• No results found

HODNOCENÍ SUBJEKTIVNÍ KVALITY ŽIVOTA V JABLONCI N. NISOU

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "HODNOCENÍ SUBJEKTIVNÍ KVALITY ŽIVOTA V JABLONCI N. NISOU "

Copied!
58
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

Technická univerzita v Liberci

FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ

Katedra: Katedra geografie

Studijní program: B7401 Tělesná výchova a sport

Studijní obor: Tělesná výchova se zaměřením na vzdělání

Geografie se zaměřením na vzdělání (dvouoborové)

HODNOCENÍ SUBJEKTIVNÍ KVALITY ŽIVOTA V JABLONCI N. NISOU

EVALUATION OF SUBJECTIVE QUALITY OF LIFE IN THE JABLONEC N. NISOU

Bakalářská práce: 13–FP–KGE– 23 Autor:

Jitka Vokurková

Podpis:

Vedoucí práce: RNDr. František Murgaš, Ph.D.

Konzultant:

Počet

stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh

56 1 1 20 29 1

V Liberci dne: 28. 6. 2013

(2)
(3)
(4)

Čestné prohlášení

Název práce: Hodnocení subjektivní kvality života v Jablonci n.

Nisou Jméno a příjmení

autora:

Jitka Vokurková Osobní číslo: P07000818

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména

§ 60 – školní dílo.

Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.

Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.

V Liberci dne: 28. 6. 2013

Jitka Vokurková

(5)

Pod ě kování

Chtěla bych poděkovat vedoucímu své práce RNDr. Františku Murgašovi, Ph.D. za pomoc při zpracování tohoto tématu, lidský přístup a odborné rady.

Děkuji také obyvatelům Jablonce nad Nisou, kteří byli ochotni odpovědět na otázky v dotazníku.

(6)

Anotace

Cílem mé bakalářské práce je bližší zkoumání pojmu kvalita života. Snahou je přiblížení a porozumění konceptu kvality života se zaměřením na subjektivní (individuální) dimenzi. Úvodní část práce pojednává o sociogeografické charakteristice Jablonce nad Nisou. Následuje část o konceptu a historii vývoje pojmu, o jeho definicích, způsobech měření a jeho modelech. Tohoto cíle bylo dosaženo rešerší literatury a internetových zdrojů. Dalším cílem je průzkum kvality života stálých či dočasných obyvatel Jablonce nad Nisou, toho bylo dosaženo pomocí předem připraveného dotazníku. Výsledky průzkumu a jejich shrnutí na téma kvalita života v Jablonci nad Nisou, jsou popsána v druhé části této práce.

Klí č ová slova

Kvalita života, Jablonec nad Nisou, subjektivní dimenze, hodnocení kvality života.

Annotation

The purpose of this paper is to further explore the concept of “quality of life.”

The primary objective is to describe and understand the concept of quality of life with a focus on the subjective (individual) dimension. The first part of the paper considers the demographics of Jablonec nad Nisou. The history of the concept, its definitions, measurements and models are documented with supporting literature review and research via the Internet. A second objective is to provide supporting data from long-term residents of Jablonec nad Nisou. This objective is achieved by the collection of responses from residents to a pre-prepared questionnaire. The second part of the paper analyzes and summarizes the results of the survey.

Key words or phrases

Quality of life, Jablonec nad Nisou, subjective dimension, individual dimension

(7)

6

Obsah

Seznam tabulek ... 7

Seznam schémat ... 7

1 Úvod ... 9

1.1 Hypotézy ... 10

2 Sociogeografická charakteristika Jablonce n. Nisou ... 13

2.1 Poloha ... 13

2.2 Historický vývoj ... 14

2.3 Struktura obyvatelstva ... 16

2.3.1 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku ... 16

2.3.2 Struktura obyvatel podle výše dosaženého vzdělání ... 16

2.3.3 Struktura obyvatel podle rodinného stavu ... 16

2.3.4 Struktura obyvatel podle národnosti... 16

3. Kvalita života jako koncept ... 18

3.1 Historie a vývoj pojetí kvality života ... 19

3.2 Kvalita života v současnosti ... 22

3.3 Definice kvality života ... 23

3.4 Rozsah pojetí kvality života ... 24

3.5 Postavení kvality života v geografii ... 25

4. Subjektivní dimenze kvality života ... 27

4.1 Činitelé ovlivňující kvalitu života ... 27

4.2 Teorie a modely subjektivní dimenze kvality života ... 28

4.3 Způsoby měření subjektivní kvality života ... 31

5. Výzkum hodnocení subjektivní kvality života obyvateli města a jeho výsledky ... 34

5.1 Cíle ... 34

5.2 Metodika výzkumu ... 34

5.3 Vybrané výsledky ... 36

5.4 Ověření hypotéz ... 42

5.5 Další výsledky empirického výzkumu ... 47

5.6 Shrnutí empirické části ... 48

6. Závěr ... 51

7. Použitá literatura ... 53

8. Internetové zdroje ... 55

11. Přílohy ... 56

(8)

7

Seznam tabulek

Tabulka 1: Přehled spektra respondentů ... 35

Tabulka 2: Spokojenost se životem v Jablonci ... 36

Tabulka 3: Subjektivně vnímaný pocit bezpečí ... 38

Tabulka 4: Zaměstnání a vztahy na pracovišti ... 38

Tabulka 5: Délka trvání vztahu a druh vztahu ... 39

Tabulka 6: Spokojenost v dlouhodobém vztahu... 39

Tabulka 7: Finanční situace respondentů podle vybrané charakteristiky ... 40

Tabulka 8: Finanční situace respondentů podle vybrané charakteristiky ... 40

Tabulka 9: Subjektivní hodnocení kvality života respondentů na stupnici 0 - 10 . 41 Tabulka 10: Hodnocení subjektivní KŽ podle věku a dosaženého vzdělání ... 42

Tabulka 11: Hodnocení subjektivní KŽ podle pohlaví ... 43

Tabulka 12: Hodnocení subjektivní KŽ podle zdravotního stavu ... 43

Tabulka 13: Hodnocení subjektivní KŽ podle existence partnerského vztahu a jeho druhu ... 44

Tabulka 14: Hodnocení subjektivní KŽ podle rodičovství dětí ... 44

Tabulka 15: Hodnocení subjektivní KŽ podle potomků vychovávaných s rodičem a plánovaných dětí ... 44

Tabulka 16: Hodnocení subjektivní KŽ podle toho kde respondent žije ... 45

Tabulka 17: Hodnocení subjektivní KŽ podle toho co si respondent může dovolit ... 45

Tabulka 18: Hodnocení subjektivní KŽ podle vybraných charakteristik ... 45

Tabulka 19: Hodnocení subjektivní KŽ respondentů v Jablonci nad Nisou ... 46

Tabulka 20: Hodnocení KŽ podle vybraných charakteristik ... 47

Seznam schémat

Schéma 1: Model kvality života podle centra pro podporu zdraví Univerzity v Torontě, vlastní úprava ... 29

Schéma 2: Kvalita života podle Kováče, vlastní úprava ... 30

Schéma 3: Čtyři kvality života od Veenhovena, vlastní úprava ... 31

(9)

8

Seznam zkratek

• ČR - Česká republika

• ČSÚ - Český statistický úřad

• EU - Evropská unie

• GAČR - Grantová agentura České republiky

• HDP - Hrubý domácí produkt

• KŽ - kvalita života

• LLS - Life Satisfaction Scale; Škála životního uspokojení

• MANSA - Manchester Short Assessment of Quality of Life;

Krátký způsob hodnocení kvality života

• NUTS - La Nomeclature des Unités Territoriales Statistiques;

Územní statistická jednotka

• OECD - Organization for Economic Cooperation and Development;

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

• OSN - Organizace spojených národů

• QOL - Quality of Life; Kvalita života

• SEIQoL - Schedule for the Evaluation of Individual Quality of Life;

dotazník subjektivního hodnocení kvality života

• SQUALA - Subjective Quality of Life Analysis;

Způsob individuálního hodnocení kvality života

• UNICEF - United Nations International Children's Emergency Fund Mezinárodní dětský fond neodkladné pomoci

• WHO - World Health Organization; Světová zdravotnická organizace

(10)

9

1 Úvod

Tato práce s názvem Hodnocení subjektivní kvality života v Jablonci nad Nisou se snaží o uchopení a porozumění tohoto širokého tématu. Širokého proto, že se jedná o téma velmi „multidisciplinární“ tedy takové, které se dotýká a prostupuje téměř všemi vědními obory a disciplínami, které si lze představit (medicína, ekonomie, psychologie, politologie, sociologie atd.) a je velmi těžké ho jednoznačně definovat. Náročné je i samotné hledání informací o kvalitě života jako takové. Jediné ucelené zdroje v českém jazyce více přibližující kvalitu života vyšli roku 2012 a jejich autory jsou Eva Heřmanová: Koncepty, teorie a měření kvality života a František Murgaš: Prostorová dimenze kvality života. Vedle těchto pramenů existují i jiné převážně cizojazyčné zdroje, odborné práce a populární články, které z nějakého úhlu nahlížejí na kvalitu života nebo se o ní zmiňují.

