"/"-Å;" 130%6,5ƾ 107*//²)0 36Ǝ&/¶
130 '*3.:
%JQMPNPWÈ QSÈDF
4UVEJKOÓ QSPHSBN / o &LPOPNJLB B NBOBHFNFOU 4UVEJKOÓ PCPS 5 o 1PEOJLPWÈ FLPOPNJLB
"VUPS QSÈDF #D 5FSF[B .BÝLPWÈ 7FEPVDÓ QSÈDF EPD *OH "SOPÝU #ÚIN $4D
5)& "/"-:4*4 0' $"3 */463"/$& 130%6$54 '03 #64*/&44&4
%JQMPNB UIFTJT
4UVEZ QSPHSBNNF / o &DPOPNJDT BOE .BOBHFNFOU 4UVEZ CSBODI 5 o #VTJOFTT "ENJOJTUSBUJPO
"VUIPS #D 5FSF[B .BÝLPWÈ 4VQFSWJTPS EPD *OH "SOPÝU #ÚIN $4D
1SPIMÈÝFOÓ
#ZMB KTFN TF[OÈNFOB T UÓN äF OB NPV EJQMPNPWPV QSÈDJ TF QMOǔ W[UB
IVKF [ÈLPO Ǐ 4C P QSÈWV BVUPSTLÏN [FKNÏOB f o ÝLPMOÓ EÓMP
#FSV OB WǔEPNÓ äF 5FDIOJDLÈ VOJWFS[JUB W -JCFSDJ 56- OF[BTBIVKF EP NâDI BVUPSTLâDI QSÈW VäJUÓN NÏ EJQMPNPWÏ QSÈDF QSP WOJUDzOÓ QPUDzFCV 56-
6äJKJMJ EJQMPNPWPV QSÈDJ OFCP QPTLZUOVMJ MJDFODJ L KFKÓNV WZVäJUÓ KTFN TJ WǔEPNB QPWJOOPTUJ JOGPSNPWBU P UÏUP TLVUFǏOPTUJ 56- W UPN
UP QDzÓQBEǔ NÈ 56- QSÈWP PEF NOF QPäBEPWBU ÞISBEV OÈLMBEǾ LUFSÏ WZOBMPäJMB OB WZUWPDzFOÓ EÓMB Bä EP KFKJDI TLVUFǏOÏ WâÝF
%JQMPNPWPV QSÈDJ KTFN WZQSBDPWBMB TBNPTUBUOǔ T QPVäJUÓN VWFEFOÏ MJUFSBUVSZ B OB [ÈLMBEǔ LPO[VMUBDÓ T WFEPVDÓN NÏ EJQMPNPWÏ QSÈDF B LPO[VMUBOUFN
4PVǏBTOǔ ǏFTUOǔ QSPIMBÝVKJ äF UJÝUǔOÈ WFS[F QSÈDF TF TIPEVKF T FMFL
USPOJDLPV WFS[Ó WMPäFOPV EP *4 45"(
%BUVN
1PEQJT
Pod kování
Na tomto míst bych ráda pod kovala doc. Ing. Arnoštu Böhmovi, CSc. za odborné vedení mé diplomové práce, vst ícnost, cenné p ipomínky a rady. D kuji také všem ostatním, kte í jakýmkoli zp sobem p isp li k vypracování této diplomové práce.
V Liberci dne 8. ledna 2015 ……….
Tereza Mašková
Anotace
Tato diplomová práce „Analýza produkt povinného ru ení pro firmy“ se v nuje pojišt ní odpov dnosti z provozu vozidla, konkrétn pro vozidla firem. Porovnává se zde význam a efektivita flotilového pojišt ní s individuálními smlouvami pro každé vozidlo. Teoretická
ást práce je zam ena na vymezení základních pojm z pojiš ovnictví, jako je pojiš ovna nebo pojišt ní a jeho druhy. Dále se pak práce zaobírá samotným pojišt ním odpov dnosti z provozu vozidla obecn a v rámci eské republiky. Úvod praktické ásti je v nován firm Ontex a jejím požadavk m na pojišt ní vozidel. V další ásti jsou rozebrány vybrané pojiš ovny a provedeny analýzy jejich nabídek pojišt ní odpov dnosti z provozu vozidla ve flotilovém pojišt ní a v individuálních smlouvách.
Klí ová slova: pojiš ovna, pojišt ní, povinné ru ení, flotilové pojišt ní, individuální nabídky
Annotation
This diploma thesis "The Analysis of the Car Insurance Products for Businesses" deals with the third-party liability, focused on the company cars primarily. The importance and efficiency of the fleet insurance is compared with individual contracts made for each company car separately. The theoretical part of the thesis defines fundamental terms of the insurance issues as an insurance company or an insurance and its debts are. The third-party liability in general and then in the czech conditions are analysed in the following part of the thesis. The beginning of the practical part describes the requirements of the Ontex company regarding the car insurance. In the next part of the practical section individual insurance companies and their products are described. The main part of the thesis analyses individual insurance products and fleet insurance products and compares them mutually.
Key words: Insurance company, Insurance, vehicle Insurance, fleet Insurance, individual offers
SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZK ... 11
SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK ... 12
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ... 13
Úvod ... 14
1 Teoretická ást ... 16
1.1 Riziko ... 17
1.2 Pojiš ovnictví ... 18
1.2.1 Pojiš ovací innost ... 18
1.2.2 Pojiš ovna ... 20
1.2.3 Pojiš ovací zprost edkovatel ... 22
1.2.4 Zajiš ovna ... 23
1.3 Pojišt ní ... 24
1.3.1 len ní pojišt ní ... 26
1.3.2 Životní pojišt ní ... 27
1.3.3 Neživotní pojišt ní ... 28
1.4 Pojišt ní odpov dnosti za újmu z provozu vozidla v eské republice ... 30
1.4.1 Zelená karta ... 31
1.4.2 Smlouva o pojišt ní odpov dnosti z provozu vozidla ... 31
1.4.3 Registr silni ních vozidel ... 32
1.4.4 eská kancelá pojistitel ... 33
1.4.5 Garan ní fond ... 33
1.4.6 Výpo et pojistného ... 34
1.5 Právní úprava povinného ru ení v eské republice ... 36
1.6 Havarijní pojišt ní ... 37
1.7 Flotilové pojišt ní ... 39
2 Praktická ást ... 40
2.1 Ontex, s. r. o. ... 41
2.1.1 Požadavky na pojišt ní ... 43
2.2 Allianz pojiš ovna, a.s. ... 44
2.2.3 Dopl kové p ipojišt ní ... 46
2.3 eská podnikatelská pojiš ovna, a. s. ... 50
2.3.1 Pojišt ní odpov dnosti za újmu zp sobenou provozem vozidla ... 51
2.3.2 Havarijní pojišt ní ... 52
2.3.3 Dopl kové p ipojišt ní ... 52
2.4 SOB pojiš ovna, a.s. ... 54
2.4.1 Pojišt ní odpov dnosti za újmu zp sobenou provozem vozidla ... 55
2.4.2 Havarijní pojišt ní ... 56
2.4.3 Dopl ková p ipojišt ní ... 56
2.5 Generali Pojiš ovna, a.s. ... 59
2.5.1 Pojišt ní odpov dnosti za újmu zp sobenou provozem vozidla ... 61
2.5.2 Havarijní pojišt ní ... 61
2.5.3 Dopl ková p ipojišt ní ... 62
2.6 Kooperativa pojiš ovna, a.s. ... 65
2.6.1 Pojišt ní odpov dnosti za újmu zp sobenou provozem vozidla ... 66
2.6.2 Havarijní pojišt ní ... 67
2.6.3 Dopl ková p ipojišt ní ... 67
2.7 Nabídky flotilového pojišt ní pro firmu Ontex ... 70
2.7.1 Allianz pojiš ovna, a.s. ... 70
2.7.2 SOB pojiš ovna, a.s. ... 71
2.7.3 Generali pojiš ovna, a.s. ... 72
2.8 Cenové srovnání nabídek flotilového pojišt ní pro firmu Ontex ... 73
2.9 Nabídka individuálního pojišt ní pro jednotlivé vozy ... 75
2.10 Srovnání flotilového pojišt ní a individuální smlouvy ... 79
2.10.1 SWOT analýza flotilového pojišt ní ... 81
2.10.2 SWOT analýzy individuálních smluv... 82
2.11 Návrhy a ešení... 83
Záv r ... 84
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ... 85
SEZNAM P ÍLOH ... 91
SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZK
Obrázek 1 Po et a struktura pojiš oven v R ... 20
Obrázek 2 Logo Ontex ... 41
Obrázek 3 Logo Helen Harper... 41
Obrázek 4 Logo Allianz ... 44
Obrázek 5 Logo PP ... 50
Obrázek 6 Logo SOB ... 54
Obrázek 7 Logo Generali ... 59
Obrázek 8 Logo Kooperativy ... 65
SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK
Tabulka 1 P ehled pojišt ných vozidel ... 32
Tabulka 2 Požadavky na pojišt ní fy Ontex ... 43
Tabulka 3 Pojistné ástky úrazového pojišt ní SOB ... 56
Tabulka 4 Zdarma sjednaná p ipojišt ní k povinnému ru ení SOB ... 58
Tabulka 5 P ehled rizik havarijního pojišt ní Generali ... 61
Tabulka 6 Pojistné ástky úrazového pojišt ní Generali ... 62
Tabulka 7 Pojistné ástky úrazového pojišt ní Kooperativy... 68
Tabulka 8 Nabídka flotilového pojišt ní od Allianz ... 70
Tabulka 9 Nabídka flotilového pojišt ní od SOB ... 71
Tabulka 10 Nabídka flotilového pojišt ní od Generali ... 72
Tabulka 11 Srovnání nabídek flotilového pojišt ní pro Ontex... 73
Tabulka 12 Nabídka individuálního pojišt ní pro Škoda Octavia ... 75
Tabulka 13 Nabídka individuálního pojišt ní pro Škoda Superb ... 76
Tabulka 14 Nabídka individuálního pojišt ní pro Škoda Roomster ... 77
Tabulka 15 Nabídka individuálního pojišt ní pro Škoda Octavia sedan ... 77
Tabulka 16 Nabídka individuálního pojišt ní pro Still ... 78
Tabulka 17 Srovnání flotilového pojišt ní a individuálních smluv ... 79
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
a.s. Akciová spole nost DPH Da z p idané hodnoty
KP eská kancelá pojistitel NB eská národní banka
PP eská podnikatelská pojiš ovna
R eská republika
SOB eskoslovenská obchodní banka GAP Garantovaná ochrana majetku GPS Globální triangula ní systém NOZ Nový ob anský zákoník
PPZ Pod ízený pojiš ovací zprost edkovatel s.r.o. Spole nost s ru ením omezeným VPP Vázaný pojiš ovací zprost edkovatel
Úvod
B hem našich život se m žeme setkat s nep íjemnými událostmi, které mohou výrazn ovlivnit naše životy - r zná zran ní, nemoci, ztráta zam stnání i škody na našem majetku.
