Konstrukční řešení neoprenových obleků

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ

KATEDRA ODĚVNICTVÍ

________________________________________________________________________

Konstrukční řešení neoprenových obleků

Kamila Štěrbová

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Renáta Nemčoková

Rozsah práce:

Počet stran: 45 Počet příloh: 5

2

3

4

5

Anotace

Tato bakalářská práce je zaměřena na konstrukce střihů neoprenových obleků.

Teoretická část se zabývá rozdělením elastických materiálu. Poukazuje na metodiky

konstrukce těchto oděvů, metody měření mechanických vlastností textilií, pro ně důležité. Je zde popsána výroba neoprenu, ze kterého se neoprenové obleky zhotovují. Praktická část popisuje zkoušku pružnosti použitého neoprenu při určité síle a zhotovení konstrukce střihu neoprenového oděvu.

Abstract

The bachelor thesis is focused on the design of cuts of neoprene suits. The theoretical part deals with division of elastic fabric. It describes how the suits are sewn, the methods of measuring mechanic features of fabric. It also includes how the neoprene is made. The practical part concentrates on checking the flexibility of neoprenes when certain pressure is applied to them and the design of the cuts for neoprene suits.

Klíčová slova

Oděvy z elastických materiálů, neopren, funkční oděvy.

Klíčová slova anglicky

Articles of apparel of elastic fabrics, neoprene, functional clothing.

6

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č.

121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.

V Liberci dne 14. února 2013

...

Podpis

7

Poděkování

Ráda bych touto formou poděkovala Ing. Renatě Nemčokové za odborné vedení mé bakalářské práce, také Ing. Luboši Zatloukalovi za umožnění využití konstruování pomocí PDSTailor programu a Ing. Rudolfovi Třešňákovi za ochotu a pomoc při experimentálních zkouškách. V neposlední řadě chci věnovat poděkování i mé rodině a přátelům, kteří mě podporují v mém konání.

8

Obsah

1 TEORETICKÁ ČÁST ... 11

1.1 Rešerše na téma konstrukce oděvů z elastických materiálů ... 11

1.1.1 Elastické materiály ... 11

1.1.2 Chemické složení a výroba elastanu ... 11

1.2 Výroba neoprenu ... 13

1.2.1 Používané materiály – neopreny ... 14

1.3 Způsoby spojování neoprenu ... 16

1.4 Konstrukce střihů oděvů z elastických materiálů ... 16

1.4.1 Stanovení konstrukčních úseček ... 17

1.5 Měření základních charakteristik oděvního materiálu, které se promítnou do výsledného tvaru oděvu ... 18

1.6 Vlastnosti plošných textilií ... 20

1.6.1 Roztažnost textilie ... 21

1.6.2 Shrnutí ... 24

1.7 Zakázkový systém MTM ... 24

1.7.1 Základní systém MTM ... 24

1.7.2 Stavebnicový systém ... 24

1.8 Použitý CAD systém ke střihovému řešení neoprenového oděvu ... 25

1.9 Schéma návaznosti činnosti v procesu konstrukční přípravy výroby ... 27

1.10 Důsledky změn parametrů rovnice přímky ... 28

1.11 Důsledky změn parametrů konstrukční úsečky ... 29

1.12 Vliv úprav na tvary vzorců konstrukčních úseček ... 30

2 Praktická část ... 32

2.1 Zkouška neoprenu tahem pro zjištění koeficientu ... 32

2.1.1 Protokol o zkoušce ... 32

2.2 Vypracování konstrukce střihu pánského neoprenového oděvu ... 34

2.2.1 Technický nákres ... 34

2.2.2 Technický popis ... 35

2.2.3 Vypracování konstrukční sítě ... 35

2.3 Konstrukční přímky – grafické řešení v PDSTailorXQ ... 38

2.4 Modelování ... 39

2.5 Střihové přílohy ... 40

2.6 Stupňování střihových dílů ... 42

2.7 Změna konstrukčních úseček pro individuální postavu ... 43

9

3 Závěr ... 44 4 Literatura ... 45

10

Úvod

V oděvnictví jsou často používané elastické materiály, které dodávají výrobku množství specifických vlastností, které jsou důležité pro jeho nošení i udržování.

K nevýhodám patří náročnější technologické zpracování výrobků z elastických materiálů, také vyšší cena, která je úměrná obsahu elastomerových vláken ve výrobku. Naopak důvodem, proč jsou tyto textilie tolik oblíbené je to, že umožňují větší volnost pohybu, jsou pohodlné a příjemné při nošení. Obsah elastomeru v materiálu umožňuje oděvu zachovat jeho původní tvar po dobu nošení. Nejpočetnější skupinou elastických materiálů jsou pleteniny, u kterých jsou elastické vlastnosti určeny jednak obsahem elastomerových vláken, a také především vazbou. Elastickými materiály označujeme i tkaniny s obsahem elastomerových vláken.

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou konstrukce střihu oděvů z elastických materiálů. Jaký vliv mají mechanické vlastnosti elastických materiálů při konstrukčním řešení oděvu. Musíme si uvědomit, které mechanické vlastnosti mají zásadní vliv na vznik střihu, a jaké důsledky má jejich rozdílnost u různých textilií. Tvorba střihu závisí na znalostí daného materiálu, a proto se značně liší při použití různých materiálů.

Je tedy důležité pomocí znalostí vlastnosti textilie správně upravit vstupní parametry pro tvorbu střihu. Jedná se zejména o metodiky změřených tělesných rozměrů obvodových, šířkových i délkových dle toho, o jaký výrobek se jedná.

Oděvy z elastických materiálů se neliší jen konstrukcí střihu a jejich zpracováním, ale i vlastním velikostním sortimentem. Velikostní řadu tvoří takzvané sdružené velikosti, často označované pomocí písmen.

Cílem této práce je na základě teoretických a praktických poznatků vytvořit konstrukci základních typů neoprenových obleků s ohledem na použitý materiál.

11

1 TEORETICKÁ ČÁST

1.1 Rešerše na téma konstrukce oděvů z elastických materiálů

1.1.1 Elastické materiály

Elastická vlákna jsou definována jako vlákna, která se dají natáhnout na nejméně trojnásobnou délku a po uvolnění tahu se vrátí na téměř původní rozměr.

Tyto vlákna se často rozdělují na:

- Elastany – polymery s obsahem nejméně 85% segmentového polyuretanu.

Obr.č I.1.

- Elastodieny – vlákna sestávající z přirozeného nebo syntetického polyisoprenu. Vlákna jsou levnější než elastany, ale jsou náchylné vůči vlivům světla, tepla a podobně. Z tohoto důvodu je dnes téměř nahradily elastany.

Pod tento pojem nespadají vlákna a příze, které získaly určitou pružnost mechanickým nebo pneumatickým tvarováním nebo chemickou modifikací, například zkadeřené polyesterové vlákno.[1]

Obr. č. 1. 1.

1.1.2 Chemické složení a výroba elastanu

Elastičnost vlákna se dosáhne chemickým spojením dvou segmentů:

Krystalický, polyuretanový tvrdý segment – krátký molekulární řetězec s vysokým bodem tání – se střídá s amorfním, měkkým segmentem z polyesteru – dlouhý řetězec, taví se při teplotě 30-40 C.

12

Přibližně 80% vláken se vyrábí zvlákňováním za sucha. Asi 10% pochází z tavného zvlákňování, které je levnější a proto se uplatňuje stále častěji. Při výrobě je možné přizpůsobit v širokém rozsahu pružnost a pevnost a určit matování nebo průhlednost vlákna. Vlákno se vyrábí ve formě filamentu, obr. č. 1. 2, v jemnostech 1 – 5000 tex, s tažnou pevností do 12cN/tex, roztažnost může dosáhnout až osminásobku délky vlákna.

