Komparace volnočasových aktivit ve městě a na venkově
Bakalářská práce
Studijní program: B7505 Vychovatelství
Studijní obor: Pedagogika volného času
Autor práce: Barbora Matějková
Vedoucí práce: PhDr. Radka Harazinová, Ph.D.
Katedra pedagogiky a psychologie
Liberec 2020
Zadání bakalářské práce
Komparace volnočasových aktivit ve městě a na venkově
Jméno a příjmení: Barbora Matějková Osobní číslo: P15000147
Studijní program: B7505 Vychovatelství Studijní obor: Pedagogika volného času
Zadávající katedra: Katedra pedagogiky a psychologie Akademický rok: 2016/2017
Zásady pro vypracování:
Cíl práce:
Cílem práce bude porovnat možnosti a meze volnočasových aktivit dětí na základních školách. Na základě vlastního šetření bude provedena analýza získaných dat a vyvozeny případné možnosti a rozdíly s ohledem na kapacitu a zájmy dětí.
Použité metody:
rozhovor, dotazník, analýza pedagogické dokumentace, analýza ŠVP příslušné školy.
Výzkumné otázky:
Navštěvuje více dětí volnočasové aktivity ve městě nebo na venkově? Převládá zájem chlapců i dívek o sportovní aktivity?
Rozsah grafických prací:
Rozsah pracovní zprávy:
Forma zpracování práce: tištěná
Jazyk práce: Čeština
Seznam odborné literatury:
HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času. 1. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-473-1.
HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-927-5.
CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Praha:
Grada, 2007. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-1369-4.
SLEPIČKOVÁ, Irena. Sport a volný čas: vybrané kapitoly. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 9788024610399.
VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I.: dětství a dospívání. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0596-8.
VÁŽANSKÝ, Mojmír a Vladimír SMÉKAL. Základy pedagogiky volného času. Brno: Paido, 1995. Edice pedagogické literatury. ISBN 80-901737-9-9.
Vedoucí práce: PhDr. Radka Harazinová, Ph.D.
Katedra pedagogiky a psychologie
Datum zadání práce: 1. května 2017 Předpokládaný termín odevzdání: 25. května 2018
prof. RNDr. Jan Picek, CSc.
děkan
L.S.
doc. PhDr. Tomáš Kasper, Ph.D.
vedoucí katedry
V Liberci dne 20. června 2017
Prohlášení
Prohlašuji, že svou bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně jako původní dílo s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s ve- doucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Jsem si vědoma toho, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci nezasahuje do mých au- torských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu Technické univerzity v Liberci.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti Technickou univerzi- tu v Liberci; v tomto případě má Technická univerzita v Liberci právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Současně čestně prohlašuji, že text elektronické podoby práce vložený do IS/STAG se shoduje s textem tištěné podoby práce.
Beru na vědomí, že má bakalářská práce bude zveřejněna Technickou uni- verzitou v Liberci v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
Jsem si vědoma následků, které podle zákona o vysokých školách mohou vyplývat z porušení tohoto prohlášení.
29. června 2020 Barbora Matějková
Poděkování:
Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí práce PhDr. Radce Harazinové, Ph.D. za její cenné rady a ochotu při psaní mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem základním školám, které mi u nich umožnily provádět výzkum. Nakonec chci poděkovat své rodině, která byla mou oporou při celém mém studiu.
Anotace
Tématem mé bakalářské práce je porovnání volnočasových aktivit ve městě a na ven- kově. První část práce je tvořena z literárních rešerší na téma volný čas. Druhá část práce se za- měřuje na charakteristiku dětí mladšího školního věku a zároveň se zaměřuje na jejich vývojová specifika a mezilidské vztahy. Ve třetím celku práce jsem se věnovala výčtu, rozřazení a členění volnočasových aktivit. Po teoretické části navazuje část praktická, kterou jsem praktikovala na libereckých základních školách formou analýzy výpovědi žáků 1.-5. třídy.
Klíčová slova:
Volnočasová aktivita, volný čas, žáci, základní škola, školní družina
Annotation:
The topic of this thesis is a comparison of leisure activities in the city and the country- side. The first part of the thesis consists of literature searches and deals with leisure time, its classification and utilization. The second part of the thesis focuses on the characteristics of younger school age children, focuses on their developmental specifics and interpersonal relati- onships. The third part was devoted to the list of leisure activities and their division. The theo- retical part was followed by the practical part, which I practiced at the Liberec schools in the form of analysis of the testimonies of pupils 1.-5. classes of elementary schools.
Keywords:
Leisure activity, leisure time, pupils, elementary school, school club
Tabulka zkratek:
ZŠ – Základní škola MŠ – Mateřská škola ŠD – školní družina ŠK – školní klub ČR – Česká republika
NNO – Nestátní nezisková organizace SNO – Státní nezisková organizace
Seznam grafů:
Graf č.1: Množství zájmových kroužků na oslovených školách Graf č.2: Pohlaví žáků
Graf č.3: Zastoupení tříd
Graf č.4: Školní kroužky – město Graf č.5: Školní kroužky – venkov
Graf č.6: Návštěvnost městských kroužků Graf č.7: Návštěvnost venkovských kroužků
Graf č.8: Návštěvnost mimoškolních kroužků – město Graf č.9: Návštěvnost mimoškolních kroužků – venkov Graf č.10: Týdenní návštěvnost
Graf č.11: Dojíždění za kroužky – město Graf č.12: Dojíždění za kroužky – venkov Graf č.13: Spokojenost nabídky – město Graf č.14: Spokojenost nabídky – venkov Graf č.15: Počet Navštěvovaných kroužků Graf č.16: Nejoblíbenější kroužek
Seznam tabulek:
Tabulka 1: Pohlaví chlapců a dívek Tabulka 2: Poměr chlapců a dívek Tabulka 3: Zájmové kroužky
Tabulka 4: Návštěvnost školních kroužků Tabulka 5: Návštěvnost mimoškolních kroužků Tabulka 6: Týdenní návštěvnost
Tabulka 7: Dojíždění do zájmového kroužku Tabulka 8: Spokojenost nabídky
Tabulka 9: Počet kroužků
10
Obsah
1 Úvod ... 12
2 Volný čas ... 13
Pojem volný čas ... 13
Definice volného času ... 13
Historie volného času... 14
3 Charakteristika dětí mladšího školního věku... 17
Obecná charakteristika ... 17
Školní zralost - připravenost ... 18
Tělesná zralost ... 20
Sociální vývoj dítěte ... 21
Pohybová aktivita u dětí mladšího školního věku ... 21
Emoční vývoj dítěte mladšího školního věku ... 23
4 Členění volnočasových aktivit ... 25
Odpočinkové činnosti ... 25
Rekreační činnosti ... 25
Zájmové činnosti ... 26
Kategorizace zájmových činností ... 26
Oblasti zájmových činností ... 27
5 Instituce pro trávení volného času ... 30
Školní družiny ... 30
Školní kluby ... 30
Nestátní neziskové organizace (NNO) ... 30
Soukromé organizace ... 30
6 Praktická část ... 31
7 Charakteristika zkoumaného prostředí a respondentů ... 33
Základní škola Broumovská ... 33
Základní škola Dobiášova ... 35
Základní a mateřská škola Višňová... 36
Základní a mateřská škola Světlá pod Ještědem ... 37
Realizace ... 39
Vyhodnocení výsledků ... 42
7.1.1 Nabízí tvoje škola nějaké zájmové kroužky? ... 42
11
7.1.2 Navštěvuješ nějaký školní kroužek, pokud ANO jaký? ... 43
7.1.3 Navštěvuješ nějaký mimoškolní kroužek, pokud ANO jaký? ... 45
7.1.4 Jak často uvedené kroužky navštěvuješ? ... 47
7.1.5 Dojíždíš za volnočasovým kroužkem do jiného města/venkova/vsi? ... 48
7.1.6 Jsi spokojený s nabídkou volnočasových aktivit ve svém městě/vesnici/vsi? . 50 7.1.7 Kolik kroužků celkově navštěvuješ? ... 51
7.1.8 Jaký kroužek máš nejraději? ... 52
Přehled nejvíce navštěvovaných mimoškolních volnočasových zařízení využívaných žáky oslovených škol ... 52
7.1.9 Takt Liberec/Jablonec ... 52
7.1.10 A-styl Liberec ... 53
7.1.11 Akademie Slovan Liberec ... 54
7.1.12 Horolezecká stěna ŠUTR ... 55
7.1.13 Hasiči Višňová: ... 55
7.1.14 SEVERÁČEK ... 55
7.1.15 FBC Liberec ... 56
7.1.16 TJ Jiskra Višňová... 56
7.1.17 Malex Ballet School Liberec ... 57
7.1.18 CO Dance Company ... 58
8 Shrnutí a diskuse ... 59
Výzkumná otázka: 1 ... 59
Výzkumná otázka: 2 ... 60
Výzkumná otázka: 3 ... 61
Diskuse. ... 62
9 Závěr ... 63
10 Seznam použitých zdrojů ... 64
Literatura ... 64
Internetové zdroje ... 66
11 Přílohy ... 67
A - Dotazník ... 67
B - Rozhovor ... 68
C- Příklad řízeného strukturovaného rozhovoru ... 69
12
1 Úvod
Tématem práce je porovnání volnočasových aktivit a trávení volného času ve městě a na venkově u dětí v mladším školním věku.
