TECH N IcKÁ U N IVER ZIT^V La BERcl
Ekonomická
fakulta l
lnternacionalizace podniku v pr myslovém sektoru
Diplomová práce
Studijnípragrom: N6208 - Ekonomika a management
Studijníobor:
6208T085 - Podniková ekonomika - Podnik v mezinárodním prost edíAutor pr
ce:
Bc. Lucie KratochvílováVedoucípráce: doc.lng.ZuzanaPěničková,Ph.D.
tll
Liberec 2018
t
TECH N ICKA , U N IVERZITAV LIBERCI Akademick rok
2017 I 2018
i
Ekonomická fakultaZadánídiplomové práGe
(projektu, uměleckého díla, uměleckého vyikonu)
Jméno a p íjmení: Bc. Lucie Kratochvílová
asabníČíslo:
E16000346\tudijní program: N6208 Ekonomika a management
stud4ní
obor:
N6208T085 - Podniková ekonomika - Podnik v mezinárodním prost edí Zad vajícíkatedra: katedra marketingu a obchoduVedoucí pr
ce:
doc. lng.Zuzana PěniČková, Ph.D.Konzultant prace: lng. So a KratochvíIová
Gerex Li be rec, s.r.o.' maj itel ka/jed natel ka společnosti
Nazev
práce:
lnternacionalizace podniku vpr
myslovém sektoruTásady pro Vypracování:
1 . lnternacionalizaČní teorie podniku.
2. Ve ejn é zakázky v prrimyslovém sektoru.
3. P edstavení vybraného podniku a analyzajeho činnosti.
4. Anal za zvoleného trhu a návrh moŽnosti vstupu.
5. Vyhod nocen í rea l izovatel nosti i nternaciona l izace vybra ného pod n i ku.
Seznam odborné líterdtury:
MACHKOVÁ, Hana, et al. 2o14. Mezinárodní obchodní operace. 6. vyd. Praha:
GRADA Publishing. |SBN 97 8-80-247 -487 4-0.
MACHKoVÁ, Hana. 2015. Mezinárodní marketing: Strategické trendy a p íklady z praxe.
4.vyd. Praha: GRADA Publishing. lSBN 978-80-247-53G6-9.
HERMAN, Pavel, Vlastlmil FIDLER a et al. 2017. Komentá k zákonu o zadávání ve ejn ch zakázek. 2. vyd. Plze : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk.
tsBN 97 8-80-7380-660-6.
HILL, Charles W. L. a G. Tomas M. HU1T.2017. lnternational Business: Competing in the Global Mai{<etplace. 4.vyd. New York McGraw-Hill Education,
lsBN 97 8-1 -2s9-57 81 1 -3.
NIELSEN, Bo Bernhard a Sabina NIELSEN .2010. Journal of World Business: The role of top
management
team
international orientationin
internationa! strategic decision-making: The choice of foreign entry mode. Elsevier [online]. 1-g [cit.2017-04-30]. Dol: 10. 1 016/j.jwb. 2010. 05. 003. Dostupné z: www.eI sevier.com PROQUEST. 2017. Databáze
čl
nkťl ProQuesť [online]. Ann Arbor, Ml, USA: ProQuest.[cit. 20 1 7 -09-28l. Dostu p n é z: http://kn i hovn a.t ul.czl
Rozsah
prace:
65 normostranForma
zpracovaní:
tištěná / elektronickáDotum zadanÍ
prdce:
31. íjna 2017 Datum odevzdanípráce:
31. srpna 2019?o I n
/í) . -.Y \l
7ns'Íc---- _'
prof. lng. Miroslav ŽiŽka,
Ph.D. -] b
,, ].dor.tn9.I*e fin6lmová, Ph.D.
děkan Ekonomickéfakulty
:
^ *,-'''vedoucíkatedryV Liberci dne 31. íjna 2017
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, Že na mou diplomovou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména 5 60 - školní dílo.
Beru na vědomí, Že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do m ch autorsk ch práv už|tím mé diplomové práce pro vnit nípot ebu TUL.
UŽiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využltí, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tom- to p ípadě má TUL právo ode mne požadovat rihradu nákladťr, které vynaloŽila na vytvo ení díla, aŽ do jejlch skutečné vyiše.
Diplomovou prácijsem Vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji,Že tištěná Verze práce se shoduje s elek- tronickouverzí, vloŽenou do lS STAG.
Datum:
Podpis:
Poděkování
Ráda bych poděkovala doc. Ing. Zuzaně Pěničkové, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce a za poskytnutí konzultací v celém jejím průběhu.
Anotace
Diplomová práce na téma internacionalizace vybraného podniku v průmyslovém sektoru se zabývá problematikou, zda zvolený podnik je vhodný k internacionalizaci a vybraný trh je ideální ke vstupu či nikoliv. Pro tuto diplomovou práci byla zvolena společnost, která působí na tuzemském trhu v průmyslové oblasti. Hlavní náplní teoretické části práce je přiblíţení pojmů internacionalizace, malé a středníky podniky či vybrané formy vstupu, zejména pak obchodní zastoupení vzhledem k praktické části práce. Cílem této práce je vyhodnocení situace, zda vybraný podnik má provést vstup na zvolený slovenský trh.
Tomu předchází v praktické části představení podniku a uvedení podnětu pro vstup, dále je provedena analýza slovenského trhu a její vyhodnocení, které vede k rozhodnutí, zda zahájit internacionalizaci či nikoliv.
Klíčová slova
Malé a střední podniky, internacionalizace, veřejné zakázky, FIDIC, společnost Gerex Liberec, s.r.o., slovenský trh, obchodní zastoupení
Annotation
This master dissertation on Internationalization of the enterprise in the industrial sector deals with the interconnection, whether is the chosen enterprise suitable for internationalization and the selected market is ideal for entry or not. For this master dissertation was chosen the enterprise, which operates in Czech Republic in the industrial area. The main part of the theoretical part of this dissertation is an approximation of the terms like internationalization, small and medium enterprises or selected forms of entry, especially the business representation with the regard to the practical part. The goal of this dissertation is to evaluate the situation, whether the selected enterprise should make the is to entery to the selected market on Slovakia. Previously the enterprise was introduced in the practical part, after that is also written an impulse for entry on the foreign market. After that is made an analysis of the market in Slovakia and there is also the evaluation, which leads to the decision, whether to start internationalization or not.
