Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů

(1)

Tomáš Dobra 5

Obsah

Seznam použitých zkratek a symbolů ... 6

1. Úvod ... 7

2. Představení firmy Škoda Auto a.s. ... 8

2.1 Výroba převodovky MQ200 ... 11

3. Základní charakteristika racionalizace ... 14

3.1 Podstata racionalizace ... 14

3.2 Cíle racionalizace ... 14

3.3 Metody zabývající se problematikou racionalizace ... 15

3.3.1 Kaizen ... 15

3.4 Klasifikace metod a technik studia při racionalizaci práce ... 17

3.4.1 Snímek průběhu práce ... 17

3.4.2 Metoda momentového pozorování ... 18

4. Montážní linka MLP I převodovky MQ200 ... 19

4.1 Uspořádání strojů na montážní lince ... 21

4.2 Montáž převodovky MQ200 ... 22

4.3 Popis vybraných operací ... 23

4.4 Výchozí stav ... 37

5. Metodika rozboru pracovního procesu ... 38

5.1 Metodika měření ... 38

5.2 Snímek průběhu práce ... 39

5.3 Metoda momentového pozorování ... 39

5.4 Metodika matematicko-statistické analýzy spotřeby času ... 40

5.5 Metodika hodnocení náměrů časů ... 41

6. Výsledky a řešení... 42

6.1 Výsledky naměřených pracovních cyklů na vybraných operacích .. 43

7. Navrhovaná opatření pro zvýšení produktivity ... 60

7.1 Popis opatření 01 ... 60

7.1.1 Provedené úpravy v daném opatření ... 60

7.5 Ekonomické zhodnocení ... 67

8. Diskuze výsledků ... 70

9. Závěr ... 72

Použitá literatura a zdroje ... 73

Seznam příloh ... 74

(2)

Tomáš Dobra 6

Seznam použitých zkratek a symbolů

BMW výrobce automobilů (Bayerische Motoren Werke) CKD Completely Knocked Down (velký stupeň rozloženosti) FIAT výrobce automobilů (Fabrica Italiana Automobili Torino)

GmbH Společnost s ručením omezeným (Gesellschaft mit beschränkter Haftung)

I.O. In Ordnung (Díl dobrý; kladný výsledek zkoušky) IMIS Elektronický systém pro zadávání výrobních dávek Ltd. Akciová společnost (Limited)

M2 Výrobní hala v závodě Mladá Boleslav M6 Výrobní hala v závodě Mladá Boleslav

MKD Medium Knocked Down (střední stupeň rozloženosti) MLP I Montážní linka převodovek I

MPV Multi Purposle Vehicle (velkoprostorový vůz)

MQ100 Typ převodovky pro přenos kroutícího momentu do 100 Nm.

MQ200 Typ převodovky pro přenos kroutícího momentu do 200 Nm.

N.I.O. Nicht In Ordnung (Díl pozastaven; záporný výsledek zkoušky)

NS Nákladové středisko

S.A. Akciová společnost (Societé anonyme) s.r.o. Společnost s ručením omezeným

SEAT výrobce automobilů (Sociedad Española de Automóviles de Turismo)

SKD Semi Knoced Down (malý stupeň rozloženosti) SUV Sport Utility Vehicle (sportovně užitkové vozidlo) ŠAVŠ Škoda Auto vysoká škola

T1 Čas práce ve směně

T3 Čas podmíněně nutných přestávek ve směně

Tz Čas ztrátový ve směně

VSŠ Výrobní systém Škoda

Mu [Nm] Utahovací moment

(3)

Tomáš Dobra Teoretická část 7

1. Úvod

Je prioritou, aby si firma Škoda Auto udržela technologický náskok proti konkurenci. Důvodů je několik, jedním z nich je například ukázat zákazníkovy, že automobily Škoda jsou špičkou ve své třídě. Přimět ho ke koupi vozu a získat si jeho pří- zeň je proto klíčovou. To vede ke zvýšení prodejů, logicky i ke zvýšení zisku.

Za tyto peníze lze investovat do vývoje nových technologií, studií a rozšiřování výroby. Tím zajistí pracovní příležitosti pro široké okolí a výraznou měrou přispěje do státního rozpočtu. Proto je v zájmu vedení podniku, ale i státu, aby se tato firma dále rozvíjela. Aby toho byla schopna, musejí její zaměstnanci pracovat rychleji, efektivně- ji a kvalitněji. Cílem této bakalářské práce je zvýšit produktivitu na výrobní lince pře- vodovky MQ200 minimálně o 10% a tím přispět k náskoku před konkurencí ve schopnosti vyrobit více, lépe, rychleji a levněji.

Důvodem jejího zadání bylo minimalizovat prostoje a ztráty na operacích, kde se délka pracovního cyklu pohybovala v čase delším než 35 sek..

Metodika dosažení cílů práce:

Při zpracování této bakalářské práce se vycházelo z následujícího metodické- ho postupu, který je vodítkem pro uskutečnění jednotlivých kroků. Postup je rozdělen do pěti fází.

 Fáze 1 – analýza současného stavu sledované problematiky. To znamená provést základní analýzu současného stavu daného procesu,

 Fáze 2 – v praktické části na základě zmapovaného současného stavu pro- cesu budou popsány metody a nástroje pro zlepšení a eliminaci veškerých nedostatků a plýtvání. Pomocí popsaných metod a nástrojů bude v experi- mentální části popsáno jak dosáhnout požadovaných výsledků,

 Fáze 3 – experimentální část řešení. Využitím metod a nástrojů budou prove- dena měření a navrhnuta opatření vedoucí ke zvýšení produktivity,

 Fáze 4 – vyhodnocení výsledků. V této fázi bude vyjádřena úspora původního stavu procesu s navrhovaným budoucím řešením,

 Fáze 5 – celková diskuze práce a konečný závěr.

(4)

2. Představení firmy Škoda Auto a.s.

Akciová společnost Škoda Auto se sídlem v Mladé Boleslavi vznikla 16. dubna 1991 na přání vlády Československé republiky a vedení automobilky, kdy bylo potře- ba najít silného a spolehlivého partnera pro začínající tržní hospodářství.

Adeptů bylo hned několik např. BMW, FIAT, General Motors, Renault, Volkswagen a další. Do finále se nakonec dostali právě Renault a Volkswagen, z čehož Volkswagen vyšel jako vítěz.

Pro Škodu to znamenalo vstup do koncernu v té době zvučných jmen jako Audi, SEAT a samozřejmě Volkswagen. Technologický skluz se brzy podařilo dohnat díky výrobním standardům a řízení v koncernu. Dnes automobilka vyrábí jedny z nejkvalitnějších a nejdostupnějších vozů na světě.

Pro svou oblíbenost, jednoduchost, kvalitu a čistý design drtí konkurenci na různých trzích po celém světě.

Působí i v motosportu, který je se Škodou vázán dlouho historií a pro tyto úče- ly vyrábí vlastní závodní vozy. Z nich se čas do času dostane do výroby limitovaná edice automobilů, uzpůsobených pro silniční provoz. Dále firma provozuje svou vlastní vysokou školu ŠAVŠ ve které se studenti připravují na manažerské pozice nejen ve firmě, ale v celém koncernu Volkswagen. V této souvislosti samozřejmě musím zmínit provoz odborného učiliště, kde si firma vychovává ve většině případů své budoucí zaměstnance na pozice dělníků, kteří perfektně ovládají svou profesi.