Hlavním podnětem práce, bylo zjistit, zda děti na venkově mají možnost efektivně trávit volný čas a mají ve školách a školních družinách dostatečný výběr aktivit a kroužků.
Úkolem práce je prozkoumat a porovnat současnou situaci mezi městem a venkovem, jak děti mladšího školního věku tráví volný čas a jak je pro ně sestavena nabídka volnoča- sových aktivit.
V teoretické část se na základě rešerší z literárních zdrojů zaměřím na téma volného času jeho historii a vývoj. Dále na charakteristiku vývojového období dítěte mladšího škol- ního věku a rozdělení volnočasových aktivit, které navštěvují nejvíce žáci oslovených zá- kladních škol.
V praktické části budu porovnávat nabídku a možnosti volnočasových aktivit pro děti mladšího školního věku v Liberci a okolních vesnicích. Současně proběhne vytvoření pře- hledu aktivit a možností, jak tráví žáci svůj volný čas. Dále provedu pomocí dotazníkového šetření a rozhovoru průzkum využití volného času dětí mladšího školního věku v Liberci na vybraných základních školách, který bude rovněž zachycovat charakteristiku daných škol a nabídku jejich zájmových kroužků. Vytvořením dotazníku a jeho vyhodnocením bude zjiš- těno, jak žáci z daných základních škol mají možnost trávit svůj volný čas a zda jsou vý- sledky základních škol odlišné.
13
2 Volný čas
Volný čas dětí se vyvíjí již od nepaměti, ale ne vždy byl na něj kladen takový zřetel jako je tomu dnes. Dnes má volný čas lidem přinést nové poznatky, zkušenosti a je z velké části brán jako prostředek v rámci relaxace.
Volný čas jako takový může každý chápat jinak, v odborné literatuře je hned několik různých definic na toto téma.
Pojem volný čas
Volný čas definovalo velké množství autorů, jejichž názory se určitými způsoby pro- línají, ale do jisté míry se i částečně odlišují.
Jako první vymezil volný čas filosof Aristoteles pocházející ze starověkého Řecka, ten chápal volný čas jako čas, který patří na rozumování, čtení, debatování s přáteli a poslou- chání hudby. Podle něj neměl volný čas ale nic společného s lenošením a nic neděláním.
„Ve středověku byl volný čas vnímán jako časový úsek, který je věnován rozjímání a modlitbám, ale také různým zábavám, hrám a tancům.“ (Hodaň, Dohnal, 2005).
V. Spousta (1996): Chápe volný čas jako takový, který nám zbývá po splnění všech pracovních, studijních i rodinných povinností.
Autoři Pásková a Zelenka, (2002) za volný čas považují ten, kde lidé nevykonávají činnosti pod tlakem pracovních závazků či rodinného systému.
Definovat pojem volný čas je věcí nesnadnou již samo o sobě, definicí existuje celá řada a je nutné vzít v úvahu ten fakt, že chápání pojmu volný čas, se měnilo jak v historii, tak i v ohledu na optiku. (Číhovský, 1967)
Definice volného času
Vážanský a Smékal (1995, s. 23,24) uvádějí, že s pojmem volný čas jsou spojeny nejen časové, ale také obsahové aspekty.
Volný čas je jimi charakterizován jako disponibilní časový prostor, v němž by volný čas mohl znamenat svobodu. Označují ho časem, ve kterém se může člověk nezávisle
14
povinnostech svobodně realizovat a dělat aktivitu, do které jej nikdo nenutí. Volný čas není tedy jen předmětem sociologie, ale také předmětem národního hospodářství, sociální poli- tiky., atd.
O volný čas se také zajímají průmyslová odvětví, která se snaží zaplnit možnosti aktivního využití volného času. Volný čas tak není doplňkem nebo protikladem práce, ale zastává samostatnou složku každodenního života.
Hofbauer (2004, s. 13) považuje charakteristiku volného času za činnost, do které člověk vstoupí s jistým očekáváním a účastní se jí jen na základě vlastního rozhodnutí, které by mu mělo přinášet uspokojení. Jako hlavní funkce volného času se nejčastěji uvádí: odpo- činek, zábava a rozvoj osobnosti.
Podle Průchy a Vetešky (2012, s. 263) je volný čas charakterizován tak, že jedinec si sám rozhoduje, jak stráví tento čas podle svých představ a potřeb. Také bývá volný čas de- finován jako úsek dne, který zbude po splnění pracovních povinností, péče o rodinu a do- mácnost, a o vlastní fyzické potřeby jako jsou spánek, stravování, osobní hygiena aj. Trávení volného času bývá také závislé na profesi, úrovni vzdělání a v neposlední řadě na věku je- dince a jeho typu osobnosti.
„Pedagogika volného času se zabývá pojetím a cíli, obsahem a způsoby výchovného zhodnocováni volného času, organizacemi, institucemi, které tyto aktivity uskutečňují nebo pro ně vytvářejí podmínky, a koncepcemi jeho dalšího vývoje propracovávanými na základě vývoje společnosti a oboru samého“ (Hájek et al., 2011, s. 14).
Historie volného času
Jak jsem již zmiňovala, forma trávení volného času byla v minulosti více svázána s fyzickou prací a povinnostmi, než formou odpočinku a relaxace jako je to nyní. Historie volného času prochází mnoha fázemi a neustále nabývá na významu.
15
Starověk a středověk pojem volný čas neznal
Ve starověku pojem volný čas jako takový neznali. Staří Řekové používali pro pojem odpočinek, nebo prázdnou chvíli, podstatné jméno „scholé“ (schola, scola), které přešlo i do našeho jazyka-škola. Právě čas volna byl ten, jež umožňoval lidem ve starověku pěstovat tělo i ducha a věnovat se tak i různým druhům umění. (Pávková, 2008)
18. století předurčuje ve volném čase k náboženskému rozjímaní a vzdělávání Zvláštním znakem v tomto období je chápání volného času jako doby na zotavení.
Pojem volný čas byl přenesen také do světa ekonomiky, soc. péče a politiky. Pracovní doba a volný čas se tak v této době postavily proti sobě a volný čas se dal definovat jako její opozitum. Práce ve volném čase byla proto odmítána. (Pávková, 2008)
V 19. století se rozšířila četba
Později v 19. století se v rámci volného času velmi rozšířila četba, zejména u nižších tříd. Kromě zábavy měla i funkci vzdělávací. Lidé ve volném čase často chodili do divadel, kabaretů a hospod. Vznikaly zde také první hudební spolky (Verdon, 2003).