Key words
Small and medium enterprises, internationalization, tendering process, FIDIC, enterprise Gerex Liberec, s.r.o., Slovakia market, business represent
8
Obsah
Seznam ilustrací ... 10
Seznam tabulek ... 11
Úvod ... 13
1 Internacionalizační teorie podniku ... 15
1.1 Charakteristika a rozdělení malých a středních podniků ... 17
1.1.1 Internacionalizace v oblasti malých a středních podniků ... 19
1.2 Internacionalizační modely ... 23
1.3 Podněty podniku k internacionalizaci ... 30
1.3.1 Faktory vedoucí k internacionalizaci ... 31
1.4 Formy vstupu na zahraniční trh ... 32
1.4.1 Prostřednické vztahy... 33
1.4.2 Smlouva o výhradní distribuci ... 34
1.4.3 Obchodní zastoupení ... 36
1.5 Rizika mezinárodního obchodu ... 39
2 Veřejné zakázky v průmyslovém sektoru ... 43
2.1 Definice ... 43
2.1.1 Subjekty veřejných zakázek ... 46
2.1.2 Rozdělení veřejných zakázek ... 49
2.2 FIDIC ... 50
2.3 Trh veřejných zakázek na Slovensku ... 53
3 Představení vybraného podniku a analýza jeho činnosti ... 55
3.1 Společnost Gerex Liberec, s.r.o. ... 55
3.1.1 Sortiment společnosti ... 58
9
3.1.2 Popis činnosti společnosti ... 61
3.1.3 Výrobní závod egeplast international GmbH ... 63
3.1.4 Spolupráce společnosti Gerex s výrobním závodem ... 64
3.2 Podnět pro vstup na další trh ... 65
3.2.1 Vybraný sortiment pro export... 66
4 Analýza zvoleného trhu a návrh moţnosti vstupu ... 68
4.1 Slovenská republika ... 68
4.1.1 Politické prostředí ... 69
4.1.2 Ekonomické prostředí ... 71
4.1.3 Sociálně-kulturní prostředí ... 74
4.1.4 Technologické prostředí ... 76
4.2 Konkurence ... 80
4.2.1 Plastika, a.s. ... 80
4.2.2 CAMPRI, spol. s.r.o. ... 81
4.2.3 Porovnání slovenských dodavatelů se společností Gerex ... 82
4.2.4 Wavin ... 85
4.2.5 Elmo-plast, a.s. ... 86
4.3 Shrnutí výběru trhu ... 87
5 Vyhodnocení realizovatelnosti internacionalizace vybraného podniku ... 91
5.1 Forma vstupu ... 91
5.1.1 Lidské zdroje ... 93
5.1.2 Náklady ... 94
5.1.3 Logistika ... 96
5.2 Vyhodnocení vstupu ... 97
Seznam pouţité literatury ... 101
10
Seznam ilustrací
Obrázek 1 - Ţivotní cyklus výrobku ... 26
Obrázek 2 - Stopfordův model ... 27
Obrázek 3 - Rozdělení veřejných zakázek ... 49
Obrázek 4 - Organizační struktura společnosti Gerex Liberec, s.r.o. ... 57
Obrázek 5 - Výše nezaměstnanosti v období mezi lety 2007 aţ 2017 ... 73
Obrázek 6 - Počet slovenských ţádostí o udělení patentu Evropskou patentovou organizací od roku 2006 po 2017 ... 79
11
Seznam tabulek
Tabulka 1 - Definice malých a středních podniků ... 18
Tabulka 2 - Největší exportní partneři pro ČR z pohledu MSP ... 21
Tabulka 3 - Objem exportu MSP dle odvětví ... 22
Tabulka 4 - Problematika vstupu na zahraniční trh z pohledu MSP ... 23
Tabulka 5 - Shrnutí činnosti z pohledu obchodního zastoupení a distribuce ... 39
Tabulka 6 - Potrubí pro otevřenou pokládku ... 59
Tabulka 7 - Potrubí pro bezvýkopovou pokládku ... 60
Tabulka 8 - Vývoj makroekonomických ukazatelů za posledních 5 let ... 73
Tabulka 9 - Porovnání slovenských výrobců se společností GEREX Liberec, s.r.o. ... 84
Tabulka 10 - Vyčíslení nákladů za vyuţití sluţeb obchodního zástupce (první rok) ... 95
12
Seznam zkratek
České zkratky
AMSP Asociace malých a středních podniků HDP Hrubý domácí produkt
IT Informační technologie
MO Mezinárodní obchod
MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MSP Malé a střední podniky
PE Polyetylen
PEST Politické, ekonomické, sociálně-kulturní, technické prostředí SčVK Severočeské vodovody a kanalizace
SR Slovenská republika
s.r.o. Společnost s ručením omezeným VaV Výzkum a vývoj
ZVZ Zákon o veřejných zakázkách
ZZVZ Zákon o zadávání veřejných zakázek
Cizojazyčné zkratky
DIN Deutches Institut für Normung
FIDIC Fédération Internationale des Ingénieurs Conseils GmbH Gesellschaft mit Beschränkter Haftung (s.r.o.) GWE German Water and Energy Group
ISO International Organization for Standardization NBS Národní banka Slovenska
PAS Pipes made from Polyethylene for alternative installation techniques RC Resistant to crack
RWE Rheinisch-Westfälische Elektrizitätswerke SACE Slovesnká asocácia konzultačních inţinierov WTO World Trade Organization
13
Úvod
V současné době se pro řadu podniků nabízí moţnost rozšířit svou působnost na zahraniční trh. Tuto moţnost podniky mají především díky pokroku v oblasti technologií, techniky či komunikace. Pro české podniky se zahraniční trhy otevřely zejména po vstupu České republiky do Evropské unie. V rámci Evropské unie je umoţněn volný pohyb zboţí, sluţeb a kapitálu, coţ podnikům výrazně usnadňuje moţnost vstoupit i na další trh. Se vstupem na zahraniční trh se úzce pojí pojmy jako globalizace či internacionalizace. Právě pojem internacionalizace patří k hlavnímu téma práce. Internacionalizace souvisí s mezinárodním obchodním prostředím, přesněji se zabývá vstupem podniku na zahraniční trh.
Cílem této diplomové práce je provést analýzu zvoleného slovenského trhu a zváţit, zda je tento trh vhodný ke vstupu pro vybranou společnost. Dále je nutné zvolit vhodnou formu vstupu na slovenský trh. Pro tuto práci byl zvolen malý český podnik, Gerex Liberec, s.r.o., který se zabývá distribucí polyetylenových potrubních systémů na tuzemském trhu.
Společnost Gerex svou činností tedy spadá do průmyslového sektoru. Zvolený podnik doposud nemá ţádné zkušenosti s exportem ani jinou formou zahraničního obchodu.
Vzhledem k jeho spolupráci s moderním a inovativním německým výrobcem, egeplast international GmbH, nabízí společnost Gerex oproti konkurenci produkty s přidanou hodnotou. Výrobní závod má v rámci Evropy zastoupení téměř v kaţdé zemi, ale ve Slovenské republice nikoliv. Právě z toho důvodu byl jako zvolený trh určen slovenský.
Mimo jiné je zvolený trh poměrně zaostalý v oblasti technologií a inovací. Z toho důvodu by produkty s přidanou hodnotou mohly na tomto trhu obstát. Úkolem práce je tedy analyzovat a později vyhodnotit slovenský trh a jeho potenciál pro vstup. Další cíl práce bude zvolit vhodnou formu vstupu na vybraný trh, vzhledem k okolnosti, ţe se bude jednat o první mezinárodní obchodní operaci podniku.
Tato diplomová práce se dělí do dvou částí, a to na teoretickou a praktickou část. První dvě kapitoly patří do teoretické části práce. V rámci první kapitoly jsou definovány a přiblíţeny pojmy jako internacionalizace či charakteristika malých a středních podniků. Tato skupina podniků byla zvolena záměrně, jelikoţ vybraný podnik do této skupiny patří. Dále budou přiblíţeny moţné formy vstupu na zahraniční trh, ale vzhledem k praktické části práce
14
budou přiblíţeny pouze klasické vývozní a dovozní operace. První kapitolu práce uzavírá definice rizik vyplývajících z mezinárodního obchodu. Druhá kapitola se zabývá problematikou veřejných zakázek. Vybraná společnost se napřímo neúčastní veřejných zakázek, avšak spolupracuje s dodavateli stavebních prací, kteří se těchto zakázek účastní.
V rámci druhé kapitoly bude tedy charakterizován pojem veřejné zakázky, dále budou přiblíţeny subjekty, které se do veřejných zakázek zapojují. Následuje přiblíţení pojmu FIDIC a průběh zakázek na slovenském trhu.
