Poděkování
Děkuji především panu doc. PaedDr. Dr. Petrovi Urbánkovi, vedoucímu této práce, bez jeho odborné pomoci, ochoty a trpělivosti by práce jen těžko vznikla.
Zvláštní poděkování pak patří mým nejbližším, kteří museli projevit trpělivost a pochopení nejen při psaní této práce, ale po celou dobu studia.
Anotace
Bakalářská práce je zaměřena na oblast zájmového vzdělávání dětí předškolního věku v hasičském kroužku.
Teoretická část se zaměřuje na témata hasič, hasičské sbory
a jejich historie a postupný rozvoj až do dnešní doby. Dále je vymezen pojem dobrovolnictví při práci v zájmovém kroužku. Poslední téma této části popisuje vývoj dětí předškolního věku.
Praktická část bakalářské práce je zaměřená na návrh celoročního programu v
hasičském kroužku s předškolními dětmi. Obsahuje též zhodnocení
realizace programu s konkrétními postřehy a příklady a zpětnou vazbu rodičů.
Klíčová slova
Hasič, sbor dobrovolných hasičů, zájmový kroužek, program, volný čas, vývoj dítěte, předškolní období, aktivity a hra, hra Plamen
Annotation
The bachelor thesis is focused on the part of pre-school age children's education in the firefighter club.
The theoretical part focuses on the topics of the fireman, the fire brigade and their history and the gradual development till nowadays.
Furthermore, the notion of volunteering in in the hobby club is defined. The last topic of this section describes the development of pre-school age children.
The practical part of the bachelor thesis is focused on the one year suggestion of schedule in firefighter club with pre – school age children. It also contains an evaluation implementation of a program with specific insights and examples and feedback from parents.
Keywords
Firefighter, volunteer fire brigade, hobby club, program, free time, child´s evolution, pre- school period, activities and games, game Flame
Obsah
Obsah ... 8
1 Úvod ... 11
2 Teoretická část ... 12
2.1 Historie hnutí ... 12
2.2 Dobrovolnictví ... 15
3 Vývoj dětí předškolního věku ... 16
3.1 Emoční vývoj... 20
3.2 Socializace ... 21
3.3 Další vývoj a rozvoj dítěte v zájmových kroužcích ... 23
4 Základní pojmy a rizika při práci s dětmi v zájmovém vzdělávání ... 24
4.1 Zájmové vzdělávání, kluby ... 24
4.2 Zákony a vyhlášky týkající se klubů a práce s dětmi ... 26
4.3 Dokumentace ... 28
4.4 Hra Plamen ... 28
5 Praktická část ... 32
5.1 Charakteristika hasičského kroužku ... 32
5.2 Návrh programu ... 34
5.3 Realizace plánu ... 36
5.4 Zpětná vazba ... 39
6 Závěr ... 42
7 Zdroje ... 45
8 Přílohy ... 46
9 Seznam zkratek
aj. a jiné
apod. a podobně atd. a tak dále
č. číslo
ČSPO Československá požární ochrana IZS Integrovaný záchranný systém KSH Krajské sdružení hasičů
MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
obr. obrázek
OORM Okresní odborná rada mládeže ORM Odborná rada mládeže
OSH Okresní sdružení hasičů POOD Požární ochrana očima dětí PVČ Pedagogika volného času RZS Rychlá záchranná služba SDH Sbor dobrovolných hasičů
SH ČMS Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska
tzv. tak zvaně
ZPV Závod požární všestrannosti
10
„Hasič je člověk, který žije na světě dvakrát,
pro sebe a pro druhé.
A proto právě život hasičův jest pravým příkladem
správného pochopení života lidského.“
„Kde jiní selhali, ty nemáš právo selhat, ani právo vzdáti se, kde jiný snad se vzdal!“
„Aby mohl člověk žít čestně, musí se rvát, dělat chyby, bít se, mýlit se, začínat a opět začínat,
prohrávat a věčně zápasit.“
(L.N.Tolstoj)
11
1 Úvod
Smyslem této bakalářské práce je poukázat na práci dobrovolných hasičů, podrobněji se s ní seznámit a hlavně vyzdvihnout důležitost práce dobrovolných hasičů s dětmi a mládeží.
Tato práce s dětmi a mládeží pozitivně ovlivňuje jejich vývoj, učí je spolupráci v kolektivu a v nemalé míře je učí úctě k starým lidem. Dobrovolní hasiči jsou důležitou složkou života na venkově, obcích a menších městech, kde právě oni pomáhají organizovat a zaštiťovat různé kulturní a sportovní akce pořádané obcí nebo městem a dobrovolní hasiči zde hrají velmi důležitou roli. Jak profesionální, tak dobrovolní hasiči vyjíždějí pomáhat občanům při hašení požárů, dopravních nehodách, přívalových deštích, povodních, zemětřesení, sněhových kalamitách aj. V mnoha případech jsou dobrovolní hasiči první organizovanou složkou, která je schopna s těmito živly bojovat.
Cílem této bakalářské práce je navrhnout, realizovat zhodnotit program pro předškolní děti se zaměřením na činnost hasičského kroužku
Poznatky z vývojové psychologie v teoretické části bakalářské práce jsou doplněny o zkušenosti autorky.
12
2 Teoretická část
V teoretické části je popsána historie a vývoj hasičů na území České republiky, vznik a rozvoj hasičského kroužku. Dále je zde vymezena dobrovolnická činnost. Poslední část je zaměřena na vývoj dětí předškolního věku.
2.1 Historie hnutí
Lidstvo se za svou tisíciletou existenci naučilo oheň rozdělávat a používat, ale i přesto docházelo k neplánovaným požárům. Proto také v historii nalézáme první zmínky o organizovaném boji proti požárům a to v Egyptě, Babylónu a ve starém Římě.
První protipožární opatření se objevují ve starém Římě v 1. stol. př. n. l., v dalších stoletích vývoj požární ochrany zaostával až do 19 století.(Kolektiv autorů SH ČMS, 2008)
V Praze byl v roce 1853 zřízen Sbor města Prahy. Byl to první profesionální sbor v Čechách. Sbor byl založen Aloisem Pastou a podílel se i na likvidaci požáru Národního divadla 11. června 1881.
,,První německý tovární dobrovolný sbor v Čechách pak vytvořila v roce 1865 textilní firma Liebig ve Vesci u Liberce.“(Historie, 2009)
Menší města neměla peníze na placené profesionální sbory hasičů, a proto začaly vznikat dobrovolné hasičské sbory, kde se scházeli nadšenci pro tuto profesi. Obětovali tomu svůj volný čas a i nemalé prostředky, aby pomohli občanům v boji s ohněm a při mimořádných událostech. Obcím pomalu začalo docházet, že by se tato činnost měla začít podporovat a následně začaly vznikat nové dobrovolnické sbory.
K prvnímu pokusu o založení dobrovolných hasičů došlo v roce 1863 v Chrudimi.
Pokus se však nezdařil. Podle doložených dokumentů skutečně první sbor dobrovolných hasičů (SDH) byl založen ve Velvarech v roce 1864 panem Karlem Krohnem. Členové pražského placeného sboru pomáhali dobrovolným hasičům tím, že prováděli výcvik a proškolovali dobrovolné sbory.
Vznik nových sborů v českých zemích výrazně ovlivnil zákon č. 135/1867 o právu shromažďovacím. Přímé doporučení pro zakládání dobrovolných hasičských sborů v obcích obsahovaly nové právní předpisy a v Čechách zákon č. 45/1876, kterým byl vydán „Řád policie v příčině ohně pro království České.“ Novým zákonem bylo stanoveno např. to, že se
13
pro sbory musely zakoupit vozové stříkačky s příslušenstvím, žebře, háky a kádě. Platnost těchto zákonů byla až do roku 1941. (Historie, 2009)
Na začátku dvacátého století začaly vznikat první jinošské hasičské čety. Ty v roce 1905 navrhl J.B.Hubol. V hasičském kalendáři z tohoto roku jsou zaznamenány a uvedeny první základy k činnosti jinošské družiny dobrovolných hasičů. Přes veškeré snahy nedocházelo širokému rozvoji těchto skupin. V českém hasičstvu sice byla řada učitelů, ale nebyl zpracován ucelený systém výchovy a výcviku.