Ve 20. století se významnou kapitolou volného času stala „Liga lesní moudrosti.“
Liga lesní moudrosti se stala nezávislou organizací sdružující jedince, zajímající se o hnutí woodcraft. Členem tohoto hnutí se mohl stát každý jedinec, bez ohledu na pohlaví nebo věk.
Toto hnutí u nás drží tradici dodnes.
Hnutí woodcraft vzniklo počátkem 20. století v Americe. Založil ho Ernest Tho- mpson Seton. Do České republiky se poté dostává toho hnutí v roce 1944, kdy se ho tu snažil organizovat Miloš Seifert. Nejprve zde založil Kroužek přátel přírody a poté začal woodcraf- tery začleňovat do Svazu skautů. Jeho snaha však byla nakonec neúspěšná.
Skauting vznikl Robertem Baden-Powellem v roce 1907 v Anglii. Na počátku 20.
století začal být Skaut velmi populární a v průběhu let jeho obliba stále rostla. Do České republiky se Skauting dostal o pár let později, kdy ho sem přivedl a začal praktikovat pan Svojsík, který ho převzal z Anglie. Svojsík vydal také první knihu na toto téma a uspořádal první tábor pro skauty. V roce 1914 založil spolek Junák – český skaut (Diva a Michajlová, 2013, s. 16-18).
16
Po 1. světové válce v Československu rostla obliba trampingu. Mladí lidé pravidelně jezdili do přírody. Kde si zpívali u táboráku za doprovodu kytary, harmoniky a dalších hu- debních nástrojů. (Diva, Michajlová, 2013, s. 19).
Další významný krok pro pojem volný čas, byl zákon o placené dovolené, který byl odhlasován v roce 1936. Od této chvíle měli lidé větší možnost a prostor k využívání svého volného času. (Verdon, 2003, s. 236-237).
Sak (2001, s. 141-143) uvádí, že z výzkumu, který probíhal v roce 1982 – 1996, vyplývá, že chlapci i dívky se ve svém volném čase věnují méně sportu než tomu bylo dříve.
17
3 Charakteristika dětí mladšího školního věku
Tuto kapitolu ve své práci uvádím z důvodu, že cíl mé práce je orientován na analýzu trávení volného času žáků 1-5. tříd základních škol.
Obecná charakteristika
Toto období je vymezeno vstupem dětí do základní školy mezi 6 – 7 rokem života, až do začátku jeho tělesného a psychického dospívání (11-12 let dítěte)
Podle Jobánkové (2002, s. 93) „Předškolní období bývá někdy po vzoru Freuda na- zýváno nepříliš výstižně obdobím latence.“
Důvodem je zdánlivé uklidnění bouřlivého procesu, protože v tomto období dítěte nedochází k výrazným výkyvům v psychickém vývoji. Ve všech ostatních oblastech ale pro- bíhá proces vývoje neustále kupředu. Jedná se především o vývoj a zdokonalování ve všech schopnostech, dovednostech, ve kterém dítě mladšího školního věku žije. Rozvíjí se rovněž charakter dítěte a získává si tak svoje postoje a hodnoty (Jobánková, 2002, s.93).
Proces myšlení v tomto období podle Kulštrunkové (1999) Kulštrunková uvádí, že:
• myšlení je vztaženo ke konkrétním jevům, logickým operacím (třídění, počítání, hledání vztahů, porovnávání kvality)
• začíná chápání pojmů času a prostoru
• hledání příčin jevů
• kratší pozornost (bezděčná, krátkodobá – max.15 minut)
• paměť mechanická
• rozšíření slovní zásoby
• zlepšuje se sebeovládání a samostatnost
18 Vývoj myšlení dítěte na 1. stupni ZŠ
Realismus dítěte školního věku je zpočátku brán, jako realismus naivní. Dítě se sou- středí na to, co se dozví doma od rodiny nebo od učitele ve škole. To, co mu poví rodič nebo učitel je pro něj stěžejní. Teprve postupem času přijímá informace, které dostává kriticky a může si je porovnávat se svými dosavadními zkušenostmi. Díky nim tak provádí první selekce. V tuto chvíli přichází první pochybnosti v příkladu autorit. Realismus naivní se tak přeměňuje na realismus kritický, a dá se chápat jako známka blížícího se dospívání (Jobán- ková et al., 2002, s. 93).
U dětí mladšího školního věku dochází k výraznému zlepšení smyslového vnímání, jeho kvalitě a přesnosti. V tomto období také roste schopnost rozlišovat odstíny barev a vý- razně se zlepšuje koordinace mezi jemnou motorikou dítěte a jeho zrakem. Vnímání již tak není jen nahodilým procesem, ale stává se cílevědomým pozorováním. (Jobánková, 2002, s. 94).
„Pozvolna se upevňuje systém hodnot, vývoj morálního vědomí a jednání.“ (Jobán- ková, 2002)
K tomuto tématu patří rovněž hra. Hra je pro školáky stále velmi důležitá, i když už není hlavní činností dítěte, protože na základní škole žák tráví většinu času sezením v lavici.
V tomto období dítě objevuje schopnost vykonávat delší dobu tu činnost, která se dělat
„musí“ na rozdíl od činnosti, kterou dítě vykonávat „chce“. Tato činnost není dítěti příjemná a nepřináší mu okamžité uspokojení potřeb. V tomto věku se ale hra úplně nevytrácí ze ži- vota dítěte, jen mění svou formu a obsah. (Jobánková, 2002, s. 96).
Školní zralost - připravenost
Školní zralost - připravenost je nejdůležitějším předpokladem pro začátek školní do- cházky. Než dítě započne svou školní docházku, musí splnit důležitá kritéria a podmínky, které se zkouší u zápisu na dané základní škole, kam se žák hlásí.
19
Školní zralost
První zmínka o této problematice pochází ze 17. století od Jana Amose Komenského (1592-1670), který zmiňuje, že nejvhodnější věk dítěte pro vstup do základní školy, je šest let. Autor upozorňuje na individuální hranice dítěte a zaobírá se předčasným zařazením a vstupem do školy. Komenský také zdůrazňuje osvojení si základních znalostí, návyků a motivace k učení. (Langmeier, Krejčířová, 2008)
Podle (J. Bednářové, 2017) se dá školní zralost vymezit jako dosažení takového stupně vývoje, aby bylo dítě schopno se bez obtíží účastnit výchovně-vzdělávacího procesu, nejlépe s radostí a dychtivostí.
„Školní zralostí rozumíme fyzickou a duševní připravenost dítěte pro vstup do školy, která je výsledkem předchozí etapy vývoje dítěte. Školní zralost dítěti umožňuje osvojovat si s úspěchem školní dovednosti a znalosti.“ (Štolfová, 1998)
Školní připravenost
Kromě pojmu školní zralost se také používá termín školní připravenost.
Podle (Golemana ,1997), který v knize Emoční inteligence uvádí, že školní připra- venost záleží na nejzákladnějších ze všech znalostí.
Vyjmenoval 7 aspektů, které podporují učení:
1. Sebevědomí 2. Zvídavost
3. Schopnost jednat s určitým cílem 4. Sebeovládání
5. Schopnost pracovat s ostatními 6. Schopnost komunikovat 7. Schopnost spolupracovat
20 Důležité oblasti pro posuzování školní zralosti:
• tělesný vývoj a zdravotní stav
• úroveň vyspělosti poznávacích (kognitivních funkcí)
• úroveň práce schopnosti
• úroveň zralosti osobnosti
Langmeier a Krejčíková, (2006): rozdělují zralost na tělesnou, kognitivní, emoční, motivační a sociální.