První výrobky přišly na trh v roce 1959. V roce 2009 bylo ve světě vyrobeno 330 000 tun eleastomerů. K nejznámějším obchodním značkám patří Spandex, Lycra, Dorslan.[1]

Obr. č. 1. 2.

Spandex

Spandex je elastomerní vlákno, tvořeno z 85% polyuretanem. Vzniká reakcí diizokyanátů s polyestery nebo polyestery s následným barvením polyuretanových jednotek. Vlákna se podobají vlastnostmi kaučuku, mají lepší odolnost vůči slunečnímu záření, teplu, oxidaci, olejům a chemikáliím. Mají nejširší použití z plastomerových vláken. Lesk se zlepšuje zjasňováním.[1]

Použití elastických textilií

- Tkaniny – svrchní a sportovní oděvy, nábytkové a automobilové potahy, elastické stuhy.

- Osnovní pleteniny – dámské spodní prádlo, plavky, elastické prýmky.

- Zátažné pleteniny – sportovní domácí oděvy, punčochy, ponožky - Šicí nitě – například pro řasení [1]

13

1.2 Výroba neoprenu

Neopren je obchodní název polychlororenů, který vzniká polymerizační reakcí

chloroprénu. Výsledkem je polymer s elastickými vlastnostmi. V chloroprenové pěně jsou uzavřené póry, které zabezpečují uživatelské vlastnosti.

Neopren poskytuje tyto vlastnosti:

- Výborná odolnost při opakovaném namáhání - Výborně se vyrovnává se změnou teplot

- Chrání před chladem, teplem, slunečním zářením - Je odolný vůči hoření

- Má dobré mechanické vlastnosti - Je odolný vůči olejům a chemikáliím

Izolační vlastnosti pěnového neoprenu jsou dané převážně plynem obsaženým

v bublinkách. U běžného neoprenu není v bublinkách vzduch, ale směs plynů, která vzniká při vulkanizaci. Existuje i dusíkem plněný neopren pro speciální použití. [3]

Obr. č. 1. 3. Řez neoprenem

Vstupní surovinou je především syntetický kaučuk v podobě hrudek. Další složky modifikují mechanické vlastnosti výsledné matrice a zajišťují vypěnění při vulkanizaci.

Prvním krokem je dokonalé promísení všech složek gumárenské směsi. Probíhá ve třech stupních. Při míchání se tuhá houževnatá směs ohřívá, všechny stroje musí být dobře chlazeny, aby nedošlo k předčasné vulkanizaci. Mezi jednotlivými stupni se směs nechává delší dobu odležet v podobě bochníků. Nakonec se protlačí mezi dvěma obrovskými válci.

Proces míchání jedné dávky trvá tři dny, potom se míchárna odstaví. Gumárenská směs opouští míchárnu jako kusy vyváleného světle šedého těsta.

14

Obr. č. 1. 4. Gumárenská směs

Před dalším zpracováním se směs opět rozdrtí a prochází“mlýnkem“. Na výstupu mlýnku je směs protlačována sadou sít odlišených velikostí otvorů v síťkách. Z pevné světle šedé hmoty vzniká vazká černá kaše, která se rozprostře na plech. Tyto se vloží do patrového vulkanizačního lisu. Za stálé teploty a tlaku probíhá vypěnění a vulkanizace. Proces je velmi citlivý na podmínky, za kterých probíhá. Záleží na teplotě, ale i na vlhkosti vzduchu ve výrobní hale. Technologické parametry vulkanizace se upravují podle vlastností odebraných vzorků. Výsledkem jsou hrubé desky, kterým se říká slab. Mají rozměr přibližně 1300 mm x 2200 mm x 30 mm. Po vulkanizaci slaby 14 dní dozrávají, než mohou být přesunuty na rozřezání. Řezací stroje jsou v podstatě vodorovné pásové pily. Místo zubů řeže materiál průběžně doostřovaný pásový nůž. Nejdříve je egalizačním řezem slab zarovnán na přesnou tloušťku. Vrchní vrstva je odpadem. Pláty řezané z prostředku slabu mají v rovině řezu bubliny. Teprve poslední plát je ze spodu hladký a může být využit pro další výrobu. Materiál kašírovaný na povrch neoprenového plátu může být jersey – polyesterový úplet, úplet z lycry, plyš, ale také pevná tkanina, smyčky suchého zipu či fleece. Na plát neoprenu je nanesena vrstva lepidla, ředěného toluenem. Plát prochází sušárnou, kde lepidlo získá vlastnosti podobné lepidlu na samolepce. Na tuto plochu je rozprostřen kašírovaný matriál tak, aby nedošlo k jakémukoliv napínání. Kašírování je dokončeno na válci, který je vyhřívaný parou na teplotu 130 C. Tloušťka neoprenu se pohybuje od 3 mm do 7 mm. [4]

1.2.1 Používané materiály – neopreny

Materiál kašírovaný na povrch neoprenu může být jersey – PES úplet, úplet z lycry, plyš (froté), ale také pevná tkanina, smyčky suchého Velcro zipu, či fleec. Na plát neoprenu je nanesena vrstva lepidla ředěná toluenem. Plát prochází sušárnou, kde lepidlo získává

vlastnosti lepidla na samolepce. Následuje rovnoměrné rozprostření kašírovaného materiálu, aniž by byl napnut. Kašírování je dokončeno válci o průměru několika metrů, který je vyhřívaný parou na teplotu 130^oC.

15

Obr. č. 1. 5. Pláty neoprenu připravené k distribuci

NTX1

Neopren s jednostranně nelaminovanou vrstvou pružné pleteniny. Jde o základní materiál pro výrobu neoprenových oděvů.

NTX2

Neopren s oboustranně nelaminovanými pružné pleteniny. Jde o základní materiál pro výrobu neoprenových oděvů.

SUPRATEX

Neopren s nelaminovanou vrstvou velmi pružné a oděruvzdorné tkaniny. Používá se na výztuhu velmi exponovaných míst.

TATEX

Oboustranný neopren potažený gumou. Oděruvzdorný, protiskluzový, zajišťující vysoký tepelný komfort. Používá se na výztuhy exponovaných míst a na místa náchylná

k prochladnutí.

ULTRASTRETCH

Měkčený neopren s nalaminovanou vrstvou extrémně pružné pleteniny. Tato kombinace zajišťuje vysokou elasticitu materiálu.

METALIGHT

Jemný a poddajný neopren se speciální metalickou vrstvou, která je nesmáčivá a velmi příjemná na omak a zvyšuje termoizolační vlastnosti neoprenu. Výrobky z tohoto neoprenu jsou velmi pohodlné a nesmáčivé.

COOKIE

Extra tenký a extrémně pružný oboustranný neopren. Výrobky z tohoto materiálu jsou vysoce pohodlné a padnou jako druhá kůže.

BARON

Rychleschnoucí nesmáčivá polyamidová tkanina.

16 PU

Vysoce trvanlivý polyuretanový zátěr se zvýšenou oděruvzdorností. Používá se k ochraně exponovaných míst.[5]

1.3 Způsoby spojování neoprenu

Overlockový steh je nejjednodušší a nejběžnější způsobem spojení. Oba okraje neoprenu jsou přiloženy k sobě a pevně v krajích sešity. Spoj je extrémně pevný a trvanlivý.