Dále jiţ navazuje praktická část práce, která má tři kapitoly. V první kapitole praktické části je představen vybraný podnik Gerex Liberec, s.r.o.. Společnost tedy působí jako dodavatel, přesněji výhradní distributor, PE potrubních systémů pro český trh. V této kapitole bude dále uvedena historie podniku, jeho činnost a produktové portfolio či spolupráce s výrobním závodem. Další kapitola navazuje analýzou slovenského trhu. Zde je provedena PEST analýza, která zkoumá politické, ekonomické, sociálně-kulturní a technologické prostředí ve vybrané zemi. Dále bude provedena i analýza konkurence, a to nejprve slovenské, poté i české, která jiţ na slovenském trhu působí. Závěrem této kapitoly bude vyhodnocení, zda je slovenský trh ideální k zahájení vstupu vybraného podniku.
Poslední kapitola této diplomové práce se zabývá výběrem vhodné formy vstupu a vyčíslením nákladů, které by bylo nutné se zahájením internacionalizace na slovenský trh vynaloţit.
15
1 Internacionalizační teorie podniku
První kapitola této práce je věnována internacionalizačním činnostem, a to zejména v oblasti malých a středních podniků. Dále se kapitola zabývá podněty pro vstup podniku na zahraniční trh, formami vstupu či rizikům vyplývajících z internacionalizace podniku.
Na internacionalizaci bude nahlíţeno z pohledu malých a středních podniků z důvodu provázanosti s praktickou částí, kdy vybraný podnik spadá do této skupiny.
Internacionalizaci lze chápat jako souhrn činností a obchodních metod podniku, který se rozhodl svou činnost dále rozšířit z tuzemského trhu na trh zahraniční. Jedná se tedy o mezinárodní obchodní operace podniku, které je moţné od sebe rozlišit a rozdělit je do tří skupin podle formy vstupu na zahraniční trh. Kaţdá z této formy vstupu má své specifické vlastnosti, podle kterých si podniky pro sebe vybírají tu nejvíce vhodnou pro svou činnost.1 Formy vstupu na zahraniční trh však budou více specifikovány v podkapitole zabývající se touto problematikou.
Internacionalizace je v posledních letech velmi oblíbenou činností podniků, a to především z důvodu, ţe nabízí podnikům nové trţní příleţitosti. V rámci internacionalizace podniky vstupují na zahraniční trh, kde obchodují s komoditami či dochází k toku sluţeb a kapitálu.
Mezinárodní obchod prošel v průběhu let rozsáhlými změnami a úpravami, a díky tomu můţe v současné době docházet k internacionalizaci v takovém rozsahu. Zmíněné změny se týkají například liberalizace v mezinárodním obchodním prostředí či vyuţívání moderních a inovativních technologií na trhu.2 Liberalismus v mezinárodním obchodu znamená postupné odstraňování překáţek obchodu, dále také otevření a zpřístupnění všech sektorů tuzemského trhu konkurenčním subjektům ze zahraničí. Dalším znakem liberalizace v obchodním prostředí je postupné odstranění tarifních i netarifních bariér obchodu, tedy například sniţování cla, vytváření zón volného obchodu, sniţování dopravních a informačních nákladů. Dále dochází i k rozsáhlému vyuţití nových komunikačních technologií, které výrazně usnadňují mezinárodní obchodní činnosti.3 Díky liberalizaci došlo k velkému posunu a rozvoji mezinárodního obchodu. Mnoho
1 MACHKOVÁ, Hana, Eva ČERNOHLÁVKOVÁ, Alexej SATO a et al. Mezinárodní obchodní operace.
6.vyd. Praha: Grada Publishing, 2014. ISBN 978-80-247-4874-0.
2 KÁLÍNSKÁ, Emilie a et al. Mezinárodní obchod v 21. století. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978- 80-247-3396-8.
3 KÁLÍNSKÁ, Emilie a et al. Mezinárodní obchod v 21. století. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978- 80-247-3396-8.
16
podnikatelských subjektů rozšířilo svou působnost i na další trhy a umoţnilo jim tak rozšířit své obchodní činnosti.
Vedle pojmu internacionalizace se v oblasti mezinárodního obchodu často vyskytuje i termín globalizace. Tento pojem se objevil koncem 20. století a neexistuje pro něj jednoznačná definice. Globalizace je poměrně široký pojem a není moţné ho jednoznačně specifikovat, stejně tak jako internacionalizaci. Ekonomové tento pojem rozdělují do dvou myšlenkových proudů. Jeden proud chápe globalizaci jako změny ve světové ekonomice, které byly způsobeny pokrokem v oblasti komunikačních a informačních technologií. Tyto změny zapříčinily vzájemnou propojenost světového obchodu. Avšak je zde i názor, ţe globalizace je postupný a dlouhodobý proces, který umoţnil otevírání nových trhů pro komodity, sluţby, práci a kapitál. Na globalizaci se dá tedy nahlíţet jako na internacionalizaci, avšak ve světovém měřítku.4 Globalizaci lze tedy chápat jako celosvětové zapojení jednotlivých trhů do jednoho globálního v rámci mezinárodního obchodu. Zároveň má globalizace více pojetí, jako globalizace trhů či globalizace výroby.5 Na druhou stranu internacionalizace je činnost, která podporuje mezinárodní obchod, pouze v oblasti mezi jednotlivými zeměmi.6 Pro shrnutí lze globalizaci vnímat, jak jiţ z jejího názvu napovídá globálně, tedy světově. Jedná se o veškeré světové mezinárodní obchodní operace, naopak internacionalizace je vnímána spíše jako obchodní operace pouze mezi jednotlivými státy.
Internacionalizace přináší podnikům příleţitost proniknout na větší obchodní trhy a zároveň pozitivně působí v oblasti ekonomického růstu a rozvoje světového obchodu.
S moţností proniknout na větší a nové trhy je spojena i rostoucí konkurenceschopnost podniků a výrobců na jednotlivých trzích, která přispívá k ekonomické úrovni dané země.
Dalším přínosem je také rozšiřování vyspělejší technologie, informací či znalostí.7
4 KUNEŠOVÁ, Hana, Aleš KOCOUREK, Pavla BEDNÁŘOVÁ, Eva CIHELKOVÁ a Miloš NOVÝ. Světová ekonomika: nové jevy a perspektivy. 3.vyd. Praha: C. H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400- 502-2.
5 HILL, Charles W. L. a G. Tomas M. HULT. International Business: Competing in the Global Marketplace.
4.vyd. New York: McGraw-Hill Education, 2017. ISBN 978-1-259-57811-3.
6 KUBÍČKOVÁ, Lea. Teoretické aspekty řízení rizika internacionalizačního procesu malých a středních podniků. Trendy ekonomiky a managementu. Brno, 2013, 7.(14.), 11.
7 KUNEŠOVÁ, Hana, Aleš KOCOUREK, Pavla BEDNÁŘOVÁ, Eva CIHELKOVÁ a Miloš NOVÝ. Světová ekonomika: nové jevy a perspektivy. 3.vyd. Praha: C. H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400- 502-2.
17
V dnešní době informační technologie nabývají na stále větším významu a mnoho společností si bez nich neumí představit svou činnost. Informační technologie přináší podnikům mnoho výhod jako ušetření času a nákladů.
Na druhou stranu dochází i k negativním dopadům. Například ekonomicky či technologicky silnější společnosti se na trhu prosadí daleko lépe, a to na úkor menších podniků, tím pádem můţe docházet k nestejnoměrnému vývoji v oblasti sociálního a ekonomického rozvoje. Díky propojenosti trhů můţe docházet k rychlému šíření i negativních ekonomických jevů jako je například finanční krize.8 Zahájení samotné internacionalizace většinou předchází strategické rozhodování vrcholového managementu společnosti. Vrcholový management před schválením vstupu na zahraniční trh nechává provést a schvaluje řadu analýz a průzkumu vybraného trhu, neţ se definitivně rozhodne pro zahájení internacionalizačních činností.9
V rámci praktické části bude na internacionalizaci nahlíţeno z pohledu podniku, který spadá do kategorie malých a středních podniků. Tyto společnosti se na trzích prosazují poměrně efektivně, jelikoţ díky své velikosti jsou schopné, ať uţ na domácích či zahraničních trzích, mnohem flexibilněji zareagovat na potenciální trţní změny.
