ANALÝZA A ZHODNOCENÍ INVESTIČNÍHO PROJEKTU VE FIRMĚ
Diplomová práce
Studijní program: N6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208T085 – Podniková ekonomika Autor práce: Bc. Nikol Chludová
Vedoucí práce: prof. Ing. Ivan Jáč, CSc.
Anotace
Předmětem diplomové práce Analýza a zhodnocení investičního projektu ve firmě je analýza a zhodnocení efektivity již zrealizované investice do strojního zařízení. Cílem této diplomové práce je zpracovat analýzu investičního projektu, její porovnání s aktuálními ekonomickými výstupy a následné zhodnocení, zda investiční akce byla či nebyla efektivní. Teoretická část diplomové práce se zaměřuje na zpracování rešerší odborné literatury týkající se investic, investičních pobídek a metod hodnocení investičních projektů. V praktické části je představena společnost, která investiční záměr již realizovala, samotný investiční projekt a s ním související investiční pobídky. Dále je provedeno hodnocení vybrané investice, výsledky tohoto hodnocení jsou porovnány s plánovanými výstupy a je zpracována citlivostní analýza. Závěr práce obsahuje vlastní zhodnocení a rozhodnutí o míře efektivnosti investice.
Klíčová slova
Čistá současná hodnota, doba návratnosti, financování, hodnocení investice, investice, investiční pobídka, investiční projekt, index rentability, vnitřní výnosové procento
Annotation
The subject of the diploma thesis Analysis and evaluation of the investment project in the company is the analysis and evaluation of the effectiveness of an already executed investment in engineering machinery. The aim of this thesis is to carry out an analysis of the investment project, its comparison with the current economic outputs and subsequent evaluation of whether the investment action was or was not effective. The theoretical part of the thesis focuses on literary search related to investments, investment incentives and methods for evaluation of investment projects. Practical part of the thesis presents the company, which have already implemented the investment project, the actual investment project and investment incentives related to the investment project. Next parts contain the evaluation of selected investments, while the results of this evaluation are compared to planned outputs and a sensitivity analysis is processed. The conclusion includes a decision about the level of investment effectiveness and my own evaluation of the investment project.
Key Words
Evaluation of investment, financing, internal rate of return, investment, investment incentive, investment project, net present value, payback period, profitability index
Obsah
Seznam obrázků ... 9
Seznam tabulek ... 10
Seznam zkratek ... 12
Úvod ... 13
1. Investice ... 15
1.1 Základní pojetí a charakteristika investic... 15
1.2 Klasifikace investic a investičních projektů ... 16
1.3 Fáze investičního projektu ... 19
1.4 Zdroje pořízení majetku ... 20
2. Investiční pobídky ... 22
2.1 Vymezení pojmu investiční pobídky ... 22
2.2 Formy investičních pobídek ... 23
2.3 Uznatelné náklady ... 25
2.4 Podmínky pro získání investičních pobídek ... 26
2.4.1 Obecné podmínky ... 26
2.4.2 Zvláštní podmínky ... 27
2.5 Postup pro získání investiční pobídky ... 29
2.6 Literární rešerše otázky prospěšnosti IP... 30
3. Hodnocení investičních projektů... 34
3.1 Metody hodnocení investic ... 34
3.2 Postup hodnocení investic ... 35
3.3 Metody hodnocení efektivnosti investičních projektů... 36
3.3.1 Statické metody ... 36
3.3.2 Dynamické metody ... 38
3.4 Analýza citlivosti ... 42
4. Představení firmy ... 44
4.1 Představení koncernu ... 44
4.1.1 Historie ... 44
4.1.2 Současnost ... 45
4.2 Představení společnosti KAMAX s. r. o ... 45
4.2.1 Právní informace ... 45
4.3 Finanční situace společnosti ... 49
4.3.1 Aktiva firmy ... 49
4.3.2 Pasiva firmy ... 52
4.3.3 Výkaz zisku a zráty firmy ... 53
4.4 Investiční projekt... 57
4.4.1 Informace k investiční pobídce... 59
5. Hodnocení investičního projektu ... 67
5.1 Skutečné náklady projektu ... 68
5.2 Skutečné příjmy projektu ... 71
5.3 Aplikace statických metod hodnocení investiční akce ... 72
5.3.1 Doba návratnosti investice ... 72
5.4 Aplikace dynamických metod hodnocení investiční akce ... 74
5.4.1 Čistá současná hodnota ... 75
5.4.2 Index ziskovosti ... 77
5.5 Souhrn výsledků ... 77
5.6 Analýza citlivosti ... 78
5.6.1 Citlivostní analýza - příjmy ... 79
5.6.2 Citlivostní analýza – výdaje ... 82
5.6.3 Citlivostní analýza – diskontní sazba ... 83
5.6.4 Shrnutí citlivostní analýzy ... 84
6. Zhodnocení investičního projektu... 87
6.1 Závěrečné doporučení ... 88
Závěr ... 89
Seznam použité literatury ... 91
Seznam příloh ... 94
Seznam obrázků
Obrázek 1: Fáze životního cyklu projektu ... 20
Obrázek 2: Maximální míra veřejné podpory v letech 2014 – 2020 ... 24
Obrázek 3: Rozdělení regionů ... 28
Obrázek 4: Grafické zpracování VVP ... 42
Obrázek 5: Grafické znázornění počtu zákazníků v roce 2014 ... 48
Obrázek 6: Grafické zobrazení počtu zákazníků dle prodeje v roce 2014 ... 48
Obrázek 8: Struktura vybraných pasiv firmy v letech 2009 – 2014 ... 53
Obrázek 9: Vývoj výsledku hospodaření v letech 2009 až 2014 ... 55
Obrázek 10: Vývoj obratu firmy v letech 2009 až 2014 ... 56
Obrázek 11: Očekávaný vývoj hospodářského výsledku po dobu čerpání IP ... 62
Obrázek 12: Plánovaná a skutečná výše investic v letech 2013 a 2014 ... 65
Obrázek 13: Tornádo diagram – vliv faktorů na ČSH... 84
Obrázek 14: Tornádo diagram – vliv faktorů na IZ... 85
Seznam tabulek
Tabulka 1: Podmínky pro získání IP pro zpracovatelský průmysl ... 27
Tabulka 2: Podmínky pro získání IP pro technologická centra ... 28
Tabulka 3: Podmínky pro získání IP pro centra strategických služeb ... 29
Tabulka 4: Údaje o zaměstnancích a osobních nákladech v letech 2009 - 2014... 46
Tabulka 5: Aktiva firmy ve zkráceném rozsahu ... 49
Tabulka 6: Přehled nesplacených pohledávek v jednotlivých letech ... 50
Tabulka 7: Pasiva firmy ve zkráceném rozsahu ... 52
Tabulka 8: Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu ... 53
Tabulka 9: Vývoj daňového zatížení firmy ... 56
Tabulka 10: Plánovaná výše pořizovaného majetku ... 58
Tabulka 11: Plánovaná výše zdrojů financování pořizovaného majetku ... 58
Tabulka 12: Plánovaný počet nových pracovních míst ... 58
Tabulka 13: Náklady na investici v jednotlivých letech... 59
Tabulka 14: Plánovaná výše pořizovaného majetku pro období čerpání IP... 60
Tabulka 15: Očekávaný hospodářský výsledek z investice po dobu čerpání IP ... 61
Tabulka 16: Odhad daňové povinnosti po dobu čerpání IP - kumulovaně ... 62
Tabulka 17: Strojní zařízení pořízené v letech 2013 a 2014 ... 64
Tabulka 18: Přehled investic do vhodných nákladů za uplynulá období ... 65
Tabulka 19: Výpočet daňové částky pro účely čerpání IP ... 66
Tabulka 20: Ekonomické hodnocení investiční akce ve zkráceném rozsahu ... 67