Ty mohou být zp sobeny nahodile, nap íklad p írodní katastrofou, asto však za tyto událostí zodpovídá sám lov k. Naše jednání m že zp sobit nemalé škody jak na zdraví nás samotných, n koho jiného, tak i škody na našem i cizím majetku. Zárove naším chováním lze do jisté míry zmírnit jednak po et t chto událostí, jednak také velikost dopadu události. Co však je dnes možné bez diskuze, je um t být schopen takovou událost ustát i p ekonat i po stránce finan ní. Co nepokryje naše finan ní rezerva, lze v dnešní dob dopojistit v podob r zných pojišt ní. V sou asnosti nabízejí pojiš ovny širokou škálu možností, jak tato rizika zajistit, od pojišt ní úrazu, pojišt ní rodinných dom , aut, p es pojišt ní podnikatelské innosti, odpov dnosti lov ka nevyjímaje. V tšina takových pojišt ní jsou dobrovolná a op t záleží na odpov dnosti nás všech, zdali chceme riskovat nebo si rad ji na pojišt ní rizik ve svých rodinných i firemních rozpo tech n jakou tu korunu vyd líme. Jedno pojišt ní, které je z hlediska této diplomové práce významné, je ze zákona povinné. Je to pojišt ní odpov dnosti z provozu vozidla.
Povinnost uzav ít tento typ pojišt ní vzniklo již v roce 1935, do té doby bylo, stejn jako ostatní pojišt ní, dobrovolné. Myšlenka povinnosti vznikla na základ každoro n se zvyšujícího po tu dopravních nehod na silnicích. Legislativa postupem asu zp ísnila n která opat ení, ta nejp ísn jší pak platí od roku 2014.
Poptávka po autech stále stoupá, n kolik aut na rodinu není dnes nic neobvyklého.
Povinnost platit pojišt ní odpov dnosti z provozu vozidla má vlastník vozidla pro každé auto, které užívá. asto se tak náklady za jednotlivá pojišt ní velmi siln promítnou do rodinných bilancí. A nejen do rodinných. V dob , kdy se firmy snaží minimalizovat své náklady, je i pro n každá nabídka výhodn jší ceny n ím, na co slyší. Proto p išly pojiš ovny na trh s nabídkou tak zvaného flotilového pojišt ní. Podstatou flotilového pojišt ní je pojišt ní více firemních voz pod jednou rámcovou smlouvou s jedním vlastníkem u jedné spole nosti. Díky v tšímu po tu voz pod jednou smlouvu tak mají spole nosti možnost ud lit firm jakousi množstevní slevu. Sjednání flotilového pojišt ní je podmín no ur itými pravidly, která budou více rozebrána v samostatné kapitole této diplomové práce./
Diplomová práce je rozd lena na dv ásti. První, teoretická ást, je v nována definici rizik pojišt ní, je zde p ehledn popsáno rozd lení jednotlivých pojišt ní dle povahy rizika, pro které se sjednává. Samostatná kapitola se pak zabývá pojišt ním odpov dnosti z provozu vozidla, jeho definicí a legislativou. Záv r teoretické ásti je v nován flotilovému pojišt ní a jeho specifikám. Úvod praktické ásti p edstavuje spole nost Ontex. Je zde stru n popsána innost spole nosti a stru ný p ehled hospoda ení za rok 2013. Hlavní ást je potom tvo ena p edevším samotnou analýzou flotilového pojišt ní a individuálních nabídek pro jednotlivá vozidla. Sou ástí je i cenové srovnání jednotlivých variant pojišt ní. Jednak srovnání flotilového pojišt ní a individuálních nabídek jednotlivých voz na stran jedné, dále pak i srovnání nabídek jednotlivých pojiš oven konkrétního produktu mezi sebou na stran druhé. Na záv r praktické ásti jsou pak pomocí SWOT analýzy shrnuty silné a slabé stránky obou variant ešení. Pro teoretickou ást jsem využila analyticko-syntetickou metodu pro analýzu dostupných informa ních zdroj . Bylo erpáno p edevším z eských publikací, internetových stránek a nabídkových leták a informa ních list jednotlivých spole ností. Praktická ást je založena na metod empirického výzkumu. Pro výzkum bylo využito konkrétních aktuálních nabídek od jednotlivých pojiš oven, které pak byly srovnávány mezi sebou.
Cílem této diplomové práce je posoudit vhodnost využití flotilového pojišt ní vozidel ve firm Ontex a.s. na základ srovnání s individuálními nabídkami jednotlivých vozidel firmy. Pro dosažení cíle mé práce byly stanoveny následující hypotézy:
H1: Flotilové pojišt ní je pro vozy firmy Ontex cenov výhodn jší než sou et nejlevn jších individuálních nabídek jednotlivých voz od r zných pojiš oven.
H2: Nabídka flotilového pojišt ní s nejnižší cenou nemusí nutn být tou nejvýhodn jší.
1 Teoretická ást
Tato ást diplomové práce shrnuje d ležité pojmy z oboru pojiš ovnictví, které jsou d ležitým východiskem pro praktickou ást této práce.
Nejprve je charakterizováno pojiš ovnictví obecn , poté se práce zam uje na instituce p sobící v této oblasti, jako je pojiš ovna i zajiš ovna. Dále je rozebrána samotná innost tohoto oboru, kde p edm tem innosti je pojišt ní. Pojišt ní je p ehledn rozd leno do n kolika skupin, které vyús uje v pojišt ní odpov dnosti. Samotná kapitola je v nována pojišt ní odpov dnosti z provozu vozidla, jejími dopl kovými pojišt ními a institucemi p sobícími v této oblasti, jako je eská kancelá pojistitel a Registr silni ních vozidel.
Celá teoretická ást je sestavena tak, aby byla dostate ným a zárove stru ným podkladem pro praktickou ást práce.
1.1 Riziko
Pojmem riziko se budeme zaobírat z pohledu pojiš ovnictví, nebo celá tato práce se pojiš ovnictvím zabývá. Nejprve bude nutné odlišit pojem riziko a nejistota, protože tyto pojmy bývají asto zam ovány.
Hlavním rozdílem mezi rizikem a nejistotou je popis rozd lení pravd podobnosti (Martinovi ová, 2007). Jak uvádí Martinovi ová (2007, s. 11), „Nejistota je situace, kdy nedovedeme ur it pravd podobnost o ekávané události, a proto výsledné stavy nelze popsat rozd lením pravd podobnosti.“
Naopak riziko se dá „…m it pomocí ur ité hodnoty pravd podobnosti“ (Duchá ková, 2009, s. 15). Riziko lze tedy charakterizovat jako situaci po átku události, kdy je výsledek odchylný od ur itého cíle s nezaujatou pravd podobností. (Duchá ková, 2009)
ámský se rizikem zabývá jako náhodnou veli inou. U neživotního pojišt ní je velikost škody, resp. velikost pojistného pln ní, náhodnou veli inou. Výše pojistného pln ní m že být jen ást limitu pojistného pln ní nebo celá jeho výše. Naopak u životního pojišt ní je v p ípad úmrtí vyplacena celá pojistná ástka, a tedy náhodnou veli inou je zde samotný vznik pojistné události ( ámský, 2004).