Plochého švu je dosaženo lapováním. Používá se především v horních částech těla, kde by hrubý šev mohl být problém. Toto šití je vícenitné, probíhá po obou stranách.

Lepení a metoda slepého šití se používá při zesilování. Slepé šití využívá zakřivenou jehlu, která při šití nepronikne na druhou stranu, což znamená kompletní vodotěsnost. Lepené švy jsou ploché, pružné, vodotěsné.

Melco je páska k přelepení švů. Tím se posílí vodotěsnost, spojení a je vhodná i pro opravy.

Cik – cak šití se používá na koncích manžet, límců a při šití zipů.[5]

1.4 Konstrukce střihů oděvů z elastických materiálů

- Konstrukce oděvů z elastických materiálů je zjednodušená, ve velké míře zde není potřeba tvarování střihových dílů pomocí záševků.

- Uplatňují se záporné křivky ke konstrukčním úsečkám – zmenšená konstrukce.

- Oděv se skládá z menšího počtu střihových dílů a součástí.

- Obrysy střihových dílů jsou jednoduše tvarované.

- Používá se upravený velikostní sortiment, který se skládá se sdružených.

- např. velikost 38-40 se označuje písmenem S. [6]

Vliv roztažnosti textilie na konstrukci oděvního výrobku

Faktor roztažnosti [%] je hodnota prodloužení materiálu při nastavené síle, kterou působí materiál na lidské tělo oblečeného v oděvu zhotoveného z elastického materiálu.

Hodnota faktoru roztažnosti představuje modifikaci – zmenšení - střihového dílu o tzv.

záporné přídavky ke konstrukčním úsečkám.

Anizotropie je vlastnost, kterou se označuje závislost určité veličiny na volbě směru.

Pleteniny, které vykazují oboustrannou roztažnost se při oblečení obecně roztahují do šířky a smršťují do délky, proto jsou u některých oděvů délkové konstrukční úsečky zvětšeny

(Obr. č. 1. 6.)[6]

17

Obr. č. 1. 6. Podélná a příčná roztažnost

1.4.1 Stanovení konstrukčních úseček

Konstrukční úsečky jsou elementy konstrukční sítě oděvu.

Konstrukční síť oděvu je výsledkem rozvinutí pomyslných horizontálních a vertikálních linií vedených po povrchu těla v 3D do plochy 2D. Veškeré konstrukční úsečky jsou z matematického hlediska lineární závislosti vyjádřené rovnicí přímky.[7]

Při konstruování oděvů z neelastických materiálů se používá přídavků ke konstrukčním úsečkám, aby byl zajištěn komfort a volnost pohybu.

Primární konstrukční úsečka – naměřené hodnoty

ui – konstrukční úsečka – závisle proměnná

ki – koeficient – směrnice, tangenta úhlu svíraného přímkou lineární závislostí s kladnou poloosou x

Tr- tělesný rozměr- nezávislá proměnná

ai - absolutní člen – hodnota, kterou vytíná přímka lineární závislosti na ose y vzhledem k počátku souřadnicového systému

p_i - přídavek

18

Obr. č. 1. 7. Konstrukční úsečka

U elastických materiálu toto zajištuje právě jejich roztažnost, proto se hodnoty přídavků snižují nebo dosahují až záporných hodnot, které zmenšují tvary střihových dílů oděvů.[6]

1.5 Měření základních charakteristik oděvního materiálu, které se promítnou do výsledného tvaru oděvu

Mechanické namáhání plošných textilií v hotových výrobcích, zejména oděvních, se

odehrávají v oblasti malých deformací. V praxi dochází málokdy k takovému namáhání, které by znamenalo porušení plošné textilie. Také u plošných textilií jsou mechanické vlastnosti jejich odezvou na mechanické působení od vnějších sil[6].

Mezi základní atributy ovlivňující charakteristiku materiálu řadíme plošnou hmotnost a tloušťku materiálu. Například Winifred Aldrich /obr. č. 1. 9./ se ve své publikaci zaměřuje na tyto vlastnosti: smyk, splývavost a roztažnost.

Plošná hmotnost nebo-li hmotnost tkaniny závisí na dostavě v jednotlivých soustavách, jejich jemnosti a v neposlední řadě také seskání nití v těchto soustavách. Rozlišujeme hmotnost M1[g.bm^-1] běžného metru tkaniny a M2[g.m^-2] hmotnost metru čtverečného tkaniny, viz norma ČSN 800845.

Tloušťka tkaniny je vyjádření kolmé vzdálenosti na tkaninu, určenou rozměrem mezi horní a spodní stranou textilie. Podle ČSN EN ISO 5084 se jedná o kolmou vzdálenost mezi dvěma definovanými deskami, přičemž na textilii působí přítlak 1kPa nebo nižší.[7]

Smyk ve tkanině vzniká působením deformační síly v rovině plochy. Odpovídající modul se označuje

19

písmenem G a nazývá se modulem pružnosti ve smyku. Je dán poměrem smykového napětí a smykové deformace tzv. zkosu. Hodnota modulu ve smyku textilií je závislá na materiálu, dostavě a provázání přízí.

Splývavost textilie je definována jako její schopnost vytvářet esteticky působící záhyby při zavěšení v prostoru. Tyto záhyby jsou výsledkem prostorové deformace. [7]

Roztažnost je poměrné zvětšení plochy vzorku vlivem tažnosti pleteniny, vyjádřené v procentech. Poměrné protažení při stanoveném zatížení. [6] Viz. příloha 1.

Obr. č. 1. 8. Tažnost

20

Obr. č. 1. 9. Vybrané vlastnosti materiálů dle Winifred Aldrich [3]

1.6 Vlastnosti plošných textilií

Mechanické vlastnosti materiálu mají nejenom zásadní význam při jeho zpracování, ale stejně důležité jsou při užívání výrobku z něj vyrobeného. Znalost mechanických vlastností nám umožňuje utvořit si představu o vlivu mechanického namáhání působícího na materiál.

To vzniká působením vnějších sil. Důležité vlastnosti, které jsou hodnoceny u elastických textilních materiálů, jsou roztažnost, pružnost, pevnost a tažnost.

Pružnost neboli elasticita může být definována jako schopnost materiálu deformovat se vlivem působení vnější síly a následně se po odstranění zatížení zotavit a navrátit do původního tvaru.[10]

Vztah mezi napětím působícím v materiálu a relativní deformací je definován Hookovým zákonem, který říká, že relativní prodloužení ε, je při deformací tahem přímo úměrné

normálovému napětí σ

σ = E * ε

σ = normálové napětí E = konstanta

ε = relativní prodloužení

Pokud napětí překročí hodnotu mezi úměrností, přestává Hookův zákon platit, materiál přesto zůstává stále elastický. Deformace je vratná. Když napětí dále vstoupá, dosáhne

21

hodnoty meze pružnosti. Po jejím překročení se materiál stává plastickým a vzniklá

deformace je trvalá. Natahováním vzorku dochází k jeho deformování. Absolutní deformace je vyjádřena v milimetrech a relativní deformace do přetrhu neboli tažnost v procentech. Při opakovaném namáhání materiálu můžeme zaznamenat takzvanou elastickou hysterezi neboli dopružování, která způsobí, že se materiál zotaví pouze částečně a deformace úplně zmizí až po uplynutí určité doby.[10]

Roztažnost je hodnota, o kterou se vzorek materiálu zvětší během působení vnější síly.

Roztažnost vyjadřujeme v procentech.[10]

Pevnost a tažnost jsou mechanické vlastnosti, které spolu úzce souvisí. Jejich měření probíhá většinou součastně. Pevnost je schopnost materiálu odolávat působení vnějších sil.