Co chápeme kvalitou života a co ji ovlivňuje? Lze ji vymezit objektivně nebo pouze subjektivně vnímat? Ve slovníku cizích slov pojem „kvalita“ je vyjádřen jako hodnota či jakost. Tedy jako normativní kategorie anebo výraz pro označení rozlišujících vlastností a atributů, které odlišují objekt od jiných objektů (Klimeš, Lumír, 2005). Nejčastějším objektem hodnocení kvality je individuální život.

Kvalitu života můžeme tedy chápat jako koncept vyjadřující jakýsi pocit štěstí a osobní spokojenosti s úrovní duševní, společenské a pracovní činnosti v prostředí, ve kterém člověk žije. Tento pocit je úzce spjatý s otázkami na materiální zajištění, životní hodnoty a názory (životní styl), vztahy, zdraví, sociální komunikaci, životní prostředí, postavením ve společnosti atd. Toto vše jen potvrzuje, že kvalita života je pojem široký a multidisciplinární. Univerzální platná definice, přesně vystihující co je to kvalita života, logicky neexistuje, protože každý si pod tímto pojmem představí jiný obsah (Fayers a Machin in Murgaš, 2012).

Vzhledem k jiným geografickým pojmům se jedná o pojem v geografii relativně mladý a nový. Pro veřejnost však není cizí, v medicíně je dokonce velmi běžným pojmem a často jej slýcháme z úst politiků. Setkáme se s ním všude, v mediích, reklamách, knihách, z úst důležitých i méně důležitých lidí.

(11)

10 Geografové byli s tímto pojmem seznámení sice už v 60. letech 20. století (Johnston et al., 2000), ale v geografii stoupá na významu teprve v poslední době.

Do pozornosti se dostává i v řadě mezinárodních institucí jako je Evropská unie, WHO, OSN, OECD aj. To je podnět k hledání východisek a řešení především ve snahách o změnu způsobu života směřující k trvalé udržitelnosti rozvoje.

Důvodem proč jsem si toto téma vybrala, je nepřeberné množství možností uchopení tématu kvality života. Faktem je, že kvalita je dosti častým tématem v médiích a velmi často o kvalitě života mluví významní lidé. A pak také proto, že z pohledu geografie je velká část zatím neprobádána a to přináší možnost dalšího rozpracování v navazující diplomové práci, prohloubení poznatků a rozšíření výzkumu na více respondentů nebo i na celý kraj.

Jedním z hlavních cílů této práce je snaha o vysvětlení konceptu kvality života se zaměřením na subjektivní dimenzi. Druhým cílem je hodnocení subjektivní (individuální) kvality života obyvatel Jablonci nad Nisou pomocí dotazníkového šetření. Ze získaných dat následné nastínění osobní spokojenosti obyvatel a následné potvrzení či vyvrácení předem stanovených hypotéz.

1.1 Hypotézy

Před samotným výzkumem a terénním šetřením je třeba si stanovit několik hypotéz, které budou na základě výzkumu potvrzeny nebo vyvráceny.

(Heřmanová, 2012b)

H1: První hypotézou je, že průměrné bodové ohodnocení subjektivní kvality života občanů Jablonce nad Nisou na bodové stupnici od 0 do 10 bude průměrný výsledek 8,5 bodu. Myslím si, že vzhledem k okolnostem a možnostem, které v Jablonci jsou, a které na lidi působí, bude bodové hodnocení vysoce nadprůměrné. Vzhledem k počtu hypotéz je doporučuji číslovat

H2: Druhou hypotézou je, že čím je jedinec starší, tím méně je spokojen s vlastním životem než jedinec mladší. Může to být způsobeno tím, že starší lidé nevnímají nebo nemají žádnou perspektivu. Často jsou značně limitováni zdravím. Pociťují osamělost, protože postupem času přichází o dlouholeté přátele. Žijí v letech minulých, ohlížejí se zpět a hodnotí, co mohli stihnout

(12)

11 zažít či udělat jinak. Může tomu být i naopak v případě, že jsou starší lidé smířeni s tím, čeho dosáhli a zhodnotí, že na svůj věk se mají vlastně docela dobře. Dokonce podle serveru lidovky.cz (cit. 11. 3. 2013) byl proveden celosvětový výzkum Natixis Global Asset Management, kde se čeští penzisté ocitli mezi světovou dvacítkou těch, kteří jsou na stáří nejlépe zaopatřeni.

Předpokladem tedy je, že čím starší bude respondent, tím bude klesat jeho spokojenost s vlastní kvalitou života.

H3: Třetí hypotézou je, že muži budou spokojenější než ženy. Především proto, že ve společnosti oba zastupují jinou roli a společnost je ve většině případů i jinak přijímá a má od nich různá očekávání. Muži zpravidla budují svou kariéru, aby uživili rodinu. Žena se díky stále rostoucí emancipaci snaží muži vyrovnat na poli budování kariéry. K tomu se snaží ještě stíhat všechny své ostatní role dané společností (matky, hospodyně, přítelkyně atd.).

Předpokládám proto, že ženy budou vnímat svůj život méně uspokojující, než muži, protože budou pociťovat větší vysílenost a nedostatek času vše stíhat.

H4: Čtvrtou hypotézou je, že člověk žijící v stálém a uspokojivém partnerském vztahu často hodnotí svůj život jako spokojenější než jedinec, který žádného stálého partnera nemá. Je to dáno tím, že v žebříčcích hodnot se velmi často vyskytuje kvalitní rodinné zázemí, vlastní rodina apod. S fungujícím a dlouhodobým vztahem přichází pocit důvěry, bezpečí, pomoci a opory. Jak se říká v jednom přísloví: „Ve dvou se to lépe táhne“. Pokud pak v takovém vztahu vychovávají vlastní dítě, předpokládejme, že budou svůj život hodnotit také výrazně spokojeněji, protože v jiném úsloví se říká: „Děti jsou radost“.

Předpokládám také, že čím budou lidé svůj vztah hodnotit jako spokojenější, tím budou pociťovat i větší subjektivní spokojenost v životě.

H5: Pátou hypotézou je vliv vzdělání na kvalitu života. Předpokládám, že čím vzdělanější je respondent tím spokojeněji bude hodnotit svůj život. A to především proto, že vzdělaní lidé dosáhnou lepšího pracovního uplatnění. Jsou více informovaní a snáze se tak vyrovnávají s životními problémy, které umějí racionálně vyřešit.

H6: Šestá hypotéza pohlíží na zdraví jedince. Předpokladem je, že nebude významných rozdílů ve vnímání a hodnocení kvality života lidí, kteří se cítí

(13)

12 plně zdraví a těmi kteří mají nějaké zdravotní problémy. Zdraví je velmi subjektivně vnímáno, a to především proto, že každý má jiný práh bolesti a jinak subjektivně hodnotí svůj zdravotní stav (jinak vidí svůj zdravotní stav hypochondr a jinak zdravý jedinec). Většina lidí pohlíží na zdraví jako na něco samozřejmého a získává pro ně na hodnotě teprve v případě vážných zdravotních potíží vlastních, nebo svých blízkých. Tehdy si začínají uvědomovat omezení a hendikep vlastního prožívání a vnímaní života. Zdraví je potom nedoceněno, protože zdravotní stav bez obtíží a problémů bere mnoho lidí jako normální stav.

