Zdroje financování ekonomických subjektů a jejich komparace
Diplomová práce
Studijní program:
Studijní obor:
N6208 – Ekonomika a management 6208T085 – Podniková ekonomika
Autor práce:
Vedoucí práce:
Bc. Lenka Zikešová
doc. Dr. Ing. Olga Hasprová
Liberec 2016
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tom- to případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Anotace
Tato diplomová práce je zaměřena na zdroje financování ekonomických subjektů a jejich komparaci. V práci jsou vysvětleny základní pojmy, které se týkají obce a jsou zde popsány možnosti zakládání ekonomických subjektů obcí. Je provedena analýza zdrojů financování vybraných podniků. Pro porovnávání jsou použity finanční ukazatele a na základě výsledků jsou navržena doporučení.
Hlavním cílem této práce je získání informací o struktuře zdrojů financování, zjištění současné finanční situace a důvody těchto výsledků, jejich komparace a navrhnutá doporučení pro zlepšení.
Klíčová slova
Finanční struktura, financování podniku, finanční zdroje, interní financování, cizí zdroje, základní kapitál, kapitálová struktura, finanční ukazatele, porovnání
Annotation
This diploma thesis focuses on the sources of economic entity financing and their follow–up comparison. The thesis provides with the basic terms concerning the municipality and the options for establishing economic entities by the municipality as well.
The analysis of the sources to finance selected companies is included too. There is an analysis of sources regarding financing of selected companies accomplished. The financial indicators are used for comparison, and on the basis of acquired results, there are certain recommendations and suggestions put forward.
The main aim of this thesis is to obtain the information on the structure of funding sources, determine the current financial situation as well as the reasons for these results, their follow-up comparison and suggested recommendations for improvements.
Key words
Financial structure, enterprise financing, financial funds, internal financing, liabilities, basic capital, capital structure, financial indicators, comparison
Poděkování
Velice ráda bych poděkovala vedoucí této diplomové práce doc. Dr. Ing. Olze Hasprové za její cenné rady, připomínky, správné nasměrování, ochotu a trpělivost při vypracování této práce.
Poděkování samozřejmě patří také konzultantovi Ing. Renatě Vítové za konzultace, poskytnuté informace a zodpovězené dotazy ohledně diplomové práce.
7
Obsah
Seznam obrázků ... 9
Seznam tabulek ... 9
Úvod ... 11
1 Vybrané územní celky (obce) a teoretická východiska jejich rozpočtových pravidel . 13 1.1 Samostatná a přenesená působnost ... 14
1.2 Orgány územních celků ... 15
1.3 Struktura územních rozpočtů ... 17
1.3.1 Příjmy a výdaje rozpočtu obce ... 19
1.4 Rozpočtové určení daní ... 19
1.4.1 Výlučné daně ... 20
1.4.2 Sdílené daně ... 20
2 Zásady a možnosti obcí zřizovat podnikatelské subjekty ... 22
2.1 Organizační složky územních samosprávních celků ... 22
2.2 Obecně prospěšné společnosti ... 23
2.3 Příspěvková organizace ... 24
2.4 Obchodní korporace ... 26
2.4.1 Společnost s ručením omezením ... 26
2.4.2 Akciová společnost ... 27
2.5 Ústav ... 28
2.6 Školské právnické osoby ... 28
2.7 Veřejné výzkumné organizace ... 29
3 Statutární město Jablonec nad Nisou ... 31
3.1 Organizace a společnosti města Jablonce nad Nisou k 31. 12. 2015: ... 31
3.1.1 Příspěvkové organizace ... 31
3.1.2 Obecně prospěšné společnosti ... 33
3.1.3 Společnosti s ručeným omezením ... 33
3.1.4 Akciové společnosti ... 34
3.2. Porovnání zdrojů financování města a jeho organizací a společností ... 34
4 Podnikatelské subjekty zřízené obcí - jejich zdroje financování. ... 39
4.1 Technické služby Jablonec nad Nisou, s.r.o. ... 42
4.2 Eurocentrum Jablonec nad Nisou s. r. o. ... 48
4.3 Sport Jablonec nad Nisou, s.r.o. ... 53
4.4 Jablonecká energetická a. s. ... 58
5 Komparace financování vybraných podnikatelských subjektů zřízených obcí ... 64
5.1 Finanční ukazatele ... 64
5.1.1 Celková zadluženost ... 64
5.1.2 Koeficient samofinancování ... 64
5.1.3 Míra zadlužení ... 65
5.1.4 Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) ... 65
5.1.5 Rentabilita aktiv (ROA) ... 65
5.2 Porovnání podle finančních ukazatelů ... 65
5.2.1 Porovnání dle ukazatele – Celková zadluženost ... 66
5.2.2 Porovnání dle ukazatele - Koeficient samofinancování ... 67
5.2.3 Porovnání dle ukazatele – Míra zadluženosti ... 68
8
5.2.4 Porovnání dle ukazatele – Rentabilita vlastního kapitálu ... 70
5.2.5 Porovnání dle ukazatele – Rentabilita aktiv ... 71
5.2.6 Zhodnocení ukazatelů ... 72
5 Doporučení a vlastní návrhy ... 74
5.1 Doporučení - Technické služby Jablonec nad Nisou, s.r.o. ... 74
5.2 Doporučení – Eurocentrum Jablonec nad Nisou s. r. o... 75
5.3 Doporučení – Sport Jablonec nad Nisou, s. r. o ... 76
5.4 Doporučení – Jablonecká energetická a. s. ... 76
Závěr ... 78
Zdroje ... 79
9
Seznam obrázků
Obr. 1: Orgány obce ... 17
Obr. 2: Přehled vyhlášek, podle kterých postupují obce, společnosti a organizace ... 35
Obr. 3: Vývoj salda rozpočtu Jablonce nad Nisou 2003 - 2015 ... 37
Obr. 4: Uživatelé vnějšího a vnitřního financování ... 39
Obr. 5: Přehled druhů financování ... 41
Obr. 6: Určení výše dotace od zakladatele ... 42
Obr. 7: Finanční struktura – Technické služby Jablonec nad Nisou, s. r. o. ... 44
Obr. 8: Technické služby Jablonec, s. r. o. - Podíl jednotlivých složek pasiv ... 44
Obr. 9: Výsledek hospodaření Technických služeb Jablonec nad Nisou, s. r. o. ... 45
Obr. 10: Finanční struktura – Eurocentrum Jablonec nad Nisou s. r. o. ... 49
Obr. 11: Eurocentrum Jablonec s. r. o. - Podíl jednotlivých složek pasiv ... 50
Obr. 12: Výsledek hospodaření Eurocentra Jablonec nad Nisou s. r. o. ... 50
Obr. 13: Finanční struktura – Sport Jablonec nad Nisou, s. r. o. ... 55
Obr. 14: Sport Jablonec nad Nisou, s. r. o. - Podíl jednotlivých složek pasiv ... 55
Obr. 15: Výsledek hospodaření Sportu Jablonec nad Nisou, s. r. o. ... 56
Obr. 16: Finanční struktura – Jablonecká energetická a. s. ... 60
Obr. 17: Jablonecká energetická a. s. - Podíl jednotlivých složek pasiv ... 61
Obr. 18: Výsledek hospodaření Jablonecké energetické a.s. ... 61
Seznam tabulek
Tab. 1: Počet členů zastupitelstva v závislosti na počtu obyvatel ... 16Tab. 2: Zjednodušené schéma tvorby rozpočtu obce v České republice ... 18