S rizikem se setkáváme i u podnikatelského subjektu. Rizikovou situací m že být situace, pokud budova i hala podnikatelského subjektu stojí poblíž eky, která se ob as vylije z b ehu. V p ípad výskytu takovéto události dojde k po átku ztráty, která se m že jevit jako majetková, zdravotní, finan ní i morální. Ne vždy je možné takovou ztrátu popsat
ísly. (Martinovi ová, 2007).
1.2 Pojiš ovnictví
Odv tví ekonomiky, které se zabývá pojiš ovací inností, se nazývá pojiš ovnictví.
Pojiš ovací innost m že na území R provozovat pouze pojiš ovna, která dostala k této innosti oprávn ní. Zajiš ovací innost m že provozovat zajiš ovna, která rovn ž získala oprávn ní. P edm tem pojiš ovnictví je také dohled, který u nás v eské republice vykonává eská národní banka. P i výkonu dohledu spolupracuje s mezinárodními organizacemi, s orgány dohledu jiných stát s úst edními správními orgány a organizacemi p sobícími v oblasti pojiš ovnictví. Pojiš ovna i zajiš ovna je povinna p edkládat eské národní bance ú etní záv rku, informace o používaných podkladech pro výpo et sazeb pojistného a technických rezerv a jiné doklady o innosti a návrh opat ení na obnovení platební zp sobilosti, je-li ohrožena (Zákon . 277/2009 Sb., o pojiš ovnictví).
1.2.1 Pojiš ovací innost
Pojiš ovací inností se dle zákona . 277/2009 ( ást první, § 3, odst. 1, písm. f) rozumí p ebírání pojistných rizik na základ uzav ených pojistných smluv a pln ní z nich, p i emž sou ástí pojiš ovací innosti je správa pojišt ní, likvidace pojistných událostí, poskytování asisten ních služeb, nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojiš ovny, uzavírání smluv pojiš ovnou se zajiš ovnami o zajišt ní závazk pojiš ovny vyplývajících z jí uzav ených pojistných smluv a innost sm ující k p edcházení vzniku škod a zmír ování jejich následk .
Duchá ková (2009) d lí pojiš ovací innosti na technickou innost, která dává podobu pojistným produkt m v etn sestavení základních prvk jednotlivých produkt , pat í sem i sestavení ceny pojistného produktu, vypo tení velikosti technické rezervy, stanovení zajišt ní, zajistitele a podobn . Sestavení základních prvk jednotlivých produkt pat í i do zábranné innosti, která se snaží vytvá et opat ení ke snižování objemu pojistných pln ní.
Dalšími pojiš ovacími innostmi dle Duchá kové (2009) jsou obchodní innost, provozní innost a likvida ní innost. V obchodní innosti jde o samotný prodej pojistných produkt a následnou pé i o klienta. Sou ástí obchodní innosti je i marketingová innosti, která se zam uje, na které segmenty trhu se bude se svým pojistným produktem zam ovat, dle klientových p edstav se snaží vytvá et nové pojistné produkty atd.
Provozní inností se rozumí zpracování, kontrola a za azení do evidence pojistných smluv, následná výplata provize, správa pojišt ní a kontrola placení pojistného.
Obsahem likvida ní innosti je vy ízení pojistné události od jejího nahlášení, p es prošet ení až po samotnou výplatu pojistného pln ní, je-li škoda oprávn ná.
1.2.2 Pojiš ovna
Je finan ní instituce, která získala oprávn ní k provozování pojiš ovací innosti. Na území eské republiky ud luje povolení k provozování pojiš ovací innosti eská národní banka.
Pojiš ovnou m že být bu akciová spole nost, nebo družstvo. (Zákon . 277/2009 Sb., o pojiš ovnictví). Pojiš ovny z hlediska zam ení innosti d lí Duchá ková (2009) na:
• univerzální pojiš ovny, které nabízí životní i neživotní pojišt ní,
• životní pojiš ovny zabývající se pouze produkty životního pojišt ní,
• neživotní pojiš ovny, které p sobí v oblasti pojišt ní majetku atd.,
• specializované pojiš ovny se zam ením na právní ochranu, úv rová pojišt ní apod.
V posledních letech se po et a struktura pojiš oven, v eské republice, výrazn nezm nila.
To je vid t i z grafu v obrázku . 1.
Obrázek 1 Po et a struktura pojiš oven v R
Zdroj: autor
Dalším d lením, které Duchá ková (2009) uvádí, je d lení dle právní formy na:
• státní,
• vzájemné (družstevní),
• akciové pojiš ovny.
Státní pojiš ovny, jak už název sám napovídá, z izuje stát nebo státní orgány. Zabývají se pojišt ním klient v takových oblastech, které nejsou atraktivní pro akciové pojiš ovny.
Anebo jsou v této oblasti kryta rizika, jejichž pojistné krytí v d sledku jejich rozsahu vyžaduje státní podporu. Pozitivem t chto pojiš oven jsou státní záruky za závazky, na druhé stran mají tyto pojiš ovny vyšší náklady správní režie. Stát jako z izovatel nese výsledky jejich hospoda ení.
Vzájemné pojiš ovny jsou charakteristické tím, že poskytují pojistné krytí svým len m.
Principem je, že když se stane škoda jednomu lenu spole enství, tak škoda, která nastala, je nesena všemi leny spole enství. Jsou tedy sou asn vlastníky i klienty, respektive pojistníky. Ve sv t existují velké vzájemné spole nosti, které jsou konkurentem pojiš oven akciových.
Akciová spole nost má základní kapitál tvo en vklady akcioná , které jsou rozvrženy na ur itý po et akcií o nominální cen akcie. Tento druh právní formy je p evažující formou pojiš oven.
Na eském trhu p evládají neživotní pojiš ovny, které mají právní formu jako akciová spole nost stejn jako všechny ostatní druhy dle zam ení innosti. Družstevní pojiš ovny možná budou vznikat v podob úzce specializovaných pojiš oven, nebo pro n není v tšího uplatn ní (Duchá ková, 2009).
1.2.3 Pojiš ovací zprost edkovatel
Dle zákona . 38/2004 Sb., o pojiš ovacích zprost edkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí je pojiš ovacím zprost edkovatelem fyzická nebo právnická osoba, která za úplatu provozuje zprost edkovatelskou innost v pojiš ovnictví.
T mito osobami m žou na území eské republiky být:
• vázaný pojiš ovací zprost edkovatel,
• pod ízený pojiš ovací zprost edkovatel,
• výhradní pojiš ovací agent,
• pojiš ovací agent,
• pojiš ovací maklé ,
• pojiš ovací zprost edkovatel, jehož domovským lenským státem není eská republika (Zákon . 38/2004 Sb., o pojiš ovacích zprost edkovatelích a samostatných likvidátorech).
Vázaný pojiš ovací zprost edkovatel (dále jen VPP) spolupracuje v rámci zprost edkovatelské innosti s jednou nebo více pojiš ovnami. Od klient neinkasuje pojistné a zárove nevyplácí pln ní z pojistných nebo zajiš ovacích smluv. Pokud nabízí produkty více pojiš oven, nesmí být tyto nabídky vzájemn konkuren ní (Zákon . 38/2004 Sb., o pojiš ovacích zprost edkovatelích a samostatných likvidátorech).
Pod ízený pojiš ovací zprost edkovatel (dále jen PPZ) spolupracuje s pojiš ovacím agentem nebo výhradním pojiš ovacím agentem nebo pojiš ovacím maklé em na základ písemné smlouvy. Stejn jako VPP neinkasuje pojistné a nezprost edkovává pln ní z pojistných nebo zajiš ovacích smluv. PPZ se ídí pokyny pojiš ovacího zprost edkovatele, kterým je také odm ován (Zákon . 38/2004 Sb., o pojiš ovacích zprost edkovatelích a samostatných likvidátorech).
Výhradní pojiš ovací agent vykonává zprost edkovatelskou innost v pojiš ovnictví na základ písemné smlouvy jménem a na ú et jedné jediné pojiš ovny (Zákon . 38/2004 Sb., o pojiš ovacích zprost edkovatelích a samostatných likvidátorech).
Pojiš ovací agent funguje stejn jako VPP, ale v p ípad nabídky mohou být tyto produkty vzájemn konkuren ní (Zákon . 38/2004 Sb., o pojiš ovacích zprost edkovatelích a samostatných likvidátorech).
Pojiš ovací maklé dle zákona . 38/2004 Sb., o pojiš ovacích zprost edkovatelích a likvidátorech pojistných událostí ( ást první, § 8), „..zpracovává komplexní analýzy pojistných rizik, návrhy pojistných nebo zajistných program , poskytuje konzulta ní a poradenskou innost, provádí správu uzav ených pojistných nebo zajiš ovacích smluv, sleduje lh ty k jejich revizi, spolupracuje p i likvidaci pojistných událostí.“ To vše provádí na základ smlouvy, kterou uzavírá se zájemcem o pojišt ní nebo zajišt ní.