Moderní psychologie a pedagogika ukázala, že děti můžeme vyučovat některé před- měty zdaleka dříve, než se předpokládalo. Pokud se zvolí vhodná metoda výuky, mohou být předměty jako je např: hra na hudební nástroj, výuka cizího jazyka nebo čtení, vyučovány dříve než na základní škole. (Langmeier, Krejčíková, 2006, s. 116).
Tělesná zralost
Viditelné zlepšení pozorujeme jak v hrubé, tak i v jemné motorice. Tělesná síla na- růstá, rychlejší, přesnější i koordinovanější jsou pohyby, které dítě vykonává. Zdokonalení pohybu je díky lepší souhře jednotlivých částí těla, rukou, nohou a trupu. Další zlepšení je také díky souhře těla se smyslovými podněty. Tímto se vysvětluje, proč je zájem o pohyb v tomto věku zvýšený, dítě v tomto období samo může pozorovat stále lepší osobní vý- sledky. Dítě se ještě lépe zdokonaluje v činnostech jako jsou běhání, přeskakování, skákání, přeskakování přes švihadlo, plavání nebo lyžování. Nejvíce jsou pohyby ovlivňovány ra- menním a loketním kloubem. Později dochází ke koordinaci prstů a zápěstí, což je také dů- vodem, proč se zlepšuje jemná motorika. (Langmeier, 1983, str. 107)
Dítě je v mladším školním věku velmi pohybově aktivní. Cvičení bere jako hlavní náplň volného času a jako svou základní potřebu, samo vyhledává různé pohybové hry a čin- nosti. Je velmi důležité, abychom v tomto období zájem o pohyb podporovali a využívali ho v průběhu dne ve školních i mimoškolních aktivitách. (Klindová, Rybárová, 1974, str. 91- 93)
Pro vývoj dítěte v mladším školním věku je i typický rychlý nárůst do výšky. Za rok dítě může narůst 6 až 8 cm. Je logické, že dítě v tomto věku nabírá i na váze, tento příbytek ale nebývá markantní. Tělesný vývoj je během tohoto období plynulý. Výrazné změny
21
v růstu se vyskytují před začátkem mladšího školního věku a také na konci tohoto období.
(Klindová, Rybárová, 1974, str. 91-93)
Sociální vývoj dítěte
Morální cítění dítěte má význam i v sociálním vývoji. Mezi morální city zařazujeme i sociální vztah mezi žákem a učitelem a sociální vztahy mezi žáky navzájem. Vztah mezi učitelem a žákem je pro děti v tomto období více než důležitý, je do určité míry ovlivněný výchovou z rodiny. Nutno podotknout, že ze začátku mladšího školního věku a s tím souvi- sející školní docházky ho některé děti dokonce upřednostňují a má u nich mnohem větší váhu než vztah s ostatními spolužáky. Ale i to se samozřejmě mění, a to s nárůstem kritic- kého myšlení. Ve školním věku se vztahy ve třídě začínají diferencovat. Děvčata vyhledávají hlavně přítomnost děvčat a chlapci převážně kamarádí s chlapci. Není výjimkou, že chlapci naopak děvčaty pohrdají, velmi je podceňují a rádi se před nimi vychloubají. (Klindová, Rybárová, 1974, str. 105-110)
Jak bylo již řečeno, v sociálním vývoji dítěte přináší vstup do základní školy velkou změnu. Pravidelně se zde setkává se svými pedagogy a spolužáky, kteří mají vliv na jeho chování. Dítě, které je ve stejné skupině vrstevníků, se má možnost učit velmi důležitým sociálním reakcím jako je například spolupráce, ale také i soutěživost, důvěra, pomoc slab- ším, respektování a tolerance ostatních. Předškolní výchova již učí dítě sekundární sociali- zaci. Dítě v předškolním věku by mělo vědět, co se smí a co naopak ne, co je správné a co zase špatné. Sociální normy morálního chování se začínají ustálovat až ve školním věku dítěte. Dítě se setkává s novými rolemi ve svém okolí. Sám se ve škole setkává s utvářením nových rolí a v nich se také učí novým způsobům chování. Jde hlavně o role žáka a spolu- žáka. (Langmeier, 1983, str. 119-128)
Pohybová aktivita u dětí mladšího školního věku
Pokud naučíme děti aktivně a kvalitně trávit svůj volný čas, mohou si vytvořit kladný vztah a přístup ke sportu. Je pak pravděpodobné, že si to zapamatují a budou to praktikovat již po celý svůj život. Proto je důležité zaměřit se na to již od útlého dětství a vybudovávat v dítěti kladný vztah ke zdraví a sportovním a volnočasovým aktivitám.
22
Podle projektu (Centers for Disease Control and Prevention, 1997) vznikla následu- jící doporučení pro trávení volného času:
• Nabádat rodiče k omezování „sedavého“ způsobu trávení volného času
• Maximalizovat počet hodin tělesné výchovy a rozšířit nabídku pohybových aktivit tak, aby se pohybové dovednosti staly součástí každodenního života dítěte
• Zlepšení urbanistického plánu měst a vesnic, aby se lidé cítili bezpečně a příjemně při procházkách a sportu
• Bezpečný způsob dopravy do zaměstnání a škol
• Dobré vztahy mezi školou a komunitou
Vhodné pohybové aktivity v mladším školním věku:
Výčet sportovních aktivit může pomoci ke správnému výběru volnočasové aktivity, a ke správnému fyzickému vývoji dítěte v mladším školním věku.
• Veškeré sporty a aktivity s akční a reakční rychlostí (např. úkoly jako je: obíhání, hle- dání předmětů na čas, běhání po čtyřech)
• Aktivity s dynamickou silou (např. hody, skoky do výšky a dálky)
• Hry zaměřené na koordinaci (např. překážkové dráhy, skloubení několika aktivit najed- nou)
Nevhodné pohybové aktivity:
• Posilování se zátěží nebo činkami
• Vytrvalostní běhy
• Dlouhé a časově náročné aktivity
• Veškeré aktivity s nedostatečným odpočinkem a regenerací těla (Centers for Disease Control and Prevention, 1997)
Pokud budeme v mladším školním věku vyvíjet špatnou, nebo nevhodnou aktivitu, můžeme tím vytvořit problémy, které se pak špatně napravují. Nesmíme děti do pohybu a sportovních aktivit nutit, měly by si ke sportu a pohybu utvořit od počátku kladný vztah.
23
Emoční vývoj dítěte mladšího školního věku
V období mladšího školního věku dochází také v emocionálním vývoji ke změnám.
Autorky vývojové psychologie (Klindová, Rybárová, 1974) říkají: „City se stávají obsahově bohatšími, rozvinutějšími, a mění se i způsob jejich prožívání. I předměty, které vyvolávají citové reakce, jsou u žáka zastoupeny jinak než v předcházejícím období.“ (Klindová, Ry- bárová, 1974, str. 105)
Pro celkové rozvíjení dítěte v tomto věku je také důležitý dobrý prospěch při studiu.