Tab. 3: Výlučné daně v letech 1998-2006 ... 20
Tab. 4: Sdílené daně v letech 1998-2006 ... 21
Tab. 5: Možné zdroje financování města a jím založené organizace ... 34
Tab. 6: Vývoj příjmů a výdajů statutárního města Jablonec nad Nisou 2003 – 2008 ... 36
Tab. 7: Vývoj příjmů a výdajů statutárního města Jablonec nad Nisou 2009 – 2015 ... 36
Tab. 8: Zdroje financování Technických služeb Jablonec nad Nisou, s.r.o. ... 43
Tab. 9: Krátkodobé závazky Technické sužby Jablonec nad Nisou, s. r. o. ... 45
Tab. 10: Interní zdroje financování – Technické služby Jablonec nad Nisou, s. r. o. ... 46
Tab. 11: Technické služby Jablonec nad Nisou, s. r. o. – dotace 2008 – 2014 ... 47
Tab. 12: Zdroje financování Eurocentrum Jablonec nad Nisou s. r. o. ... 48
Tab. 13: Krátkodobé závazky Eurocentrum Jablonec nad Nisou s. r. o. ... 51
Tab. 14: Interní zdroje financování– Eurocentrum Jablonec nad Nisou s. r. o. ... 52
Tab. 15: Eurocentrum Jablonec nad Nisou s.r.o. – dotace 2008 - 2014 ... 52
Tab. 16: Zdroje financování Sport Jablonec nad Nisou, s. r. o. ... 54
Tab. 17: Interní zdroje financování – Sport Jablonec nad Nisou, s. r. o. ... 56
10
Tab. 18: Krátkodobé závazky Sport Jablonec nad Nisou, s. r. o. ... 57
Tab. 19: Sport Jablonec nad Nisou, s.r.o. – dotace 2008 -2014 ... 58
Tab. 20: Zdroje financování Jablonecká Energetická a. s. ... 59
Tab. 21: Interní zdroje financování– Jablonecká energetická a. s. ... 62
Tab. 22: Krátkodobé závazky Jablonecká energetická a. s. ... 63
Tab. 23: Přehled celkových aktiv vybraných podnikatelských subjektů ... 66
Tab. 24: Celková zadluženost podnikatelských subjektů ... 66
Tab. 25: Koeficient samofinancování podnikatelských subjektů ... 68
Tab. 26: Míra zadlužení podnikatelských subjektů ... 69
Tab. 27: Rentabilita vlastního kapitálu podnikatelských subjektů ... 70
Tab. 28: Rentabilita aktiv podnikatelských subjektů ... 71
Tab. 29: Zhodnocení ukazatelů ... 72
11
Úvod
Zdroje financování podnikatelských subjektů představují velice významnou část v jejich ekonomických činnostech. Cílem podniku by mělo být dosažení takového množství zdrojů, aby byly zajištěny všechny podnikové procesy. Je důležité vybrat vhodné finanční zdroje a tím i dosáhnout bezproblémového a správného chodu podniku. Výsledkem vhodné volby finančních zdrojů může být kvalitnější řízení podniku.
Tato diplomová práce se zabývá zdroji financování ekonomických subjektů a následně vzájemně porovnává výsledky jednotlivých podnikatelských subjektů. V této práci se budou porovnávat vybrané podnikatelské subjekty založené obcí, konkrétně statutárním městem Jablonec nad Nisou.
Cílem této diplomové práce je získání informací o skladbě zdrojů financování, zhodnocení využití těchto zdrojů, zjištění finanční situace a důvodů těchto výsledků, vzájemné porovnávání a stanovení doporučení pro vybrané podnikatelské subjekty. Snahou je proniknout do finančních struktur podnikatelských subjektů a získání přehledu o jejich fungování a financování.
Pro porovnání a zjištění zdrojů financování podnikatelských subjektů, budou využity údaje z finančních výkazů – rozvah a výkazů zisků a ztrát konkrétních podnikatelských subjektů v období 2008 – 2014, které byly poskytnuty a zveřejněny v Obchodním rejstříku.
Diplomová práce bude rozdělena do dvou částí, a to na část teoretickou a část praktickou.
Teoretická část bude obsahovat důležité informace týkající se obce a její struktury zaměřující se hlavně na finanční stránku. Budou vysvětleny základní pojmy a rozdílnost v přenesené a samostatné působnosti. Následně se bude zabývat možnostmi, jaké podnikatelské subjekty může obec zakládat a pozornost se přenese na tyto podnikatelské subjekty.
Praktická část bude zaměřena na vybrané podnikatelské subjekty založené obcí a jejich zdroje financování. Jedná se o Technické služby Jablonec nad Nisou, s. r. o., Eurocentrum Jablonec nad Nisou s. r. o., Sport Jablonec nad Nisou, s. r. o. a Jabloneckou energetickou a. s. Následně se tyto podnikatelské subjekty porovnají na základě podrobné analýzy
12
účetních dat. Nejlepšími metodami pro komparaci financování jsou poměrové ukazatele, neboť odstraňují rozdíly mezi velikostmi jednotlivých podnikatelských subjektů. Na závěr budou výsledky vyhodnoceny, odhaleny nedostatky, zdůvodněny rozdíly a navržena určitá opatření do budoucnosti.
V závěru se zhodnotí, zda bylo dosaženo naplnění předem stanovených cílů.
13
1 Vybrané územní celky (obce) a teoretická východiska jejich rozpočtových pravidel
Územní samospráva v České republice je dvoustupňová. Skládá se z krajů a obcí. Kraje jsou vyšší samosprávní celky a obce jsou základními samosprávními celky. [1]
Obce hospodaří s vlastním rozpočtem, mají své příjmy a mohou nabývat vlastní majetek.
Obce jsou veřejnoprávními korporacemi dle Ústavy. [2]
Každá část území republiky náleží některé z obcí. Obec se rozkládá nejméně na jednom katastrálním území. Dvě a více sousedících obcí se může sloučit pomocí dohody.
Sloučené obce se dohodnou na společném názvu. Jestliže nedojde k dohodě, určí název obce Ministerstvo vnitra. Při opačném jevu – oddělení, musí oddělující část mít alespoň 1 000 občanů a sousedit minimálně se dvěma obcemi. Občané daného území vyslovují souhlas s případným oddělením pomocí místního referenda.
Územní samospráva je příjemcem i plátcem některých daní. Pokud je obec zřizovatelem organizací, tak i na tyto organizace se váže daňová povinnost. Hlavně v případech, kdy tyto organizace svou vedlejší činností vytváří zisk.
Obce mají povinnost si chránit svůj majetek proti odcizení, poškození, zneužití nebo zničení. Pokud dojde k neoprávněnému poškození, měly by uplatnit právo na vymáhání škody. Obec má pravomoc ukládat pokuty do výše stanové zákonem. Stát ručí za závazky obce jen v případě, kdy je převezme smluvně. Obce vedou účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších právních předpisů. Obce mohou bezplatně využívat údaje z katastru nemovitostí a informace od kraje nebo státních orgánů a naopak.
Obce jsou vymezeny třemi základními znaky – územím, občany ČR s trvalým pobytem nebo s čestným občanstvím v obci a působností. [3]
Podle zákona o obcích se obce rozdělují na:
obce – jenž nejsou městy;
města – mají alespoň 3 000 obyvatel;
14
statutární města – mohou se rozdělovat na městské obvody či části, které mají vlastní orgány samosprávy.
