Lidová urbanonyma města Mladá Boleslav
Bakalářská práce
Studijní program: B7507 – Specializace v pedagogice
Studijní obory: 7504R269 – Český jazyk a literatura se zaměřením na vzdělávání 7507R036 – Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání
Autor práce: Bára Rygerová
Vedoucí práce: Mgr. Václav Lábus, Ph.D.
Liberec 2019
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že texty tištěné verze práce a elektronické verze práce vložené do IS STAG se shodují.
8. 7. 2019 Bára Rygerová
Poděkování
Chtěla bych poděkovat vedoucímu své bakalářské práce Mgr. Václavu Lábusovi, Ph.D., za jeho ochotný přístup, hodnotné rady a čas strávený konzultacemi. Dále bych ráda poděkovala všem, kteří mi byli nápomocni při sběru lidových urbanonym a při vyplňování dotazníku.
Anotace
Tato bakalářská práce se zabývá lidovými urbanonymy v Mladé Boleslavi. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první jsou vymezeny použité termíny, druhá je pak věnována historii města a jeho oficiální urbanonymii. Ve třetí kapitole jsou analyzována jednotlivá lidová urbanonyma, která jsou užívaná obyvateli Mladé Boleslavi. Ta jsou rozdělena do skupin podle podle motivace jejich vzniku.
V poslední části jsou pak zkoumány lidové názvy míst spojené s průmyslovým podnikem Škoda Auto.
Klíčová slova: lidová urbanonyma, klasifikace lidových urbanonym, motivace pojmenování, komunikační systémy, Mladá Boleslav
Annotation
This thesis studies folk urbanonyms in Mladá Boleslav. The thesis is diveded into four chapters. In the first one, the used terms are clarified. The second one deals with history of Mladá Boleslav and with its standardized urbanonymy. In the third chapter, the individual folk urbanonyms, which are used by inhabitants of the city, are analysed. These urbanonyms are divided into four groups according to motivation of their origin. In the last part, folk names of places connected with an industrial company Škoda Auto are examined.
Key words: folk urbanonyms, folk urbanonyms clasification, naming motivation, communication systems, Mladá Boleslav
7 Obsah
Obsah ... 7
Seznam obrázků a grafů ... 10
Seznam tabulek ... 11
Seznam zkratek ... 12
1. Úvod ... 13
2. Teoretická východiska ... 14
2.1. Vymezení pojmu urbanonymum ... 14
2.2. Dělení urbanonym ... 14
2.3. Vývoj urbanonym ... 15
2.3.1. Honorifikace ...15
2.3.1.1. Honorifikační pojmenování a jeho proměny ve 20. století ...16
2.3.1.2. Výhrady k honorifikačního způsobu pojmenování ...17
2.4. Vrstvy urbanonymie ... 18
2.4.1. Standardizovaná urbanonymie ...18
2.4.2. Nestardardizovaná urbanonymie ...18
2.4.2.1. Vlastnosti lidových urbanonym ...19
2.4.2.2. Lidová urbanonyma jako přezdívky míst ...19
2.4.2.3. Motivace vzniku ...19
2.4.2.4. Formální utvářenost lidových urbanonym ...20
2.4.2.5. Význam nestandardizované urbanonymie ...20
2.4.2.6. Lidová toponyma a koncept jazykové krajiny ...20
3. Město Mladá Boleslav ... 21
3.1. Historie Mladé Boleslavi ... 21
3.2. Standardizovaná urbanonymie Mladé Boleslavi ... 22
3.2.1. Názvy ulic...24
3.2.2. Náměstí ...25
3.2.3. Parky ...26
3.2.4. Názvy čtvrtí ...26
3.2.5. Přejmenovávání ...27
3.3. Historie a současnost firmy Škoda Auto ... 27
4. Praktická část – Lidová urbanonyma v Mladé Boleslavi ... 29
4.1. Úvod a zdroje ... 29
4.2. Dotazník ... 31
4.2.1. Respondenti ...31
8
4.3. Heslář ... 34
4.4. Heslář s názvy uvedených v dotazníku ... 35
4.4.1. LU bez základu v oficiální urbanonymii současné či bývalé, která v sobě zároveň nenesou název současného či bývalého objektu ...35
4.4.2. LU vzniklá ze současné oficiální urbanonymie...38
4.4.3. LU vzniklá na základě dřívějších názvů míst...39
4.4.3.1. LU vzniklá z dřívější oficiální urbanonymie ...39
4.4.3.2. LU vzniklá z dřívějších názvů objektů (popř. názvů dnes už neexistujících objektů) ...39
4.4.4. LU, která vznikla podle názvů existujících objektů, popř. podle zde žijících živočichů ...44
4.5. Lidová urbanonyma, která nebyla součástí dotazníku ... 46
4.5.1. LU bez základu v oficiální urbanonymii současné či bývalé, která v sobě zároveň nenesou název současného či bývalého objektu ...46
4.5.2. LU vzniklá ze současné oficiální urbanonymie...48
4.5.3. LU vzniklá na základě dřívějších názvů míst...48
4.5.3.1. LU Vzniklá z dřívější oficiální urbanonymie ...48
4.5.3.2. LU vzniklá z dřívějších názvů objektů (popř. názvů dnes už neexistujících objektů) ...49
4.5.4. LU odvozená ze současných objektů či jejich názvů...51
4.6. Výzkum – Pozorování a interpretace ... 53
4.6.1. Obecná interpretace ...53
4.6.1.1. Druh objektu ...54
4.6.1.2. Lokalizace objektů ...55
4.6.1.3. Formální utvářenost LU ...57
4.6.1.4. Motivace pojmenování ...58
4.6.1.5. Výskyt v jiných komunikačních systémech...58
4.6.2. Analýza a interpretace nejfrekventovanějších lidových urbanonym uvedených v dotazníku ...59
4.6.2.1. Druh objektů ...59
4.6.2.2. Lokalizace objektů ...60
4.6.2.3. Formální stránka LU ...61
4.6.2.4. Motivace jejich vzniku ...61
4.6.2.5. Výskyt LU v jiných komunikačních systémech...61
4.6.2.6. Konkurence s jinými variantami ...62
4.6.2.7. Důvody jejich vysoké frekventovanosti ...62
4.6.3. Analýza a interpretace urbanonym, kde je největší podíl odpovědi Znám, ale nepoužívám ...64
4.6.3.1. Druh objektu ...64
4.6.3.2. Lokalizace objektu ...64
4.6.3.3. Formální stránka LU ...65
4.6.3.4. Motivace jejich vzniku ...65
4.6.3.5. Výskyt LU v jiných komunikačních systémech...66
4.6.3.6. Konkurence s jinými variantami ...66
4.6.3.7. Důvody, proč jsou tato LU používána spíše pasivně ...66
4.6.4. Analýza a interpretace nejméně frekventovaných LU ...67
4.6.4.1. Druh objektu ...67
4.6.4.2. Lokalizace objektu ...68
4.6.4.3. Formální stránka LU ...68
4.6.4.4. Motivace pojmenování objektu ...68
4.6.4.5. Výskyt v jiných komunikačních systémech...69
4.6.4.6. Konkurence s jinými variantami ...69
4.6.4.7. Důvody jejich nízké frekventovanosti...69
4.6.5 Shrnutí výzkumu v Mladé Boleslavi ...70
5. Toponyma ve firmě Škoda Auto ... 71
5.1. Úvod a zdroje ... 71
5.2. Dotazník ... 71
5.3. Heslář s názvy uvedených v dotazníku ... 72
9
5.3.1. Názvy mimo uzavřený areál ...72
5.3.2. Názvy v uzavřeném areálu ...73
5.4. Názvy, které byly připsány respondenty dotazníku ... 74
5.4.1. Pojmenování vzniklá ze současných názvů míst ...75
5.4.2. Pojmenování vzniklá z bývalých názvů míst ...75
5.5. Analýza výzkumu ve firmě Škoda Auto ... 76
5.5.1. Obecná interpretace ...76
5.5.1.1. Druh objektu ...76
5.5.1.2. Lokalizace objektu ...77
5.5.1.3. Formální stránka pojmenování ...77
5.5.1.4. Motivace vzniku názvu ...77
5.5.2. Zhodnocení nejfrekventovanějších lidových názvů ve firmě Škoda Auto ...78
5.5.3. Zhodnocení nejméně frekventovaných lidových názvů ve firmě Škoda Auto ...78
5.5.4. Shrnutí výzkumu ve Škoda Auto ...79
6. Závěr ... 80
7. Zdroje ... 81
7.1. Knihy a články ... 81
7.2. Internetové zdroje ... 81
7.3 Mapy ... 82
10 Seznam obrázků a grafů
Obrázek 1: Orientační a honorifikační urbanonyma v MB ... 23
Obrázek 2: Motivy v honorifikační urbanonymii v MB ... 23
Obrázek 3: Reálie uplatňované v honorifikační urbanonymii v MB ... 24
Obrázek 4: Pentagon ... 29
Obrázek 5:Na Slovance ... 29
Obrázek 6: U Družstevníka ... 30
Obrázek 7: U Měšťáků ... 30
Obrázek 8: Druh objektu ... 54
Obrázek 9: Lokalizace objektů ... 55
Obrázek 10: Lokalizace objektů - centrum ... 56
Obrázek 11: Lokalizace objektů - TGM a Jičínská ... 56
Obrázek 12: Formální utvářenost LU ... 57
Obrázek 13: Motivace pojmenování LU ... 58
Obrázek 14: Výskyt LU v jiných komunikačních systémech ... 58
Obrázek 15: Lokalizace nejfrekventovanějších LU ... 60
Obrázek 16: Lokalizace LU s největším podílem odpovědi „Znám, ale nepoužívám“ ... 65
Obrázek 17: Nejméně frekventovaná LU ... 68
Obrázek 18: Lokalizace objektů ve Škoda Auto... 77
11 Seznam tabulek
Tabulka 1: Souvislost věku respondentů a znalosti LU ... 32
Tabulka 2: Souvislost vztahu k MB a znalosti LU ... 32
Tabulka 3: Nejfrekventovanější LU ... 59
Tabulka 4: LU s největším podílem odpovědi „Znám, ale nepoužívám“ ... 64
Tabulka 5: Nejméně frekventovaná LU ... 67
Tabulka 6: Nejfrekventovanější lidové názvy ve Škoda Auto ... 78
Tabulka 7: Nejméně frekventované názvy míst ve Škoda Auto ... 78
12 Seznam zkratek
atd. – a tak dále aj. – a jiné cit. – citováno
LU – lidové urbanonymum MB – Mladá Boleslav např. – například s. – strana srov. – srovnej stč. – staročeský tzv. – takzvaný
13 1. Úvod
„Čekám na Namku“, „sejdeme se U bývalého kina“, „bydlím na Dobině“, to jsou některé ukázky tzv. lidových urbanonym – toponym, která sice nenajdeme na mapě, ale která jsou pro orientaci ve městech nezbytná a mají i význam pro identifikaci obyvatel s daným územím. Právě těmito nestandardizovanými názvy míst se budu ve své práci zabývat.
