Technická univerzita v Liberci FAKULTA PEDAGOGICKÁ
Katedra: pedagogiky a psychologie Studijní program: 2. stupeň
Kombinace: anglický jazyk - informatika
DIDAKTICKÉ VYUŽITÍ PO Č ÍTA Č E JAKO VÝUKOVÉHO PROST Ř EDKU NA 2. STUPNI ZŠ (SE ZAM ĚŘ ENÍM NA
P Ř EDM Ě TY ANGLICKÝ JAZYK, INFORMATIKA)
The didactical use of computer as an educational aid at the second degree of basic school (focused on subjects English language, Informatics)
Diplomová práce: 07–FP–KPP–03
Autor: Podpis:
Tomáš Šindelář Adresa:
Andělská Hora 14 463 31, Chrastava
Vedoucí práce: PaedDr. Jitka Bělohradská
Počet
stran slov obrázků tabulek pramenů příloh
126 22463 13 12 20 2 + 1 CD
CD obsahuje celé znění diplomové práce.
V Liberci dne: 5. 12. 2007
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Diplomovou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.
V Liberci dne: 5. 12. 2007 Tomáš Šindelář
Poděkování
Rád bych poděkoval vedoucímu diplomové práce PaedDr. Jitce Bělohradské za odborné vedení, cenné rady a připomínky, kterými mi pomohla k jejímu
vypracování. Velký dík i za její morální podporu.
Dál bych chtěl poděkovat za ochotu a přístup všem pedagogickým
pracovníkům na základních školách, bez kterých by zrealizování diplomové práce nebylo možné.
V neposlední řadě bych chtěl poděkovat rodičům a lidem z mého okolí, kteří mne během celého studia i při psaní této práce podporovali a motivovali.
Resumé
Diplomová práce se zabývá problematikou využití počítače jako výukového prostředku na 2. stupni ZŠ. Zaměřuje se na teorii i praxi, analyzuje názory učitelů a žáků na využití výpočetní techniky jako výukového prostředku.
V druhé části DP jsou shrnuty výsledky výzkumu, jehož cílem bylo zjistit, jak učitelé a žáci přistupují k využití výpočetní techniky. Pokouší se navrhnout možnosti využití Internetu a dostupných výukových programů v jednotlivých předmětech vyučovaných na 2. stupni ZŠ.
Klíčová slova:
počítač ve škole, výukový prostředek, angličtina, učitel, Internet
Summary
The Diploma Thesis deals with problems of using of computer technology as an educational aid at the lower secondary school. It focuses on theory and practice, provides the opinions of teachers and pupils on the use of computer technology as an educational aid.
In the second part of the Diploma Thesis there are summarised results of the questionnaire. The aim of the questionnaire was to find out how teachers and pupils approach to use of computers. It makes an attempt to suggest the possibilities of using (of) the Internet and available educational programs in particular subjects taught at the lower secondary school
Key words:
computer at school, educational aid, English, teacher, Internet
Zusammenfassung
Die Diplomarbeit befasst sich mit der Problematik der Ausnutzung der Computertechnik als Lehrmittel auf der zweiten Stufe der Grundschule. Sie richtet ihre Aufmerksamkeit auf die Teorie und Praxis, bietet Lehrer- und Schülermeinungen über die Ausnutzung der Computertechnik als Lehrmittel.
In dem zweiten Teil der Diplomarbeit werden die Forschungsergebnisse zusammengefasst. Das Ziel der Forschung war die Feststellung, wie die Lehrer und die Schüler an die Ausnutzung der Computertechnik herangehen. Die Diplomarbeit versucht die Möglichkeiten zu vorschlagen, wie man den Internet und die erreichbare Lehrprogramme in den einzelnen Schulfächern auf der zweiten Stufe der Grundschule ausnutzen kann.
Schlüsselwörter:
Computer in der Schule, Lernmittel, Englisch, Lehrer, Internet
I Ú V O D 1
I I SY N T ÉZ A P O Z N AT KŮ 2
VÝVOJ POČÍTAČŮ A INTERNETU VE ŠKOLE, POČÍTAČOVÁ GRAMOTNOST UČITELŮ, ZPŮSOBY VYUŽITÍ
1. POČÍTAČE VE ŠKOLE ... 2
1.1. NÁSTUP POČÍTAČŮ DO ŠKOL V ČR ... 2
1.2. PŘÍNOS POČÍTAČŮ PRO VÝUKU A UČENÍ ... 3
1.3. INTERNET ... 5
1.3.1. Ve světě ... 5
1.3.2. V České republice ... 9
1.4. STÁTNÍ INFORMAČNÍ POLITIKA VE VZDĚLÁVÁNÍ (SIPVZ) ... 13
1.5. POČÍTAČE A OSNOVY ... 15
1.5.1. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) ... 16
1.6. ŠKOLENÍ UČITELŮ ... 22
1.6.1. Úroveň „Z“ ... 22
1.6.2. Úroveň „P“ ... 23
2. VYUŽITÍ DIDAKTICKÝCH POMŮCEK ... 24
2.1. ÚVOD – VYUČOVACÍ HODINA A ZÁKLADNÍ DIDAKTICKÉ ZÁSADY ... 24
2.2. VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ CÍLE A SYSTÉM DIDAKTICKÝCH PROSTŘEDKŮ ... 26
2.3. MATERIÁLNÍ DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY (MDP) ... 28
2.4.1. Učební pomůcky ... 30
2.4.2. Didaktická technika (DT) ... 33
2.5. ASPEKTY DIDAKTICKÉHO VYUŽITÍ VÝPOČETNÍ TECHNIKY ... 35
3. FUNKCE POČÍTAČE ... 38
3.1. POČÍTAČ JAKO PRACOVNÍ NÁSTROJ ... 38
3.2. POČÍTAČ JAKO VÝUKOVÝ PROSTŘEDEK ... 39
3.2.1. Jednotlivé možnosti využití počítače ve výuce ... 42
3.2.2. Vliv počítače na jednotlivé aspekty výuky ... 46
3.3. VYUŽITÍ POČÍTAČŮ PŘI VÝUCE CIZÍCH JAZYKŮ(ANGLIČTINY) ... 47
3.5. OBLASTI JAZYKA VYUŽÍVAJÍCÍ POČÍTAČŮ VE VÝUCE ... 51
3.5.1. Gramatika ... 52
3.5.2. Čtení ... 60
3.5.3. Slovní zásoba ... 62
3.5.4. Psaní ... 65
3.5.5. Řečové dovednosti ... 66
3.5.6. Poslech ... 67
3.5.7. Výslovnost a intonace ... 68
I I I VÝ Z K U M N Á ČÁS T 70
SOUČASNÝ STAV VYUŽÍVÁNÍ POČÍTAČE NA 2. STUPNI ZŠ 4. CÍLE A HYPOTÉZY ... 70
4.1. CÍL VÝZKUMU ... 70
4.2. DÍLČÍ CÍLE DIPLOMOVÉ PRÁCE... 70
4.3. HYPOTÉZY ... 71
4.4. METODY VÝZKUMNÉ PRÁCE ... 72
4.5. CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ A PROSTŘEDÍ VÝZKUMU ... 73
5. VÝSLEDKY ... 74
5.1. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU PRO UČITELE 2. STUPNĚ... 74
5.1.1. Hypotéza H1... 74
5.1.2. Hypotéza H2... 77
5.1.3. Hypotéza H3... 79
5.1.4. Hypotéza H4... 81
5.1.5. Hypotéza H5... 82
5.1.6. Hypotéza H6... 84
5.1.7. Hypotéza H7... 88
I V Z ÁVĚR 91 V PO U Ž I T Á L I T ER AT U R A 93 VI R E J STŘÍ K O B R ÁZ KŮ 96 VI I R E J STŘÍ K T AB U L EK A G R AFŮ 97 VI I I G L O S ÁŘ P O J MŮ 101 I X PŘÍ L O H Y 100 6. NÁVRH DOSTUPNÝCH INTERNETOVÝCH ZDROJŮ ... 100
6.1. ROZCESTNÍKY A VYHLEDÁVAČE ... 101
6.2. STRÁNKY ŠKOLSKÝCH INSTITUCÍ A DALŠÍ ADRESY DŮLEŽITÉ PRO PEDAGOGY ... 102
6.3. WEBOVÉ STRÁNKY ZAMĚŘENÉ NA VÝUKU ANGLIČTINY ... 104
6.4. VÝUKOVÝ SOFTWARE ... 108
6.5. VÝUKOVÉ PROGRAMY PRO VÝUKU ANGLIČTINY ... 109
DOTAZNÍK PRO UČITELE ... 114
I Úvod
Počítač. Pojem, který se b podvědomí celé naší spole komunikaci, tok dat a informací.