1.1 Samostatná a přenesená působnost
Obce vykonávají samosprávu a plní funkci státních orgánu formou přenesené působnosti.
Při výkonu samosprávy jednají obce vlastním jménem a vydávají obecně závazné vyhlášky v rámci samostatné působnosti. Při vydání obecně závazných vyhlášek je obec limitována zákonem. Obecně závazné vyhlášky se týkají zabezpečení veřejného pořádku, pořádání sportovních a kulturních podniků, zajištění čistoty ulic a veřejných prostranství apod.
Do samostatné působnosti zasahují státní orgány jen v případech, pokud to stanoví zákon (např. zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích apod.) nebo je potřeba zákon ochránit.
Na samostatnou působnost obce dohlíží Ministerstvo vnitra, které nemůže rušit samosprávné akty, ale může pozastavit pouze její účinnost. Nemá tedy např. pravomoc zrušit obecně závaznou vyhlášku vydanou obcí, může pouze její účinnost pozastavit.
Rozhodnutí o zrušení obecně závazné vyhlášky náleží Ústavnímu soudu, pokud již dříve obec nezjednala nápravu. Územní samosprávy mohou zřizovat obecní policii. Obce se starají o zabezpečení místních veřejných statků, které se na území obce nacházejí. [3]
Veřejné statky se dělí na čisté veřejné statky a smíšené veřejné statky. Čisté veřejné statky nelze rozdělit na jednotlivce dle spotřeby a jednotlivým spotřebitelům nelze zabránit tyto statky využívat např. veřejné osvětlení. Smíšené veřejné statky jsou dělitelné na jednotlivce a lze stanovit, jaký je podíl jednotlivce na spotřebě (např. veřejná hromadná doprava). Smíšené veřejné statky jsou z části financovány z uživatelských poplatků, které stanoví územní samospráva.
Veřejné statky lze pořídit některou z organizací ve veřejném sektoru, veřejnou zakázkou nebo partnerstvím. Organizací ve veřejném sektoru je nezisková organizace, která byla k tomuto účelu zřízena nebo organizační složka (např. dobrovolný hasičský sbor, městská policie), případně příspěvková organizace obce. Veřejná zakázka je udělena soukromé firmě ve výběrovém řízení. Partnerství je propojení veřejného a soukromého sektoru, kde se zapojí do určitého projektu i soukromý kapitál. [1]
15
U přenesené působnosti stát přenáší některé kompetence a odpovědnost na územní samosprávu, aby zajišťovala fungování veřejných statků a podílela se na některých úkolech státní správy. Rozsah těchto úkolů, které vykonává obec jménem státu, je vymezen ve zvláštních zákonech. Na financování těchto činností územní samospráva získává finanční prostředky od státu, je kontrolována státními orgány a v některých oblastech krajskými úřady.
Aby obecně závazné vyhlášky a nařízení obce byly platné, musí se tyto právní předpisy zveřejnit. Všechny vydané právní předpisy se musí evidovat. [3]
1.2 Orgány územních celků
Orgány obce se v závislosti na její velikosti skládají ze zastupitelstva obce, rady obce, starosty a obecního úřadu.
Zastupitelstvo je vrcholný volený orgán obce a schází se podle potřeb, avšak minimálně jedenkrát za 3 měsíce a tato jednání jsou veřejnosti přístupná. Počet členů zastupitelstva se odvíjí od počtu obyvatel k 1. lednu roku, kdy se konají volby, viz tabulka 1. Počet příslušných členů zastupitelstva, který má být zvolen, je uveřejněn na úřední desce.
Zastupitelstvo je voleno v komunálních volbách na období 4 let. Funkce člena zastupitelstva je považována za veřejnou funkci. Zastupitelstvo schvaluje rozpočet obce a mimo jiné rozhoduje o zřízení nebo zrušení příspěvkových organizací a organizačních složek. Všechny pravomoci zastupitelstva lze najít v § 84 a § 85 zákonu o obcích.
Zastupitelstvo obce může vytvářet iniciativní a kontrolní orgány – výbory. Povinně zřizuje finanční a kontrolní výbor. Finanční výbor kontroluje hospodaření obce a plní další úkoly, které tento výbor dostane od zastupitelstva. Kontrolní výbor provádí kontrolu nad právními předpisy vydané zastupitelstvem či radou obce.
Pokud na území žije alespoň 10 % občanů, které se při posledním sčítání lidu hlásí k jiné národnosti než české, zřídí zastupitelstvo výbor pro národností menšiny. Tento výbor je minimálně z poloviny tvořen příslušníky daných národnostních menšin. Všechny uvedené výbory plní úkony na základě rozhodnutí zastupitelstva. Počet členů výboru je zpravidla lichý. Jednání výboru probíhá podle potřeby. [3]
16
Tab. 1: Počet členů zastupitelstva v závislosti na počtu obyvatel
Počet obyvatel Počet členů zastupitelstva
do 500 obyvatel 5 až 15 členů
nad 500 do 3 000 obyvatel 7 až 15 členů nad 3 000 do 10 000 obyvatel 11 až 25 členů nad 10 000 do 50 000 obyvatel 15 až 35 členů nad 50 000 do 150 000 obyvatel 25 až 45 členů
nad 150 000 obyvatel 35 až 55 členů
Zdroj: zákon č. 128/2000 Sb., o obcích
Rada obce je výkonný orgán volený z řad zastupitelů obce na úseku samostatné působnosti a schází se podle potřeb. Rada zodpovídá za svou činnost zastupitelstvu. Rada obce připravuje podklady a návrhy pro jednání zastupitelstva a následně zabezpečuje plnění jeho usnesení. Jednání rady jsou neveřejná, ale mohou k nim být přizvány další osoby. Rada obce má svůj jednací řád, stanovující podrobnosti průběhu jednání rady. Počet členů rady je vždy lichý, nejméně jich může být 5 a nejvíce 11. Rada obce si může vytvářet poradní a iniciativní orgány – komise.
Starostu a místostarostu, případně ve velkých městech primátora a náměstky primátora volí zastupitelstvo z řad svých členů. Místostarosta zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonává funkci. Starosta svolává a řídí jednání rady a zastupitelstva, odpovídá za objednání a provedení auditu hospodaření obce.
Obecní úřad se skládá ze starosty, místostarosty, tajemníka a zaměstnanců. Tajemník zodpovídá za plnění úkolů jak samostatné působnosti, tak i přenesené působnosti.
Tajemník se zúčastňuje zasedání obce i schůze rady s poradním hlasem. Tajemník by měl být nestranný, nesmí tedy být v žádné z politických stran či hnutích. [3]
Obecně může být organizační struktura obce znázorněna následujícím obrázkem.
17 Obr. 1: Orgány obce
Zdroj: vlastní zpracování
1.3 Struktura územních rozpočtů
Pro střednědobé plánování hospodaření obce slouží rozpočtový výhled. Sestavení rozpočtového výhledu je zpravidla v rozmezí 2 až 5 let následujících po roce, kdy je sestaven roční rozpočet. Tento výhled obsahuje základní informace o budoucích příjmech a výdajích a o dlouhodobých závazcích a pohledávkách. Při zpracování rozpočtu se vychází z údajů, které obsahuje rozpočtový výhled. Rozpočtový výhled může sloužit jako příloha při žádosti o úvěr nebo u žádosti o dotace. Pro zajištění významu rozpočtového výhledu je zapotřebí, aby tento výhled byl plněn a pravidelně aktualizován.