Tabulka 21: Účetní časové odpisy stroje ... 69
Tabulka 22: Daňové odpisy stroje ... 69
Tabulka 23: Rozdíly v odpisech ... 70
Tabulka 24: Vyrobené kusy v letech 2013 a 2014 ... 71
Tabulka 25: Odhad příjmů a nákladů na investici ... 73
Tabulka 26: Skutečná výše příjmů a výdajů ... 73
Tabulka 27: Odhadované diskontované příjmy a výdaje ... 75
Tabulka 28: Skutečné diskontované příjmy a výdaje ... 76
Tabulka 29: Souhrn výsledků metod hodnocení efektivnosti investice ... 78
Tabulka 30: Vliv změny tržeb z prodeje výrobků na ČSH a IZ ... 81
Tabulka 31: Vliv změny daně z příjmů na ČSH a IZ ... 81 Tabulka 32: Vliv růstu kapitálových výdajů na ČSH a IZ ... 82 Tabulka 33: Vliv změny požadované výnosnosti na ČSH a IZ ... 83
Seznam zkratek
ČNB Česká národní banka
ČSH Čistá současná hodnota
DHM Dlouhodobý hmotný majetek
DM Dlouhodobý majetek
DN Doba návratnosti
DNM Dlouhodobý nehmotný majetek
HDP Hrubý domácí produkt
HV Hospodářský výsledek
IP Investiční pobídky
IZ Index ziskovosti
NUTS Nomenklatura územních statistických jednotek
PC Pořizovací cena
SMED Zkracování přestavbových časů
TPM Systém autonomní údržby
TUL Technická univerzita v Liberci
VVP Vnitřní výnosové procento
ZC Zůstatková cena
Úvod
Každý ekonomický subjekt provozuje svou činnost za nějakým účelem. Pro většinu firem je cílem jejich podnikání maximalizace zisku a s tím i související zvyšování tržní hodnoty podniku. Ne vždy však firmě stačí pouhé dosahování zisků. V prostředí, kde je na firmy neustále vyvíjen konkurenční tlak, se tak musí dále rozvíjet, využívat všechny tržní příležitosti, inovovat své výrobní technologie a neustále přicházet s novými výrobky. Pro firmu je pak více než důležité věnovat dostatečnou pozornost své investiční činnosti a realizovat pouze takové investice, které budou financovány pomocí vhodných zdrojů a bude tak zajištěno trvalé dosahování zisku a zvyšování ekonomické hodnoty podniku.
Předmětem této diplomové práce je tedy analýza a zhodnocení investičního projektu, který je již realizován firmou KAMAX Turnov s. r. o. (dále jako KAMAX s. r. o.), následně bude provedena analýza citlivosti a poté bude projekt celkově vyhodnocen a zjištěné údaje o efektivitě a vývoji investice budou předloženy vedení společnosti, pro kterou budou sloužit jako zpětná vazba k investiční akci.
Vstupní data pro tuto diplomovou práci poskytla firma KAMAX s. r. o., která se zabývá výrobou vysokopevnostních prvků pro automobilový průmysl. Tato firma byla založena v roce 1992 jako pátý závod koncernu KAMAX Holding a v současné době disponuje dvěma oddělenými výrobními halami nacházejícími se v územní oblasti města Turnov.
Společnost KAMAX s. r. o. patří k největším zaměstnavatelům Libereckého kraje a v současné době zaměstnává přes 460 zaměstnanců. Celková hodnota aktiv tohoto podniku se v loňském roce pohybovala ve výši 1,96 mil. Kč a společnost svou ekonomickou činností dosáhla rekordní výše obratu a to přes 2 mld. Kč.
Práce je rozdělena do šesti kapitol a hned první tři jsou věnovány teoretickému vymezení práce a zpracování odborné literatury. První kapitola se věnuje obecné charakteristice investic, jejich základnímu pojetí, klasifikacím, zdrojům pro jejich pořízení a investičním projektům. Druhá kapitola shrnuje oblast investičních pobídek jako jednu z forem veřejné podpory, definuje tento pojem, možné poskytované formy těchto pobídek, podporované oblasti a podmínky pro jejich udělení. Ve třetí kapitole jsou uvedeny metody a postupy
Druhá část diplomové práce se věnuje využití teoretických poznatků v praxi a zde je tedy v krátkosti představen celý koncern KAMAX Holding, jehož součástí je již zmíněná společnost KAMAX s. r. o., která je následně také blíže popsána. Dále je charakterizován celkový investiční projekt firmy, který je plánován pro období 2013 až 2018 v celkové výši 1,27 mld. Kč, z něhož je vybrána investice do strojního zařízení. Hodnocení efektivnosti realizované investice do lisu SACMA SP 38 CRM a provedení citlivostní analýzy pro vybrané vstupní veličiny bude obsahem páté kapitoly. Závěrečná kapitola této práce obsahuje celkové zhodnocení investičního projektu a obsahuje také vlastní doporučení pro vedení firmy.
1. Investice
Obsah této kapitoly je zaměřen na obecnou charakteristiku investic, zahrnující definice pojmů investice a investiční projekt, dále pak jejich klasifikaci a fáze investičního projektu.
Poslední podkapitola shrnuje informace o zdrojích, jejichž prostřednictvím mohou být investice pořízené.
1.1 Základní pojetí a charakteristika investic
Obecným cílem podnikání všech firem je maximalizace hodnoty podniku, tedy současné hodnoty očekávaných budoucích čistých peněžních toků. Proto je důležité, aby podnik pečlivě zvažoval svou investiční činnost a realizoval pouze takové investice, které povedou k růstu této hodnoty podniku.
Na investice lze pohlížet z několika pohledů např. z makroekonomického, finančního nebo účetního. Makroekonomické pojetí chápe investice jako „Použití úspor k výrobě kapitálových statků, eventuálně k vývoji technologií a k získání lidského kapitálu.“
(VALACH, J., 2006, 15)
V oblasti účetnictví a financování se jedná o „Kapitálové výdaje na pořízení dlouhodobého majetku, přičemž jejich konkrétní náplň je vymezena účetními a daňovými předpisy, a částečně také samotnými podniky.“ (VALACH, J. a kol., 2010, 39)
V užším pojetí se pod pojmem investice či investování rozumí „Jednorázové kapitálové výdaje, které budou generovat peněžní příjmy během delšího časového období.“ Pro investice je tedy typické odložení současné spotřeby, za účelem získání budoucích výnosů, které mohou být zhodnocení kapitálu a růst hodnoty podniku. (POLÁCH, J. a kol., 2012, 5)
Definici investičních projektů ve své pubikaci pak nejlépe vystihuje Valach (2006, 41)
„Investiční projekt je soubor technických a ekonomických studií sloužících k přípravě, realizaci, financování a efektivnímu provozování navrhované investice.“
Pro investiční činnosti podniku je tedy charakteristické následující: jedná se o kapitálově náročné operace, které se uskutečňují v dlouhém časovém horizontu, za přítomnosti většího množství rizika, a na kterých se svou činností podílí mnoho účastníků, které je nutné koordinovat. Velmi často se v této souvislosti jedná o zavádění nových technologií, ale samozřejmě i o jiné investiční procesy, které mohou mít závažné důsledky na infrastrukturu a ekologii. (VALACH, J. a kol., 2010, 39)
1.2 Klasifikace investic a investičních projektů
Investice můžeme dělit dle mnoha hledisek. Základní rozdělení je dle charakteru investice, které dělíme do tří skupin:
Hmotné – někdy také věcné, fyzické či kapitálové a tvoří je především výdaje, které vytvářejí nebo rozšiřují běžnou činnost podniku a mají skutečnou hmotnou podobu (budovy, pozemky, stroje, zásoby).
Nehmotné – do této skupiny patří investice do know how, licencí, výzkumu a vývoje, vzdělání.