V navazující podkapitole bude následovat charakteristika těchto typů podniků právě z důvodu návaznosti na praktickou část práce.
1.1 Charakteristika a rozdělení malých a středních podniků
Vzhledem k zmíněné praktické části budou v této podkapitole charakterizovány malé a střední podniky. Vybraný podnik v praktické části spadá do této kategorie podniků, a tak následující teoretická část práce bude brána pouze z pohledu malých a středních podniků.
8KUNEŠOVÁ, Hana, Aleš KOCOUREK, Pavla BEDNÁŘOVÁ, Eva CIHELKOVÁ a Miloš
NOVÝ. Světová ekonomika: nové jevy a perspektivy. 3.vyd. Praha: C. H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400- 502-2.
9 NIELSEN, Bo Bernhard a Sabina NIELSEN. Journal of World Business: The role of top management team international orientation in international strategic decision-making: The choice of foreign entry mode.
Elsevier [online]. 2010, 2010(1.), 1-9 [cit. 2017-04-30]. DOI: 10.1016/j.jwb.2010.05.003. Dostupné z:
www.el sevier.com/locate/jwb
18
Mezi hlavní kritéria při rozhodování o velikosti podniku patří počet zaměstnanců firmy, velikost ročního obratu a v neposlední řadě i bilanční suma, tedy velikost aktiv podniku.10 Malé a střední podniky, zkráceně MSP, se dají dále rozdělit do tří skupin podle faktorů uvedených výše. Mezi tři typy podniků patřící do MSP tedy patří - mikropodnik, malý podnik a střední podnik. V následující tabulce číslo 1 jsou shrnuty informace a údaje o jednotlivých typech podniků a kritéria jejich dělení.
Tabulka 1 - Definice malých a středních podniků
Typ podniku Počet zaměstnanců Obrat Bilanční suma
Mikropodnik < 10 ≤ 2 mil. Eur ≤ 2 mil. Eur
Malý podnik < 50 ≤ 10 mil. Eur ≤ 10 mil. Eur Střední podnik < 250 ≤ 50 mil. Eur ≤ 43 mil. Eur
Zdroj: Vlastní zpracování podle informací z článku Proquest - SMEs in the European Economy, Milea, Pascu and Nedea (2014, s. 215)
Z tabulky číslo 1 vyplývá, ţe mikropodnik je takový podnik, který zaměstnává méně jak 10 zaměstnanců. Dalším jeho znakem je, ţe jeho roční obrat nesmí překročit hranici 2 milionů Eur. Stejná částka pak nesmí být překročena ani u bilanční sumy, která zahrnuje aktiva podniku. Jako další typ podniku je v tabulce číslo 1 uveden malý podnik. Pro definici malého podniku platí, ţe počet zaměstnanců musí být menší neţ 50, a zároveň jeho roční obrat nesmí být vyšší neţ 10 milionů Eur. Stejná částka, tedy 10 milionů Eur, platí i pro jeho bilanční sumu.11 Jako poslední je v tabulce uveden střední podnik, který aby spadal stále do skupiny MSP, musí zaměstnat méně jak 250 zaměstnanců. Obrat středního podniku se nesmí dostat přes hranici 50 milionů Eur, ale na rozdíl od dvou předešlých podniků tato částka neplatí i pro jeho bilanční sumu. Bilanční suma u středního podniku nesmí být vyšší jak 43 milionů Eur.12
10 Definice malého a středního podnikatele: Jste malý nebo střední podnikatel?. CzechInvest: Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. Praha: CzechInvest, 2018 [cit. 2018-11-11]. Dostupné z:
https://www.czechinvest.org/cz/Sluzby-pro-male-a-stredni-podnikatele/Chcete-dotace/OPPI/Radce/Definice- maleho-a-stredniho-podnikatele
11 SMEs in the European Economy. Https://www.proquest.com/ [online]. Bucharest: Proquest, 2014 [cit.
2018-11-27]. Dostupné z:
https://search.proquest.com/openview/cf8638372bc330eb58594e22d6bac13d/1?pq- origsite=gscholar&cbl=1046413
12 SMEs in the European Economy. Https://www.proquest.com/ [online]. Bucharest: Proquest, 2014 [cit.
2018-11-27]. Dostupné z:
https://search.proquest.com/openview/cf8638372bc330eb58594e22d6bac13d/1?pq- origsite=gscholar&cbl=1046413
19
1.1.1 Internacionalizace v oblasti malých a středních podniků
Malé a střední podniky hrají velmi významnou roli v národních hospodářstvích, jelikoţ patří k nejčetněji zastoupenému typu podniků. I v současné době tato forma podniků převaţuje, alespoň co se zaměstnanosti a vytváření pracovních míst týče. Velkou výhodou malých a středních podniků je, ţe jsou poměrně flexibilní. Tyto podniky se snáze adaptují na trţní změny, a zároveň se umí i lépe vyrovnat s nestabilními ekonomickými podmínkami. Nicméně, i přes poměrně dobrou flexibilní schopnost těchto podniků, jsou pro malé a střední podniky neustále procesy internacionalizace spojeny nejen s novými šancemi, ale zároveň i riziky.13 V rámci internacionalizace podniky vstupují na zahraniční trh a s tímto procesem se pojí rizika plynoucí z přenesení obchodní činnosti na další trhy.
Podniky předem nemusí odhadnout uplatnění na novém trhu či nemusí ustát tíhu konkurenčních podniků.14 Pro podnik vzniká mnoho nových situací, kterým musí uzpůsobit svou činnost a budoucí vývoj. Jako příleţitost plynoucí z internacionalizace lze jmenovat jiţ zmíněný vstup na nový trh, kooperaci se zahraniční společností či moţnost exportu.
Vzhledem k jednotnému trhu v rámci Evropské unie mnoho MSP uvaţuje o internacionalizaci. Zřejmě jako hlavní motivaci a podnět pro internacionalizaci těchto podniků lze uvést zlepšení své pozice na trhu či zvětšení obratu a objemu trţeb. Jako další motivaci lze jistě jmenovat i přístup k novým, větším trhům. Dále můţe být majitel společnosti orientován na růst podniku, tím pádem se internacionalizace jeví jako vhodná moţnost pro rozšíření podniku a s tím spojené budování jména a posílení pozice na trhu.15 Pro podniky existuje celá řada podnětů a motivací ke vstupu na zahraniční trh, ale vţdy záleţí na strategii jednotlivého podniku, zda chce moţnost internacionalizace vyuţít či nikoliv.
Jednotný trh na území Evropské unie nabízí široké spektrum trţních výhod pro členské státy. Mezi ty nejvýznamnější patří úleva od celního či kvantitativního omezení. Vyuţívání
13 DASZKIEWICZ, Nelly a Kryzysztof WACH. Internationalization of SMEs: Context, Models and Implementation. Gdansk: Gdańsk University of Technology Publishers, 2012. ISBN 978-83-7348-411-5.
14 DASZKIEWICZ, Nelly a Kryzysztof WACH. Internationalization of SMEs: Context, Models and Implementation. Gdansk: Gdańsk University of Technology Publishers, 2012. ISBN 978-83-7348-411-5.
