• No results found

2 Produkty životního pojištění

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "2 Produkty životního pojištění"

Copied!
109
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)
(2)
(3)

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta

Studijní program: N 6202 Hospodářská politika a správa Studijní obor: Pojišťovnictví

Analýza vývoje životního pojištění v ČR

The Analysis of Life Insurance Development in the Czech Republic

DP-HF-KPO-2009-02

PAVLA DOBIÁŠOVÁ

Vedoucí práce: doc. RNDr. Jarmila Radová, CSc. (KPO)

Konzultant: Ing. Ondřej Poul, Ph.D. (Aegon Pojišťovna, a.s.)

Počet stran: 94 Počet příloh: 9

Datum odevzdání: 20.5.2009

(4)

Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském zejména § 60 - školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.

V Liberci, 11.05. 2009

(5)

Děkuji své vedoucí práce paní doc. RNDr. Jarmile Radové, Ph.D.za cenné rady, náměty a připomínky, bez nichž by tato práce vůbec nevznikla. Dále bych ráda poděkovala svému konzultantovi Ing. Ondřejovi Poulovi, Ph.D. Děkuji svým rodičům, kteří mi poskytli podmínky pro studium a mé poděkovaní patří i Ing. Miroslavovi Růžičkovi za grafickou a jazykovou úpravu.

(6)

Anotace

Diplomová práce se zabývá analýzou trhu životního pojištění v České republice v letech 2000 až 2007. V teoretické části je uvedena charakteristika životního pojištění, základní ustanovení a způsob zániku životního pojištění. Podrobněji je rozebrán pojistný trh a faktory, které působí na trh. Stručně jsou popsány druhy životního pojištění, podrobněji je analyzováno kapitálové životní pojištění a investiční životní pojištění. Praktická část je pak věnována analýze českého trhu, postavení pojišťoven, koncentraci trhu. V poslední kapitole je porovnána situace na českém a slovenském pojistném trhu.

Klíčová slova

životní pojištění, investiční životní pojištění, smíšené životní pojištění, pojistný trh, pojistné

(7)

Annotation

The thesis deals with an analysis of life insurance development in the Czech Republic in the years 2000 – 2007. In the theoretical part characteristic features of life insurance are introduced together with basic regulations and ways of life insurance expiry. In more detail the insurance market is analysed alongside factors having a significant impact on it.

A brief description of types of life insurance follows. Independent chapters focus more on endowment insurance and unit linked life insurance. The practical part is devoted to the analysis of the Czech market - the prescribed premium, the position of the insurance companies, and the concentration on the market. In the last chapter the author compares the Czech and Slovak insurance markets.

Key words

life insurance, unit-linked insurance, endowment insurance, insurance market, premium

(8)

Obsah

Obsah...7

Úvod...12

1 Charakteristika životního pojištění a pojistný trh...14

1.1 Role životního pojištění v ekonomice...14

1.2 Základní ustanovení pro životní pojištění...15

1.3 Výluky ze soukromého pojištění...16

1.4 Daňové zvýhodnění pojistných produktů...16

1.5 Zdanění životního pojištění...18

1.6 Zánik pojištění...19

1.7 Finanční a pojistný trh...20

1.7.1 Finanční trh...20

1.7.2 Pojistný trh...21

1.7.2.1 Faktory ovlivňující pojistný trh...22

2 Produkty životního pojištění...23

2.1 Pojištění pro případ smrti...23

2.1.1 Dočasné pojištění pro případ smrti...24

2.1.2 Trvalé pojištění pro případ smrti...24

2.1.3 Cena pojištění...25

2.2 Pojištění pro případ dožití...25

2.3 Vkladové pojištění ...26

2.4 Důchodové pojištění...26

2.4.1 Členění důchodového pojištění...26

2.4.2 Druhy důchodů...27

2.4.2.1 Základní doživotní důchod...28

2.4.2.2 Dočasný důchod...28

2.4.2.3 Důchod pro pozůstalé...28

2.5 Univerzální životní pojištění ...28

2.5.1 Výplata pojistného plnění...30

2.6 Rodinné pojištění, pojištění dětí a mládeže, stipendijní pojištění, svatební pojištění ...30

2.6.1 Termínové pojištění...30

2.6.2 Svatební pojištění...31

2.7 Pojištění více životů a skupinové pojištění...31

2.7.1 Skupinové pojištění...31

2.7.2 Pojištění více životů...32

2.8 Připojištění...33

2.8.1 Úrazové pojištění...33

2.8.2 Pojištění závažných nemocí...34

2.8.3 Připojištění invalidity...35

2.8.4 Pojištění dlouhodobé péče...35

2.9 Shrnutí...36

3 Kapitálové životní pojištění...37

3.1 Princip pojištění...37

3.2 Technická úroková míra...38

3.3 Výpočet pojistného ...39

3.3.1 Princip ekvivalence...39

3.3.2 Přístupy výpočtu...41

(9)

3.3.3 Vzorec pro výpočet brutto pojistného u kapitálového životního pojištění...43

3.4 Modifikace pojištění...45

3.5 Podíl na zisku...46

4 Investiční životní pojištění ...47

4.1 Vlastnosti pojištění...47

4.2 Charakteristika pojištění ...48

4.3 Princip fungování pojištění...49

4.4 Investiční fondy...50

4.4.1 Změna investiční strategie...51

4.5 Poplatky...52

4.5.1 Poplatek za správu investičních fondů...52

4.5.2 Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek...53

4.5.3 Poplatek na postupné umořování počátečních nákladů dané smlouvy...53

4.5.4 Inkasní poplatek...54

4.5.5 Poplatek za vedení účtu pojistníka...54

4.5.6 Poplatky za mimořádné pojistné a částečný odkup ...55

4.6 Pojistné...55

4.6.1Mimořádné pojistné a částečný odkup...56

4.6.1.1 Mimořádné pojistné...56

4.6.1.2 Částečný odkup...56

4.7 Konstrukce pojistného plnění...57

4.7.1 Pojistné plnění v případě smrti...57

4.7.2 Pojistné plnění v případě dožití ...58

4.8 Moderní investiční životní pojištění...59

5.1 Předepsané pojistné ...61

5.1.1 Podíl k celkovému předepsanému pojistnému...62

5.1.2 Pořadí pojišťoven...64

5.1.3 Podíl jednotlivých pojištění...67

5.2 Pojistné plnění ...69

5.3 Pojištěnost...71

5.4 Počet komerčních pojišťoven...72

5.4.1 Postavení pojišťoven na trhu životního pojištění...73

5.6 Počet uzavřených pojistných smluv...74

5.7 Průměrné pojistné na jednu pojistnou smlouvu...75

5.8 Průměrné pojistné plnění...76

5.9 Koncentrace trhu...77

5.10 Závislost předepsaného pojistného na makroekonomických ukazatelích...78

5.10.1 Hrubý domácí produkt (v běžných cenách)...78

5.11 Situace v roce 2008...79

6 Srovnání se Slovenskou republikou...81

6.1 Předepsané pojistné...82

6.2 Dynamika růstu ŽP...82

6.3 Pořadí pojišťoven...83

6.4 Postavení pojišťoven na trhu...84

6.5 Koncentrace trhu...86

6.6 Pojištěnost...87

6.7 Daňové zvýhodnění...88

Závěr...88

(10)

Seznam zdrojů...91 Seznam příloh...96

(11)

Seznam zkratek a symbolů

apod. a podobně

a.s. akciová společnost

atd. a tak dále

CEA Comité Européen des Assurances

č. číslo

ČAP Česká asociace pojišťoven

ČNB Česká národní banka

ČP Česká pojišťovna

ČSOBP ČSOB Pojišťovna

DNL pojištění doby nezbytného léčení DPFO daň z příjmů fyzických osob DPPO daň z příjmů právnických osob