V dnešních dnech Škoda Auto vyrábí a montuje automobily nejen v České republice (Mladá Boleslav, Kvasiny, Vrchlabí), ale i v Bosně a Hercegovině, Číně, Indii, Kaza- chstánu, Rusku a Ukrajině. V těchto montážních závodech se automobily kompletují z komponentů, které se expandují z ČR v tzv. SKD, MKD nebo CKD setech – ty představují různé stupně rozloženosti a jsou přepravovány buď v přepravních kontej- nerech, nebo ve vlakových soupravách.

Díky těmto závodům se vylepšila logistická poloha firmy a je schopná pokrývat větší množství trhů. Pro zajímavost, v roce 1991 firma Škoda působila na 30 trzích, k dnešnímu dni jich je více než 110. Toto číslo se ale den ode dne může měnit, zále- ží na politické situaci ve světě.

[5] Jako každá akciová společnost má představenstvo a dozorčí radu. Ovšem zajímavostí je, že valná hromada se zde nekoná.

Tuto působnost vykonává pouze jediný akcionář, kterým je společnost Volkswagen International Finance N.V. se sídlem v Amsterodamu.

(5)

Tomáš Dobra Teoretická část 9 Dále, konsolidační celek Škoda Auto a.s. je tvořen mateřskou společností a je- jími konsolidovanými dceřinými společnostmi:

a) Škoda Auto Slovensko s.r.o., b) Skoda Auto Polska S.A.,

c) Škoda Auto Deutschland GmbH, d) Skoda Auto India Private Ltd., e) OOO Volkswagen Rus.

Co se výrobního portfolia týče, Škoda Auto v dnešních dnech nabízí sedm modelových řad.

a) Fabia (malé vozy – Obr. 1) b) Roomster (MPV – Obr. 2) c) Octavia (střední třída – Obr. 3)

d) Yeti (SUV – Obr. 4)

e) Superb (vyšší střední třída – Obr. 5)

Dále potom Praktik (Obr. 6) – užitkový automobil postavený na základu Ro- omsteru a Octavia Tour (Obr. 7), která nahrazuje původní Octavii vyráběnou v letech 1996 – 2010.

Obr. 1 – Fabia [6] Obr. 2 – Roomster [6]

(6)

Tomáš Dobra Teoretická část 10 Obr. 3 – Octavia [6] Obr. 4 – Yeti [6]

Obr. 5 – Superb[6] Obr. 6 – Praktik [6]

Obr. 7 – Octavia Tour [6]

(7)

Tomáš Dobra Teoretická část 11 2.1 Výroba převodovky MQ 200

Pro objemnost výroby tohoto produktu, která čítá 2650ks denně

(40% Škoda, 60% koncern) a výhodné logistické poloze bylo rozhodnuto, že výroba bude probíhat v hlavním závodě v Mladé Boleslavi.

Konkrétně v halách M6 a M2 (Obr. 8).

Technické parametry: hala M6 – 15726 m², šířka 220m, délka 380m - Celková plocha haly 49363 m².

hala M2 – 13830 m², šířka 200m, délka 380m - Celková plocha haly 47887 m².

Obr. 8 – Výrobní závod Mladá Boleslav [8]

Technické parametry převodovky MQ200 [8]

Jedná se o manuální 5-ti stupňovou převodovku se skříní vyrobenou z hořčíku pro vozy s náhonem na přední kola. Je tvořena dvěma částmi (skříní převodovky a skříní spojky). Směrem ven je skříň uzavřena víkem. Na vrchní části skříně jsou umístěna upevňovací místa pro konzolu uložení agregátu a ve spodní části body pro připevnění kyvné vzpěry.

(8)

Tomáš Dobra Teoretická část 12 Má dva hřídele a hřídel na kterém je kolo zpětného chodu. Ozubená kola na hnacím a hnaném hřídeli se šikmým ozubením jsou v trvalém záběru. Kola všech rychlostních stupňů jsou uložena na jehlových ložiskách což zaručuje tichý chod.

Kolo se zpětným chodem má ozubení s přímými zuby.

Všechny dopředné rychlostní stupně jsou synchronizované. Rychlostní stupně 1. a 2. mají synchronizaci dvounásobnou.

Základními parametry převodovky MQ200 jsou: Maximální kroutící moment - 200 Nm, Hmotnost - 32-35 Kg, Množství olejové náplně - 2,0 l.

V současnosti se vyrábějí tyto typy převodovek (viz. Tabulka č. 2-1):

Tabulka 2-1 – Typy převodovek

Výroba je koncipována jako modulová to znamená, že každá montážní skupi- na se vyrábí v modulech. Toto provedení zjednodušuje montáž jak při výrobě, tak i v servisních službách.

Moduly nacházející se v převodovce jsou:

a) vypínací páka spojky, (Obr. 9)

b) řadící hřídel s víkem řazení, (Obr. 10)

c) vnitřní řazení, (Obr. 11)

d) držák ložiska hnacího a hnaného hřídele. (Obr. 12)

(9)

Obr. 9 - Vypínací páka spojky [7]

Obr. 10 - Řadící hřídel s víkem řazení [7]

Obr. 11 - Vnitřní řazení [7] Obr. 12 - Držák ložiska hnacího a hnaného hřídele [7]

(10)

3. Základní charakteristika racionalizace

K lepšímu pochopení problematiky této práce popíši v následující kapitole po- jem racionalizace, co je jejím cílem a jaké metody se používají k zavedení do podniku.

3.1 Podstata racionalizace [1]

Podstatou racionalizace je nepřetržité zdokonalování výrobního systému. V podstatě jde o to, aby se výrobní proces uskutečňoval na stále vyšší úrovni techniky, technologie, organizace práce, výroby i řízení.

Racionalizace by měla být jedním z konkrétních opatření podnikového vedení směřující ke změně tohoto nevyhovujícího stavu.

V obecném smyslu se racionalizace jeví jako rozumové vládnutí pracovnímu úseku. Jejím základem je vyloučení zbytečných ztrát a využití existujících rezerv.

Racionalizace zároveň směřuje k zavádění nových technických a organizačních opatření. V pracovní oblasti směřuje racionalizace též k vytvoření takových podmí- nek, při nichž se pracovníci mohou na své úkoly soustředit, pracovat s vysokým vý- konem a zároveň šetřit svou pracovní sílu.

3.2 Cíle racionalizace

Cílem je maximální zvýšení produktivity s minimálními investicemi. Hranice dosaženého zvýšení produktivity práce jsou těžko stanovitelné, jedná se o proces neustálého zlepšování.

Základní nástroje racionalizace:

a) optimalizace provádění pracovních operací,

b) ergonomie pracoviště - uspořádání a vybavení pracoviště, c) technické úpravy pracovišť - přípravky, držáky, mechanismy, d) technologičnost konstrukce,

e) uspořádání pracovišť.