Je důležitý pro samotné sebehodnocení dítěte a může mu tím nabídnout podporu a povzbu- zení při práci, kterou dítě věnovalo škole. Mnohdy je ale pro dítě důležitější postavení ve vol- nočasových a zájmových aktivitách mimo školu. Pozici si dítě také může ve skupině získat svou obratností, dovedností, odvážností a dobrou schopností navazovat sociální vztahy mezi spolužáky a kamarády. Bohužel v některých případech může být vliv party dětí na jedince i opačný - negativní. (Langmeier, 1998, str. 82)
Emoční zátěž
Dětské prožívání se liší od dospělého člověka. Nejzákladnější obranou dítěte je vy- těsňování. Dítě se snaží zapomenout na negativní zážitek, jako by se nikdy nestal. Je ale dokázané, že toto chování jedinci škodí, protože se vytěsněné a „zapomenuté“ zážitky mění do jiné formy či se případně přenáší do dospělosti. Děti mohou mít například noční můry, frustrace, nebo i psychosomatické potíže jako jsou nechuť k jídlu, migrény a mdloby. (Helus, 2004, str. 75)
Jako nejčastější důvody emoční zátěže v dětství se uvádí:
a) kolize mezi rodičem a dítětem, dítě se strachuje, že někoho z rodičů ztratí, a ne- připouští, že by existovalo jiné řešení. Každé napjaté ovzduší v rodině zatěžuje dítě a za- městnává tím jeho myšlenky
b) nedostatek citového pouta a absence „tepla domova“ dítěti zhoršuje vyrovnávat se s překážkami nebo s bezradností vůči světu
c) problémy ve škole jsou hlavně nebezpečné ve fázi, kdy má dítě pocit, že ať dělá, co dělá, stejně svoji neúspěšnost ve škole nevyřeší. Také je pro dítě nebezpečný tzv. perfek- cionismus rodičů, učitelů a v neposlední řadě i pedagogů volného času, kdy může být v dítěti
24
vyvoláván pocit nejistoty, zda zvládne požadované úkoly. Z toho pramení možné výčitky svědomí, když se mu to nepodaří splnit
d) některé výchovné styly jako například odpírání lásky, pokud dítě něco nesplnilo, věty typu „zklamal jsi mě “, nebo zavrhování „jen si dělej, co uznáš za vhodné“ a podceňo- vání „ty v životě nemůžeš nic dokázat“
e) zklamání v životních cílech a touhách, kde má dítě pocit, že ztrácí „půdu pod no- hama“ a nečeká ho žádná pozitivní budoucnost (Helus, 2004, str. 76)
25
4 Členění volnočasových aktivit
Volnočasové aktivity lze rozdělit do tří základních kategorií:
• odpočinkové činnosti
• rekreační činnosti
• zájmové činnosti (Geisslerová, 2012, s. 50).
Odpočinkové činnosti
Odpočinkové činnosti mají sloužit lidem k odstranění únavy. Mezi tento typ činností řadíme:
• četbu knih a časopisů
• společenské hry
• virtuální hry
• klid a odpočinek na lůžku
Tyto činnosti přispívají a slouží také k celkové duševní pohodě jedince (Geisslerová, 2012, s. 50).
Rekreační činnosti
Tyto činnosti slouží k obnovení a načerpání nové síly a energie. Měly by probíhat formou aktivního odpočinku. Spadají mezi ně aktivity jako vycházky do přírody a rušnější hry. (Geisslerová, 2012, s. 50).
Díky přírodě se dokážeme vracet ke svému původnímu prostředí a kompenzujeme si tím život v nynějším moderní světě a společnosti. Pobyt v přírodě může probíhat jednorá- zově – (víkendový výlet), nebo pravidelně – (každodenní chůze do práce, venčení psa, pra- videlný běh, cyklistika). Pobyt v přírodě můžeme uskutečnit i pomocí několika dopravních prostředků jako je koloběžka, brusle, kolo atd. (Hájek et al.,2011, s. 18)
Rekreační činnosti se dají realizovat i ve městech. Dnes se ve všech městech rozrůs- tají crosswarkoutová hřiště, která slouží jako venkovní posilovny. Tyto hřiště mohou
26
navštěvovat jak mladiství, tak dospělí. Výhodou těchto míst je, že se při vstupu do nich nemusí platit žádný poplatek za využití posilovacích strojů. (Hájek et al., 2011, s. 21, 60).
Zájmové činnosti
Tyto činnosti nám pomáhají rozvíjet naši osobnost a kladné vztahy k okolí. Vytvá- říme si díky nim také individuální a společenské uplatnění v práci a vlastní rodině (Hájek et al., 2011, s. 30).
„Zájmy dětí můžeme dělit podle úrovně činnosti, časového trvání, koncentrace nebo společenské hodnoty a obsahu“ (Hájek et al., 2011, s. 168).
Zájmové činnosti mohou být pravidelné nebo příležitostné. Mohou probíhat několika formami: Skupinovou formou
Hromadnou formou Individuální formou
Volný čas dětí bývá ve většině případů organizovaný jejich rodiči, nebo se věnují spontánní činnosti. (Hájek et al., 2011, s. 170).
Kategorizace zájmových činností
Zájmové činnosti řadíme dle několika hledisek.
• Z hlediska úrovně činnosti na aktivní a receptivní
• Dle intenzity zájmu na hluboké a povrchní
• Dle časového trvání na krátkodobé, přechodné a trvalé zájmy
• Podle stupně koncentrace na jednostranné a mnohostranné
• Podle společenských norem na zájmy žádoucí a nežádoucí
Aktivní a receptivní činnosti se navzájem doplňují a prolínají. Aktivní činnost je ta, kterou jedinec sám vykonává a drží se při tom svých hodnot prostřednictvím dané zájmové činnosti jako je např: fotbal, hra na hudební nástroj, malování, skládání básní apod. Recep- tivní zájmovou činností je ta činnost, kdy jedinec nevyvíjí žádnou aktivitu a jen se soustředí na střed svého zájmu, je tedy pasivní. Např. sledování přednášky, seriálu, poslech hudby.
27
Hluboké a povrchní zájmy určujeme dle intenzity zájmu. Zájmy hluboké nás ženou kupředu. Díky nim si nastavujeme určité cíle, které si zároveň postupně plníme. Tyto zájmy nás obohacují, rozvíjí a naplňují. Povrchní zájmy nás tolik neovlivňují a nezanechávají v nás emotivní prožitky. (Hájek et al., 2011, s. 177)
Krátkodobé zájmy jsou pro nás krátkodobá záležitost, která nikterak zásadně neo- vlivňuje náš život. Přechodný zájem je na rozhraní mezi krátkodobým a trvalým zájmem.
Dočasné zájmy se u nás objevují z důvodu neustálého dozrávání a vyvíjení naši osobnosti během celého života. Po čase nás tyto zájmy přestanou naplňovat a bavit, tak je opouštíme.
Trvalým zájmům se naopak věnujeme dlouhodobě a výrazně nám ovlivňují život.
Za jednostranné zájmy označujeme ty, kterým se dokážeme plně věnovat a plně se při nich koncentrujeme. Tyto zájmy se dají také označit za zájmy hluboké. Zájmy mnoho- stranné označujeme jako zájmy povrchní. Žádoucí zájmy považujeme za hodnotné, které nás vedou k rozvoji osobnosti, talentu a aktivnímu životnímu stylu. Nežádoucí zájmy mohou časem vést až k patologickému chování a neslučují se se společenskými normami. (Hájeket al., 2011, s. 168-169).
Oblasti zájmových činností
Oblasti zájmových činností popsal a rozdělil Hájek et al. (2011, s. 169-170) v knize:
Pedagogické ovlivňování volného času
Dělení oblastí:
• rukodělné činnosti
• technické činnosti
• přírodovědné zájmové činnosti,
• esteticko-výchovné činnosti
• tělovýchovu a sport
• společenskovědní zájmové činnosti,
• turistiku a PC.
Rukodělné činnosti: rozvíjejí manuální zručnost a jemnou motoriku a pomáhají nám k osvojení různých pracovních návyků a postupů. Zahrnují nejrůznější činnosti od vyšívání po drátkování ozdobných kamínků. Technické činnosti mají úzkou souvislost s tvořivými.
28
Rozvíjejí manuální zručnost a navazují na již získané dovednosti. V neposlední řadě zahrnují i rozvoj představivosti a smyslu pro detail.
Přírodovědná zájmová činnost buduje kladný vztah k přírodě, aktivitám spojených s ní a k ochraně životního prostředí. Do těchto činností můžeme zařadit aktivity jako:
• rybaření
• chovatelství
• pěstování různých plodin
• ekologické aktivity apod.