Nejprve vymezím pojem urbanonymum, respektive lidové urbanonymum, zaměřím se zejména na jeho vlastnosti a význam pro obyvatele města. Věnovat se také budu historii Mladé Boleslavi a popisu její oficiální urbanonymie, která v některých případech úzce souvisí s tou lidovou.
Neopomenu ani historii a současnost firmy Škoda Auto, která se postupem času stala pomyslným symbolem města.
Hlavní částí mé práce je vlastní výzkum, který se zabývá sběrem a analýzou lidových urbanonym v Mladé Boleslavi. Nasbírané názvy jsem rozdělila do skupin na základě motivace jejich vzniku. Zabývám se také tím, jaký druh objektu je označován konkrétním lidovým urbanonymem, a tím, kde se ve městě nachází. Pozornost je rovněž věnována tomu, jak moc je dané lidové urbanonymum frekventované a v jakých komunikačních systémech se vyskytuje. Zvláštní pozornost je věnována těm lidovým názvům, které jsou nejvíce a nejméně užívány.
V závěru pak představím méně obsáhlý výzkum, ve kterém se zaměřím na nestandardizovaná toponyma ve firmě Škoda Auto. Ta pro svou specifičnost nazývám lidovými názvy míst v průmyslovém podniku, analyzována jsou ale podobným způsobem jako lidová urbanonyma.
14 2. Teoretická východiska
2.1. Vymezení pojmu urbanonymum
Definice urbanonym byla v české onomastické obci často předmětem diskusí. Posledním příspěvkem do této debaty je definice od Jaroslava Davida v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, ze které budu ve své práci vycházet.
(David, 2017) definuje urbanonyma jako vlastní jména místní (toponyma), která označují objekty nacházející se na katastru města. Nejdůležitějšími reprezentanty jsou názvy náměstí, ulic, veřejných prostranství a dalších institucí, která jsou spojena s městem – jména sídlišť, čtvrtí, parků, mostů, památníků, divadel, kin, muzeí, sportovních hal a stadionů, hotelů, restaurací, kostelů, bytových, administrativních a obchodních komplexů, nemocnic, stanic a zastávek hromadné dopravy a letišť (David a Mácha, 2014, s. 45). Vzhledem k tomuto velkému počtu objektů mají urbanonyma nevyhraněnou povahu, některá spadají spíše do tříd hodonym (vlastní jména dopravních cest) nebo anoikonym (pomístních jmen). Do třídy urbanonym pak nebývají řazena hydronyma ani oronyma, řadí se sem jen tehdy, když označují důležitý prvek městského prostoru (David, 2017).
Další definice, kterou David (2017) zmiňuje, je ta podle Majtána: ten urbanonyma vymezuje jako specifickou třídu toponym, která představuje průnik oikonymického a aoikonymického systému a pojmenovává sídelní i nesídlení objekty městských reálií.
Ve své práci se budu zabývat zejména názvy ulic, náměstí, čtvrtí, a objektů občanské vybavenosti, jako jsou školy, gastronomická zařízení, kina apod.
2.2. Dělení urbanonym
Vaculík (2014, s. 102–103) rozlišuje dvě kategorie urbanonym: orientační a honorifikační.
Orientační urbanonyma vznikala už ve středověku a svým pojmenováním reagují na:
1. orientaci ulice – její směr (Bezděčínská) či polohu (Dolní)
2. vlastnost ulice – její tvar (Rovná), funkci (Rozdělovací), význam (Vedlejší), stáří (Stará) či charakter (Slepá)
3. významný objekt v dané ulici (Školní)
4. zaměstnání či původ obyvatel, kteří v dané ulici žili (Řeznická) 5. oikonyma či anoikonyma (Na Celně)
Dále Vaculík upozorňuje na názvy, které se vztahují k pojmenování rostlin a zvířat.
15
Jak lze vidět, tyto názvy se nějak vztahují či vztahovaly k mimojazykové realitě. Vaculík (2014, s. 104) ale upozorňuje, že postupem času se může ztrácet vazba mezi názvem ulice a skutečností (např. ulice Pivovarská v Mladé Boleslavi).
Honorifikační motiv v pojmenování ulic, respektive veřejných prostranství, se začal uplatňovat až v 19 století. Šrámek (1999, s. 49) vysvětluje, že se honorifikační motiv vyvinul z posesivního motivu, nejedná se ale o skutečný vztah.
Honorifikační motiv v urbanonymii je jev velmi diskutovaný, proto mu bude v pozdějších kapitolách věnována větší pozornost.
2.3. Vývoj urbanonym
Historický vývoj se promítá i do pojmenování veřejných prostranství. Ve středověku se názvy ulic, prostranství, popř. bašt a bran tvořily nejčastěji na základě jejich tvaru, směru nebo charakteru (Dlouhá ulice, Měnínská brána, Pražská ulice), podle profese nebo národnosti obyvatel na daném místě žijících (Pekařská, Saská, V Židech) (David a Mácha, 2014, s. 47) nebo podle přítomnosti světských staveb nacházejících se blízko dané ulice nebo přímo v ní (Františkánská, Klášterní) Výjimečně se ulice pojmenovávaly podle majitele některého z domů nacházejících se v ulici (Kaprova ulice v Praze.) (Harvalík, 2004, s. 29). Při městských hradbách se občas vyskytovala ironická jména ulic jako Liliová, Stříbrná nebo Zlatá, která označovala ulice se špatnou pověstí (David a Mácha, 2014, s. 47).
Je nutné zdůraznit fakt, že urbanonymie středověkých měst nebyla standardizovaná, tudíž podoby jmen byly značně rozkolísané. Dalším znakem středověkého pojmenovávání míst pak byla nutnost specifikovat podrobným popisem místo určení, protože k jednomu objektu se mohlo vztahovat více názvů, tím se podobala anoikonymům (David a Mácha, 2014, s. 47).
Tato neustálenost platila až do konce 18. století. Významným krokem ke standardizaci bylo uzákonění číslování domů v letech 1770-1771 za vlády Marie Terezie. Dalším důležitým nařízením bylo to z 23. března 1857 o zavedení nového systému uličních názvů a číslování domů (David a Mácha, 2014, s. 47).