H7: Sedmou hypotézou je finanční zajištěnost jedince. Pokusit se zjistit zda se nejedná o tzv. paradox blahobytu (Pacione in Murgaš, 2012), tedy že s rostoucím materiálním bohatstvím neroste spokojenost lidí s vlastním životem. Materiálnímu zaopatření je obzvláště v dnešní době přisuzován velký význam a to proto, že souvisí s peněžními příjmy a s tím co si člověk může dovolit (věci, vybavení). V našem případě se tuto hypotézu budeme snažit vyvrátit nebo potvrdit na základě toho, co si jednotliví respondenti mohou dovolit (auto, byt, či dům a alespoň jednou za rok zahraniční dovolenou).

Otázkou je, kteří z nich budou v životě spokojenější. Předpokladem je, že spokojenější budou lidé žijící v domě, než lidé žijící v bytě. Podobně tak i lidé vlastnící automobil budou šťastnější než lidé bez něj a ti, kteří alespoň jednou ročně absolvují dovolenou v zahraničí, budou spokojenější než ti, kteří si to nemohou dovolit.

(14)

13

2 Sociogeografická charakteristika Jablonce n. Nisou 2.1 Poloha

Město Jablonec nad Nisou (dále jen Jablonec) se rozkládá na území o velikosti 3135 ha na severu Čech v kotlině mezi Jizerskými horami a Černostudničním hřebenem. Je vzdáleno necelých 10km vzdušnou čarou od Liberce. Průměrná nadmořská výška je 570 metrů. Jabloncem protéká Lužická Nisa (Obrázek 1). V současné době žije ve městě 45305 obyvatel (k 31. 12. 2012).

Dříve byl Jablonec městem okresním, ale „reformou státní správy byla k 1. 1. 2000 Česká republika nově rozdělena na 14 krajů (NUTS3) a okres Jablonec nad Nisou se tak spolu s okresy Liberec, Česká Lípa a Semily stal součástí Libereckého kraje. Touto reformou však nebyly zrušeny okresy jako územní jednotky.“ uvádí Český statistický úřad. Jablonec je samostatnou obcí s rozšířenou působností a tvoří jej 3 města a 8 obcí. Samotné město je rozděleno na 8 částí, a sice na obce (Jablonec nad Nisou, Jablonecké Paseky, Kokonín, Lukášov, Mšeno nad Nisou, Proseč nad Nisou, Rýnovice a Vrkoslavice).

Obrázek 1 Mapa zobrazující město Jablonec nad Nisou a přilehlé okolí Zdroj: mapy.cz dostupný z http://tinyurl.com/aemlyl2

(15)

14 Krajinný ráz je kopcovitý a převládá tu po většinu roku drsné horské podnebí.

Jablonec je vhodným sportovním a rekreačním, ale i kulturním centrem regionu.

K největšímu rozkvětu města došlo až koncem 19. a začátkem 20. století, proto je architektonicky městem mladým. Přesto zde stojí za prohlídku mnoho zajímavých a významných staveb s prvky secese, funkcionalismu a novorenesance. Jablonec proslul především výrobou skla a bižuterie, které se vyváží do celého světa (Jablonecké turistické informační centrum, 2013).

2.2 Historický vývoj

První písemná zmínka o Jablonci jako o horské dřevařské vsi je již z roku 1356. V roce 1469, za válek Jiřího z Poděbrad, byla tato ves vypálena žoldnéřskými vojsky a podle písemných pramenů zůstala pustou až do první poloviny 16. století. Tehdy vznikly v okolí skelné hutě a sklářství velice ovlivnilo další vývoj v této oblasti. Obyvatelstvo bylo tvořeno z valné části německými řemeslníky, kteří vynikali ve sklářství, v broušení a řezání drahokamů. Tím se Jablonec stal jedním z nejvýznamnějších sklářských center Čech.

V období třicetileté války byl Jablonec znovu vypálen. Jeho obnova byla ale díky sklářské tradici velmi rychlá. Nejznámějším obchodníkem se sklem a bižuterií v té době byl Němec Johann Franz Schwann. Kolem Jablonce začalo vznikat manufakturní centrum z tisíců drobných výrobců. Roku 1808 byl Jablonec císařským rozhodnutím povýšen na městys a tím získal právo konání trhů a jarmarků.

Dalším významným milníkem bylo povýšení Jablonce na město císařem Františkem Josefem I. roku 1866. A po dalších dvou letech se Jablonec stal centrem samostatného okresu. Společně s demografickým a hospodářským rozkvětem přišel i rozkvět stavební. Jablonec měnil svůj vzhled takřka ze dne na den.

Velká část regionu byla roku 1897 zasažena tragédií v podobě stoleté vody a v důsledku toho byla budována protipovodňová opatření na většině vodních toků. Výsledkem toho je i vybudování přehrady nedaleko středu města.

Roku 1938 došlo díky Mnichovským dohodám k připojení historického německy mluvícího Jablonecka k Německé říši. Toto území bylo označováno jako

(16)

15

„Sudety“. Výrobci a exportéři skla a bižuterie se pak přesunuli do Turnova a Železného Brodu. Za necelých deset let došlo k znárodňování podniků, k odsunu Němců z příhraničí a doosídlování těchto míst českým obyvatelstvem z vnitrozemí. Výjimku dostali Němci, kteří byli odborníky ve sklářství a bižuterii.

Proto se zde po roce 1950 hlásilo více než 11% obyvatel k německé národnosti.

Po roce 1950 se Jablonec nad Nisou dostával pomalu do nynější podoby a byl začleněn do Libereckého kraje.

V roce 1960 bylo Železnobrodsko, část Turnovska, Liberecka Vysocka a Frýdlantska spojeno s jabloneckým okresem. Samotné město Jablonec nad Nisou se rozrostl o Jablonecké Paseky, Vrkoslavice, Mšeno, Rýnovice a Lukášov, ty jsou jako městské části součástí Jablonce dodnes. Později byly spojeny s Jabloncem i Proseč nad Nisou a Kokonín, stalo se tak roku 1980. Tento jev můžeme sledovat v grafu jako nárůst počtu obyvatel (Graf 1), kdy město poprvé překročilo hranici 40 000 obyvatel a nad touto hranicí se drží dodnes (ČSÚ, 2013).

Graf 1 Vývoj počtu obyvatel v Jablonci nad Nisou Zdroj dat: český statistický úřad dostupný z http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm

Až do reformy veřejné správy 2001 - 2002 zůstalo vše nezměněno, v těchto letech ale došlo k novému rozdělení krajů. Jablonec byl připojen k Libereckému kraji a místo okresních měst vznikly obce s rozšířenou působností. Takovou obcí se stal i Jablonec nad Nisou společně s Tanvaldem a Železným Brodem.

0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000

Vývoj počtu obyvatel

v Jablonci nad Nisou

(17)

16 V dnešní době je Jablonec nad Nisou stále se rozvíjejícím městem. Město stejně jako jeho občané si zakládá na tradici ve výrobě a zpracování skla a především bižuterie i na široké sportovní základně (Kašpar, 2006).

2.3 Struktura obyvatelstva

2.3.1 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku

Podle Českého statistického úřadu bylo k 31. 12. 2012 v Jablonci 45305 obyvatel, z toho 21736 mužů a 23569 žen. Podle jednotlivých věkových skupin, které ČSÚ uvádí, bylo ve věku 0 – 14 let celkem 6842 obyvatel. Ve věku 15 – 64 let bylo v Jablonci 30731 obyvatel a ve věku nad 65 let to bylo 7732 obyvatel.

Veškerá data jsou uváděna k 31. 12. 2012.

2.3.2 Struktura obyvatel podle výše dosaženého vzdělání

V Jablonci nad Nisou bylo k 1.3.2001podle ČSÚ 38048 vzdělaných obyvatel z toho 8308 obyvatel se základním či neukončeným základním vzděláním, 13965 obyvatel vyučených nebo středoškoláků bez maturity, 10388 obyvatel s úplným středoškolským vzděláním s maturitou, 1307 obyvatel s nástavbou nebo vyšším odborným vzděláním a 3395 obyvatel vysokoškolsky vzdělaných.

2.3.3 Struktura obyvatel podle rodinného stavu

K 1. 3. 2001 bylo podle ČSÚ v Jablonci nad Nisou 17 196 svobodných obyvatel, 19 696 obyvatel ve svazku manželském, 5034 obyvatel rozvedených, 3089 obyvatel ovdovělých a u 251 obyvatel nebyl rodinný stav zjištěn.

