou zde zmíněny vyšší efektivita výroby, vyšší kvalita výsledného produktu, možnosti uplatnění na nových trzích (myšleno Slovensko a Polsko). Dále je efektem snížení nákladů, což povede k vyšší konkurenceschopnosti firmy a vytvoří se nová pracovní místa, aby byl stroj obsloužen.
Mezi potřebné technologické vybavení byly zařazeny svařovací agregát s technologickým postupem a licencí s předpokládanou hodnotou 7 680 0000 Kč, měřidlo povrchu svarů (240 000 Kč) a dvě brusky pro povrchovou úpravu svarů (240 000 Kč).
Podporovanými aktivitami jsou tedy:
a) Zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií a služeb (inovace produktů)
b) Zvýšení efektivnosti procesů výroby a poskytování služeb (inovace procesu) Předpokládané datum projektu bylo 1.1.2014 a předpokládané ukončení 31.5.2015.
40
Společnost předpokládala celkové náklady 77 520 000 Kč a z Evropských fondů požadovalo přesně polovinu předpokládané částky, tedy 38 760 000 Kč.
4.2. Plná žádost
Plná žádost rozšiřuje žádost registrační. Oproti registrační žádosti je zde uveden i počet svarů, které bude společnost díky zařízení schopna provést za 8 hodin. Uvádí se zde, že za 8 hodin budou nově schopni provést až 80 svarů a zvýší se počet pracovníku obsluhy ze 3 na 6. Dále jsou zde již rozepsány 3 plánované etapy. Je k nim uveden konkrétní úkon a jeho cena. První etapa zahrnuje nákup licence pro použití svařovací metody systémem Plasser & Theurer. Trvání první etapy je stanoveno na období od 1.1 2014 do 31.5.2014 a náklady na ni jsou stanoveny na 11 840 000 Kč, z čehož 5 920 000 Kč je požadovaná dotace na etapu. Ve druhé etapě byl plánován nákup svařovacího robota v hodnotě 39 200 000 Kč. Etapa byla naplánována od 1.1.2014 do 30.11.2014 a požadovaná dotace byla 19 600 000 Kč. Ve třetí etapě měl proběhnout nákup dvoucestného speciálního vozidla pro přepravu robota na pracovní místo, nákup měřidla povrchu svarů a brusek pro povrchové úpravy. Tato etapa měla vymezené období od 1.1.2014 do 31.5.2015. Náklady pro tuto etapu byly odhadovány na 26 480 000 Kč a požadovaná dotace byla 13 240 000 Kč. Dále jsou níže v tabulkách spočítány výdaje a dotace k nim požadované.
Krom způsobilých výdajů, tedy výdajů, které se dají uznat pro udělení podpory dotacemi, se zde v tabulce výdajů vyskytují i výdaje nezpůsobilé, které dosahují výše 2 632 000 Kč.
V další tabulce vyskytující se v žádosti pak byly rozepsány zdroje financování. Celková dotace z operačního programu Podpora podnikání a inovace dosahuje výše 50 % celkových nákladů, což znamená, že míra podpory projektu je celkem padesátiprocentní.
Z částky 38 760 000 Kč bylo 85 % (32 946 000 Kč) financováno ze strukturálních fondů Evropského společenství a zbylých 15 % (5 814 000 Kč) bylo financováno ze státního rozpočtu.
V další části dokumentu jsou rozebrány ukazatele, které budou sledovatelné a které pomohou vyhodnotit, do jaké míry byl projekt prospěšný. Mimo jiné se od projektu slibovalo, že přispěje ke snížení nezaměstnanosti v regionu tím, že vytvoří pracovní místa a zároveň s tím bylo řečeno, že při výběrovém řízení se bude postupovat nediskriminačně, aby každý měl stejnou šanci dostat pracovní pozici. Dále by se měl snížit negativní dopad na životní prostřední, protože naftový agregát, kterým je zařízení osazeno, plní normu EURO 6 a také se sníží doba provedení svaru, čímž se sníží množství emisí, které je při