všech odvětví lidské činnosti.
Pozice počítačů se s
stupních školské soustavy. Dnes jsou dostupné tém zájem stát se součástí tohoto obrovského koloto ale i žáků se staly nedílnou sou
výukovým prostředkem.
Mezi základní zdroje využívané u programy a zdroje dostupné
dostupných výukových programech a vhodných zdrojích na Internetu? Umí s efektivně pracovat a mají o n
Primárním cílem této diplomové práce je z využívání počítače jako
v Liberci, tzn. najít odpov s nimi úzce souvisejí.
Sekundárním cílem pak navrhnout p tohoto stavu, a to především p
zdrojů dostupných na Internetu.
V teoretické části práce je
z relevantních zdrojů na Internetu, výzkumná vyplněné učiteli a o anketní šet
Poslední část je zaměřena na výb Internetu pro učitele a žáky doporučení.
. Pojem, který se během několika posledních desítek let dostal do společnosti. Pojem, který se postupně stal synonymem pro komunikaci, tok dat a informací. Pojem, který se postupně stal součástí prakticky
činnosti.
čů se s jejich rychlým vývojem výrazně měnila a to na všech stupních školské soustavy. Dnes jsou dostupné téměř pro každého, kdo projeví
ástí tohoto obrovského kolotoče informací. Pro mnoho u se staly nedílnou součástí vyučovacího procesu a také vhodn
.
Mezi základní zdroje využívané učiteli i žáky se řadí především výukové zdroje dostupné na Internetu. Mají ale učitelé dostatečný p
dostupných výukových programech a vhodných zdrojích na Internetu? Umí s pracovat a mají o ně vůbec zájem?
ílem této diplomové práce je zjištění současného stavu e jako výukového prostředku na 2. stupni základních škol ajít odpovědi nejen na výše zmíněné otázky, ale i na
Sekundárním cílem pak navrhnout případná řešení pro zlepšení ředevším představením vhodných výukových program dostupných na Internetu.
části práce je čerpáno hlavně z odborné literatury a také ů na Internetu, výzkumná část se pak opírá o dotazníky o anketní šetření mezi žáky přímo z prostředí základních škol.
ěřena na výběr vhodných výukových programů a zdroj itele a žáky 2. stupně základních škol, jejich srovnání a p
k let dostal do stal synonymem pro částí prakticky
nila a to na všech pro každého, kdo projeví e informací. Pro mnoho učitelů,
a také vhodným
edevším výukové čný přehled o dostupných výukových programech a vhodných zdrojích na Internetu? Umí s nimi
asného stavu základních škol né otázky, ale i na další, které
pro zlepšení edstavením vhodných výukových programů a
ury a také dotazníky edí základních škol.
ů a zdrojů na ovnání a případné
II Syntéza poznatk
Vývoj po č íta čů
po č íta č ová gramotnost u využití
1. PO Č ÍTA Č E VE ŠKOLE 1.1. Nástup po č
Koncem 70. let 20. s zároveň mezníkem v nástupu po
pohybovala pouze minimální skupina lidí v výpočetní technika, programování, atd.
kroužků výpočetní techniky a objevil se také pojem Jelikož se zdálo, že každé dít
vedly se nekonečné diskuse o tom, který programovací jazyk je pro žáky tím nejvhodnějším (Pascal, BASIC, LOGO). S
osobních počítačů, které m
zlom měl zásadní význam ve smyslu p hlavně laikům. Tímto se po
výuce jazyků, zeměpisu, d
vzdělávat přímo z domova nebo r úkoly, radit se s ostatními
1 Počítačová gramotnost
Soubor schopností, vědomostí, dovedností a návyk problémů pracovních a vzdělávacích
možnostech využití počítačů, schopnost jejich obsluhy,
systémů (textový procesor, tabulkový procesor, databázový systém atp možností počítače v informač
Palán Z.: Topregion.cz [online
URL: <http://www.topregion.cz?articleId=2116
II Syntéza poznatk ů
čů a Internetu ve škole,
ová gramotnost u č itel ů , zp ů soby
E VE ŠKOLE
Nástup po č íta čů do škol v Č R
Koncem 70. let 20. století přišel zlom v podobě mikropočítačů, který byl nástupu počítačů do škol. V této době se však kolem pohybovala pouze minimální skupina lidí v souvislosti s výukou předm
programování, atd. Začalo se s organizací různých zájmových etní techniky a objevil se také pojem počítačová gramotnost Jelikož se zdálo, že každé dítě bude muset zvládnout základy programování,
né diskuse o tom, který programovací jazyk je pro žáky tím jším (Pascal, BASIC, LOGO). Spory se „vyřešily samy“ a to nástupe
, které měly relativně příjemné programové vybavení.
l zásadní význam ve smyslu přiblížení počítačů nejen odborník m. Tímto se počítače posunuly k novým možnostem využití nap
, dějepisu i češtiny. Člověk se tak pomocí poč domova nebo různých míst na světě, posílat vypracované ostatními, či komunikovat pomocí systémů E-LEARNING.
domostí, dovedností a návyků umožňující využívat počítače př ělávacích činností. Počítačová gramotnost zahrnuje vědomosti o čů, schopnost jejich obsluhy, znalost programů v některém z opera (textový procesor, tabulkový procesor, databázový systém atp.), schopnost využívat
e v informačních sítích a využívat potřebná přídavná zařízení.
[online]. Poslední aktualizace 25. 11. 2004. [cit. 2007-9-5].
http://www.topregion.cz?articleId=2116>
soby
čů, který byl se však kolem nich
ředmětů jako zných zájmových ová gramotnost.1 bude muset zvládnout základy programování, né diskuse o tom, který programovací jazyk je pro žáky tím
ešily samy“ a to nástupem íjemné programové vybavení. Tento
nejen odborníkům, ale možnostem využití např. ve k se tak pomocí počítače může
, posílat vypracované LEARNING.