Významným se stal rok 1912, kdy byla vydána brožura ,,Jinošské družiny při sborech dobrovolných hasičů“. V brožuře se projevuje vliv anglického skautingu. Výcvik se nezaobíral jenom hasičskou odborností, která spočívala ve výuce manipulace s krátkým žebříkem, obsluze čtyřkolové stříkačky, stříkaček džberových, požárních hydrantů, dále docházelo k výcviku s hadicemi a první pomoci, ale jednalo se i o sport, kulturu, poznání vlasti, průmyslu a zemědělství. Tato 20. léta tak můžeme považovat za roky, kdy byly v naší zemi položeny základy práce s dětmi v hasičském sboru.
Situace po první světové válce zůstává stejná jako před ní, stále je nedostatek mladých hasičů. J. Procházka začal vydávat články v časopise Hasičský rozhled (1932), kde se snažil vysvětlit systém práce s dorostem v hasičském sboru. On sám pracoval s dorostem ve své župě. Od roku 1934 dochází k nárůstu dětí a dorostu, neboť je kladen důraz na brannou výchovu vzhledem k vývoji v sousedním Německu.
Situace ve vzniklém Protektorátu Čechy a Morava se dotkla i činnosti hasičstva. Dne 15. května 1939 oznámilo ministerstvo vnitra, že povolenou složkou v Protektorátu se stává Svaz českého hasičstva v Čechách a na Moravě se sídlem v Praze. V letech 1939-1944 byla vydána řada nařízení, která upravovala a omezovala činnost. Péče o dorost však nezaostávala, v roce 1939 vyšla příručka pro vedoucí hasičského dorostu. Tato příručka přinesla organizační řád.
V červnu v roce 1945 zasedala v Praze Zemská hasičská jednota, jejím cílem bylo přijetí úkolů obnovy hasičstva v Čechách a na Moravě a v tomtéž roce byla zvolena dorostová komise. Ta měla za úkol vykonávat všechny administrativní práce související s činností dorostu, zpracovat cvičební a služební řád dorostu, jednotlivý výcvikový program, zavést jednotný kroj, zabezpečit nábor dorost a vycvičit dostatečný počet jejich vedoucích. Tato komise existuje dodnes.
Od roku 1946 začala spolupráce mezi hasičskými sbory a školami. Tam se snažily získat nové děti (nábor). V 50. letech začala i spolupráce s pionýrskými oddíly.
Zlomové datum bylo 18.1.1952, kdy předal ministr vnitra V. Nosek nejvyšším představitelům
14
čs. hasičstva dekret, díky kterému byla hasičská organizace prohlášená za dobrovolnou organizaci.
Po té se konala první celostátní konference, po které byla vyhlášená první soutěž pro mládež. Jejím obsahem byl požární útok bez vody pro mládež do 12 let, pro mládež od 12 let pak s vodou, dále běh 60 m a požární teorie. Tato soutěž přetrvávala až do roku 1972, vlastně až do vzniku hry Plamen. Také vznikaly první hasičské tábory, které byly zaměřeny na hasičskou teorii a přípravu na soutěže. V roce 1957 se objevily první odznaky ,,Mladý požárník“. Pro získání odznaků bylo potřeba splnit sedm podmínek. I toto se zachovalo do současnosti, jenom odborností je více a směrnice byly dost upraveny. Tento rok byl velice významný a bylo v něm mnohé poprvé. Poprvé v tomto roce bylo zorganizováno první celostátní školení vedoucích mládeže v Bílých Poličanech.
V roce 1968 byla ústředním výborem Československé požární ochrany (ČSPO) zřízena organizace Mladých požárníků ČSPO, a tak téměř po 20. letech došlo k odloučení od jednotné dětské organizace a v oddílech byly zřízeny nové kategorie: 8-13 let, 13-15 let a dorost ve věku 15-18 let.
Významným datem byl rok 1972, kdy vznikla celostátní sportovně branná hra Plamen.
Hra Plamen prošla celou řadou změn od svého založení, ale její základ a smysl zůstal zachován.
V roce 1990 po různých politických změnách dostal požární svaz nový název - Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (SH ČMS).
Od 1.9.1991 platí nový stejnokrojový předpis a symbolika hnutí včetně deseti nových specializací mladých požárníků a odznaků k přípravě požární ochrany. Byly založeny odborné rady, které začaly samostatně pracovat podle schváleného plánu práce a rozpočtu. Činnost odborné rady mládeže (ORM) se zaobírala i organizací soutěží. Tyto rady fungují také dodnes.
V roce 1995 se konala konference mládeže, kde se dohodly další postupy v činnosti práce s mládeží, hlavně v oblasti odborné přípravy vedoucích, došlo k úpravě směrnic hry Plamen pro výuku mladých hasičů a úpravě věkových kategorií v soutěžích. Postup, který byl schválen v roce 1995 je provozován se stejnými pravidly doposud. (Kolektiv autorů SH ČMS, 2008, s. 7-18)
15
2.2 Dobrovolnictví
Dobrovolnictví je úzce spjato s hasičským hnutím. Dle zákona 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů dobrovolnictví je definováno:
(1) Dobrovolnickou službou je činnost, při níž dobrovolník poskytuje
pomoc nezaměstnaným, osobám sociálně slabým, zdravotně postiženým, seniorům, příslušníkům národnostních menšin, imigrantům, osobám po výkonu trestu odnětí svobody, osobám drogově závislým, osobám trpícím domácím násilím, jakož i pomoc při péči o děti, mládež a rodiny v jejich volném čase,
pomoc při přírodních, ekologických nebo humanitárních katastrofách, při ochraně a zlepšování životního prostředí, při péči o zachování kulturního dědictví, při pořádání kulturních nebo sbírkových charitativních akcí pro osoby uvedené v písmenu a), nebo
pomoc při uskutečňování rozvojových programů a v rámci operací, projektů a programů mezinárodních organizací a institucí, včetně mezinárodních nevládních organizací.
(2) Za dobrovolnickou službu uvedenou v odstavci 1 se nepovažuje činnost týkající se uspokojování osobních zájmů, anebo je-li vykonávána v rámci podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti anebo v pracovněprávním vztahu, služebním poměru nebo členském poměru.
(3) Dobrovolnická služba je podle své povahy krátkodobá nebo, je-li vykonávána po dobu delší než 3 měsíce, dlouhodobá.
Hasičská činnost je o všestranné práci, nejen o pomáhání lidem a zvířatům. Hasič je u všeho, ať už se jedná o požár, sundávání kočky ze stromu, při autonehodě, při pomoci rychlé záchranné službě (RZS), když je potřeba se dostat do zavřeného bytu, při vyprošťování zraněného člověka. Hasič musí umět práci na vodě ale i ve skalách. Hasiči jsou nepostradatelnou složkou integrovaného záchranného systému (IZS).
S tímto vším se děti a mládež na schůzkách seznamují a učí. Nesmí se zde opomenout také ochota rodičů své děti na schůzky vodit a dále jejich podpora a fandění při soutěžích.
Je pak vidět jak jsou všichni hrdí – děti a mládež na to, co se naučili a rodiče na své děti, co dokážou.
16
3 Vývoj dětí předškolního věku
,,Je tomu skoro půl tisíciletí, kdy Francis Bacon Verulamský formuloval své slavné krédo: Vědění je moc. Nemohl tušit, jakou moc dá věda člověku našeho věku.“(Langmajer, Krejčířová, 2006, s. 13)
Předškolní období označují Langmajer a Krejčířová (2006, s. 87-103), jako celé období od narození do vstupu do školy. Toto označení je v širším slova smyslu a má svá úskalí. Jde o období 6 let, kdy vývojové potřeby dítěte jsou různé, např. u batolete a u dětí ve třech letech. V užším slova smyslu je to období ,,mateřské školky“.
Dítě v mateřské školce již má plně osvojenou chůzi i běh po rovině stejně dobře jako po nerovném terénu. Zvládá chůzi po schodech i ze schodů. V mateřské škole a v zájmovém kroužku si dítě buduje místo ve skupině díky dovednostem, které zvládá. Svou pohyblivostí a obratností se prosazuje ve hrách a to je velmi důležité pro jeho další vývoj. Motorický vývoj by se dal označit jako zdokonalování a zlepšení pohybové koordinace, větší hbitost a eleganci v pohybu. Čtyřleté dítě hopsá, skáče, leze po žebříku, umí sbíhat z kopce. Cvičí svou zručnost v mnohých hrách s pískem, modelínou, s korálky a při kresbě. Také řeč se během tohoto období vyvíjí a zdokonaluje.