2.3.4 Struktura obyvatel podle národnosti

Národnostní složení Jablonce nad Nisou bylo podle ČSÚ k 1. 3. 2001 následovné. Z celkového počtu 45266 obyvatel se k české národnosti hlásila většina, celkem 41832 obyvatel, k moravské 68 obyvatel, k slezské 3 obyvatelé.

Jako slovenskou národnost uvedlo 920 obyvatel. K německé národnosti se přihlásilo 664 obyvatel, k polské 206 obyvatel k ukrajinské 114 obyvatel a ruské 29 obyvatel. Celkem 159 obyvatel se hlásí k romské národnosti

(18)

17 a 73 k vietnamské. Ostatní národnosti jsou rozděleny mezi 321 obyvatel.

U 877 obyvatel nebyla národnost zjištěna nebo ji odmítli sdělit (ČSÚ, 2013).

(19)

18

3. Kvalita života jako koncept

Kvalita života nemá díky své multidisciplinaritě i interdisciplinaritě jednoznačně vymezený teoretický základ. Lze tvrdit, že je jakýmsi průsečíkem mnoha současných směrů a tendencí, což vede k tomu, že jej nelze tak snadno vymezit a jednoznačně definovat (Dragomirecká, E., Škoda, C., 1997).

V posledních třiceti letech přitahuje tento pojem značnou pozornost a stává se nedílnou součástí všech vědních oborů i společenských věd. Podle Heřmanové (2012a) se každý tento obor či věda kvalitou života zabývá pouze samostatně v rámci vlastního zaměření. Na vědeckém poli tak chybí obor nebo vědní kategorie, která by zkoumala kvalitu života multidisciplinárně a zahrnula všechny aspekty a úhly pohledu. Z toho vyplývá, že kvalita života je jen těžko uchopitelný pojem (Andráško, 2009).

Vzhledem k množství interpretací jednotlivých výzkumníků a oborů lze pozorovat shodu v množství částí, které pojem kvalita života má. Podle Andráška (2008) má kvalita života dvě části subjektivní (vnitřní) a objektivní (vnější). Co je obsahem kvality života v tom již shoda nepanuje. Vzhledem k množství věd, existuje mnoho úhlů pohledů. Například ekonomika se při zkoumání kvality života zajímá o index HDP a finanční situaci jedince. Medicína se zaměřuje na zdravotní stav a pravděpodobnou délku života. Psychologie se zaměřuje na subjektivní pocity jedince jako je strach, radost, úspěch aj. Filozofie hledá odpověď v životních hodnotách a především to jaké jsou uznávané hodnoty ve společnosti. Jak uvádí, Syrovátko (in Heřmanová, 2012b, s. 51) „Co je pro nás skutečnou kvalitou života?, Po čem skutečně vědomě či nevědomě toužíme?“.

Geografie, jako vědní disciplína dává tomuto pojmu prostorový rozměr. Z velké části nahlíží na prostorové uspořádání a rozmístění jednotlivých sociálních, kulturních i environmentálních podmínek života.

Jak už bylo řečeno, shoda panuje v tom, že kvalita života se dělí na dvě složky (dimenze): subjektivní a objektivní. Další shodou je, že materiální bohatství a prosperita nepřináší uspokojení lidských potřeb. (Murgaš, 2007)

Výsledky vyjadřující kvalitu života jsou ve všech vědních disciplínách podobné a vyjadřují se jako: míra štěstí, bohatství, osobní spokojenosti, harmonie,

(20)

19 pohoda, vyrovnanost, životní úroveň, kvalita prostředí aj. Všechny tyto výrazy se vyskytují vedle anglického „quality of life“ což jen ukazuje na značnou nejednotnost chápání celého konceptu i nejednotnost v definování tohoto pojmu či vytvoření jednotné terminologie. Jednotná a všeobecně akceptovaná teorie, definice či metodologie kvality života se v současnosti teprve tvoří a je především předmětem mnoha diskuzí a interpretací (Heřmanová, 2012a). Problém je, že každý úhel pohledu a tedy i teoretické vymezení toho, co tato lidská zkušenost znamená sama o sobě a jak ji lze měřit či uchopit je v některých oborech až zásadně rozdílná (Gurková, 2011).

Těžké je i samotné uchopení pojmu kvalita života, protože život každého člověka není jednoznačně definovatelný. V každém momentě tvoří život jedince několik množství faktorů (vnitřních i vnějších), různých rozhodnutí, ale i jistá forma náhody. Ty mohou v okamžiku změnit vnímání a pohled na kvalitu života jedince. Z toho jednoznačně nelze stanovit jednotnou formu, či určit neměnné hranice kvality života. Protože život je běh na dlouhou trať, který je ovlivňovaný mnoha faktory, náhodami a jinými aspekty. (Heřmanová, 2012b) Z toho je patrné jak složitý a komplexní pojem kvality života pro každého člověka jako individua je. Známý je např. výrok Aristotela (v Etice Nikomachově) o tom, že štěstí (a tím do určité míry i kvalita života) je něčím, na co mají různí lidé odlišné názory (Křivohlavý, 2003).

3.1 Historie a vývoj pojetí kvality života

Člověk se v průběhu celé linie dějin snaží zlepšovat život a to především důrazem na jeho kvalitu. První zmínky známe již z dob antiky. Aristoteles ve svém díle Etika Nikomachova popisuje stav eudaimonia. Tento pojem můžeme chápat, vzhledem k cíli lidského života, nejen jako jeho naplnění příjemnými pocity, ale jako stav vnitřního uspokojení a dosažení pocitu blaženosti (Murgaš, 2012).

Podle mnoha autorů Heřmanová (2012a), se tento termín prvně objevil v diskuzích na téma ekonomického rozvoje a v úvahách o státní podpoře lidí ze sociálně slabších vrstev, již ve 20. letech 20. století. Při těchto diskuzích bylo hlavním bodem to, jaký důsledek mají dotace státu na kvalitu života lidí

(21)

20 v kontrastu s ekonomickým vývojem státu. To ovšem zahrnovalo jen materiální zabezpečení dané sociální vrstvy. Další etapou bylo zavedení termínu kvalita života do psychologie, díky Thorndike (in Murgaš, 2012, s. 14). Stalo se tak koncem 30. let 20. století tím vzniklo velké množství možností nového uchopení tématu na úrovni psychologické, což je člověku obsahově bližší.

V 50. letech 20. století Galbraith (1967) a Riesman (1968) ve svých pracích kritizují život po americkém způsobu. Výsledkem čehož bylo to, že se kvalita života stala výrazným pojmem v plánech a slibech amerických politiků. V tuto dobu byla nově sepsána a definována koncepce zdraví od WHO (Světová zdravotnická organizace). WHO v ní definuje kvalitu života jako stav duševní, fyzické a sociální pohody (Dragomerická, Škoda in Heřmanová, 2012b).

V dalších letech dochází k daleko širšímu pojetí kvality života než dosud.

Tento pojem je velmi často zmiňován z úst politiků a to především amerických prezidentů jako J. F. Kennedy a L. B. Johnson, svými programy s názvy The Beautiful America a The Great Society. V nich se snaží o změnu toho, jak se USA prezentuje. Kolem roku 1960 se kvalitou života rozumí nemateriální část života, tedy daleko širší hledisko než doposud (Dufková in Heřmanová 2012b). A to především díky vysokému materiálnímu bohatství západní společnosti, kdy si lidé mohli mnoho věcí dovolit a přesto tím jejich spokojenost v životě nevzrostla. To znamená, že se růst majetku nerovná růstu kvality života ve smyslu radosti z něj a jeho dobrého prožívání (Pacione in Murgaš 2012). Podle Potůčka (in Heřmanová, 2012b, s. 15) je konzumní společnost takovou společností „kde vládne bezduchý konzum nad duchovností“.

Podle Murgaše (2012) byl v 70. letech proveden v USA výzkum, jehož se zúčastnilo 2160 respondentů. Jednalo se o snahu objevit subjektivní indikátory, kterými lidé popisují kvalitu vlastního života a propojit je s některými objektivními indikátory jako (bydlení, vzdělání, kriminalita). Výsledky byly zpracovány v práci Campbell a kol. (1976) s názvem „The Quality of American Life“. V Evropě se setkáváme s pojmem kvalita života díky Willymu Brandtovi (německý kancléř), který do programu své politické strany tento pojem zapojil.

Později se stal natolik známým a všemi používaným termínem, že proniknul do

(22)

21 sociologických studií. Ty jej spojily s trendem a výzkumem tzv. sociálních indikátorů.