če při řešení ědomosti o kterém z operačních , schopnost využívat
1.2. P ř ínos po č íta
Jednou z předních výhod prostředí pro učení, které d
přitahuje.“2 Děti se nemusí bát, že se p práci s počítačem o daném problému p zpětnou vazbu, což může pomoci žák
pozornosti. Vyrovnávají se také rozdíly mezi d problémy s úhledným psaním, mohou pomocí po text, jako jejich šikovnější spolužáci.
„Počítačové systémy respektují individuální požadavky žáka, jeho tempo učení a dovednosti.“3 Způ
každého jedince. V případ
tempo, které mu nejvíce vyhovuje, m může začít nebo ukončit práci v
„Děti, které učení nebaví, se díky po to může přispět k jejich školnímu úsp počítači, se zvyšuje jejich zájem o u s tištěnými materiály a s
právě při práci s CD-ROM odpovědi. Děti mají rády
potřebují, a tak velmi rychle pochopí, jaký je rozdíl mezi CD samozřejmě neznamená, že d
počítač, naopak. Čtení rozsáhlých textových dokument velmi namáhavé, a tudíž je pot
čtení jako takovému.
2, 3, 4, 5, 6
ČERNOCHOVÁ, M.
1. vyd. Praha: Portál, 1998, s. 10, 11
ínos po č íta čů pro výuku a u č ení
edních výhod je, že „Počítače vytvářejí spolehlivé a p ení, které dětem nevyhrožuje ani neubližuje, naopak láká a ti se nemusí bát, že se před třídou zesměšní, a zároveň
em o daném problému přemýšlet. Počítače dále poskytují pozitivní ůže pomoci žákům, kteří mají problémy s udržením
Vyrovnávají se také rozdíly mezi dětmi, kdy i děti, které mají úhledným psaním, mohou pomocí počítače vytvořit stejně
ější spolužáci.
ové systémy respektují individuální požadavky žáka, jeho tempo Způsob a tempo učení je velmi individuální záležitostí řípadě práce s počítačem si každý může zvolit svoje osobní tempo, které mu nejvíce vyhovuje, může se vrátit zpět o libovolný poč
čit práci v různých místech, atd.
ení nebaví, se díky počítačům mohou pro učení nad jejich školnímu úspěchu.“4 Tím, že děti sledují informace na se zvyšuje jejich zájem o učení. „Ukazuje se, že necháme-li d
nými materiály a s encyklopediemi na CD-ROM, jsou daleko spokojen ROM.“5 Na otázku, proč tomu tak je, existují jednoduché
y pohyblivé obrázky, mohou snadno a rychle vyhledat, co a tak velmi rychle pochopí, jaký je rozdíl mezi CD-ROM a knihou
neznamená, že děti by měly na knihy zanevřít a používat pouze tení rozsáhlých textových dokumentů v elektronické
a tudíž je potřeba u dětí pozitivně posilovat vztah ke knížkám a
ERNOCHOVÁ, M. – KOMRSKA, T. – NOVÁK, J.: Využití počítače při s. 10, 11
ejí spolehlivé a přitažlivé tem nevyhrožuje ani neubližuje, naopak láká a
a zároveň mohou při e dále poskytují pozitivní
udržením ti, které mají
it stejně úhledný
ové systémy respektují individuální požadavky žáka, jeho tempo ení je velmi individuální záležitostí
že zvolit svoje osobní t o libovolný počet kroků,
ení nadchnout, a ti sledují informace na
li děti pracovat ko spokojenější tomu tak je, existují jednoduché pohyblivé obrázky, mohou snadno a rychle vyhledat, co
ROM a knihou. To ít a používat pouze
elektronické podobě je posilovat vztah ke knížkám a
e při vyučování.
„Co j
„Počítače tedy dávají žákovi p neuspěl a kde často prožíval trauma z umožní žákovi úspěšně se
Tak snižují riziko neúspě přednosti by se mělo využívat
čímž posílíme nejen osvojení základních dovednost sebedůvěru. Není výjimkou, že d
zvládají práci s počítačem efektivn
„Počítače velice rychle zp potřeba děti vhodně vézt k dat, dále pak k jejich uspo
pouze o textovou podobu dat, ale také o podobu grafickou. Grafická komunikace si získává stále více a více p
přijmout informace pomocí obrázk
7 ČERNOCHOVÁ, M. – KOMRSKA, T.
Praha: Portál, 1998, s. 11
„Co je určeno ke čtení, ať je vytištěno.“
Robin Lord-Blythe, Velká Británie.
e tedy dávají žákovi příležitost být úspěšný tam, kde předtím asto prožíval trauma z nezdaru.“6 Jak je již zmíněno výše, po
ě se vypořádat s problémy v oblasti psaní nebo gramatiky.
snižují riziko neúspěchu ve škole a strachu z vlastní neschopnosti.
lo využívat i ve škole s důrazem na motivaci žáků k ímž posílíme nejen osvojení základních dovedností dítěte, ale také jeho
ru. Není výjimkou, že děti, které ve škole nijak nevybočoval čem efektivněji.
e velice rychle zpřístupňují bohaté zdroje informací.“7
vézt k různým technikám a způsobům nacházení a zpracování jejich uspořádání a prezentaci. Nutno podotknout, že se nejedná pouze o textovou podobu dat, ale také o podobu grafickou. Grafická komunikace si získává stále více a více příznivců, je pro ně často jednodušší a srozumiteln
ijmout informace pomocí obrázků, grafů, schémat, apod.
KOMRSKA, T. – NOVÁK, J.: Využití počítače při vyučování
Velká Británie.
šný tam, kde předtím
ěno výše, počítače oblasti psaní nebo gramatiky.
vlastní neschopnosti. Této ů k učení, te, ale také jeho
čovaly z průměru,
Zde je m nacházení a zpracování ádání a prezentaci. Nutno podotknout, že se nejedná pouze o textovou podobu dat, ale také o podobu grafickou. Grafická komunikace
dnodušší a srozumitelnější
čování. 1. vyd.
1.3. Internet 1.3.1. Ve sv ě t ě
Určitou představu o tom, co to vlastn zjednodušeně je možno ř
ho označuje jako „síť sítí Na počátku 60. let 20. st propojování počítačů dosáhnout pot různých raket. Byl kladen také velký d v případě výpadku jednotlivých uzl sítí figurovalo ministerstvo obrany technologicky nejvyspělejší, tj.
zvaná ARPANET, která institutů v USA. Jednalo se o pr Vzrůstala potřeba využívání po univerzit a tak vláda svolila k vzdělávacím a nekomerč
století byly ve vyspělých zemích propojeny v knihovny atd. Tím také markantn
V roce 1983 se část sít
ARPANET samozřejmě funguje dál a stává se jakousi páte v roce 1990 jméno Internet
etapu rozvoje Internetu, k
tisíce počítačů v roce 1983 na více než milió kdy byl umožněn přístup komer
jak popisuje Kodýtek ve svém p zdvojnásobil počet připojených k Internetu připojeno na dva milióny v roce 1995 na 20 miliónů
edstavu o tom, co to vlastně je Internet, má dnes asi každý. Velmi je možno říci, že Internet spojuje počítače na dálku.
sítí.“
átku 60. let 20. století, v době studené války, bylo prvotním d dosáhnout potřebného výkonu pro výpočet dráhy letu zných raket. Byl kladen také velký důraz na to, aby síť byla schopná
výpadku jednotlivých uzlů. Také proto u vzniku prvních poč ministerstvo obrany té země, která byla po 2. světové válce
ělejší, tj. USA. Tou nejvýznamnější pak byla vojenská sí , která vznikla v roce 1969 propojením čtyř výzkumných Jednalo se o průlomový projekt, což pochopily i ostatní zem eba využívání počítačových sítí především ze strany amerických univerzit a tak vláda svolila k používání této sítě nejen univerzitám, ale i
lávacím a nekomerčním institucím na celém světě. Na počátku 90. let 20.