Podle Vágnerové (2008, s. 183-186) dítě ve čtyřech (pěti letech) dobře utíká, ale i skáče, leze po žebříku, ovládá i skoky z malé výšky dolů (skok z nízké lavičky), stojí na jedné noze delší dobu a umí házet míč. Dítě díky těmto schopnostem začíná být čím dál více soběstačné a to se vidí na dalších věcech, jako je oblékání a svlékání oblečení, ovládá základy hygieny, mytí rukou z toalety, čištění zubů. Prostě ví, že se toto musí dělat.
Předškolní věk je charakterizován stabilizací pozice ve světě. V tomto období mu pomáhá představivost, jde o fázi intuitivního uvažování, které ještě není regulováno logikou.
Dítě se snaží svojí představu přizpůsobovat svým možnostem poznání a potřeb. Dále se toto období dá nazvat jako období iniciativy. Předškolní věk by se měl chápat jako období příprav na život ve společnosti. Proto je nutné, aby dítě přijalo řád, který chování k určitým lidem upravuje. Dále by se mělo naučit se prosadit a spolupracovat, což je důležité především ve stejně věkové skupině.
Piaget označil tuto fázi kognitivního vývoje jako období názorného intuitivního myšlení. Poznávání je v tomto věku zaměřeno na nejbližší svět a na pravidla, která v něm platí. Znaky uvažování předškolního dítěte, lze shrnout do dvou bodů:
· způsob, jakým dítě nazírá na svět, jak a jaké informace si vybírá,
17
· způsob, jakým informace zpracovává.
Kognitivní vývoj se týká vývoje vnímání, představování, fantazie, schopností, myšlení, usuzování, inteligence, pozornosti a paměti.
Kolem čtyř let se inteligence dítěte z úrovně předpojmové mění na úroveň názorného myšlení. Začíná a uvažuje již v celostních pojmech, které vznikají na základě vystižení podstatných podobností. Dětské usuzování je zatím stéle vázáno na vnímání či představování – dítě se zaměřuje na to, co zrovna vidí, či vidělo.
,,Příklad: Dvě sklenice se stejným množstvím korálků, potom jedny korálky přesypeme do menší širší sklenice a dítě nám musí říct, kde je více či méně. Dítě v tomto věku právě dokáže vyvozovat závěry.“ (Vágnerová, 2008, s. 87)
Myšlení dítěte dosud nepostupuje podle logických operací. Symbolické i předoperační myšlení je stále úzce vázáno na vlastní činnost dítěte. Dítě ví ve třech letech, že imaginární věci mají jiné vlastnosti, než věci skutečné (realita má fyzické rysy, imaginární předměty je možné vlastním myšlením měnit). Takže názor, že dítě nerozlišuje vlastní fantazii od skutečnosti není pravda. (Langmajer, Krejčířová, 2006, s. 87-103)
Vývoj myšlení je v tomto období dlouhodobý proces. Mladší předškolní děti ještě moc nerozumí souvislostem ohledně forem existence. Pletou si vnější vzhled s podstatou skutečnosti. Znamená to, že když něco nějak vypadá, tak to podle nich takové také musí být a naopak.
,,Např.: Když si na sebe někdo vezme masku Mikuláše, tak to pro ně znamená, že se v něj proměnil.“ (Vágnerová, 2008, s. 176)
To se mění v pěti letech, kdy dítě už dokáže mnoho těchto změn rozpoznat.
,,Děti ještě nemají rozvinuté všechny složky pozornosti a ani jejich pracovní paměť nemá dostatečnou kapacitu. Neumí vnímat celek jako soubor detailů a nevšímají si souvislostí a vztahů mezi nimi. Používají jednodušší poznávací strategii, která výběr informací nepodřizuje logické úvaze.“ (Vágnerová, 2008, s. 178)
Děti v předškolním věku vyjadřují svůj názor na své okolí, svět a jak to chápou formou kresby, vyprávění nebo hry. Podle Matějíčka (1994) dítě kreslí to, co o objektu ví a co se mu zdá na něm důležité.
Při kresbě dítě ve třech letech zvládá napodobit různé směry čar, postupně se tato technika zdokonaluje a z čar se stávají kruhy, křížek. Až k pátému roku dítě začíná zvládat napodobit čtverec a dále pak trojúhelník atd. Zároveň vyjadřuje vlastní představu do kresby.
Čím je věk dítěte větší, tím kresba je detailnější. (Langmajer, Krejčířová, 2006)
18
Zajímavé je u dětí sledovat kresbu lidské postavy. Dítě začíná stadiem ,,hlavonožce“, toho kreslí obvykle ve věku 3 let. Poté je stadium subjektivně fantazijního zpracování (4-5let).
V tomto období již kresba obsahuje detaily, jako jsou např.: kusy oblečení, knoflíky, klobouk, nebo detaily na postavě jako je pupík. Poslední stadium je realistické zpracování lidské postavy. To přichází na konci předškolního období. Dítě kreslí, to co vidí a kresba je čím dál více podobná realitě.
Jako příklad zde autorka uvádí zkušenosti z hasičského kroužku. Kreslení je jeho nedílnou součástí, a proto se mu věnuje určitá část i v programu. Kreslením se u dětí snažím, aby vyjádřily své pocity z hodiny, z výletu či vystoupení. Dítě kreslí to, co vnímá, co prožilo nebo o čem si zrovna povídáme. Dále se autorka zapojuje s obrázky dětí do soutěže požární ochrany očima dětí (POOD) viz příloha obr. č. 11-13. Obrázky dokazují, že kreslení slouží jako velice dobrý vyjadřovací prostředek u dětí předškolního věku. Dítě se často lépe vyjádří malováním obrázku než jenom komunikací. Dítě se může o svůj obrázek opřít a jenom ho jednoduše popsat a výsledek v celkové komunikaci je lepší, než kdyby jenom muselo vyprávět, co prožilo a co se mu líbilo aj.
Součástí kroužku není jenom kreslení, ale i další výtvarná činnost. Výtvarné
činnosti přikládá autorka stejnou váhu jako kreslení. Výsledkem zapojení kreslení a výtvarné činnosti do programu dětí v hasičském kroužku je rozvoj jemné motoriky, postupné zlepšování v kreslení a výtvarné činnosti. To vše dohromady vede k vyjádření pocitů a náhledů na danou věc očima dítěte.
Hra u dětí slouží jako prostředek k lepšímu vyrovnání s realitou, jelikož se dítě musí neustále přizpůsobovat okolí, které dosud ještě moc nechápe. Při zaměření na tematickou hru, tak ta slouží jako procvičování budoucích rolí nebo jako vhodné řešení určitých situací aj.
Autorka zde uvádí několik příkladů, proč je hra nedílnou součástí programu v hasičském kroužku.
Děti se musí během krátké doby naučit pro ně dosud neznámé věci, jakou jsou např.: topografické značky, uzle, grafické značky, první pomoc viz. příloha obrázek 1-5.
Dosud děti byly zvyklé především si hrát. Proto se snažím vymyslet zábavnou formou nové hry, které je budou bavit a při tom se naučí nové věci.
Příkladem zde může být hra ,,Do čeho se obléká hasič?“ Děti mají hromadu oblečení různých druhů a profesí, musí si samy správně obléknout hasiče. Hra je určená na začátek kroužku, kdy děti seznamuji s prací a činností hasiče, co je důležité k jeho vykonávanému povolání.
Druhým příkladem je ,,Co potřebuje hasič k uhašení ohně?“ Tato hra slouží k naučení topografických značek (obr. 1). Dětem přinesu materiál k požárnímu útoku - hadice, rozdělovač, proudnici, džberovou stříkačku a děti musí správně pojmenovat předmět a při dalším opakování k tomuto předmětu i správně položit grafickou značku na obrázku.
Ale i pohádka slouží k pochopení reality a okolního světa. Mají totiž jednoznačná pravidla. Dobro zvítězí nad zlem, postavy jsou buď dobré, nebo zlé a dítě jasně vidí a dokáže toto rozpoznat. Zároveň se dítě často ztotožňuje s postavou, která mu je v něčem blízká nebo má podobné problémy. (Vágnerová, 2008, s. 188-191)
Zde by autorka zmínila příklad ze zkušenosti výuky topografických značek.(viz příloha 3). Dětem se ukazují a říkají názvy značek a společně se vymýšlí příběh nebo pohádka a přitom se značky do tohoto příběhu nebo pohádky vkládají.