(11)

Tomáš Dobra Teoretická část 15 Základní postup racionalizace:

a) poznání (analýza) pracovního systému,

b) posouzení funkce současného pracovního systému, c) generování racionalizačních opatření,

d) realizace opatření, e) vyhodnocení přínosů.

3.3 Metody zabývající se problematikou racionalizace [3]

Metod, kterých lze použít při racionalizaci celého procesu výroby je několik.

Za zmínku stojí KAIZEN. Tato metoda, která vznikla v 50. letech v Japonsku je dodnes používána, neustále vylepšována a brána jako etalon pro perfektně fungující podnik. Samozřejmě, že v jednotlivých podnicích si ji přizpůsobí svým podmínkám a nastaví tak výrobu svých produktů.

3.3.1 KAIZEN [2]

Aby mohl být ve firmě zaveden systém KAIZEN je potřeba, aby se do procesu zapojil jak management tak i obyčejní zaměstnanci, kteří si metodu musejí oblíbit bez jakýchkoliv nátlaků. Důležitým faktorem KAIZEN metody je standardizace, bez které se neobejde. Metoda KAIZEN se dá označit jako metoda malých kroků, kdy pomocí nich dosáhneme velkých zlepšení. Hlavním cílem KAIZEN není velká a podstatná změna, ale pomocí malých a někdy až nenápadných změn se dobrat k zásadnímu zlepšení. Podstatou je nemyslet za každou cenu na konečný cíl, ale na jednotlivé fáze, kterými k cíli směřujeme.

Aktivity v oblasti zlepšování procesů by měly být ve firmě rozčleněné podle následujícího principu na obrázku:

Obr. 13 – Členění zlepšování procesů ve firmě [7]

(12)

Pohyb Chyby/ Repase

Čekání

Stavy

Transport Nadvýroba

Nedostatečná komunikace

Neergonomické pracovní metody

1 2 3

5 6

7 8 Zbytečné

procesy Nadbytečné

zásoby 4

9

Pohyb Chyby/ Repase

Čekání

Stavy

Transport Nadvýroba

Nedostatečná komunikace

Neergonomické pracovní metody

1 2 3

5 6

7 8 Zbytečné

procesy Nadbytečné

zásoby 4

9

Metoda KAIZEN je z hlediska významu pro zaměstnance vhodná především kvůli zlepšování pracovního prostředí a na to navazující ergonomii práce. Z hlediska zákazníka je to kvůli zlepšování kvality dodávek, snižování cen, zpřesnění termínů dodání aj. Z hlediska dodavatele je její zavedení vhodné kvůli zpřesnění plánování, odhalování potenciálů pro zlepšení apod.

S předchozí metodou KAIZEN úzce souvisí i devět druhů plýtvání [3]:

a) nadvýroba – veškeré výrobky, které zákazník nepožaduje,

b) čekání – zpoždění způsobená nedostatky, schváleními, prostoji (čekání na dokončení strojní operace, opravu stroje, dodání materiálu...),

c) transport – zbytečné přepravy materiálů, polotovarů i hotových výrobků,

d) nadbytečné zásoby – veškeré zásoby nepotřebné pro splnění požadavků zá- kazníků,

e) pohyb – zbytečné pohyby při výrobě nebo přesunu materiálů,

f) chyby / repase – spotřeba času, materiálů, strojů použitých k opravě výrobků, g) nedostatečná komunikace – nesprávné, nedostatečné a nevčasné informace, h) neergonomické pracovní metody - nadbytečné časy a únava způsobená ne-

vhodnou ergonomií pracoviště,

i) zbytečné procesy – procesy, činnosti a operace nepřidávající hodnotu, kterou je zákazník ochoten zaplatit.

Obr. 14 – Devět druhů plýtvání [3]

(13)

Tomáš Dobra Teoretická část 17 3.4 Klasifikace metod a technik studia při racionalizaci práce [1]

Z hlediska rozsahu a komplexnosti poskytovaných informací se metody studia rozdělují do tří skupin:

a) časové studie,

b) metody studia pracovně-organizačního systému v prostoru a čase, c) metody vícestranného pozorování.

pozn.: Detailní rozdělení viz. příloha 06

Protože se při řešení této práce používaly pouze metody spadající do skupiny časových studií, které byly potřeba ke splnění požadavku zadání, zaměřím se s jejich popisem na ně. Konkrétně se jedná o metody snímek průběhu práce a momento- vé pozorování.

3.4.1 Snímek průběhu práce [1]

Tato metoda je druhem snímku operace používaná u operací, jejichž průběh není možné předem stanovit. Při pozorování je zaznamenáván čas pomocí časo- měrných přístrojů (stejně jako u chronometráže, např. stopky), ale i účel jeho použití.

To znamená přiřazení jednotlivých časů k jednotlivým úkonům operace. Jedná se tedy o kombinaci metod snímku pracovního dne a chronometráže.

Metodika:

1. etapa - příprava k pozorování (zahrnuje nadefinování pozorovaných úkonů a několik zkušebních náměrů),

2. etapa - bezprostřední pozorování a zaznamenávání (nadefinované úkony jsou prověřovány pomocí časoměrných přístrojů a zaznamenávány do for- muláře),

3. etapa - vyhodnocení získaných informací a jejich úprava pro další použití

(statistické vyhodnocení a přepis dat do elektronické podoby pro pří- padné další zpracovávání na PC).

(14)

Tomáš Dobra Teoretická část 18 Vzhledem k předchozímu použití pojmů chronometráž a snímek pracovního dne, zde uvádím jejich stručný popis.

a) chronometráž – cílem této metody je prověřit všechny části operace a zazna- menat jejich dobu pomocí časoměrných přístrojů,

b) snímek pracovního dne – při použití této metody má pozorovatel za úkol za- znamenávat jednotlivé činnosti pracovníka resp. jejich začátek a konec s popisem o jakou činnosti se jedná. Měření probíhá podobu celé směny.

3.4.2 Metoda momentového pozorování [4]

Momentová metoda je založena na teorii pravděpodobnosti a matematické statistice. Hodnoty se získávají pozorováním jednotlivých pracovních dějů a zazna- menáváním jejich výskytu v průběhu celé směny. Následným převodem na procentní hodnoty, případně časové údaje dostaneme požadovaný podíl jednotlivých pracov- ních dějů ve směně. Momentové pozorování se používá zejména tehdy, kdy je třeba zjišťovat spotřebu času u více pracovníků (strojů) nebo kdy jde o děje rozložené v delším období a větším prostoru. K použití této metody není zapotřebí žádných ča- soměrných přístrojů.

Metodika:

1. etapa - příprava k pozorování (přesné nadefinování a rozčlenění pracovních dějů),

2. etapa - pozorování a zaznamenávání,

3. etapa - rozbor a vyhodnocení výsledků pozorování.

Nutný počet momentů pozorování pro potřebnou přesnost výsledků se určuje matematicky předem pomocí vzorce:

p

* y

p) (1

* n 4

2

 

(01) n… celkový počet momentů pozorování,

p… odhadnutý relativní podíl základního druhu spotřeby času ve směně, y… poměrná chyba pozorování platná pro základní druh spotřeby času.