Esteticko-výchovná činnost: Díky ní si rozvíjíme kreativitu, představivost a vztah k estetickým hodnotám. Tyto aktivity také podporují emocionální složku osobnosti. Patří sem:
• hra na hudební nástroj
• film, divadlo
• tanec
• literatura apod.
Oblast tělovýchova a sport: Tato oblast patří mezi aktivní zájmové činnosti, které rozvíjí:
• fyzickou zdatnost,
• zdravou soutěživost
• týmového a sportovního ducha
• toleranci, smysl pro fair-play
• odolnost vůči stresu.
Turistika představuje poznávání nových končin a zákoutí přírody s čímž je spojeno i zlepšení fyzické zdatnosti. Tato oblast spojuje poznávací přírodovědnou, společenskovědní a tělovýchovnou činnost.
Společenskovědní zájmová činnost zahrnuje zájem o:
• společnost
• kulturu
29
• historii
• tradici
• místopis
• jazykové znalosti atd.
Zájmová činnost PC se zatím rozvíjí nejrychleji ze všech výše uvedených. Zahrnuje všechny možné typy moderní technologie. Rozvíjí schopnost práce s PC a především logické uvažování.
30
5 Instituce pro trávení volného času
Tuto kapitolu jsem zde zařadila z důvodu, že v mojí bakalářské práci se budu zajímat o volnočasovou nabídku školních družin ve vybraných venkovech a městě.
Školní družiny
Školní družiny mohou navštěvovat žáci prvního stupně základních škol. Zpravidla jsou zřízeny přímo v budově dané základní školy, v některých případech ale mohou být jako samostatné zařízení dané základní školy, nebo může jedna daná školní družina sloužit pro více základních škol dohromady. (Hájek et al., 2011, s. 146).
Školní kluby
Školní kluby spadají pod školská zařízení pro zájmové vzdělávání a jsou určeny pře- devším žákům druhého stupně základních škol nebo žákům nižšího stupně gymnázia.
Do školního klubu lze docházet pravidelně nebo pouze na některé kroužky a aktivity (Hájek et al., 2011, s. 149).
Nestátní neziskové organizace (NNO)
Nestátní neziskové organizace pracují převážně s dětmi a mládeží. Mezi tento typ organizací patří v České republice například:
• Junák – svaz skautů a skautek
• Pionýr
• Sokol
• zájmová sdružení hasičů, rybářů, sdružení přátel atd. (Hájek et. al., 2011, s. 152)
Soukromé organizace
Mezi soukromé organizace řadíme ty, které zprostředkovávají, nabízejí a zařizují vše, co se týká zájmových kroužků a aktivit za účelem zisku pro danou soukromou organizaci.
(Hájek at al., 2011, s. 153).
31
6 Praktická část
Porovnání způsobů trávení volného času dětí mladšího školního věku ve městě a na venkově
Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala porovnání nabídky a možností vol- nočasových aktivit u dětí mladšího školního věku mezi městem a venkovem. Zvolila jsem dvě základní školy z města Liberce a dvě základní školy z okolních obcí a vesnic. Průzkum budu provádět pomocí rozhovoru a dotazníku vytvořeného pro respondenty 1-5. tříd daných základních škol.
Cíl práce: Cílem práce bude porovnat možnosti a meze volnočasových aktivit dětí na základních školách. Na základě vlastního šetření bude provedena analýza získaných dat a vyvozeny případné možnosti a rozdíly s ohledem na kapacitu a zájmy dětí.
Výzkumné otázky:
• Nabízí více volnočasových aktivit základní školy ve městě nebo na venkově?
• Navštěvuje více dětí volnočasové aktivity ve městě nebo na vesnici?
• Převládá zájem chlapců a dívek o sportovní aktivity?
Použité metody: Rozhovor, dotazník, analýza pedagogické dokumentace, analýza ŠVP příslušných škol
Dotazník:
Dotazník byl předložen žákům prvního stupně (3-5. třídě) na čtyřech základních ško- lách. Dotazník jsem žákům předložila vždy za asistence vychovatelky nebo třídní učitelky.
Vysvětlila jsem pravidla vyplnění dotazníku a k čemu mi jeho výsledek poslouží.
Dotazník byl vytvořen pouze pro účely mé bakalářské práce a nebyl převzat z jiného zdroje. Tento dotazník zahrnuje 8 otázek zjišťujících nabídku volnočasových aktivit na zá- kladních školách, ale také i na mimoškolní volnočasové aktivity u žáků na prvním stupni
32
základních škol. Otázky v dotazníků jsou převážně uzavřené, pouze 2 otázky jsou otevřené.
Uzavřené otázky jsou koncipovány formou zakroužkování jedné odpovědi, otevřené otázky vyžadují převážně jednoslovnou odpověď. Dotazník má rozsah 2 strany A4 a jeho vyplnění zabralo respondentům cca 5-10 minut.
Rozhovor:
Rozhovor jsem použila u žáků 1-3. tříd základních škol. U těchto žáků jsem zvolila formu řízeného strukturovaného rozhovoru z důvodu nízkého věku a možnosti neporozu- mění otázek při jejich vyplňování. Rozhovor má stejně jako dotazník 8 otázek. Veškeré otázky v rozhovoru vyžadují jednoduché jednoslovné odpovědi.
Vymezení pojmu město a venkov
Venkov je prostor mimo městské osídlení, který je charakterizován nižší hustotou zalidnění a tradičním zaměřením na zemědělství.
Venkov je považován za prostředí méně anonymní s vyšší sociální kontrolou, ale také s vyšší sociální oporou. Sociologové upozorňují i na možnost rozdílného vní- mání času na venkově a ve městě.
Město je sídelní geograficky vymezený útvar, pro který je charakterizován soubo- rem znaků, které ho odlišují od venkova. Jsou to především velikostí ve srovnání s vesni- cemi, vysoká hustota osídlení, kompaktnost a koncentrace zástavby. Lidé zde obvykle ne- pracují v zemědělství, jak tomu bývá ve velké míře na venkově, ale naopak pracují nejčastěji v průmyslu nebo obchodu (Kouřilová, 2012, s. 13)
33
7 Charakteristika zkoumaného prostředí a respondentů
K získání dat pro mou práci jsem si vybrala 4 základní školy. Dvě městské školy ZŠ Broumovskou a ZŠ Dobiášovou. Tyto školy jsem si vybrala z důvodu absolvování praxe na obou školách v minulých letech. Na ZŠ Broumovské jsem vedla dva roky taneční kroužek s mojí kamarádkou, která tam nyní pracuje jako vychovatelka ve školní družině a byla ochotna mi poskytnout veškeré informace, které jsem k vypracování práce potřebovala.
Venkovské školy (ZŠ a MŠ Světlou pod Ještědem a ZŠ a MŠ Višňovou) jsem vybrala, pro- tože jsem v obou vesnicích trávila své dětství u prarodičů a pravidelně tam doteď dojíždím.
Dotazníky na školách jsem rozdávala osobně po předchozí domluvě s vychovatel- kami nebo třídními učitelkami v dané ZŠ. V každé škole jsem měla prostor sama rozdat do- tazníky a vysvětlit pravidla vyplnění otázek. Vyplnění dotazníku zabralo žákům přibližně 5 minut. U žáků 1-3. tříd jsem zvolila formu strukturovaného rozhovoru z důvodu nízkého věku a neporozumění otázek. Rozhovor probíhal přibližně 5-10 minut. Rozhovor probíhal vždy individuálně s každým žákem. Na ZŠ Broumovské, Dobiášové i Višňové jsem měla možnost k rozhovoru s žáky využít kabinet učitelů. Na ZŠ Světlé pod Ještědem jsem využila volnou třídu na prvním stupni.