19
Autorka díky této vyučovací metodě zkrátila čas, který se děti učí topografické značky a to o půlku. Dále je tato vyučovací metoda více bavila, než dosud při klasickém učení, kdy jim byly ukázány obrázky, řečen název a dokola se to opakovalo.
Chápaní prostoru, času a počtu v předškolním období se taky vyvíjí. Čas se rozvíjí pomalu. Děti zvládnou pojem ,,dříve a později“ a rozlišují delší a kratší dobu. V pěti letech děti dokážou pochopit i souvislost mezi počátkem, koncem a celkovým trvání. Pro členění času děti využívají maximálně dny v týdnu. Roční období a měsíce umí vyjmenovat, ale pojmy nepoužívají.
Dítě se neustále ve svém okolí setkává, že někde něco někdo počítá a snaží se dělat to samé. Na začátku tohoto období dítě zná názvy čísel, ale podstatu číselného pojmu ještě plně nechápe. Zatím chápe co je ,,málo a hodně“ a ví, že když se něco přidá, tak se počet zvýší a naopak. Předškolní děti posuzují množství především vizuálně.(M. Vágnerová, 2008, s. 188) Vývoj paměti závisí na úrovni kognitivních funkcí, na zkušenostech a na zrání příslušných mozkových struktur. Tento druh paměti se vyvíjí a projevuje ve třech oblastech:
· zvýšení kapacity paměti a rychlosti zpracování informací,
· rozvoj paměťových strategii,
· rozvoj metapaměti.
První trvalejší vzpomínky se dětem uchovávají a vytvářejí okolo 4 let, ale je jich málo a nejsou ani přesné a bývají často ovlivnitelné. Často tyto vzpomínky zapomínají. Rozvoj této paměti je spojen s vývojem jazykových schopností. Dítě si většinou zapamatuje věc, událost, která ho nejvíce zaujme, ale stále si zapamatuje jenom část události. Vytvářejí si vlastní pojetí událostí, ale opět zachycují jenom určitou část. Paměť není jenom o aktuálních zážitcích, ale čerpá i z vlastních zkušeností a vzpomínek. (Vágnerová, 2008, s. 188-191)
Výslovnost dítěte na začátku předškolního období je často ještě hodně nedokonalá, hlásky nahrazuje jinými anebo je říká nepřesně. Za další rok, dva už mizí dětská ,,patlavost“ a řeč se zlepšuje. Pokroky v řeči jsou i ve skladbě vět. U dítěte roste zájem mluvit. Individuální rozdíly v řeči jsou tu významnější než věkové. Dítě dokáže delší dobu naslouchat. Dítě začíná umět říkanky a podle věku se jejich počet zvětšuje.
Co se týká růstu poznatků, ve třech letech zná dítě zpravidla své celé jméno a na dotaz umí udat pohlaví. Rychle rostou znalosti o světě věcí a lidí. Správně označuje barvy a kolem pěti let podává jednoduché definice ohledně známých věcí. (účel, tvar, funkce)
,,Důležitý pokrok dítěte v předškolním období je však také v tom, že nerozšiřuje jen svou slovní zásobu a znalost gramatických pravidel, ale začíná také užívat řeči k regulaci svého chování“ (Langmeier, Krejčířová, 2006, s. 89)
20
Úroveň komunikace odpovídá úrovni myšlení určitého jedince. Děti se rozvíjí především v komunikaci s dospělými, ale také je mohou ovlivňovat media a komunikace se stejnými dětmi. Předškolní děti se ve verbální komunikaci rozvíjejí různým způsobem, jak už bylo zmíněno v komunikaci s dospělými a vrstevníky a v jejich napodobování. Ale opět se naučí jenom určitou část. Děti od 4 let mluví v delších a složitějších větách, používají správně budoucí čas a později i složitější souvětí. Mezi 4-6 rokem se více objevuje používání minulého času, obvykle ve vyprávění. Ale chyby v komunikaci stále dělají, hlavně když se chtějí složitěji vyjádřit. Významnou složkou je rozvoj egocentrické řeči, která bývá spojena s myšlením a není určená pro jinou osobu. Je určená pro sebe má jiný obsah i formu. Tato řeč nepotřebuje posluchače a ani jej nehledá. Dítě si povídá pro sebe. Řeč může mít tři významy:
· exspresivní (k vyjádření svých pocitů),
· regulační (děti si dávají různé pokyny a přizpůsobují své chování tak, jako by jim to říkali rodiče),
· kognitivní (tato řeč může být jako prostředek uvažování).
Egocentrická řeč má pro děti i význam, že při povídání pro sebe se nemusí ničemu přizpůsobovat. Slouží k uvědomování, řešení problému a zjednodušení orientace. (Vágnerová, 2008, s. 188-191)
3.1 Emoční vývoj
Podle Vágnerové (2008) prožívání emocí předškolních dětí je o stabilitě a vyrovnanosti.
Citové prožitky v tomto období bývají na rozdíl od batolecího intenzivnější. Stále ale snad přechází z jedné kvality na druhou a jsou vázaná na aktuální situaci. Také se v tomto období rozvíjí emoční paměť. Emoční prožívání předškolních dětí se dá shrnout do několika bodů:
· vztek a zlost - děti chápou vznik nepříjemných situací, většinou zlostné reakce vznikají při kontaktu s vrstevníky,
· projev strachu - bývá vázaný na rozvoj představivosti. V tomto období děti mívají i tendenci se strašit, vymýšlet si imaginární kamarády,
· veselost - je pozitivní emoční stav. Zde vzniká rozvoj smyslu pro humor. Chápání humorných situací odpovídá uvažování v daném věku,
· těšit se - to lze, když dítě chápe nejbližší budoucnost.
Emoční vývoj se od porozumění a pochopení vyvíjí dál k chápání kauzálních vztahů.
Předškolní děti chápou aktuální emoce a jejich význam, vědí, že mohou být pozitivní či negativní. Ve 4-5 letech dovedou své emoce ze zkušeností a znalostí používat a uplatnit.
21
Orientace v základních emocích je v tomto věku totiž snadná. Komplexnější emoce jsou obtížnější a ve 4-5 letech si děti nedokážou představit a uvědomit, že se dá prožívat víc emocí najednou. Teprve 6 letech dítě pochopí, že se při určitých situací lidé mohou cítit dobře i špatně. Také začínají chápat a uvědomovat si, že určité situace vyvolávají stejné emoce.
V předškolním období dochází i k rozvoji emoční inteligence a vztahových emocí. Děti lépe chápou svoje pocity, projevují empatii, dokážou oddálit vlastní uspokojení a aspoň trochu ovládat své citové projevy. Vztahové emoce se objevují jako láska, city, sympatie i nesympatie. U dětí, které mají bezpečné zázemí, převažují pozitivní emoce. Citová rovnováha je vázána na chování blízkých lidí. Sebehodnotící emoce jsou u dětí předškolního věku pozitivní i negativní, prožívají hrdost i zahanbení, dokážou cítit vinu. Předškolní děti začínají postupně chápat, jak zlepšit vlastí emoční bilanci. (Vágnerová, 2008, s. 194-196)
Autorka považuje za velice důležitou kapitolu emočního vývoje u dětí v předškolním období. Z jejich zkušeností, nabytých při práci s dětmi předškolního věku, se i v hasičském kroužku dá také velice dobře pozorovat emoční vývoj.
Projev emocí mezi dětmi je častý. A ne vždy jsou pozitivně vnímány a interpretovány. Již v tomto období autorka mohla sledovat u dětí například negativní reakce na kamaráda z kolektivu.
Jako příklad zde uvádí projev emocí při hře, když jednomu z dětí hra nešla a všem ostatním ano. Děti se tomuto dítěti začaly smát, některé byly na něj zlé, ať je nezdržuje. Bohužel reakce dítěte, kterému hra nešla, tak dobře jako ostatním na tuto situaci byla negativní. Při negativní reakci dítě přestalo hru hrát a až do konce hodiny již nic nedělalo. V další podobné situaci u stejného dítěte se pak stalo to, že se naštvalo a začalo být zlé na ostatní dětí a křičelo na ně. To byl jenom příklad situace, která se ale při hrách na kroužku čas od času objevuje.