Naopak tažnost je schopnost materiálu změnit svůj tvar vlivem působení vnějších sil.

Mechanické vlastnosti tkanin a pletenin se od sebe výrazně liší. Zatímco pleteniny mají velkou tažnost a menší pevnost, u tkanin je tomu přesně naopak. Na obrázku tahových křivek Obr. č. 1. 8. je rozdíl zřetelný. Tahová křivka tkaniny je strmější, ale prodloužení je menší než u tahové křivky pleteniny. To znamená, že jejich vlastnosti jsou v různých směrech rozdílné.

Proto je důležité provádět měření pevnosti a tažnosti v obou na sebe kolmých směrech. U tkanin ve směru osnovy i útku a u pletenin ve směru řádků i sloupků. Při moderní výrobě výrobku nedochází k překročení meze pevnosti materiálu a jeho nadměrnému přetížení příliš často, protože síly, které působí na materiál, nejsou tak velké.[10]

Tahová křivka se skládá ze tří základních částí, které do sebe plynule přecházejí. Jejich velikost se liší u různých textilií. V první sekci dochází k napřimování vláken jejich vazných bodů i v nitech. V druhé sekci dochází k napřimování nití, výsledný efekt po prodloužení je dán vazbou a ve třetí sekci jsou nitě namáhány až do meze přetrhnutí v tahu. Rozdíl ve tvaru tahových křivek je dán vazbou nití v pletenině. Nejprve dochází k jejímu prodloužení a teprve poté narůstá hodnota síly.[10]

1.6.1 Roztažnost textilie

Roztažnost textilie je významně ovlivněna její vazbou, použitou přízí a v neposlední řadě i obsahem elastických vláken. Roztažnost pletenin a tkanin se od sebe výrazně liší, což je dáno rozdílem jejich struktury. Elastické textilie můžeme rozdělit podle směru roztažnosti na textilie roztažné pouze v jednom směru a to v příčném nebo podélném a textilie roztažné v obou směrech. Jelikož jsou textilní materiály anizotropní, je velmi častým jevem, že většina elastických materiálu má v jednom směru větší roztažnost než v ostatních a v mnoha

případech je materiál výrazně elastický pouze v jednom směru.

Jednosměrně elastické materiály se používají pro tvorbu oděvů, u kterých je zapotřebí roztažnosti pouze v jednom směru, v tomto případě se jedná většinou o příčnou pružnost.

Obousměrně elastické textilie jsou roztažné stejně dobře v příčném směru jako v podélném.

Roztažnost v tomto případě závisí na vazbě pleteniny částečně na vlastnostech použité příze.

Čtyřsměrné elastické textilie mají dobrou roztažnost jak v podélném, tak v příčném směru, ale navíc je jim dodána pružnost pomocí přidaných elastomerových vláken jak uvádí schéma na obr. č. I. 10.[10]

22

Obr. č. 1. 10. Roztažnost materiálu podle Keith Richardson

Pokud je pro tvorbu oděvu nutné použít materiál s roztažností v obou směrech, musí být roztažnost v podélném i příčném směru tak velká, aby umožňovala dostatečnou volnost pohybu. Jedná se většinou o oděvy pro horní část těla, která jsou drženy na lidském těle zároveň na ramenou i v rozkroku. Pro tyto výrobky se jednosměrně roztažné materiály nehodí. Naopak pro oděvy, kde je potřeba roztažnost pouze v jednom směru můžeme použít materiály s vícesměrnou roztažností.

Dvousměrně roztažné materiály jsou vhodné pro stejné druhy oděvů jako materiály čryřsměrně roztažné. Rozdíl je však na oděvu patrný během nošení. Na výrobku bez

elastomerových vláken je patrné větší obnošení, jsou na něm zřetelné tvarové deformace, jako jsou prohlubně vytvořené v místech kolen, loktů a v rozkroku. Materiál s obsahem

elastomerových nití má schopnost zachovat původní tvar oděvu. Lze o něm říci, že je více pružný.

Vhodný materiál pro daný výrobek vybíráme podle požadavků, které na něj budou kladeny během výroby, nošení i udržování. Obsah elastomerových nití v materiálu

neovlivňuje pouze jeho pružnost a roztažnost, ale zároveň má vliv na jiné zkoušené vlastnosti jako je například nemačkavost a splývavost. Nevýhodou elastických materiálů je složitější technologický postup výroby oděvů a zároveň zvýšení ceny výrobku, které je úměrné obsahu elastanu v materiálu. I přes tyto nevýhody se elastické materiály používají ve velké míře i pro výrobu oděvů pro běžné nošení. Roztažnost se u nich pohybuje od 13 do 30%, což znamená, že ve výrobku je obsaženo asi 2 až 5% elastanu. Ovšem u sortimentu určeného pro sportovní oděvy je roztažnost zpravidla vyšší než 30%.

Výrobky zhotovené z elastických materiálů jsou oděvy pro běžné denní nošení, sportovní ošacení, technické textilie i textilní výrobky používané ve zdravotnictví. V oděvní výrobě se jedná konkrétně o konfekčně zpracované výrobky, pleteniny, které jsou zpracovány bez nutnosti konfekčního zpracování a elastické stuhy nebo prýmky. Do první skupiny výrobku paří například kabáty, saka, košile, kalhoty spodní prádlo, sportovní dresy a jiné výrobky. Při užívání těchto oděvů je zřetelné, že jednotlivé části oděvu nejsou při nošení stejně namáhány.

Větší protažení výrobku je patrné zejména v oblasti ramen, zad, loktů, kolen, sedu, pasu a stehen. Největší protažení je potřebné v kolenou a loktech a to až 45 %. Pro dosažení

maximálního pohodlí je nejvhodnější použít bielastický materiál. Oblasti, které se vyznačují potřebou velkého procenta roztažnosti materiálu, jsou vyobrazeny na obr. č. I. 11. namáhání materiálu při nošení. [10]

23

Obr. č. 1. 11. Namáhání materiálu při nošení

Keith Richardson uvádí pro zjištění stupně roztažnosti pokus zobrazený na obr. č. I. 12.

Materiál v uvolněném stavu je přehnutý ve vzdálenosti pěti centimetrů od podélného kraje.

Přibližně ve stejné vzdálenosti od příčného kraje bude umístěna značka.

Druhý bod potřebný pro měření je označen ve vzdálenosti dvaceti centimetrů od prvního.

Poté je materiál natahován, dokud nezačne klást odpor. Prodloužení lze změřit a určit podle něj procento roztažnosti. Výhodou této metody je její jednoduchost a nenáročnost na

technické vybavení. Naopak zásadní nevýhodou je až přílišná subjektivnost měření. Metodu nelze využít pro přesné stanovení hodnoty roztažnosti materiálu ani jeho pružnosti, přesto pro následující postup tvorby střihu je zcela dostačující.[10]

l l0

l – původní délka l_o – prodloužená délka

Obr. č. 1. 12. Zjištění stupně roztažnosti dle Kieth Richardson

24 1.6.2 Shrnutí

V předešlém textu jsou popsány mechanické vlastnosti elastických materiálů, které úzce souvisí s jejich způsobem zpracování. Tyto znalosti nám umožňují utvořit si představu o vlivu namáhání působícího na materiál. Winifred Aldrich poukazuje na tloušťku materiálu, která výrazně ovlivňuje pohyblivost v oděvu a také na jeho plošnou hmotnost. Ta je ovlivněna použitým materiálem, dostavou, seskáním nití. Splývavost souvisí s prostorovou deformací materiálu. Smyk ve tkanině vzniklý působením deformační síly v rovině plochy ovlivňuje vlastnosti výrobku. Oba autoři hovoří o roztažnosti materiálu. Roztažnost materiálu ovlivňuje vazba, použitá příze, obsah elastických materiálů a může být pouze jednosměrná – v příčném nebo podélném směru a obousměrné. Materiály roztažné v obou směrech umožňují

dostatečnou volnost pohybu. Pružnost je definovaná schopností materiálu deformovat se vlivem vnějšího působení síly a po jejím následném odstranění následuje zotavení do původního stavu. Vztah mezi napětím a relativní deformací definuje Hookův zákon.