Je tedy nutné včas reagovat na aktuální ekonomickou situaci, a to využitím příležitostí a zvládnutím hrozeb.
Rozpočty se zpracovávají dle rozpočtové skladby podle vyhlášky vydané Ministerstvem financí. Mohou nastat 3 situace plánovaného výsledku rozpočtu – vyrovnaný, přebytkový a schodkový rozpočet. Rozpočet se schvaluje zpravidla jako vyrovnaný. Přebytkový rozpočet se schvaluje, pokud příjmy tohoto roku budou využity plánovaně v následujících letech nebo jsou předem určeny k umořování jistiny úvěrů z předchozích let. Schodkový rozpočet lze schválit jen v případě, pokud je možné schodek uhradit z minulých let nebo smluvně zajištěnou půjčkou. Výsledek rozpočtu je pouze částečný údaj, jak posoudit hospodaření obce. Pokud má obec kladné či záporné rozpočtové saldo, nelze jednoznačně posoudit, jestli obec hospodaří dobře nebo špatně. Posouzení hospodaření je tedy mnohem složitější.
Rozpočty se schvalují před 1. lednem rozpočtového roku, pokud tak není učiněno, územní celky se do schválení rozpočtu řídí pravidly rozpočtového provizoria. Tato pravidla jsou
Orgány obce
Zastupitelstvo Rada Starota Obecní úřad
18
důležitá k zajištění plynulosti hospodaření při zpoždění schvalování rozpočtu. Rozpočtové období v České republice trvá jeden rok a zpravidla se kryje s kalendářním rokem.
Po ukončení kalendářního roku se údaje o hospodaření převádějí do závěrečného účtu, který slouží k zhodnocení finančního hospodaření obce v daném roce. Tento účet obsahuje informace o plnění příjmů a výdajů během daného období a jsou v něm vyobrazeny finanční vztahy ke státnímu rozpočtu, rozpočtu krajů a státních fondů. [4]
V následujícím zjednodušeném schématu je zaznamenána struktura územního rozpočtu obce.
Tab. 2: Zjednodušené schéma tvorby rozpočtu obce v České republice
Příjmy Výdaje
Běžné:
daňové
o svěřené (výlučné) daně (DzNem) o sdílené daně (část: DPFO, DPPO,
DPH)
o místní poplatky o správní poplatky
nedaňové
o poplatky za služby
o příjmy z pronájmu majetku o příjmy od O. S., P.O.
o zisk obecních podniků
o dividendy z akcií, přijaté úroky
dotace – transfery
o neúčelové (všeobecné) o účelové (specifické) Kapitálové:
z prodeje majetku - movitého i nemovitého dlouhodobého majetku
z prodeje akcií a majetkových podílů
kapitálové dotace – transfery (účelové a neúčelové)
(od jiné vládní úrovně, tj. ze SR, státních fondů, rozpočtu kraje, jiné obce apod.)
přijaté úvěry
příjmy z emise komunálních obligací
přijaté splátky půjček Ostatní
doplňkové
Běžné – neinvestiční:
mzdy a platy
povinné pojistné placené zaměstnavatelem
materiálové
energie
nájemné
sociální dávky
výdaje na municipální podniky
placené pokuty
placené úroky
ostatní (poskytnuté dary apod.)
dotace vlastním O. S. a jiným subjektům
neinvestiční příspěvky P. O.
výdaje na sdružování finančních prostředků (neinvestiční)
Kapitálové – investiční výdaje:
na pořízení hmotného i nehmotného dlouhodobého majetku
na nákup cenných papírů
na kapitálové poskytnuté dotace O. S. a různým subjektům
na investiční příspěvky P. O.
na investiční půjčky poskytnuté různým subjektům
splátky úvěrů Ostatní
Legenda: O. S. – organizační složka; P. O. – příspěvková organizace, DzNem – daň z nemovitostí; DPFO – daň z příjmů fyzických osob; DPPO – daň z příjmů právnických osob; DPH- daň z přidané hodnoty
Zdroj: Peková Jitka viz zdroje [1]
19
1.3.1 Příjmy a výdaje rozpočtu obce
Největší položkou příjmů obce obvykle představují daňové příjmy a to zejména sdílené a svěřené daně. Sdílená daň představuje takovou daň, kdy část daně náleží do státního rozpočtu a část daně patří do rozpočtu měst a obcí. Svěřená daň také nazvaná jako výlučná daň patří do jednoho konkrétního rozpočtu. Místní poplatky přispívají k příjmům podstatně méně. K daňovým příjmům patří dále správní poplatky, které obce vybírají za činnosti, které provádějí v přenesené působnosti.
Druhou významnou skupinu příjmů tvoří nedaňové příjmy. Obec může ovlivnit strukturu i výši těchto příjmů podle svého uvážení a rozhodnout o aktivitách obce. Mezi tyto příjmy patří příjmy z pronájmu, z uživatelských poplatků za veřejné statky, poplatků za parkování atd.
Třetí skupinou příjmů jsou dotace. Obec může získat finanční prostředky v rámci grantových programů ministerstev či některých státních fondů. Tyto dotace nejsou nárokové. Mezi nárokové dotace patří dotace na výkon státní správy, jejichž příjemcem je každá obec v České republice.
Příjmy z pronájmu a prodeje majetku závisí na výši majetku, který obec vlastní. Příjmy z obchodování s cennými papíry se řadí mezi méně významné.
Největší skupinou výdajů obce jsou běžné výdaje úzce související se zabezpečováním veřejných statků. Výše těchto výdajů závisí na několika faktorech, které se týkají veřejných statků, jako např. na struktuře, rozsahu a kvalitě.
Kapitálové výdaje zahrnují především výdaje na pořízení investic. Výdajem pro obce je splácení půjček a úvěrů, včetně úroků. Mezi výdaje obce se zahrnují náklady na emise v případě vydání vlastní emise komunálních obligací. [1]
1.4 Rozpočtové určení daní
Rozpočtové určení daní (RUD) je dáno zákonem č. 243/2000 Sb., podle kterého jsou obce příjemci prostředků vyplývajících ze sdílených a výlučných daní.
20
1.4.1 Výlučné daně
V součastné době mezi výlučné daně patří daň z nemovitostí a 30 % z výnosu daně z příjmů fyzických osob s bydlištěm na katastru obce ze samostatně výdělečné činnosti.
Daň z nemovitostí je výlučným příjmem obce a to v 100% výši. Do rozpočtu obce plynou daně podle katastru, v nichž se nemovitosti (tj. stavby a pozemky) nacházejí. [6]
Obce mohou ovlivňovat výši daně z nemovitostí pomocí obecně závazných vyhlášek, které stanoví koeficienty např. místní koeficient platný pro všechny nemovitosti na území celé obce. [5]
Z tabulky 3 je zřejmé, že k velkým změnám během let nedošlo. U daně z nemovitostí neproběhla žádná změna od roku 1998 a celkově odvedená daň z nemovitostí patří obci.
Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti, která se podílí na příjmu obce, se v roce 2001 snížila ze 100 % na 30 %. [6]
Tab. 3: Výlučné daně v letech 1998-2006
Text Rok 1998 – 2000 2001 – 2015
Daň z nemovitostí (%) 100 100
Daň z příjmů FO ze SVČ (%) 100 30
Zdroj: vlastní zpracování podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní
1.4.2 Sdílené daně
Mezi sdílené daně patří daň z přidané hodnoty, daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů.