(15)

4. Montážní linka MLP I převodovky MQ200

Montážní linky převodovky MQ200 jsou dvě. Obě se nacházejí v montážní ha- le M6 v hlavním závodě v Mladé Boleslavi. Montážní linka MLP I slouží v současné době i jako montážní linka pro převodovku MQ100. Je zde zaveden centrální rozvod elektřiny na 400/230V, oleje pro procesní techniku a vzduchu pro pneumatické mani- pulátory vybraných strojů (6 bar). Linka vyrábí pouze ve dvou směnách, ranní a noč- ní. Na každé směně je 1 mistr, 2 koordinátoři, 1 seřizovač a jeden linkový logistik na plný plán, který v současné době čítá 534 ks. Linka se skládá z hlavní montážní linky a ze dvou malých linek:

a) malá linka č.1 – zde dochází k základní kompletaci převodovky MQ200 vklá- dání sestavy hřídelů, skříně převodovky a ložisek,

b) malá linka č.2 – zde se vykonávají totožné úkony s linkou č.1, ale pouze pro převodovku MQ100.

V jedné směně se vyrábí vždy několik typů převodovek, které pokrývají agre- gátovou paletu a které jsou v systému IMIS zavedeny v pořadníku stanoveném po- žadavkem zákazníků. Při náběhu jiného typu je pracovník informován o změně na prvním pracovišti malé linky č.1 (viz. obrázek č. 15) a koordinátor dané směny musí změnit výrobní schéma na prvním stroji montážní linky (stanice č. 400).

Obr. 15 – Informační panel operace č. 200 (kontrola sestavy).

pozn.: Ve zvýrazněné části je vidět výrobní dávka požadovaných typů převodovek.

Jejich označení se nachází vlevo od označené oblasti. Vpravo, počet vyrobených kusů jednotlivých typů.

(16)

Tomáš Dobra Teoretická část 20 Co se týče personálního obsazení montážní linky převodovky MQ200, která spadá pod NS 2154 lze uvést, že v současné době je obsazena 66 pracovníky.

Z toho 55 lidí jsou kmenoví zaměstnanci firmy Škoda, kteří obsluhují stroje, nebo za- stávají úlohu koordinátora. Dalších 7 lidí jsou tzv. agenturní pracovníci, kteří nejsou kmenovými zaměstnanci a pouze obsluhují stroje. Na provoz linky dohlížejí 2 smě- noví mistři a 2 techničtí pracovníci (vedoucí montážní linky a referent řízení výroby).

Na splnění plánu 534 ks je potřeba 28 lidí ve výrobě, kde je 1 mistr, 2 koordinátoři, 1 seřizovač a 1 linkový logistik. Zbytek tvoří personál na jednotlivých stanicích. Všichni pracovníci na montážní lince tvoří tzv. týmy.

Pro objasnění používaných pojmů a vysvětlení jejich funkce slouží následující rozdělení.

a) Tým je uskupení pracovníků, kteří mají za úkol stejný cíl. V týmu je vždy jeden vedoucí, který dohlíží na plnění daných cílů. Toto uskupení je základem pro systém strategií platných v rámci Výrobního systému Škoda, který vychází z filozofie budování štíhlého podniku.

b) Mistr nese personální zodpovědnost za jednotlivé týmy. Podporou jejich sa- mostatnosti vytváří předpoklady pro dosahování cílů v týmové práci. Jeho úko- ly v oblasti týmové práce jsou zejména zajišťování informací v jeho oblasti a jejich následné tlumočení týmům, motivace koordinátorů týmů a zaměstnanců ke sledování kvality,

nákladů, výrobního programu a bezpečnosti práce, organizace náhrady v případě nepřítomnosti aj.

c) Koordinátor týmu koordinuje a řídí svůj tým v rámci odborných a organizačních úkolů zadaných směnovým mistrem. Podporuje motivaci zaměstnanců k zajiš- tění kvality, nákladů a dodržování bezpečnosti práce a ekologie. Soustavně porovnává aktuální výsledky s cíli týmu a případně navrhuje opatření k jejich dosažení. Je zodpovědný za interní rozvržení úkolů a předávání směny. Při- pravuje a vede týmové rozhovory, urovnává názorové neshody, které se v rámci týmu mohou objevit. Zajišťuje výměnu informací, aktualizuje informace na týmových tabulích a zastupuje tým navenek. Zaskakuje za zaměstnance v případě krátkodobé nepřítomnosti a zajišťuje rotaci pracovníků. Zajišťuje za- pracování nových pracovníků. Provádí denní péči a údržbu strojů a zařízení tak, aby byl zajištěn bezporuchový provoz zařízení.

(17)

Tomáš Dobra Teoretická část 21 4.1 Uspořádání strojů na montážní lince

Stroje na montážní lince jsou uspořádány tak, aby tok byl co nejplynulejší a operace na sebe navazovaly. Na lince se nachází celkem 18 automatických stanic a 19 stanic s manuální obsluhou určených pro MQ200. Dále jsou zde 4 stanice určené k předmontáži dílů přímo na lince. Pro kontrolu jsou k dispozici čtyři stanoviště s kamerovým systémem. Na šesti samostatných operacích nacházejících se mimo linku probíhá předmontáž pastorku a hřídele.

Obr. 16 - Schéma montážní linky MLP I

(18)

Tomáš Dobra Teoretická část 22 4.2 Montáž převodovky MQ200

Montáž jednotlivých komponentů převodovky na MLP I probíhá celkově na 37 stanovištích. Jednotlivé díly jsou ke stanovištím dopravovány interní logistikou pomo- cí systémů kanban, IMIS a milkrun. Seznam všech vyráběných dílů potřebných ke kompletaci převodovky jsou k dispozici viz. příloha 01. Při výskytu odchylky od vý- robního standardu je pracovník povinen informovat koordinátora, který vyvěsí na da- nou převodovku příslušnou kartu označující její stav. Daný stav může být:

a) díl pozastaven, b) díl neshodný.

Obr. 17 – Díl neshodný Obr. 18 – Díl pozastaven

Pro stav č. 1 musí být známo: Pro stav č. 2 musí být známo:

a) číslo dílu, a) číslo dílu,

b) název dílu, b) název dílu,

c) nákladové středisko (NS), c) nákladové středisko,

d) datum, d) datum,

e) závada, e) opatření pro odstranění,

f) počet kusů, f) počet kusů,

g) podpis koordinátora. g) podpis koordinátora.

(19)

Tomáš Dobra Teoretická část 23 4.3 Popis vybraných operací

Operace č. 200 – Kontrola kompletu hnacího hřídele a pastorku kamerovým systémem

Operátor odebere z palety sestavu hnacího a hnaného hřídele (dle typu pře- vodovky) a vloží do přípravků v kamerovém prostoru. Následná automatická zkouška vyhodnotí správnost montáže vložených dílů porovnáním v systému. Po kontrole tyto hřídele operátor vyjme a vzájemně zazubí, nasadí do přípravků montážní palety na malé lince č. 1 a nasadí ložiska 02T 311 206 H. Paletu odešle do lisovacího stroje, kde dojde k zalisování sestavy ložisek na sestavu hřídelů.