V praxi toto znamená, že elastický materiál se přizpůsobuje křivkám těla a tím jsou eliminovány členící švy. Při konstrukci základního střihu je důležité brát v potaz elasticitu použité textilie. Tyto materiály nenacházejí využití pouze pro oděvy denního nošení, ale také pro sport, a jiné specifické účely, kde je využito jejich případných funkčních vlastností.

V případě neoprenu se používají i tyto textilie. Správným kašírováním nedochází ke vzniku nesrovnalostí, a neopren si zachová vlastnosti elastického materiálu.

1.7 Zakázkový systém MTM

Moderní postup zakázkové výroby. Umožňuje zakázkovou výrobu oděvů pro individuální zákazníky průmyslovým způsobem. Jedná se o systém, který sdružuje prvky sériové a

zakázkové výroby.

Jednak využívá přednosti sériové výroby, jako je vysoká kvalita a nižší cenová hladina a jednak přizpůsobuje rozměry oděvu proporcím a požadavkům konkrétního zákazníka.

Samozřejmostí je možnost výběru fazony, barvy a designu materiálu. Realizace systému MTM je podmíněna sítí prodejen, kde jsou tyto zakázky uzavírány.

Rozdělení zakázkového systému MTM:

- základní, - stavebnicový.

1.7.1 Základní systém MTM

Založen na principu hotových fazon. Tento způsob má nízký stupeň automatizace.

Zakázky jsou sestavovány přímo na firmě nebo prodejně.

1.7.2 Stavebnicový systém

Uplatňuje se ve větších společnostech, kde je předpoklad většího objemu zakázek. Tento systém je charakteristický vysokým stupněm automatizace procesu. Odesílání zakázek

probíhá přes internet pomocí webové aplikace s předem definovaným formulářem. Zakázkový

25

list obsahuje podrobné identifikační údaje. Jako zdůraznění toho, že byl oděv vytvořen na míru, se do vnitřní strany oděvu vyšívá jméno nebo monogram zákazníka.[12] Viz. příloha 2.

1.8 Použitý CAD systém ke střihovému řešení neoprenového oděvu

Standardní CAD systémy neumožňují snadnou modifikaci střihů pro potřeby zakázkové výroby (úprava střihu dle konkrétních tělesných rozměrů). Princip matematického modelu, který je základem systému PDS TailorXQ, umožňuje zakázkové oděvy vyrábět velmi operativně. Pouhým dosazením osobních měr zákazníka snadno získáme střih individuální velikosti, která se nemusí shodovat s žádnou velikostí sortimentu, v němž byl vzor vytvořen.

Databáze systému PDS TailorXQ obsahuje všechny běžně využívané velikostní sortimenty (tabulky jmenovitých tělesných rozměrů). Je možno také vytvářet vlastní sortimenty. Je-li potřebné například předělat vzor vyráběný v českém sortimentu do

sortimentu evropského, není třeba konstruovat celý vzor znovu od počátku (pro jiné rozměry střední velikosti), stačí pouze zvolit jiný sortiment a celý vzor se automaticky přepočítá podle příslušné sortimentní tabulky.

Přednosti CAD systému PDS TailorXQ

PDS TailorXQ je CAD systém pro automatizovanou konstrukci a stupňování oděvních střihů. Systém je využíván ve všech odvětvích konfekčního průmyslu. Byl vyvíjen pro nejmodernější prostředí operačních systémů MS Windows XP/Vista a využívá tak moderní metody a možnosti z oblasti informačních technologií. Vytvoření nového vzoru je velmi rychlé a operativní, neboť systém obsahuje databázi konstrukčních sítí pro všechny běžné typy výrobků. Také vystupňování modelu do velikostního sortimentu je velmi rychlé, neboť může proběhnout zcela automaticky. Ve srovnání se standardními CAD systémy pro oděvní průmysl poskytuje PDS TailorXQ následující výhody:

Programové vybavení

- Liniová koncepce vzoru.

V standardních oděvářských programech je vzor tvořen sadou digitalizovaných dílů, které jsou zpravidla předem připraveny ručně. V datové struktuře vzoru je každý díl samostatným grafickým objektem. To znamená, že každou změnu je potřeba udělat nejen na příslušném díle ale postupně také na všech souvisejících dílech.

V programu PDS TailorXQ je vzor tvořen sítí konstrukčních linií propojených matematickým

modelem střihu. To znamená, že díly vzoru jsou neustále vzájemně propojeny prostřednictvím společných linií. Každá změna dílu se tak automaticky projeví i ve všech souvisejících dílech.

- Konstrukční sítě výrobků.

26

Databáze standardních CAD systémů je při instalaci programu prázdná, zpravidla s výjimkou několika ukázkových příkladů řešení. Tyto příklady se však nedají využívat jako obecné výchozí základy výrobků. Obvykle je pouze možno postupně vytvořit určitá typová řešení některých prvků ve formě maker, což však vyžaduje speciální znalosti uživatele.

Systém PDS TailorXQ naproti tomu již při instalaci obsahuje databázi základních

konstrukčních sítí všech typů výrobků, produkovaných konkrétním uživatelem. K dispozici je více než 150 typů výrobků. Vytvořit nový vzor na základě těchto konstrukčních sítí je velmi rychlé a efektivní. K dispozici je celá řada výkonných a přesných nástrojů a funkcí, které umožňují tvorbu linií a dílů, dělení dílů, jejich vybavení švovými záložkami atd. Databáze konstrukčních sítí pomáhá dodržovat konstrukční zásady i méně zkušeným pracovníkům.

K dané konstrukci neoprenového oděvu byla již k dispozici základní konstrukční síť.

- Automatické stupňování.

Standardní CAD systémy využívají metody přírůstkového stupňování. To znamená, že je potřeba definovat přírůstky v osách X a Y pro všechny důležité body střihu. Takových bodů je na průměrném oděvním výrobku desítky a vytvoření stupňovací tabulky je velmi časově náročné a vyžaduje velké zkušenosti. Systém PDS TailorXQ tento klasický způsob

stupňování nevyužívá. Ve skutečnosti je stupňování nahrazeno opakovanou konstrukcí každé velikosti – dosazením jmenovitých tělesných rozměrů příslušné velikosti do matematického modelu. Vzhledem k tomu je stupňování v systému PDS TailorXQ velmi rychlé a zcela automatické.

V případě speciálních požadavků je však samozřejmě možno automatické vystupňování korigovat. Změn je možno dosáhnout nastavením různých koeficientů nebo přímým

dosazením absolutních hodnot (konkrétních rozměrů oděvu pro jednotlivé velikosti). Nově přibyla možnost přímého stupňování zdigitalizovaných dílů nebo načtených tvarů,

vyexportovaných z libovolného programu ve formátu DXF. Ani zde není nutno pro stupňování vytvářet složitá stupňovací pravidla. Ta se převezmou z typových konstrukcí obsažených v databázi systému.