Pozitivní emoce jsou vidět při soutěžích a vystoupeních,
na které se celoročně děti připravují. Děti jsou nadšené, že mohou předvést vše, čemu se naučily – rodičům, prarodičům, sourozencům a také obyvatelům města Chrastavy. Tyto emoce jsou nejkrásnější a bezprostřední.
3.2 Socializace
Podle knihy Langmajera a Krejčířové (2006) chápeme předškolní období, jako přípravu na život ve společnosti. Dochází zde k socializačnímu rozvoji v rámci rodiny.
Jedinec rozvíjí svojí osobnost a individualitu. Rozšiřuje kontakty mimo rodinu, vztahy s novými dospělými jedinci a dětmi a ty mu umožňují získat nové kognitivní a afektivní zkušenosti. Ty jsou nezbytné k dalšímu rozvoji osobnosti. Sociální chování začíná v rodině, kde se učí komunikovat, vnímat projevy druhých a chápat je. Dále se začínají vciťovat do nálady druhých, respektovat potřeby druhých a nakonec ovládají vlastní emoce a uplatňují vlastní názory. Rodinné zázemí je pro děti předškolního věku jistota. Děti v tomto období jsou schopni se samostatně zařadit do jiné sociální skupiny a navázat v ní vztahy. Dítě se identifikuje ve třech oblastech:
· rodina - zde funguje jako zdroj jistoty a bezpečí,
· vrstevníci - postupné začleňování do skupiny vrstevníků poskytuje dítěti další
22
zkušenost, která prospívá ve vztahu k dospělým a dětem. Dítě zároveň může uspokojit potřebu seberealizace.
· mateřská škola - je první institucí, se kterou se dítě setkává. Zde se začleňuje a poprvé vstupuje do společnosti jako samostatný jedinec.
Dítě získává i nové role vzhledem k výše zmíněným oblastem a to roli vrstevníka, žáka mateřské školy a roli kamaráda.
Základní sociální skupinou u dítěte předškolního věku je rodina. Vztahy v rodině jsou pro dítě velice důležité. Rodiče jsou po emoční stránce významnou autoritou a představují vzor. Děti se s rodiči dost často ztotožňují, projevuje se to především ve hře, kdy si hrají na dospělého. Vztah a chování dětí k rodičům se vyvíjí a mění vzhledem k věku. Může to být i spojené, že rodiče mívají na děti větší požadavky a očekávaní. Rodinné zázemí je důležité, když dojde k rozpadu rodiny, představuje to pro dítě specifickou psychosociální zátěž. Je to zásah, dítě přestává považovat rodinný svět za bezpečný a zároveň rozpad ovlivňuje postoj dítěte k jiným lidem, ale i k sobě. Předškolní dítě nechápe příčinu a následky rozpadu a proto hledá jakékoli srozumitelné vysvětlení.
Nástup do mateřské školy představuje významný mezník v životě dítěte předškolního věku.
Navazuje nové vztahy s vrstevníky, je zařazen do neznámé skupiny, navazuje vztah s učitelkou. Zde se musí podřídit řádu školy, musí si vydobýt pozici ve skupině, musí se naučit prosadit a navázat vztahy s vrstevníky. Vztahy s vrstevníky se liší od vztahu sdospělými. Tyto vztahy přispívají k socializaci dítěte.
Díky vrstevníkům dítě získává i nové zkušenosti a uspokojuje svoje potřeby.
Jednotlivé varianty můžeme rozdělit do kategorii:
· soupeření,
· spolupráce,
· projevy solidarity,
· zvládání konfliktů,
· zvládání pocitů lítosti a zklamání.
Prosazování je u dětí v předškolním věku důležité, ale musí zvolit vhodný způsob, který je přijatelný a nebude mít následky ve skupině, jako například odmítnutí. Dítě začíná uplatňovat schopnosti a prosazovat je. To vede k soupeření, ale i ke spolupráci. Soupeření je snazší než spolupráce a také je atraktivnější. Ve spolupráci by mělo u dítěte dojít k sebeovládání a to je o dost těžší.
Děti začínají dávat více přednosti určitým vrstevníkům, více si s nimi hrají a to vede
23
k otvírání rodinného prostředí pro vrstevníky. Děti zvou své vrstevníky domů a vznikají základy přátelství, kamarádské vztahy.
V předškolním období děti bývají činorodé, mají velkou potřebu po aktivitě, rády se předvádějí. A proto se jejich aktivita musí regulovat, aby odpovídala společnosti a jejich požadavkům. Většina aktivit v tomto období už má u dětí nějaký cíl. Dítě se učí dodržovat pravidla a normy, které mu určují dospělí. Dodržování je motivováno systémem odměna a trest. Dítě stále vše posuzuje, vše podle dobrého či špatného a nejvíce je zajímá, jestli bude pochvala nebo trest, když něco udělají a splní. Komunikace se v tomto období také vyvíjí.
Dítě dokáže říct své názory, požadavky i pocity, ale komunikační pravidla si dítě osvojuje až v 5 letech a déle.
Předškolní období je významným období pro rozvoj osobnosti a sebepojetí. Rozvoj začíná, když dítě proniká do širší společnosti, kde se začíná prosazovat, nějak uplatňovat a získávat zkušenosti. Na předškolních dětech lze pozorovat změny zevnějšku, tělesných i psychických kompetencí a psychické vlastnosti. Pro předškolní děti začíná být důležité, jak vypadají, je to součást identity. (Langmajer, Krejčířová, 2006, s. 87-107)
Autorka zde zmiňuje vlastní názor na tuto kapitolu ze zkušeností z vedení hasičského kroužku. Bere socializaci, jako nedílnou součást při práci s dětmi předškolního věku. Klade na ní jeden z větších důrazů, při vymýšlení aktivit a her v programu.
Děti přichází z mateřské školy do dalšího, pro ně méně známého prostředí, kde skoro nikoho neznají.
Bývají ze zkušenosti často vyděšené a mají strach. Je to pro ně další velká změna od vstupu do mateřské školy. I vedoucí kroužku je pro ně nová, ale zároveň pro budoucí společnou práci důležitá osoba. Bude v jejich životě hrát určitou roli a to při jejich socializaci ve skupině v zájmovém kroužku. Proto i v návrhu programu autorky této bakalářské práce je na začátku (jeden až dva měsíce) zapojeno hodně her na seznámení, spolupráci a komunikaci.
Důvod zahrnutí těchto specifických her je, aby si děti co nejdříve zvykly na nové prostředí, kamarády, novou paní učitelku“, začaly si mezi sebou věřit, povídat, vyprávět příběhy a našly si nové kamarády. Tato spolupráce, rozvoj komunikace a důvěry ve skupině vede mezi dětmi, jak autorka vnímá z vlastní zkušenosti, k utváření nových rolí ve skupině. Mnohdy se tyto role liší od rolí, které mají v mateřské škole.
3.3 Další vývoj a rozvoj dítěte v zájmových kroužcích
Důležité je, aby se dítě dále rozvíjelo mimo mateřskou školu a rodinu. A k tomu paří i různé zájmové kroužky a aktivity. Jak je již poznamenáno v úvodu, tato práce je zaměřena na rozvoj dětí předškolního věku v hasičském kroužku.
Nyní by autorka propojila teroristickou část s praktickou a uvedla by zde několik příkladů z nasbíraných zkušeností, která se týkají kognitivního vývoje dítěte. Poznatků z předchozích kapitol vývojového období viz kapitola 3-3.2. V návrhu programu jsou k tomuto vývoji naplánovány různé aktivity a pro přehlednost bych je zde i zmínila:
a) Jemné motorika
· kresbu: dítě dokáže nakreslit hasičská témata s detaily: hasiče a jeho pomůcky
24
oblečení nebo situaci, která potřebuje pomoc aj (obrázek č. 10-12),
· stavění předmětů, navlékání věcí, výroba předmětů pro rodiče, prarodiče na vánoční besídky a různé akce,
· naučení a zvadnutí uzlů (obrázek č. 2),
· základní obvazovou techniku, Hrubá motorika
· přenášení zraněných (transport) různými metodami,
· sportovní aktivity - běh přes překážky, štafety dvojic, štafeta 4x60 metru, požární útok, rozhazování hadi, manipulace s hadicí, základní spojování hadic (obrázek č. 6-10), b) Kognitivní vývoj
- zde rozvíjíme paměť, myšlení, představivost, fantazie, zapamatovaní v těchto postupech:
· naučení topografických značek (obrázek č. 3)
· naučení základní první pomoci (obrázek č. 4)
· naučení technických prostředků (obrázek č.1)
· plnění odborností
· naučení druhů ohňů
· naučení básniček, hasičských scének
· manipulace s mapou a kompasem
4 Základní pojmy a rizika při práci s dětmi v zájmovém vzdělávání
Autorka zde popisuje základní pojmy a rizika v zájmovém vzdělávání, jelikož se kroužek mladých hasičů začleňuje zájmového vzdělávání klubu a řídí se podle určité legislativy.