ělých zemích propojeny vědecké instituce, vysoké školy, atd. Tím také markantně narostl počet připojených počítačů
část sítě určené pro armádu odděluje od ARPANETu.
ě funguje dál a stává se jakousi páteřní sítí, která dostává Internet. Toto období je možno charakterizovat jako druhou etapu rozvoje Internetu, která je provázena jeho prudkým nárůstem. Z
roce 1983 na více než milión počítačů v roce 1992. V
řístup komerční sféry do sítě internet, se dostavil další boom, ve svém příspěvku. „Od roku 1993 do roku 1995 se ipojených počítačů k Internetu. V roce 1995 je celkem v ipojeno na dva milióny počítačů. Na celém světě je odh
miliónů uživatelů Internetu, v roce 2000 již pak přes
je Internet, má dnes asi každý. Velmi . Falk (5, s. 8)
rvotním důvodem et dráhy letu
chopná funkce i zniku prvních počítačových
ětové válce byla vojenská síť výzkumných lomový projekt, což pochopily i ostatní země.
edevším ze strany amerických nejen univerzitám, ale i všem
čátku 90. let 20.
stituce, vysoké školy, čů.
NETu.
ní sítí, která dostává Toto období je možno charakterizovat jako druhou Z přibližně
V roce 1993, se dostavil další boom, Od roku 1993 do roku 1995 se
roce 1995 je celkem v USA adováno es
300 miliónů.“8 V roce 200 Stats9 číslo uživatelů Internetu
Popularita Internetu stoupá stále a daleko p média. Jeho možnosti jsou tak
jednoduchou dostupnost a ovladatelnost. Velmi d být knihou, encyklopedií, slovníkem, p
je také to, že Internet nikdo nevlastní ani ne svobody projevu s neomezenou možností ší nutno podotknout, že práv
informací, šíření zakázaných text ovlivňujících uživatele.
Internet je dokonalým zrcadlem v
předurčen též k využití výukovému. Jenže samotný p Informace jsou často ukryty neznámo kde
poznat, zda jsou pravdivé. Navíc je t a zařadit.
K tomu, abyste mohli Internet využít co nejlépe, je dobré znát alespo světový jazyk, nejlépe angli
stránek, ale v podstatě neexistuje žádné pravidlo, které by n jazyk jednotlivých stránek. V
Internet zavrhnout, ba naopak. Internetov velké množství nejrůznějších informa informací.
8 Kodýtek P.: Historie Internetu
URL: <http://www.webdesign.paysoft.cz/clanky/2006/historie
9 World Internet Usage Statistics News and Population Poslední aktualizace 30.9.2007.
URL: <http://www.internetworldstats.com/stats.htm
2007 se pak dle nejnovějších výzkumů Internet World ů Internetu zastavilo na hodnotě téměř 1.25 miliardy.
Popularita Internetu stoupá stále a daleko překračuje další informa média. Jeho možnosti jsou takřka neomezené, navíc již dnes nabízí relativn jednoduchou dostupnost a ovladatelnost. Velmi důležitá je jeho variabilita, m být knihou, encyklopedií, slovníkem, přehrávačem videa atd. Důležitým faktorem
Internet nikdo nevlastní ani neřídí, čímž se stal dokonalou zárukou neomezenou možností šíření názorů. Na druhé stran
nutno podotknout, že právě proto se na Internetu objevuje spousta nesmyslných ení zakázaných textů, pornografie a mnoho dalších věcí nega
dokonalým zrcadlem vědění lidstva, a tak je nepochybn využití výukovému. Jenže samotný přístup k informacím nesta
asto ukryty neznámo kde a není na nich na první pohled jsou pravdivé. Navíc je třeba umět je správným způsobem
mohli Internet využít co nejlépe, je dobré znát alespo tový jazyk, nejlépe angličtinu. Právě angličtina vládne většině internetových
ě neexistuje žádné pravidlo, které by nějak vymezovalo jazyk jednotlivých stránek. V případě, že angličtinu neovládáte, není nutné Internet zavrhnout, ba naopak. Internetové stránky v českém jazyce nabízejí
ůznějších informací a pro žáky ZŠ jsou dostatečným zdrojem
Kodýtek P.: Historie Internetu [online]. Poslední aktualizace 31.1.2006. [cit. 2007 http://www.webdesign.paysoft.cz/clanky/2006/historie-internetu/>.
World Internet Usage Statistics News and Population Stats [online].
Poslední aktualizace 30.9.2007. [cit. 2007-9-13].
http://www.internetworldstats.com/stats.htm>.
Internet World miliardy.
uje další informační elativně ležitá je jeho variabilita, může
ležitým faktorem dokonalou zárukou . Na druhé straně je proto se na Internetu objevuje spousta nesmyslných
ěcí negativně
tak je nepochybně informacím nestačí.
není na nich na první pohled sobem vyhodnotit
mohli Internet využít co nejlépe, je dobré znát alespoň jeden ě internetových jak vymezovalo tinu neovládáte, není nutné
eském jazyce nabízejí také čným zdrojem
]. Poslední aktualizace 31.1.2006. [cit. 2007-9-13].
Dle Tkačíkové (19
Informa
Hypertextový
přeskakovat mezi jednotlivými body, získat rozši informace, apod
Grafický hlavn
Snadno ovladatelný je uzp
Pracující na více platformách ani
Dynamický
Internet - nástup do škol
První kroky k zavedení internetu do škol byly iniciovány v 1993, kdy se stal prezidentem Bill Clinton. V
na připojení všech amerických státních škol do sít maximální počet dětí na jeden po
Dalším zlomem se stal projekt zvaný dobrovolníků spolu s prezidentem „natahoval
kalifornských škol do internetu. Následovalo mnoho podobných akcí, přímo financovány ze státního rozpo
S odstupem času je možno
dodat, že využití těchto technologií ve výuce bude výrazn školy vybavit a připojit.
Evropa si brzy uvě ekonomických a sociálních.
Akční plán. Cílem tohoto plán
19, s. 13) je možno Internet pojmout jako systém
Informační – zpřístupnění informací.
Hypertextový – využití HYPERTEXTU (uživatel m přeskakovat mezi jednotlivými body, získat rozši informace, apod.).
Grafický – poskytuje nejen textovou podobu informací, ale hlavně grafickou.
Snadno ovladatelný – díky programovému vybavení, které je uzpůsobeno koncovému uživateli.
Pracující na více platformách – nezáleží na typu po ani jeho systému
Dynamický – internetové stránky se mění prakticky stále
ástup do škol
zavedení internetu do škol byly iniciovány v USA v
1993, kdy se stal prezidentem Bill Clinton. V roce 1995 byl pak odsouhlasen plán ipojení všech amerických státních škol do sítě internet do roku 2000, p
tí na jeden počítač byl stanoven na pět.