Finanční – nejčastěji se jedná o nákup cenných papírů, akcií, obligací, dividend. (SYNEK, M. a kol., 2006, 246)
Rejnuš dělí investice pouze na investice reálné, kam řadí nákup movitých i nemovitých věcí, nerostných surovin a přímé podnikání, a na investice finanční v podobě peněžních vkladů, poskytování úvěrů a půjček a samozřejmě také již výše zmíněný nákup cenných papírů. (REJNUŠ, O., 2014, 52-54)
Investiční projekty se dle podnětu k investicím dělí na:
Interní – které vznikly z potřeby podniku. Jedná se především o investice související s úsporou nákladů, obnovou či rozvojem výrobních zařízení, umístění kapitálových zdrojů a jejich efektivní využívání.
Externí – tyto vznikají za účelem rozvoje a růstu podniku a podnikových činností nebo k regulaci slabých stránek a to především v oblasti zákonných předpisů. (SCHOLLEOVÁ, H., 2009, 14)
Dále dělíme investice dle velikosti, ale je také možné rozlišovat investice dle toho, jaký vztah mají k rozvoji podniku, jaká je jejich věcná náplň či jakou měrou jsou na sobě závislé či nezávislé.
Dle toho, jak velké náklady je nutné na realizaci projektů investovat, rozlišujeme projekty velké, střední a malé. K tomuto rozdělení je nutno dodat, že se více či méně liší dle samotné velikosti podniku. (FOTR, J. a I. SOUČEK, 2011, 19)
Dle vztahu k rozvoji podniku rozlišujeme následující projekty:
a) Rozvojové
Jak už je z názvu patrné, tyto projekty slouží k určitému rozvoji stávajícího výrobního portfolia. Může se jednat zejména o navýšení produkovaného objemu již stávajících výrobků nebo naopak uvedení nových, a to na stávající nebo zcela nové trhy.
b) Obnovovací
Tyto projekty se soustředí na obnovu výrobních zařízení, a buď zohledňují jeho končící životnost (zachování stávající výrobní činnosti) či nikoliv (úspora nákladů na provoz zařízení).
c) Mandatorní
Někdy také označovány jako regulatorní projekty, uskutečňované především vzhledem k závazným předpisům souvisejícími s výrobní činností. Nejčastěji se jedná o oblasti pracovní bezpečnosti nebo ochrany životního prostředí. (FOTR, J. a I. SOUČEK, 2011, 17)
Sholleová dále rozlišuje investice podle věcné náplně a to na investice do nového produktu nebo služby, nového výrobního zařízení, nových trhů, nové organizace, nového okolí
Dle míry vzájemné závislosti projektů rozlišuje Fotr a Souček tyto projekty:
a) Vzájemně se vylučující
Tyto projekty není možné realizovat současně, jako například jeden druh výroby, za použití různých výrobních technologií, nebo využití totožného zdroje.
b) Plně závislé
Vzájemně na sobě závislé projekty patřící do souboru jednoho rozsáhlého projektu.
c) Komplementární
Projekty, které se vzájemně doplňují, podporují či na sebe navazují.
d) Ekonomicky závislé
Projekty, které se vzájemně nahrazují (substituují).
e) Statisticky závislé
Přímá či nepřímá závislost mezi dvěma projekty, resp. mezi náklady (výnosy) na tyto projekty, často využívajícími jeden totožný prvek, např. skupiny zákazníků, vstupní suroviny. (FOTR, J. a I. SOUČEK, 2011, 18)
Podle délky existence projektu v podniku rozlišujeme investice:
Na zelené louce – projekt nového podniku nebo projekt, který neovlivňuje jiné činnosti podniku (např. mateřský podnik).
V zavedeném podniku – projekt, který se uskutečňuje v již zavedeném podniku, může mít vazbu na stávající činnost podniku, ale také nemusí. (KISLINGEROVÁ, E., 2007, 265)
1.3 Fáze investičního projektu
Vzhledem k tomu, že investice do projektu vyžaduje vynaložení značných nejen peněžních prostředků, je nezbytné projekt nejprve náležitě připravit. Život projektu můžeme rozdělit do čtyř fází, které jsou předinvestiční, investiční a provozní fáze a tou poslední je ukončení provozu a likvidace. Stručná charakteristika jednotlivých fází je následující:
a) Předinvestiční fáze
Jedná se o první fázi, která zahrnuje vyhodnocení informací z předprojektových analýz a studií (studie příležitostí, technicko-ekonomické studie). Výstupem je investiční rozhodnutí o realizaci či zamítnutí projektu.
b) Investiční fáze
Zahrnuje přípravu potřebné projektové dokumentace, realizačního plánu a následné řízení samotného uskutečnění investiční výstavby, po jehož dokončení se zahajuje testovací provoz. Výstupem této fáze je upravená dokumentace týkající se již realizované investice.
c) Provozní fáze
Zde se jedná jak o uvedení projektu do normálního provozu, tak i o jeho následnou údržbu.
V této fázi se projeví, zda a do jaké míry byly naplněny investiční cíle, popř. vyvstanou na povrch případné nedostatky projektu, které pramení z nedostatečné přípravy předchozích dvou fází.
d) Ukončení provozu a likvidace
Obsahovou náplní této poslední fáze je odstavení provozu a dále pak likvidace projektu.
Pro určení, jak výhodný byl projekt z ekonomického pohledu, je nutné zohlednit všechny náklady a příjmy spojené s likvidací. Z tohoto důvodu vyhodnocujeme i likvidační hodnotu projektu, která představuje rozdíl mezi příjmy z likvidovaného projektu a náklady na tento projekt. (FOTR, J. a I. SOUČEK, 2011, 23 - 39)
Svozilová ve své publikaci uvádí následující obrázek 1, zobrazující obecné fáze životního cyklu projektu.
Obrázek 1: Fáze životního cyklu projektu Zdroj: SVOZILOVÁ, A., 2006, 38
Jednotlivé fáze realizace investičního projektu jsou tedy logicky a časově uspořádány a přechod z jedné fáze do druhé firmy uskutečňují pouze při dokočení fáze předchozí či při dosažení určitých dílčích výsledků. (SVOZILOVÁ, A., 2006, 38-40)
1.4 Zdroje pořízení majetku
V dnešní době již existuje nepřeberné množství možností, které mohou firmy využít k financování svého investičního záměru. Jejich nejzákladnější rozdělení je na zdroje interní a externí a vlastní a cizí.
Interní zdroje – vytvořené vnitřní činností firmy a patří sem zejména financování ze zisku, které je jedním z nejpoužívanějších způsobů, a dále pak odpisy či výnosy z prodejů.
Externí zdroje – neboli zdroje, které firma nevytváří vnitřní činností, ale získává je mimo svou činnost. Zde je více možností, které lze pro financování využít a jedná se o úvěry,
obligace, leasing, faktoring, forfaiting, rozvojový kapitál, nebo také finanční podpory státu (např. dotace, granty). (JÁČ, I., 2012, 38-53)
Výše zmíněné státní finanční podpory lze dále členit na přímé a nepřímé investiční podpory. Prostřednictvím přímých podpor se zvyšují finanční zdroje na pořízení investice a patří sem již jednou zmíněné investiční dotace, granty, atd. Nepřímé investiční podpory ovlivňují firemní zdroje nepřímo, a to tak, že snižují podnikové výdaje. Do této kategorie lze zařadit investiční pobídky, urychlení odepisování majetku, státní záruky atd.
Důležité pro toto členění však je nezaměňovat interní zdroje financování s vlastními zdroji podniku a stejně tak ani pojem externí zdroje není shodný s cizími zdroji. Vlastní zdroje podniku jsou vytvořeny vlastní činností podniku a tvoří je jak zdroje interní, tak i část zdrojů externích (např. vklady vlastníků podniku). Naopak cizí zdroje jsou veškeré závazky, tedy určitá část externích zdrojů.