GP Generali pojišŤovna

IŽP Investiční životní pojištění

Kč česká koruna

KOOP Kooperativa

ks kusy

KŽP Kapitálové životní pojištění

mld. miliardy

NBS Národná banka Slovenska NŽP neživotní pojištění

odst. odstavec

PČS Pojišťovna České spořitelny

písm. písmeno

PP pojistné plnění

Sb. sbírky zákonů

SLASPO Slovenská asociáce poisťoven

Sk. slovenská koruna

sml. smlouvy

SÚ pojištění pro případ smrti následkem úrazu

tis. tisíce

TNÚ pojištění pro případ trvalých následků úrazu TÚM technická úroková míra

tzn. tak znamená

ŽP životní pojištění

§ paragraf

% procenta

(12)

Seznam tabulek

Tabulka 1 Podmínky pro pojištění pro případ dožití...17

Tabulka 2 Porovnání některých druhů životního pojištění ...36

Tabulka 3 Platba za mimořádné pojistné...55

Tabulka 4 Mimořádné pojistné a částečný odkup...57

Tabulka 5 Vývoj předepsaného pojistného a procentuální podíly...62

Tabulka 6 Dynamika růstu životního pojištění...63

Tabulka 7 Vývoj obchodní produkce...64

Tabulka 8 Procentuální podíly pojišťoven (%)...65

Tabulka 9 Podíly pojišťoven TOP 5 ( v %)...66

Tabulka 10 Složení pojišťoven v TOP 5...66

Tabulka 11 Předepsané pojistné u jednotlivých druhů pojištění (v mld. Kč)...68

Tabulka 12 Procentuální podíl KŽP a IŽP na předepsaném pojistném ...68

Tabulka 13 Vývoj pojistného plnění v jednotlivých letech (v mld. Kč)...69

Tabulka 14 Vývoj pojistné plnění v letech 2000 – 2007 (v %)...70

Tabulka 15 Pojištěnost v letech 2000-2007...71

Tabulka 16 Pojištěnost v roce 2006...72

Tabulka 17 Vývoj počtu pojišťoven v letech 2000 - 2007...72

Tabulka 18 Vývoj počtu kmenových smluv v letech 2000 – 2007 (v tis. ks)...75

Tabulka 19 Vývoj průměrného pojistného na jednu pojistnou smlouvu (v Kč)...76

Tabulka 20 Vývoj průměrného pojistného plnění (v Kč)...76

Tabulka 21 Vývoj HHI v jednotlivých letech...77

Tabulka 22 Vývoj předepsaného pojistného a HDP (v mld. Kč)...79

Tabulka 23 Předepsané pojistné (v mld. Sk)...82

Tabulka 24 Dynamika růstu životního pojištění...82

Tabulka 25 Procentuální podíl pojišťoven ...84

Tabulka 26 Vývoj procentuálního podílu ČP Slovensko...85

Tabulka 27 Procentuální podíl TOP 5 v ČR a SR...86

Tabulka 28 Vývoj indexu HHI v ČR a SR...86

Tabulka 29 Pojištěnost v SR (v %)...87

Seznam obrázků Obrázek 1 Princip investičního životního pojištění………49

(13)

Úvod

V životě člověka může nastat nahodilá událost, která ovlivní nejen jeho život, ale i životy jeho blízkých. Dnes je možné se rozhodnout, jak se proti této nahodilé události chránit.

Buď bude financována z vlastních zdrojů, a nebo je možné využít životní pojištění.

Životní pojištění představuje finanční nástroj, pomocí kterého dochází k přenesení rizika na subjekt, který se na tuto činnost specializuje. V životním pojištění dochází ke dvěma rizikům - riziko smrti a riziko dožití .

Cílem diplomové práce je provést analýzu trhu životního pojištění v České republice v letech 2000 - 2007. Diplomová práce je rozdělena do šesti kapitol.

První kapitola se zabývá charakteristikou životního pojištění. Podrobněji je rozebrán pojistný trh, jenž je součástí finančního trhu. Jsou zde uvedeny jednotlivé faktory, které mají vliv na pojistný trh.

Druhá kapitola je věnována jednotlivým druhům životního pojištění, které jsou nabízeny na trhu. Vysvětlena jsou jak tradiční pojištění, jako je svatební pojištění či pojištění pro případ smrti, ale i novější pojištění jako je univerzální životní pojištění.

Samostatná kapitola je věnována kapitálovému životnímu pojištění, které je označováno také jako smíšené životní pojištěni. Kapitálové životní pojištění představuje klasický produkt. Jsou zde uvedeny možné přístupy při výpočtu se vzorci. Také jsou zmíněny i možné modifikace pojištění. Vysvětlení pojmů technická úroková míra a limity skladeb finančního umístění.

Investičnímu životnímu pojištění je také věnována samostatná kapitola. Tento produkt patří mezi moderní produkty. Kapitola se zabývá jednak vlastnostmi pojištění, principem pojištění, vysvětlením nejdůležitějších pojmů, které souvisí s pojištěním. Samostatná subkapitola je věnována poplatkům, které představují u pojištění značné náklady.

(14)

V páté kapitole je provedena analýza ukazatelů pojistného trhu jako předepsané pojistné, pojištěnost, koncentrace trhu, pojistné plnění či dynamika růstu předepsaného pojistného.

Kromě analýzy ukazatelů je provedena analýza závislosti mezi předepsaným pojistným a některými makroekonomickými ukazateli (hrubý domácí produkt, míra inflace, míra nezaměstnanosti apod.).

Šestá kapitola je věnována srovnání situace na českém a slovenském pojistném trhu.

Pro srovnání jsou využity pouze některé ukazatele jako je předepsané pojistné, koncentrace trhu, procentuální podíl životního pojištění a neživotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném, dynamika růstu.

(15)

1 Charakteristika životního pojištění a pojistný trh

Počátky životního pojištění na území České republiky spadají do počátku 19. století, kdy zde působily „rakouské pojišťovny.“ V druhé polovině 19. století začaly vznikat české pojišťovny a životní pojištění se průběžně vyvíjelo.

Dnes už je životní pojištění klasický produkt, které nabízejí jednotlivé pojišťovny.

Existuje pestré množství produktů, které se upravují. Zároveň vznikají nové produkty, které se přizpůsobují potřebám společnosti a současnému životnímu stylu. Pojistné smlouvy mají většinou dlouhodobý charakter.

Životní pojištění bude mít i nadále důležité postavení v životě lidí. Jeho význam by mohl ještě vzrůst v souvislosti s připravovanou reformou důchodového systému.

1.1 Role životního pojištění v ekonomice

Životní pojištění je významné nejen pro osobu, která pojištění sjednala, ale i pro osoby blízké. Svoji povahou představuje i význam společenský a národohospodářský.

Uvažujeme-li o smíšeném pojištění, které se skládá ze složek rizikové a spořící (úsporné), můžeme mluvit o tom, že toto pojištění přináší tyto efekty:

 tlumení inflace,

 výhodné financování investic,

 doplněk státního důchodového pojištění,

 přínosy pro státní rozpočet. [4]

Tlumení inflace

Pojištění má většinou dlouhodobý charakter. Osoba, která platí pravidelně pojistné, odkládá svoji spotřebu, což představuje v podstatě protiinflační charakter.

(16)

Výhodné financování investic

Pojistné se skládá z rizikové a spořící složky. A právě spořící složka je kumulována do technických rezerv. Pojišťovna je spravuje a zabezpečuje jejich zhodnocení. Pojišťovny mají předepsány možnosti umisťování.

Doplněk státního důchodového pojištění

Některé produkty mohou vhodně doplňovat důchodový systém např. soukromé důchodové pojištění.

Přínosy pro státní rozpočet

Rozvoj produktů přináší daňové efekty pro státní rozpočet. Zjednodušeně lze říci:

 o zdanění zisku pojišťoven (sazba DPPO pro rok 2009 je 20%)

 o zdanění některých druhů pojistného plnění tzn. rozdílu mezi výší pojistného plnění a zaplaceným pojistným (srážková daň).

1.2 Základní ustanovení pro životní pojištění

Základní ustanovení pro životní pojištění je obsaženo v zákoně č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě v § 54.