Dalším zlomem se stal projekt zvaný Netdays v roce 1996, kdy n prezidentem „natahovalo“ kabely pro připojení kalifornských škol do internetu. Následovalo mnoho podobných akcí,
ímo financovány ze státního rozpočtu, nadacemi či soukromým sektorem.
asu je možno říci, že plán z roku 1995 byl naplněn, nutno ovšem chto technologií ve výuce bude výrazně složitější než pouze
Evropa si brzy uvědomila, že musí udržet krok s vývojem v USA z
ekonomických a sociálních. V roce 1996 byl přijat Evropským parlamentem tzv.
. Cílem tohoto plánu bylo doporučit členským státům EU vhodný Internet pojmout jako systém:
(uživatel může eskakovat mezi jednotlivými body, získat rozšiřující
poskytuje nejen textovou podobu informací, ale
díky programovému vybavení, které
nezáleží na typu počítače a
ní prakticky stále
USA v roce roce 1995 byl pak odsouhlasen plán
internet do roku 2000, přičemž
roce 1996, kdy několik tisíc ipojení
kalifornských škol do internetu. Následovalo mnoho podobných akcí, které jsou i soukromým sektorem.
n, nutno ovšem ější než pouze
USA z důvodů ijat Evropským parlamentem tzv.
m EU vhodný
postup při zavádění informa Přístup zemí byl ovšem rů
Další rozvoj v Evrop
• Již v roce 1996 prob který se zam
nebo školských sítí a tvorbu výukových materiál
• Další projekt podle amerického vzoru zva poprvé roku 1997
síťových technologií. Koná se pravideln
Koncem 90. let byl hlavní zdroj financí soust jsou např.
• Socrates, Comenius Tyto programy se z rozvíjení kontakt projektů, vytvá celoživotní
• European Schoolnet
Poskytuje internetové služby v cílem je koordinace procesu jednotlivých zemí.
• ESP
Klade důraz
mezinárodních kooperativních aktivit mezi školami v
ní informačních technologií do vzdělávání na všech úrovních.
ístup zemí byl ovšem různý, a tak i dnes je situace v Evropě značně
Evropě byl uskutečněn pomocí nejrůznějších projekt
roce 1996 proběhl velký evropský projekt Web for Schools který se zaměřil především na propojení cca 150 evropských škol nebo školských sítí a tvorbu výukových materiálů.
Další projekt podle amerického vzoru zvaný Netd@ys se konal roku 1997 pro vzdělávání v informační společnosti a aplikaci ových technologií. Koná se pravidelně každý listopad.
Koncem 90. let byl hlavní zdroj financí soustředěn do programů
, Comenius (odnož programu Socrates)
Tyto programy se zasloužily o podporu různých vzdělávacích aktivit, rozvíjení kontaktů mezi školami formou společných aktivit a
ů, vytváření stejných vzdělávacích podmínek pro všechny, celoživotního vzdělávání, výuky jazyků, školení učitelů
European Schoolnet
Poskytuje internetové služby v rámci evropského školství, hlavním cílem je koordinace procesu ICT do výuky, dle akčních plán
jednotlivých zemí.
ůraz na didaktickou práci s ICT, patří k zakladatel rodních kooperativních aktivit mezi školami v
lávání na všech úrovních.
čně odlišná.
jších projektů.
Web for Schools, edevším na propojení cca 150 evropských škol
se konal čnosti a aplikaci každý listopad.
n do programů jakými
ělávacích aktivit, ných aktivit a
lávacích podmínek pro všechny, atd.
rámci evropského školství, hlavním čních plánů
zakladatelům Evropě.
1.3.2. V Č eské republice
Doba, která může být uvedena jako historie Intern Československu, sahá ně
překážky politické a následn infrastruktury.
První pokusy s připojením do Internetu se pojí s datum je uvedeno jako datum
1992 pak dochází k formálnímu p v Praze. Připojení se samoz
Problém byl i nadále v
nemožnosti, jak „rozvést“ internet po Praze přivedla na svět myšlenku vzniku tzv.
Prahu a Brno.
Internet - nástup do škol
Jak již bylo uvedeno výše, Internet si do tehdejšího cestu až po roce 1989. Prvn
v Praze. Připojení se samoz
k Internetu „dostaly“ v roce 1993, kdy již bylo k měst – Praha, Brno, Liberec,
Plzeň, Hradec Králové.
epublice
ůže být uvedena jako historie Internetu v tehdejším sahá někam do roku 1990. Hlavní příčinou tohoto zpožd ekážky politické a následně technické v podobě nevhodné komunika
řipojením do Internetu se pojí s listopadem roku 1991, toto datum je uvedeno jako datum připojení Československa k Internetu
formálnímu připojení Československa k Internetu na ipojení se samozřejmě začaly domáhat i ostatní vysoké školy.
i nadále v neexistenci vhodné komunikační infrastruktury a , jak „rozvést“ internet po Praze a do dalších měst. Tato situace
yšlenku vzniku tzv. páteřní sítě, která v roce 1992
ástup do škol
Jak již bylo uvedeno výše, Internet si do tehdejšího Československa prorazil První připojenou školou se tak stalo roku 1992
ipojení se samozřejmě začaly domáhat i ostatní vysoké školy, které se roce 1993, kdy již bylo k páteřní síti v ČR připojeno Praha, Brno, Liberec, České Budějovice, Olomouc, Ostrava, Pardubice,
rálové.
tehdejším
tohoto zpoždění byly komunikační
listopadem roku 1991, toto Internetu. 13. února
Internetu na ČVUT domáhat i ostatní vysoké školy.
ní infrastruktury a st. Tato situace
2 spojovala
eskoslovenska prorazil roku 1992 ČVUT ysoké školy, které se
R připojeno devět Pardubice,
Obr. 1 Schéma páteřní sít
URL: <http://www.earchiv.cz/a93/a324c203.php3
Internet se postupně střední a základní. Rychlost p nedosahovala kvalit vysokých škol.
Asi nejvhodnější typ p
širokopásmové připojení dvou nebo více míst datovou linkou s rychlostí 600 bit/s.
I školy v ČR si zač
„školní půdu“ je přes projekty, které se v významnými prostředky. I zde figurují již zmín které iniciují v evropských zemích zavád dechem dodat, že české školy se t
v nich je spíše výjimečná.
řní sítě CESNET2
http://www.earchiv.cz/a93/a324c203.php3>
Internet se postupně šířil nejen na další vysoké školy, ale také na školy a základní. Rychlost připojení a vybavenost těchto škol ovšem zdaleka nedosahovala kvalit vysokých škol.