4.1 Zájmové vzdělávání, kluby
Podle Průchy, Walterové a Mareše (2001) ,,Volný čas je možno chápat, jako opak doby nutné práce a povinností a doby nutné k reprodukci sil“
Co vlastně znamená všeobecně pojem volný čas? Volný čas můžeme chápat jako čas, který netrávíme ve škole, školce nebo v zaměstnání. Jde o dobu, kdy si sami můžeme vybírat aktivitu, jakou chceme dělat. Pod tento pojem se dají zařadit pojmy, jako jsou odpočinek,
25
spánek, rekreační sport, příroda, zábava aj. Pod pojem volný čas z hlediska dětí a mládeže, bychom spíše zařadili pojmy zájmové činnosti a kroužky a zájmové vzdělávaní.
Volný čas by neměl být nějak náročný pro děti, nemělo by jeho trávení vypadat jako vyučování a činnost s ním spojená.
Děti mají poměrně dostatek volného času a je potřeba jim tento volný čas zaplnit.
Prostředí, ve kterém děti často tráví svůj volný čas jsou veřejná prostranství, venku, na ulicích a často bez dohledu jakékoliv dospělé osoby a často i bez zájmu dospělých. Je to samozřejmě velice různorodé. Způsob trávení volného času se bere za určitý životní styl. Ale každý člověk má svůj individuální přístup, jak trávit volný čas a jaký je jeho životní styl. ,,Způsob využití volného času je jedním z důležitých ukazatelů životního stylu. Je důležitou hodnotou, lidé mu však přisuzují různý význam.“(Pávková, 2008, s. 32)
U trávení volného času z hlediska sociální interakce je důležité v jakém prostředí jedinec je a jaké lidi, skupiny má okolo sebe. Samozřejmě někteří jedinci raději tráví čas sami se sebou v různorodém prostředí a při jakékoliv aktivitě.
,,Volný čas je dob a, která nám zbývá po splnění povinností. Je to oblast naší svobodné volby.
Zahrnuje činnosti, které vykonáváme dobrovolně, rádi, přinášejí nám radost a uspokojení.
Volný čas dětí je zapotřebí citlivě pedagogicky ovlivňovat.“ (Pávková, 2008, s. 31)
Důležitou oblastí výchovného vzdělávaní je pedagogické ovlivňování a působení při trávení volného času dětí a mládeže. Pedagogické působení ovlivňuje jedince k racionálnímu využití volného času, přicházet na správné hodnoty a zájmy. Při rozhodování, jak budou děti trávit volný čas, hraje důležitý faktor rodina. Jelikož první zkušenosti, jak využívat a trávit volný čas získávají právě od rodičů, od své rodiny. Musí se zvolit i správný typ aktivity a prostředí pro daného jedince. Ne každý je vhodný pro sportovní aktivity a naopak, ne každý se hodí např. na šachový kroužek.
Funkce výchovy mimo vyučování je několik. Jde o funkci výchovně-vzdělávací, na kterou je kladen zvlášť velký důraz. Další je zdravotní funkce, ta například určuje a usměrňuje správný režim dne. Funkce sociální, která může pomáhat dětem, když se úplně necítí příjemně ve svém rodinném prostředí aj.
Kroužek mladých hasičů, na který je zaměřená tato bakalářská práce zařazujeme pod pojem střediska volného času. S tímto spojením se musíme řídit podle zákonů a vyhlášek podle MŠMT.
,,Střediska volného času jsou rovněž školskými zařízeními, jejich posláním je motivovat, podporovat a vést děti, žáky, studenty, mládež, ale i dospělé k rozvoji osobnosti, k získávání a rozvoji klíčových a odborných kompetencí, zejména smysluplnému využívání
26
volného času, a to širokou nabídkou činností v bezpečném prostředí, s profesionálním týmem pedagogů. Činnost středisek volného času se uskutečňuje ve více oblastech zájmového vzdělávání nebo se zaměřuje na konkrétní oblast zájmového vzdělávání.
Střediska volného času poskytují metodickou, odbornou, popřípadě materiální pomoc účastníkům zájmového vzdělávání, případně školám a školským zařízením. Střediska zpravidla vykonávají činnost po celý školní rok, a to i ve dnech, kdy neprobíhá školní vyučování.
Střediska nabízejí aktivní využití volného času všem věkovým skupinám dětí a mládeže a organizují činnosti i pro dospělé či seniory. Organizují pravidelné zájmové útvary pro stálou skupinu účastníků (tzv. kroužky), podílejí se na organizaci soutěží a přehlídek dětí a žáků, a dále organizují otevřené dlouhodobé i jednorázové aktivity, kurzy a jiné vzdělávací akce, tábory, spontánní aktivity, otevřené kluby, výukové programy pro školy navazující na průřezová témata školních vzdělávacích programů, adaptační programy v rámci prevence sociálně patologických jevů a řadu dalších činností.“ (http://sdv.msmt.cz/mladez/strediska- volneho-casu)
4.2 Zákony a vyhlášky týkající se klubů a práce s dětmi
Činnost školských zařízení pro zájmové vzdělávání je upravena prováděcí vyhláškou č.
74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání
„Školská zařízení pro zájmové vzdělávání jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy České republiky a jedná se o střediska volného času, školní družiny a školní kluby. Školská zařízení pro zájmové vzdělávání zajišťují podle účelu, k němuž byla zřízena, výchovné, vzdělávací, zájmové, popřípadě tematické rekreační akce, zajišťují osvětovou činnost pro žáky, studenty a pedagogické pracovníky, popřípadě i další osoby.
Podporují rovné příležitosti, nejsou selektivní, neboť přijímají zájemce bez ohledu na rasový původ, národnost, pohlaví, náboženské vyznání atp. Významnou celospolečenskou roli plní též jako zařízení výrazně přispívající k ochraně před šířením sociálně patologických jevů a rizikového chování mezi dětmi a mládeží, kterým umožňují smysluplně využít volný čas.
Nezastupitelnou roli mají školská zařízení pro zájmové vzdělávání též při objevování, podchycování a rozvíjení nadání a talentu a mládeže.“ (MŠMT)
V souladu s § 5 odst. 2 školského zákona má každé školské zařízení v souladu se zájmovém zařízením zpracovat vzdělávací program s přímou vazbou na rámcové vzdělávací programy např.: pro předškolní vzdělávání, základní vzdělávaní, zájmové vzdělávání atd.
27
· Vyhláška č. 74/2005 Sb - ČÁST DRUHÁ-ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ PRO ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ § 3. Školská zařízení pro zájmové vzdělávání rozdělený do kategorii:
- středisko volného času (dále jen "středisko") - školní klub (dále jen "klub")
- školní družina (dále jen "družina")
Kroužek mladých hasičů je zařazen pod kategorii středisko volného času (dále jen
"středisko"). Střediska můžou poskytovat odbornou, metodickou nebo popřípadě materiální pomoc školním zařízením a školám. Středisek pro zájmové vzdělávaní je několik typů.
Jedním z nich je Dům dětí a mládeže. Ten vykonává činnost ve více oblastech zájmového vzdělávání. Další je stanice zájmového vzdělávaní, která vykonává činnost jenom v jedné oblasti. Poslední je typ střediska, který vykonává činnost po celý školní rok i ve dnech kdy není školní výuka. Činnost střediska je pro děti, žáky a studenty, pedagogické pracovníky i pro další osoby popřípadě.
,,Pedagog volného času, který vykonává komplexní přímou pedagogickou činnost v zájmovém vzdělávání ve školách a školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, získává odbornou kvalifikaci“ (ZÁKONY pro lidi, 2018)
Pedagog volného času musí získat vysokoškolské vzdělání na akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogiky. Dále může získat vzdělání v programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole zaměřené na pedagogiku, studiem pedagogiky anebo středním vzděláním s maturitou v oblasti pedagogiky.