V 70. letech se na kvalitu života zaměřují empirické výzkumy. V nich nebyla kvalita života chápána jako myšlenka „žít lépe“, ale mnohem více jako idea „žít jinak“. V těchto výzkumech lze zaznamenat přiklonění k hodnocení životního stylu a především způsobu života lidí. A z rozdílů pak vznikala tzv. subjektivní míra spokojenosti - rozdíl mezi realizovaným a chtěným. To znamená, že empirické výzkumy upouštějí od sledování ekonomických analýz a podmínek života daných sociálním a hodnotovým systémem (Heřmanová, 2012a).

Přelomovou dobou v chápání a výzkumu kvality života je podle Galloway in Heřmanová (2012b) rok 1974. V tomto roce vznikly časopisy Social Indicators Research a The Journal of Happiness. Tím se výrazně zvedl počet publikovaných článků s tématem kvalita života.

V 80. letech 20. století se sociální psychiatrie začíná velmi podrobně zajímat o subjektivní vnímání vlastního života jedince. Z toho je patrné, že se zcela odklonilo od materialistického a objektivistického pojetí kvality života, avšak nejedná se o jejich naprosté vymizení. Největší rozmach ve výzkumu kvality života byl zaznamenán koncem 90. let minulého století. Je to období „boomu“.

Podle Murgaše (2012) bylo pod pojmem „quality of life“ nalezeno 35,5 mil.

odkazů v internetovém vyhledávači v červnu roku 2008 a asi 72 tis. odkazů pod pojmem „kvalita života“. V červnu 2013 je to přibližně 1320 mil. odkazů pro

„quality of life“ a přibližně 5,2 mil. odkazů pro „kvalita života“.

Současnost se zaměřuje více na subjektivní část a hledá vhodné indikátory a modely, které by dostatečným a výmluvným způsobem změřily pocit štěstí a životní spokojenosti. Výzkumy z posledních let se zaměřují na tři hlavní témata.

První je celková spokojenost se životem, druhá je spokojenost s jednotlivými oblastmi života (škola, rodina, vztahy, práce, seberealizace aj.) a třetí se zabývá hledáním hlavních faktorů, které u člověka vytváří pocit naplněného a kvalitního života. (Heřmanová, 2012a)

Samozřejmě, že v současnosti existují i výzkumy zabývající se objektivní dimenzí kvality života (např. Murgaš: Hodnocení prostorové dimenze kvality

(23)

22 života na Slovensku) a to především životními podmínkami v městech, či větších celcích jako jsou okresy, kraje či celé státy. (Heřmanová, 2012b)

3.2 Kvalita života v sou č asnosti

Kvalita života se v dnešní době dostává do popředí především díky vědecko-technickým vymoženostem. Od průmyslových revolucí udělala společnost za relativně krátkou dobu neuvěřitelný pokrok na poli vědy a techniky.

Největším pokrokem jsou změny v komunikaci a mobilitě. Především pak v mobilní a internetové komunikaci a všeobecném šíření informaci prostřednictvím televize a medií. Je důležité, aby člověk byl k zastižení vždy a všude a také, aby vždy a všude měl přístup k informacím a to pokud možno v co nejkratším možném časovém úseku. Vynikajícím prostředkem je např. Facebook nebo i samotný internet. To vše díky globalizaci. S ní roste celková propojenost světa ve všech oblastech a dochází tak k stírání rozdílů jednotlivých kultur a společností. To může způsobit i zánik některých společností a snížit kulturní diverzitu světa. Tím také dochází k velké ztrátě soukromí nebo místa, kde by člověk byl sám sebou a sám za sebe, místa, kde by nebyl rušen a mohl si odpočinout. Globalizace na jednu stranu svět propojuje, ale na druhou stranu i rozděluje. Protože se umocňují ekonomické i mocenské rozdíly, místo aby byly tyto rozdíly stírány (Heřmanová, 2012b). V souvislosti s tím je třeba zmínit vliv reklamy, která lidem doslova vnucuje nějaký vkus, názor nebo řešení nějakého problému. A také je třeba zmínit nastavení hodnot dnešní společnosti, jako je například „kult těla“, kdy lidé prahnou po tom vypadat dlouho mladě a k tomu ještě štíhle a krásně (Piatko, 2013).

Mnoho lidí si v dnešní době myslí, že s růstem hmotného majetku a se zdravím (dobré zdraví umožňuje užívat si hmotného majetku) roste i spokojenost se životem. Opak tvrdí Pacione (in Murgaš 2012) a nazývá to paradoxem blahobytu. Výzkumy ukazují na to, že kvalita života se zvyšuje s rostoucím majetkem pouze u nejnižších sociálních vrstev, jak uvádí Layard (in Murgaš 2012). Hmotný majetek a věci spotřebního charakteru nemohou sami o sobě uspokojit člověka. Je třeba uspokojovat i jiné potřeby např. duchovního charakteru (Duffková a Línek in Murgaš, 2012).

(24)

23 Murgaš (2012) zmiňuje ve své monografii tzv. zlatý standart kvality života, který je založen na fenoménu dobrého života. Jedná se o to, po čem touží každý člověk na zemi již od počátku věků: dlouho žít, být zdravý, být vzdělaný, mít děti, mít uspokojivou práci a především má touhu po tom, být v očích lidí kolem hodnocen jako dobrý člověk (mít dobré jméno). Avšak co je podle mého podstatné, a s čím souhlasím, je Baumanův výrok (in Murgaš, 2012, s. 34), který zní: „Zhruba polovina toho, co má zásadní význam pro lidské štěstí, nemá žádnou tržní hodnotu a nelze to koupit v obchodech.“

3.3 Definice kvality života

Všeobecně uznávaná definice, taková, která by obsáhla veškeré aspekty a možnosti jak se lze na problematiku dívat, neexistuje a asi nikdy vzhledem k složitosti uchopení tématu existovat nebude. Výzkumníci z celého světa se shodnou na tom co kvalita života není. Ale v tom, co kvalita života je, v tom mezi nimi shoda není. (Murgaš, 2012). Existence mnoha definic kvality života jasně ukazuje na multidisciplinaritu pojmu. Za zmínku stojí příklady interpretace chápání kvality života některých autorů (in Heřmanová 2012b, s. 33-43): Szalai (1980) - vidí kvalitu života jako velikost uspokojení s charakterem a dokonalostí života a říká, že určující jsou dva druhy faktorů, objektivní a subjektivní.

Johnston et al.(1994) - definuje kvalitu života jako stav, který je určován i sledován objektivními indikátory. Raphael et al. (1996) - se dívá na kvalitu života jako na jakési užívání, či využívaní možností, které život člověku nabízí a hodnotí tak míru užití či využití. Veenhoven (1996) - kvalita života je ekvivalentem šťastného života, či životního štěstí. Hnilica (2000) - tvrdí, že kvalita života, pocit osobní pohody a spokojenost s vlastním životem jsou prolínající se jevy, nikoli stejné. Gajdoš (2002) - rozumí kvalitou života souhrn úrovní lidského života a toho za jakých podmínek jich lze dosáhnout. Halečka (2002) -podle něj kvalita života není, protože získá na významu jen za předpokladu, že existuje prostředí, ve kterém se dá měřit. Andráško (2007) - kvalitu života vyjadřuje jako pocit štěstí a spokojenosti v životě člověka, což je výsledkem vlivu faktorů. Faktory dělí na externí (co působí z venku) a inter- aktivní (psychologické, které působí uvnitř člověka). Heřmanová (2012) - kvalitu

(25)

24 života definuje jako: „reflexi objektivních enviromentálních podmínek (vnějšího prostředí) a sebereflexi (vnitřního prostředí) člověka v kontextu kulturních, hodnotových, sociálních a prostorových (geografických) systémů a ve vztahu k individuálním motivacím, schopnostem, cílům a očekáváním“ (Heřmanová, 2012b, s. 41).

Výše uvedený výčet není kompletní a spíše přibližuje možné nahlížení na koncept kvality života a jeho chápaní či uchopení. Vzhledem k různostem zaměření jednotlivých autorů a jejich upřednostňování jiných životních hodnot, růzností jejich vyznání a jinou národností, je patrná rozdílnost a nejednotnost jejich definic. Jejich definice obsahují pojmy, které mohou být zaměňovány či velmi úzce souvisí s pojmy jako například blaho (z angl. well-being), spokojenost se životem, štěstí, zdraví, prostředí, obyvatelnost, úroveň života aj. Hovoříme zde o tzv. metakonceptech kvality života (van Kamp et al. 2003 in Murgaš 2009;

Heřmanová 2012b).