Posledním typem je pojiš ovací zprost edkovatel s domovským lenským státem jiným než je eská republika, který m že poskytovat tuto innost na území eské republiky v rozsahu, v jakém je mu umožn no tuto innost provozovat v domovském stát (Zákon . 38/2004 Sb., o pojiš ovacích zprost edkovatelích a samostatných likvidátorech).
1.2.4 Zajiš ovna
Podnikatelský subjekt, v eské republice pouze jako akciová spole nost, který na sebe p ebírá ást rizik pojistitele. Tato rizika dále m že zajiš ovat u dalších zajistitel . Dle zajiš ovací smlouvy, která se uzavírá mezi pojistitelem a zajistitelem, vyplácí zajistitel pojistiteli dohodnutou pom rnou ást vyplaceného pojistného pln ní, pokud jsou spln ny podmínky ze zajiš ovací smlouvy. Zajistitel pojistiteli vytvá í jistotu, že v p ípad ne ekaných a náro ných pojistných událostí bude schopen uhradit pojistné pln ní (Zákon . 277/2009 Sb., o pojiš ovnictví).
1.3 Pojišt ní
Výbor pro pojistnou terminologii americké asociace pojiš oven definuje pojišt ní takto:
„Pojišt ní je sdružování nenadálých ztrát pomocí p esunu t chto rizik na pojiš ovatele, kte í souhlasí s tím, že odškodní pojišt nému tyto ztráty, poskytnou pen žitou odm nu v p ípad výskytu ztráty nebo aby poskytovali služby spojené s rizikem (REJDA, 1992, s.
20).
Pomocí pojišt ní tedy není možné eliminovat negativní dopady nahodilostí, lze ale eliminovat i minimalizovat finan ní dopady t chto nahodilostí. Negativní dopady m žeme finan n zajistit z vlastních zdroj nebo ze zdroj spole ností zašti ující pojišt ní, ty pak p ebírají veškerá rizika (Duchá ková, 2009).
Pojišt ní je právní vztah, který je založen na základ pojistné smlouvy. Pojistitel se v této pojistné smlouv zavazuje plnit pojistné pln ní jemu nebo t etí osob a pojistník platit pojistné (Zákon . 89/2012 Sb., ob anský zákoník).
Tímto pojistným pln ním je pen žitá i naturální náhrada škody od pojistitele za sjednané riziko, která je blíže specifikovaná ve smlouv nebo pojistných podmínkách, na které se smlouva odkazuje. Sou asn musí být spln na podmínka nahodilosti, což znamená, že pojistnou událostí je taková událost, která je možná a u které není jisté, zda k ní b hem trvání pojistné smlouvy v bec dojde (Duchá ková, 2009).
Na výše zmín né pojistné má pojistitel právo za dobu trvání pojišt ní (Zákon . 89/2012 Sb., ob anský zákoník). Pojistné m žeme d lit na b žné i jednorázové.
B žné je hrazeno b hem stanoveného pojistného období a jednorázové pojistné je hrazeno najednou na za átku pojistného období (Duchá ková, 2009).
Pojistná smlouva má zpravidla písemnou podobu, pokud není ujednána na kratší dobu než jeden rok, kdy to není vyžadováno (Zákon . 89/2012 Sb., ob anský zákoník).
Nedohodnou-li se strany smluvního vztahu jinak, vzniká pojišt ní dnem následující po uzav ení smlouvy. Jak uvádí Duchá ková (2009) k zániku smlouvy m že dojít v t chto p ípadech:
• uplynutím pojistné doby u pojišt ní na dobu ur itou,
• dohodou obou stran,
• výpov dí jedné ze stran smluvního vztahu,
• neplacením pojistného pojistníkem,
• odstoupením od smlouvy jedné ze stran smluvního vztahu,
• odmítnutím pln ní ze stran pojistitele,
• zánikem pojišt né v ci, úmrtím pojišt né osoby nebo zánikem právnické osoby.
Pojistná doba ur uje, na jaké asové období bylo pojišt ní sjednáno. U životních pojišt ní je zpravidla na dobu ur itou, tzn. na n jaký ur itý po et let. U neživotních tomu m že také tak být, ale zpravidla se sjednává na dobu neur itou (Duchá ková, 2009).
Pojistné období definuje období, na které je placeno pojistné, nap íklad m sí ní, tvrtletní, pololetní i ro ní (Duchá ková, 2009). Pojistné podmínky upravují zejména vznik, trvání a zánik pojišt ní, výluky z pojišt ní, definují pojistnou událost, zp sob ur ení rozsahu pojistného pln ní a splatnost pojistného pln ní (Zákon . 89/2012 Sb., ob anský zákoník).
V tšinou se uplat ují všeobecné pojistné podmínky a zvláštní i dopl kové pojistné podmínky (Duchá ková, 2009).
Ú astníky pojistného vtahu jsou pojistitel a pojistník (pojišt ný). Pojistitelem se rozumí právnická osoba, která je oprávn na vykonávat innost pojiš ovatele. Pojistník a pojišt ný m že být v n kterých p ípadech jedna a ta samá osoba. M že to být fyzická i právnická osoba, která se v pojistné smlouv zavazuje hradit pojistné za pojistnou smlouvu (Duchá ková, 2009). Pojišt ným je ozna ována osoba jak fyzická tak právnická, které bude v p ípad pojistné události na majetku, život nebo zdraví vyplaceno pojistné pln ní.
(Zákon . 89/2012 Sb., ob anský zákoník). V p ípad pojistné události, vyplácí pojiš ovna pojistné pln ní, pokud je nahodilá událost blíže specifikována v pojistných podmínkách a není tedy ze smluvního vztahu vylou ena (Duchá ková, 2009).
Další osoba, která m že a nemusí být uvedena v pojistné smlouv je oprávn ná osoba.
M že být totiž v dob pojišt ní neznámá. Jedná se o tu osobu, které bude vyplaceno pojistné pln ní v p ípad , kdy by jí pojišt ný zp sobil škodu. asto se ješt ve smlouvách objevuje pojem obmyšlená osoba. V p ípad úmrtí pojišt ného u životního pojišt ní, bude této osob vyplaceno pojistné pln ní sjednané pro toto riziko (Martinovi ová, 2007).
1.3.1 len ní pojišt ní
V r zných publikacích je uvád no r zné d lení pojišt ní. Pro tuto práci bylo vybráno len ní dle práva, dle zp sobu tvorby rezervy a dle druhu pojistného nebezpe í (Duchá ková, 2009).
len ní dle práva
Dle práva je pojišt ní len no na:
• dobrovolné,
• povinné,
• smluvní,
• zákonné.
Dobrovolné pojišt ní
Dobrovolné pojišt ní vzniká na základ pojistné smlouvy mezi pojiš ovnou a pojistníkem.
V žádném zákon není stanoveno, že by se toto pojišt ní muselo uzavírat povinn . Takovým pojišt ním je nap íklad životní pojišt ní, majetkové pojišt ní, pojišt ní odpov dnosti apod. (Duchá ková, 2009).
Povinné pojišt ní
Povinné pojišt ní se d lí dále na smluvní a zákonné. Smluvní je takové, kdy zákon ukládá povinnost uzav ít pojistnou smlouvu. Typickým p íkladem je povinné ru ení, které je hlavním p edm tem této práce. Druhým typem je zákonné pojišt ní, kdy povinnost platit pojišt ní vyplývá ze zákona a není podloženo žádnou smlouvou. Charakteristickým pojišt ním je zdravotní a sociální pojišt ní (Duchá ková, 2009).
len ní dle druhu pojistného nebezpe í
Vedle len ní dle práva a dle tvorby rezervy je ješt velmi asto uvád no len ní dle druhu krytých pojistných nebezpe í:
• životní,
• neživotní.
1.3.2 Životní pojišt ní
Jak už samotný název životní pojišt ní napovídá, toto pojišt ní kryje rizika spojená p ímo se zdravím a životem lidí. Kryje tedy jak úmrtí tak dožití pojišt né osoby. Pojiš ovny k t mto dv ma rizik m za ali p idávat ješt složky neživotního pojišt ní jako je úraz, invalidita, závažná onemocn ní a další. V minulosti se životní pojišt ní uzavíralo pro krytí smrti osoby, která byla živitelem rodiny. Postupn se k tomu za ala p idávat spo ící složka p i dožití, kombinuje tedy dv varianty s krytím rizik a v p ípad , že by nedošlo k pojistné události, dojde k vyplacení naspo ených prost edk . Další formou úspor u životního pojišt ní m žeme vid t také ze strany státu, kdy je možné uplatnit da ové zvýhodn ní pro pojišt né. Cenu životního pojišt ní tvo í dle Duchá kové (2009) t i složky:
• riziková složka,
• rezervotvorná složka,
• správní náklady.
Riziková složka pojistného je ur ena pro pokrytí rizika úmrtí, naproti tomu rezervotvorná složka slouží pro pokrytí rizika dožití. A nakonec správní náklady se týkají obhospoda ování a správy celého životního pojišt ní.