Základní škola Broumovská
Základní škola Broumovská sídlí na stejnojmenném sídlišti v Liberci. Škola byla za- ložena roku 1983 tehdy v ulici Husova.
Historie školy:
Ředitelem školy byl pan Vladimír Cvrček, nyní je to pan Mgr. Martin Mikuš. Od po- čátku škola věnuje pozornost nejen vzdělávání, ale také zájmovým činnostem dětí. Velkou oblibu má na této škole aerobic a hip hop, kterému se mohou žáci věnovat po celou dobu školní docházky. V minulosti se také dařilo školním zpěvákům, kteří byli členy pěveckých sborů. Děti této školy se účastní mnoha nejrůznějších soutěží a festivalů, pořádaných nejen Českou republikou, ale i jiných zemí, např. v Německu. Pěvecký sbor školy Broumovská ˇ“Zvonky“ navštívil v roce 2001 i Mexiko.
34
Zájmové kroužky: Základní škola Broumovská má širokou nabídku volnočasových odpoledních aktivit, nejen pro děti, které navštěvují školní družinu, ale i pro děti od 6-9.
třídy. Některé zájmové kroužky jsou také věnovány společně dětem i rodičům. (Základní škola Broumovská Liberec, 2013)
Nabídka volnočasových aktivit: ZŠ Broumovská nabízí žákům celkem: 16 kroužků Strukturace zájmových činností:
Oblast: Tělovýchova a sport = 8 kroužků 1. Sportovní gymnastika
2. Pohybové hrátky 3. Basketball
4. Taneční kroužek Tik Tak 5. Míčové hry 1
6. Míčové hry 2 7. Judo
8. Hesu akademie
Oblast: Esteticko-výchovné činnosti= 4 kroužky 1. Flétna
2. Dramatický kroužek 3. Čtenářský klub 4. Školní časopis
Oblast: Společenskovědní zájmové činnosti = 3 kroužky 1. Logická matematika
2. Šachové deskové hry 3. Matematika Hejného
Oblast: Rukodělné činnosti = 1 kroužek 1. Keramika
Všechny kroužky jsou rozdělené podle věku, nebo třídy dětí a mají většinou dvě va- rianty, jak pro mladší děti, tak pro děti na druhém stupni ZŠ. Ceny kroužků se pohybují mezi
35
300-450 kč u kroužků vedené školou. Volnočasové aktivity vedené soukromými organiza- cemi se pohybují okolo 1000 kč na pololetí.
Základní škola Dobiášova
Základní škola Dobiášova sídlí v Rochlicích u sídliště Dobiášova v Liberci. Do této základní školy spadají stejně jako na základní škole Broumovské všichni žáci z okolních sídlišť. Dobiášova je v Liberci známá tím, že má krom klasických tříd vždy i třídu sportovní, kde mají žáci od první třídy více hodin tělesné výchovy a pohybových aktivit.
Na základní škole Dobiášova se často pořádají různá sportovní utkání, jak mezi jed- notlivými základními školami, tak i soukromé organizace zde pořádají turnaje a zápasy.
Škola má také k dispozici plavecký bazén, fitness a saunu, venkovní fotbalové a tenisové hřiště.
Školní družina: Hlavním posláním školní družiny je zabezpečení dětí při zájmové činnosti, relaxace a odpočinek žáků rodičů, kteří stíhají své děti vyzvedávat až v odpoledních hodinách. Činnost školní družiny je upravena tak, aby žákům umožnila účast na všech zá- jmových aktivitách pořádaných družinou i školou. Tím také poskytují všem žákům uplatnit své znalosti a dovednosti v průběhu roku. (Základní škola Dobiášova Liberec, 2011)
Nabídka školních volnočasových aktivit: ZŠ Dobiášova nabízí žákům celkem: 12 kroužků Strukturace zájmových činností:
Oblast: Tělovýchova a sport = 9 kroužků 1. Míčové hry
2. Vodní hrátky 3. Sportovní hrátky 4. Plavání
5. Florbal 6. Fitness 7. Stolní tenis
8. Taneční kroužek All teen fingers 9. Taneční kroužek
36
Oblast: Společenskovědní a zájmové činnosti = 2 kroužky 1. Logopedie
2. Příprava Aj a Čj
Oblast: Esteticko-výchovné činnosti = 1 kroužek 1. Flétnička
Volnočasové aktivity má škola Dobiášova vlastní až na taneční kroužek All teen fin- gers, který vede soukromá organizace. Finanční dostupnost kroužků se pohybuje na pololetí kolo 300 – 500 kč.
Základní a mateřská škola Višňová
ZŠ a MŠ Višňová se nachází ve vesnici Višňová u města Frýdlant. Tato základní škola má zde zřízený pouze první stupeň školní docházky, a tak žáci musejí na druhý stupeň přecházet do jiné školy. Většinou to bývá do nedalekého města Frýdlant, kde škola bývá připravena každý rok na příchod žáků z vesnických menších základních škol, které fungují jen do prvního stupně. Spolu se základní školou zde sídlí i mateřská škola.
Školní družina a školní klub: V základní škole mají po vyučování k dispozici školní družinu i školní klub. Školní družina slouží pro děti od 1-3. třídy a školní klub pro starší děti od 4-5. třídy.
Nabídka volnočasových aktivit: ZŠ a MŠ Višňová nabízí žákům celkem: 6 kroužků Strukturace zájmových činností:
Oblast: Tělovýchova a sport = 3 kroužky 1. Aerobic
2. Zumba 3. Míčové hry
Oblast: Esteticko-výchovné činnosti = 1 kroužek 1. Čtenářský klub
37 Oblast: Rukodělné činnosti = 2 kroužky
1. Keramika
2. Kroužek Tvořílek
Se základní školou spolupracují také dobrovolní hasiči Višňová a TJ Jiskra Višňová, kde s dětmi pravidelně pořádají aktivity a chystají pro ně Den dětí, rozloučení s 5. třídou apod.
Hasiči Višňová:
SHD Višňová se podílí na různých akcích všech okolních vesnic města Frýdlant.
Mají výborný soutěžní tým mladých dobrovolných hasičů, kde je právě většina žáků ze ZŠ a MŠ Višňová, kteří pak zůstávají až do dospělosti a někteří se po škole přidávají k dobro- volným hasičům.
TJ Jiskra Višňová: Fotbalový klub, kde nově otevřeli i přípravku pro mladší školní žáky a začali spolupracovat se základní školou a je zde otevřen fotbalový kroužek, který s nadšením navštěvují i děvčata.
Finančně se volnočasové aktivity pohybují okolo 250-350 kč na pololetí. U dobro- volných hasičů je to na dobrovolném příspěvku a fotbalovou přípravku financuje obec Viš- ňová. (Základní a mateřská škola Višňová, 2011)
Základní a mateřská škola Světlá pod Ještědem
Základní a mateřská škola se nachází v obci Český dub. Je zde zřízen pouze 1. stupeň školní docházky. Nejvyšší povolený počet žáků je 50, tento školní rok navštěvuje školu pouze 43 žáků základní školy.
Školní družina: Školní družina se nachází v areálu školy a je dostupná všem dětem na prvním stupni. Navštěvuje ji zde většina žáků základní školy.
Okolní přírodu tvoří převážně lesy, louky a pastviny, takže se tu nabízí několik mož- ností na vycházky a výlety po okolí.
Za budovou školy mají vybudované moderní sportovní hřiště. Děti tu mají možnost trávit čas v klidném prostředí a jsou tak i v každodenním kontaktu s přírodou.
K pohybovým aktivitám dětí také využívají tělocvičnu a stolní tenis.