Z ustanovení vyplývá, že životní pojištění lze sjednat pouze pro fyzickou osobu pro případ smrti, dožití se určitého věku, nebo dne, který je stanovený v pojistné smlouvě. Další možností je případ jiné skutečnosti, který se dotýká změny osobního postavení osoby.

Osobní postavení není v zákoně nijak specifikováno.

Životní pojištění může být pouze sjednáno pouze jako obnosové pojištění. Poslední ustanovení se týká dětí. Platí, že pojistník nemůže sjednat pojištění pro případ smrti dítěte, kterému ještě nebyly tři roky a stejně je ošetřena problematika potratu nebo narození mrtvého dítěte.

(17)

1.3 Výluky ze soukromého pojištění

Jednou z výluk, kterou se pojistitel chrání před pojistnými podvody, je výluka sebevraždy.

Výluka sebevraždy je ošetřena §56 v zákoně o pojistné smlouvě a vyplývá z ní, že pojistitel je povinen vyplatit pojistné plnění v případě sebevraždy pouze za určitých okolností. Pojištění muselo trvat nejméně dva roky nepřetržitě před dnem spáchání sebevraždy. Pojišťovny si mohou tento datum upravit v pojistných podmínkách.

Další výluky se vztahují k obecným výlukám jako je občanská válka, válečná událost, převraty, teroristický útok apod.

1.4 Daňové zvýhodnění pojistných produktů

Velký vliv na pojistný trh měl zákon č. 492/2000 Sb., kterým se měnil zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další zákony. Zákon č. 492/2000 Sb. vstoupil v platnost k dni 1.1.2001.

Od roku 2001 začala éra daňových úlev pojistného u životního pojištění placeného pojišťovně, tak i penzijního připojištění se státním příspěvkem. V oblasti životního pojištění se daňové úlevy týkaly produktů, které mají charakter „spoření na stáří“ a doplňují důchodový systém. Mezi tyto produkty patří:

 pojištění pro případ dožití,

 pojištění pro případ smrti nebo dožití,

 důchodové pojištění.

Vyjmenovaná pojištění se legislativně označují jako soukromé životní pojištění. Aby dané pojištění bylo daňově uznatelné, musí klient splňovat následující podmínky:

 pojistník je shodný s pojištěným,

 doba trvání pojištění je minimálně 5 let,

 doba trvání pojištění je minimálně do roka, ve kterém dosáhne pojištěný 60 let,

(18)

 sjednáno riziko pro případ smrti a dožití.

V roce 2004 došlo k doplnění podmínek u pojistných smluv, které mají pevně sjednanou pojistnou částku pro případ dožití. Byly stanoveny podmínky, které jsou uvedeny v tabulce 1. Podmínky pro zaměstnavatele zůstaly zachovány.

Tabulka 1 Podmínky pro pojištění pro případ dožití

Doba trvání smlouvy (v letech) Minimální pojistná částka (v Kč)

5 - 15 40 000

Nad 15 70 000

Zdroj:Zákon č.586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 586/1992 Sb., zvýhodňuje nejen fyzické osoby, ale i zaměstnance, za které platí pojistné zaměstnavatel, a vztahuje se také i na zaměstnavatele.

V praxi je umožňováno zaměstnavatelům, kteří přispívají zaměstnancům na soukromé životní pojištění, aby toto pojistné bylo považováno za výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Byl stanoven limit do výše 8 000 Kč za jednoho zaměstnance. Pokud zaměstnavatel přispíval více, než je stanovený limit, pak příspěvek nad limit nelze již zařadit mezi výdaje daňově uznatelné.

Změny v daňové legislativě se také týkaly fyzických osob a zaměstnanců, ti měli stanoven limit ve výši 12 000 Kč. Pokud zaměstnanec měl sjednané soukromé životní pojištění, tak mohl si odečíst od základu daně pojistné ve výši 12 000 Kč.

V roce 2008 došlo k úpravě daňových úlev. Zaměstnavatel má stále přesně stanoven limit ve výši 24 000 Kč. Tato částka je maximální limit, který si může zaměstnavatel odpočítat jako daňově uznatelné náklady. Záleží na něm, jak se rozhodne, zda celou částkou přispěje na penzijní připojištění či na soukromé životní pojištění nebo zvolí nějaký poměr.

Aby si tyto výdaje ve stanovené výši mohl uplatnit do daňových nákladů, musí uplatnit

§ 24 odst. 2. písm. j) bod 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů . V tomto paragrafu

(19)

se píše, že zaměstnavatel musí daňovou uznatelnost zakotvit do kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní či jiné smlouvy.

1.5 Zdanění životního pojištění

Některá pojistná plnění jsou podle § 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů osvobozena od daně z příjmů fyzických osob. Osvobození od daní se týká plnění v případě smrti pojištěného, plnění v případě úrazového pojištění, resp. připojištění.

Pojistná plnění, která nejsou osvobozena od daně z příjmů fyzických osob, jsou tato:

 plnění pro případ dožití z pojištění pro případ dožití,

 plnění pro případ dožití z pojištění pro případ smrti nebo dožití,

 plnění pro případ dožití z důchodového pojištění,

 jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.

Plnění ze soukromého životního pojištění (snížené o zaplacené pojistné) je zdaněno srážkovou daní ve výši 15%, týká se i jednorázového vypořádání.

Také příjmy, které vznikly fyzické osobě při zániku soukromého životního pojištění ve formě odbytného, jsou zdaněny zvláštní sazbou daně ve výši 15%. Odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2001 a dále o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Tyto příjmy jsou pak zdaněny 15 %1

1 Zákon .č. 586/1992 Sb., § 36,odst. 1 písm. n

(20)

1.6 Zánik pojištění

V zákoně č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě jsou přesně stanoveny podmínky pro zánik pojištění.

Existuje několik možností, jak pojistná smlouva zaniká.

 uplynutí doby,

 nezaplacení pojistného,

 dohoda,

 odstoupení od smlouvy.

Uplynutím doby

Pojištění zaniká uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno.

Nezaplacení pojistného

Pojištění zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc. Pojistitel musí upozornit na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Lhůtu lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.[16]

Dohoda

Pojistitel a pojistník se dohodnou na ukončení pojistné smlouvy. Dohoda musí obsahovat přesné určení okamžiku zániku soukromého pojištění a musí být dohodnutý způsob vzájemného vyrovnání závazků. [16]

Odstoupení od smlouvy

Pokud pojistník nebo pojištěný uvede při sjednávání pojistné smlouvy úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně písemné dotazy pojistitele, které se vztahují

(21)

ke sjednávanému soukromému pojištění, má pojistitel právo od pojistné smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. Pojistitel může právo uplatnit do 2 měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne. To platí i v případě změny pojistné smlouvy. [16]

1.7 Finanční a pojistný trh 1.7.1 Finanční trh

Finanční trh lze vymezit jako systém setkávání a střetávání nabídky dočasně nebo trvale volných peněžních fondů a poptávky po nich. [8]

Mezi nejdůležitější funkce finančního trhu patří:

 akumulační - jedná se o shromažďování volných peněžních prostředků,

 alokační - spočívá v tom, že se zde umísťují finanční prostředky,

 přerozdělovací - přerozdělování finančních prostředků mezi deficitními a přebytkovými subjekty,

 selekční - finanční prostředky jsou automaticky přerozdělovány subjektům, které je dokáží nejefektivněji využít [4]

Finanční trh se skládá z dílčích trhů:

 peněžní trh

 kapitálový trh

 devizový trh

 komoditní trh

 pojistný trh [4]

Každý trh je specifický. Trhy se mohou dále členit. Každý trh využívá jiné nástroje, pomocí kterých se sjednávají obchody.

(22)

1.7.2 Pojistný trh

Pojistný trh je jeden ze segmentů finančního trhu, a proto funguje na podobném principu jako finanční trh. Dochází zde ke akumulování a rozdělování peněžních prostředků.