2.3.1. Honorifikace
S tím, jak se rozšiřovala města, rostla i potřeba nových zdrojů pojmenování míst. Tím nejvýznamnějším způsobem se stala honorifikace, respektive honorifikační jména – oslavná či čestná pojmenování, nejčastěji po osobnostech kulturního a politického života. Později ve 20. století se přidaly také názvy po skupinách osob, hnutích, organizacích, historických událostech, významných místech a zemích, popřípadě i fiktivních postavách (David a Mácha, 2014, s. 48).
16
Na rozdíl od předchozích dob však tento typ pojmenování nevznikal přirozenou cestou, ale naopak přicházel seshora od místních úřadů. Tím vzniká hlavní komplikace - názvy jsou poplatné dané době a politickému zřízení, tudíž se (alespoň v českých zemích) často mění. Tím je tento princip pojmenování pro uliční názvosloví poměrně nešťastný, protože časté změny názvů nenapomáhají své primární funkci – umožňovat jednoznačnou orientaci (Harvalík, 2004, s. 30).
Tento jev (honorifikační pojmenování) je tak významný, že by se dle Davida (2011, s. 185) mělo k definici urbanonym doplnit zdůraznění přítomnosti honorifikačního motivu a toho, co má za důsledky, tedy zejména nestabilitu a značkovost.
2.3.1.1. Honorifikační pojmenování a jeho proměny ve 20. století
Nastiňme nyní nejvýraznější změny názvů v minulém století. Poprvé se měnily v roce 1918 – zanikla jména spojená s dobou císařství (nádraží císaře Františka Josefa, Ferdinandova třída).
Další změny přišly s okupací Československa – odstraněny byly názvy související s první republikou (Masarykova ulice, náměstí Dr. Edvarda Beneše, ulice Legionářů) a nahrazeny názvy upomínající představitele třetí říše (Goebbelsstrasse, ulice Reinharda Heydricha). Už na konci války však byly tyto názvy svévolně odstraňovány. Nacistickou diktaturu však nedlouho po konci války vystřídala diktatura komunistická, která opět měla potřebu přejmenovávat významná místa ve městech (třída Obránců míru, Leninovo náměstí, ulice Lidových milicí, náměstí Pětiletky, knihovna Václava Kopeckého aj.) nebo dokonce celá města (Gottwaldow, dnešní Zlín) (Harvalík, 2004, s. 31).
Poslední změny názvů s sebou přinesl rok 1989. Někde se obnovovaly názvy z první republiky (Štefánikova ulice), někde se vytvářely nové, a to zejména tam, kde význam osoby, po které se dané místo pojmenovalo, už nebyl tak velký jako v tehdejší době. Existují ale i případy, kdy ke změně pojmenování nedošlo, ačkoliv je název částečně dobově zabarven (ulice Víta Nejedlého a ulice Čsl. armády v Mnichově Hradišti, ulice Budovatelů v Kosmonosech aj.).
Takový typ přejmenování zmíněný v této kapitole je aktem, který je americkým sociologem a historikem Davidem Kertzem nazýván jako běžný revoluční rituál. Kertz dále vysvětluje, proč se to děje: tvrdí, že radikální politické změny musí mít silnou podporu, pokud chtějí být institucionalizovány, a to vyžaduje, aby se lidé vzdali svých zavedených zvyků a začali používat koncepci nového režimu (Kertz in David, 2011, s. 35).
Jako ilustrace tohoto procesu může posloužit pojmenování nejvýznamnějšího libereckého náměstí, které dnes nese název náměstí Dr. Edvarda Beneše. Pomiňme předchozí názvy a zaměřme se na 20. století. Ve 20. letech se nazývalo Staroměstské náměstí/Altstäter Ring. V roce 1937 bylo
17
přejmenováno na náměstí Dr. Edvarda Beneše/Dr. Edvard Beneš Platz podle tehdejšího prezidenta.1 Jen rok poté byl v důsledku rostoucího vlivu nacistické ideologie název změněn na Adolf Hitler Platz. Po válce se Liberečtí opět vrátili k označení náměstí Presidenta Dr. Edvarda Beneše (prezident byl stále velmi populární), v roce 1952 však došlo k dalšímu přejmenování na náměstí Bojovníků za mír. V roce 1991 pak došlo k poslední změně názvu – opět na náměstí Dr.
Edvarda Beneše (Bednařík a Franců, 2012). Když vezmeme v úvahu všechny tyto změny a skutečnost, že nynější název je kvůli své délce pro neoficiální komunikaci nevhodný, snáze pak chápeme to, že Liberečtí při orientaci používají spíše nestandardizované názvy, nejčastěji „namko“,
„Benešák“ nebo jednoduše „náměstí před radnicí“.
2.3.1.2. Výhrady k honorifikačního způsobu pojmenování
I přes to, jak nám tento, ale i jiné příklady dokazují, že honorifikační jména jsou poměrně problematická, je tento způsob pojmenování stále produktivní a často ten, který padá při potřebě nového pojmenování jako první v úvahu. Stále však platí pro honorifikační pojmenování jedno pravidlo: neměla by se užívat, pokud dané osobnosti stále žijí nebo zemřely teprve nedávno. I tento základní princip2 někdy bývá porušován, srov. např. ulici Jurije Gagarina, Valentiny Těreškovové, Jarmily Kratochvílové či diskusi kolem možného pojmenování ulice po Martině Navrátilové.
(David a Mácha, 2014, s. 50 a Harvalík, 2004, s. 33). Poslední výrazná diskuse na toto téma proběhla po smrti Václava Havla, kdy byl tlak na úřady, aby pojmenovaly některé ulice, divadla apod. po tomto významném státníkovi. Došlo k několika změnám, tou nejvýraznější bylo přejmenování ruzyňského letiště na letiště Václava Havla, nicméně k nějakému masivnímu přejmenovávání nedošlo – úřady rychle pochopily, že by změny názvů s sebou přinesly hodně starostí.
I pokud vezmeme v potaz tyto problémy spíše praktičtějšího rázu, hlavním argumentem proti pojmenovávání podle osob stále žijících či nedávno zemřelých zůstává skutečnost, že význam dané osobnosti je určován našim aktuálním viděním. Je ale možné, že za 20 let už nikdo nebude vědět, kdo dotyčný byl, a název se stane jen prázdným pojmem (Harvalík, 2004, s. 33).
Honorifikace s sebou však přináší i další problémy, tím nejvýraznějším je zpravidla nulový vztah mezi názvem a daným objektem.3 Dalším problematickým bodem honorifikace jako takové
1 Tehdejší zákoník umožňoval pojmenování i po stále žijících osobách. Jedním z limitů byly zákony, které znemožňovaly pojmenování po osobách, které projevily nepřátelské smýšlení k Československé republice, nebo užití jejichž jména neodpovídalo významu pojmenovávaného objektu (David, 2014, s. 49)
2 Toto pravidlo bylo uzákoněno v 50. letech 20. století. Důvodem byla reakce na kritiku kultu Stalina – tehdejším politikům tehdy poprvé došlo, jak se můžou všeobecné názory na určité osobnosti měnit a jak je náročné přejmenovávat místa nesoucí jejich jméno (David a Mácha, 2014, s. 49).
3 Pojmenování nově vzniklého objektu tak, aby mělo nějaký vztah k danému místu, je velmi žádoucí, nicméně ne vždy vhodné, srov. například název ulice K Bauhausu v Liberci.
18
je využívání stále stejných jmen, zejména těch připomínajících české spisovatele 19. století, a opomíjení třeba těch významných pro daný region (David a Mácha, 2014, s. 48). David (2011, s. 54) v tomto případě mluví o „onymické a informační sterilitě“. Jeho výzkum například ukazuje, že v každé 30. české obci nalezneme tato honorifikační urbanynyma Havlíčkova, Husova, Jiráskova, Komenského, Masarykova, Nerudova, Palackého, Smetanova a Tyršova (David, 2011, s. 54).
Existují však i případy, kdy je honorifikace opodstatněná, zejména tam, kde má osobnost nějak váže na danou oblast (třída Václava Klementa v Mladé Boleslavi v okolí Škoda Auto) či na instituce v oblasti se nacházející (Tyršova v místě Sokola, Komenského v ulici se školami, Buzulucká se sídlem armádního štábu) (David a Mácha, 2014, s. 51).
2.4. Vrstvy urbanonymie
Z komunikačního hlediska je urbanonymie tvořena dvěma vrstvami.