O sdílené daně se dělí státní rozpočet s obcemi a kraji. Ministerstvo financí vydává každý rok vyhlášku o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně. V tabulce 4 je přehled o vývoji procentní sazby sdílené daně do rozpočtu obcí. Od roku 2001 došlo k významné změně a ke sdíleným daním se přidala daň z přidané hodnoty a daň z příjmů FO z kapitálových výnosů. [6]
21 Tab. 4: Sdílené daně v letech 1998-2006
Text Rok 1998 - 2000 2001 -2007 2008 - 2011 2012 2013 -2015 Daň z přidané hodnoty
(%) - 20,59 21,40 19,93 20,83
Daň z příjmů PO
(%) 20 20,59 21,40 21,40 23,58
Daň z příjmů FO ze
záv. čin. (%) 30 20,59 21,40 21,40 22,87
Daň z příjmů FO z kap.
výn. (%) - 20,59 21,40 21,40 23,58
Zdroj: vlastní zpracování podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní
22
2 Zásady a možnosti obcí zřizovat podnikatelské subjekty
Dle zákona o obcích podle § 84 zastupitelstvo obce rozhoduje o zřizování a rušení příspěvkových organizací a zároveň schvaluje jejich zřizovací listiny. Dále rozhoduje o založení nebo zrušení právnických osob a schvaluje jejich zakladatelské listiny.
Rozhoduje o společenských smlouvách, zakládacích smlouvách a jejich stanovách. [3]
Dle § 23 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, mohou obce ke splnění svých povinností a zabezpečení veřejně prospěšných činností zřizovat a zakládat různé organizace. Obce mohou zřizovat vlastní organizační složky jako své instituce bez právní subjektivity. Mohou vytvářet příspěvkové organizace jako právnické osoby, které povětšině ve svém plnění činností nevytváří zisk. Obce mají pravomoc k zakládání obchodních společností – akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Zakládají také ústavy, které se řídí podle zvláštního zákona.
Jako územní samosprávný celek zřizuje školské právnické osoby, které se řídí zvláštním právním předpisem. Mezi zřizovatelem a zřizovanou institucí existuje velmi silné provázání, především prostřednictvím zřizovatelského rozpočtu. Zřizovatel určí pravidla, které jsou uvedeny ve zřizovací listině. Správa financí organizačních složek a příspěvkových organizací se řídí podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. [4]
2.1 Organizační složky územních samosprávních celků
Organizační složky (dále jen OS) mohou vznikat na základě rozhodnutí zastupitelstva obce nebo kraje. Zastupitelstvo kraje nebo obce určí zodpovědnou osobu, která povede organizaci a vymezí její povinnosti a pravomoci. Neziskové organizace, které zastupitelstvo určí jako organizační složky, se stanou organizacemi bez právní subjektivity.
Tuto formu složek obec či kraj zakládá jen v některých případech, kdy např. pokud organizace zaměstnává málo zaměstnanců, nepotřebuje ke své činnosti mnoho strojního
23
a technického vybavení, nevstupuje do komplikovaných ekonomických nebo právních záležitostí apod.
OS se zřizují pomocí zřizovací listiny, která má předepsané náležitosti např. úplný název zřizovatele, sídlo, předmět činnosti, označení osob, vymezení majetkových práv atd.
OS je závislá na rozpočtu zřizovatele a je jeho součástí. Schválené výdaje zřizovatelem, by neměly překročit stanovenou výši bez jeho souhlasu. Pokud jsou naplánované i příjmy, měly by být získány dle rozvrhu. Zřizovatel poskytne OS své finanční prostředky buď formou záloh nebo přeposláním finančních obnosů na zřízený zvláštní bankovní účet v takové výši, aby OS mohla zajistit svou obvyklou činnost. OS je povinna plnit svěřené úkoly nejhospodárnějším způsobem. OS zachycuje hospodaření v peněžním deníku, který je rozdělen podle platné rozpočtové skladby. Finanční kontrola je prováděna zřizovatelem. [4]
2.2 Obecně prospěšné společnosti
Zakladateli obecně prospěšné společnosti se mohou stát fyzické osoby, právnické osoby nebo Česká republika jako stát.
Obecně prospěšné společnosti vznikají dnem uzavření zakladatelské smlouvy, která je podepsaná všemi zakladateli. Pokud obecně prospěšnou společnost zakládá pouze jeden zakladatel, je tato smlouva nazývána zakladatelskou listinou. Zakladatelská listina či smlouva má předepsané náležitosti např. název, sídlo, druh obecně prospěšných služeb, způsob zveřejňování výroční zprávy apod.
Statutárním orgánem obecně prospěšné společnosti je správní rada a kontrolním orgánem je dozorčí rada. Počet členů správní a dozorčí rady stanoví předem zakladatel. V případě, kdy je zakladatelem obec, jsou tyto rady voleny orgány územní samosprávy. Společnost vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností a zaniká dnem výmazu z tohoto rejstříku.
Pro fungování a naplnění své činnosti mohou obecně prospěšné společnosti získat dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce a ze státního fondu. Na jeden projekt nelze získat
24
dotace z více zdrojů. Příslušné orgány, u kterých společnosti žádají o dotace, zadají podmínky, za kterých bude dotace poskytnuta, kontrolují je a následně je vyhodnotí. [7]
2.3 Příspěvková organizace
Obce mohou zřizovat příspěvkové organizace, které převážně nevytváří zisk. Příspěvkové organizace jsou organizace, založené za účelem zajišťování veřejných statků a služeb pro občany za uživatelský poplatek. Příspěvková organizace se zřizuje pomocí zřizovací listiny, která musí obsahovat zákonem dané náležitosti např. úplný název zřizovatele, v případě, kdy zřizovatel je obec, uvede se i okres, kde příslušná příspěvková organizace byla zřízena, dále se uvádí název a sídlo příspěvkové organizace apod. Návrh na zapsání organizací do obchodního rejstříku podává zřizovatel. Organizace mají vlastní právní subjektivitu.
Příspěvkové organizace hospodaří a spravují svěřený majetek podle pravidel uvedených ve zřizovací listině. Majetek, kterým příspěvková organizace disponuje, je majetkem zřizovatele. Zřizovatel předem stanoví, za jakých okolností potřebuje příspěvková organizace jeho písemný souhlas. Smí přijmout dar, ale výhradně se souhlasem zřizovatele.
Pokud zřizovatel nedá souhlas o přijetí v případě dědictví, musí příspěvková organizace dědictví zamítnout. Bez souhlasu zřizovatele si organizace nesmějí vzít investiční úvěry ani půjčky, nakupovat věci na splátky, ručit za závazky třetích osob nebo jeho dalších subjektů a brát si jako protihodnotu pohledávek cenné papíry.
V případě prodeje dlouhodobého majetku musí příspěvková organizace majetek nejprve bezúplatně nabídnout zpět zřizovateli. Po písemném odmítnutí a svolení k převodu, může za okolností stanovených zřizovatelem převést majetek do držení jiné osoby.
Zřizovatel rozhoduje o vzniku, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace. Pokud zřizovatel rozhodne o ukončení činnosti, přechází všechen majetek, práva i závazky na zřizovatele. Pokud dojde ke změně, která není uvedena v zakladatelské listině příspěvkové organizace, má zřizovatel povinnost vše nahlásit v Ústředním věstníku České republiky a to do 15 dnů ode dne, kdy změna doopravdy nastala.