Vedle definic jednotlivých významných osobností existuje řada všeobecně známých a platných definic kvality života, které jsou výsledkem širšího kolektivu nebo organizace. Jednou z nejznámějších je definice kvality života od WHO (1948) - zdraví je celkový stav tělesné, duševní a sociální pohody a nejen stav bez nemoci či jiné vady. Na tuto definici navazuje skupina při Světové zdravotnické organizaci zabývající se přímo kvalitou života WHO-QOL Group (1995) - kvalitu života chápe jako jedinečné vnímání pozice člověka v kontrastu hodnotových systémů a kultury, v níž žije a jeho vztah k vlastním cílům, očekáváním i obavám. Je třeba také zmínit definici pracovníků z Centra pro podporu zdraví University Toronto, jenž kvalitu života vidí jako úroveň, v níž člověk využívá příležitostí v životě. Tento pohled rozvádí Svobodová (in Heřmanová, 2012b) a to tak, že záleží na tom, jak člověk dokáže naplňovat ke své spokojenosti jednotlivé oblasti života.

3.4 Rozsah pojetí kvality života

Kvalita života se neomezuje pouze na jednotlivce (individua), je to pouze část z celé problematiky kvality života. Podle Engela a Bergsma (Křivohlavý, 2001) existují tři roviny této problematiky a to v makro-rovině, mezo-rovině

(26)

25 a personální rovině. Podle Lindstrőm a Ericson (Murgaš, 2012) existují podobné roviny, ale čtyři: globální, vnější, interpersonální a osobní.

V makro-rovině se jedná o kvalitu života velkých celků jako např. kontinentu, dané země, národa, ale např. i velkých organizací jako jsou EU, OSN, NATO, OECD, UNICEF aj. Zde jde podle Bergsma o nejširší zamyšlení nad problematikou kvality života. V tomto měřítku je pojem chápán jako absolutní hodnota a stává se hlavním tématem politických a společenských úvah jako je např. boj s terorismem, hladomor, epidemie atp.

V mezo-rovině se jedná o kvalitu života v menších skupinách jako např. kraj, okres, město, škola, nemocnice, firma aj. Do popředí vedle respektu k morální hodnotě života člověka vystupují také otázky sociálního klimatu a vzájemných vztahů mezi lidmi, sdílení hodnot, uspokojování nebo neuspokojování základních potřeb každého člena dané skupiny.

Mikro-rovinou se rozumí osobní (personální) dimenze kvality života. V této rovině je kvalita života definována nejpřesněji. Ve středu zájmu stojí život jednotlivce při hodnocení zdravotního stavu, bolesti, spokojenosti, nadějí atp.

Vzhledem k subjektivitě získávaných informací do hry vstupují také osobní hodnoty jednotlivce. Jeho představy, očekávání, přesvědčení atp., které mohou vnímání kvality života značně ovlivnit (Křivohlavý, 2002).

3.5 Postavení kvality života v geografii

V momentě kdy jakýkoliv faktor, část či definici kvality života začneme zkoumat v konkrétním prostředí nebo jakémkoliv prostoru obecně, dáváme tím celé problematice nové rozměry, posloupnosti a struktury. To jsou jedny ze základních vlastností prostoru, které zkoumá geografie (Heřmanová, 2012b).

Podle van Kampa et al. (2003) nelze provádět výzkum kvality života a přitom neuvádět místo, kde byl průzkum proveden. Protože by takový výzkum nemohl mít žádnou vypovídající hodnotu. Podle něj má kvalita života vždy geografický rozměr. Jak bylo přiblíženo v předchozí podkapitole, jsou různé úrovně zkoumání a pojetí kvality života. Záleží také na tom, kdo nebo co je předmětem zkoumání, zda jednotlivec, domácnosti či určité územní jednotky. Tato schopnost geografie,

(27)

26 zkoumat a sjednocovat prostorové rozmístění kvality života, má na poli přístupu ostatních věd nezastupitelnou funkci.

Murgaš (2012) uvádí dvě podoby vztahu mezi geografií a kvalitou života.

První z nich je geografický přístup a úzké spojení se sociálními vědami (Hampl in Murgaš, 2012). Druhý je zařazení kvality života ve studiu humánní geografie, většina autorů se přiklání k části sociálně-kulturní.

Největší důraz, v přístupu geografie ke kvalitě života, se klade na prostorové diferenciace a vazby na další části geografické sféry. „Kvalitu života ovlivňují sociálně prostorové procesy“ (Temelova et. al. in Murgaš, 2012, s. 31) Veenhoven ve své tabulce typů kvality života vyjadřuje raison d´être („Smysl bytí“) pro kvalitu života v geografii, jímž je vhodnost prostředí pro život (Murgaš, 2012, s. 32). Podle Ira a Andráška (2007) se výzkum soustřeďuje především do měst, kde se nejvíce projevuje lidská činnost. Z tohoto důvodu se nemůže jednat o přirozené prostředí. Heřmanová (2012b) to potvrzuje a uvádí, že nelze při geografickém zkoumání kvality života oddělit lidskou společnost od prostoru, který obývá. Dodává, že je třeba naopak nahlížet na oboje společně v souvislostech s kulturou a historií. Neboť prostor vždy představoval geografický rámec života.

Cílem geografického výzkumu kvality života je, aby konečné výsledky a zjištěná data poukázala na problémy a tím tedy přispěla k jejich nápravě (Ira, Andráško, 2007).

(28)

27

4. Subjektivní dimenze kvality života

Pro snazší orientaci v problematice kvality života existuje řada navzájem navazujících prvků, které jsou uspořádány podle úrovně od nejvyšší po nejnižší.

Jedná se o dimenze, domény a indikátory. Indikátory jsou měřitelné. Několik indikátorů tvoří domény a několik domén tvoří dimenzi. (Murgaš, 2009) V chápání kvality života rozlišujeme dvě hlavní dimenze:

-environmentální/prostorovou (objektivní) ta pojednává o kvalitě místa, tedy vnějších podmínkách, které spouštějí a do jisté míry i ovlivňují psychologické pochody. Sleduje tedy sociální podmínky života, materiální zabezpečení, jakýsi sociální status a fyzické zdraví. Můžeme jí tedy definovat jako vzájemnou interakci sociálních, environmentálních a zdravotních podmínek ovlivňujících život člověka. Vymětal (2001) dodává, že kvalitou života je to, jak člověk dokáže využít možností, které se mu v životě naskytnou. Podle Mareše (in Murgaš, 2009, s. 125) se subjektivní dimenze kvality života liší od objektivní tím, že ji nelze vyčerpávajícím způsobem změřit. Protože při hodnocení objektivní dimenze můžeme čerpat data z veřejně přístupných zdrojů a statistických ročenek, ale u subjektivních žádná data neexistují.

-psychologická/osobní (subjektivní) jedná se o kvalitu života jedince a především řeší vnitřní psychologické pochody a mechanismy navozující pocit spokojenosti. V dnešní době se většina odborníků všech oborů přiklání k tomuto hodnocení kvality života jako zásadnímu a určujícímu pro život člověka (Mühlpachr in Murgaš 2009). Můžeme jí definovat tak, jak člověk vnímá vlastní postavení ve společnosti v podmínkách kultury prostředí a hodnotového systému.

Výsledkem je spokojenost závisející na jeho zájmech, očekáváních i osobních cílech (Vymětal, 2001).

Při hodnocení a zkoumání kvality života je nutné sledovat obě dimenze, abychom dosáhli kompletního hodnocení kvality života (Dvořáková, 2010).

4.1 Č initelé ovliv ň ující kvalitu života

Na kvalitě života se bezpochyby podílejí dva různé druhy činitelů, které působí současně. Jsou to vnitřní, (endogenní) činitelé a vnější, (exogenní) činitelé.

(29)

28 V současné době jsou za důležitější a rozhodující považovány činitelé vnitřní, které pocházejí z lidského nitra. Protože rozhodují o tom, zda člověk přijme nebo zda odmítne působení činitelů vnějších. Společně vytvářejí mantinely pro kvalitu života (Murgaš, 2009).