2.4.1. Standardizovaná urbanonymie
Jako standardizovanou vrstvu chápeme soubor názvů, který najdeme na plánech města, v mapách, v katastru nemovitostí apod. Nese v sobě všechny atributy zmíněné výše, zejména tedy vysokou míru honorifikačních pojmenování. Užívá se také v oficiální komunikaci, zejména proto, že standardizovaná urbanonyma umožňují jednoznačnou orientaci, což je výhodné zejména pro ty, kteří nejsou místní (David a Mácha, 2014, s. 55).
2.4.2. Nestardardizovaná urbanonymie
Nestardandizovaná vrstva urbanonym, někdy také nazývaná „živá“ toponymie nebo „lidová urbanonymie“, je tou méně viditelnou vrstvou, nicméně je také významná pro orientaci ve městě.
Při definici nestandardizované urbanonymie vycházíme z pojetí živého vlastního jména. Pleskalová (2017b) ho definuje jako „vlastní jméno užívané v neoficiálním styku, tedy původně jakékoli neoficiální, neúřední vlastní jméno“. Nejčastěji se o živých vlastních jménech uvažuje v antroponymii, ale o této problematice se začíná uvažovat i v oblasti toponymie. David a Mácha chápou nestandardizovanou vrstvu jako„úředně nestandardizovaná toponyma bez zřetele k druhu označovaného objektu a jejich komunikačnímu užití. Přívlastek „živý“ odkazuje především na jejich přítomnost v každodenní, zvláště mluvené mezilidské komunikaci“ (David a Mácha in Pleskalová, 2017b). V některých případech se vyskytují i v jiných komunikačních systémech než jen v řečových aktech, například v názvech obchodů, restaurací, v lokálním tisku, na oficiálních webových stránkách města, na orientačních ukazatelích aj. Tím je živému urbanonymu dána grafická podoba, ale na mapách ho stále nenalezneme.
19 2.4.2.1. Vlastnosti lidových urbanonym
Vlastnostmi „živých“ urbanonym jsou zejména jejich přirozený vznik a zánik. Bývají proměnlivá, protože prostor města je ve stálém procesu změn. Jednak neustále vznikají a zanikají objekty jimi označované, a jednak se mění i skupina uživatelů jazyka
Jejími dalšími znaky je sociální a lokální příznakovost: různé generace používají jiné názvy, jinak používá lidové názvy například ten, kdo z města pochází, a jinak ten, kdo tam jen pracuje.
Dalším charakteristickým rysem je absence honorifikace (David, 2014, s. 69). U tohoto bodu nicméně nalezneme výjimky, zejména univerbizáty standardizovaných názvů (Šalďák v Liberci).
Tím, jak se lidová urbanonyma objevují hlavně v neoficiální, nejčastěji mluvené komunikaci, je logické, že jejich uživatelé budou usilovat o úspornost výrazu. Proto bývají lidové názvy míst většinou jednoslovné, maximálně dvouslovné.
2.4.2.2. Lidová urbanonyma jako přezdívky míst
Lidová urbanonyma lze částečně chápat jako přezdívky míst. V definici přezdívek čteme, že je jedná o „neúřední vlastní jméno, které většinou charakterizuje osoby, méně místa nebo věci“ (Pleskalová, 2017a). Některá lidová urbanonyma totiž kromě pojmenovací a identifikační plní, stejně jako přezdívky, i funkce expresivní a charakterizační (např. LU Posranka v Bakově nad Jizerou).
S přezdívkami lidová urbanonyma také spojuje neusměrňovaný, spontánní proces vzniku.
Některá také vznikají, stejně jako přezdívky, metonymickým či metaforickým přenosem významu.
2.4.2.3. Motivace vzniku
V zásadě lze lidová urbanonyma rozdělit do čtyř skupin podle motivace jejich vzniku. První skupinou jsou ta živá urbanonyma, která nemají základ v oficiální urbanonymii současné ani bývalé. Zároveň se nevztahují svým názvem k současným ani bývalým objektům. Vznikají často metaforickým nebo metonymických přenosem, tím jsou podobná přezdívkám. Urbanonyma z druhé skupiny jsou naopak založena na standardizované urbanonymii, kdy nejčastěji dochází k univerbizaci těchto názvů, a to nejvíce pomocí sufixů -ák a -ka. Třetí skupinou tvoří ta lidová urbanonyma, která jsou založena na bývalých názvech míst, ať už na bývalé standardizované urbanonymii, nebo, a to je častější, na bývalých názvech gastronomických zařízení, kin, obchodů apod. Tato skupina je nejvíce generačně podmíněna a nejvíce proměnlivá. Čtvrtou skupinu tvoří lidová urbanonyma založená na existujících místech, nejčastěji mají podobu přeložka + apelativum/proprium.
20 2.4.2.4. Formální utvářenost lidových urbanonym
Uživatelé lidových urbanonym zpravidla usilují o úspornost výrazu, proto bývají nejčastěji jednoslovná či mají podobu předložka + apelativum/proprium. Pokud jsou ze skupiny názvů, které se nevážou na oficiální urbanonymii současnou či bývalou nebo na názvy objektů, často se při jejich tvoření uplatňuje metaforický či metaforický přenos. Dále vznikají toponymizací (Pastelka), univerbizací (Soukeňák), expresivní obměnou (Miličky) aj.
2.4.2.5. Význam nestandardizované urbanonymie
Lidová urbanonyma jsou pro obyvatele daného města důležitá proto, že jim napomáhají se orientovat v daném městě. Mnohé průzkumy totiž naznačují (Tomová a Denisová in David a Mácha, 2014, s. 71), že lidé při popisu cesty používají spíše orientační body než uliční jména.
Kognitivní schopnost zapamatovat si významné krajinné prvky je silněji rozvinutá než schopnost zapamatovat si názvy ulic. V českém prostředí je navíc uliční názvosloví kvůli jeho častým změnám poměrně špatně zapamatovatelné. Kromě toho má vlivem četnosti honorifikačních názvů nepříliš ikonický charakter.
Lidová urbanonyma navíc usnadňují orientaci tam, kde je málo dominant, to se týká zejména sídlišť. Podobným nerozlišeným prostorem pak může být dlouhá ulice, na které přebírají lokalizační funkci právě nestardandizovaná urbanonyma (David a Mácha, 2014, s. 72).
Lidová toponyma jsou významná i tím, že pomáhají vytvářet pocit identifikace s místem.
Americký urbanista Kevin Lynch říká, že jsou významná pro „krystalizaci identity“ (Lynch, 2004).
Některá lidová urbanonyma svou podobou umožňují úspornost komunikace. To se týká zejména univerbizátů. Ty lze je rozdělit na 2 typy: slovotvorný typ –ák, který je nejčastější pro názvy náměstí (Václavské náměstí – Václavák) nebo parků (Komenského sady – Komeňák) a typ -ka, nejčastěji používaný pro zkracování názvů ulic zejména honorifikačního charakteru (Husova ulice – Husovka).
Znalost „živé“ urbanonymie je významná nejen pro její obyvatele, ale i pro některá povolání.
Úředníkům můžou být vodítkem pro pojmenování zastávek městské hromadné dopravy či nových ulic. Pracovníci v marketingu můžou využít znalost strategických míst ve městě, protože ta jsou často pojmenovávána lidovými názvy (David a Mácha, 2014, s. 65-72).
2.4.2.6. Lidová toponyma a koncept jazykové krajiny
Lidová urbanonyma lze vnímat i jako důležité prvky tzv. jazykové krajiny. Tento koncept naznačuje, že naše představa o geografickém prostoru není formována pouze krajinou samotnou, ale i způsobem, jakým jsou její prvky označovány. Jazyková krajina pak nezahrnuje pouze
21
standardizovanou (mocensky reprezentativní) toponymii, ale i toponymii „živou“, nestandardizovanou, která je používána hlavně v mluvené komunikaci (David, 2016, s. 43). I díky vlivu tohoto konceptu přibývají výzkumy zabývající se právě nestandardizovanou toponymií, protože díky ní se může s jazykovou krajinou pracovat v co nejširším rozsahu. Lze například díky ní pozorovat fungování a proměny městského prostoru, a mohou nám zodpovědět i otázku vnímání toponymie jako nositele místa paměti (David, 2016, s. 46).