25
Příspěvkové organizace nesmí nakupovat ani vlastnit cenné papíry. Organizace nemohou dávat dary kromě darů, týkajících se darů z fondů kulturních či sociálních potřeb.
Kontrolu hospodaření příspěvkových organizací vykonává zřizovatel. Příspěvkové organizace získávají finanční prostředky formou poplatků od uživatelů, dotací od zřizovatele, peněžních darů od fyzických a právnických osob a z prostředků, které mohly získat z Národního fondu či ze zahraničí. Národní fond založilo Ministerstvo financí České republiky dne 31. 12. 1998. Tento fond vznikl za účelem poskytnutí financí na projekty a programy, které jsou financovány z finančních prostředků Evropské unie.
K získání těchto finančních prostředků je zapotřebí splnit podmínky memoranda. Poplatky od uživatelů většinou nepokryjí výši nákladů vynaložených na zajišťování činnosti a organizace bývají závislé na svém zřizovateli a jeho finančních prostředcích. Zřizovatel přispívá na běžný provoz, který zahrnuje opravy a údržbu, a má možnost poskytovat investiční dotace.
Pokud příspěvková organizace výjimečně vytváří svou činností zisk, může jej použít jen pro vlastní potřebu související s hlavní činností. Příspěvkové organizace mohou vytvářet peněžní fondy – rezervní fond, fond investic, fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb. Pokud na konci roku ve fondech zůstanou peněžní prostředky, lze převést zůstatky do následujícího roku.
Rezervní fond slouží k rozvoji činnosti, případně k uhrazení sankcí za porušení rozpočtové kázně, k uhrazení ztrát z minulých let nebo k překlenutí dočasných nesrovnalostí mezi výnosy a náklady. Peněžní dary se využívají dle jejich účelů. Výši rezervního fondu určí zřizovatel. Tento fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření a peněžními dary.
Zlepšený výsledek hospodaření vzniká pouze tehdy, pokud jsou skutečné výnosy a přijaté příspěvky větší než náklady na provoz.
Fond investic je určen na financování investičních potřeb, splacení investičních úvěrů a půjček nebo financování oprav nemovitého majetku. Investiční fond se vytváří z odpisů hmotného a nehmotného majetku dle odpisového plánu, z poskytnutých investičních dotací od zřizovatele, z případných příspěvků ze státního fondu a z darů určených k investicím nebo z převodu z rezervního fondu.
26
Fond odměn slouží jako motivace pro zaměstnance. Peněžní prostředky se do tohoto fondu získávají díky zlepšenému výsledku hospodaření a to do maximální výše 20 % limitu mzdových prostředků.
Fond kulturních a sociálních potřeb je druhem sociálního fondu, do kterého organizace přispívá průběžně během roku. Tento fond se využívá podle zvláštního předpisu (vyhláškou ministerstva financí) k financování potřeb současných zaměstnanců a bývalých zaměstnanců, kteří pracovali v organizaci před odchodem do důchodu. [4]
2.4 Obchodní korporace
Mezi obchodní korporace, které může založit obec, patří společnost s ručením omezením (s. r. o.) a akciová společnost (a. s.). Akciová společnost má za povinnost zveřejňovat informace, založit internetové stránky, které jsou přístupny bezplatně.
Pokud korporaci založí pouze jeden zakladatel, je sepsána zakladatelská listina.
Když korporaci založí více osob, je korporace založena společenskou smlouvou. Obchodní korporace vznikají dnem zápisu do veřejného rejstříku a zanikají dnem výmazu z tohoto rejstříku. [8]
2.4.1 Společnost s ručením omezením
Společnost s ručením omezením je tvořena společníky. Vklady společníků jsou určeny na základě poměrů svých podílů. Společnost eviduje seznam společníků s uvedením jejich funkce ve společnosti. Podle zákona je minimální výše základního kapitálu 1 Kč, vyšší částka vyžaduje shodu společníků a uvede se ve společenské smlouvě. Vklady, které nemají peněžní podstatu, musí ocenit znalci, kteří jsou zapsáni do seznamu znalců, který vede Ministerstvo spravedlnosti. Společníci mohou nahlížet kdykoliv do dokumentů společnosti.
Mezi orgány společnosti patří valná hromada, jednatelé a dozorčí rada. Společníci mají právo se zúčastnit valné hromady rozhodující o řízení společnosti. Jednatel může být jeden nebo jich může být více a představují statutární orgán společnosti. Jednatelé jsou odpovědni za správné vedení účetnictví, personální agendu a informace o společnosti.
27
Dozorčí rada kontroluje činnosti jednatelů a předkládá valné hromadě jednou za rok informace o své činnosti. Pokud se společníci dohodnou o zrušení společnosti, je o tomto rozhodnutí vydána veřejná listina. [8]
2.4.2 Akciová společnost
Akciové společnosti tvoří svůj základní kapitál emisí akcií. Minimální požadavek na výši základního kapitálu je u akciových společností 2 000 000 Kč. Pokud akciové společnosti vedou účetnictví podle zvláštního zákona o účetnictví v eurech, je minimální požadavek na výši kapitálu 80 000 EUR. Akciová společnost s veřejně obchodovatelnými akciemi musí mít základní kapitál v minimální výši 20 000 000 Kč.
Společnost je založena, pokud jsou přijaty stanovy. Ti, kdo tyto stanovy odsouhlasí a zároveň se podílí na úpisu akcií, se stávají zakladateli. Nepeněžní vklady musí být ohodnoceny znalcem. Akcionáři mají právo se podílet na řízení společnosti, na podílu na zisku a případném likvidačním zůstatku při zániku společnosti.
Vlastníci akcií jsou uvedeni v seznamu akcionářů. V případě, kdy společníci vlastní zaknihované akcie, může být seznam akcionářů nahrazen evidencí zaknihovaných cenných papírů. Akcionáři mají právo se zúčastnit a posléze i hlasovat na valné hromadě.
Existují dva systémy jak uspořádat vnitřní strukturu společnosti – dualistický a monistický.
U dualistického systému mezi orgány společnosti patří představenstvo a dozorčí rada.
K monistickému systému se zřizuje správní rada a statutární ředitel.
Valná hromada slouží akcionářům pro rozhodování o řízení společnosti.
U dualistického sytému je představenstvo statutárním orgánem. Jeho úkolem je řádně vést účetnictví a předkládat účetní závěrku ke schválení. Představenstvo navrhuje, jak se rozdělí zisk, případně jak se uhradí ztráta. Představenstvo tvoří zpravidla 3 lidé, pokud stanovy nestanoví jinak.
Dozorčí rada kontroluje veškeré činnosti související s podnikem a dozírá na jednání představenstva. Dozorčí rada dohlíží na účetní výkazy a správnost vedení účetnictví.
Dozorčí rada bývá 3členná, pokud není stanoveno jinak ve stanovách.
28
U monistického systému má statutární ředitel stejná práva jako má u dualistického systému představenstvo a správní rada má srovnatelné kontrolní činnosti jako dozorčí rada. [8]
2.5 Ústav
Ústav patří mezi právnické osoby zakládané k provozování společenské nebo hospodářské činnosti. Ústav je vhodnou formou především pro poskytování sociálních služeb. Ústav vzniká zápisem do veřejného rejstříku a zakládá se zakladatelskou listinou, která musí obsahovat název, sídlo, účel a předmět podnikání, výši vkladu apod.