15 DASZKIEWICZ, Nelly a Kryzysztof WACH. Internationalization of SMEs: Context, Models and Implementation. Gdansk: Gdańsk University of Technology Publishers, 2012. ISBN 978-83-7348-411-5.
20
těchto výhod pro MSP na tuzemském trhu je moţné, především díky vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004.16 Pro českou hospodářskou situaci to byl velmi významný krok, jelikoţ vnitřní tuzemský trh je malý a je nedostatečně zásoben, co se kapitálových i přírodních zdrojů týče. Z toho důvodu je příliv komodit a surovin od zahraničních podniků příznivě vítán.
Malé a střední podniky zapojené do internacionalizace mají pro tuzemské hospodářství tedy velmi významnou roli, a z toho důvodu se je vláda snaţí v jejich aktivitě podporovat.17 Proto byl také vytvořen za pomoci ministerstva průmyslu takzvaný „Akční plán podpory malých a středních podnikatelů“. Vládní podpora tohoto plánu probíhá v období mezi roky 2014 – 2020. Jejím hlavním cílem je zefektivnění a rozvoj MSP v ČR.
Například jedním z bodů podpory MSP je snadnější přístup k financím, podniky by tak měly snáze získat úvěry na rozvoj své činnosti.18 V současné době malé a střední podniky zaměstnávají kolem 1,8 milionu zaměstnanců v rámci tuzemského trhu. Všeobecně jsou, jiţ tuzemské podniky, poměrně dost zapojeny do mezinárodního obchodu, jelikoţ se jich aktivně podílí na vývozu kolem 51 % a na dovozu dokonce 56 %.19
V tabulce číslo 2 jsou uvedeni sestupně největší obchodní partneři českých MSP v rámci EU, co se do velikosti objemu týče. Jedná se o procentuální shrnutí vývozu MSP do jednotlivých zemí k červnu 2018. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o největší obchodní partnery z pohledu objemu, tak není nijak překvapujícím faktem, ţe se jedná o sousední státy, kde se eliminuje psychologická distance trhu a geografická vzdálenost není tak velká.
16 MACHKOVÁ, Hana, Eva ČERNOHLÁVKOVÁ, Alexej SATO a et al. Mezinárodní obchodní operace.
4.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1590-2.
17 Podnikatelské prostředí: Koncepce podpory MSP 2014-2020. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. Praha: CzechTrade, 2013 [cit. 2017-11-14]. Dostupné z:
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/koncepce-politiky-msp-2014-2020-27913.html
18 Podnikání: Akční plán malých a středních podniků na rok 2018. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online].
Praha: MPO, 2018 [cit. 2018-10-23]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/male-a-stredni-
podnikani/studie-a-strategicke-dokumenty/akcni-plan-podpory-malych-a-strednich-podnikatelu-na-rok-2018- -236034/
19 Podnikatelské prostředí: Koncepce podpory MSP 2014-2020. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. Praha: CzechTrade, 2013 [cit. 2017-11-14]. Dostupné z:
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/koncepce-politiky-msp-2014-2020-27913.html
21
Tabulka 2 - Největší exportní partneři pro ČR z pohledu MSP Obchodní partner Procentuální vývoz MSP
Německo 45 %
Slovensko 33 %
Polsko 15 %
Rakousko 13 %
Rusko 9 %
Zdroj: Vlastní zpracování podle závěrečné zprávy AMSP (2018)
Podle nedávného průzkumu Asociace malých a středních podniků České republiky společně s Czech Trade mají MSP velký zájem o rozšiřování zahraničních teritorií v rámci exportu. Podle průzkumu téměř 59 % podniků, které se jiţ aktivně podílí na vývozu, vyváţí do více neţ 6 zahraničních zemí. Kolem 28 % MSP podílejících se jiţ na exportu vyváţí dokonce do více neţ 11 zahraničních zemí.20 V poslední době se MSP začínají pouštět i do exportů mimo EU. Tento fakt přináší podnikům velkou přidanou hodnotu, a tak se jim vyplatí i menší objemy exportů. Dalším přínosem pro ně je, ţe se zmenšuje jejich závislost na trzích, které jsou geograficky blízké jejich tuzemskému. Pro praktickou část práce však bude stěţejní export pouze v rámci EU, jelikoţ vybraný podnik se pokusí o první vstup na zahraniční trh, a to slovenský. Tento trh byl vybrán z důvodu, jelikoţ zde nehrozí psychologická distance vzhledem k jeho geografické vzdálenosti.
Oblíbenost malých a středních podniků a jejich zapojení se do mezinárodního obchodu potvrzuje i fakt, ţe v loňském roce, exportní banka překonala historický rekord. Tento rekord byl překonán v oblasti financování a podpoře vývozu MSP v ČR. Bylo uzavřeno zhruba 100 smluv, které odpovídaly objemu více neţ 552 milionů českých korun.21 V roce 2017 nebyl překonán rekord pouze ve financování vývozu, ale i v objemu exportu v oblasti komodit. Jednalo se o nejvyšší objem exportu v historii České republiky, a to s částkou 4,2 bilionu korun. Výrazně tomuto číslu jistě pomohl i vstup České republiky do EU, jelikoţ
20 Analýzy: Nová mapa malých exportérů: Po 5 letech je všechno jinak. Asociace malých a středních podniků [online]. Praha: AMSP ČR, 2017, 7.3. 2018 [cit. 2018-10-22]. Dostupné z: http://amsp.cz/nova-mapa- malych-exporteru-po-5-letech-je-vsechno-jinak/
21 Analýzy: Nová mapa malých exportérů: Po 5 letech je všechno jinak. Asociace malých a středních podniků [online]. Praha: AMSP ČR, 2017, 7.3. 2018 [cit. 2018-10-22]. Dostupné z: http://amsp.cz/nova-mapa- malych-exporteru-po-5-letech-je-vsechno-jinak/
22
v roce 2003 před vstupem, se objem pohyboval kolem 1,3 bilionu korun.22 V tabulce číslo 3 je uveden export dle druhu odvětví k srpnu 2018.
Tabulka 3 - Objem exportu MSP dle odvětví
Druh odvětví Objem exportu v mil. Kč
Stroje a přepravní zařízení 1 639 733
Výrobky tříděné dle materiálu 439 171
Průmyslové výrobky 342 607
Chemikálie 178 227
Potraviny a ţivá zvířata 87 598
Minerální paliva 55 220
Zdroj: Vlastní zpracování podle statistického zpracování MPO (2017)
Z tabulky číslo 3 vyplývá, ţe nejdominantnější pozici u exportu naší země zabírají stroje a přepravní zařízení, které se na první pozici v objemu exportu drţí jiţ dlouhodobě. U výrobků dle materiálu se nejčastěji vyváţí dřevo, kůţe, pryţ, papír, sklo, porcelán či cement. V závěsu se drţí průmyslové výrobky a následují chemikálie.23
Na druhou stranu je však stále velké mnoţství malých a středních podniků, které svou činnost vyvíjejí pouze na tuzemském trhu a k internacionalizaci se ani v blízké budoucnosti nechystají.24 Podniky nemusí mít dostatečné finanční zdroje, neumějí v zahraničí nalézt potenciální klienty, dále pro ně můţe být obtíţné najít si vhodného obchodního partnera. V neposlední řadě nemusí najít vhodnou trţní mezeru pro svůj záměr či účel podnikání.