3. Město Mladá Boleslav 3.1. Historie Mladé Boleslavi
První zmínky o území, na kterém se dnes nachází Mladá Boleslav, pochází z první poloviny 10. století. Toto hradiště dostalo název po jednom Boleslavovi z rodu Přemyslovců. Zaujímalo prostor dnešního Staroměstského náměstí a části Nového Města. Tento prostor byl postupně zmenšen a na nejlépe chráněném místě vznikl hrad – první oficiální zprávu o něm máme ale až z roku 1130. Ve stejné době se poprvé setkáváme s dvouslovným názvem – Nový Boleslav, latinsky de Nouo Bolezlau (Herčík, 2004).
Význam místa postupně rostl a hrad se stal centrem téměř celého Pojizeří. Během 13. století však hrad, zejména vlivem různých válek, zpustl. Ve 14. století přešlo panství do majetku rodu Michaloviců. Toto období je významné zejména proto, že Mladá Boleslav nabyla některá městská práva. Další vývoj, zejména v první polovině 15. století, nebyl pro město moc přívětivý, zejména vinou husitských válek (Herčík, 2004).
V druhé polovině 15. století připadlo boleslavské panství do držení rodu Tovačovských z Cimburka. Členové tohoto rodu vyznávali kališnickou víru a rozhodli se podpořit jednu tehdejší náboženskou skupinu – Jednotu bratrskou. Ti zde získali minoritský klášter a s podporou svých mecenášů zde vybudovali dům s hospodářským zázemím, sbor, špitál, a později i tiskárnu. Toto místo pojmenovali podle hory ve Staré zemi Karmel. Vůdcem této komunity se stal Lukáš Pražský.
Působení Jednoty bratrské mělo celkově pozitivní vliv na Mladou Boleslav. Byl vydán nový městský řád, byl opraven hrad, měšťané získali nové výsady jako například pořádat trh. Po smrti Adama Tovačovského přešla Mladá Boleslav do držení Krajířů z Krajku. Ti se dokonce sami stali členy bratrské církve. Podpora Jednoty bratrské se tak tedy ještě zvýšila – Mladá Boleslav byla dokonce často nazývána bratrským Římem. Působili zde Jan Augusta a Jan Blahoslav, tiskárna produkovala významné texty apod. Podobně jako za Tovačovských, i za Krajířů Mladá Boleslav vzkvétala. Zvýšil se počet obyvatel i domů, hrad byl přestavěn na renesanční zámek. Město bohatlo nejen z činnosti občanů, ale i z majetku, jež vlastnilo (Herčík, 2004).
22
I přes komplikace, které přinesla smrt Adama Krajíře z Krajku, byla Mladá Boleslav stále prosperujícím místem. Díky Rudolfu II. získala status města, existovala zde na tehdejší dobu vyspělá sociální péče i školy. To vše se ale změnilo po bitvě na Bílé hoře a třicetileté válce. Mladá Boleslav přišla o 40 % obyvatelstva a kvůli ničivým požárům zhruba o stejné procento domů.
Následkem náboženské perzekuce odešli z města také kněží Jednoty bratrské (Herčík, 2004).
Až za vlády Marie Terezie a Josefa II. se situace ve městě opět začala zlepšovat. Mladá Boleslav se stala posádkovým městem, čímž byl zachráněn zpustošený hrad. Začalo se rozvíjet i školství a průmysl. V 19. století tento pozitivní trend pokračoval. Centrem ekonomiky města se stal průmysl. V roce 1881 se plně rozběhla textilní továrna Ignáce Klingera, lidově zvaná Klingrovka. Zcela zásadní pro další vývoj Mladé Boleslavi bylo založení továrny na motocykly Václavem Laurinem a Václavem Klementem (Herčík, 2004).
Tento příznivý vývoj byl, jako v téměř všech městech v českých zemích, narušen 1. světovou válkou. Po ní se situace v Mladé Boleslavi stabilizovala – přibyly například nové podniky a školy.
Nejvýznamnější událostí tohoto období se stala Severočeská výstava v roce 1927 (Herčík, 2004).
Od začátku 2. světové války až do revolučního roku 1989 vývoj Mladé Boleslavi spíše stagnoval. 60. léta s sebou přinesla výstavbu nových panelových domů a vzniku sídliště Severní město, ale i příchod sovětských vojsk a jejich působení ve městě (Herčík, 2004).
Nejvýznamnější událostí porevolučních let byla kromě odchodu sovětských vojsk privatizace Škody Auto a to, že se firma stala součástí koncernu Volkswagen. Automobilka se postupně stala nejen nejdůležitějším zaměstnavatelem regionu, ale i významnou součástí české ekonomiky. Tato skutečnost s sebou přináší mnohé výhody – město můžeme považovat za bohaté, s rozvinutou sítí služeb. Na druhou stranu fakt, že je Mladá Boleslav průmyslovým městem, přináší mnohé nevýhody – komplikace v dopravě, zvýšenou kriminalitu kolem ubytoven aj.
3.2. Standardizovaná urbanonymie Mladé Boleslavi
Dnešní Mladá Boleslav je tvořena 13 místními částmi na 7 katastrálních územích. Tím největším je Mladá Boleslav, které se skládá z 5 částí: Mladá Boleslav I (Staré Město), Mladá Boleslav II (Nové Město), Mladá Boleslav III (Podolec), Mladá Boleslav IV (Pták) a Podchlumí. Dalšími katastrálními územími jsou Bezděčín, Čejetice, Debř, Chrást, Jemníky a Podlázky (Územně identifikační registr, 2016).
Celý katastr je tvořen 180 uličními názvy (Územně identifikační registr, 2016)4 , z toho 95 z nich (tedy 52,7 %) je honorifikačního charakteru, zbylá jsou orientační.
4 Územně identifikační registr ve skutečnosti udává číslo 179, od roku 2016 však přibyla jedna ulice – třída Ludvíka Kalmy a Volkharda Köhlera, známá spíše pod názvem Severovýchodní tangenta.
23
Obrázek 1: Orientační a honorifikační urbanonyma v MB
Toto číslo můžeme srovnat s průměrným výskytem honorifikačního motivu v pojmenování ulic v českých obcích, ke kterému došel David (2011, s. 171), což je 44 %. Vyšší míru lze vysvětlit tím, že Mladá Boleslav je větším městem, tudíž se v ní honorifikační urbanonyma vyskytují častěji, v menších městech a obcích je naopak toto procento menší. Tuto diskrepanci lze pozorovat např. při procentuálním srovnání uplatnění honorifikačního motivu v pojmenování ulic v Mladé Boleslavi a Dolním Bousově, městě vzdáleném asi 17 kilometrů od Mladé Boleslavi. Zatímco v prvním zmíněném městě se jedná o 52,7 %, v druhém případě je honorifikačním motiv zastoupen pouze v 4,7 % případů.
Jak ukazuje další graf, nejčastějším motivem uplatněným v honorifikačních názvech ulic v Mladé Boleslavi jsou jména významných osobností. V mnohem menší míře jsou pak těmito motivy data (např. ulice 17. listopadu), místa (např. Jaselská ulice) a pouze v jednom případě hodnoty (Revoluční ulice).
Obrázek 2: Motivy v honorifikační urbanonymii v MB
Na třetím grafu lze vidět srovnání honorifikačních urbanonym, které souvisejí s reáliemi Mladé Boleslavi (např. ulice Gellnerova, Mileny Hážové, Folprechtova), s těmi, které s městem přímo
Orientační a honorifikační urbanonyma v MB
Orientační Honorifikační
Motivy v honorifikační urbanonymii v MB
Osobnosti Data Místa Hodnoty
24
nesouvisejí (např. ulice Havlíčkova, 17. listopadu, Jana Palacha). Je zřejmé, že převažují ta urbanonyma, která s Mladou Boleslaví nesouvisí (je jich 58, tedy 61 %), nicméně podíl těch, které souvisí s regionem, není nezanedbatelný (je jich 37, tedy 39 %).
Obrázek 3: Reálie uplatňované v honorifikační urbanonymii v MB
3.2.1. Názvy ulic
Podoba uličního názvosloví Mladé Boleslavi kopíruje principy nastíněné v kapitole o vývoji urbanonym. Zejména na Starém Městě nalezneme názvy ulic vytvořené podle profese lidí v nich žijících (Železná, Masná ulice), podle objektů, které se v dané ulici nacházejí či nacházely (Nádražní, Starofarní, Pivovarská, Svatovítská, Rybničná) či jejich směru (Pražská, Bělská, Jičínská, Chrástecká) (Městecká, 2006). Některé ulice v sobě nesou název po místních jménech (Na Celně, Na Dubcích, Na Radouči).