Mezi orgány ústavu patří ředitel a správní rada. Správní radu stanoví zakladatel a správní rada volí ředitele. Správní rada odsouhlasí rozpočet, účetní závěrky a výroční zprávy. [9]
2.6 Školské právnické osoby
Školská právnická osoba je právnická osoba založená za účelem vzdělávání. Zřizovatelem mohou být ministerstva, kraje, obce či svazky obcí, ostatní právnické osoby nebo fyzické osoby. Pokud je školská právnická osoba zakládána jedním zřizovatelem, použije se k založení zřizovací listina. Zřizovatelská smlouva je použita, jestliže založí školskou právnickou osobu více zřizovatelů společně. Listina i smlouva musí obsahovat zákonem předepsané náležitosti jako je např. název, sídlo, identifikační číslo osoby, druhy a typy škol apod. Vznik školské právnické osoby začíná dnem, kdy je zapsána do rejstříku školských právnických osob a zaniká dnem výmazu z tohoto rejstříku.
Zřizovatel rozhoduje o tvorbě a použití rozpočtu, zlepšeného výsledku hospodaření a o vytvoření peněžních fondů školské právnické osoby. Zřizovatel zodpovídá za zřizovací listinu a její změny, stanovuje podmínky, za jakých má být školská právnická osoba sloučena, rozdělena nebo dokonce zrušena. Do kompetencí zřizovatele dále patří jmenování a odvolání třetiny školské rady a ředitele, kterému zřizovatel určí výši jeho platu.
K orgánům školské právnické osoby patří ředitel a školská rada. Statutárním orgánem právnické školské osoby je ředitel. Školská rada se snaží o zachování účelu, za kterým
29
školská právnická osoba vznikla, zároveň dohlíží na hospodaření. Rada jedná o vzdělávacích programech školy, zpracovává a následně schvaluje střednědobý výhled pro jejich budoucí financování a roční uzávěrku. Rada se skládá minimálně ze 3 členů a maximálně z 15 členů jmenovaných na 5 let na základě určení počtu osob zřizovatelem.
Příjmy získávají školské právnické osoby především ze státního rozpočtu, z rozpočtu samosprávných celků, z poskytnutých finančních částek od zřizovatele, z financí z hlavní a doplňkové činnosti, ze získaných dotací a darů.
Současně s hlavní činností jsou povoleny doplňkové služby. Tyto služby nemohou být financovány ze státního rozpočtu a zároveň nesmí ohrožovat hlavní činnost v její kvalitě, dostupnosti a rozsahu.
Školská právnická osoba nemá dovoleno zakládat obecně prospěšné společnosti, školské právnické osoby, nadace, právnické osoby nebo zajišťovat závazky jiných osob. Je-li zřizovatelem ministerstvo, kraj nebo obec, pak tyto školské právnické osoby mají zakázáno přijímat a poskytovat půjčky a dary bez souhlasu zřizovatele.
Školská právnická osoba může tvořit peněžní fondy a zpravidla vytváří rezervní fond a fond investic. Pokud je zřizovatelem ministerstvo, kraj či obec, může tvořit školská právnická osoba i fond kulturních a sociálních služeb. Fond investic je zřízen především k financování investičních potřeb a je tvořen odpisy majetku. Na konci roku jsou zůstatky všech peněžních fondů převedeny do roku následujícího. Fond kulturních a sociálních služeb napomáhá financovat kulturní či sociální potřeby zaměstnanců.
Školská právnická osoba vede své účetnictví podle zvláštních předpisů jako právnická osoba, kde její hlavní činností není podnikání. [10]
2.7 Veřejné výzkumné organizace
Veřejná výzkumná organizace patří k právnickým osobám, jejichž hlavní náplní činnosti je výzkum. Finanční podporu pro zajišťování činnosti získává z veřejných prostředků. Tyto organizace může zřídit Česká republika nebo územně samosprávní celek. Informace
30
o výzkumné činnosti se uveřejňují v informačním systému výzkumu a ve výroční zprávě.
Přístup k těmto informacím by měl být zveřejněn nejpozději do 30 dnů po schválení.
Veřejně výzkumná instituce je zřízena dnem vydání zřizovací listiny, vzniká zapsáním do rejstříku veřejných výzkumných institucí a zaniká dnem výmazu z tohoto rejstříku.
Rejstřík veřejných výzkumných institucí je veřejný seznam, který má na starosti Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Mezi orgány veřejně výzkumné instituce patří ředitel, rada instituce a dozorčí rada.
Ředitel je statutárním orgánem této instituce. Předkládá radě účetní závěrku, která je ověřena auditorem a stará se o řádné vedení účetnictví. Ředitel je volen na 5 let a v této funkci může být maximálně dvě po sobě jdoucí funkční období.
Rada instituce je složena z předsedy, místopředsedy a dalších členů. Rada schvaluje rozpočet a střednědobý finanční výhled. Počet členů rady se pohybuje minimálně od 5 do 15 členů. Člen rady je zvolen na 5 let a pro další období se může neomezeně zvolení opakovat. Rada je zastoupena zaměstnanci veřejně výzkumné instituce i odborníky z jiných právnických osob eventuelně organizačních složek státu, zabývajících se výzkumem a uživatelů výsledků výzkumu.
Dozorčí rada vede dohled nad účetními výkazy a nad celkovým hospodařením instituce.
Počet členů dozorčí rady je minimálně 5 a maximálně 7. Člen dozorčí rady je volen na 5 let a tuto funkci může vykonávat maximálně dvě funkční období po sobě jdoucí. [11]
31
3 Statutární město Jablonec nad Nisou
Vznik i zánik obce se řídí právním předpisem zákonem č. 128/2000 Sb. o obcích. Novelou zákona č. 128/2000 Sb. o obcích se k 12. 3. 2012 stalo město Jablonec nad Nisou statutárním městem. Obec vystupuje v právních vztazích jako právnická osoba a je spravována zastupitelstvem s vlastním sídlem – Magistrát města Jablonec nad Nisou.
[12]
Statutární město Jablonec nad Nisou má podíly v těchto společnostech:
32,5 % v SKS s. r. o. – Severočeské komunální služby s. r. o. [13]
2,78 % v DPMLJ a. s. – Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou a. s. [14]
4 % v SVS a. s. – Severočeská vodárenská společnost a. s 100 % – Jablonecká energetická a. s.
– Sport Jablonec nad Nisou, s. r. o.
– Eurocentrum Jablonec nad Nisou s. r. o.
– Technické služby Jablonec nad Nisou, s. r. o.
3.1 Organizace a společnosti města Jablonce nad Nisou k 31. 12. 2015:
3.1.1 Příspěvkové organizace
Centrum sociálních služeb Jablonec nad Nisou, p. o.
Tato příspěvková organizace vznikla 15. dubna 1993 pod názvem Domy pro seniory.
V roce 2007 byl její název pozměněn na Sociální služby Jablonec nad Nisou, p. o. Další změny byly zaznamenány 3. 6. 2009, kdy došlo ke sloučení s další příspěvkovou organizací Spolkový dům Jablonec nad Nisou, p. o.
Hlavní náplní této organizace je poskytování pečovatelských služeb a podpoření seniorů především v oblasti jejich volnočasových a zájmových aktivit. Organizace nabízí podporu lidem v nepříznivých situací pomocí sociálních služeb. [15]
32 Dům dětí a mládeže Vikýř, p.o.
Dům dětí a mládeže byl zřízen již v říjnu 1987 jako Městský dům pionýrů a mládeže.