Výši pojistné ástky ur uje pojistník v pojistné smlouv . Pojiš ovna ale nemusí na sjednanou pojistnou ástku p istoupit a to v tšinou kv li zdravotnímu stavu klienta.
Provádí totiž tzv. zdravotní underwriting, kdy na základ vyšet ení u smluvního léka e obdrží léka ské zprávy a v p ípad nep íznivých hodnot m že bu pojistnou ástku upravit i v bec nesjednat pojistnou smlouvu. Krom zdravotního stavu ovliv uje rozhodnutí pojiš ovny také v k, ve kterém pojišt ný smlouvu sjednává, délka pojistné doby, apod.
(Duchá ková, 2009). D íve byl rozhodující faktor také pohlaví, ale od 21. prosince 2012 už tomu tak není. Na konci roku 2011 Evropský soudní dv r rozhodl, že mezi muži a ženami bude rovnoprávnost i co se týká pojišt ní. Ženám se tedy pojišt ní výrazn zdražilo, naopak muž m zlevnilo. Dle statistických údaj se ženy dožívají více let než muži a pojiš ovny to zohled ovali, nyní je to jedno. (Peníze.cz).
1.3.3 Neživotní pojišt ní
Neživotní pojišt ní zahrnuje neživotní pojišt ní osob, kam pat í úrazové a nemocenské pojišt ní. Dalším pojišt ním jsou r zné formy pojišt ní majetku, což m že být nemovitost, domácnost i automobil, pojišt ní odpov dnosti, nap íklad v i sousedovi, zam stnavateli nebo z provozu vozidla, které bude blíže specifikováno. Sem pat í také pojišt ní r zných podnikatelských rizik, nap íklad v etn pojišt ní právní ochrany a pojišt ní finan ních ztrát a záruk a úv ru (Duchá ková, 2009).
Úrazové pojišt ní
Úrazovým pojišt ním se rozumí výplata pojistného pln ní ve výši ujednané ve smlouv , pokud k úrazu došlo. Základním krytím úrazového pojišt ní je pojišt ní trvalých následk úrazu a smrti následkem úrazu (Duchá ková, 2009).
Zdravotní a nemocenské pojišt ní
Toto pojišt ní m že být dopl kem pro povinné zdravotní a sociální pojišt ní, kde si m že pojišt ný sjednat:
• pojišt ní denní dávky p i pracovní neschopnosti,
• pojišt ní lé ebných výloh,
• pojišt ní vážných onemocn ní,
• pojišt ní nadstandardního vybavení p i pobytu v nemocnici,
• pojišt ní zdravotnických úkon nehrazených v rámci povinného zdravotního pojišt ní (Duchá ková, 2009).
Pojišt ní majetku
Pojišt ní majetku se zabývá pojišt ním rizik a škod vzniklých na majetku podnikatel , fyzických osob a dalších subjekt . Pojistnou ástku ur uje pojišt ný v pojistné smlouv . Není-li tak ujednáno, p edstavuje pojistnou hodnotu obvyklá cena, kterou má majetek v dob , kdy je pot eba stanovit jeho hodnotu. Do majetkového pojišt ní pat í pojišt ní movitého majetku, nemovitého majetku a pojišt ní zájm . Movitým majetkem se rozumí majetek, který není pevn spojen se zemí, který tedy lze snadno p emis ovat. Naopak nemovitým majetkem je takový majetek, který je pevn spojen se zemí a nelze s ním pohybovat. Do pojišt ní zájm je zahrnováno pojišt ní ztrát, pohledávek, vklad , úv r atd. (Martinovi ová, 2007).
Pojišt ní odpov dnosti za škodu
Toto pojišt ní se vztahuje na škody na majetku, zdraví nebo zájm t etích osob. Tento druh pojišt ní zbavuje pojišt ného zaplatit náhradu za škodu, kterou by zp sobil t etí osob , v rozsahu a ve výši ur ené zákonem nebo pojistnými podmínkami smlouvy.
Pojišt ní odpov dnosti m že být jak zákonné tak i smluvní. Jedná se o tato pojišt ní odpov dnosti za škodu/y:
• zp sobené provozem vozidla,
• p i pracovním úraze nebo nemoci z povolání,
• zp sobenou provozem organizace,
• zp sobenou zam stnanc m,
• zp sobenou výkonem povolání,
• z provozu letadla,
• p i výkonu lovecké innosti,
• zp sobenou vadným výrobkem,
• zp sobené na životním prost edí,
• zp sobenou v ob anském život ,
• zp sobenou innosti léka ,
• zp sobenou innosti auditor ,
• zp sobenou innosti komer ních právník apod. (Martinovi ová, 2007).
1.4 Pojišt ní odpov dnosti za újmu z provozu vozidla v eské republice
Pojišt ní odpov dnosti za škodu z provozu vozidla (dále jen povinné ru ení) je zákonem stanovené povinné pojišt ní pro každého držitele vozidla. S tímto pojišt ním mají všechny osoby ve smlouv uvedené právo na to, aby za n j pojistitel hradil náhrady za škody jím zp sobené.
Pojistitel hradí újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, škodu vzniklou poškození nebo zni ením a ztrátou v ci. Zárove i ušlý zisk a náklady vynaložené s právním zastoupením v p ípad újmy na zdraví nebo ušlého zisku (Zákon 168/1999 Sb., o pojišt ní odpov dnosti za škodu zp sobenou provozem vozidla a o zm n n kterých souvisejících zákon ).
Naopak pojistitel nehradí újmu, kterou si zp sobil sám idi , stejn tak škodu na vozidle, kterým byla škoda zp sobena. Nehradí škodu, která vznikla na majetku manžela nebo osoby žijící ve spole né domácnosti. Pokud má vozidlo, kterým byla škoda zp sobena, p ipojeno p ípojné vozidlo, také se na n ho nevztahuje povinnost pojistitele.
Nejsou hrazeny újmy p i motoristických sout žích, manipulací s nákladem stojícího vozidla nebo újmu vzniklou p i terorismu i válce, pokud má vozidlo s tímto p í innou souvislost (Zákon 168/1999 Sb., o pojišt ní odpov dnosti za škodu zp sobenou provozem vozidla a o zm n n kterých souvisejících zákon ).
Pojišt ní odpov dnosti si musí každý držitel vozidla sjednat ihned p i zapsání do registru vozidel. Sjednání pojišt ní je možné v kamenné pobo ce, anebo již nyní existují systémy, které pojišt ní automobilu provedou za klienta.
Sta í jen odeslat data a systém vyhodnotí jaké pojišt ní je vhodné (databáze Proquest).
Povinné ru ení platí nejen v eské republice, ale i na celém území Evropské unie a v dalších evropských státech. Územní platnost je vždy uvedena v tzv. zelené kart (Zákon 168/1999 Sb., o pojišt ní odpov dnosti za škodu zp sobenou provozem vozidla a o zm n n kterých souvisejících zákon ).
1.4.1 Zelená karta
Zelená karta je mezinárodní osv d ení, které prokazuje, že byla k vozidlu uzav ena smlouva o pojišt ní odpov dnosti z provozu vozidla. Do zelené karty se uvádí p edevším údaj o provozovateli vozidla, zna ce a typu vozidla, státní poznávací zna ce a pojistném období pojišt ní (Zákon . 168/1999 Sb., o pojišt ní odpov dnosti za škodu zp sobenou provozem vozidla a o zm n n kterých souvisejících zákon ). Územní platnost tohoto osv d ení je na území všech lenských stát a dalších stát uvedených v seznamu stát , které stanoví ministerstvo vyhláškou (Zákon . 168/1999 Sb., o pojišt ní odpov dnosti za škodu zp sobenou provozem vozidla a o zm n n kterých souvisejících zákon ).
Tuto kartu je povinen mít idi u sebe. Pokud vycestuje do zem , kde neposta uje povinné ru ení uzav ené v R, je pot eba uzav ít tzv. hrani ní pojišt ní. Toto pojišt ní se sjednává na dobu pobytu automobilu v zahrani í ( KP).
1.4.2 Smlouva o pojišt ní odpov dnosti z provozu vozidla
V pojistné smlouv , která mimo jiné definuje pojistitele a pojistníka (p íp. držitele a provozovatele vozidla, je-li odlišný od pojistníka), dobu trvání, výši pojistného a zp sob placení, formu a místo oznámení škodné události, stanovuje také výši limitu pojistného pln ní (Zákon . 168/1999 Sb., o pojišt ní odpov dnosti za škodu zp sobenou provozem vozidla a o zm n n kterých souvisejících zákon ). Zákonem stanovená minimální hranice je 35 mil. K . Horní limit pojišt ní odpov dnosti si pojiš ovna ur uje podle svých dispozic.Tato hranice ur uje maximální limit pln ní p i jedné škodné události p i ublížení na zdraví nebo usmrcení nebo škod na majetku (Zákon . 168/1999 Sb., o pojišt ní odpov dnosti za škodu zp sobenou provozem vozidla a o zm n n kterých souvisejících zákon ). Limit pro ublížení na zdraví je pro každou poškozenou osobu na rozdíl od limitu pro škodu na majetku, kdy je limit stanoven na jednu událost. Výše zmín ná hranice je minimální, pojiš ovny mají na výb r i vyšší limity.