Mnoho ulic Mladé Boleslavi, které ve svém pojmenování uplatňují honorifikační princip, nese svůj název, jako ve většině českých měst, po českých spisovatelích 19. století. (Palackého, Havlíčkova, Tylova, Bezručova), jiných významných osobnostech (Husova, T. G. Masaryka, Jana Palacha, Svojsíkova) nebo významných dnech (9. května, 17. listopadu).
Některé názvy upomínají na dobu, kdy v Mladé Boleslavi působila Jednota bratrská, například ulice Krajířova, Lukášova, Na Karmeli, Kalefova, Blahoslavova, Jana Augusty, Klaudiánova, Štyrsova.
Některé ulice nesou název po významných osobnostech regionu, ať už po spisovatelích (Gellnerova, Zahradníkova, Šmilovského), malířích (Boháčkova, Hilšerova, B. Vohánkové), hudebnících (Sychrova) odbojářích (Galetova, Sirotkova, Štechova, Majora Frymla, Folprechtova, Regnerova) a ostatních (Kateřiny Militké, Laurinova, Václava Klementa) (Herčík, 2013, 152-157).
Reálie uplatňované v honorifikační urbanonymii v MB
Reálie související s MB
Reálie nesouvisející s MB
25
Nejnověji vzniklé pojmenování ulice upomínající významné regionální osobnosti – třída Ludvíka Kalmy a Volkharda Köhlera – nese název po dvou manažerech firmy Škoda Auto, díky kterým se automobilka v 90. letech stala součástí koncernu VW (Kopalová, 2016).
Srovnáním s výsledky Davida (2011, s. 171-172), který zjistil 61 nejčastějších motivických východisek, ze kterých čerpá názvosloví veřejných prostor, docházíme k závěru, že 36 se nachází i v Mladé Boleslavi. Z těchto 61 názvů je 28 honorifikačního charakteru, a 20 jich najdeme v Mladé Boleslavi. Z toho vyvozujeme, že s výjimkou většího množství honorifikačních názvů, které se vztahují k osobnostem českobratrské církve, se mladoboleslavské uliční názvy českému průměru příliš nevymykají.
3.2.2. Náměstí
V Mladé Boleslavi se nachází celkem pět náměstí. Nejstarší z nich nese název Staroměstské, a jak název naznačuje, je centrem Starého Města. Nachází se zde Staroměstská radnice a kostel Panny Marie, který býval hlavní městským kostelem. Jako jedno z mála míst v Mladé Boleslavi nikdy nebylo přejmenováno (Městecká, 2006, s. 10).
Druhým nejstarším je náměstí Míru, jež je ústředním prostorem Nového Města. Na rozdíl od Staroměstského podléhal jeho název častým změnám. Do roku 1934 bylo označováno jako Nové nebo Novoměstské, poté se nazývalo Švehlovo podle významného prvorepublikového politika Antonína Švehly. Za druhé světové války se náměstí vrátil jeho původní název, který byl po skončení války opět změněn, a to na náměstí Dr. Edvarda Beneše. V 50. letech bylo náměstí přejmenováno na Stalingradské náměstí a v 60. letech na náměstí Míru a toto pojmenování nese doposud (Městecká, 2006, s. 30). Tyto změny dokládají skutečnost, že honorifikační názvy (a jejich časté změny) se týkají reprezentativních částí města, která jsou navíc často obyvateli vnímána jako centra. Proto náměstí Míru prošlo tolika změnami názvu, protože splňuje toto kritérium spíše než náměstí Staroměstské.
Významnými objekty nacházejících se na tomto náměstí jsou infocentrum a budova České spořitelny. Náměstí jinak není příliš architektonicky zajímavé, protože v 60. letech bylo 90 % původní zástavby zničeno a na jejím místě byly postaveny panelové domy (Kocourek, 2018, s. 86).
Poblíž náměstí Míru se nachází Komenského náměstí. Až do konce 19. století se nazývalo Školní, a to z důvodu koncentrace školních budov na tomto prostoru. Při příležitosti 300. výročí narození Jana Amose Komenského bylo náměstí přejmenováno na náměstí Komenského a tento název dosud nebyl změněn. Nejvýznamnější budovou tohoto náměstí je Nová radnice, dále pak dvě základní školy a pošta (Městecká, 2006, s. 30-31).
Druhým náměstím nacházejícím se v Novém Městě je Českobratrské náměstí. Jeho dominantou je Sbor českých bratří. Ten byl po bělohorských událostech přesvěcen na katolický kostel a dostal
26
jméno sv. Václava. Kostel byl 18. století zrušen a prostor sloužil jako armádní sklad. Na konci 19. století byl objekt vykoupen městem a bylo sem přestěhováno muzeum. Nyní prostor slouží jako kulturní středisko a je zde umístěna galerie. Náměstí nese nynější název od 30. let 20. století, předtím se nazývalo Václavské, a to podle kostela sv. Václava, bývalého Sboru jednoty bratrské (Městecká, 2006, s. 36-37).
Nejmladším mladoboleslavským náměstím je náměstí Republiky. Vzniklo v podstatě až ve 20. letech 20. století, kdy se s rozvojem zástavby prostor tehdy zvaný Celná rozčlenil, čímž vzniklo samostatné náměstí. Předtím plocha sloužila jako vojenské cvičiště a jízdárna. Před druhou světovou válkou se tento prostor nazýval Tyršovy sady, po válce bylo přejmenováno na náměstí V. I. Lenina, jemuž zde vztyčen pomník. V 90. letech dostalo náměstí nynější název. Nejdůležitější budovou tohoto prostoru je okresní soud. Při přestavbě v 60. letech bylo náměstí rozšířeno, nicméně zde opět byly vystavěny panelové domy (Kocourek, 2018, s. 88).
3.2.3. Parky
Důležitými místy městského prostoru jsou parky. V Mladé Boleslavi jsou nejvýznamnějšími parky Radouč, Štěpánka a Výstaviště.
Park Radouč nese název po vrchu nacházejícím se na jeho prostranství. Původ jeho názvu není znám. Díky výskytu vzácné rostliny devaterky poléhavé je území Národní přírodní památkou. Žije zde také kriticky ohrožený sysel obecný. (Herčík, 2013, s. 84).
Park Štěpánka je pojmenován na počest zásnub Rudolfa Habsburského, který byl v Mladé Boleslavi členem vojenské posádky, s belgickou princeznou Stephanií. Název přečkal období po roce 1918, ale i změny názvů za komunismu, které se neujaly (Důstojnické sady, Švermovy sady (Herčík, 2013, s. 87-88).
Pojmenování parku Výstaviště se začalo používat v souvislosti s konáním dvou průmyslových a hospodářských výstav v letech 1912 a 1927, jejichž hlavní část byla realizována právě zde.
Předtím byl prostor využíván jako cvičné pole rolnické školy. Pavilony postavené pro účel výstavy zmizely, zůstal zde pouze hudební altánek a alegorické plastiky. Po druhé výstavě byl prostor definitivně upraven jako park. Jiné názvy – Wilsonův park, Masarykovy sady ani Vítězné náměstí se však neujaly. Dominantou parku je socha Jana Amose Komenského (Městecká, 2006, s. 46-47).
3.2.4. Názvy čtvrtí
Mladoboleslavská urbanonyma jsou zajímavá názvy některých svých čtvrtí. Například název městské části Pták odkazuje k tehdejší oblíbené zábavě – střelbě ku ptáku (cílem této aktivity bylo zasáhnout siluetu ptáka, který byl umístěn na vysoko umístěném bidle.) I když se pak střelnice
27
přesunula jinam, název už čtvrti zůstal a dal název jedné z nejdelších mladoboleslavských ulic – Ptácké (Herčík, 2013, 86). Pozoruhodné jsou taky některé „africké“ názvy – čtvrť Sahara (oficiální název a Habeš (nestandardizovaný název) tak byly nazvány podle svého písčitého podloží a čtvrť Maroko (standardizovaným názvem Podchlumí) pak podle svého vzhledu – jednalo se o nouzovou kolonii za městem.
3.2.5. Přejmenovávání
Jako i v jiných českých městech procházela důležitá místa častým přejmenováním i s podobnými tendencemi. Pro ukázku využijme třídu Tomáše G. Masaryka. Ve 30. letech se krátce nazývala Rašínovou, poté byla přejmenována na třídu Reinharda Heydricha, V 50. letech nesla název třída Maršála Stalina, ale jen pár let nato se přejmenovala na třídu Lidových milicí a tento název vydržel až do 90. let (Městecká, 2006, s. 71).
Poslední vlna přejmenování proběhla v 90. letech. Byly odstraněny názvy jako Marxova, Engelsova, Dimitrovova, Kalininova, Velké říjnové revoluce, Československo-sovětského přátelství.