Pojistný trh je, ale zvláštním trhem. Platí zde sice všechna pravidla finančního trhu, ale odlišnost spočívá v tom, že většina služeb, které se zde uskuteční, nastanou v delším časovém horizontu, nebo nenastanou vůbec. Volné prostředky se nekumulují ve fondech, ale v rezervách. Rezervy se vytvářejí pro úhrady náhodných potřeb, a proto nejde jednoznačně dopředu určit, zda se využijí na spotřebu či akumulaci. Pro rezervy platí, že pro jejich čerpání musí být splněny podmínky, které jsou uvedeny v zákoně, vyhlášce, pojistných podmínkách apod. [4]

Pojistný trh členíme z více hledisek. Mezi nejdůležitější hledisko patří hledisko podle předmětu činnosti pojistitele.

Podle předmětu činnosti pojistitele se pojistný trh člení na dva segmenty:

 nabídka a poptávka po pojištění a zajištění, tzv. věcný pojistný trh,

 investování dočasně volných peněžních prostředků pojistitele, tzv. investiční pojistný trh.

Další hlediska, podle kterých lze členit trh jsou:

 pojistné riziko,

 předmět pojištění,

 produkty apod.

Na pojistném trhu se setkává poptávka a nabídka po pojistné ochraně. Předmětem je pojištění a zajištění. Stranu poptávky představují osoby, které vstupují na pojistný trh, aby se ochránili proti nepříznivých jevům, které mohou nastat v jejich životě. Stranu nabídky představují jednotlivé druhy pojištění, které jsou nabízeny pojišťovnami. [4]

(23)

1.7.2.1 Faktory ovlivňující pojistný trh

Faktory, které ovlivňují pojistný trh lze rozdělit na vnější a vnitřní. Vnější faktory ovlivňují trh zvenčí a jedná se hlavně o ekonomické faktory, které mají vliv i na ekonomiku země. Mezi nejdůležitější patří: [4]

 vývoj a objem hrubého domácího produktu,

 vývoj inflace,

 vývoj nezaměstnanosti,

 počet obyvatel,

 příjmy a výdaje domácností,

 stav na ostatních částí finančního trhu apod.

Vnitřní faktory představují změny, které jsou vyvolávány uvnitř trhu. Jedná se o tyto faktory:

 pojišťovací a zajišťovací činnost a další související činnost, které vykonávají pojišťovny či zajišťovny,

 zájem o pojištění,

 pochopení významu pojištění ze strany osob, které sjednávají pojištění, tedy pojistníka,

 regulace trhu ,

 zprostředkovatelská činnost,

 činnost ČAP atd. [4]

Existuje mnoho faktorů, které mají vliv na vývoj pojištění. Pro pochopení chování pojistného trhu je nutné brát v potaz všechny vyjmenované faktory.

(24)

2 Produkty životního pojištění

Na českém pojistném trhu existuje pestrá nabídka pojistných produktů. Záleží pouze na klientovi, pro který druh pojištění se rozhodne, a proti které pojistné události chce být chráněn. Pojišťovny nabízejí většinou tyto pojistné produkty:

 pojištění pro případ smrti,

 smíšené životní pojištění (kapitálové životní pojištění),

 investiční životní pojištění,

 univerzální životní pojištění,

 důchodové pojištění,

 rodinné pojištění, pojištění dětí a mládeže, stipendijní pojištění, svatební pojištění.

Kromě jednotlivých produktů jsou klientům nabízeny připojištění. Jednotlivá pojištění a připojištění budou následně charakterizována. Smíšené životní pojištění a investiční životní pojištění jsou rozebrány v samostatných kapitolách.

2.1 Pojištění pro případ smrti

Pojištění pro případ smrti je často v zahraničí označováno jako rizikové životní pojištění.

Pojistnou událostí se zde stává smrt pojištěného. Aby nastala pojistná událost, musí být smrt pojištěného prokázána na základě různých dokumentů - např. úmrtní list. [5]

Pokud dojde k prokázání pojistné události, tak je pojišťovna povinna vyplatit pojistné plnění obmyšlené osobě, která je uvedena v pojistné smlouvě. Pokud nebyla stanovena obmyšlená osoba, přechází pojistné plnění do dědického řízení. [5]

V praxi si lze sjednat dva druhy pojištění:

 dočasné pojištění pro případ smrti,

 trvalé pojištění pro případ smrti.

(25)

2.1.1 Dočasné pojištění pro případ smrti

Dočasné pojištění pro případ smrti je čistě rizikové. Pojistné plnění je vyplaceno pouze tehdy, pokud vznikla pojistná událost během pojistné doby. Pokud pojistná doba uplyne a pojistná událost nenastala, nevzniká žádný nárok na pojistné plnění. Hodnota pojistného je sice relativně nízká, ale vložené pojistné se zpět nevrátí, pokud nevznikne pojistná událost.

[7]

Pojištění se může sjednat ve dvou formách:

 počet let - např. 5, 10 apod.,

 do určitého věku - do 60 let apod.

Pojištění slouží ke krytí úvěrů, které znějí na vyšší částku (úvěr ze stavebního spoření či hypoteční úvěr). Pojištění požadují finanční instituce jako jistotu navrácení peněz.

Pojištění je nabízeno v různých variantách a klient se může rozhodnout, pro kterou variantu se rozhodne. Varianty se liší změnou pojistné částky.

 na fixní částku po celou dobu trvání,

 na klesající pojistnou částku,

 na lineárně klesající částku,

 na částku odpovídající zbývající části úvěru [7].

2.1.2 Trvalé pojištění pro případ smrti

Pojištění je často označováno jako doživotní pojištění. V tomto případě je vždy vyplacena pojistná částka, a proto pojišťovna musí tvořit rezervu, ze které je vyplacena pojistná částka při úmrtí pojištěného. Pojišťovna vyplatí vždy pojistnou částku, ale okamžik výplaty závisí na vzniku pojistné události. [7]

(26)

Obvykle se uzavírá na nižší pojistnou částku. Pojistná částka by měla pokrýt náklady spojené s vyřízením pohřbu. Pojištění lze využít i pro zabezpečení rodiny apod. Pojistné se může platit po celou dobu pojištění. Častější formou je platba po určitou dobu pojištění.

Po uplynutí doby platby pojištění dále trvá. [7]

2.1.3 Cena pojištění

Protože pojištění pro případ smrti kryje pouze riziko smrti, cena pojištění je poměrně nízká. Při výpočtu pojistného se vypočítává konstantní výše u běžně placeného pojistného.

V rámci pojištění rozlišujeme konstantní a přirozené pojistné. Konstantní pojistné neodráží skutečnou pravděpodobnost úmrtí, protože pravděpodobnost úmrtí se mění během života. Roste s přibývajícím věkem. Přirozené pojistné v sobě zahrnuje skutečnou pravděpodobnost úmrti. Konstantní pojistné je na začátku pojistné doby vyšší než přirozené pojistné, proto se z přebytku pojistného tvoří rezerva, která se v druhé části pojistné doby využívá. Pojistitel začne čerpat rezervu v okamžiku, kdy konstantní pojistné je nižší než přirozené pojistné. Při jednorázové úhradě pojistného tento problém odpadá.

[5]

2.2 Pojištění pro případ dožití

Jedinou pojistnou událostí, která může nastat, je dožití se pojištěného konce pojistné doby.

Pojištění lze chápat jako formu spoření, protože u pojištění je garantována technická úroková míra. V porovnání s ostatními finančními produkty jsou náklady na pojištění velké a nelze zde mluvit o flexibilitě.

Nevýhodou pojištění je ta možnost, že pojistná událost vůbec nenastane a tím následně nedojde k výplatě pojistného plnění. Této možnosti lze předejít připojištěním výhrady vrácení pojistného v případě smrti pojištěného.

(27)

2.3 Vkladové pojištění

Vkladové pojištění je modifikací pojištění pro případ dožití. Na začátku pojistné doby se vloží návratný jednorázový vklad, který se zhodnocuje ve výši technické úrokové míry.

Klient se může rozhodnout pro dvě varianty pojištění.