Vnitřními činiteli z pohledu člověka mohou být například životní hodnoty a postoje, zkušenosti, vnitřní přesvědčení, víra, politický názor, momentální pocit štěstí, výchova, nálada, znalosti, vědomosti aj. Jsou to vlivy, které vycházejí z člověka samotného a nedají se uchopit.

Za vnější činitele ovlivňující kvalitu života můžeme považovat: životní prostředí, rodinu, sousedy, sociální klima, svobodu, bezpečnost, materiální zabezpečení, práci, civilizaci, kulturu, zvyky, státní příslušnost, pohlaví aj. Jedná se o vlivy, které působí v prostředí, ve kterém člověk žije, jsou pevně dané a jasně vymezitelné.

4.2 Teorie a modely subjektivní dimenze kvality života

Jak už bylo řečeno, jedná se o osobní prožívání života jedince se zaměřením na pocit osobní pohody. Tato dimenze kvality života je tvořena zdravotní, psychologickou a spirituální doménou. Veškeré teorie a modely se společně snaží představit ucelený pohled na kvalitu života. Často se nezabývají pouze objektivní dimenzí, nebo jen subjektivní dimenzí kvality života, ale mnohdy kombinací obou. (Heřmanová, 2012b)

Podle Murgaš (2012) psycholog Csikszentmihalyi přišel s teorií „optimálního prožívání“, kde hlavním pojmem je pojem plynutí (flow). Tím je myšleno naprosté soustředění jedince na činnost tak intenzivně, že vše ostatní již není důležité. Z tohoto hlediska vyplývá důležité zjištění, že štěstí není náhoda a není jej možné koupit. Pokud lidé budou schopni ovládat své vnitřní prožívání, budou ovládat i kvalitu svého života. Z toho plyne předpoklad, že nejvyšší úrovní pocitu osobní pohody je štěstí. A takový pocit štěstí nevychází z náhody, či vlivu exogenních faktorů, ale je výsledkem endogenních faktorů. Většina světových náboženství má podobný obsah. Czikszenmihalyi tvrdí, že jsme neučinili od dob antiky žádný pokrok, co se týče způsobu, jak dosáhnout pocitu štěstí, ale na druhou stranu jeho teorie plynutí je vhodným nástrojem jak kvalitu života

(30)

29 zlepšovat. Existují dvě možnosti jak zlepšit kvalitu života (1) snažit se upravit podmínky okolo nás, aby co nejvíce připomínaly naše cíle, (2) změnit vnímání (prožívání) okolních podmínek tak, aby více odpovídaly našim cílům. Podmínkou úspěchu je kombinace obou možností.

Nejčastěji zmiňovaný model je z Centra pro podporu zdraví při univerzitě Toronto. Jedná se o model subjektivní dimenze kvality života a je dělen do tří rovin - být, někam patřit a realizovat se (being, belonging, becoming). V každé této rovině rozeznává další tři podúrovně (schéma 1). Kvalita života se z tohoto modelu hodnotí podle toho, jaký význam mají jednotlivé oblasti v životě člověka a jak se jedinci daří tyto oblasti naplňovat a jak je sám subjektivně hodnotí. Tento model zahrnuje pouze subjektivní dimenzi kvality života, protože objektivní dimenze samy žádnou kvalitu života nevytvářejí. Ty ji pouze více či méně ovlivňují.

Schéma 1: Model kvality života podle centra pro podporu zdraví Univerzity v Torontě

BÝT (being) - osobní charakteristika

člověka

Fyzické bytí Psychologické bytí Duchovní bytí zdraví, hygiena,

výživa, celkový vzhled

Psychické zdraví, cítění, vnímání,

sebeúcta, sebekontrola

hodnotový žebříček, víra, přesvědčení,

chování

PATŘIT NĚKAM (belonging) -

spojení s prostředím

Fyzické napojení Sociální napojení Komunitní napojení

škola, pracoviště, komunita,

domov

přátelé, známí, kolegové, sousedé

finanční příjem, zdravotní a sociální

služby, rekreační možnosti, společenské aktivity

REALIZOVAT SE (becoming) - vlastní cíle, touhy

a naděje

Praktická realizace

Volnočasová

realizace Růstová realizace práce, koníčky,

péče o zdraví, sociální začleňování

Odpočinkové aktivity, pomáhající při

zbavování se stresu a napětí

Aktivity zaměřené na rozvoj znalostí a dovedností a jejich

zachování

Zdroj: Svobodová (2010) vlastní úprava

Jedním z dalších modelů je model smyslu života, který vytvořil Kováč (in Heřmanová, 2012a). Tento model se snaží o komplexnost a zobrazuje kvalitu života ve třech úrovních: bazální, civilizační a elitní (schéma 2). Bazální

(31)

30 (všelidská) představuje dobrý tělesný stav a normální psychický stav, vytvořený ve funkční rodině, s jistým materiálním zabezpečením a dobrý průběh začlenění jedince do společnosti, což je důležité k přežití jedince. Civilizační rovina je více individuální, představuje zdraví, životní spokojenost, dobré sociální prostředí a dobrou vztahovou úroveň. Elitní rovina (kulturně duchovní) představuje schopnost obětování se, altruizmus, pocit uznání a realizování jedince. Každá se skládá ze šesti komponentů různé váhy a významu. Celý model je spojen smyslem života jakožto průřezovým tématem (hodnotou) každého lidského chování a jednání.

Schéma 2: Kvalita života podle Kováče

SMYSL ŽIVOTA

BAZÁLNÍ

Dobrý fyzický stav, normální psychický stav, funkční rodina, odpovídající

materiální zabezpečení, život chránící

životní prostředí,

získání schopností a

návyků pro přežití

CIVILIZAČNÍ

Pevné zdraví, prožívání životní

spokojenosti, uspokojivé sociální prostředí,

úroveň společenského vývoje, přátelské prostředí, úroveň

znalostí a kompetencí

ELITNÍ Bezproblémové stárnutí, úroveň kultivace osobnosti, společenské uznání, podpora závislým,

podpora života, univerzální altruismus

Zdroj: Svobodová (2010) vlastní úprava

Jeden z modelů, který je třeba zmínit, je model čtyř kvalit života (schéma 3) od Veenhovena (in Heřmanová, 2012a). Oproti předchozímu modelu, tento zahrnuje i faktory jako je životní šance, jiné startovní pozice a zohledňuje i různé předpoklady, vnější i vnitřní, důležité pro prožívání života. Tyto předpoklady nazývá jako vhodnost prostředí a životaschopnost jedince. Tento model počítá, že užitečnost života jedince z hlediska společnosti a jeho hodnot a názorů, je jednou

(32)

31 z dimenzí. Oproti jiným modelům, tento obsahuje i vlastní hodnocení života, to je chápáno jako subjektivní hodnocení kvality života.

Schéma 3: Čtyři kvality života od Veenhovena

ČTYŘI KVALITY

ŽIVOTA

VNĚJŠÍ PODMÍNKY (prostředí, společnost)

VNITŘNÍ PODMÍNKY (charakteristika jedince)

PŘEDPOKLADY (životní šance)

VHODNOST PROSTŘEDÍ životní prostředí, prosperita, životní úroveň,

sociální kapitál

ŽIVOTASCHOPNOST JEDINCE

potenciál adaptace, zdraví, způsobilost, psychický stav,

znalosti, životní styl

VÝSLEDKY (životní výsledky)

UŽITEČNOST ŽIVOTA morální hodnoty, vyšší

hodnoty než přežití, užitečnost člověka pro

společnost

VLASTNÍ HODNOCENÍ ŽIVOTA

spokojenost, pohoda, štěstí, pocit smysluplnosti

Zdroj dat: Svobodová (2010) vlastní úprava

Jeden z nejnovějších modelů kvality života představili na desátém evropském kongresu psychologie v Praze roku 2007 Oleary a Garcia-Martin. Jedná se o holistický dynamický model kvality života, jenž nahlíží na čtyři oblasti v životě člověka, které se dají hodnotit. Těmito oblastmi autoři myslí: (1) kontext a zázemí, (2) prostředí, (3) osobní charakteristiky, (4) zpracování informací a jejich regulace. Největší význam přikládají (4), podle nich tato oblast výrazně upravuje a také určuje výslednou podobu kvality života každého člověka (in Heřmanová, 2012b).

4.3 Zp ů soby m ěř ení subjektivní kvality života

Subjektivní způsob měření kvality života je složitější než objektivní způsob.