Namísto nich byly zvoleny názvy, které ve většině případů ve svém pojmenování opět uplatnily honorifikační princip (Laurinova, Jana Palacha, 17. listopadu5, Štefánikova), některé změny ale respektovaly místní poměry (U stadionu, Na Radouči) (Herčík, 2013, s. 157).
3.3. Historie a současnost firmy Škoda Auto
Historie firmy Škoda Auto započala v roce 1895, kdy Václav Klement a Václav Laurin otevřeli dílnu na opravu a výrobu jízdních kol. Čtyři roky poté začali na popud Václava Klementa s výrobou tzv. motocykletů – jízdních kol s pomocným motorem nad předním kolem. První model nazvali Slavie a brzy s ním měli úspěch zejména v zahraničí. Na tento úspěch měly vliv i výsledky jezdců, kteří s motocykly firmy Laurin a Klement závodili (Herčík, 2013, s. 35-36).
V roce 1905 byl v Mladé Boleslavi vyroben první automobil. Měl obsah motoru 1005 ccm a dosahoval maximální rychlosti 40 km/h. Tato výroba s sebou přinesla zvýšené nároky na financování, podnik se tedy musel stát akciovou společností. Díky tomu se stala firma ještě úspěšnější – každý rok do začátku první světové války přicházela s novými typy automobilů a pronikla s nimi na všechny kontinenty. V roce 1912 získala libereckou továrnu RAF, jež byla založena baronem Liebigem (Herčík, 2013, s. 36).
5 Za dob socialismu se tato ulice nazývala 7. listopadu, změna názvu tedy proběhla pouze přidáním jedné číslice
28
Za války se výroba ve firmě musela přeorientovat na válečné účely. Po válce, konkrétně v roce 1925, se stala součástí koncernu Škoda v Plzni, čímž získala mimo jiné i logo s okřídleným šípem.
(Herčík, 2013, s. 36).
V 90. letech se firma stala součástí koncernu VW. Vozy Škoda Auto se momentálně vyrábějí na třech místech v České republice – v Mladé Boleslavi, kde se nachází hlavní závod, v Kvasinách a ve Vrchlabí. Ve světě se automobily značky Škoda vyrábějí díky partnerským dohodám v Číně, Rusku, Německu, Slovensku, Alžírsku, Indii a ve spolupráci s místními partnery také na Ukrajině a v Kazachstánu (údaje z Výroční zprávy 2018).
Podle Výroční zprávy z roku 2018 v České republice ve firmě Škoda Auto pracovalo 33 600 lidí. Momentálně se v této firmě vyrábí vozy Škoda Citigo, Fabia, Rapid, Scala, Octavia, Kamiq, Karoq, Kodiaq, Kodiaq GT a Superb. Konkrétně v Mladé Boleslavi se vyrábí vozy Octavia, Karoq, Scala, Fabia, Rapid a Seat Atica. V roce 2018 automobilka vyprodukovala 1 254 000 aut (údaje z Výroční zprávy z r roku 2018).
29
4. Praktická část – Lidová urbanonyma v Mladé Boleslavi 4.1. Úvod a zdroje
V následující části budou detailněji popsána vybraná mladoboleslavská lidová urbanonyma. V první části budou zkoumána ta, jejichž znalost byla zjišťována v dotazníku. V druhé části se budu zabývat těmi, které byly respondenty dopsány k otázce: Znáte ještě jiné lidové názvy spojené s Mladou Boleslaví?
Primárním zdrojem lidových urbanonym uvedených v dotazníku byly ústní rozhovory, neboť tyto názvy se, jak vyplývá z jejich definice, vyskytují hlavně v neoficiální komunikaci. Rozhovory probíhaly hlavně mezi mými příbuznými a jejich kolegy a mými kamarády. Snažila jsem se, aby tito dotazovaní byli jednak různého věku, jednak bydleli v různých částech Mladé Boleslavi. I přes to jsem z některých mladoboleslavských částí nesehnala ani jedno lidové urbanonymum, jmenovitě Bezděčín, Chrást, Jemníky, Čejetice, Chrást a Podlázky.
Další zdroj tvořily různé komunikační systémy, ve kterých se některé lidové názvy nacházejí, zejména nápisy na budovách a orientační ukazatele. Níže lze vidět některé ukázky.
Obrázek 4: Pentagon
Obrázek 5:Na Slovance
30
Posledním zdrojem mi byl článek s názvem „Pojedeme ze Sahary do Habeše. Ano, v Boleslavi“ z internetového deníku E15.6
Z tohoto sesbíraného materiálu pak byly vyřazeny ty názvy, které buď nesplňovaly definici lidových urbanonym (jsou fixovány na geonames.cz), třeba název Sahara, který je mnoha obyvateli považován za lidový název, nebo ty, které se nenacházejí na katastru města (např. Prasečák nebo Na kopečku v Kosmonosech).
6 Dostupný zde: https://www.e15.cz/magazin/pojedeme-ze-sahary-do-habese-ano-v-boleslavi-842488 Obrázek 6: U Družstevníka
Obrázek 7: U Měšťáků
31 4.2. Dotazník
Dotazník byl vytvořen pomocí Google formulářů a má 3 části. První část tvoří tři otázky. V té první byl zjišťován vztah respondentů v Mladé Boleslavi. Mohli zaškrtnout jednu z těchto možností:
bydlím zde celý život; pracuji zde, ale nebydlím tu; studuji zde, popř. studoval/a jsem zde, ale nebydlím tu; bydlel/a jsem tu; přistěhoval/a jsem se sem. V případě, že respondent zaškrtl poslední možnost, měl napsat, jak dlouho už v Mladé Boleslavi bydlí.
V druhé otázce byl zjišťován věk respondentů. Měli na výběr ze 4 možností: 19 a méně; 20–39;
40–59 a 60 a více.
Ve třetí otázce jsem zkoumala vztah respondentů k firmě Škoda Auto. Možnostmi byly: pracuji zde; pracoval/a jsem zde nebo nepracuji zde a nikdy jsem zde nepracoval/a.
V druhé části jsem zkoumala znalost jednotlivých lidových urbanonym. Respondenti měli zaškrtnout buď znám a používám; znám, ale nepoužívám nebo neznám. V poslední otázce této části jsem se ptala, zda ví to, že se Tangenta (jedno z lidových urbanonym) se skutečnosti nazývá třídou Ludvíka Kalmy a Volkharda Köhlera. Tuto otázku jsem položila proto, abych zjistila konkurenci standardizovaného a nestandardizovaného názvu.
Ve třetí části jsem zkoumala znalost takových názvů míst, které souvisí se Škodou Auto.
Většinou se jednalo o místa nacházející se přímo v areálu firmy, kam nemá veřejnost přístup.
Respondenti měli opět tři možnosti odpovědí: znám a používám; znám, ale nepoužívám; neznám.
4.2.1. Respondenti
Výzkumu se zúčastnilo celkem 53 lidí.
V první otázce jsem zkoumala vztah respondentů k Mladé Boleslavi. 43,4 % lidí uvedlo, že v Mladé Boleslavi žijí celý život. 20,8 % lidí uvedlo, že ve městě pouze pracují, ale nebydlí tu.
17 % lidí uvedlo, že zde studují či studovali, ale nebydlí tu. 5,7 % lidí uvedlo, že ve městě bydleli a 13,2 % uvedlo, že se do města přistěhovali.
V další otázce jsem zjišťovala věk respondentů. Nejvíce, konkrétně 41,5 %, jich spadalo do kategorie 40–59 let. Druhou nejpočetnější skupinu tvořili respondenti, jejichž věk byl 20–39 let, konkrétně jich bylo 26,4 %. Třetí nejpočetnější skupinu tvořili ti, kterým bylo 19 let a méně, konkrétně jich bylo 18,9 %. Poslední skupinu tvořili lidé starší 60 let, bylo jich 13,2 %.
32
V další otázce jsem se dotazovala na vztah respondentů k firmě Škoda Auto. 54, 8 % jich uvedlo, že tam nepracují a nikdy nepracovali. 28,3 % respondentů uvedlo, že v automobilce pracují a 17 % jich uvedlo, že zde pracovali.
Při analýze odpovědí jsem se zaměřila na dvě věci: 1. Souvislost věku respondentů a znalosti lidových urbanonym, 2. souvislost vztahu k Mladé Boleslavi a znalosti lidových urbanonym.
Tato tabulka ukazuje vztah věku respondentů a jejich znalost lidových urbanonym uvedených v dotazníku (bylo jich 41).