1.4.3 Registr silni ních vozidel
Na registru silni ních vozidel je provozovatel vozidla povinen registrovat silni ní motorové vozidlo, p ípojné vozidlo nebo zvláštní vozidlo u p íslušného obecního ú adu s rozší enou p sobností, kde má provozovatel trvalé místo bydlišt nebo podnikání (Ministerstvo dopravy).
Níže je p ehled pojišt ných vozidel za poslední t i roky na eské kancelá i pojistitel . Tabulka 1 P ehled pojišt ných vozidel
!" ! "
"! " " "
" ! " !
" ! " "
" ! !
"
" ! !
" " " " "
" " " ""
! ! ! ! ! "" !
" # ! "
$% ! " "
&'( ') ! " !" "
Zdroj: www.ckp.cz/tisk/statistiky_a_informace.php?id=5
Po et pojišt ných vozidel, jak vyplývá z této tabulky, rok od roku nar stá. Stejn tak i po et registrovaných vozidel. Dle údaj Sdružení automobilového pr myslu bylo k 30. 6. 2014 v R registrováno celkem 7.781.251 ks vozidel, což je skoro o 700.000 ks vozidel více než je vozidel pojišt ných. Nejen z tohoto d vodu vznikl garan ní fond, který spravuje eská kancelá pojistitel (Sdružení automobilového pr myslu).
1.4.4 eská kancelá pojistitel
eská kancelá pojistitel (dále jen KP) byla z ízena dne 30. ervence 1999 zákonem.
Jedná se o profesní organizaci pojistitel , kte í jsou oprávn ni provozovat pojišt ní odpov dnosti z provozu vozidla na území eské republiky. Mimo jiné KP spravuje garan ní fond, uzavírá dohody s kancelá emi jiných stát , vede statistiky, podílí se na p edcházení škodám na pozemních komunikacích a tak dále (Zákon 168/1999 Sb., o pojišt ní odpov dnosti za škodu zp sobenou provozem vozidla a o zm n n kterých souvisejících zákon ).
Dle zákona se lenem stává každá pojiš ovna, která obdrží povolení od Ministerstva financí. Stejn tak m že toto povolení zaniknout (Kopecký, 2002). innost této kancelá e je financována z p ísp vk od jednotlivých len organizace (Kopecký, 2002).
V sou asné dob má KP 13 len , jsou jimi AIG Pojiš ovna, AXA Pojiš ovna, Allianz pojiš ovna, SOB pojiš ovna, eská podnikatelská pojiš ovna, eská pojiš ovna, Generali pojiš ovna, Hasi ská vzájemná pojiš ovna, Kooperativa pojiš ovna, Slavia pojiš ovna, Triglav pojiš ovna, Uniqa pojiš ovna a Wüstenrot pojiš ovna ( KP).
Dohled nad p sobením KP má v eské republice eská národní banka (dále jen NB).
P i zjišt ní nedostatk m že eské kancelá i pojistitel ukládat opat ení k odstran ní t chto závad. Pokud to nenapraví, je NB oprávn na ukládat pokuty až do výše 10 milion korun (Zákon 168/1999 Sb., o pojišt ní odpov dnosti za škodu zp sobenou provozem vozidla a o zm n n kterých souvisejících zákon ).
1.4.5 Garan ní fond
Garan ní fond je tvo en p ísp vky len eské kancelá e pojistitel . Výše je ur ena dle podílu pojiš oven na trhu s pojišt ním odpov dnosti m eným po tem pojišt ných vozidel v p íslušných kategoriích. Tyto p ísp vky jsou stanovovány na rok dop edu tak, aby byla zajišt na likvidita garan ního fondu KP, neboli aby byla KP schopna vyplatit nároky poškozených za nepojišt né idi e ( KP). Takovými nepojišt nými idi i jsou vlastníci i provozovatelé vozidel, kte í nemají sjednáno povinné ru ení pro své vozidlo ( KP).
1.4.6 Výpo et pojistného
Zp sob, jakým stanovuje pojistitel výši pojistného, je povinen p edložit eské národní bance ke kontrole spolu s potvrzením odpov dného pojistného matematika pojistitele.
Výše pojistného by m la být stanovena tak, aby byla zajišt na trvalá splnitelnost závazk v souvislosti s provozováním pojišt ní odpov dnosti a úhradou p ísp vk Kancelá i a to zejména tvorbou aktiv (Zákon . 168/1999 Sb., o pojišt ní odpov dnosti za škodu zp sobenou provozem vozidla a o zm n n kterých souvisejících zákon ).
P i stanovení výše pojistného zohled uje pojistitel výši p edchozího škodného pr b hu pojistníka. V p ípad bezeškodného pr b hu, p iznává pojistitel pojistníkovi takzvaný bonus, což je cenové zvýhodn ní na pojistném. Za každou škodnou událost jsou pojistníkovi ode teny m síce. Každá pojiš ovna má výši jinou, ale obvykle to za jednu událost bývá 24 nebo 36 m síc . V p ípad škodného pr b hu, p iznává malus, což je p irážka na pojistném. Tento škodný pr b h se dá zjistit u eské kancelá e pojistitel (Zákon . 168/1999 Sb., o pojišt ní odpov dnosti za škodu zp sobenou provozem vozidla a o zm n n kterých souvisejících zákon ).
Od roku 2014 došlo k výraznému zdražení ceny povinného ru ení. Mohou za to t i novinky, které navrhl stát a pojiš ovny jej necht ly dotovat z vlastní kapsy.
První novinkou je platba hasi skému sboru za výjezd k dopravní nehod . Tato paušální platba platí již od roku 2013, kdy je za jednu hodinu výjezdu zaplaceno 5.600,- K . Pojiš ovny toto opat ení bude ro n stát 200 milion korun eských.
Druhou novinkou je odvod do Fondu zábrany škod. 3 % z ro ního pojistného jsou odvád ny do tohoto fondu, který je rozd len takto.
• 60 % pro hasi ský záchranný sbor (20% dobrovolným hasi m),
• 15 % pro integrovaný záchranný systém (Policie R, záchraná i),
• 15 % na prevenci škod na silnicích,
• 10 % dle zvážení p erozd leno do p echázejících kapitol.
Pro pojiš ovny to je dodate ný náklad ve výši 600 milion korun.
Ovšem nejv tší zásah má zm na u výše náhrad škod na ublížení na zdraví. D íve existovali tabulky a bodová ohodnocení, které ur ovaly, na kolik je lov k zodpov dný za poškození
i usmrcení lov ka na náhradách (www.mesec.cz, 2013). Tato vyhláška ale byla Novým ob anským zákoníkem (dále jen NOZ) zrušena. Nyní dle NOZ (Zákon . 89/2012 Sb., ob anský zákoník, ást tvrtá, hlava III, díl první, oddíl t etí, pododdíl druhý, § 2958)
„P i ublížení na zdraví od iní šk dce újmu poškozeného pen žitou náhradou, vyvažující pln vytrp né bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví p ekážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu šk dce i ztížení spole enského uplatn ní.
Nelze-li výši náhrady takto ur it, stanoví se podle zásad slušnosti.“
Jak vysoká bude zásada slušnosti, rozhodne soud (M šec.cz).
1.5 Právní úprava povinného ru ení v eské republice
Pojišt ní odpov dnosti z provozu vozidla je upraveno n kolika právními p edpisy.
Vstup eské republiky do Evropské Unie v roce 2004 ovlivnil adu zákon , v etn Zákona . 168/1999 Sb., o pojišt ní odpov dnosti zp sobenou provozem vozidla a o zm n n kterých souvisejících zákon . Tento zákon byl p edevším pozm n n díky 1. a 5. motorové sm rnici, které se zabývají povinností uzav ít povinné ru ení, zelenou kartou, hrani ním pojišt ním a Národní kancelá í pojistitel (Jandová L. a P. Vojtek, 2012).
Tento Zákon . 168/1999 Sb., byl naposledy novelizován 1. ervna 2008 zákonem . 137/2008 Sb. Zákon je rozd len na ty i oddíly, první se zabývá úvodním ustanovením. Tento oddíl upravuje povinnost vlastníka vozidla mít pojišt ní odpov dnosti z provozu vozidla a vymezuje základní pojmy týkající se tohoto pojišt ní. Oddíl druhý se zam uje na pojistnou smlouvu, limity pojistného pln ní, stanovení výše pojistného, výjimkami a rozsahem pojišt ní. Oddíl t etí pojednává o eské kancelá i pojistitel , která je oprávn na vyvíjet innost stanovené tímto zákonem. Spole ná a p echodná ustanovení jsou obsažena ve tvrtém oddíle tohoto zákona (Zákon . 168/1999 Sb., o pojišt ní odpov dnosti za škodu zp sobenou provozem vozidla a o zm n n kterých souvisejících zákon ).