2. Investiční pobídky
Tato kapitola je věnována problematice investičních pobídek. Definuje pojem investiční pobídka, možné formy poskytovaných IP a oblasti, které jsou v souvislosti s investičními pobídkami podporované. Další podkapitola popisuje uznatelné náklady a poskytuje přehled podmínek, jejichž splnění je nutné pro udělení IP. V neposlední řadě je zde zmíněn postup pro získání IP a literární rešeršně otázky prospěšnosti IP.
V České republice upravuje poskytování IP Zákon o investičních pobídkách č 72/2000 Sb.
ve znění pozdějších předpisů a dále příslušná vládní usnesení (č. 566/2004, č. 287/2006, č.
2017/2007, č. 10/2014).
2.1 Vymezení pojmu investiční pobídky
Investiční pobídka je určitá forma veřejné podpory, která je v České republice využívána již od roku 1998. Obecně ji lze definovat jako výhodu pro konkrétního investora, kterou je možné finančně ohodnotit a která má za cíl ovlivnit investorovo rozhodnutí, aby v dané zemi investoval, popř. aby mu byla vykompenzována jiná negativa spojená s realizováním investice. (ŠIMANOVÁ, J., 2011, 19)
Valach charakterizuje investiční pobídky jako „Měřitelné zvýhodnění, které státy poskytují investorům s úmyslem ovlivnit jejich rozhodnutí o investici.“ (VALACH, J. a kol., 2010, 26)
Dle Štracha je jejich smyslem „… přilákat investory do odvětví prioritního rozvoje dané ekonomiky a investice, které by byly za neexistence pobídkového systému realizovány v zahraničí.“ (ŠTRACH, P., 2009, 110)
Pojmem veřejná podpora neboli státní pomoc, se rozumí zvýhodnění ze strany státu splňující následující podmínky Evropského společenství:
poskytuje ji přímo stát, či je poskytována ze státních prostředků,
selektivní zvýhodnění podniku nebo určitého výrobního odvětví,
narušuje hospodářskou soutěž, nebo v důsledku podpory toto hrozí,
vzniká dopad na vnitrounijní obchod Evropské unie. (KINCL, M., 2003, 11)
Z výše uvedených charakteristik veřejné podpory je zřejmé, že IP tyto podmínky splňují.
V souvislosti se získáním investičních pobídek je nutné rozlišit další základní pojmy a to žadatel, příjemce a poskytovatel veřejné podpory.
Žadatel – tuzemská či zahraniční právnická nebo podnikající fyzická osoba.
Příjemce – pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky. (CZECHINVEST, 2014, 1)
Poskytovatel – rozlišujeme hned tři úrovně veřejné podpory a to: národní (stát, státní orgány a fondy, zdravotní pojišťovny, ČNB, organizační složky a další orgány řízené státem), regionální (kraje a orgány jimi řízené) a místní (obce a orgány jimi řízené, příspěvkové organizace). (TETŘEVOVÁ, L. a kolektiv, 2009, 92)
Typy investičních akcí, na něž lze investiční pobídky získat jsou zavedení nebo rozšíření výroby ve zpracovatelském průmyslu, vybudování nebo rozšíření technologického centra, zahájení nebo rozšíření činnosti centra strategických služeb a to centra pro tvorbu softwaru, opravárenského centra či centra sdílených služeb. (CZECHINVEST, 2014a, 1- 10)
2.2 Formy investičních pobídek
Základní členění investičních pobídek je na přímé a nepřímé finanční podpory. Přímé zahrnují různé druhy státních dotací a příspěvků, nepřímé podpory se vyskytují ve formě daňových a celních úlev. (VALACH, J. a kol., 2010, 26)
Tyto podpory dnes poskytuje přes sto států, přičemž v rozvojových zemích se jedná především o pobídky fiskální, tedy nepřímé státní podpory, a naopak v rozvinutých státech jsou podniky podporovány finančně. (ŠTRACH, P., 2009, 111)
Mezi aktuální pobídky, které je možné čerpat na území ČR, patří slevy na dani z příjmů právnických osob, převod pozemků za zvýhodněnou cenu, hmotná podpora vytváření nových pracovních míst, rekvalifikace nebo školení zaměstnanců a pořízení DHM a DNM pro strategickou investiční akci.
Maximální výše uvedených pobídek je do výše stropu veřejné podpory, tzn. dle regionů NUTS viz obrázek 2. (CZECHINVEST, 2014a, 5)
Obrázek 2 zobrazuje maximální míru veřejné podpory pro roky 2014 - 2020. Pro červený region, kam patří hl. město Praha, bude výše veřejné podpory 0 %, pro ostatní bílé regiony je maximální míra podpory poskytované prostřednictvím investičních pobídek ve výši 25
% z celkových uznatelných nákladů pro velké podniky. V případě malých podniků se přípustná míra veřejné podpory zvyšuje o 20 % a u středních podniků o 10 %.
Obrázek 2: Maximální míra veřejné podpory v letech 2014 – 2020 Zdroj: CZECHINVEST, 2014b
a) Sleva na dani z příjmů právnických osob
Tuto investiční pobídku je možno čerpat po dobu 10 let. Začít lze v roce, ve kterém jsou splněny všechny podmínky, nebo nejpozději do 3 let od vydání rozhodnutí o budoucím
obdržení investiční pobídky. Během doby čerpání je sazba daně právnických osob 19 %.
(CZECHINVEST, 2014a, 5)
b) Převod pozemků za zvýhodněnou cenu
V tomto případě je pobídka rozdíl mezi kupní a tržní cenou pozemku, který je ve vlastnictví státu, jeho organizačních složek nebo obcí. S takovýmto zvýhodněným převodem musí vlastník nebo vlastníci pozemku souhlasit. (CZECHINVEST, 2014a, 5)
c) Hmotná podpora na vytvořené pracovní místo a hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců
Uvedené hmotné podpory je možno čerpat pouze v okresech, kde je míra nezaměstnanosti minimálně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR. Konkrétně se jedná o oblasti spadající do Regionu A (modře vyznačené oblasti) viz Obrázek 3.
Výše podpory je 200 tis. Kč na jedno nově vytvořené pracovní místo a na rekvalifikaci a školení činí 25 % z celkových výdajů na školení a rekvalifikace pro velké podniky, 35 % pro střední a 45 % pro malé podniky. (CZECHINVEST, 2014a, 5)
d) Hmotná podpora pořízení DHM a DNM pro strategickou investiční akci
Tato pobídka, jak už je z názvu patrné, je poskytována pouze pro strategické investiční akce ve výrobě nebo v technologickém centru.
Výše podpory je až do výše 5 % (maximálně 1,5 mld. Kč) z uznatelných nákladů vynaložených na pořízení majetku.(CZECHINVEST, 2014a, 6)
2.3 Uznatelné náklady
Jedná se o náklady, ze kterých je počítána maximální výše veřejné podpory. Investor dle svého uvážení uvede buď hodnotu pořízeného dlouhodobého majetku, nebo hodnotu hrubých mezd na nově vytvořená pracovní místa. U investic ve zpracovatelském průmyslu
Dlouhodobý majetek - uznatelné náklady jsou tvořeny hodnotou DHM (strojní zařízení, pozemky, stavby), tržní hodnotou DNM (pořízeného od jiných než spřízněných osob)
Hrubé mzdy – v tomto případě se jako uznatelné náklady počítá hodnota mzdových nákladů (na nově vytvořená pracovní místa) pro následujících 24 měsíců od obsazení pracovního místa. Nová pracovní místa musí být vytvořená na dobu nEURčitou a stanovená týdenní pracovní doba zaměstnance se musí uskutečnit ode dne vydání potvrzení o registraci záměru do tří let od vydání rozhodnutí o příslibu IP.