38
Nabídka volnočasových aktivit: ZŠ Světlá pod Ještědem nabízím žákům celkem:
5 kroužků
Strukturace zájmových činností:
Oblast: Tělovýchova a sport = 4 kroužky 1. Míčové hry
2. Sportovní kroužek 3. Florbal
4. Aerobic
Oblast: Rukodělné činnosti = 1 kroužek 1. Keramika
Finančně se pohybují školní volnočasové aktivity okolo 250-400 kč na pololetí. (Zá- kladní a mateřská škola Světlá pod Ještědem, 2012)
Graf č. 1: Množství zájmových kroužků na oslovených školách
Tento graf ukazuje množství zájmových kroužků, které nabízí dané školy svým žá- kům. Z grafu je patrné, že více zájmových kroužků nabízejí městské školy (ZŠ Broumovská
39
a ZŠ Dobiášova), z toho ZŠ Broumovská je na prvním místě s nabídkou 16. zájmovými čin- nostmi. U vesnických škol (ZŠ a MŠ Višňová a ZŠ a MŠ Světlá pod Ještědem) je nabídka počtem školních zájmových činností vyrovnaná, liší se pouze o jeden zájmový kroužek. Co se týká rozmanitosti zájmových oblastí kroužků, tak ZŠ Broumovská, ZŠ Dobiášova a ZŠ a MŠ Višňová nabízí svým žákům kroužky z několika oblastí zájmových činností, kdežto ZŠ a MŠ Světlá pod Ještědem má v nabídce z 5 kroužků 4 orientované na sportovní činnosti a pouze jeden (keramiku) na oblast rukodělných činností.
Realizace
Dotazník byl předložen celkem 92 dívkám a chlapcům 1. – 5. tříd na daných základ- ních školách. Na školách ve městě (ZŠ Broumovská a ZŠ Dobiášova) byl dotazník předložen 59 žákům v poměru 31 dívek a 28 chlapců. Na školách na venkově (ZŠ a MŠ Višňová a ZŠ a MŠ Světlá pod Ještědem) odpovědělo celkem 33 chlapců a dívek v poměru 14 dívek a 19 chlapců. Celkově se tedy zúčastnilo dohromady 45 dívek a 47 chlapců. S dětmi 1. až 3. třídy byly otázky probírány individuálně formou rozhovoru.
40 Pohlaví dotazovaných respondentů
Celkem odpovídalo 92 žáků
Dívky Chlapci
45 47
Tabulka 1: Pohlaví chlapců a dívek
Město (59) Venkov (33)
Dívky Chlapci Dívky Chlapci
31 28 14 19
Tabulka 2: Poměr chlapců a dívek (město/venkov)
Graf č. 2: Pohlaví žáků
0 5 10 15 20 25 30 35
Dívky Chlapci
31
28
14
19
Počet dětí
Pohlaví
Pohlaví odpovídajících žáků
Město venkov
41 Zastoupení tříd dotazovaných respondentů
Graf č. 3: Zastoupení tříd
Z grafu a tabulky si můžeme všimnout, že nejvíce respondentů odpovídalo z 5. a 3.
tříd základních škol, naopak nejméně respondentů je z první třídy. Žáci z prvních tříd v době mé návštěvy chyběly, nebo v té době probíhal zájmový kroužek, kam dochází v rámci ŠD.
0 5 10 15 20 25
8
17
23 19
25
Počet dětí
Třída
Zastoupení tříd
1. třída 2. třída 3. třída 4. třída 5. třída
42
Vyhodnocení výsledků
7.1.1 Nabízí tvoje škola nějaké zájmové kroužky?
MĚSTO VENKOV
Broumovská Dobiášova Celkem Višňová Světlá Celkem
ANO 25 20 45 18 12 30
NE 1 0 1 0 0 0
NEVÍM 8 5 13 2 1 3
Tabulka 3: Zájmové kroužky
Graf č. 4: Školní kroužky město
Graf č. 5: Školní kroužky venkov 45; 76%
1; 2%
13; 22%
MĚSTO
ANO NE NEVÍM
30; 91%
0; 0%
3; 9%
VENKOV
ANO NE NEVÍM
43
Dle grafů je zřejmé, že většina žáků ví o nabídce volnočasových aktivit, které jejich škola nabízí, pouze jeden žák (z městské školy – Broumovská 2.tř) odpověděl, že jeho škola nenabízí žádné takové aktivity a 13 dětí z daných městských škol se o nabídku nezajímá. Na venkově to byli pouze 3 žáci. Na základě rozhovorů s dětmi se dá předpokládat, že v těchto případech žáky většinou do kroužku přihlásí rodiče a kroužek jim vyberou dle vlastního uvážení.
7.1.2 Navštěvuješ nějaký školní kroužek, pokud ANO jaký?
Město Venkov
Broumovská Dobiášova Celkem Višňová Světlá Celkem
Ano Ne Ano Ne ANO NE Ano Ne Ano Ne ANO NE
28 6 21 4 49 10 16 4 10 3 26 7
Tabulka 4: Návštěvnost školních aktivit
Graf č. 6: Návštěvnost městských kroužků 0
2 4 6 8 10 12 14
10 12
13
5
3 3
2 1
Počet dětí
Kroužek
MĚSTO - ŠKOLNÍ KROUŽKY
tanečky keramika sportovní hry angličtina judo
dramatický kroužek stolní tenis plavání
44
Graf č. 7: Návštěvnost venkovských kroužků
Jak v městských, tak venkovských školách z grafu pozorujeme, že většina žáků na- vštěvuje některou z volnočasových aktivit, kterou jim jejich škola nabízí. V porovnání mezi nabídkou volnočasových aktivit je zřejmé, že více nabídek mají pro své žáky městské školy ZŠ Broumovská a ZŠ Dobiášova (viz. tabulka č.4). Z grafu také vyplývá, že převládá zájem o sportovní aktivity.
0 2 4 6 8 10 12
12
5
4 5
Počet dětí
Kroužek
VENKOV - ŠKOLNÍ KROUŽKY
sportovní hry keramika aerobic míčové hry
45
7.1.3 Navštěvuješ nějaký mimoškolní kroužek, pokud ANO jaký?
Město Venkov
Broumovská Dobiášova Celkem Višňová Světlá Celkem
Ano Ne Ano Ne ANO NE Ano Ne Ano Ne ANO NE
17 17 11 14 28 31 7 13 4 9 11 22
Tabulka 5: Návštěvnost mimoškolních kroužků
Graf č. 8: Návštěvnost mimoškolních kroužků-město
Graf č. 9: Návštěvnost mimoškolních kroužků-venkov 0
1 2 3 4 5 6
6
3 4
6 5
4
Počet dětí
Kroužek
MĚSTO - MIMOŠKOLNÍ KROUŽKY
A-styl (tanenčí kroužek) Takt (taneční kroužek) florbal
fotbal Severáček horolezení
0 1 2 3 4 5 6 7
7
1
2 Počet dětí 1
Kroužek
VENKOV - MIMOŠKOLNÍ KROUŽKY
fotbal florbal balet
hasičský kroužek
46
U této otázky mě překvapilo že, jak v městských, tak venkovských školách více jak polovina žáků (31 žáků z 59) nedochází na žádný mimoškolní zájmový kroužek a účastní se tak převážně kroužků, které jim nabízí jejich škola. Z grafů také vyplývá stejná informace jako z grafů č. 6 a 7 – převládá u žáků zájem převážně o aktivity z oblasti tělovýchovy a sportu. U dětí z města převládá zájem o tanec, a naopak u dětí z venkovských škol je zájem nejvíce zaměřen na fotbal a florbal.
Z tabulky č.5 můžeme přehledně vyčíst, jak odpovídali jednotlivě žáci ze všech 4 oslovených základních škol a případně porovnat mezi sebou odpovědi městských škol (ZŠ Broumovská x ZŠ Dobiášova) a venkovských škol (ZŠ a MŠ Světlá pod Ještědem x ZŠ a MŠ Višňová).