Z důvodu analýzy reálných hrozeb a obav podniků ze vstupu na další trh byl vytvořen průzkum za pomoci Czech Trade, Ministerstva průmyslu a obchodu, dále jen MPO, a
22 Zahraniční obchod: Statistiky zahraničního obchodu. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. Praha:
MPO, 2018 [cit. 2018-10-24]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/statistiky- zahranicniho-obchodu/statisticky-prehled-zahranicniho-obchodu-cr-za-1-12-2017---definitivni-udaje-- 239960/
23 Zahraniční obchod: Statistiky zahraničního obchodu. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. Praha:
MPO, 2018 [cit. 2018-10-24]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/statistiky- zahranicniho-obchodu/statisticky-prehled-zahranicniho-obchodu-cr-za-1-12-2017---definitivni-udaje-- 239960/
24 Evropská komise. Podnik a průmysl: Podpora internacionalizace malých a středních podniků Výběr osvědčených postupů. Italy: Evropská společenství, 2008. ISBN 92-79-03077-9.
23
Asociace MSP. V tabulce číslo 4 jsou procentuálně shrnuty největší hrozby a obavy podniků vyplývající ze vstupu na zahraniční trh. Průzkumu se účastnily pouze malé a střední podniky na území České republiky, celkem jich bylo 398.25 Uvedené shrnutí v tabulce číslo 4 vychází ze závěrečné zprávy o trendech v exportu MSP z letošního června.
Tabulka 4 - Problematika vstupu na zahraniční trh z pohledu MSP
Problémy/hrozby z exportu Procenta
1) Kurzy, kurzová rizika 20 %
2) Právní regulace 19 %
3) Konkurenční podniky 9 %
4) Celní bariéry 8 %
5) Platební morálka 7 %
6) Náklady na dopravu 7 %
7) Nedostatek kvalifikovaných pracovníků 6 %
8) Vysoké náklady 5 %
9) Jazykové bariéry 5 %
10) Vhodný obchodní partner 5 %
Zdroj: Vlastní zpracování podle závěrečné zprávy AMSP (2018)
Z tabulky číslo 4 je zřejmé, ţe největší obavu podnikům působí kurzové rozdíly. Dále se mnoho podniků obává právní regulace a byrokracie zvolené země. Kaţdá země má svou specifickou právní formu, její normy a poţadavky. Pro mnoho podniků představuje další hrozbu i neznámé konkurenční podniky či celní bariéry. Země s celními bariéry a tarify představují další zatíţení například v podobě finančních nákladů. V tabulce jsou dále uvedeny důvody jako vysoké náklady na dopravu, jazyková bariéra či nalezení dobrého obchodního partnera.
1.2 Internacionalizační modely
Je moţné si všimnout, ţe některé společnosti se vrhnou do mezinárodního obchodu téměř po hlavě a další vstupují pozvolna po určitých fázích. Za účelem analyzování vstupu
25 Trendy v exportu malých a středních firem: Závěrečná zpráva 2018. Asociace malých a středních podniků:
Průzkumy [online]. Praha: AMSP ČR, 2017 [cit. 2018-10-23]. Dostupné z: http://amsp.cz/wp- content/uploads/2018/06/Ipsos-pro-AMSP_Export-Vysledky-kom.-AMSPCT-opr.AMSP2_.pdf
24
jednotlivých subjektů na další trh byly vytvořeny internacionalizační modely. Jedná se o modely, které se zaměřují na specifické podněty ke vstupu na zahraniční trh. Tyto modely se dají z hlediska historie rozdělit na fázové modely a dále modely, kdy se podniky vrhají do internacionalizace ihned od svého vzniku. Fázové modely vnímají internacionalizaci jako postupný a pozvolný proces mezinárodní činnosti.26 Pro podniky můţe být poměrně klíčovým rozhodnutím, jakou strategii si zvolí pro působení na zahraničním trhu podle fáze internacionalizace, ve které se právě pohybují. Kromě fázových modelů existuje například i model Born Globals, kde se podniky vrhají okamţitě do zahraničního působení.27 Forma modelu Born Globals a formy jí obdobné však z důvodu praktického zaměření práce nebudou více charakterizovány. Tato podkapitola bude zaměřena právě na fázové, postupné modely, jelikoţ vybraná společnost se k internacionalizaci bude stavět pozvolna vzhledem k tomu, ţe se bude jednat o její první pokus vstupu na zahraniční trh.
Rozhodne-li se podnik pro internacionalizaci za pomoci fázových modelů, tak svou činnost vyvíjí prvotně na tuzemském trhu. V rámci tuzemského trhu podnik realizuje své obchodní vztahy, vyuţívá přístroje a zdroje z domácího trhu. Zároveň svou činnost financuje zdroji z domácího trhu a i veškeré příjmy podniku pochází pouze z tohoto trhu.
Internacionalizační model podniku, který vykonává výše uvedené aktivity nejprve na domácím trhu, a aţ poté se rozhodne vstoupit na zahraniční trh lze označit za fázový.28
Jako typ fázových modelů lze jmenovat Stopfordův model, Uppsala model, model Danielse a Radebaugha a I-model. Uvedené modely se zaměřují na zmíněný postupný přístup k internacionalizaci. Tento postupný přístup si zakládá na tom, ţe podnik nejprve realizuje svou činnost na domácím trhu a teprve poté, kdy si vybuduje určité jméno a postavení na tuzemském trhu se rozhodne pro vstup na ten zahraniční.29 Modely vychází z behavioristických teorií, z toho důvodu jsou také někdy přezdívány jako behaviorální
26 KUBÍČKOVÁ, Lea. Teoretické aspekty řízení rizika internacionalizačního procesu malých a středních podniků. Trendy ekonomiky a managementu. Brno, 2013, 7.(14.), 11.
27 What is the definition of a “Born Global” firm?. AMD Law Group [online]. U.S.: AMD Law Group, 2018 [cit. 2018-11-28]. Dostupné z: https://www.amdlawgroup.com/what-is-the-definition-of-a-born-global-firm- international-business-law-case-study-2/
28 ŠTRACH, Pavel. Mezinárodní management. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247- 2987-9.
29 ZAPLETALOVÁ, Šárka. Přístupy k internacionalizaci podnikatelských aktivit českých podniků. E + M.
Ekonomie a Management = Economics and Management. 2012, 15(4), 84-96. ISSN 1212-3609
25
modely internacionalizace.30 Základem behaviorálních modelů bývá analyzování chování podniků, které se snaţí vstoupit na zahraniční trh. Bývá zkoumána především motivace a podnět jejich vstupu či typ strategie, jakou si pro zvolený trh vybraly.
Jako prvopočátek fázových modelů lze uvést model ţivotního cyklu výrobku. S tímto modelem poprvé přišel americký ekonom Raymond Vernon jiţ v roce 1966. Ve své teorii se zabýval jednotlivými fázemi, kterými produkt prochází po vstupu na trh. Vernon při své práci navazoval na Davida Ricarda a jeho teorii komparativních výhod. Vernon svůj model popsal na základě zkoumání amerických firem, kde se domníval, ţe produkt má tři fáze procesu během internacionalizace. Mezi tyto fáze patří: 1) Nový produkt, 2) Zrající produkt a 3) Standardizovaný produkt. 31
Na obrázku číslo 1 níţe je znázorněna vývojová křivka ţivotní cyklu výrobku. Během první fáze je uveden nový, většinou inovativní produkt na trh, avšak pouze na trh tuzemský, kde působí výrobce. Navíc tento druh produktu bývá nabízen zákazníkům, kteří patří do ekonomicky zdatnější vrstvy z důvodu jeho vylepšení o inovaci, proto je křivka v počátku. U zrajícího produktu dochází k exportům, a zde je moţné si na obrázku všimnout nárůstu zájmu o zboţí. Během této fáze bývá přesunuta i výroba samotného produktu na zahraniční trh. V poslední fázi dochází jiţ k zautomatizované výrobě na zahraničním trhu a podniky se jiţ dále nesnaţí výrobku dávat přidanou hodnotu, ale naopak ušetřit na výrobních nákladech a dokázat za pomoci ceny lépe konkurovat ostatním podnikům na daném trhu.32 V poslední části obrázku si lze všimnout mírného poklesu křivky, jelikoţ produkt je brán jako zavedený a ztrácí tím mírnou část kupní síly.