ější typ připojení pro školy je tzv. broadband. Jedná se o ipojení dvou nebo více míst datovou linkou s minimální
R si začaly uvědomovat, že vhodná cesta nástupu Internetu na es projekty, které se v Evropě v polovině 90. let staly velice
edky. I zde figurují již zmíněné projekty jako Comenius evropských zemích zavádění ICT do škol. Nutno ovšem druhým
eské školy se těchto projektů příliš neúčastní a jejich ú čná.
na školy chto škol ovšem zdaleka
. Jedná se o minimální
domovat, že vhodná cesta nástupu Internetu na 90. let staly velice
Comenius, atd., Nutno ovšem druhým
astní a jejich účast
Projekt Indoš Určitý zlom přišel v informační politiky ve vz všech škol v ČR počítači a
(Ministerstvo školství, mládeže a t dvou dodavatelů, společností ohledně zavedení internetového p do vybraných českých škol
k vybavenějším). Tento pilotní projekt je znám pod názvem škol), rozpočet cca 4 miliardy K
(tzv. „zelené školy“), ve kterých zmín bezplatně hlavně tyto služby:
Dočekal D.: Ukončení projektu "Internet do škol"
[cit. 2007-9-13]. URL: <http://www.indos.cz/pokracovani/a.asp?a=2002005&db=111
• vybudování po
• využívání výpo
počítačů, učitelského po počítačové sítě
zmíněných poč
• připojení sítě na Internet, prost provozované spole
Ukončení projektu
Dočekal D.: Ukončení projektu "Internet do škol"
[cit. 2007-9-13]. URL: <http://www.indos.cz/pokracovani/a.asp?a=2002005&db=111
Projekt Indoš byl na základ
školy měly přecházet na „poprojektový“ zp techniky, v případě zájmu školy s
řišel v roce 2000, kdy vláda ČR schválila dokument vzdělávání (SIPVZ), jehož součástí mělo být vybavení čítači a přístupem na internet. Téhož roku MŠMT
(Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) uzavřelo smlouvu se sdruže , společností AutoCont On Line, a.s. a Český Telecom, a.s., zavedení internetového připojení, dalších souvisejících služeb a vybavení
eských škol (postupovalo se od nejméně vybavených Tento pilotní projekt je znám pod názvem Indoš (In
et cca 4 miliardy Kč. Projektu se od roku 2001 účastní cca 3600 škol , ve kterých zmíněný generální dodavatel zajišťuje
tyto služby:
ení projektu "Internet do škol" [online]. Poslední aktualizace 13.
http://www.indos.cz/pokracovani/a.asp?a=2002005&db=111
vybudování počítačové sítě LAN na škole;
využívání výpočetní techniky, tj. zejména serveru, žákovských čitelského počítače, tiskárny a dalších aktivních prvk ové sítě; součástí využívání/pronájmu je i záruční servis ných počítačů a technologií;
ipojení sítě na Internet, prostřednictvím uzavřené školské sít provozované společností Český Telecom, a.s.;
ení projektu
ení projektu "Internet do škol" [online]. Poslední aktualizace 13.
http://www.indos.cz/pokracovani/a.asp?a=2002005&db=111
Projekt Indoš byl na základě smlouvy ukončen k 31. srpnu 2005 echázet na „poprojektový“ způsob zajištění provozu výpo
zájmu školy s podporou spol. Autocont On Line a.s., dále pak R schválila dokument Státní
být vybavení MŠMT
elo smlouvu se sdružením eský Telecom, a.s., ipojení, dalších souvisejících služeb a vybavení
vybavených
nternet do astní cca 3600 škol
ťuje pro školy
13. 1. 2005.
http://www.indos.cz/pokracovani/a.asp?a=2002005&db=111>.
echniky, tj. zejména serveru, žákovských e, tiskárny a dalších aktivních prvků
ční servis
ené školské sítě,
13. 1. 2005.
http://www.indos.cz/pokracovani/a.asp?a=2002005&db=111>.
31. srpnu 2005, kdy ní provozu výpočetní spol. Autocont On Line a.s., dále pak
převodu zbývajících technologií do majetku školy za symbolickou 1 K dle svého uvážení mohou z
se poohlédnout po jiné technologii I když tento projekt p celé řadů jeho odpůrců
školy a žáků kladně. Posunul problém ICT a vybavenosti škol o velký kus dopředu, důkazem jsou následující statistiky z
projektu.
Projekt iDva
Na přelomu školního roku 2006/2007 odstartoval v má za úkol podporovat rozvoj a využívání moderních informa komunikačních technologií ve školst
komplexní správu a provoz po techniku dle požadavků škol.
atd., které projekt staví na t
• Komplexnost zabezpe
• Využití a pořízení hardware:
• Licencování software:
• Financování dle pot
• Otevřenost řešení pro r
Do projektu lze vstoupit p tarifům je možno objednat nové po figurují tzv. REM (regionální manaže zabývají se případnými dotazy projektu jsou k dispozici na
evodu zbývajících technologií do majetku školy za symbolickou 1 K dle svého uvážení mohou zůstat u stávajících nabídek a smlouvu prodloužit se poohlédnout po jiné technologii či dodavateli, který jim vyhovuje nejvíce.
I když tento projekt přinesl s sebou řadů problémů a ozvaly se hlasy ůrců, je nakonec hodnocen v očích veřejnosti, zam
. Posunul problém ICT a vybavenosti škol o velký kus sou následující statistiky z 1846 škol účastnící se daného
elomu školního roku 2006/2007 odstartoval v ČR projekt má za úkol podporovat rozvoj a využívání moderních informačních a
ních technologií ve školství. Mezi hlavní cíle projektu patř
komplexní správu a provoz počítačového vybavení, doporučit a dodat novou ů škol. I u tohoto projektu opět figurují firmy Autocont, projekt staví na těchto principech:
nost zabezpečovaných služeb pro školu:
řízení hardware:
Licencování software:
Financování dle potřeb školy:
řešení pro různé poskytovatele konektivity do Internetu.
Do projektu lze vstoupit přes dva základní tarify – start a klasik.
m je možno objednat nové počítače za zvýhodněné ceny. V projektu iDva figurují tzv. REM (regionální manažeři), kteří jsou se školou v úzkém kontaktu a
ípadnými dotazy či problémy dané školy. Podrobnější informace o dispozici na http://www.idva.cz/a.asp?a=2002279
evodu zbývajících technologií do majetku školy za symbolickou 1 Kč. Školy tak a smlouvu prodloužit, nebo
im vyhovuje nejvíce.
a ozvaly se hlasy ejnosti, zaměstnanců . Posunul problém ICT a vybavenosti škol o velký kus
astnící se daného
R projekt iDva, který ních a
patří zajistit it a dodat novou
Autocont, O2,
zné poskytovatele konektivity do Internetu.
ik. K oběma projektu iDva úzkém kontaktu a
ější informace o
1.4. Státní informa
V dubnu 2000 byla vládou informační politiky ve vzd koncepce je upřesnit postup
gramotnosti občanů tak, aby byli konkurenceschopní v
společnosti 21. století. Na realizaci SIPVZ bylo na období 2001 přes 7 miliard Kč a realizací pov
odsouhlasila dotaci 1 miliardy neschválil, a tím na řadě škol došlo k 2007.
Dva základní okruhy koncepce
• Zpřístupnění informa procházejí vzd celoživotním vzd
• Vytvoření rámce, který umožní integrovat informa vzdělávacích kurikulí na všech stupních
informační gramotnosti. Navíc tento rámec musí poskytnout prostor pro využití možností informa
vzdělávacího procesu.