Operace č. 210 – Montáž sestavy řazení

Operátor odebere z palety kompletní sestavu hřídele zpětného chodu s kolem zpětného chodu a tu vloží do otvoru v sestavě ložisek. Následně odebere z palety modul řazení a vloží jej na sestavu hřídelů. Z transportní palety odebere skříň převo- dovky a po 100% kontrole kompletnosti ji nasadí na doraz na sestavu hřídelů na montážní paletě. V posledním kroku nasadí na skříň převodovky krytku zabraňující zapadnutí cizích předmětů do prostoru sestavy hřídelů. Paletu poté odešle do lisova- cího stroje, kde dojde k automatickému nalisování skříně převodovky na sestavu lo- žisek.

Operace č. 220 – Aretace sestavy řazení

Postup: Zavést šrouby pro aretaci sestavy řazení, matici M8 na podpěru zpětného chodu a šrouby pro uchycení čepů řazení.

Manipulace: Po přijetí palety se skříní převodovky a vloženým ozubeným soukolím na operaci 220 zavede pracovník matici M8 N023 003 13 na závit čepu řazení a sou- časně šroub M8 N910 437 01 do závitu podpěry zpětného chodu a pomocí pneuma- tické zatahovačky jej utáhne (v případě poruchy je možné použít svidřík).

Poté jsou zavedeny 4 ks. čepů řazení 02T 301 427 E,G do otvorů na přední a zadní straně skříně převodovky.

Dále je zaveden šroub N908 973 07 (2 ks.) do závitů na přední straně a jsou dotaženy pomocí pneumatické zatahovačky. Paleta je poté odeslána do další operace.

(20)

Tomáš Dobra Teoretická část 24 Obr. 19 – Operace č. 220

Operace č.230 – Aretace sestavy řazení

Postup: Zavést šrouby do sestavy ložisek a dotažení šroubů z předchozí operace, popř. zavedení a dotažení šroubů pro uchycení čepů řazení. Odeslání převodovky k přeložení na hlavní montážní linku pomocí robotu.

Manipulace: Po přijetí palety z předchozí operace popř. její ruční přitažení kvůli urychlení je zavedeno 6 ks. šroubů M6 N908 973 05 do závitů sestavy ložisek. Dále jsou dotaženy 2 ks. šroubů z předchozí operace N908 973 07 popř. jsou zavedeny a dotaženy až v této operaci. Poté je převodovka odeslána na přeložení na hlavní montážní linku pomocí robotu, přičemž na sestavě musí být bezpodmínečně krytka proti nečistotám 1-MP-383-21.

Obr. 20 – Operace č. 230

(21)

Tomáš Dobra Teoretická část 25 Operace č. 240 – Šroubování sestavy ložisek ,,A“

Po najetí montážní palety do pozice stroje dojde k automatickému cyklu, ve kterém je provedena kontrola přítomnosti ochranné krytky a je dotaženo 6 ks. šroubů M6 N 908 973 05 na Mu 5 +/- 0,75 Nm + 90˚ +/- 15˚ a k dotažení matice M8 na čepu osazení N 023 003 13 na Mu 23 +/- 3,45 Nm. Po skončení automatického cyklu je montážní paleta s převodovkou odeslána do další operace.

Operace č. Operace č.250 – Montáž kol 5. rychlosti

Postup: Vložení vnitřního kroužku jehlového ložiska a hnaného 5. kola. Následuje vložení sestavy a následné ověření správnosti montáže kol 5. rychlosti.

Manipulace: Po najetí palety do stanice je na beran lisovacího stroje nasazen vnitřní kroužek jehlového ložiska a na drážkování pastorku hnané 5. kolo rychlosti (dle typu kompletu). V automatickém cyklu dojde k nalisování vnitřního kroužku ložiska na broušený průměr hnací hřídele. V přípravné fázi je zkompletována sestava, kde na kužel řadícího kola 5. rychlosti je nasazen synchronní kroužek, na který je nasazena synchronní spojka. Z mazacího přípravku je odebrána namazaná klec jehlového lo- žiska, které je nasazeno na nalisovaná vnitřní kroužek na hnacím hřídeli. Po sléze je na tentýž hřídel nasazena pomocí přípravku již zmíněná zkompletovaná sestava, která je na hřídel zalisována.

(22)

Tomáš Dobra Teoretická část 26 Operace č. 260 – Vyměření pojistných kroužků ,,A“

V této automatické stanici dochází po příjezdu palety do stanice k odměření drážky pro pojistný kroužek na hnací a hnané hřídeli. Poté je montážní palety s převodovkou odeslána do další operace.

Operace 270 – Montáž pojistných kroužků

Postup: Výběr vhodných pojistných kroužků a jejich navlečení na převlékací trny. Tr- ny nasazeny na hnací a hnanou hřídel a následné zalisování pojistných kroužků.

Montáž spínače zpětného chodu a odebrání krytky proti nečistotám.

Manipulace: Po vyměření vhodných pojistných kroužků ve stanici 500 jsou navlečeny na převlékací trny, které jsou ve dvou sadách.

Pojistné kroužky mohou být:

a) 085 311 187 – 2,0 mm, b) 085 311 187 A – 2,1 mm, c) 085 311 187 B – 2,2 mm.

Po nasazení trnů na hnací a hnanou hřídel a montáži spínače zpětného chodu je paleta odeslána do 2. pozice ve stanici a zde jsou kroužky zalisovány na příslušné hřídele. Krytka proti nečistotám je odebrána a vložena do příslušného boxu, z něj je poté pracovník odnáší zpět na operaci 200.

(23)

Tomáš Dobra Teoretická část 27 Operace č. 280 – Kontrola montáže pojistných kroužků ,,A“

Po zastavení montážní palety v této automatické stanici dojde ke kontrole montáže správných pojistných kroužků hnací a hnané hřídele, současně dojde ke kontrole přítomnosti synchronního kroužku 5 rychlosti.

Operace č. 290 – Otáčecí stanice ,,A“

Po najetí montážní palety do stanice se spustí automatický cyklus stroje ve kterém je převodovka otočena o 180˚ a následně usazena zpět na montážní paletu.

Operace č. 110 – Předmontáž diferenciálu

Postup: Vložení diferenciálu do lisovacího stroje a zalisování příslušných ložisek.

Manipulace: Operátor odebere z mezioperačního dopravníku diferenciál, který vloží do lisovacího stroje talířovým kolem dolů. Z přepravky vybere potřebné kuželové lo- žisko 096 323 981 C, E, L rozpáruje jej a vnější kroužek ložiska odloží na manipulač- ní stolek. Klec ložiska nasadí kuželem dolů na dolní lisovací beran stroje. Následně spustí automatický cyklus stroje.

Operace č. 293 – Vložení kompletu diferenciálu

Postup: Vložení kompletu diferenciálu z předmontáže č. 110 na skříň převodovky.

Manipulace: Operátor vloží vyjmutý komplet diferenciálu ze stroje v operaci č.110 na skříň převodovky, usadí jej do kuž. kroužku ložiska a zkontroluje správné usazení.

Z přepravky u operace č.110 vyjme vnější kroužek kuželového ložiska 003 519 185 F, L, N, P a vloží ho kuželem na klec ložiska nalisovaného na vloženém diferenciálu.