Pedagog volného času, který vykonává svojí profesi, pedagogickou činnost v zájmovém vzdělávání ve školních zařízení může získat i odbornou kvalifikaci. Pedagog volného času často odpovídá uměleckému zaměření získané odborným vzděláním ve studijním programu.
· Vyhláška č. 74/2005 Sb - ČÁST DRUHÁ-ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ PRO ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ § 33 Cíle předškolního vzdělávání
Cílem předškolního vzdělávání je rozvoj osobnosti dítěte v předškolním věku. Podílení se na jeho zdravém vývoji po stránce citové, rozumové a tělesné. Předškolní vzdělání rozvoji všechny tyto oblasti. Zároveň se snaží o osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Toto vzdělání by mělo dát veškeré předpoklady pro další vzdělávání. Lze toto vzdělání zařadit i do zájmového vzdělání v zájmových střediscích.
· Vyhláška č. 74/2005 Sb - ČÁST DRUHÁ-ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ PRO ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ § § 34 Organizace předškolního vzdělávání
28
Do předškolního vzdělávání jsou zařazeny děti od 3 do 6 let z pravidla, ale je tu možnost i pro děti od dvou let.
4.3 Dokumentace
Dokumentace je upravena zákonem č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
Přihláška do hasičského kroužku je na stanoveném tiskopisu. Součástí této přihlášky jsou doklady stanovené právním předpisem a posudek o zdravotní způsobilosti dítěte. Za nezletilého jedince podává přihlášku zákonný zástupce.
4.4 Hra Plamen
Hra Plamen představuje výchovně vzdělávací program pro kolektiv mladých hasičů.
Cílem této hry je rozvíjet všeobecné dětské znalosti, vědomosti a dovednosti v oblasti požární ochrany, první pomoci, požárním sportu, základních dovedností v uzlech, topografických značkách aj.
Hra Plamen je aktivně a celoplošně zaměřena na podporu mimoškolní činnosti dětí a mládeže se zájmem o požární ochranu. Organizátorem hry Plamen v ČR je Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska.
Hlavním strategickými cíli práce s dětmi a mládeží v SH ČSM jsou:
1. všeobecná organizovaná mimoškolní práce s dětmi a mládeží,
2. všestranný a harmonický rozvoj osobnosti dítěte a mladého člověka s důrazem na zvyšování fyzické zdatnosti, a to za účelem výchovy k budoucí dobrovolné práci v jednotkách sboru dobrovolných hasičů.
Část I. Obecná část Hry Plamen
Hry Plamen se může zúčastnit každý člen SH ČMS, který splňuje věkovou kategorii a který je uveden na Registračním listu kolektivu.(Metodická pomůcka- směrnice hry Plamen). Ve hře Plamen jsou dvě věkové kategorie mladší (děti od 6 do 11 let) a starší (od 11 let do 15 let). Kategorie přípravky (děti od 3 do 6 let) se mohou účastnit soutěží, ale oficiálně se nemohou zařadit do hry pramen. Jsou proto pro ně pořádány jiné soutěže přizpůsobené
29 jejich věku a činnosti na hasičském kroužku.
Ve hře plamen se děti účastní okrskových a okresních kol, která probíhají v průběhu celého roku a většinou jsou rozdělena na podzimní a jarní kola.
Program okrskových a okresních kol:
· závod požární všestrannosti (ZPV),
· požární útok,
· štafeta 4x60 m,
· požární útok CTIF,
· štafeta CTIF,
· štafeta požárních dvojic,
· vyhodnocení celoroční činnosti (kronika).
Po ukončení okrskových a okresních kol lze postoupit do krajského a republikového kola.
Část II. Výchovně vzdělávací program mladých hasičů hry Plamen
Nedílnou součástí hry Plamen je plnění a vyhodnocování celoroční činnosti. Způsob vyhodnocení celoroční činnosti – označení okruhu, podmínky okruhů nabídnuté OORM.
I. Okruh- volnočasové aktivity
- jedná se o počet uskutečnění akcích, které se musí splnit v kolektivu (výlety jak jednodenní tak vícedenních, tábory, návštěvy muzea či výstav).
II. Okruh- volnočasové aktivity
- kolektiv uspořádá brigády na zlepšení životního prostředí, úklid obce, úklid prostoru kde se konají schůzky kolektivu
- kolektiv se zapojuje do akcí 72 hodin, Ukliďme Česko aj.
III. Okruh- zájmové vzdělávání mladých hasičů
- kolektiv získává odznaky odbornosti mladých hasičů nebo specializacích IV. Okruh- volnočasové aktivity
- kolektiv se účastní postupových kol hry Plamen, kolektiv se účastní Požární ochrany očima dětí
- kolektiv má sportovní soustředění
Všechny tyto okruhy jsou zaznamenány v kronice kolektivu a hodnotí se na obvodovém kole hry Plamen. Kronika a vedení kroniky je nedílnou součástí sboru a zaznamenávají se tam veškeré akce, které se pořádají a dělají ve sboru a v kroužku.
30
Část III. Systém fyzické přípravy mladých hasičů hry Plamen Sportovní discipliny mladých hasičů
1. Požární útok- jedná se o ,,královskou disciplinu“ v požárním sportu. Požárního útoku se zúčastňuje maximálně 7 členné družstvo. Hodnotí se celkový čas požárního útoku od startu až po nástřik do terčů (obrázek č. 5).
2. Požární útok CTIF- této soutěži se zúčastňuje 8 členů + velitel. Tento útok se liší od požárního útoku. Jedná se o vyznačení úsek dráhy, který je rozdělení na 4 další úseky.
Kde první úsek dráhy je překonání různých překážek (vodní příkop, bariera, tunel, lávka). Druhý úsek dráhy je nástřik vody do nástřikové stěny džberovou ruční stříkačkou. Na třetím úseku dráhy jsou umístěny dva stojany. První stojan je s fotografiemi uzlů, které děti musejí správně uvázat. Na druhém stojanu jsou fotografie technických prostředků, kdy musí soutěžící správně přiložit fotografii k prostředku ležícímu na zemi. Poslední čtvrtý úsek slouží k nástupu družstva k ohlášení k ukončení discipliny. Před zahájením discipliny již předem každý ví co má na dráze za úkol. Při plnění disciplíny je přísně zakázáno si radit a mluvení, které se při porušení trestá trestnými body (obrázek č.6).
3. Štafeta 4 x 60 metrů- jedná se opět o určitý úsek na dráze, který je rozdělen do čtyř částí. Družstvo je rozděleno do dvou čtyřčlenných štafet. Úseky, které děti plní jsou překonání kladiny, bariery, přenášení PHP, a zapojení hadic na rozdělovač a proudnici.
Po celou dobu štafety si soutěžící předávají štafetový kolík (obrázek č. 7).
4. Štafeta CTIF- se skládá z devíti úseků. A to překonání žebříkové stěny, tři úsek dráhy jsou čistě bežecké bez překážek, přenášení hadic, přenos PHP, podběhnutí laťky a překonání lehké atletické překážky (obrázek č. 8 ).
5. Štafeta požárních dvojic- štafety se účastní čtyři členové družstva + velitel, lze postavit i dvě čtyřčlenné štafety s jedním velitelem. Štafetu po startu zahajuje velitel, který má za úkol oběhnout metu. Po té vybíhá první dvojce, která si vezme materiál ze startu (hadci a proudnici) běží k hydrantu jeden rozhazuje hadici a jednu koncovku připojuje na hydrant a druhou podává kolegovi, který na ni napojuje proudnici a natahuje hadici po dráze a po splnění těchto úkolů se vrací na startovní čáru. Druhá dvojce obíhá metu. První člen odpojuje hadici z hydrantu a překládají na půl a odpojuje proudnici a běží s ní do cíle, kde ji odkládá na startovní čáru. Druhy člen motá hadici a po smotání s ní běží do cíle kde jí také odkládá na startovní čárů a štafeta je ukončena (obrázek č. 9).
6. Závod požární všestrannosti - jde o spojený fyzické zdatnosti a poté všeobecné
31
znalosti. Disciplíny požární všestrannosti jsou Střelba ze vzduchovky, základy topografie, uzlování, základy první pomoci, požární ochrana, překonání překážky po vodorovném laně. Trať je dlouhá 2-3 km podle kategorie (obrázek č. 1-4).