Jedním z hlavních cíl občany, k tomu je ale samoz pracovníků, kteří se na vzd
„absolventi musí být informa
s internetem v případě, že kapacita školy to umožní.“
10 KROPÁČ, J., et al.: Didaktika technických p Univerzita Palackého, 2004,
Státní informa č ní politika ve vzd ě lávání (SIPVZ)
byla vládou České republiky schválena koncepce Státní ní politiky ve vzdělávání (dále jen SIPVZ). Hlavním cílem této
esnit postup České republiky s ohledem na zajištění informa tak, aby byli konkurenceschopní v nové formující se
Na realizaci SIPVZ bylo na období 2001 – 2005 a realizací pověřeno MŠMT. Na období 2006 – 2010 vlád odsouhlasila dotaci 1 miliardy Kč ročně, v roce 2006 ale parlament tuto dotaci
řadě škol došlo k problémům s financováním ICT v
í okruhy koncepce Kropáč (9, s. 137) dělí na:
ístupnění informačních a komunikačních technologií všem, kte procházejí vzdělávací soustavou, ať na jejím začátku, v
celoživotním vzděláváním.
ření rámce, který umožní integrovat informační technologie do lávacích kurikulí na všech stupních – pro zajištění zvyšování
ční gramotnosti. Navíc tento rámec musí poskytnout prostor pro využití možností informačních technologií pro zkvalitn
lávacího procesu.
hlavních cílů SIPVZ je INFORMAČNÍ GRAMOTNOST tomu je ale samozřejmě potřeba kvalifikovaných učitelů a dalších
í se na vzdělávání podílejí. Co se týká základních škol,
„absolventi musí být informačně gramotní minimálně, a to včetně základ , že kapacita školy to umožní.“10
Didaktika technických předmětů: vybrané kapitoly. 1. vyd. Olomouc:
s. 137
lávání (SIPVZ)
epubliky schválena koncepce Státní Hlavním cílem této
ění informační nové formující se
2005 vyčleněno 2010 vláda , v roce 2006 ale parlament tuto dotaci
financováním ICT v roce
ních technologií všem, kteří průběhu či
technologie do ění zvyšování ní gramotnosti. Navíc tento rámec musí poskytnout prostor
ních technologií pro zkvalitnění
NÍ GRAMOTNOST pro ů a dalších Co se týká základních škol,
základů práce
. 1. vyd. Olomouc:
Tři hlavní programy SIPVZ jsou:
Program P I
•
•
•
Program
•
•
•
Program P III
•
•
Program SIPVZ byl v byly výše zmíněné služby.
i hlavní programy SIPVZ jsou:
Program P I – Informační gramotnost
Informační gramotnost učitelů, ITC koordinátor Další vzdělávání knihovníků a učitelů
Informační gramotnost občanů
Program P II – Výukový SW a informační zdroje
Multimediální nástroje a programy Zavádění ICT do výuky
Informační zdroje ve vzdělávání
Program P III – Infrastruktura
Připojení k Internetu a vybavení multimediálními počítači
Připojení škol s multimediální kvalitou
Program SIPVZ byl v praxi realizován právě projektem Indoš, jehož náplní služby.
oordinátorů
Internetu a vybavení multimediálními
projektem Indoš, jehož náplní
1.5. Po č íta č e a osnovy
Počítače se do osnov
tempem, jejich integrace, kterou ukazuje Kropá základní etapy:
1. Automating –
vyučování, učitelé využívají po
2. Information –
problémů, ale zapojují se i Učitelům slouží hlavn učebních materiál
3. Communication
k velkému množství informací tzn. Internetu.
Integrace počítačů do škol m v kapitole o vývoji Internetu.
mnohdy samy podílely na rozvoji integrace jako takové.
počítače pronikat na střední školy a školy základní. Jak je patrno z
zaměřovaly na předměty jako informatika a programování, posléze pak k předmětům souvisejícím, kterými jsou nap
K ostatním předmětům se po dostupných výukových program naplněna.
e a osnovy
e se do osnov nejen základních škol dostávaly velmi pomalým tempem, jejich integrace, kterou ukazuje Kropáč (9, s. 136), se dělí na tyto t
programování a algoritmy jsou hlavními nápln čitelé využívají počítače hlavně k testování žáků
– žáci využívají počítače nejen k řešení technických , ale zapojují se i do oborů matematických, humanitních.
m slouží hlavně k simulacím a modelování, ale nově i k ebních materiálů.
Communication – týká se hlavně práce v počítačových sítích a p velkému množství informací tzn. Internetu.
čů do škol měla podobný průběh jako zmíněný postup kapitole o vývoji Internetu. Nejdříve počítače pronikly na vysoké školy, které se mnohdy samy podílely na rozvoji integrace jako takové. Postupem času za
e pronikat na střední školy a po zjednodušení obslužných systém je patrno z etap J. Kropáče (9, s. 136), nejdříve se po
ěty jako informatika a programování, posléze pak m souvisejícím, kterými jsou např. matematika, fyzika, chemie.
ům se počítače dostaly hlavně přes zvýšenou nabídku dostupných výukových programů, která je v současné době prakticky kompletn
nejen základních škol dostávaly velmi pomalým ělí na tyto tři
programování a algoritmy jsou hlavními náplněmi testování žáků
ešení technických matematických, humanitních.
simulacím a modelování, ale nově i k přípravě
ových sítích a přístupu
ěný postup e pronikly na vysoké školy, které se
Postupem času začaly po zjednodušení obslužných systémů i na
íve se počítače ty jako informatika a programování, posléze pak
hemie.
es zvýšenou nabídku
prakticky kompletně
1.5.1. Rámcový vzd vzd ě lávání
Rámcové vzdělávací
rámce vzdělávání pro jednotlivé etapy, tj. p vzdělávání. Školní úrove
podle kterých se uskutečň Skalková (16) uvádí:
základní vzdělávání spoč
struktuře vzdělávacího systému.“
vzdělanostní základ všem d
množství poznatků, ale i osobnostního rozvoje.
Klíčové kompetence
Definice klíčových kompetencí kompetence představují souhrn v
hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatn Jejich výběr vychází z pot
stává určitá vybavenost žák vzdělávání a uplatnění ve spole celý průběh života, jejich úrove pro celoživotní učení. Klíč jejich tzv. nadpředmětnosti, kdy přispívat veškerý vzdělávací obsah i probíhají.“13
11 ŠVP si každá škola vytváří samostatn využít tzv. Manuálu pro tvorbu školních vzd konkrétních částí ŠVP i s příklady.
Metodický portál [online]. Poslední a
URL: <http://www.rvp.cz/soubor/RVPZV_2007
12,13 Metodický portál [online
URL: <http://www.rvp.cz/soubor/RVPZV_2007
Rámcový vzd ě lávací program pro základní (RVP ZV)
ělávací programy (dále jen RVP) obecně vymezují závazné lávání pro jednotlivé etapy, tj. předškolní, základní a střední
Školní úroveň zastupují školní vzdělávací programy (dále podle kterých se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách.11
uvádí: „Těžiště Rámcového vzdělávacího programu pro lávání spočívá v obsahové stránce, nikoliv především v
lávacího systému.“ Prioritou je poskytnout plnohodnotný lanostní základ všem dětem na úrovni základní školy, nejen z hlediska
, ale i osobnostního rozvoje.
ové kompetence
ových kompetencí je zohledněna v RVZ ZV, „Klíč edstavují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postoj
ch pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společ
potřeb a hodnot společnosti. Cílem vzdělávání se tak itá vybavenost žáků těmito kompetencemi a jejich příprava pro další ění ve společnosti. Osvojení těchto dovedností je vázáno na h života, jejich úroveň na konci základního vzdělávání tvoř
Klíčové kompetence se navzájem prolínají, lze mluvit o ětnosti, kdy „k jejich utváření a rozvíjení musí sm
lávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole
VP si každá škola vytváří samostatně dle zásad stanovených v příslušném RVP. Školy mohou Manuálu pro tvorbu školních vzdělávacích programů, který uvádí způsoby zpracování
říklady.