Druhým právním p edpisem, zabývající se povinným ru ením, je zákon . 239/2013 Sb., který zm nil zákon . 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích z 10. ledna roku 2001. Tento p edpis upravuje registr a registraci silni ních vozidel, schvalování silni ních vozidel, zp sobilostí vozidel k provozu, p estavbou silni ního vozidla, výbavou a náhradními díly, zvláštními, historickými a sportovními vozidly, státní správou a dozorem. N která ustanovení tohoto zákona byla ú inná od 1. ledna 2014, další mají ú innosti od 1. ledna 2015 (Zákon . 239/2013 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích).
Dalším zákonem je zákon . 361/2000 Sb., o silni ním provozu. Zákon se zabývá provozem na pozemních komunikacích, idi ským oprávn ním a idi skými pr kazy, registrem idi a bodovým hodnocením p i porušení povinností (Zákon . 361/2000 Sb., o silni ním provozu).
Ostatní právní p edpisy jsou nap íklad zákon . 277/2009 Sb. o pojiš ovnictví a zákon . 89/2012 Sb., Ob anský zákoník, který nabyl ú innosti dne 1. ledna 2014.
1.6 Havarijní pojišt ní
Dle Zákona . 89/2012 Sb., Ob anského zákoníku ( ást tvrtá, hlava druhá, díl patnáctý, oddíl druhý, pododdíl druhý, § 2811) se p i škodovém pojišt ní poskytne pojistné pln ní, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v d sledku pojistné události.
Havarijní pojišt ní není povinností. Oproti povinnému ru ení kryje škody zp sobené na vozidle uvedeném v pojistné smlouv . Zpravidla lze sjednat pojišt ní pro p ípad požáru, odcizení, loupeže nebo poškození následkem nehody. Pojistnou ástku, na které je vozidlo pojišt no, si stanovuje sám pojistník a definuje ji v pojistné smlouv . Vozidlo m že být pojišt no na cenu novou i obvyklou. Nová cena vozidla je ta cena, za kterou lze dané vozidlo v daném ase a míst po ídit jako v c novou sloužící ke stejnému ú elu. Obvyklá cena je cena, která odpovídá stejné kvalit vozidla s p ihlédnutím k jeho opot ebení
i znehodnocení na trhu v R. (Zákon . 151/1997 Sb., o oce ování majetku).
Pokud si pojistník stanovuje výši ceny vozidla sám, je nutné, aby byla cena vozidla odpovídající. Pokud by cena neodpovídala cen vozidla, pojiš ovny v p ípad pojistné události mohou krátit pojistná pln ní. Proto doporu ují p i sjednání pojišt ní konzultaci pojistné ástky.
K havarijnímu pojišt ní i povinnému ru ení lze sjednat dopl ková pojišt ní, nap íklad tato:
• pojišt ní skel vozidla – toto pojišt ní se vztahuje na poškození skla takovým zp sobem, že je nutná jeho vým na. V n kterých p ípadech se dají pojistit všechna výhledová skla a n kdy jen elní. Limit je bu stanoven pojistnými podmínkami pevn , nebo je jeho výše volitelná dle pojistníka (Balánová, 2011),
• pojišt ní asisten ních služeb – tato asisten ní služba je poskytována pojistiteli i nad rámec povinného ru ení. Jedná se o službu po celé R a Evrop , kdy v p ípad poruchy, nehody, vandalismu nebo pokusu o odcizení není možné se autem pohybovat. Pojiš ovny mají sjednány smlouvy se spole nostmi poskytující asisten ní služby. Výše limitu je stanovena ve smlouv , n které pojiš ovny m žou zašti ovat i ubytování, pokud je t eba a pokud na to sjednaný limit posta uje (Kopecký, 2002),
• pojišt ní zavazadel – vztahuje se na zavazadla a v ci osobní pot eby, které mají p epravované osoby u sebe (Balánová, 2011),
• pojišt ní náhradního vozidla – v p ípad opravy vozidla jsou pojistitelem hrazeny náklady na náhradní vozidlo do té doby, než bude vozidlo opraveno (Balánová, 2011),
• úrazové pojišt ní – jedná se o pojišt ní osob p epravovaných ve vozidle, které utrp ly úraz, uvedeném v pojistné smlouv (Balánová, 2011).
1.7 Flotilové pojišt ní
Tento zp sob pojišt ní využívají podnikatelské subjekty, které vlastní více vozidel.
Zpravidla se toto flotilové pojišt ní uzavírá pro p t a více vozidel. U pojiš ovny se vytvo í flotilová rámcová smlouva, do které jsou p idávána jednotlivá vozidla firmy nebo osoby pomocí p ihlášek. Po et voz ve flotile má vliv na výši pojistného, stejn jako bezeškodný pr b h pojistníka, obor innosti apod.
Tento zp sob pojišt ní je pro spole nosti p ehledn jší a p edevším levn jší. Pojiš ovny poskytují pro tato pojišt ní vysoké slevy, které se pohybují okolo 50 %. Dále poskytují slevu dle bezeškodného pr b hu celé flotily. Zde se porovnává pom r mezi zaplaceným pojistným a vyplaceným pojistným pln ním (Novák, 2011).
Hlavními výhodami flotilového pojišt ní pro firmy jsou:
• Pojistná smlouva je upravena dle p ání klienta individuáln .
• Vše na jednom míst . P ehled o škodném pr b hu, pojišt ní, vozidlech. Pojiš ovna klientovi p id lí správce, který se o pojistnou smlouvu stará.
• Jak bylo výše zmín no, jednou pojistnou smlouvou je pojišt no více aut.
Je tedy mén zbyte ných papír a vše zašti uje jedna pojiš ovna.
• Cenové zvýhodn ní oproti b žnému pojišt ní každého vozidla zvláš (Novák, 2011).
2 Praktická ást
V této ásti diplomové práce je p edstavena firma Ontex, s. r. o., od které byla získána data pro kalkulaci flotilového pojišt ní a individuálních nabídek. Dále je specifikován seznam automobil , které chce Ontex pojistit. Na eském trhu je ada pojiš oven, které poskytují povinné ru ení. Pro tuto práci bylo vybráno 5 pojiš oven, které zaujímají svým podílem na trhu p ední p í ky v oblasti pojišt ní odpov dnosti z provozu vozidla za období 09/2014 ( AP). Jsou jimi Allianz pojiš ovna, eská podnikatelská pojiš ovna (dále jen PP), SOB pojiš ovna, Generali Pojiš ovna, a Kooperativa pojiš ovna.
Nejprve budou p edstaveny nabídky flotilového pojišt ní pojiš oven Allianz, SOB a Generali. Poté je práce zam ena na pojišt ní jednotlivých voz individuálními smlouvami. Nabídky byly vybrány od Allianz, PP a Kooperativy.
Jednotlivé cenové nabídky jsou pak srovnány a SWOT analýzou dále zhodnocena efektivnost flotilového pojišt ní oproti pojišt ní jednotlivých automobil .
2.1 Ontex, s. r. o.
Ontex pat í k nejv tším producent m hygienických pot eb na jedno použití. Mate skou spole ností je Ontex BVBA sídlící
v Belgii, která byla založena již v roce 1979. Od té doby má zastoupení v dalších t inácti evropských zemích, jimiž jsou N mecko, Francie, eská republika, Holandsko, Rakousko, Itálie, Polsko, Rumunsko, Ma arsko, Špan lsko, Velká Británie a Turecko (Ontex.cz).
Výrobu Ontex specializuje na t i oblasti:
• d tské jednorázové plenky pro miminka,
• dámská hygiena,
• hygienické pot eby pro inkontinentní pacienty.
Pobo ka v eské republice má sídlo v Turnov a je hlavním výrobcem pro St ední a Východní Evropu. Soust edí se hlavn na výrobu vlastní
zna ky Helen Harper. Výroba v eské republice zapo ala již v roce 1993, ale do Turnova se p esunula až o ty i roky pozd ji. Od té doby pobo ka
prožívá dynamický r st. Vybudovala více hal pro výrobu a rozší ila tak nabídku pracovních míst pro místní ob any.
Mezi hlavní body strategie firma Ontex uvádí:
• inovaci,
• kvalitu,
• flexibilitu,
• pomoc.
Snaží se reagovat na nové trendy a požadavky zákazník . Svou kvalitu potvrzuje spln ním norem ISO 9001:2008. Dále dbá na životní prost edí. D kazem toho je certifikace podle norem ISO14001 Management životního prost edí. (Ontex.cz).
Zdroj: www.ontex.cz
Zdroj:
www.ontex.cz Obrázek 3 Logo Helen Harper
Obrázek 2 Logo Ontex
Lo ské prodeje celé firmy Ontex inily 1,491.9 milion EUR, což p edstavuje 14% nár st oproti lo skému roku. istý zisk pak vzrostl o 16,6 % na 175 milion EUR.
V roce 2013 expandoval Ontex do nových zemí, jimiž jsou Maroko a Pákistán (Ontex.be).
Pobo ka Ontexu v Turnov dosáhla v lo ském roce 18% nár stu tržeb oproti roku 2012.