30 ZAPLETALOVÁ, Šárka. Přístupy k internacionalizaci podnikatelských aktivit českých podniků. E + M.
Ekonomie a Management = Economics and Management. 2012, 15(4), 84-96. ISSN 1212-3609
31 ZAPLETALOVÁ, Šárka. Přístupy k internacionalizaci podnikatelských aktivit českých podniků. E + M.
Ekonomie a Management = Economics and Management. 2012, 15(4), 84-96. ISSN 1212-3609
32 ZAPLETALOVÁ, Šárka. Přístupy k internacionalizaci podnikatelských aktivit českých podniků. E + M.
Ekonomie a Management = Economics and Management. 2012, 15(4), 84-96. ISSN 1212-3609
26 Obrázek 1 - Ţivotní cyklus výrobku
Zdroj: Business2community.com (2013)
V 70. letech byl vytvořen Stopfordův model, který je zaloţen na postupné formě vstupu na zahraniční trh. V rámci tohoto modelu bylo zkoumáno 187 amerických společností. U tohoto modelu je nejprve analyzována otevřenost zahraničního trhu za pomoci exportních činností. Podstatné je, ţe u Stopfordova modelu je brána v potaz spolupráce 2 společností z rozdílných zemí. Exportní činnost tedy zahájí jedna společnost a druhá zahraniční společnost exportovaný sortiment odebírá. Po kladném uvedení zboţí na zahraničním trhu uvaţuje zahraniční společnost o zavedení místní výroby a zaţádaní licence pro tuto výrobu. V případě prodeje licence postupem času původní podnik zahajující export projeví snahu o joint venture, tedy přeměnu ve společný podnik se zahraničním subjektem. Díky tomu by vstupující podnik eliminoval rizika a zároveň byl měl přehled o trhu. Poslední fází bývá zřízení vlastní dceřiné společnosti na novém trhu.33 Vzhledem k praktické části práce však tento model neodpovídá potřebám vybranému podniku, jelikoţ se sám nesoustředí na výrobu, ale pouze distribuci zboţí. Na obrázku číslo 2 je znázorněn Stopfordův model se svými postupnými fázemi.
33 ŠTRACH, Pavel. Mezinárodní management. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247- 2987-9.
27 Obrázek 2 - Stopfordův model
Zdroj: Štrach (2009)
Dalším zmíněným modelem byl Uppsala model, který se řadí mezi nejznámější. Model byl prvně zmíněn autory Johansonem a Vahlnem, jiţ koncem 80. let 20. století. Uppsal model nahlíţí na internacionalizaci dvěma způsoby. Tím prvním způsobem se rozumí, ţe dochází k postupnému vstupu na zahraniční trh. Podnik se stává tedy mezinárodně činným pozvolna, ve 4 etapách. Tyto etapy byly popsány autory Johanssonem a Wiedersheim- Paulem a kaţdá z etap znamená větší míru zapojení do mezinárodního obchodu. Do těchto etap patří:34
1) Nepravidelná exportní činnost podniku,
2) Export za pomoci nezávislých subjektů (pravidelnost ve vývozu), 3) Zřízení dceřiné společnosti s důrazem na prodej/ obchodní zastoupení, 4) Přesun výroby na zahraniční trh35
Druhý způsob, kterým nahlíţí Uppsal model na internacionalizaci, se zabývá spíše
„psychologickou vzdáleností“, která vyplývá z nových, neznámých, ale především
34 KUBÍČKOVÁ, Lea. Teoretické aspekty řízení rizika internacionalizačního procesu malých a středních podniků. Trendy ekonomiky a managementu. Brno, 2013, 7.(14.), 11.
35 KUBÍČKOVÁ, Lea. Teoretické aspekty řízení rizika internacionalizačního procesu malých a středních podniků. Trendy ekonomiky a managementu. Brno, 2013, 7.(14.), 11.
28
vzdálených trhů. Tento druh modelu se zabývá teorií, proč podniky vstupují velmi pozvolna a v niţším počtu na vzdálené trhy, na rozdíl od těch bliţších. Mezi hlavní důvody pozvolného vstupu patří například nedostatek informací o novém trhu, neznalost kultury a ekonomické či politické situaci v zemi.36 Právě Uppsala model je svou charakteristikou nejvíce přiblíţen vybranému podniku v praktické části, který zvaţuje internacionalizaci na slovenský trh. Tento trh není náročný z pohledu geografické distance ani psychologické vzdálenosti trhu.
Pojem psychologická vzdálenost je moţné definovat jako seznam faktorů, které omezují přesun informací z jednoho trhu na druhý. Z tohoto důvodu podniky dávají přednost vstupu na známější a vzhledem k informacím dostupnějším trhům. Naopak v těch vzdálených vidí potenciální rizika a hrozby z neznalosti a nedostatečného průzkumu trhu před vstupem.
Vzhledem k tomu, ţe se podniky snaţí tato rizika eliminovat je logické, ţe pro internacionalizační procesy volí země s dobrým přístupem informací a geograficky bliţší vzdáleností.37
Problematikou psychické vzdálenosti se ve své knize zabývá i autorka Hodicová. Na psychologickou distanci lze nahlíţet jak staticky, tak i dynamicky. U statického druhu se jedná o to, ţe si podnik volí jeden cílový trh pro vstup. Z toho důvodu je logicky vybírán trh, který je velmi dobře zanalyzován a je brán jako důvěrný. U dynamické formy se jedná o pořadí více trhů, které si podnik volí a postupně by na ně chtěl vstoupit.38 U této formy podnik vstupuje prvotně na ty prověřenější a dalo by se říci i geograficky bliţší trhy. Poté, co úspěšně pronikne na tyto trhy, tak zkouší proniknout i na ty vzdálenější.
Obecně lze o psychické vzdálenosti hovořit jako o bariéře v oblasti komunikace mezi podnikem a jejím zvoleným trhem v zahraničí. Podle jisté studie s psychickou distancí velmi úzce souvisí geografická distance. Studie vychází z názoru, ţe kultury trhů jsou si
36 KUBÍČKOVÁ, Lea. Teoretické aspekty řízení rizika internacionalizačního procesu malých a středních podniků. Trendy ekonomiky a managementu. Brno, 2013, 7.(14.), 11.
37 KUBÍČKOVÁ, Lea. Teoretické aspekty řízení rizika internacionalizačního procesu malých a středních podniků. Trendy ekonomiky a managementu. Brno, 2013, 7.(14.), 11.
38 HODICOVÁ, Radka. Psychická distance a internacionalizace malých a středních podniků: Empirické šetření na příkladu sasko-českého pohraničí. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3939-7.
29
více podobné, čím je geografická vzdálenost kratší. Kromě geografické distance lze jmenovat dále například ekonomickou, sociální, marketingovou, kulturní či business distanci. Všechny zmíněné distance souvisí s obecnou charakteristikou, tedy nedostatkem informací o dané oblasti zájmu.39 Vzhledem k těmto zmíněným opodstatněním si vybraný podnik v rámci praktické části vybral slovenský trh, jelikoţ jsou si kultury i zvyklosti trhu podobné.