(CZECHINVEST, 2014a, 7)
2.4 Podmínky pro získání investičních pobídek
Jelikož je stimul investičních pobídek pro investory velice zajímavý, jsou stanoveny určité podmínky pro jejich udělení. Pro snazší identifikaci je možné je rozdělit na obecně platné podmínky a zvláštní podmínky.
2.4.1 Obecné podmínky
Základní podmínky, platné pro všechny formy investičních pobídek, jsou:
Podmínky je nutno splnit do tří let od data udělení investičních pobídek, konkrétně tedy od data, kdy bylo vydáno rozhodnutí o příslibu IP.
Práce na projektu je možné zahájit až po vydání potvrzení o registraci záměru agenturou CzechInvest, příjemce tedy do té doby nesmí pořídit žádný majetek (vč.
objednávek strojů, atd.) ani zahájit stavební práce.
Zachování podpořené investice (majet či pracovní místa) po celou dobu čerpání podpory, avšak nejméně po dobu 5 let. (CZECHINVEST, 2014a, 1)
2.4.2 Zvláštní podmínky
Kromě obecných podmínek je nutné splnit i specifické podmínky dle konkrétních typů investičních aktivit. Podmínky pro získání investičních pobídek pro oblasti podnikání ve zpracovatelském průmyslu, technologických centrech a centrech strategických služeb.
a) Zpracovatelský průmysl
Podpora podniků, jejichž investiční záměr je zařazen v oboru dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE. Podmínky pro zpracovatelský průmysl shrnuje následující tabulka:
Tabulka 1: Podmínky pro získání IP pro zpracovatelský průmysl Druh akce Oblast
Minimální investice do DHM a DNM
Minimální investice do nového strojního
zařízení
Minimální počet nových pracovních míst
Investiční akce Region I 50 mil. Kč 25 mil. Kč -
Region II 100 mil. Kč 50 mil. Kč -
Strategická
investiční akce Region I a II 500 mil. Kč 250 mil. Kč 500 Zdroj: Vlastní zpracování dle czechinvest.org
Základní podmínka - Investice do DHM a DNM v Regionu I ve výši 50 mil. Kč a v Regionu II ve výši 100 mil. Kč. V obou případech je též stanoveno investovat minimálně polovinu do nového strojního zařízení (též uznatelné náklady).
Podmínka u strategické investiční akce - Investice do DHM a DNM ve výši 500 mil. Kč, z čehož minimálně 250 mil. Kč do nového strojního zařízení. Dále je nutné dodržení podmínky na vytvoření 500 nových pracovních míst. (CZECHINVEST, 2014a, 2)
Obrázek 3 znázorňuje rozdělení jednotlivých regionů. Modře jsou vyobrazeny oblasti spadající do Regionu A (Bílina, Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Havířov, Krnov, Litvínov, Most, Orlová, Rýmařov, Ústí nad Labem), které také spadají do Regionu I, červeně okresy, které náleží do Regionu I (pro Liberecký kraj pouze Frýdlant, Nový Bor, Tanvald) a bíle jsou označeny Regiony II.
Obrázek 3: Rozdělení regionů Zdroj: CZECHINVEST, 2014b
b) Technologická centra
Podpora podniků, jejichž činnosti jsou zaměřeny na aplikovaný výzkum, vývoj a inovace výrobků, technologií a výrobních procesů za účelem budoucího výrobního využití s přispěním ke zvýšení přidané hodnoty. Jednotlivé minimální výše shrnuje níže uvedená tabulka:
Tabulka 2: Podmínky pro získání IP pro technologická centra
Druh akce
Minimální investice do DHM a DNM
Minimální investice do nového strojního
zařízení
Minimální investice z vlastního
kapitálu
Minimální počet nových
pracovních míst
Investiční akce 10 mil. Kč 5 mil. Kč 5 mil. Kč 40
Strategická
investiční akce 200 mil. Kč 100 mil. Kč - 120
Zdroj: Vlastní zpracování dle czechinvest.org
Základní podmínka - Investice do DHM a DNM ve výši 10 mil. Kč, přičemž minimálně polovinu je nutné investovat do nového strojního zařízení. Další částí této podmínky je podílet se na financování investice alespoň z poloviny z vlastních zdrojů a vytvořit nejméně 40 nových pracovních míst. Uznatelné náklady jsou v tomto případě jak na
pořízení majetku (dle výše uvedených kritérií) tak i 2leté hrubé mzdy vyplacené na nově vytvořených pracovních místech.
Podmínka u strategické investiční akce - Investice do DHM a DNM ve výši 200 mil. Kč, z čehož minimálně 100 mil. Kč do nového strojního zařízení a zároveň vytvoření minimálně 120 nových pracovních míst. (CZECHINVEST, 2014a, 3)
c) Centra strategických služeb
Podpora následujících typů podniků:
Center sdílených služeb – zabývají se řízením, provozem a administrací některých činností jiných podniků (finance, účetnictví, personalistika, marketing, IT),
high-tech opravárenská centra,
centra pro tvorbu software.
Přehled podmínek pro získání IP v tomto oboru shrnuje následující tabulka 3:
Tabulka 3: Podmínky pro získání IP pro centra strategických služeb Druh akce
Minimální počet nových pracovních míst Centra pro tvorbu
software
Centra sdílených
služeb High-tech
opravárenská centra
Investiční akce 40 100 100
Zdroj: Vlastní zpracování dle czechinvest.org
Základní podmínka – Vytvoření nových pracovních míst a to minimálně 40 u center pro tvorbu software, u ostatních center strategických služeb je tato minimální hranice 100 nových pracovních míst. (CZECHINVEST, 2014a, 3). Mezi uznatelné náklady patří 2leté hrubé mzdy na nově vytvořená pracovní místa.
2.5 Postup pro získání investiční pobídky
Pro získání investiční pobídky je nutné, aby žadatel nejprve vyplnil Tiskopis pro uplatnění záměru získat investiční pobídku. Tento tiskopis sestává z následujících čtyř části:
Údaje o žadateli - v této části jsou uvedeny základní identifikační, majetkové a ekonomické informace o investorovi.
Údaje o investiční akci - tato část poskytuje obecné informace o investičním projektu jako např. název, typ, předmět či harmonogram realizace akce a dále pak určité specifické informace o žadatelově podnikatelské činnosti, o jeho způsobu zajištění odbytu, pořizovaném majetku či zaměstnancích.
Údaje k investiční pobídce - tuto dílčí část tvoří identifikace žádané investiční pobídky a opět bližší informace o investorovi a jeho budoucích ekonomických a daňových výstupech.
Dodatečné údaje o žadateli, výrobku, trhu a kapacitě, pokud bude výše způsobilých nákladů přesahovat 100 mil. EUR.
Tento tiskopis pak předloží k posouzení agentuře CzechInvest, která vypracuje posudek na investiční záměr a ten předá ministerstvu, konkrétně Ministerstvu průmyslu a obchodu.
Ministerstvo přijaté dokumenty k investiční akci během dvou až tří měsíců vyhodnotí a pokud je žadatel zároveň i příjemcem pobídky, po uplynulé době obdrží od ministerstva Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek.
V případě, že žadatel není totožný s příjemcem pobídky, ministerstvo během zmíněné doby vypracuje nejprve Nabídku na poskytnutí investičních pobídek. Tato nabídka je zájemcem o investiční pobídku vyhodnocena a současně je také zájemcem zažádáno o příslib investiční pobídky. Ministerstvo od přijetí akceptace Nabídky na poskytnutí investičních pobídek zpravidla do měsíce vypracuje Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek.
Celý schvalovací proces trvá přibližně 3 – 6 měsíců. (CZECHINVEST, 2014a, 7-8).