Zisk byl také kladný, jako v roce 2012, avšak nižší. Dosahoval 108 342 tis. K . Naopak p epo tený po et zam stnanc oproti roku 2012 se zvýšil o 90 ks, na 714 zam stnanc (Ontex.cz).
Pro rok 2014 si chce celá spole nost Ontex udržet sv j ziskový r st. Chce pokra ovat ve zlepšení podnikových proces , podporovat inovace a klientovi pot eby a rozvíjet talent a odborné znalosti zam stnanc (Ontex.be)
2.1.1 Požadavky na pojišt ní
Pobo ka Ontexu v Turnov má k dispozici pro své manažery a vedoucí pracovníky služební automobily. Všechny osobní automobily jsou zna ky Škoda a jsou po ízené formou leasingu p es spole nost Škofin. Proto po dobu tohoto financování jsou pojišt ny u smluvní pojiš ovny leasingové spole nosti. N které vozy jsou již po skon ení leasingu.
Z t chto voz bylo vybráno 5 ks v etn jednoho vysokozdvižného vozíku.
Jejich specifikace je v tabulce . 2.
Tabulka 2 Požadavky na pojišt ní fy Ontex
* +, - - - -
#$ % % & '( ) ( ) % * '+ #$ % % ) % *, -
! . . / . 010
* +. ! ! "
/ 01
! , ! ! ! "
+
2,, 34 ! " ! !
* 2 $4 "" ! !
5
2 !4 "! " " "
,
2 4 2 2 2
%3 % ( ( ( %3 %
,5 /
2 4
! 2 2 2
,
2 4 2
Zdroj: autor
Pro všechny výše uvedené vozy chce spole nost Ontex sjednat povinné ru ení se st edním limitem pojistného pln ní, který pojiš ovny nabízejí. Pro první dva uvedené vozy chce navíc ješt sjednat i havarijní pojišt ní, protože se jedná o nov jší vozidla. Havarijní pojišt ní chce sjednat ve variant allrisk, tedy pro rizika odcizení a vandalismu, havárie,
2.2 Allianz pojiš ovna, a.s.
Allianz pojiš ovna, a. s. je sou ástí sv tového koncernu Allianz Group. Poskytuje ochranu 80 milion m lidí jak na život , tak na majetku v 70
zemích sv ta. V eské republice byla pojiš ovna založena již v roce 1993, avšak Allianz Group p sobí v Berlín již od roku 1890.
Sílu pojiš ovny otestovalo zem t esení v San Francisku v roce 1906, kdy pojiš ovna všem poškozeným vyplatila pojistné pln ní. U Allianz byl pojišt n dokonce i Titanic, dnes se u nich pojiš ují hollywoodské filmy, veliké stavební projekty a i samotné vesmírné programy (Allianz).
Allianz pojiš ovna zaujímá na eském trhu t etí místo, co se tý e p edepsaného pojistného ( AP). V roce 2013 bylo hrubé p edepsané pojistné ve výši 4,481 mil. K pro životní pojišt ní a 7,390 mil. K pro neživotní pojišt ní. V roce 2013 Allianz pojiš ovna dosáhla zisku ve výši 938 701 tis. K (Allianz).
V eské republice vedle Allianz Pojiš ovny p sobí ješt Allianz penzijní spole nost, která se zam uje na zajišt ní na stá í. Allianz má v nabídce tyto produkty:
• pojišt ní vozidel,
• pojišt ní majetku a odpov dnosti,
• pojišt ní osob,
• penzijní produkty,
• cestovní pojišt ní,
• golfové pojišt ní,
• produkty pro firmy (Allianz).
Obrázek 4 Logo Allianz
Zdroj: www.allianz.cz
Struktura produktu Autoflotily 2014 od Allianz pojiš ovny.
• Pojišt ní odpov dnosti za újmu zp sobenou provozem vozidla
• Havarijní pojišt ní
• Dopl ková pojišt ní o Pojišt ní skel, o Pojišt ní zavazadel,
o Pojišt ní pro p ípad úhrady náklad za nájem náhradního vozidla,
o Pojišt ní pro p ípad škody zp sobené provozem jiného vozidla – p ímá likvidace,
o Pojišt ní asistence Plus,
o Pojišt ní asistence Allianz Šestý smysl.
• Úrazové pojišt ní osob ve vozidle
• Cestovní pojišt ní osob ve vozidle (Allianz).
2.2.1 Pojišt ní odpov dnosti za újmu zp sobenou provozem vozidla
Limit pojišt ní odpov dnosti lze vybrat ze t í variant:
1) 35.000.000,- K pro v cné újmy a ušlý zisk a 35.000.000,- K pro újmu na zdraví nebo usmrcením,
2) 50.000.000,- K pro v cné újmy a ušlý zisk a 50.000.000,- K pro újmu na zdraví nebo usmrcením,
3) 150.000.000,- K pro v cné újmy a ušlý zisk a 150.000.000,- K pro újmu na zdraví nebo usmrcením (PartnersWiki).
2.2.2 Havarijní pojišt ní
Havarijní pojišt ní lze sjednat pro níže uvedená rizika, která mohou být i kombinací krom rizika odcizení, vandalismus a poškození nebo zni ení zaparkovaného vozidla zví etem.
Tato rizika musejí být sjednána vždy dohromady (PartnersWiki).
• Havárie,
• odcizení,
• živelní událost,
• vandalismus,
• poškození nebo zni ení zaparkovaného vozidla zví etem.
Havarijní pojišt ní lze sjednat s t mito spoluú astmi:
• 1 %, min. 1.000,- K ,
• 5 %, min. 5.000,- K ,
• 10 %, min. 10.000,- K ,
• 20 %, min. 20.000,- K ,
• 30 %, min. 30.000,- K .
2.2.3 Dopl kové p ipojišt ní
Níže je vý et dopl kových p ipojišt ní, které je možné sjednat u Autoflotily 2014.
Pojišt ní skel
P edm tem pojišt ní jsou obvodové, i st ešní, sklen né výpln , které slouží k výhledu z vozidla. Škody zp sobené na dálni ních známkách, ochranných foliích, jiných úpravách skel, otevíracích mechanismech, t sn ní, aloun ní se z toho pojišt ní nehradí.
Pojišt ní se vztahuje na rizika havárie, živelní událost, odcizení a vandalismus.
Limit pojistného pln ní je 5.000,- K , 10.000,- K , 15.000,- K , 20.000,- K , 30.000,- K , 50. 000,- K nebo 100.000,- K se spoluú astí 10 %, nebylo-li sklo opraveno i je sjednána n která z variant havarijního pojišt ní (PartnersWiki).
Pojišt ní zavazadel ve vozidle
P edm tem pojišt ní jsou cestovní zavazadla a v ci osobní pot eby uložené ve vozidle nebo st ešním boxu. Limit pln ní je 15.000,- K , 30.000,- K , 50.000,- K nebo 100.000,- K vždy bez spoluú asti (PartnersWiki).
Pojišt ní pro p ípad úhrady náklad za nájem náhradního vozidla
Pojišt ní lze sjednat pro osobní nebo nákladní automobil do 3500 kg. P edm tem pojišt ní je úhrada náklad za nájem náhradního vozidla, vyjma pohonných hmot, išt ní a mytí, po dobu opravy vozidla nebo 30 dní od vzniku totální škody vozidla. Limit pojistného pln ní si klient m že zvolit v rozsahu 1.000,- K nebo 2.000,- K na den v . DPH na dobu 5, 15 nebo 30 dní (PartnersWiki).
P ímá likvidace
P edm tem je pojišt ní, které se vztahuje na poškození nebo zni ení vozidla uvedeného v pojistné smlouv , za n ž odpovídá osoba s platným povinným ru ením nebo bez povinného ru ení, za kterou poskytuje pln ní eská kancelá pojistitel ze svého garan ního fondu. Limitem pln ní jsou uplatn né a prokázané ú eln vynaložené náklady na opravu vozidla, na odtah do opravny a na zap j ení náhradního vozidla (PartnersWiki).
Pojišt ní základní asistence a asistence Plus
Pojišt ní se vztahuje na p ípady poruchy, havárie, živelní události, vandalismu, poškození zví etem nebo následkem st etu se zví etem, odcizení jeho ásti nebo celého vozidla.
Základní asistence je sou ástí pojišt ní, asistence Plus je možné sjednat k povinnému ru ení i havarijnímu pojišt ní (PartnersWiki).
Pojišt ní asistence Allianz Šestý smysl
Pro sjednání pojišt ní je nutné do vozidla namontovat telematickou jednotku Allianz Šestý smysl. Za ízení v p ípad havárie vyšle signál a spojí se samo s asisten ní službou.
V p ípad pot eby je vyslána záchranná služba a p esn ví, kam má jet, protože asisten ní služba díky GPS sou adnicím vidí, kde vozidlo stojí. V p ípad poruchy stiskem jednoho tla ítka dochází ke spojení s asisten ní službou a v p ípad odcizení se zaktivuje systém p enosu poplachu, pokud dojde k neoprávn nému pohybu vozidla (PartnersWiki).