Je i časově náročnější. Při měření se využívá subjektivních indikátorů (pocity štěstí, uspokojení, pohody atd.), které se získávají zpravidla z kvantitativních výzkumů. Pro jejich získání se využívají dotazníky, interview, řízené rozhovory,

(33)

32 či mentální mapy (Dvořáková, 2010). Subjektivní stránka kvality života člověka je určována jeho celkovou spokojeností se životem – s kognitivním (do určité míry relativně racionálním) ohodnocením vlastního života a jeho konkrétním emocionálním prožíváním. Skutečnou subjektivní spokojenost nejlépe vystihuje psychologie, její metody a její zjišťovací instrumenty.

Na mezinárodní úrovni je mnoho institucí zaměřených na zkoumání celkové životní spokojenosti a pocitu štěstí. Například organizace World Values Survey, která provádí šetření v pětiletých rozestupech a respondentům pokládá dvě otázky. Jak je člověk spokojen se svým životem a zdali se cítí šťastný.

Významným šetřením v Evropě se zabývá Evropská komise formou Eurobarometru, ve kterém zjišťují životní spokojenost a míru pocitu štěstí obyvatel. Je však stále postrádán propracovaný, odzkoušený a všeobecně přijímaný indikátor subjektivního vnímání kvality života.

Křivohlavý (2001) uvádí metodu dotazníku SEIQoL, Základem metodologie je strukturovaný rozhovor. Jedinec má uvést pět životních cílů, tzv. cues – podněty k životu, které sám považuje v dané situaci za nejdůležitější. Když uvede více životních cílů, bere se v úvahu jen pět nejdůležitějších. Termín „CUE“, který se překládá jako „životní cíl“, je jedním z klíčových pojmů metodiky SEIQol.

Rozumí se jím cíl snažení. Významově by se dal termín „CUE“ vyjádřit větou typu: O co ti v životě jde a oč ti jde především? Výhodou je, že se tato metoda dá použít i mezi různými sociálními skupinami. Příklady životních cílů, hodnot a oblasti zájmů jsou: rodina a manželství, zdraví, duševní pohoda, duchovní život, vztahy mezi lidmi, práce na sobě samém, kultura, sport, koníčky a zájmy. Při záznamu odpovědí daného jedince se uvádí daný životní cíl v rozvinutější formě, tak jak jej dotazovaná osoba chápe konkrétněji, ne pouze heslovitě. To vlastně umožňuje hlubší pochopení pojetí daného zaměření u dotazovaného (in Křivohlavý J., 2003, s. 244-245).

Další metodou měření je například dotazník SQUALA jehož autorem je M.

Zannotti. Dotazník chce po respondentovi, aby posuzoval sám sebe, podle předem určených metodologických pravidel. Dotazník zahrnuje i takové oblasti života, jako jsou vnitřní hodnoty – např. prožitek svobody, pravdy nebo spravedlnosti atd., což jsou prožitky zohledňující možnou míru subjektivity, ze které je nutno

(34)

33 při měření kvality života také vycházet. Dotazník sestává z 23 oblastí pokrývajících vnější i vnitřní realitu každodenního života. Spokojenost je v každé z těchto hodnocena na pětibodové škále (0 = velmi zklamán, až 4 = zcela spokojen) K vyplnění dotazníku má dotazovaná osoba 15 minut. Česká verze dotazníku byla valorizována v rámci projektu GAČR 313/95/1084 „Kvalita života QOL–CZ. Valorizace českého instrumentu“ v letech 1995-1996. Dotazník SQUALA lze využít v medicínské, sociální, psychologické i pedagogické oblasti především za účelem diagnostiky nebo zkvalitnění péče a služeb. (Vaďurová, Mühlpachr, 2005).

Metoda MANSA – Krátký způsob hodnocení kvality života (Manchester Short Assessment of Quality of Life) byla vypracována na univerzitě v Manchesteru. MANSA se zaměřuje na zjišťování spokojenosti v následujících oblastech: zdravotní stav, sebepojetí, sociální vztahy, rodinné vztahy, bezpečnostní situace, životní prostředí, právní stav, finanční situace, náboženství, trávení volného času a zaměstnání.

Cílem této metody je vytvořit obraz kvality života jedince v dané chvíli. Tato představa dále umožňuje optimalizaci péče a pomoci. (Vaďurová, Mühlpachr, 2005) V rámci metody MANSA je dále rozpracována metodika LSS – „Škála životního uspokojení“, která hodnotí nejen celkovou spokojenost se životem, ale i řadu dílčích dimenzí. Jedná se o sedmidílnou stupnici se dvěma extrémy a pěti mezistupni.

(35)

34

5. Výzkum hodnocení subjektivní kvality života obyvateli m ě sta a jeho výsledky

5.1 Cíle

Cílem vlastního průzkumu mezi lidmi v Jablonci bylo zhodnocení subjektivní dimenze kvality života jeho obyvatel. Pro toto šetření byl sestaven dotazník obsahující dvaadvacet otázek, dotazujících se na životní podmínky občanů, jejich spokojenost s vlastním životem, zdraví, ale i materiální zajištění a otázky identifikačního charakteru (věk, pohlaví, dosažené vzdělání).

V této práci vycházím z toho, že vnímání subjektivní kvality života je ovlivněno nebo se mění na základě vnějších faktorů, jako jsou věk, pohlaví, dosažené vzdělání, rodinný stav, společenské vztahy, zdraví a materiální zaopatření atd. Ve výsledcích byly předpokládané rozdíly vyslovené na začátku práce v jednotlivých hypotézách.

5.2 Metodika výzkumu

Vlastní šetření na území Jablonce probíhalo formou řízených rozhovorů a pomocí předem připravených dotazníků. Terénní šetření v Jablonci probíhalo od 1. března 2013 do 20. dubna 2013 převážně v ulicích města, nákupních střediscích (Billa, Kaufland), bankovních institucích (Česká spořitelna), sportovištích (městský bazén, městská sportovní hala, eRclub Jablonec) a v nemocnici.

Z výzkumu jsem zcela vyřadila příbuzné a známé, to proto, abych minimalizovala efekt sněhové koule. Z položených otázek byly první otázky identifikační a zjišťovala jsem jimi pohlaví, věk, dosažené vzdělání, další otázka byla filtrační, zda respondent žije v Jablonci nad Nisou, či zde dlouhodobě pracuje/studuje.

Další otázky byly uzavřené a s jejich pomocí jsem se dotazovala na společenské vztahy, rodinu, zdraví, pocit bezpečí, spokojenost s životem v Jablonci nad Nisou a materiální zajištění. Vzhledem k tomu, že lidé neradi prozrazují své příjmy, byly pro zjištění finanční situace zvoleny všeobecně uznávané faktory, jimiž jsou vlastnictví automobilu, domu, či bytu a to zda si respondent může dovolit alespoň

References

Related documents

Bakalářská práce studentky Jitky Vokurkové Hodnocení subjektivní kvality života v Jablonci n. Cíle autorka obsahově splnila, vzhledem k hodnocené úrovni - bakalářské

Dalším cílem bylo porovnání výsledků objektivní a subjektivní dimenze kvality urbánního života v jednotlivých částech města Jablonce nad Nisou.. Tohoto cíle bylo

pečujících o dít raného v ku s postižením, procházejí nejv tší prom nou po narození tohoto dít te a jak se m ní či nem ní celý rodinný systém.. M žeme konstatovat, že

I když jsou zdraví a delší život významnými hodnotami, stále je ještě stárnutí nesprávně považováno za negativní jev, spojovaný se stereotypním až ageistickým

Jinými slovy: na 10% hladině významnosti se prokázaly statisticky významné rozdíly mezi odpověďmi na otázku 22 seniorů žijících doma a žijících v rezidenčním zařízení

Výsledky získané pomocí měření na základě vytvořeného indexu kvality života jsem nejprve interpretovala dle zařazených oblastí života, tedy podle

7.1 Obrací pozornost návštěvníka k tomu co může vidět, čeho se může dotknout, co může slyšet nebo ochutnat nebo.. 7.2 Vyzývá ho, aby pozoroval, poslouchal, čichal

Rozhodně jsem nepředpokládala, že 83,05% (49) diabetiků považuje svůj život za plnohodnotný. Myslím si, že je to dobrý výsledek a svědčí o výborné práci lékařů, sester