První variantou pojištění je možnost připojistit si různá rizika (smrt, onemocnění závažných nemocí či úraz). Pojistné spojené s riziky je hrazeno z výnosů.

Druhá varianta pojištění spočívá v ponechání pojištění bez připojištění dalších rizik.

Pojistitel vytváří ze zaplaceného pojistného rezervu pro případ dožití, která je pak vyplacena na konci pojistné doby. Konstrukčně je tato varianta shodná s pojištěním pro případ dožití, které je jednorázově uhrazeno. [5]

2.4 Důchodové pojištění

Soukromé důchodové pojištění, které je nabízeno komerčními pojišťovnami, lze označit jako pojištění pro případ opakovaného dožití. Pojistné plnění je ve formě výplaty důchodu a pojistná událost nastává tehdy, pokud se pojištěný dožije dalšího termínu výplaty důchodu. Důchodové pojištění je typickým odvětvím životního pojištění, které se velmi podobá smíšenému životnímu pojištění. Nedochází zde k jednorázové výplatě pojistného plnění, ale jsou vypláceny pravidelné důchody při dožití sjednaného roku. Lze využít i kapitálovou opci, kdy místo pravidelně se opakující platby je vyplacena jednorázová výplata. [7]

2.4.1 Členění důchodového pojištění

Konstrukce důchodového pojištění se liší podle různých faktorů. [7]

Podle délky výplaty důchodu

 doživotní - důchod je vyplacen po splnění podmínek až do smrti pojištěného,

(28)

 dočasný - důchod je vyplacen po sjednanou dobu, po uplynutí doby nárok zaniká.

Podle počátku výplaty důchodu

 ihned splatný důchod -pojistné je zaplaceno jednorázově, z něho se pak platí důchod,

 odložený důchod - buď je pojistné zaplaceno jednorázově nebo je běžně placené, které se platí během doby odkladu. Po uplynutí doby odkladu náleží pojištěnému důchod.

Podle frekvence výplaty

 ročně vyplácené,

 področně vyplácené.

Pojištěný se může rozhodnout, jakou frekvenci výplaty bude chtít. Může být zvolena roční, pololetní, čtvrtletní či měsíční. Nejčastěji se volí měsíční výplata důchodu.

Podle okamžiku výplaty

 předlhůtně,

 polhůtně.

2.4.2 Druhy důchodů

V důchodovém pojištění, které je nabízeno pojišťovnami, se rozeznává několik druhů důchodů.

Pojišťovny většinou nabízejí tyto důchody:

 základní doživotní důchod,

 dočasný důchod v případě plné invalidity,

 důchod pro pozůstalé (pozůstalostní důchod),

 připojištění, např. pojištění invalidity.[7]

(29)

2.4.2.1 Základní doživotní důchod

Základní doživotní důchod je velmi podobný starobnímu důchodu, který je financován ze státního rozpočtu. Výplata důchodu je vázána na dosažení věku pojištěného. Před výplatou se může klient rozhodnout i pro zkrácenou dobu výplaty důchodu. Pokud se klient rozhodne pro zkrácenou dobu výplaty, potom jsou dávky vyšší. Další modifikací důchodového pojištění je možnost jednorázové výplaty místo důchodů. Lze i požádat o odklad výplaty důchodu, pokud klient ještě nepotřebuje peníze. [7]

2.4.2.2 Dočasný důchod

Důchod je přiznán v případě plné invalidity pojištěného. Důchod je vyplácen po dobu trvání plné invalidity a končí, pokud skončí úplná invalidita, nebo pokud byly splněny podmínky pro přiznání základního důchodu. [7]

2.4.2.3 Důchod pro pozůstalé

Jak již z názvu vyplývá, tento důchod je sjednáván za účelem budoucího zabezpečení příjmů pozůstalých, pokud pojištěný zemře. Důchod pro pozůstalé představuje doplňkový důchod a závisí pouze na klientovi, zda sjedná tento důchod. Dobu výplaty důchodu mají jednotlivé pojišťovny různě ošetřeny. A výše důchodu je závislá i na době, kdy došlo k úmrtí pojištěného.

Pro pozůstalé existuje možnost, aby místo pobírání pravidelného důchodu vybrali vložené peníze jednorázově. [7]

2.5 Univerzální životní pojištění

Vývoj univerzálního životního pojištění je spojen s Jižní Afrikou, Velkou Británií, Holandskem a Spojenými státy americkými. Pojištění se v těchto zemích brzo osvědčilo a nabídka pojištění se rozšířila do celého světa. [5]

(30)

Univerzální životní pojištění vychází z kapitálového životního pojištění, ale je více flexibilní. Flexibilita pojištění spočívá v tom, že existuje možnost proměnlivé výše pojistného. (výše pojistného není přesně daná, existence mimořádného pojistného). Klient na základě své životní situace se rozhoduje, jak bude pojistné rozděleno mezi spořící a rizikovou složkou. Flexibilita umožňuje přizpůsobit pojištění aktuálním požadavkům klienta. Během pojistné doby se může měnit výše pojistné částky bez změny pojistného.

[5]

Podstatnou odlišností od kapitálového životního pojištění je konstrukce. Nedochází k tvorbě pojistně technické rezervy, která je anticipovatelná pojistně matematickými vztahy, vytváří se kapitálová hodnota. [5]

Netto pojistné je opět rozděleno na složku rizikovou a spořící. Z rizikové složky se hradí pojistné vyplývající ze sjednaných rizik. Druhá část netto pojistného je spořena v kapitálové hodnotě. [5]

Stejně jako u kapitálového životního pojištění, tak u univerzálního životního pojištění je zajištěna garance minimálního zhodnocení ve výši technické úrokové míry. [5]

Kapitálová hodnota je účet pojištěného, který lze využít pro různé účely. Klient se může rozhodnout, že z kapitálové hodnoty bude krýt zvýšenou pojistnou ochranu, pokud je běžné pojistné nedostatečné. Lze z něho i platit pojistné, pokud pojistník zažádá pojišťovnu o dočasné neplacení pojištění. Tento případ je však extrémní. Doba neplacení pojistného může být tak dlouhá, dokud kapitálová hodnota je dostačující. Kvůli zmenšení rizika požaduje pojišťovna:

 zaplacení několika počátečních plateb pojistného,

 minimální hodnotu běžného pojistného, než bude moci klient využívat flexibilitu pojištění. [5]

Další možností, které univerzální životní pojištění nabízí, jsou mimořádné vklady pojistného, výběry nebo i možnost půjčky kapitálové hodnoty. [5]

(31)

Další odlišností je možnost zahrnout do konstrukce pravidelné změny úmrtnostních tabulek nebo využití úrokových měr místo technické úrokové míry u kapitálové hodnoty.

[5]

2.5.1 Výplata pojistného plnění

V případě úmrti pojištěného je vyplacena sjednaná pojistná částka nebo aktuální kapitálová hodnota nebo obojí.

V případě dožití se výplata pojistného komplikovanější. Jelikož lze v průběhu pojistné doby čerpat finanční prostředky z kapitálové hodnoty, nelze sjednat pojistnou částku na počátku pojištění. Proto se při výplatě pojistného plnění vyplácí kapitálová hodnota.

Pokud klient nebude využívat flexibilitu pojištění a pojistné bude hradit v konstantní výši, potom by bylo možné na počátku vypočítat výši kapitálové hodnoty na konci pojistné doby. [5]

2.6 Rodinné pojištění, pojištění dětí a mládeže, stipendijní pojištění, svatební pojištění

Pod názvy těchto pojištění se skrývají produkty životního pojištění, které slouží k zabezpečení rodiny a především pro pojištění dětí a mládeže.

Děti jsou většinou zapsány v pojistné smlouvě jako pojištěné osoby. Dále je ustanoveno, že děti mají nárok na určité pojistné plnění. V případě úmrtí pojištěného rodiče, dochází většinou ke zproštění od placení pojistného.