Hardware

Standardní oděvní systémy musí být nezbytně vybaveny digitizérem, umožňujícím vstup dílů vzoru. Digitizéry velkých formátů jsou drahé, přičemž investice není příliš efektivní, jelikož jejich využití je pouze pro vstup dílů a tedy relativně malé. Systém PDS TailorXQ může digitizér také využívat, ale pouze jako pomocné zařízení pro digitalizaci specifických obecných tvarů. Standardně digitizér není potřebný, konstrukce vzoru a tvorba dílů probíhá přímo na obrazovce, z linií konstrukční databáze a pomocí speciálních funkcí systému.

Dalším investičně náročným příslušenstvím oděvních CAD systémů je široký oděvářský plotter, sloužící k vykreslování nástřihových plánů (poloh). Při aplikaci systému PDS TailorXQ není tento široký plotter nutný. Výstupy je možno kreslit na jakémkoliv běžném kancelářském plotteru šířky 80-100 cm, který je oproti speciálnímu plotteru až pětkrát levnější. Výstup je řešen automatickým rozdělením polohy na pásy podle tiskové šířky plotteru. Spojení vzniklých pásů je usnadněno zřetelnými značkami na všech částech. Pokud je používán termoadhezivní papír, spojí se pásy přežehlením spoje při nažehlování na stříhaný materiál. PDS TailorXQ nemá žádné zvláštní požadavky ani na počítač, může být

nainstalovaný na běžný kancelářský PC s operačním systémem MS Windows XP/Vista.[11]

27

1.9 Schéma návaznosti činnosti v procesu konstrukční přípravy výroby

[11]

28

1.10 Důsledky změn parametrů rovnice přímky

Na schématu jsou znázorněny změny v důsledku změn parametrů rovnice přímky.

k - koeficient a - absolutní člen Y - závisle proměnná X - nezávisle proměnná

[11]

Důsledky změn parametrů rovnice přímky

X Y Y Y Y Y

0 5,0 5,0 -5,0 3,0 0,0 5 6,8 7,8 -3,3 5,3 3,0 10 8,5 10,5 -1,5 7,5 6,0 15 10,3 13,3 0,3 9,8 9,0 20 12,0 16,0 2,0 12,0 12,0 25 13,8 18,8 3,8 14,3 15,0 30 15,5 21,5 5,5 16,5 18,0 35 17,3 24,3 7,3 18,8 21,0 40 19,0 27,0 9,0 21,0 24,0 45 20,8 29,8 10,8 23,3 27,0

k

Y = k * X + a a

Y = 0,35 * X + 5,0 Řada 1 Výchozí rovnice přímky

Y = 0,55 * X + 5,0 Řada 2 Změna koeficientu

Y = 0,35 * X + -5,0 Řada 3 Změna abs. členu

Y = 0,45 * X + 3,0 ^{Řada 4} Změna koeficientu i abs. členu

Y = 0,6 * X + 0,0 Řada 5 Rovnice přímé úměrnosti

-10,0 -5,0 0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 30,0 35,0

0 5 10 15 20 25 30 35 40 45

závisle proměnná Y

nezávisle proměnná X

Řady1 Řady2 Řady3 Řady4 Řady5

29

1.11 Důsledky změn parametrů konstrukční úsečky

Na schématu jsou znázorněny důsledky změn parametrů konstrukční úsečky, včetně příkladu, co se stane, změníme-li výchozí koeficient.

ui(p) - konstrukční přímka – závisle proměnná

ki - koeficient – směrnice, tangenta úhlu svíraného přímkou lineární závislostí s kladnou poloosou x

Tr - tělesný rozměr - nezávislá proměnná

∑ai - absolutní člen – hodnota, kterou vytíná přímka lineární závislosti na ose y vzhledem k počátku souřadnicového systému

p_i - přídavek

[11]

30

1.12 Vliv úprav na tvary vzorců konstrukčních úseček

Primární konstrukční úsečka – naměřené hodnoty

u_i(p) - konstrukční úsečka primární – závisle proměnná Ki - koeficient

Tr - tělesný rozměr a_i - absolutní člen ci - korekce konstanty Pi - přídavek

[11]

31 Sekundární konstrukční úsečka – dopočtené hodnoty

ui(s) - konstrukční úsečka sekundární – závisle proměnná k_i - koeficient

ai - absolutní člen ci - korekce konstanty

[11]

32

2 Praktická část

2.1 Zkouška neoprenu tahem pro zjištění koeficientu

2.1.1 Protokol o zkoušce

Mechanické namáhání plošných textilií v hotových výrobcích probíhají v oblasti malých deformací. V praxi obvykle nedochází k takovému namáhání, které by znamenalo porušení oděvu.

Pro zjištění koeficientu roztažnosti použitého neoprenu byla provedena zkouška metodou Strip dle ČSN 14704-1. Předpětí bylo vypnuto a byl použit postupný tah.

Podle normy byly vystřiženy vzorky z odstřihu plošné textilie tak, aby neměly ani jednu společnou nit. Normovaný je tvar vzorků i jejich rozměr. Viz. příloha 3.

V tomto případě jde o 3x3 kusy o rozměrech 250x50 (±1) mm. Tloušťka zkoušeného neoprenu je 5 mm. Z hlediska výkladu normy proběhly zkoušky a každá zkouška se opakovala 3x. Byly zvoleny tahové síly 2N, 5N a 10N.

Vypočtená hodnota koeficientu roztažnosti je důležitá pro pozdější střihovou konstrukci.

PROTAŽENÍ S vyjádřené v %

S = * 100

E – protažení v mm při max. síle 5 cyklu L – výchozí délka

Zatížení 10N

Měření 1 2 3 4 5 S S

Prodloužení 36,644 38,35 39,17 39,83 40,04 38,805 40,036 16,0144 Návrat 3,218 4,338 4,364 4,724 5,512 4,4312 Prodloužení 50,672 52,365 53,03 53,262 54 52,666 54,004 21,6016 20,36 Návrat 4,737 5,824 6,321 6,344 7,13 6,0712 Prodloužení 54,58 56,465 57,26 57,749 58,64 56,939 58,643 23,4572 Návrat 5,623 6,737 7,42 7,719 9,845 7,4688

33

Obr.č.2.1.Zkouška pružnosti tahem

TUL

-2 0 2 4 6 8 10 12

0 5 10 15 20 25 30 35 40 45

Prodlouzeni (mm)

Sila (N) Test 1

TUL

-2 0 2 4 6 8 10 12

0 10 20 30 40 50 60

Prodlouzeni (mm)

Sila (N) Test 1

TUL

0 2 4 6 8 10 12

0 10 20 30 40 50 60 70

Prodlouzeni (mm)

Sila (N) Test 1

34

Jak bylo zmíněno v předešlém textu, pro experiment byla použita náhodně vybraná síla 2N, 5N a 10N. Výsledky zkoušky pevnosti v tahu při zatížení 2N a 5N, viz. příloha 4. Po

provedení zkoušky pružnosti o síle 10N Obr. č. 2. 1. bylo vypočteno prodloužení, které je důležité při pozdější konstrukci střihu pro dosazení koeficientů konstant konstrukčních úseček.

2.2 Vypracování konstrukce střihu pánského neoprenového oděvu

2.2.1 Technický nákres

35 2.2.2 Technický popis

Pánský neoprenový oděv mokrý s kuklou, dlouhými rukávy a nohavicemi.

Přední díl: je tvarován princesovým členěním a raglánovým členěním rukávů. Na kulatý výstřih navazuje stojáčkový límec spojující neopren s kuklou.