7. Běh na 60 metrů s překážkami (jednotlivci)- tuto disciplínu běhají jednotlivci v kategorii mladší žáci, starší žáci a dorost. Jedná se o disciplínu, kdy děti běží na trati 60 metrů a překonávaní tři překážky. První přeskok přes břevno, druhá sebrání hadic a běh po kladině a třetí zacvaknutí hadic do sebe a napojení na rozdělovač a běh s proudnicí do cíle (obrázek č. 10).
Toto jsou všechny disciplíny platné pro hru Plamen, se kterými se pracuje v rámci hasičských kroužků a které jsou zapojovány do přípravy na soutěž.
32
5 Praktická část
Cílem praktické částí této bakalářské práce je navrhnout a realizovat program v hasičském kroužku dětí předškolního věku v SDH Chrastava
V hasičský kroužek v Chrastavě navštěvuje 60 dětí ve všech kategorii. Kategorie přípravky, na kterou je zaměřena tato bakalářská práce navštěvuje 10 dětí ve věku 5-6 let. Dětí se schází jednou týdně vždy, v pátek na 1-2 hodiny.
5.1 Charakteristika hasičského kroužku
Hasičské kroužky jsou zaměřeny na děti a mládež od 3 do 17 let věku. Podle věku se děti rozdělují do kategorii přípravka (od 3 do 6 let), mladší žáci (od 6 do 11 let), starší žáci (od 11 do 15 let) a dorost (od 14 do 17 let). Kategorie se dají věkové promíchávat, ale vždy mladší můžou jít do starších, nikoliv naopak.
Náplní kroužků není jen hra Plamen a příprava na soutěže. Patří sem také další vzdělávání dětí a mládeže. Od mala se zde učí mít vztah k přírodě, poskytování první pomoci, orientovat se v mapách a zvládat práci s buzolou. Dále se zde rozvíjí jejich fyzická zdatnost, v rámci kroužku děti sbírají odznaky v různých oblastech jako je kronikář, strojník, velitel, společník, kuchař, „ajťák“, ekolog, táborník, zdravotník, střelec aj. Děti se zde vedou ke spolupráci s jinými organizacemi. Vedoucí dětí a mládeže se jim snaží ukázat, jak se dá pomáhat v obci, ve které žijí. Patří sem např. aktivní účast na akci Ukliďme Česko a Úklid 72 hodin. Na kroužku se děti učí pomáhat starším občanům, kteří pomoc potřebují. Pravidelně se připravují na vystoupení ve vánočních časech, která pro ně pořádají. Děti a mládež pro ně vyrábí dárečky, což těmto většinou osamoceným občanům v domovech důchodců a v domech s pečovatelskou službou přináší radost a pocit, že nejsou ostatním lhostejní.
Mezi další aktivity patří vystoupení na veřejných akcích pro město Chrastava (www.chrastava.cz). Jedná se o veřejná vystoupení s ukázkou hasičské tématiky na Chrastavských slavnostech, na mikulášské besídce anebo na rozsvícení vánočního stromu při první adventní neděli aj.
Děti z hasičského kroužku se dále zúčastňují různých výletů například do IQ-Landie, po okolí Chrastavy anebo na středisko IZS, víkendových akcí s přespáním v hasičské zbrojnici nebo na chatě v Černousích. V tábořišti Černousy se zúčastnily i letního soustředění.
Příprava dětí předškolního věku na hru Plamen a na ostatní aktivity je v hasičském
33
kroužku chrastavské přípravky rozdělena do několika oblastí.
První oblastí je seznamovaní ve skupině. Na začátku sezóny (vždy od září) přichází do kroužku nové děti a zůstávají děti s předchozí sezón, je tedy potřeba děti seznámit. Mám připravený soubor her, který děti zaujme a zároveň je naučí jména mezi sebou. Na začátku každého kroužku si zahrajeme hru, při které si děti procvičují jména.
Druhá oblast se zaměřuje na spolupráci v kolektivu a na komunikaci. Zde jsou připraveny soubory her, aby děti mezi sebou komunikovaly a naučily se spolupráce, která je v hasičském družstvu velice důležitou součástí.
Třetí oblast je tématicky nejobsáhlejší. Zaměřena je na rozvoj jemné a hrubé motoriky spojené s výukou zaměřenou na hasičskou tématiku, jak jsem již popsala v první části této bakalářské práce. Je zde zahrnuta výuka uzlů, manipulace s hasičským materiálem (hadice, proudnice aj.)
Čtvrtá oblast obsahuje nácviky na různé besídky, kterých se zúčastňujeme. Jsou to vystoupení pro rodiče s dětmi, ale i pro širší veřejnost.
Pátá a poslední oblast je zaměřena na kreativitu, při které s dětmi vyrábíme tématické věci k danému ročnímu období nebo měsíci.
Celá tato bakalářská práce je propojena s výstupním portfoliem praxe 2, 3, kde je podrobněji popsána každá výuková hodina. Všechny tyto oblasti jsou zahrnuty v tématickém plánu na celoroční činnost práce s dětmi v hasičském kroužku, viz níže.
Příprava na hru Plamen probíhá celoročně, je rozdělena na podzimní přípravu a jarní.
V podzimní přípravě jsou děti připravovány na branný závod v kategorii přípravky. Děti seznamujeme, učíme základní znalosti a dovednosti z teoretických znalostí a dále je učíme základní manipulaci s materiálem. V jarním kole hry plamen se více zaměřujeme na nácvik požárního útoku a běhu přes překážky na disciplíny: štafeta 4x60m, běh na 60 metrů s překážkami a další.
Kroužek vedeme podle školských zákonů a takto vedeme i potřebnou dokumentaci.
Co se týká dokumentace máme dvě formy přihlášek. První přihláška je pro evidenci ve sboru.
Rodiče nám dávají souhlas se zpracováním osobních údajů a poskytují základní informace o dětech (onemocnění, alergie a jiné omezení) Dále přihláška obsahuje kontaktní údaje na rodiče nebo osoby, kterým dávají svolení dítě vyzvedávat z kroužku.
Druhá přihláška slouží k evidenci na OSH. Díky této vyplněné přihlášce dítě získává osobní průkaz, kterým se legitimuje na soutěžích. Získává i pojištění, kdyby došlo k nějakému úrazu nebo poškození.
Veškerá dokumentace je archivována buď ve SDH Chrastava nebo na OSH Liberec.
34
5.2 Návrh programu
Celý plán je sestavený tak, aby si děti předškolního věku v kategorii přípravky osvojily a dobře zvládaly hasičskou činnost, která je připraví do Hry Plamen a celoroční soutěžení. Plán je sestaven pro časovou dotaci 1-2 hodiny, jednou týdně.
Celá výuka je zaměřena na hry a soutěže formou her, učíme se topografické značky, grafické značky, uzle ale i manipulaci s hasičským materiálem. Mezi učením a opakováním vždy zvolím nějakou hry pro děti, aby se odreagovaly a učení je zase bavilo dál. Aktivity jsou zvolené podle obtížnosti.
Tématický plán pro rok 2017/2018 Předmět: hasičský kroužek Týdenní dotace 1-2 hodiny týdně Ročník: předškolní děti Časové
období
Konkrétní výstupy Konkrétní učivo
ZÁŘÍ
Znají jména dětí ve skupině Zvládají základní komunikaci ve skupině
Jednoduchá konverzace
Osvojení základní manipulace s materiálem
Rozpoznávání a správné pojmenování hasičského materiálu
Osvojení a zapamatování první části grafických značek ( příloha č.1)
Pozdravení a představení
Aktivity na naučení jména všech dětí v kroužku ve své skupině
Komunikace dětí mezi sebou Popis obrázku a naučení názvu Hry
Výukový program Záchranný kruh Základní manipulace s materiálem
ŘÍJEN
Plně ovládají jména mezi sebou
Správně pojmenovávají grafické značky Osvojení základní manipulace s
materiálem
Rozpoznávání a správné pojmenování hasičského materiálu
Pochopení obsahu a smyslu povolání hasiče
Hry
Aktivity na zapamatování značek Komunikace dětí mezi sebou Výukový program Záchranný kruh Popis hasiče a co k jeho práci patří, hry Postupná výuka telefonních čísel IZS Manipulace s hasičskou hadicí, motání