2.6.1 Termínové pojištění

Termínové pojištění je označováno jako pojištění s pevným termínem výplaty. Specifikum pojištění spočívá v tom, že pojistné plnění je vyplaceno ve sjednaný termín, bez ohledu na

(32)

to, zda pojištěný žije nebo ne. Pokud pojištěný během pojistné doby zemře, dochází ke zproštění placení pojistného. Pojištěným je většinou rodič a důvodem pro sjednání pojištění je finanční zabezpečení.[10]

2.6.2 Svatební pojištění

Svatební pojištění je také označováno jako pojištění věna. Jedná se o upravené termínové pojištění. Při sjednání pojištění se pojišťuje dítě. Pojistné plnění se vyplácí k termínu svatby dítěte, z tohoto důvodu je také označováno jako svatební. Uzavření sňatku ale nemusí být podmínkou k výplatě pojistného plnění. Výplata je většinou vázána na dosažení určitého věku (často při dosažení 18 let).

2.7 Pojištění více životů a skupinové pojištění

Specifickými pojištěními jsou pojištění více životů a skupinové pojištění. Pojistná smlouva se váže na více osob.

2.7.1 Skupinové pojištění

Skupinové pojištění, je pojištění, které nabízí pojistnou ochranu skupině osob na základě jedné pojistné smlouvy. Mezi podstatné rysy pojištění patří:

 původní příčinou pro vytvoření skupiny nebylo pojištění,

 rozsah skupiny je větší.

Mezi největší výhody pojištění oproti individuálnímu pojištění patří:

 nižší cena, která je způsobena nižšími náklady pojistitele,

 větší zisk pro pojistitele, protože objem produkce je velký,

 snižuje se administrativa, tedy náklady spojené s vedením smlouvy, inkasní náklady,

(33)

 jednodušší underwriting,

 pojištěná skupina osob není homogenní skupinou, a proto pojistiteli nevzniká obava rizika antiselekce.2

Mezi nejčastější typy pojištění, která jsou nabízena jako skupinové pojištění, jsou:

 skupinové důchodové pojištění nebo penzijní připojištění,

 skupinové pojištění úrazu,

 skupinové pojištění invalidity,

 skupinové zdravotní pojištění,

 skupinové pojištění pro případ smrti.

Pojistná částka je většinou u všech pojištěných stejná. Skupinové životní pojištění je sice životní pojištění, ale při výpočtu pojistného se vychází z metod neživotního pojištění.

Při kalkulaci se využívá přirozené pojistné. Přirozené pojistné představuje pojistné, které je zaplaceno na jeden rok, a které je během roku spotřebováno. [1]

2.7.2 Pojištění více životů

U pojištění více životů je výplata pojistného plnění závislá na více osob. Pod více osobami se rozumí manželé, rodiče a děti, členové správní rady apod.

Při konstrukci by měly být využívány skupinové úmrtností tabulky. Jelikož vytvoření skupinových úmrtnostních tabulek je velmi obtížné, využívá se přístupu aproximace typu:

y x

xy l l

l ≈ ⋅

(vzorec 1) kde l označuje počet dvojic, které se dožily věku x a y, xy l počet dožívajících se věku x,x

l počet dožívajících se věku y. [1]y

2 CIPRA, T. Pojistná matematika – teorie a praxe, str 224 -225

(34)

2.8 Připojištění

Pomocí připojištění se rozšiřuje základní pojištění o další možná pojištění. Připojištění je možné sjednat u kapitálových životních pojištění a důchodových pojištění.

2.8.1 Úrazové pojištění

Pojistnou událostí u pojištění je úraz, a proto je důležité definovat, co je to vlastně úraz.

Definice úrazu je rozdílná u pojišťoven. Pro názornost je uvedena definice z pojistných podmínek České pojišťovny.

Úrazem se rozumí očekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly nezávisle na vůli pojištěného, ke kterému došlo během trvání pojištění a kterým bylo pojištěnému způsobeno poškození zdraví nebo smrt.3

Stejně jako u životního pojištění existují zde výluky z pojistného plnění. Vyloučena je např. sebevražda po určitou dobu.

Úrazové připojištění obsahuje v nabídce obvykle následující pojištění:

 pojištění pro případ smrti následkem úrazu,

 pojištění pro případ trvalých následků úrazu,

 denní odškodné / pojištění doby nezbytného léčení.

Pojištění pro případ smrti následkem úrazu (zkratka SÚ)

Důvodem pro sjednání pojištění je zájem o zvýšenou pojistnou ochranu rodiny. Pojistná částka se vyplatí pokud smrt vznikla v důsledku úrazu.

(35)

Pojištění pro případ trvalých následků úrazu (zkratka TNÚ)

Pojistné plnění je vypláceno tehdy, pokud pojištěnému vzniknou trvalé následky.

Pojišťovny při stanovení plnění využívají oceňovací tabulky. Na základě oceňovacích tabulek je pak stanoveno odpovídající procento pojistného plnění.

Pojištění doby nezbytného léčení (zkratka DNL)

Pojistné plnění je vypláceno, pokud po úrazu vzniknou následky, které vyžadují léčení.

Pojistné plnění představuje procento z pojistné částky. Procento se stanovuje stejně jako u trvalých následků úrazu pomocí oceňovacích tabulek.

Některé pojišťovny preferují výplatu denního odškodného za každý den pracovní neschopnosti v důsledku úrazu nebo za každý den pobytu v nemocnici v důsledku úrazu.

Většinou v pojistných podmínkách je stanovena čekací doba. Nárok na pojistné plnění náleží pojištěnému až po její uplynutí.

2.8.2 Pojištění závažných nemocí

Pojištění se označuje zkratkou DD z anglického názvu Dread Disease Insurance. Jedná se nové pojištění, které reaguje na životní potřeby osob. Reaguje na rostoucí riziko některých chorob v životě člověka.

Pojišťovna vyplatí pojistné plnění, pokud je potvrzena diagnóza choroby, která je uvedena v seznamu. Nejčastěji jsou v seznamu uvedeny následující choroby:

 (vážný) infarkt myokardu,

 náhlá cévní mozková příhoda (mozková mrtvice),

 rakovina,

(36)

 totální selhání ledvin,

 roztroušená skleróza, AIDS, vážná operace (transplantace životně důležitých orgánů, by-pass), ochrnutí, rozsáhlá spáleniště. [1]

Pojišťovna využívá ochranná opatření - doba přežití či čekací doba. Doba přežití je doba, která je stanovena od zjištění závažné choroby (dva týdny až tři měsíce). Pokud pojištěný tuto doby přežije, má nárok na plnění.Čekací dobou je označována doba od vzniku pojištění, během které není pojištěný kryt pojistnou smlouvou.

Formy pojištění

Pojistné plnění buď vychází ze základního pojištění, při výplatě základního pojištění je pak vypláceno pojistné plnění snížené o již vyplacené plnění při pojištění závažných nemocí. Plnění z pojištění závažných chorob může být buď celá pojistná částka sjednaná u základního pojištění, nebo odpovídající procento. Druhou formou pojištění je, že pojistné plnění je nezávislé na plnění ze základního pojištění. [1]

2.8.3 Připojištění invalidity

Připojištění invalidity může existovat jako připojištění za zvláštní pojistné nebo je již zahrnuto v základní nabídce některých produktů kapitálových a důchodových pojištění.

Invalidita se prokazuje potvrzením od lékaře.

Většinou při přiznání invalidity dochází ke zproštění placení od pojistného, ale pojistná smlouva je stále v platnosti. Rozdílné plnění je u pojištění, kde dochází ke spoření částky.

V tomto případě platí pojišťovna pojistné za klienta. V případě důchodového pojištění, pojišťovna platí pojistné a zároveň je přiznán dočasný invalidní důchod.

2.8.4 Pojištění dlouhodobé péče

Pojištění slouží v případě, že vznikne pojištěnému neschopnost, bezmocnost, která

(37)

Podstatou plnění jsou náklady, které jsou spojené s životem, náklady spojené s pobytem v léčebnách či sanatoriích. Výplatou buď jednorázové dávky nebo doživotní důchod.

Produkty v oblasti životního pojištění se stále vyvíjejí a přizpůsobují se požadavkům pojištěných. Na druhé straně pojišťovna se musí chránit před možnými riziky.