Věk respondentů Kolik LU v průměru znají (vypočteno
mediánem)
19 a méně 22
20-39 24
40-59 34
60 a více 36
Tabulka 1: Souvislost věku respondentů a znalosti LU
Z tabulky je zřejmé, že čím starší daná osoba je, tím více zná a používá vybraná lidová urbanonyma.
Tato tabulka ukazuje souvislost mezi vztahem respondentů k Mladé Boleslavi a jejich znalosti lidových urbanonym uvedených v dotazníku (bylo jich 41).
Vztah k Mladé Boleslavi Kolik LU v průměru znají (vypočteno mediánem)
Bydlím zde celý život 35
Pouze zde pracuji 30
Studuji zde nebo jsem zde studoval/a 24
Přistěhoval/a jsem se sem 34
Bydlel/a jsem zde 30
Tabulka 2: Souvislost vztahu k MB a znalosti LU
Největší míru znalosti mají respondenti, kteří buď v Mladé Boleslavi žijí celý život, nebo se sem nastěhovali. Průměrně jsou na tom ti, kteří v Mladé Boleslavi buď pracují, nebo zde bydleli.
Nejméně lidových urbanonym uvedených v dotazníku znají ti respondenti, kteří ve městě pouze studují či studovali.
33
Jednou otázkou jsem sledovala konkurenci nestandardizovaného urbanonyma Tangenta se standardizovaným třída Ludvíka Kalmy a Volkharda Köhlera. Ukázalo se, že lidový název zná 90,6 % respondentů, zatímco ten oficiální pouze 35,8 %. Srovnáním těchto dvou hodnot jsem alespoň v jednom případě chtěla poukázat na to, že obyvatelé někdy znají jen lidový název místa, nikoliv ten oficiální.
34 4.3. Heslář
V následující kapitole se detailněji zabývám jednotlivými lidovými urbanonymy, kdy pro každé je vytvořeno vlastní heslo. Struktura jednotlivého hesla pak vypadá následovně:
1. druh objektu – o jaký objekt se jedná či se jednalo, např. škola, ulice, čtvrť, kino, náměstí, gastronomické zařízení...
2. lokalizace objektu – kde se daný objekt či oblast nachází či se nacházel/a
3. uživatelé daného LU – kolik respondentů zná dané LU
a) 75 % a více – LU se velmi používá
b) 51 – 74 % - LU se používá
c) 50 % a méně – LU se nepoužívá
4. formální utvářenost LU
5. motivace pojmenování
6. užití názvu v jiných komunikačních systémech
7. varianty názvu
Zkoumaná LU jsem rozdělila podle motivace jejich vzniku do čtyř skupin.
První skupinu tvoří taková LU, která nemají oporu v oficiální urbanonymii jak současné, tak bývalé. Zároveň v sobě nenesou název současného či bývalého objektu.
35
Druhá skupina je tvořena LU, které se nějak vztahují k současné oficiální urbanonymii.
Nejčastěji se jedná o univerbizáty.
Třetí skupinu tvoří LU vznikla na základě dřívějších názvů míst. Buď je jejich název odvozen z bývalé oficiální urbanonymie (např. Leninka, Hřbitovka), nebo se vztahují k původním názvům obchodů, gastronomických zařízení apod. Některé názvy se vztahují pouze k původnímu účelu objektu, např. Letní kino. U těchto názvů pak dodávám i to, co se na místě momentálně nachází.
Čtvrtá skupina je tvořena názvy, které se vztahují buď k současným názvům objektů, které se na místě nacházejí, nebo se vztahují pouze k samostatným objektům (Za Ámosem) nebo třeba k živočichům, kteří se na místě nacházejí.
V těchto skupinách jsou pak názvy řazeny abecedně.
Poznámka k pravopisu: při zápisu oficiálních i neoficiálních urbanonym se řídím doporučením Pravidel českého pravopisu pro psaní předložkových vlastních jmen v odborných textech, pokud chceme vyjádřit původ pojmenování. Píšu tedy např. U soudu, protože soud není vlastní jméno jedinečného objektu a např. Na Kocandě (Kocanda je název jedinečného objektu). (PRAVIDLA, 2003, s. 42).
4.4. Heslář s názvy uvedených v dotazníku
4.4.1. LU bez základu v oficiální urbanonymii současné či bývalé, která v sobě zároveň nenesou název současného či bývalého objektu
Maroko 1. čtvrť 2. Podchlumí 3. LU se používá
4. LU je tvořeno toponymem Maroko
5. LU vzniklo metaforickým přenosem: byla to nouzová čtvrť a místním připomínala svým vzhledem africké kolonie
6. v knize Čtení o Mladé Boleslavi a v lokálním tisku
Pastelka 1. škola
2. 17. listopadu, 1325 3. LU se velmi používá
4. LU vzniklo toponymizací apelativa pastelka
36
5. LU vzniklo metonymickým přenosem: před budovou školy se nachází objekt ve tvaru pastelky 6. v názvu oficiálních stránek školy (ačkoliv to není její oficiální název), v názvu basketbalového
klubu 7. Devítka
Pentagon
1. administrativní budova 2. třída Václava Klementa, 699 3. jméno se velmi používá
4. LU je tvořeno propriem Pentagon
5. LU vzniklo metonymickým přenesením významu – sídlí zde vedení společnosti ŠKODA 6. v lokálním tisku, na oficiálních stránkách města, v názvu jídelny, v názvu diplomové práce, v odborářském heslu „Na Pentagon“
Polívka 1. škola
2. Gymnázium Mladá Boleslav 191/1 3. LU se velmi používá
4. LU je tvořeno antroponymem Polívka
5. LU vzniklo metonymickým přenosem podle příjmení bývalého ředitele této školy 6. v jiných komunikačních systémech se nepoužívá
Ruská škola 1. škola
2. Dukelská 1112 3. LU se používá
4. LU je tvořeno adjektivem ruský a apelativem škola 5. tato škola byla dříve určena dětem ruských vojáků 6. v jiných komunikačních systémech se nepoužívá 7. Pětka
školka U medvědů 1. mateřská škola 2. Novákova 1143 3. LU se nepoužívá
37
4. LU je tvořeno apelativem školka, dále pak apelativem medvědi v genitivu, poloha je určena předložkou u
5. na školní zahradě se nachází socha medvědů 6. v jiných komunikačních systémech se nepoužívá
Tangenta 1. ulice
2. třída Ludvíka Kalmy a Volkharda Köhlera 3. LU se velmi používá
4. LU je tvořeno apelativem tangenta
5. LU vzniklo na základě své funkce (tangenta je definována jako dopravní spoj mezi periferiemi města)
6. na oficiálních webových stránkách města 7. Severovýchodní tangenta
U nepovedené sochy 1. socha
2. před budovou Centra 88 (Havlíčkova 447) 3. LU se nepoužívá
4. LU je tvořeno adjektivem nepovedené a apelativem socha v genitivu, celý výraz je blíže určen předložkou u
5. LU vzniklo na základě nepříliš estetického vzhledu této sochy 6. v jiných komunikačních systémech se nepoužívá
U Žida
1. fotografické studio
2. třída Tomáše G. Masaryka 1087 3. LU se nepoužívá
4. LU je tvořeno propriem Žid v genitivu, poloha je blíže určena předložkou u 5. LU vzniklo podle náboženské příslušnosti majitele
6. v jiných komunikačních systémech se nepoužívá
38
4.4.2. LU vzniklá ze současné oficiální urbanonymie
Debřák 1. vrch
2. Revoluční ulice a okolí 3. LU se používá
4. LU je tvořeno propriem Debř a sufixem -ák
5. LU vzniklo expresivní obměnou pomístního jména Debř (etymologie: proprium Debř pochází ze stč. apelativa s významem údolí)
6. v jiných komunikačních systémech se nepoužívá
Komeňák 1. náměstí
2. Komenského náměstí 3. LU se velmi používá
4. LU je tvořeno redukovaným základem komen- (n-ň) a sufixem -ák 5. LU vzniklo univerbizací oficiálního názvu Komenského náměstí 6. v lokálním tisku
Mírák 1. náměstí 2. náměstí Míru
3. LU se velmi používá
4. LU je tvořeno apelativem mír a sufixem -ák
5. LU vzniklo univerbizací oficiálního názvu náměstí Míru 6. v názvu kavárny
Pírkárna 1. nemocnice 2. Na Celně 885
3. LU se velmi používá
4. LU je tvořeno redukovaným základem pírk- a sufixem -árna 5. LU vzniklo univerbizací oficiálního názvu Klinika Dr. Pírka 6. v jiných komunikačních systémech se nepoužívá
7. Pírčák