Obr. 23 – Operace č. 110+293

(24)

Tomáš Dobra Teoretická část 28 Operace č. 120 – Předmontáž skříně spojky

V prvním kroku operátor nastaví aretační páky lisovacích beranů do polohy pro vkládání válečkových ložisek a následné tyto ložiska vloží pomocí kleští 1-MP- 632-00. Po vložení na doraz otočí aretační páky do montážní pozice. Z přepravky odebere napouštěcí zátku převodovky a nasadí ji na šroubovák ve stroji. Následně nasadí 2 ks. centrálního pouzdra na lisovací berany na levé a pravé straně. V po- sledním kroku vloží do pracovního stolu stroje skříň spojky a spustí automatický cyklus lisování ve kterém dojde k zalisování ložisek a dotažení napouštěcí zátky

na Mu 32 +/- 4,8 Nm.

Operace č. 297 – Vložení skříně spojky

Postup: Vyjmutí kompletu skříně spojky ze stroje v operaci č. 120 a její vložení na montážní paletu.

Manipulace: Kompletní skříň spojky je vyjmuta z lisovacího stroje v operaci 120 a je vložena na montážní paletu do přesných pozic na středící prvky. Skříň musí být po- ložena dělící rovinou směrem nahoru. Poté je paleta odeslána do další operace, při- čemž musí projet kontrolou kamerovým systémem. Ten prověří správné zalisování a zajištění válečkových ložisek hnací a hnané hřídele, přítomnost napouštěcí zátky a správný typ vložené skříně spojky.

Obr. 24 – Operace č. 120+297

(25)

Tomáš Dobra Teoretická část 29 Operace č. 300 – Vyměření předpětí diferenciálu

Po najetí montážní palety s převodovkou do pozice stroje dojde v automatickém cyklu k zaaretování montážní palety a k vyměření tloušťky vymezo- vací podložky diferenciálu. Poté je palety odeslána do další operace.

Operace č. 310 – Montáž vymezovací podložky

Po najetí montážní palety do stanice dojde k automatickému vyhodnocení po- třebné podložky, kterou operátor následně odebere z připraveného zásobníku a vloží ji na kontrolní trn. Po zkontrolování vloží podložku na dno průměru pro vnější kroužek ložiska diferenciálu. Z diferenciálu sejme vnější kroužek kuželového ložiska a nasadí jej kuželem na lisovací beran stroje. V posledním kroku vloží do skříně převodovky tvarový magnet a spustí automatický cyklus stroje ve kterém dojde k zalisování ložis- ka do průměru s vloženou podložkou.

Operace č. 320 – Nanášení tmelu na dělící rovinu „A“

Po přijetí palety do stanice je automaticky zaaretována a tmelící tryska kopíru- je tvar dělící roviny přičemž je nanášen tmel v souvislé vrstvě. Po nanesení tmelu je paleta s převodovkou automaticky odeslána do další stanice a je zkontrolována ka- merovým systémem. Pro případnou nesouvislost tmele je před další operací k dispozici tzv. náhradní technologie nanášení, která spočívá v ručním nanesení po- mocí pistole.

Operace č. 350 – Montáž hřídele řazení

Postup: Nasazení skříně spojky na skříň převodovky, vložení hřídele řazení do tmelí- cího stroje společně s víčkem řazení. Po kontrole kamerovým systémem je provedena montáž na skříň převodovky. Dále je namontován šroub 2ks. N908 973 07, sní- mač otáček 5Z0 919 149 a šroub N105 304 03.

Manipulace: Po příjezdu palety do operace je na skříň převodovky přiložena skříň spojky. Pokud je vrstva tmele na dělící rovině skříně spojky nesouvislá, je potřeba ji opravit pomocí tmelící pistole. Do tmelícího zařízení je vložena hřídel řazení společ- ně s krytkou řazení a v automatickém cyklu je pomocí trysky je nanesen tmel. Po na- nesení tmelu jsou součásti zkontrolovány kamerovým systémem. Pokud je vrstva nesouvislá, je potřeba ji opravit pomocí tmelící pistole. Hřídel je zamontována do sestavy řazení a uchycena pomocí 2ks. šroubů N908 973 07. Krytka řazení je přiložena

(26)

Tomáš Dobra Teoretická část 30 k těsnící ploše na skříni převodovky a uchycena 2ks. šroubů N105 304 03. Dále je na skříň spojky namontován snímač otáček, který je přichycený šroubem N908 973 07.

Operace č. 351 – Automatické zavedení šroubů dělící roviny,,A“

Po najetí palety do stanice dojde v automatickém cyklu k zavedení 18 ks.

šroubů N 105 303 03 do dělící roviny ,,A“. Palety je poté odeslána do další operace.

Operace č. 360 – Dotažení šroubů dělící roviny ,,A“

Po najetí montážní palety s převodovkou do stanice dojde k automatickému dotažení 18 ks. šroubů N 105 303 03, 2 ks. šroubů hřídele řazení, 2 ks. šroubů víčka řazení na Mu 5 +/- 0,75 Nm a spínače zpětného chodu na Mu 20 +/- 2,4 Nm.

Operace č.370 – Otáčecí stanice ,,A“

Postup: Po najetí montáží palety do stanice je spuštěn automatický cyklus, ve kterém dojde k aretaci palety a jejímu zdvihnutí k otáčecímu rameni pomocí kulisy. Následně dojde k uchycení převodovky pomocí otáčecího ramene, sjetí palety do spodní polohy a otočení o 180˚. Paleta vyjede do polohy pro vložení převodovky na přípravky a opětovnému sjetí do spodní polohy. Montážní palety je potom automaticky odeslána do další operace.

(27)

Tomáš Dobra Teoretická část 31 Operace č. 380 – Montáž víka 5. rychlosti

Operátor zavede po zastavení montážní palety s převodovkou vidlici 5. rychlosti 02U 311 562 D,E do objímky synchronní spojky. V dalším kroku zavede ložisko- vý čep 02T 301 443 A do vedení čepu ze strany matice řazení. V posledním kroku nasadí na kolo 5. rychlosti víko, které zajistí 5 ks. šroubů 02T 301 201 A, B

Operace č. 390 – Šroubování víka 5. rychlosti

Po najetí montážní palety s převodovkou do stanice je v automatickém cyklu zašroubováno víko 5. rychlosti na Mu 5 +/- 0,75 Nm + 90˚ +/- 15˚.

Operace č. 400 – Otáčecí stanice ,,A“

Po zastavení montážní palety ve stanici dojde k zaaretování palety, uchopení převodovky robotem KUKA, k otočení převodovky (do polohy ve voze) a zpětnému usazení na montážní paletu.

Operace č. 410 – Montáž těsnících kroužků

Postup: Namazání těsnících kroužků 02T 311 113 A, E, F a 02M 301 189 B, C, D pomocí přípravků. Vložení namazaných těsnících kroužků do lisovacího stroje spo- lečně s těsnícím kroužkem 02T 409 189 C, D, G a plechového pouzdra 02T 301 192.

Vyplnění těsnících kroužků mazacím tukem.