Výše charakterizován Uppsala model je však ekonomy kritizován za to, ţe neplatí pro velké nadnárodní podniky či podniky, které disponují špičkovými technologiemi. Dále je modelu vytýkáno, ţe není aktuální, jelikoţ mnoho firem v dnešní době bere mezinárodní trh jako jednotný a podniká na něm automaticky globálně. Dalším faktem je, ţe v současné době mají podniky mnohem jednodušší přístup k informacím o zahraničních trzích díky vyspělé komunikaci.40 Z tohoto důvodu je na model nutné zřejmě nahlíţet pouze v teoretické rovině.
Mezi další uvedené fázové modely patří i model Danielse a Radebaugha. Tito autoři popisují model a jeho přístup k internacionalizaci podle 5 kritérií: 1) Aktivní vs. Pasivní vyuţívání příleţitostí, 2) Interní vs. Externí řízení zahraničních operací, 3) Stupeň podobnosti zahraničního a domácího trhu, 4) Počet zemí, v nichţ firma působí, 5) Způsob pronikání na zahraniční trhy. První kritérium uvádí, ţe zpočátku podniky reagují spíše pasivně při moţnosti vstupu na nový trh a aţ později mění přístup. Další kritérium znamená, ţe v počátku společnosti z důvodu neznalosti trhu přenechávají nový trh externím partnerům a aţ později jsou schopny si ho řídit samy. Třetí kritérium uvádí, ţe podniky si pro první vstupy na zahraniční trh volí většinou blízké trhy, jak kulturně, tak vzdálenostně a aţ později se odváţí vstupovat na vzdálené trhy. Předposlední bod udává, ţe podnik obvykle zpočátku vstoupí pouze na jedno místo a aţ poté svou působnost
39 HODICOVÁ, Radka. Psychická distance a internacionalizace malých a středních podniků: Empirické šetření na příkladu sasko-českého pohraničí. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3939-7.
40 KUBÍČKOVÁ, Lea a Šárka MARKOVÁ. Identifikace klíčových faktorů úspěchu internacionalizace malých a středních firem podnikajících v oboru strojírenství. Trendy Ekonomiky a Managementu. Brno:
Mendelova univerzita, 2011, 5(9), 9.
30
rozšiřuje. Poslední kritérium vyjadřuje, ţe podniky vstupují na zahraniční trh nejjednodušeji, jak to lze, tedy většinou exportem.41
Vedle zmíněných fázových modelů existuje i fázový model s názvem I-model. Tento model zahrnuje podnikatelské činnosti, které se týkají především inovací. I-model má mnohé charakteristické rysy stejné jako tzv. U-model, avšak je hodnocen na základě stupně internacionalizace, čím vyšší stupeň, tím vyšší zapojení. Hlavní oblastí tohoto modelu jsou tedy inovace a zapojení je do mezinárodní činnosti.42 Vzhledem k praktické části práce však nejvíce odpovídá ze všech modelů Uppsala model, jelikoţ se vybraná společnost pokusí vstoupit nejdříve nepravidelným exportem, tedy v rámci 4 popsaných etap modelu.
Zároveň si vybraný podnik zvolil slovenský trh z důvodů blízké geografické vzdálenosti a nehrozí zde tedy psychologická distance trhu.
1.3 Podněty podniku k internacionalizaci
V dnešní době je stále větším trendem, ţe se většina zemí zapojuje do mezinárodního obchodu. To má za následek nárůst konkurence, nutnost rychlé reakce na trţní změny a přizpůsobení se jim. Například v oblasti komodit by podniky měly být schopné rychle a pruţně reagovat na změnu výrobku, aby byl na trhu schopný konkurovat ostatním subjektům. Z globální propojenosti trhů dále plyne umět odhalit potenciální rizika, a pokud je to moţné, tak jim včas předejít.43 S přílivem nové konkurence na tuzemský trh se kaţdý podnik nemusí vyrovnat, a z toho důvodu je pro něj moţným řešením vstup na zahraniční trh. Podnik tím můţe předejít riziku, ţe pro jeho činnost na tuzemském trhu jiţ nebude prostor, a proto raději volí vstup na zahraniční trh.
Jako první podnět vstupu lze tedy uvést hledání nových potenciálních zákazníků či rozšíření obchodních vazeb. Jako další podnět lze jmenovat kompenzaci niţšího odbytu
41 ŠTRACH, Pavel. Mezinárodní management. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247- 2987-9.
42 KUBÍČKOVÁ, Lea. Limits of I-Models principles application on Czech SMEs’ Internalization process.
Acta universitatis agriculturae et silviculturae mendelianae brunensis. 2014, 62(4.), 6.
43 KUBÍČKOVÁ, Lea. Teoretické aspekty řízení rizika internacionalizačního procesu malých a středních podniků. Trendy ekonomiky a managementu. Brno, 2013, 7.(14.), 11.
31
zboţí na tuzemském trhu a moţnosti vynahrazení na trhu zahraničním. Dalším důvodem můţe být i prodlouţení ţivotního cyklu výrobku.44 Na tuzemském trhu daný výrobek jiţ přestává být atraktivní, avšak na jiném trhu po něm můţe být stále vysoká poptávka. Proto je pro podniky přínosné zahájit s daným výrobkem export na další trh a navýšit tak jeho ziskovost, vzhledem k stále vysoké poptávce na jiných trzích.
Důleţitou roli pro zahájení vstupu můţe hrát i výše nákladů vynaloţená na výrobek.
Přesunem na jiný trh, který disponuje levnější pracovní silou či materiálem, můţe dojít ke sníţení výrobních nákladů pro podnik. Jako další podnět pro subjekt můţe být vidina budování si jména podniku či značky, tedy zvýšení prestiţe podniku za pomoci mezinárodního obchodu. Další motivací můţe být jednoduše vidina vyššího zisku a příjmu firmy. Obecně a souhrnně lze však říci, ţe existují tři hlavní podněty pro podniky k internacionalizaci. Tím prvním je maximalizace zisku, dále minimalizace nákladů a v neposlední řadě diverzifikace rizika.45
1.3.1 Faktory vedoucí k internacionalizaci
Rozhodnutí o vstupu podniku na nový trh není nikdy jednoduché a předchází mu zdlouhavé procesy. V rámci těchto procesů jsou zkoumány mimo jiné i faktory, které jednak ovlivňují, zda na daný trh podnik vůbec vstoupí a dále zkoumají prostředí, tedy trh, pro internacionalizaci. Existuje velmi rozmanitá klasifikace faktorů podle jednotlivých autorů, kteří je rozdělují do různých skupin. Faktory lze obecně shrnout do dvou základních skupin, a to na interní a externí faktory.46
K externím faktorům lze řadit ty, které patří k okolním podmínkám podniku. Většina autorů externí faktory dále dělí na makro (globální) a mikro (týkající se odvětví) faktory.
Makro faktory jsou podnikem a jeho činností téměř neovlivnitelné. Jedná se o faktory či podmínky, kterým se podnik musí většinou přizpůsobit. Mezi externí faktory patří ekonomické, politicko-právní, demografické, geografické či sociální vlivy. Jedná se tedy
44 KUBÍČKOVÁ, Lea. Teoretické aspekty řízení rizika internacionalizačního procesu malých a středních podniků. Trendy ekonomiky a managementu. Brno, 2013, 7.(14.), 11.
45 KUBÍČKOVÁ, Lea. Teoretické aspekty řízení rizika internacionalizačního procesu malých a středních podniků. Trendy ekonomiky a managementu. Brno, 2013, 7.(14.), 11.
46 HODICOVÁ, Radka. Psychická distance a internacionalizace malých a středních podniků: Empirické šetření na příkladu sasko-českého pohraničí. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3939-7.