2.6 Literární rešerše otázky prospěšnosti IP
Ač jsou v současné době IP běžným hospodářsko-politickým opatřením většiny států, otázku zůstává, zda jsou IP skutečně efektivním stimulem k vytvoření příznivého
podnikatelského prostředí. Otázky, na které ve své Analýze investičních pobídek odpověděli Doc. Jiří Schwarz a kol., jsou následující:
Pomáhají IP eliminovat rozdíl mezi rozvinutými a zaostalými regiony v zemi?
IP v České republice nejčastěji směřovaly do rozvinutějších oblastí (Praha, střední Čechy), tzn. do regionů s už tak velmi vysokým HDP na obyvatele. Z tohoto vyplývá, že se rozdíly díky IP nikoli zmenšují, nýbrž prohlubují.
Vedou IP k tvorbě nových pracovních míst a tím ke snižování rozdílů v míře nezaměstnanosti jednotlivých regionů?
Ke snižování nezaměstnanosti v zemi přispívají jak IP, tak i další faktory. Nově vytvořená pracovní místa proto ovlivňují míru nezaměstnanosti v zemi velmi málo nebo vůbec nijak. IP v minulosti směřovaly spíše do oblastí, které vykazovaly nižší míru nezaměstnanosti. Spíše než na snižování míry nezaměstnanosti mají IP vliv na mobilitu pracovníků, zejména na pracovníky jiných firem v daném oboru.
Je tvorba nových pracovních míst prostřednictvím IP efektivní?
Prostřednictvím IP jsou průměrné náklady na vytvoření jednoho pracovního místa cca 1,6 mil. Kč, ovšem z praxe je také znám případ, kdy tyto náklady vystoupaly až k 15 mil. Kč (Barum Continental Otrokovice). Tím tak náklady na tvorbu nových pracovních míst prostřednictvím IP mohou do značné míry převyšovat náklady bez využití IP. Navíc směřují do oblastí, které s mírou nezaměstnaností nemají větší problém.
Mění se prostřednictvím IP struktura nezaměstnaných?
Struktura nezaměstnaných neprochází díky IP výraznými změnami. Nově vytvořená pracovní místa jsou příležitostí jak pro tuzemské zaměstnance, tak i pro zahraniční pracovníky.
Do jaké míry má v souvislosti s IP význam tzv. efekt přelévání?
Význam tohoto efektu není tak velký, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Nepřelévají se pouze výnosy, ale také náklady, a to včetně fiskálních.
Vedou IP ke snižování daní?
Ačkoli by se mohlo zdát, že IP skutečně vedou ke snižování daní, opak je pravdou.
Firmy využívající IP často podporují udržování stávající daňové zátěže, v případě snižování daňové sazby by totiž došlo k reálnému snížení a zároveň znehodnocení jejich daňových úlev.
Jsou produkované studie prokazující nezbytnost a pozitivní vliv IP objektivní?
Ve studiích prokazujících blahodárný vliv IP na veřejné rozpočty často nejsou zahrnuty všechny fiskální náklady, které jsou nebo mohou být s IP spojené. Po započtení veškerých fiskálních nákladů došli autoři Analýzy investičních pobídek k závěru, že fiskální výnosy nepřevyšují celkové fiskální náklady.
Představují IP tržně konformní nástroj hospodářské politiky?
Spíše nikoliv. Prostřednictvím IP je trh deformován. IP podporují velké, často zahraniční firmy, které tak získávají tržní výhody na úkor ostatních menších firem, které na IP nedosáhnou např. z důvodu min. výše investice. Může tak dojít k deformaci struktury ekonomiky ve prospěch velkých firem a vzniku tzv.
„dvourychlostní“ ekonomiky.
Tato analýza dále řeší IP a jejich vliv na vnější i vnitřní konkurenceschopnost, IP jako jeden z faktorů hospodářského růstu, vliv IP na trh práce, či návrh metody, prostřednictvím které by mohly být hodnoceny dopady IP.
Výsledek této analýzy je následující: IP poskytují jak pozitivní tak i negativní efekty a je dále nutné tyto dodatečné efekty (zjevné i skryté) kvantifikovat a zhodnotit jejich vliv jak na stát jako celek, tak i vliv na určité dílčí územní oblasti či segmenty trhu. IP samy o sobě nevytváří příznivé ekonomické prostředí země a tento úkol zůstává na bedrech státu. IP
jsou spíše jedním z mnoha investičních impulzů pro investory, ale stát by měl být schopen zajistit stabilní politiku země, právní vymahatelnost, přiměřenou daňovou zátěž, funkční infrastrukturu či kvalitní a kvalifikovanou pracovní sílu. Pokud totiž již v dané ekonomice existuje určité vládní či tržní selhání, mělo by se napravit a nikoli jej kompenzovat prostřednictvím IP. (SCHWARZ, J. a kol., 2007)
Tetřevová a kolektiv (2009) se v publikaci s názvem Veřejný a podnikatelský sektor kromě vymezení pojmu veřejná podpora, charakteristikou veřejného sektoru, veřejné moci a podnikatelského sektoru, věnují také podporám podnikání a zmiňují zde především investiční pobídky a míru jejich přínosnosti a efektivnosti.
Přínos IP vidí autoři především v: přílivu zahraničního kapitálu, možnosti kompenzovat tržní selhání, zvýšení počtu inovací, změně (výrobní či jiné) struktury investorů.
Negativní efekty IP jsou spatřovány ve: zvýhodňování velkých podniků, krátkodobé ovlivňování míry nezaměstnanosti, zaměření státní pozornosti a podpory pouze na určitou skupinu, přílišné spoléhání národního hospodářství na firmy čerpající IP, deformace konkurence (např. při vstupu investorů ze stejného odvětví), výše veřejné podpory může být vyšší než pozitivní efekty plynoucí z IP, podpora investorů, kteří by investovali i bez IP, zvyšování rozdílů mezi regiony.
3. Hodnocení investičních projektů
Obsah této kapitoly shrnuje informace o metodách hodnocení investic, o postupu, kterým se toho hodnocení provádí, a o statických a dynamických metodách měřících efektivnost investičních akcí či projektů. Závěr kapitoly je věnován analýze citlivosti.
3.1 Metody hodnocení investic
Každý, kdo vynaloží své současné finanční prostředky, očekává jejich budoucí zhodnocení. A proto před tím, než se ekonomický subjekt rozhodne, zda vůbec daný investiční projekt realizovat či nikoliv, je nutné zjistit, jaký bude mít investice vliv na budoucí vývoj podniku a jeho efektivnost.
Základní kritéria, ke kterým přihlížíme při hodnocení investic, jsou výnosnost a rizikovost investice a doba jejího splacení.
Výnosnost investice - jedná se o přepočet investičních výdajů a ročních příjmů z investice za období její životnosti.
Rizikovost investice - vyjadřuje, s jakou pravděpodobností nastane situace, kdy nebude dosaženo očekávaných výnosů z investice.
Doba splacení investice - tímto kritériem se posuzuje doba, za jakou se investice přemění zpět do peněžní podoby.
Investor se při hledání optimální kombinace výnosu, rizika a likvidity ocitá v tzv.