2.9 Shrnutí

V tabulce 2 jsou znázorněny základní druhy pojistných produktů, které jsou nabízeny pojišťovnami. U každého pojištění jsou uvedeny základní vlastnosti pojištění.

Všechny pojištění kromě důchodového pojištění kryjí riziko smrti. Pouze u investičního životního pojištění není garance zhodnocení. Kapitálové životní pojištění a univerzální životní pojištění jsou si velmi podobné, ale u univerzálního životního pojištění existuje flexibilita, která umožňuje přizpůsobovat pojištění potřebám životní situace. Většina životních pojištění jsou rezervotvorná pojištění a vytváří se rezerva nebo kapitálová hodnota (u univerzálního životního pojištění).

Tabulka 2 Porovnání některých druhů životního pojištění

Vlastnosti

Druh pojištění osob Rizikové

životní a úrazové

Kapitálo životní

Univerzální (flexibilní) životní

Investiční životní

Důchodo

Krytí rizika

(smrti)    

Tvorba kapitálové hodnoty, technické rezervy

   

Aktivní

ovlivňování výnosu

Garantované

zhodnocení   

Flexibilita  

Daňová znatelnost    

Zdroj:[31]

(38)

3 Kapitálové životní pojištění

Kapitálové životní pojištění je také označováno jako smíšené pojištění či pojištění pro případ smrti nebo dožití.4 Jedná se starý pojistný produkt, který stále hraje důležitou roli při ochraně pojistného rizika. Jeho předností je univerzalita pojištění. Jedná se o produkt, který má v sobě zakomponovány základní pojistná rizika, tzn. riziko dožití a riziko smrti.

Pojištění je důležité z více hledisek. V případě smrti pojištěného se jedná o zabezpečení pozůstalých. V případě dožití se jedná o „spoření“, které se pak vyplatí pojištěné osobě.

Při uzavírání pojistné smlouvy je stanovena pojistná částka, která bude vyplacena, pokud vznikne pojistná událost. Pojistná událost vždy nastane, ale neví se, kdy a jaká. Jedná se buď o dožití nebo smrt.

3.1 Princip pojištění

Klient se může rozhodnout, jakou formou bude pojistné platit - jednorázově nebo běžně placené. Při uzavření pojištění je sjednána pojistná částka a na základě sjednané pojistné částky a dalších faktorů (riziko smrti, věk pojistného, pojistná doba atd.) je stanovena výše pojistného. Klient si stanovuje velikost pojistné částky na obě rizika. Pojistná částka může být stejně vysoká, ale jsou i různé modifikace, kdy se pojistná částka liší, tento rozdíl se také projeví při výpočtu pojistného.

Kapitálové životní pojištění se řadí mezi pojištění rezervotvorná. Rezervotvorné pojištění je pojištění, které se uzavírá na delší pojistnou dobu. U pojištění je jisté, že po skončení vznikne klientovi nárok na výplatu. Během pojistné doby se z přijatého pojistného tvoří technická rezerva, která slouží k pokrytí budoucích závazků. Technická rezerva se postupně zvyšuje až do výše sjednané pojistné částky.

4Mezi kapitálová životní pojištění patří ještě pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ smrti, dočasné

(39)

Předepsané pojistné je rozděleno na dvě složky: rezervotvornou a rizikovou. Riziková složka je část pojistného, ze kterého se kryje riziko smrti a připojištění, pokud byla nějaká sjednána. Tato složka se nezhodnocuje a inkasuje ji pojišťovna. V této částce jsou také obsaženy poplatky z pojištění.

Druhou část pojistného tvoří rezervotvorná složka. Pojišťovna z ní vytváří rezervu, která se zhodnocuje a na konci pojistné doby je z ní vyplacena pojistná částka pro případ dožití.

Rezerva se zhodnocuje na základě garantované technické úrokové míry.

3.2 Technická úroková míra

Technická úroková míra (TÚM) je úroková míra, která se používá při výpočtech v životním pojištění. Výše TÚM představuje garantované zhodnocení pojistného, které vyplývá z uzavřené pojistné smlouvy.

Maximální výše technické úrokové míry se stanoví v rozsahu maximálně 60%

průměrného výnosu z dluhopisů vydaných Českou republikou, s dobou splatnosti alespoň 5 let, vydaných během posledních dvanácti měsíců bezprostředně předcházejících šesti kalendářním měsícům přede dnem, od něhož má nově stanovená technická úroková míra vstoupit v platnost. Průměrný výnos se vypočítá jako vážený aritmetický průměr výnosů dlouhodobých státních dluhopisů uveřejněných Českou národní bankou formou oznámení o aukci státních dluhopisů.5

V roce 2009 je maximální TÚM ve výši 2,4%. Změnu maximální TÚM provádí Ministerstvo financí tehdy, pokud se průměrný výnos odlišuje nejméně o 0,5 procentního bodu od platné maximální TÚM.

Maximální technická úroková míra nebyla do roku 2002 pevně stanovena. V dubnu 2002 nabyla platnosti vyhláška Ministerstva financí, v níž byla stanovena maximální TÚM ve výši 4%. Nezměněná hodnota vydržela téměř dva roky. V lednu 2004 došlo snížení na hodnotu 2,4%.

5 Vyhláška č. 303/2004 Sb. v §3 ods.1.

(40)

Pojišťovna, která investuje rezervotvornou část pojistného od klienta, má omezené možnosti skladby finančního umístění, které jsou stanoveny ve vyhlášce 303/2004 Sb.

Limity skladby finančního umístění jsou uvedeny v příloze B. Cílem stanovení limitů skladby finančního umístění je ochrana vložených prostředků pojištěného, a aby byla pojišťovna schopna dostát svým závazkům, které vyplývají z pojistných smluv.

Všeobecně pro pojišťovnu platí, že má investovat do málo rizikových aktiv.

3.3 Výpočet pojistného 3.3.1 Princip ekvivalence

Princip ekvivalence vychází z předpokladu, že očekávaná současná hodnota pojistného se rovná očekávané současné hodnotě pojistného plnění. Současnou hodnotou pojistného představuje buď jednorázově zaplacené pojistné na začátku pojištění, nebo suma současné hodnoty běžného pojistného za celou dobu placení pojistného. [1]

Pojišťovna musí při kalkulaci pojistného zohlednit dvě hlediska

 časové rozložení příjmů a výdajů,

 náhodný charakter finančních toků.

Časové rozložení příjmů a výdajů

Časové rozložení záleží na době trvání pojistné smlouvy, která má většinou dlouhodobější charakter. Pro vyjádření se většinou používají metody z finanční matematiky - diskontování, úročení.

Diskontování je založené na principu, kdy se všechny budoucí očekávané finanční toky, přepočítávají na současnou hodnotu pojistného. Pro diskontování se používá diskontní faktor (odúročitel).

1 , 1 v i

= +

(41)

(vzorec 2 )

kde v je odúročitel, i je úroková míra.

Úročení je opačný princip, kdy se finanční toky, přepočítávají na konečnou hodnotu.

Pro úrokování se používá úročitel

) 1 ( i u = + ,

(vzorec 3)

kde, i představuje stanovenou úrokovou míru, u je úročitel.

Pokud diskontuje určitou částku o n roků, vzorec je pak následující vn

S⋅ ,

(vzorec 4) kde, S je částka, n je počet let, v je odúročitel.[1]

Náhodný charakter finančních toků

Finanční toky v pojišťovně představuje pojistné a pojistné plnění. Oba finanční toky mají náhodný charakter a pojišťovna musí při výpočtu zohlednit charakter výpočtu.

V případě pojistného, pojišťovna neumí přesně stanovit, jaká bude skutečná celková hodnota pojistného, které získá od pojistníka u běžně placeného pojistného, a proto se vychází ze středních hodnot náhodných veličin. Tento problém se neprojeví u jednorázově placeného pojistného.