Manipulace: Po najetí montážní palety do stanice dojde k jejímu automatickému zaa- retování a uvolnění světelné závory. Do mazacích přípravků MO M6 1058 a MO M6 0159 jsou vloženy těsnící kroužky pro levý přírubový hřídel 02M 301 189 B, C, D a pro hnací hřídel 02T 311 113 A, E, F. Po vyjetí palety do pracovní pozice stroje je do lisovacích beranů stroje vložen těsnící kroužek pravého přírubového hřídele 02T 409 189 C, D, G a plechové pouzdro 02T 301 192 C. Namazané těsnící kroužky jsou vloženy do příslušných přípravků ve stroji (pro levý přírubový hřídel nalevo, pro hnací hřídel napravo dozadu) a je spuštěn automatický cyklus stroje, ve kterém dojde k zalisování součástí. Při dolisování dojde k vyplnění břitů těsnících kroužků levého a pravého přírubového hřídele mazacím tukem. Paleta je poté odeslána do další ope- race.

(28)

Tomáš Dobra Teoretická část 32 Obr. 26 – Operace č. 410

Operace č. 420 – Montáž přírubových hřídelů

Postup: Montáž levého a pravého přírubového hřídele společně s kulovým čepem 02A 141 777B a 2 ks. šroubu 003 507 327. Ve druhé pozici stroje dotažení šroubů a čepu.

Manipulace: Po najetí palety do první pozice stroje, je odebrán z přípravného stolu smontovaný a zkontrolovaný pravý a levý čep. Je namazán v mazacím přípravku N 052 738 00 mazacím tukem. Následně jsou vsazeny (pravý př. hřídel na pravou stra- nu převodovky) drážkováním hřídele do planet diferenciálu převodovky a pootočením se zazubí do drážek. V případě poruchy mazacího přípravku je k dispozici náhradní technologie, která spočívá v namazání broušeného průměru hřídele štětcem. Ná- sledně je do závitu ve spojkovém koši skříně převodovky namontován kulový čep 02A 141 777B a do středu přírubových hřídelí 2 ks. šroubů 003 507 327. Paleta je poté odeslána do druhé pozice operace, kde do jde k její aretaci a stlačení přírubo- vých hřídelů. V nich jsou zavedené šrouby v automatickém cyklu dotaženy na cca.

25+/- 1,9 Nm. A kulový čep na cca. 20+/- 3 Nm. Po dokončení paleta odjíždí do další stanice.

(29)

Tomáš Dobra Teoretická část 33 pozn.: V této operaci se do převodovky montují 2 druhy přírubových hřídelů.

Hřídel o Ø90 mm: 02T 409 356 (pravý), 02T 409 355 (levý).

Hřídel o Ø100 mm: 02T 409 356 A (pravý), 02T 409 355 A (levý).

Hřídele o Ø100 mm mají po obvodu příruby obrobený povrch viz. obrázek 27

Obr. 27 – Přírubové hřídele v operaci č. 420

Operace č. 430 – Zkouška těsnosti převodovek ,,A“

Úkony v této operaci vykonává operátor vždy na začátku každé směny a po změně typu převodovky z MQ200/100. Pomocí technologické No 011/00 odeslané z repasní odbočky na lince z operace č. 435. V případě výsledku zkoušky 0-5 Pa je převodovka vyhodnocena jako I.O. v opačném případě je vyhodnocena jako N.I.O.

Operace č. 440 – Montáž vypínací páky spojky

Po zastavení montážní palety, operátor odebere ze stojanu připravenou vypí- nací páku spojky 02T 141 153 G, P, Q a zavede ji nadoraz do mazacího přípravku ve skříni spojky, následně provede její promazání mazacím tukem N 052 735 X0.

Operace č. 450 – Plnění oleje ,,A“

Postup: Po najetí palety do první pozice je paleta i s převodovkou zvážena bez ob- sahu oleje. Ve druhé pozici jsou v automatickém cyklu dotaženy šrouby vypínací pá- ky spojky. Po najetí převodovky do třetí pozice je převodovka zdvihnuta pomocí ma- nipulačního ramene a přemístěna do pozice, kde dojde k odšroubování napouštěcí zátky, v dalším kroku je přemístěna pod plnící trysku pomocí které dojde k naplnění převodovky převodovým olejem N 052 512 00. Po naplnění se opět vrací do pozice,

(30)

Tomáš Dobra Teoretická část 34 kde je našroubována napouštěcí zátka. Následně je převodovka položena na paletu a automaticky odeslána do další stanice.

Operace č. 460 – Kontrola hlučnosti

Po najetí montážní palety s převodovkou do stanice přeloží operátor převo- dovku pomocí manipulátoru do zabíhacího stroje kde ji ustaví a zajistí. Zařadí na převodovce zpětný chod a spustí automatický cyklus stroje, ve kterém dojde ke zkoušce hlučnosti převodovky. Po skončení automatického cyklu operátor zařadí 5.

rychlostní stupeň a opět spustí automatický cyklus zkoušky hlučnosti. Tímto způso- bem prověří všechny rychlostní stupně.

Po skončení zkoušky hlučnosti opatří převodovku znakem úspěšného prově- ření a pomocí manipulátoru ji přeloží zpět na montážní paletu. Následně ji odešle do další operace po stisknutí tlačítka.

(31)

Tomáš Dobra Teoretická část 35 Operace č. 463 – Vážení převodovky

Po najetí montážní palety s převodovkou do stanice dojde k automatickému cyklu zvážení převodovky a zápisu informace o váze do nosiče dat MOBY. Zde je zapsán rozdíl hmotnosti převodovky z této operace a z operace č. 441 (nyní součástí operace 450). Rozdíl této hmotnosti představuje hmotnost oleje obsaženého v převodovce. Toto množství je přepočítání na objem v ml. Po skončení automatic- kého cyklu je převodovka odeslána do další operace.

Operace č. 470 – Mazání hnací hřídele a značení převodovky.

Po najetí montážní palety s převodovkou dojde k automatickému cyklu zaare- tování převodovky, dále k namazání hnací hřídele mazacím tukem N 052 735 X0 a vyražení označení převodovky ve tvaru:

TYP PŘEVODOVKY/ DEN/ MĚSÍC/ ROK výroby/ ČÍSLO ZÁVODU (31)/ ČÍSLO PŘEVODOVKY

Po označení je paleta převodovky odeslána od další operace.

(32)

Tomáš Dobra Teoretická část 36 Operace č. 480 – Svěšování převodovek

Postup: Po zastavení palety v první pozici operace dojde k automatickému výtisku čárového kódu, nalepení na horní hranu víka 5.rychlosti a jeho načtení pro porovnání s převodovkou. Poté je převodovka automaticky odeslána do druhé pozice operace.

Montáž odvzdušňovací krytky a převěšení do palety pomocí manipulátoru. Načítání čárových kódů a záznamy.

Manipulace: Po zastavení palety je z boxu odebrána krytka na odvzdušnění 014 301 485 a pomocí přípravku MO-M6-0382 nasazena na hrdlo odvzdušnění.