„magickém“ či „investorském trojúhelníku“, kde platí, že pro dosažení jednoho vrcholu je nutné vzdát se možnosti dosažení na ostatní vrcholy. (MÁČE, M., 2006, 10)
Jelikož nelze realizovat investici, která přinese maximální výnos s téměř žádným rizikem a bude co nejdříve splacená. Z tohoto závěru tedy vyplývá, že ideální investice v tomto směru bohužel neexistuje. (SYNEK, M. a kol., 2006, 246)
3.2 Postup hodnocení investic
Jak již bylo zmíněno, investiční projekty se vyznačují dlouhodobou a často i kapitálově náročnou investicí. Z tohoto důvodu je při investičním rozhodování nutné dodržovat určité zásady. Jedná se především o dostatečnou přípravu projektu, jeho financování, ale i další činnosti. Tímto souvislým, dlouhodobě sledovaným a řízeným procesem zabývajícím se řízením investic se v podnicích zabývá investiční controlling. Jeho základními úkoly jsou:
rozhodování o investici,
vhodné načasování investice,
volba investice v závislosti na jejich cílech,
rozhodování o investici v případě výskytu problémů. (SCHOLLEOVÁ, H., 2009, 13)
Investice hodnotíme postupem, který se skládá z následujících kroků:
a) Určit kapitálové výdaje
U tohoto kroku je třeba co nejpřesněji odhadnout budoucí investiční náklady, a ačkoliv provedení odhadu nebývá vždy tak snadné, je velmi důležité pro budoucí hospodaření firmy.
b) Odhadnout budoucí výnosy
Hlavní položky investičních příjmů tvoří odhad budoucích tržeb, nákladů a odpisy. Dále je třeba počítat i s růstem zásob či pohledávek. Do odhadů je nutné zahrnout i míru rizika.
c) Určit náklady na kapitál
Ať už firma financuje investici z jakýchkoliv zdrojů, vždy jí vznikají určité náklady.
Z vlastního kapitálu to je požadovaný výnos z kapitálu, z cizích zdrojů je nákladem úrok z úvěru.
d) Výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů
Vlivem faktoru času se hodnota investice po dobu svého trvání mění. A protože platí, že současná hodnota peněz je vyšší než ta budoucí, je nutné budoucí hodnotu investice přepočíst na současnou hodnotu. (SYNEK, M. a kol., 2006, 246)
3.3 Metody hodnocení efektivnosti investičních projektů
Pro hodnocení efektivnosti investičních projektů existuje nespočet různých přístupů a používá se hned několik ukazatelů. Tím nejzákladnějším rozdělením, a to dle toho, zda metody výpočtu přihlížejí k faktoru času, je členění na statické a dynamické.
Scholleová dále uvádí i metody nevýnosového charakteru, které zahrnují např. nákladové modely. (SCHOLLEOVÁ, H., 2009, 51)
3.3.1 Statické metody
Statické metody jsou považovány za jednodušší metody pro hodnocení efektivnosti investic a používáme je tehdy, pokud do rozhodování o investicích nevstupuje faktor času, a také neberou v úvahu faktor rizika. (VALACH, J., 2006, 77)
Tyto metody hodnocení by měly být aplikovány jako prvotní, jelikož zohledňují zejména finanční toky a slouží pro vyhodnocení ztrátových investic. (SCHOLLEOVÁ, H., 2009, 121)
a) Doba návratnosti investice (Payback Period)
Firmy touto metodou počítají, za jak dlouhou dobu se jim vrátí investované peněžní prostředky, neboli za jakou dobu jsou uhrazeny kapitálové výdaje prostřednictvím peněžních příjmů.
Dobu návratnosti investice lze dle Valacha (2010, 142) vypočítat na základě následujícího vzorce (1):
) 1
( A n
a
n Z n
K
(1)kde K – pořizovací cena, neboli kapitálový výdaj, a – doba návratnosti,
n – jednotlivá léta životnosti,
Zn – roční zisk z projektu po zdanění, An – roční odpisy z projektu.
Lze také vypočítat diskontovanou dobu návratnosti, která se již řadí mezi dynamické metody, a to dle vzorce (2):
a
n i n
A n Z n
K
1 ( 1 )
(2)kde K – kapitálový výdaj, a – doba návratnosti,
n – jednotlivá léta životnosti,
Zn – roční zisk z projektu po zdanění, An – roční odpisy z projektu
i – diskontní sazba.
Podniky dle výše zmíněných vzorců vypočtenou dobu návratnosti porovnávají s dobou životnosti majetku a podle toho, zda je doba návratnosti kratší nebo delší než doba, po kterou by stroj mohl vyrábět a přinášet tak firmě peněžní zisk, firma rozhodne, zda je vhodné a efektivní danou investici realizovat.
b) Průměrná výnosnost investice
Též označovaná jako průměrná či účetní rentabilita investičního projektu vyjadřuje zisk, který daný projekt firmě přináší. Obvykle se jedná o průměrný roční zisk po zdanění a lze ho vypočítat dle následujícího vzorce (3):
I p N
N n Z n V p
* 1
2 ZC PC
I p
(3)kde Vp – průměrná výnosnost projektu,
Zn – čistý roční zisk z projektu v jednotlivých letech životnosti, N – doba životnosti,
Ip – průměrná roční hodnota majetku v zůstatkové ceně, n – jednotlivá léta životnosti,
PC – pořizovací cena, ZC – zůstatková cena.
Průměrnou roční hodnotu majetku v zůstatkové ceně ovlivňuje způsob odepisování majetku, a zda je brána v potaz zůstatková cena.
Čím vyšší je průměrná výnosnost, tím vhodnější je investiční varianta. Na základě porovnání průměrné výnosnosti se stávající celkovou výkonností firmy lze také posoudit, zda je pro firmu výhodné projekt realizovat. (VALACH, J., 2006, 132)
3.3.2 Dynamické metody
Při výpočtu dynamických ukazatelů se respektuje faktor času. Tyto metody by měly být použity v případech, kdy je delší doba pořízení dlouhodobého majetku a i jeho životnosti.
(VALACH, J., 2006, 77)
Každá z těchto metod sice sleduje investici z jiného úhlu pohledu, avšak vždy platí, že v otázce přijatelnosti projektu výsledky hodnocení nevypovídají proti sobě.
(SCHOLLEOVÁ, H., 2009, 121)
a) Čistá současná hodnota (Net Present Value)
Tímto termínem se označuje rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy a kapitálovým výdajem (popř. diskontovanými kapitálovými výdaji v jednotlivých letech životnosti projektu), který plyne z investičního projektu. Valach (2006, 95) uvádí následující vzorec (4) výpočtu ČSH:
K N
n i n
P n
ČSH
1 ( 1 )
(4)kde Pn – příjem z investice v letech její životnosti, i – požadovaná výnosnost,
n – jednotlivá léta životnosti, K – kapitálový výdaj.
Výše zmíněný vzorec je vhodné použít v případě jednorázové kapitálové investice. Pro kapitálovou investici rozdělenou do více let je vhodnější použít modifikovaný vzorec (5):
T
t i t
K t N
n i n T
P n ČSH
1 ( 1 )
1 ( 1 )
(5)kde Pn – příjem z investice v letech její životnosti, i – požadovaná výnosnost,
n – jednotlivá léta životnosti, T – doba trvání výstavby T – jednotlivé roky výstavby
Po dosazení jednotlivých údajů mohou nastat následující tři výsledky:
Výsledek výpočtu ČSH, který je větší než nula, znamená, že návratnost investice je větší než náklady na vynaloženou investici. Z toho vyplývá, že investice je pro investora přijatelná. (MIDDLETON, Len, 2008, 30)
V případě, že je ČSH nulová, se diskontované peněžní příjmy rovnají kapitálovému výdaji a projekt je na hranici přijatelnosti.
Jestliže ČSH je menší než nula, je investiční projekt pro podnik nepřijatelný, jelikož náklady na investici přesahují příjmy plynoucí z investice. (WÖHE, G. a E.
KISLINGEROVÁ, 2007, 506)
b) Index ziskovosti ( Profitability Index)
Index ziskovosti, nebo také rentability, vyjadřuje, kolik budoucích příjmů na investiční výdaje projekt přinese, v přepočtu na současnou hodnotu.