Město Jablonec nad Nisou se stalo zřizovatelem 1. 1. 2008. Momentálně se více používá označení SVČ – Středisko volného času.
V dnešní době nabízí tato organizace volnočasovou nabídku dětem a mládeži, ale i dospělé populaci. Vikýř se zaměřuje na kroužky: divadelní, hudební, jazykové, přírodovědné, sportovní, taneční, technické a výtvarné. [16]
Městská knihovna Jablonec nad Nisou, p.o.
Od 1. dubna 1996 se stala Městská knihovna organizací města. Tato organizace slouží k půjčování knih, novin, časopisů, CD, DVD a společenských her. Je rozdělená na oddělení mládeže a dospělých čtenářů a obsahuje i studovnu a čítárnu. [17]
Nemocnice Jablonec nad Nisou, p.o.
Příspěvková organizace přešla pod město od 1. 1. 2003. Nemocnice zajišťuje převážně léčebnou preventivní a ambulantní péči, včetně lékárenských služeb. V roce 2014 bylo hospitalizováno 15 503 pacientů a proběhlo 1 326 porodů. [18]
Mateřské školy
Mateřské školy se zabývají především rozvojem dětí, který je zaměřen na přípravu ke vstupu do základní školy. Tyto organizace poskytují i mimoškolní výchovu formou zájmových kroužků a dalších aktivit. Jablonec nad Nisou je zřizovatelem i jedné speciální mateřské školy, která zajišťuje předškolní výchovy pro děti s vadami řeči a děti tělesně a mentálně postižené. Od roku 2003 do roku 2011 město Jablonec nad Nisou zřídilo 18 mateřských škol. [19]
Základní školy
Základní školy napomáhají rozvíjet osobnosti dětí a rozšiřovat jejich znalosti. Školy mohou provozovat družiny, školní kluby, nabízet kroužky, další aktivity a zajišťovat stravování. Od roku 1994 do roku 2007 bylo zřízeno městem Jablonec nad Nisou 10 základních škol. [19]
33
3.1.2 Obecně prospěšné společnosti
Jablonecké kulturní a informační centrum, o. p. s.
Jablonecké kulturní a informační centrum se zaměřuje na cestovní ruch, kulturu a ekologii.
Pod tuto společnost patří: Městské a regionální turistické informační centrum, Dům Jany a Josefa Scheybalových, Centrum ekologické výchovy a Kostel sv. Anny.
Od roku 30. 12. 2008 provádí toto centrum osvětu v oblasti kultury, historie a umění v Jablonci nad Nisou a jeho okolí. Snaží se uchovat významná umělecká díla a historické předměty, které souvisejí s městem. [20]
Městské divadlo Jablonec nad Nisou, o.p.s.
Městské divadlo se dne 15. 4. 1998 stalo obecně prospěšnou organizací. Slouží k zajišťování koncertů, přehlídek, festivalů a také k divadelním představením. Divadlo nabízí k pronájmu své prostory (hlediště a jeviště, prostory ve foyer, divadelní bar se zajištěným provozem). Zabývá se pořádáním besed, přednášek a seminářů v kulturní oblasti pro všechny věkové kategorie. [21]
3.1.3 Společnosti s ručeným omezením
Eurocentrum Jablonec nad Nisou, s.r.o.
Tato společnost byla založena 20. 1. roku 2000. Mezi aktivity Eurocentra patří organizování a zprostředkování kulturních a vzdělávacích akcí, realizaci výstav, poskytování bytových a nebytových prostor a hostinská činnost. [22]
Sport Jablonec nad Nisou, s.r.o.
Sport Jablonec nad Nisou, s.r.o. vznikl v září 2001. Tato společnost provozuje sportovní zařízení jako je např. Střelnice – fotbalový a atletický stadion, atletická hala, zimní stadion, Městská hala, Městský plavecký bazén a sauna. [23]
34 Technické služby Jablonec nad Nisou, s.r.o.
Technické služby, které byly zapsány v obchodním rejstříku dne 25. 9. 2003, se starají o autobusové čekárny, komunikace a dopravní značení, čištění, úklid a zahradnické služby, zimní údržbu a veřejné osvětlení. Dle zápisu z obchodního rejstříku mohou opravovat silniční vozidla, provádět a odstraňovat stavby, montovat a opravovat elektrické zařízení atd. [24]
3.1.4 Akciové společnosti
Jablonecká energetická a. s.
Jablonecká energetická a. s. byla založena 7. 12. 1994. Zabývá se výrobou a rozvodem tepla především pro domácnosti i pro průmyslové podniky, vzdělávací a veřejné objekty.
MVV Energie CZ a. s. vlastnila 65,78 % podílu a Město Jablonec nad Nisou mělo 34,22 % do 17. 7. 2013. Od 18. 7. 2013 je Město Jablonec nad Nisou 100 % vlastníkem. [25]
3.2. Porovnání zdrojů financování města a jeho organizací a společností
Tab. 5: Možné zdroje financování města a jím založené organizace
Text Subjekt Město O. P. S. P. O. S. R. O. A. S.
Tř. 1 daňové příjmy vč. správních a místních
poplatků Ano Ne Ne Ne Ne
Tř. 2 nedaňové příjmy Ano Ano Ano Ano Ano
Tř. 3 kapitálové příjmy Ano Ano Ano Ano Ano
Tř. 4 transfery Ano Ano Ano Ano Ano
Tř. 8 financování – cizí zdroje (úvěry, leasingy) Ano Ano Ano Ano Ano Zdroj: vlastní zpracování podle [26]
Z tabulky 5 vyplývá, že obec může být jediný subjekt, který smí přijímat daňové příjmy včetně správních a místních poplatků. U obecně prospěšných společností musí financování z cizích zdrojů (např. úvěry) schválit správní rada, u příspěvkových organizací úvěry a půjčky schvaluje zřizovatel. Ve společnostech s ručením omezením a v akciových společnostech rozhoduje o úvěrech valná hromada. [7] [8] [9] [26]
35
Výše příjmů obce závisí na několika faktorech. Záleží na počtu obyvatel, kteří v obci žijí a na počtu budov, které se na území nachází z důvodu příjmu daně z nemovitosti. Příjmy pocházejí také z činnosti podniků, které obec vlastní, dále z nájmu budov či prodeje majetku. [1]
Obce mohou získat finance i z dotací. Dotace získané z fondů EU se mohou stát významným zdrojem financování obce. Pro jejich získání je nutné vypracovat projekt, který by měl odpovídat tematickým a regionálním programům vydaných EU. [27]
Společnosti v České republice vedou finanční účetnictví a sestavují účetní závěrky podle Českých účetních standardů (ČÚS). K vedení účetnictví se obecně používá zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který je v souladu s právními předpisy Evropské unie tak, aby zajišťoval průkaznost a vedení záznamů pro potřeby státu. Dále se využívají vyhlášky, které provádějí některá ustanovení k zákonu o účetnictví.
Obr. 2: Přehled vyhlášek, podle kterých postupují obce, společnosti a organizace
Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášek: vyhláška č. 500/2002 Sb., vyhláška ř. 504/2002 Sb., vyhláška č. 410/2009 Sb.
•s. r. o.
•a. s.
Vyhláška č. 500/2002 Sb.
•o. p. s.
Vyhláška č. 504/2002 Sb.
•obce, města
•p. o.
Vyhláška č. 410/2009 Sb.