]. Poslední aktualizace 23. 10. 2007. [cit. 2007-9-17]. s. 9 http://www.rvp.cz/soubor/RVPZV_2007-07.pdf>
[online]. Poslední aktualizace 23. 10. 2007. [cit. 2007-9-17].
http://www.rvp.cz/soubor/RVPZV_2007-07.pdf>
lávací program pro základní
vymezují závazné řední
rogramy (dále jen ŠVP),
lávacího programu pro organizační Prioritou je poskytnout plnohodnotný
hlediska
„Klíčové domostí, dovedností, schopností, postojů a
lena společnosti.“ 12 lávání se tak
pro další chto dovedností je vázáno na
lávání tvoří „základ“
ové kompetence se navzájem prolínají, lze mluvit o musí směřovat a innosti, které ve škole
íslušném RVP. Školy mohou ůsoby zpracování
s. 9
]. s. 6
V základním vzdě
kompetence k učení; kompetence k komunikativní; kompete
kompetence pracovní.
Cizí jazyk
Cizí jazyk je součástí oblasti ZV plní roli objevování a chápání skute mateřským jazykem. Před
po celém světě, pracovní uplatn
zemí. Ve školních podmínkách je nutno zmínit spolupráci se zahrani školami, mezinárodními projekty apod.
úroveň A2, na další cizí jazyk A1. Pro jazyky jsou vymezeny hlavn komunikativní (lingvistické, sociolingvistické) a
sociokulturního prostředí zemí, ve kterých se studovaným jazykem hovo
Vzdělávací obsah pro 2. stupe
Metodický portál [online
URL: <http://www.rvp.cz/soubor/RVPZV_2007
Žáci jsou schopni v konverzaci, v neposlední ř různé typy vět.
Zvládají produkci jednoduchých sd každodenními situacemi
Informatika
V rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzd problematika využívání po
základním vzdělávání jsou pak klíčové kompetence dě
čení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence ob
částí oblasti jazyk a jazyková komunikace, která v ZV plní roli objevování a chápání skutečností přesahující rámec zprost
ředpokládaným cílem je prolomení komunikač
, pracovní uplatnění či poznávání způsobů života a kultury jiných zemí. Ve školních podmínkách je nutno zmínit spolupráci se zahranič
školami, mezinárodními projekty apod. Požadavky na cizí jazyk dle RVP ZV je A2, na další cizí jazyk A1. Pro jazyky jsou vymezeny hlavně
(lingvistické, sociolingvistické) a všeobecné (znalost reálií a ředí zemí, ve kterých se studovaným jazykem hovo
lávací obsah pro 2. stupeň ZŠ má tedy následující podobu:
Metodický portál [online]. Poslední aktualizace 23. 10. 2007. [cit. 2007-9-17].
http://www.rvp.cz/soubor/RVPZV_2007-07.pdf>
áci jsou schopni v cizím jazyce plynule číst, porozumět textu a jednoduché ední řadě pracovat se slovníky, použít gramatické struktury a
Zvládají produkci jednoduchých sdělení související s tematickými enními situacemi v psané i ústní formě.
rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání se problematika využívání počítačů při výuce odráží nejvíce ve dvou oblastech:
ové kompetence děleny takto:
ů; kompetence nce sociální a personální; kompetence občanské;
, která v RVP esahující rámec zprostředkovaný pokládaným cílem je prolomení komunikačních bariér
života a kultury jiných zemí. Ve školních podmínkách je nutno zmínit spolupráci se zahraničními
zí jazyk dle RVP ZV je ě kompetence (znalost reálií a edí zemí, ve kterých se studovaným jazykem hovoří).
má tedy následující podobu:
17]. s. 27
t textu a jednoduché , použít gramatické struktury a
matickými okruhy či
lávání se
i výuce odráží nejvíce ve dvou oblastech:
Informa
Mediální výchova Informační a komunika
Informační a komunika vzdělávacích oblastí RVP ZV.
„Vzdělávací oblast
žákům dosáhnout základní úrovn dovednosti v ovládání výpo
orientovat se ve světě informací, tvo dalším vzdělávání i v praktickém život
Oblast Informační a komunika osvojení těchto základních dovedností za vzdělávání na 1. a 2. stupni
trhu práce v informační spole
spojených zejména s rychlým vyhledáváním a zpracováním informací pomocí internetu a dalších digitálních medií, což má za následek odleh
současném navýšení množství využitých dat, dále pak vhodn učební texty a pomůcky.
žákům využít výpočetní techniku s software a informačních zdroj tzn. prolínání této oblasti i do
Cílové zaměření vzdě
Metodický portál [online
URL: <http://www.rvp.cz/soubor/RVPZV_2007
Vzdělávání v dané vzd
klíčových kompetencí tím, že vede žáka
14 Metodický portál [online]. Poslední aktualizace URL: <http://www.rvp.cz/soubor/RVPZV_2007
Informační a komunikační technologie Mediální výchova
komunikační technologie
ní a komunikační technologie je jednou z devíti základních lávacích oblastí RVP ZV.
lávací oblast Informační a komunikační technologie umož
m dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti – získat elementární ovládání výpočetní techniky a moderních informačních technologií,
informací, tvořivě pracovat s informacemi a využívat je p praktickém životě.“ 14
ční a komunikační technologie byla díky vzrůstající pot chto základních dovedností zařazena jako povinná součást základního lávání na 1. a 2. stupni, stala se tak jedním z předpokladů pro uplatn
ční společnosti. Základem se tak stává zvládnutí č
rychlým vyhledáváním a zpracováním informací pomocí internetu a dalších digitálních medií, což má za následek odlehčení pam
asném navýšení množství využitých dat, dále pak vhodně doplňuje klasické cky. Dovednosti získané v této vzdělávací oblasti umož etní techniku s nepřeberným množstvím vzdělávacího ních zdrojů ve všech oblastech celého základního tzn. prolínání této oblasti i do ostatních předmětů.
ení vzdělávací oblasti:
Metodický portál [online]. Poslední aktualizace 23. 10. 2007. [cit. 2007-9-17].
http://www.rvp.cz/soubor/RVPZV_2007-07.pdf>
dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení tím, že vede žáka např. k:
]. Poslední aktualizace 23. 10. 2007. [cit. 2007-9-17]. s. 34 //www.rvp.cz/soubor/RVPZV_2007-07.pdf>
devíti základních
umožňuje všem elementární ních technologií, informacemi a využívat je při
ůstající potřebě část základního pro uplatnění na zvládnutí činností rychlým vyhledáváním a zpracováním informací pomocí
ení paměti při doplňuje klasické lávací oblasti umožňují
ělávacího
ve všech oblastech celého základního vzdělávání,
17]. s. 34
ření a rozvíjení
s. 34