Při výpočtu, který lze provést dle zjednodušeného vzorce (6) počítáme IZ jako podíl kumulované současné hodnoty budoucích příjmů projektu a současné hodnoty investičních výdajů. V níže uvedeném vzorci se počítá s jednorázovým kapitálovým výdajem, ale v případě kapitálových výdajů rozdělených do několika let, jej lze samozřejmě modifikovat. (FOTR, J. a I. SOUČEK, 2011, 78)
K P i IZ
N
n n n
1( 1 ) 1
(6)
kde Pn – příjem z investice v letech její životnosti,
N – počet let, po která bude investice přinášet příjem, i – požadovaná výnosnost (úroková míra),
n – jednotlivá léta životnosti,
K – kapitálový výdaj na pořízení investice. (JÁČOVÁ H. a M. ORTOVÁ, 2011, 105)
Investice je pro firmu přijatelná, pouze když je IZ větší než jedna. V takovém případě totiž z 1 Kč vynaložených investičních výdajů v budoucnu získáme příjmy větší než 1 Kč.
c) Vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return)
Při těchto výpočtech hledáme takovou hodnotu úrokové míry, při které je současná hodnota peněžních příjmů plynoucích z investice stejná jako současná hodnota kapitálových výdajů. (SYNEK, M. a kol., 2006, 257)
Fotr a Souček (2011, 81) uvádějí, že VVP lze také chápat jako výnosnost, neboli rentabilitu, projektu po celou dobu jeho trvání. Brayley, Myers a Allen (2011, 107) a číselně jej pak jde vyjádřit jako diskontní sazbu, při které je ČSH rovna nule. Lze ho tedy vypočítat podle vzorce (7):
) (
* i n
i v ČSH v
ČSH n ČSH n i n
VVP
(7)kde in – nižší úroková míra, zvolená tak, aby ČSH byla záporná, iv – vyšší úroková míra, zvolená tak, aby ČSH byla kladná, ČSHn – záporná ČSH při in,
ČSHv – kladná ČSH při iv. (JÁČOVÁ H. a M. ORTOVÁ, 2011, 106)
Vzhledem k tomu, že se hodnota VVP vyjadřuje v procentech, lze jej vyjádřit také graficky, jak je možné vidět na obrázku 4.
Obrázek 4: Grafické zpracování VVP Zdroj: VALACH, J. a kol., 2010
V případě, že nám výsledek výpočtu VVP (požadovaná výnosnost projektu) vyjde větší než minimální požadovaná diskontní sazba (míra výnosnosti investice), podnik by pak měl takovýto projekt přijmout. (RACHLIN, R., 1997, 280)
3.4 Analýza citlivosti
Výstupem této analýzy je zjištění, jak je určité kritérium hodnocení investice citlivé na změnu vstupní hodnoty, která se pro výpočet daného kritéria používá. (FOTR, J. a I.
SOUČEK, 2011, 158)
Citlivostní analýza se dle Scholleové uskutečňuje v několika krocích, které jsou následující:
Identifikace sledovaných veličin.
Zhodnocení predikovatelnosti sledovaných veličin.
Odhad rozmezí, ve kterých se vstupní veličiny budou pohybovat.
Vlastní analýza citlivosti.
Tvorba výstupů a interpretace. (SCHOLLEOVÁ, H., 2009, 165-167)
Fotr a Souček uvádí základní formu této analýzy, která se nazývá jednofaktorová analýza, pomocí které se zjišťují dopady jednotlivých (izolovaných) změn rizikových faktorů, při
zachování ostatních hodnot. Přičemž výsledné hodnoty mají podobu buďto odchylek (od plánu) nebo pesimistických a optimistických výstupů. (FOTR, J. a I. SOUČEK, 2011, 198)
Často se sledují relativní změny těchto hodnot, tzn. o kolik % se změní určitá veličina při změně vstupní veličiny o 1 %. Lze sledovat i změny o jednotku, tato alternativa ovšem není vhodná pro některé ukazatele.
Cílem analýzy citlivosti je vyhodnocení rizikových faktorů, jejichž změny vyvolají významné změny daného kritéria, a těmto v průběhu provozu investice věnovat zvýšenou pozornost. Popřípadě včas zastavit realizaci rizikových či ztrátových investic.
Výsledky citlivostní analýzy lze vyjádřit prostřednictvím grafických nástrojů a to uzlovým grafem, Tornádo diagramem, maticí nejistoty, určením mezních bodů či anuitním propočtem dopadů, přičemž pro bližší popis byly vybrány pouze první dvě možnosti. Díly uzlovému grafu lze prostřednictvím křivek sledovat i několikaprocentní kolísání změn a nelineární závislosti (konkávní křivky), jeho nevýhodou je nepřehlednost, zvláště když je sledováno větší množství veličin. Tento problém ovšem odstraňuje tzv. Tornádo diagram, který přehledně zobrazuje jak pozitivní, tak i negativní procentní změny a to od největších dopadů po ty nejmenší. Výhodou je tedy jeho přehlednost, ovšem nevýhodou ve využití tohoto grafického znázornění je, že není vhodný pro zobrazení nelineárních závislostí.
(SCHOLLEOVÁ, H., 2009, 169-178)
4. Představení firmy
Tato část práce je věnována krátkému představení celého koncernu KAMAX Holding, dále pak detailněji charakterizuje společnost KAMAX s. r. o. Poskytuje charakteristiku podniku, informace o jejím výrobním programu, právních skutečnostech či finanční situaci. Následuje představení investičního projektu, jehož část bude předmětem hodnocení v kapitole 5.
4.1
Představení koncernu
Společnost KAMAX Holding GmbH & Co. KG je, jak už je z názvu patrné, německá firma, která byla založena před 80 lety.
KAMAX Holding je světový výrobce vysokopevnostních spojovacích prvků zejména pro automobilový průmysl. Díky mezinárodnímu působení může německá skupina uspokojit poptávku širokého spektra zákazníků po celém světě. V současné době spolupracuje se všemi významnými světovými výrobci a dodavateli automobilů.
4.1.1 Historie
Historie tohoto koncernu sahá až do roku 1935, kdy v německém Osterode založil pan Rudolf Kellner továrnu na závitové součástky. I když v začátcích své existence měla firma pouhé tři zaměstnance, o dvacet let později zaměstnávala více než tisíc osob a dále se rozšiřovala.
V roce 1980 přebrala firma KAMAX již existující španělskou firmu na výrobu šroubů a tímto odstartovala své mezinárodní působení.
Až v devadesátých letech dvacátého století byl v České republice zřízen nový závod tohoto koncernu. Netrvalo dlouho a byly vystavěny další, tentokrát v Americe a od roku 2004 firma pravidelně exportuje i do Asie.
V posledních letech vznikla nová distribuční místa v Japonsku a Číně a v roce 2013 byl otevřen první výrobní závod skupiny KAMAX v Číně.
4.1.2 Současnost
Dnes má koncern své obchodní zastoupení již na třech světadílech (Evropa, Amerika, Asie), a to konkrétně v Německu, Belgii, České republice, ve Španělsku, na Slovesku, v USA, Číně a Japonsku.
V současné době celá skupina KAMAX Holding zaměstnává ve všech svých pobočkách více než 3100 zaměstnanců a i přes její nynější obrovský rozsah, zůstává nezávislým rodinným podnikem, který následuje moderní metody a neustále inovuje své technologie a výrobní postupy.
4.2 Představení společnosti KAMAX s. r. o
Koncern KAMAX Holding je v ČR zastoupen pouze jedinou pobočkou, která je v současné době rozdělena na dva závody. Toto pracoviště bylo založeno v roce 1992 jako pátý závod skupiny KAMAX a v současné době zaměstnává přes 460 zaměstnanců, čímž patří mezi největší zaměstnavatele v Libereckém kraji.
4.2.1 Právní informace
Obchodní firma: KAMAX s. r. o.
Právní forma: Společnost s ručením omezeným Sídlo: Nudvojovice 1474, 511 01 Turnov Identifikační číslo: 474 55 705
Datum vzniku: 1. září 1992 Základní kapitál: 140 000 000,- Kč
Předmět podnikání: Obráběčství, výroba, obchod a služby uvedené v přílohách
1 až 3 živnostenského zákona