Zadní díl: je tvarován princesovým členěním a raglánovým členěním rukávů, prostřižen ve středové přímce kde je umístěn uzávěr 45 cm dlouhý všitý stehem Cik – cak.

Rukávy: tvoří je vrchní a spodní rukáv. Vrchní rukáv je tvořen ze třech dílů, raglán členěný v rukávové hlavici, dále ramenní díl a předloktní díl. Spodní rukáv je ze dvou dílů předloktního a podpažního, který je přinechán k bočnímu dílu.

Díly kalhot: tvoří je přední díly s bočním vybráním, zadní díly s bočním vybráním, boční díly a krokový klín. Zadní sedový šev je pro pohodlné nošení vyvýšen.

Kukla: je z pěti dílů, to je dva lícní, dva temenní a středový od čela k temeni.

Spojovací proces: použití overlockového stehu, dolní kraje Cik – cak.

2.2.3 Vypracování konstrukční sítě

Konstrukční postup je soupis postupně jdoucích kroků, pro zhotovení základního střihu.

Pro tvorbu střihové dokumentace vycházíme z naměřených hodnot tělesných rozměrů.

Použitím programu PDS TailorXQ potřebujeme pouze čtyři základní tělesné rozměry. Jeden délkový – výška postavy a tři obvodové – obvod hrudníku, pasu a sedu. Naměřené hodnoty tělesných rozměrů zadáme do příslušné tabulky. Ke konstrukci byly použity tělesné rozměry zapsané v níže uvedené tabulce. K dispozici již byl základní konstukční střih neoprenu.

Naměřené tělesné rozměry:

36 Dopočtené konstrukční rozměry:

37 Výpočetní operace v PDS TailorXQ:

Ukázka výpočetních operací dle programu:

Ukázka výpočetních operací po upravení s dosazením konstrukčních rozměrů:

H_002 Výrobkové rozměry

U pšr Pažní šířka rukávu (34.8-2,5)*Epšr

U bšr Bicepsová šířka rukávu (37.2+1)*Epšr

U lšr Loketní šířka rukávu (26.9+5)*Elšr

U plšr Předloketní šířka rukávu (27.9+1)*Eplšr

U dšr Dolní šířka rukávu (19-3.5)*Edšr

U sšk Stehenní šířka kalhot 58.76*Esšk

U sšks Stehenní šířka kalh. střední 49.65*Esšks

U kšk Kolenní šířka kalhot (0.5*40.54+1.5)*Ekšk

U lšk Lýtková šířka kalhot (39.456-1)*Elšk

U dšk Dolní šířka kalhot (0.5*25.196)*Edšk

V ukázce je znázorněno přepsání z programového zápisu do grafického. Viz. příloha 4.

V případě, že by došlo ke změně roztažnosti materiálu, je potřeba změnit koeficienty elasticity ve výchozím nastavení a použitý program automaticky vytvoří nové konstrukční řešení střihu.

38

2.3 Konstrukční přímky – grafické řešení v PDSTailorXQ

Na Obr. č. 2. 2. je znázorněn základní střih pánského neoprenového overalu s kapucí s konstrukčními přímkami. Vnímáme návaznost jednotlivých dílů na sebe. Samozřejmostí jsou šipky, které určují směr osnovní nitě.

Obr. č. 2. 2. Konstrukční síť, základní střih

A – Základní konstrukční síť horního dílu neoprenového overalu B - Základní konstrukční síť dolního dílu neoprenového overalu C - Základní konstrukční síť neoprenové kukly

D - Základní konstrukční síť celého neoprenového overalu – základní střih

39

2.4 Modelování

Obr. č. 2. 3. Modelování základního střihu

Postupné kroky modelování neoprenového overalu:

1. Vrchní zadní díl je od pasu zkrácený a vybraný od středové přímky 2. Výběr vrchního zadního dílku od boku – vytvoření princesového členění

3. Snížení a prodloužení náramenice zadního dílu – vytvoření raglánového průramku 4. Snížení pasová linie přední dílu

5. Snížení a prodloužení náramenice předního dílu – vytvoření raglánového průramku 6. Vytvoření vrchního raglánového rukávu členěného do tří funkčních dílů

7. Spojení předního bočního dílu se zadním bočním dílem a spodním rukávovým dílem 8. Zadní kalhotový díl s bočním výběrem

9. Přední kalhotový díl s bočním výběrem

10. Boční díl kalhotové části zasahující do předního i zadního dílu 11. Vytvoření krokového klínu

12. Rozčlenění kukly na lícní díl, středový temenní díl a zadní díl 13. Modelová úprava stojáčku

Modelování základního střihu spočívá v rozčlenění a úpravě těchto dílů z hlediska funkčnosti. V tomto případě to znamená, že v oblasti kloubů dochází k dělení plochy pro pohodlnost pohybu. V důsledku tohoto dělení dosáhneme lepšího přilnutí oděvu k tělu, menšímu namáhání spojů ve švu a tím předejdeme k poškození oděvu.

40

2.5 Střihové přílohy

Střihové šablony jsou bez přídavků na švy, velikost švů je odvozena podle způsobu spojování s přihlédnutím k velikosti namáhání. U neoprenových oděvů jsou šablony většinou bez přídavku na švy, jelikož se při spojování používá například overlokový steh, kde jsou díly přiloženy k sobě a pevně v krajích sešity. Hlavním důvodem tohoto zpracování je tloušťka švů.

Obr. č. 2. 4. Střihové šablony

Na Obr. č. 2. 4. jsou střihové šablony jednotlivých dílu včetně značek směru osnovy.

41

Obr. č. 2. 5. Střihové šablony jednotlivých dílů

Popis dílů:

a/ Středový zadní díl b/ Středový přední horní díl

c/ Spojený horní boční díl se spodním rukávovým d/ Rukáv - ramenní raglánový díl

e/ Rukáv – horní střední díl f/ Rukáv – horní krajní díl g/ Rukáv – spodní krajní díl h/ Zadní díl nohavice i/ Boční díl nohavice j/ Přední díl nohavice k/ Krokový klín

l/ Stojáčkový límec spojující neopren s kuklou m/ Boční díl kukly

n/ Lícní díl kukly

o/ Středový temenní díl kukly

42

2.6 Stupňování střihových dílů

Obr. č. 2. 6. Stupňování neoprenu

Stupňování navazujících velikostí neoprenových střihových dílů probíhá přepočítáváním každé další navazující velikosti.

Stupňování je vytvořeno opakovanou konstrukcí každé velikosti – dosazením jmenovitých tělesných rozměrů příslušné velikosti do matematického modelu. Vzhledem k tomu je stupňování v systému PDS TailorXQ velmi rychlé a zcela automatické.

V případě speciálních požadavků je však samozřejmě možno automatické vystupňování korigovat. Změn je možno dosáhnout nastavením různých koeficientů nebo přímým dosazením absolutních hodnot (konkrétních rozměrů oděvu pro jednotlivé velikosti).

43

2.7 Změna konstrukčních úseček pro individuální postavu

Obr. č. 2. 7. Konstrukční řešení - lýtko

Obvod lýtka neodpovídal vypočtené hodnotě z PDS Tailor. Naměřený obvod byl větší.

Byl vložen do výpočtů, aby došlo k automatickému přepočítání a opravě konstrukce

v použitém CAD systému. Výsledná konstrukce vykazovala vyboulení v oblasti lýtka, které by bylo nutné pro vytvoření střihových šablon odstranit. K odstranění by došlo rovnoměrným rozložením hodnoty vyboulení do všech tří konstrukčních dílů neoprenových kalhot. Tuto úpravu by bylo nutno provést manuálně v modelování.