V případě pojistného plnění pojišťovna zná výši pojistného plnění, ale nezná přesné datum, kdy k němu dojde. [1]

(42)

3.3.2 Přístupy výpočtu

Existuje více přístupů, pomocí kterých lze vypočítat počáteční hodnotu pojištění.

Jednotlivé přístupy se liší výpočtem a použitím veličin.

První přístup je založen na základě komutačních čísel. Výhodou přístupu pomocí komutačních čísel je, že pravděpodobnosti jsou nahrazeny diskontovanými počty zemřelých a dožívajících. Diskontované počty jsou jen fiktivní počty, které vycházejí z kořenu úmrtnostní tabulky. Přístup pomocí komutačních čísel je velmi používán. [1]

U komutačních čísel rozlišujeme 3 řády:

· nultý: Dx ,C x,

· první: Nx, Mx,

· druhý: Sx, Rx.

kde Dx je diskontovaný počet dožívajících se věku x, C x je diskontovaný počet zemřelých ve věku x, Nx je kumulovaný počet Dx ve věku x, Mx je kumulovaný počtu Cx ve věku x, Rx je kumulovaný počet Mx ve věku x, Sx je kumulovaný počet Nx ve věku x.

Komutační čísla druhého řádu se využívají u pojištění s rostoucí nebo klesající pojistnou částkou.

Vzorec pro výpočet pojistného u kapitálového životního pojištění pomocí komutačních čísel má pak podobu

]

x

n x n x x

xn D

D M

A = M+ + +

(vzorec 5) kde, A je označení pro jednotkovou počáteční hodnotu, Dxn] x je diskontovaný počet dožívajících se věku x, Dx+n je diskontovaný počet dožívajících se věku x+n, Mx je kumulovaný počet Dx ve věku x a Mx+n je kumulovaný počet Dx+n věku x+n. [1]

(43)

Příklad:

Muž ve věku 20 let se rozhodne uzavřít smíšené životní pojištění na 40 let. Pojistná částka je ve výši 1mil. Kč. Jaká je výše jednorázového netto pojistného? Tabulka komutačních čísel je přiložena v příloze D.

Řešení:

] 0,40357909

95 , 61646

78 , 20402 07

, 13401 71

, 17877

20 60 60 20 40

,

20 = − + = − + =

D D M A M

Jednotkové netto pojistné je ve výši 0,4036. Pojistné pro pojistnou částku 1 mil. Kč. je pak ve výši:

0,40357909 * 1 000 000 = 403 579 Kč.

Druhým přístupem je přístup pomocí střední hodnoty náhodné veličiny. Výpočet je založen na principu, že počáteční hodnotu pojistného představuje střední hodnota správně zvolené náhodné veličiny Z. Výpočet je velmi numericky náročný, a proto se v minulosti dříve tolik nevyužíval. S rozvojem výpočetní techniky byla odstraněna náročnost výpočtu a začíná se více využívat. [1]

Pomocí přístupu lze vypočítat některé charakteristiky produktů, které jsou důležité pro pojištění . Jedná se například o riziko pojištění.

Riziko pojištění se všeobecně vypočítává jako směrodatná odchylka. V případě kapitálového životního pojištění je pak riziko pojištění vyjádřeno ve vzorci 5.

]

( )

]

{

2 2

}

)

(Z = AxnAxn σ

(vzorec 6) kde σ(Z) je směrodatná odchylka, A je označení pro jednotkovou počáteční hodnotu xn]

]

Axn

2 je označení pro jednotkovou počáteční hodnotu (při výpočtu využit diskontní faktor v2) [1]

(44)

3.3.3 Vzorec pro výpočet brutto pojistného u kapitálového životního pojištění

V předcházející části byly uvedeny přístupy, pomocí kterých lze vypočítat výši pojistného.

Vzorec pro výpočet pojistného se liší podle způsobu platby pojistného. V brutto pojistném jsou již započítané správní náklady na vedení pojištění. Obecný vzorec pro brutto pojistné je:

brutto pojistné (BP) = netto pojistné + správní náklady

(vzorec 7) Správní náklady

V rámci klasické německé školy jsou správní náklady rozděleny na několik druhů nákladů, které jsou pak zapracovány ve vzorcích pro výpočet pojistného.[1]

Náklady spojené se sjednáním pojištění α

Tyto náklady jsou spojeny s uzavřením pojistné smlouvy. Řadí se zde provize zprostředkovatelů za sjednání pojistné smlouvy. Tyto náklady se vypočítávají jako procento ze sjednané pojistné částky. Počáteční jednorázové náklady lze rozdělit na:

 αZ - představují jednorázové počáteční náklady při uzavření pojistné smlouvy (provize zprostředkovatelům pojištění, vystavení smlouvy apod.),

 αP - provizní náklady, které byly vynaloženy na udržovací provizi zprostředkovatelům.

[1]

Běžné správní náklady β

Běžné správní náklady představují každoroční náklady, které jsou spojené s vedením pojištění a jeho udržením. Promítají se do nich provozní náklady pojišťovny jako je např.

nájem budov, výpočetní technika, platy zaměstnanců apod.

Vypočítávají se jako procento z pojistné částky. Rozdílný výpočet může nastat, u jednorázového pojistného. Je to způsobeno tím, že pojistné se zaplatí najednou, ale náklady vznikají každý rok. Proto se pak náklady skládají ze dvou částí β1, β2.

(45)

Náklady β1 představují běžné náklady, které jsou hrazeny během pojistné doby a náklady β2, které jsou hrazeny během placení pojistného. [1]

Inkasní náklady γ

Již z názvu vyplývá, tyto náklady vznikají pojišťovně při výběru pojistného. Většinou se vypočítávají z ročního brutto pojistného a stanovuje je pojišťovna procentuálně. [1]

Jednotná správní přirážka ε

Správní přirážka již v sobě zahrnuje všechny předchozí náklady. Pro její výpočet se využívá brutto pojistné a jsou stanoveny pojišťovnou procentuálně. [1]

Vzorce pro výpočty

] xn]

xn

x A ä

JB = + α + β1

(vzorec 8)

] ] ]

(

+

)

+] = + ] + +

= + α α β

γ γ

β α

α P

xn Z x n xn

xn P

Z xn

xn P ä

ä

ä B A

1 1 1

) (

(vzorec 9)

kde B označení pro brutto pojistné, xn] A je počáteční , αxn] Z a αP jsou správní náklady, β jsou běžné správní náklady, ä je dočasný důchod, xn] nP označení pro netto pojistné, γ jsou x

inkasní náklady.

Vzorce 8 a 9 jsou vztaženy k jednotkové pojistné částce. Vzorec 8 je vzorec pro výpočet pro jednorázové pojistné a vzorec 9 je vzorec pro výpočet běžného pojistného. [1]

References

Related documents

Tato kapitola podává bližší pohled na vybraný produkt životního pojištění, kterým je investiční životní pojištění. Jsou zde zvoleny vybrané ukazatele, které

Zatímco představení produktů v rámci životního pojištění, klientskou zónu, online nahlášení a sledování pojistných událostí poskytuje na svých webových

V bankovní síti jsou nabízeny pojistné produkty, buď samotné produkty, nebo jako doplněk k bankovnímu produkty – například pojištění schopnosti splácet

Pomocí těchto nákladů jsou vypočítány celkové kumulované náklady a použitím metody adverzního minima zjištěna optimální doba náhrady automobilu.. Adverzní

V poslední řadě jsem při přípravě tohoto programu musela mít na paměti, že Programu podpory zdravého životního stylu tak, jak byl v rámci této práce vytvořen,

 prohlášení, ţe za posledních pět let nedošlo ke zrušení ţivnostenského oprávnění k provozu cestovní kanceláře nebo agentury kvůli porušení

Ve společnosti Uniqa mohou sjednat pojištění proti úpadku CK subjekty, které dosahují trţeb z prodeje zájezdů minimálně 10 milionů korun a podnikají

Následující tabulka nám znázorňuje rozdíly v jednotlivých produktech životního pojištění. Informace v tabulce jsou zaměřeny na garanci jednotlivých složek uvedených