44

3 Závěr

Neopren patří mezi elastické materiály, ačkoliv je to plast. Může být roztažný jednosměrně nebo obousměrně. Přijímá vlastnosti kašírovaného materiálu. Obvyklým

kašírovaným materiálem je polyesterový úplet, fleece ovšem i tkaná textilie. Záleží na dalším použití neoprenu. V tomto konkrétním případě byl určen na overal s kuklou. Je kašírován elastickým polyesterovým úpletem.

Základní střih byl v systému PDS Tailor již k dispozici, je vhodný k zakázkové výrobě. To znamená, že na základě vložených naměřených individuálních rozměrů dojde ke

zkonstruování základní střihové sítě. Aby bylo možné spočítat koeficient roztažnosti

materiálu, který je nutný pro výpočet konstrukčních přímek, byla provedena zkouška metodou Strip dle ČSN. Předpětí bylo v tomto případě vypnuto a byl použit postupný tah. Vzorky byly připraveny podle normy. Tahové síly byly zvoleny 2N, 5N a 10N.

Roztažnost je prodloužení materiálu při nastavené síle, kterou působí materiál na lidské tělo oblečené v oděvu zhotoveného z tohoto materiálu.

Cílem této práce bylo vytvoření konstrukčního řešení neoprenových oděvů.

Došlo k modelování vybraného základního střihu neoprenového oděvu a to tímto způsobem:

Na zadním díle byly modelovány průramky do raglánového tvaru, došlo k zúžení v oblasti pasu a prodloužení spodního kalhotového dílu nad linii pasu a vytvoření

princesového členění. Přední díl byl rovněž upraven do raglánového typu, v boční oblasti byl umístěn princesový prostřih a došlo k prodloužení předního dílu pod pasovou linii.

V průkrčníku byl umístěn stoják a v návaznosti na něm kukla.

Kukla se skládá ze dvou lícních dílů, temenního středového dílu a dvou bočních dílů.

Rukávy jsou raglánové, vrchní rukáv je členěn do tří funkčních dílků. Spodní rukáv je ze dvou dílů. Předloketní díl a druhá část rukávu od loketního členění je řešena vcelku, spojená s předním a zadním princesovým dílem.

Spodní části neoprenového overalu jsou taktéž modelovány. Zadní spodní díl má boční výběr. Přední spodní díl má taktéž boční výběr. Vzniklý boční díl zasahující do předního a zadního dílu spodní části neoprenového overalu umožňuje přilnavější linii spodní části.

Vytvořený krokový klín zvyšuje komfort pohybu.

Overal byl modelován uvedeným způsobem z hlediska funkčnosti a komfortu nošení.

Za použití systému PDS TailorXQ a uplatněním výše uvedených postupů došlo k vytvoření konstrukce střihu pánského neoprenu.

45

4 Literatura

1. Elastické materiály - [online]. [cit2012-02-12]. Dostupný z WWW :

<www.wikipedia.org/wiki/Elastick_vlákna>.

2. Spandex - [online]. [cit 2012-02-12]. Dostupný z WWW :

< http://en.wikipedia.org/wiki/Spandex>.

3. Výroba neoprenu -[online]. [cit 2012-01-27]. Dostupný z WWW : <www.neopreny.sk>.

4. Výroba neoprenu. Návštěva u výrobce - [online]. [cit – 2012-01-27]. Dostupný z WWW :

<www.stranypotapecske.cz/vystroj/vyroba-neopren.asp>.

5. Všeobecné informace – Použité materiály - [online]. [cit 2012-02-20] . Dostupný z WWW :

<www.hiko.cz/neopreny/všeobecné informace>.

6. Konstrukce střihů oděvů z elastických materiálů - [online] .[cit 2012-1-23 Dostupný z WWW :

<www.kod.tul.cz/info_predmety/kmo/prednasky%20KMO/PREDNASKY/prednaska_2/KS%20

%20elast%20mat.pdf >.

7. Konstrukce střihů oděvů z elastických materiálů - [online] .[cit 2012-1-23 Dostupný z WWW : <www.kod.tul.cz/info_predmety/kmo/prednasky%20KMO/PREDNASKY/prednaska_2/KS >.

8. Konstrukce střihů oděvů z elastických materiálů - [online] .[cit 2012-1-23 Dostupný z WWW : <www.kod.tul.cz/info_predmety/kmo/prednasky%20KMO/PREDNASKY/prednaska_2/KSpdf >.

9. Winifred Aldrich, Fabric, Form and Flat, Patern Cutting, Blackwell Publishing Limited, 2004 ISBN – 10:1405136200.

10. Keith Richardson, Design and Patternmaking for Stretch Fabrics, Fairchild Books 2008, ISBN: 978-1-56367-479-2.

11. Systémy pro oděvní průmysl – PDS TAILOR - [online]. [cit2012-02-12]. Dostupný z WWW:

<http://www.classicad.cz/cz/garment_cz.htm>.

12. Studijní materiály, přednášky KPC - [online]. [cit 2013-01-09]. Dostupný z WWW : < http://www.kod.tul.cz/predmety/konstrukce/KPC/kpc.html>.

Příloha 1

Modifikace vstupních parametrů pro konstrukci střihu legín

Na obrázku je uveden příklad konstrukčních rozměrů pro elastický materiál, spodní část těla.

Roztažnost materiálu zaznamenaného v tabulce je 24%.

Příloha 2

Příklad zakázkového listu pro automatický proces zpracování v systému MTM

Příloha 3

Normovaný vzorek neoprenu dle ČSN 14704-1:

250x50 (±1) mm

Příloha 4

Zkouška neoprenu tahem

Zatížení 2N

TUL

0 0,5 1 1,5 2 2,5

-2 0 2 4 6 8 10 12 14

Prodlouzeni (mm)

Sila (N) Test 1

Měření 1 2 3 4 5 S S

Prodloužení 7,358 7,668 7,87 8,267 8,047 7,842 7,842 3,1368 Návrat 1,936 1,618 1,922 2,225 2,427 2,0256 Prodloužení 8,367 8,85 8,965 9,259 8,756 8,8394 8,8394 3,53576 3,766 Návrat 1,79 2,135 2,341 2,307 3,233 2,3612 Prodloužení 11,065 11,367 11,56 11,851 11,96 11,561 11,561 4,6244 Návrat 2,449 2,932 2,985 3,613 4,386 3,273

Zatížení 5N

TUL

0 0,5 1 1,5 2 2,5

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Prodlouzeni (mm)

Sila (N) Test 1

TUL

0 0,5 1 1,5 2 2,5

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Prodlouzeni (mm)

Sila (N) Test 1

Měření 1 2 3 4 5 S S

Prodloužení 16,971 17,37 17,76 17,762 18,06 17,586 18,063 7,2252 Návrat 2,224 2,337 2,215 2,435 3,127 2,4676 Prodloužení 8,367 8,85 8,965 9,259 8,756 8,8394 18,161 7,2644 7,266 Návrat 2,419 2,728 2,94 2,917 3,71 2,9428 Prodloužení 11,065 11,367 11,56 11,851 11,96 11,561 18,27 7,308 Návrat 2,221 2,527 2,746 2,52 3,746 2,752

TUL

-1 0 1 2 3 4 5 6

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20

Prodlouzeni (mm)

Sila (N) Test 1

TUL

0 1 2 3 4 5 6

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20

Prodlouzeni (mm)

Sila (N) Test 1

TUL

0 1 2 3 4 5 6

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20

Prodlouzeni (mm)

Sila (N) Test 1