Musí být provedena kontrola umístění a kvality tisku čárového kódu, funkčnost a správná montáž vypínací páky spojky, uchycení ložiska vypínací páky, správné vystředění komínku vypínací páky na hnacím hřídeli. Dále přítomnost tuku na hnacím hřídeli. Po naplnění každé transportní palety (6ks.) je provedeno načtení čárových kódů do systému IMIS a následně je vytisknuta skladová závěska.

pozn.: V průběhu směny je potřeba provádět záznamy do formuláře hodinového hlá- šení a na vizualizační tabuli NS. Do označeného sešitu zapisovat záznamy o prove- dených zkouškách na MLP.

(33)

Tomáš Dobra Teoretická část 37 Operace č. 490 – Pračka palet

Dle požadavku řídícího systému montážní linky je paleta zajede montážní paleta z otočného stolu do prací stanice, kde je v automatickém cyklu vyprána, osušena a následně odeslána zpět do dopravníkového řetězce montážní linky.

4.4 Výchozí stav

Výchozí stav vytížení operací na montážní lince MLP I převodovky MQ200 vykazoval ve většině případů pozorovaných operací pracovní cyklus větší než 35 sekund. Tyto operace byly pro řešení práce prioritní a zároveň byly požadavkem při zadávání. Pro přehlednost uvádím graf s výchozím stavem montážní linky.

Obr. 32 – Současný stav vytížení operací na MLP I

V experimentální části budou tedy prověřovány tyto pracovní operace:

manuální: 220, 230, 250, 270, 110+293, 120+297, 350, 410, 420, 460, 480, automatické: 320, 370, 450, 470.

(34)

Tomáš Dobra Praktická část 38

5. Metodika rozboru pracovního procesu

Časová analýza vychází ze spotřeby času ve výrobním procesu. S výrobním procesem jsou spojeny časy nutné pro splnění pracovního úkolu. Nejdůležitějším časem je čas práce, při kterém operátor vykonává pracovní úkony nutné pro dosaže- ní cíle. Primárním časem je čas jednotkový, jemuž odpovídá délka času na pracovní operaci. Dalšími časy práce jsou časy dávkové nebo směnové potřebné pro vlastní realizaci pracovní operace (časy na přípravu a ukončení práce, časy na pracovní pří- kazy, časy na technickou obsluhu pracoviště, časy na opravu poruch stroje a další) a časy ztrátové (zbytečné) způsobené technicko-organizačními nedostatky nebo ne- dbalostí operátora.

5.1 Metodika měření

Rozbor pracovního procesu byl proveden před měřením spotřeby času.

Registrace všech složek času směny byla prováděna do záznamových formulářů (viz. příloha 02).

Před začátkem proměřování bylo provedeno:

a) příprava (konzultace o dané problematice s vedoucím montážní linky, směno- vými mistry, průmyslovými inženýry a pracovníky linky MQ200),

b) pozorování pracovního procesu: 2 – 3 týdny (proměření všech operací mon- tážní linky MQ200, nalezení „úzkých“ míst na lince),

c) „pilotní“ měření (stanovení vhodné měřící technologie, aby byly dosaženy co nejkomplexnější, nejhodnotnější a nejkvalitnější informace),

d) metodika sběru a zpracování dat.

Cílem experimentálního měření spotřeby času bylo u vybraných operací pro- vést jejich přeměření pomocí dvou metod jejichž detailní popis praktické aplikace uvádím na následující straně.

(35)

Tomáš Dobra Praktická část 39 5.2 Snímek průběhu práce

Tato metoda byla použita k přímému experimentálnímu měření (popis metody viz. kapitola 3.4.1) a následnému rozboru.

Činnost a s ní spojená spotřeba časů byla prováděna v maximálním možném nebo potřebném počtu náměrů, pro zajištění podkladů k objektivnímu vyhodnocení naměřených hodnot, vyloučení nahodilých popř. subjektivních dat a (ne)potvrzení statistické významnosti ověřovaných hodnot.

Pracovní operace měřené v sekundách byly sledovány po dobu jedné směny tj. 440 minut (celková délka směny 480 min – přestávky (30 min + 5 min + 5 min) = 440). Vybraná kontrolní měření byla prověřována na videosnímcích.

Cílem měření bylo získat data o spotřebě času potřebného při standardním vý- robním procesu. Do pracovního procesu nebylo zasahováno pracovními příkazy, do- poručenými technologickými procesy ani jinými dalšími vstupy ze strany časoměřiče, které by mohly ovlivňovat běžný stav výrobního procesu.

Operátoři byly informováni o měření prováděných přítomným pozorovatelem.

Operátoři nebyly úmyslně informování o technologii měření a postupech vyhodnoce- ní dat. Po každé ukončené směně byly pro následné analýzy evidovány měřící pro- tokoly a další technicko-organizační data směnové statistiky.

Všechny dokumenty vyplněné během směny operátorem byly přepisovány do programu MS Excel pro zajištění čitelnosti.

5.3 Metoda momentového pozorování

Tato metoda (popis metody viz. kapitola 3.4.2) byla zvolena k nepřímému ex- perimentálnímu měření a následnému rozboru času. Pracovní operace byly prověřo- vány (sledovány) cca 25 – 30 x za dobu jedné směny tj. 440 minut (celková délka směny 480 min – přestávky (30 min + 5 min + 5 min) = 440) třemi nezávislými pozo- rovateli.

(36)

Tomáš Dobra Praktická část 40 5.4 Metodika matematicko-statistické analýzy spotřeby času

Pro statistické zpracování dat byly použity následující matematické nástroje:

aritmetický průměr, výběrová směrodatná odchylka a interval spolehlivosti.

Výběrový průměr byl určen jako podíl součtu naměřených hodnot xi z každého mě- ření a počtu prováděných měření n:





 ⁿ

1 i

xi

n

x 1 . (02)

Výběrová směrodatná odchylka byla pak podle následujícího vztahu vypočíta- ná jako odmocnina ze součtu čtverců všech rozdílů mezi naměřenými hodnotami xi

z jednotlivých experimentů a aritmetického průměru x, dělená počtem provedených měření n – 1:

 

1 n

x x s

n

1 i

2 i







 . (03)

Na základě výběrové směrodatné odchylky bylo možno spočítat chybu Δx vymezující kolem aritmetického průměru interval spolehlivosti. Skutečná střední hodnota měřené veličiny leží s pravděpodobností P = 1 -  v intervalu xΔx;xΔx , kde:

n ) s f ( t s ) f ( t

Δx _α _x  _α ^x , (04)

) f (

t_α je koeficient Studentova rozdělení,

 je zvolená hladina významnosti (riziko), f = n - 1 je počet stupňů volnosti,

n je počet měření.

Pro dané zpracování dat byla zvolena hladiny významnosti α = 0,05, tedy P = 0,95. Následně tedy pak s pravděpodobností P = 1 -  = 95% leží skutečná hodnota měřené veličiny v intervalu (x  Δx). Ke zpracování dat byl použit statistický program Excel.

(37)

Tomáš Dobra Praktická část 41 5.5 Metodika hodnocení náměrů časů

Technologické hodnocení náměrů bylo v rámci řešení rozděleno do základ- ních bodů:

a) naměření spotřeby času u pracovní operace – náměry (1 x pozorovatel: 30 náměrů),

b) vyloučení nevěrohodných náměrů z časové řady,

c) statistické zpracování náměrů u jednotlivých pracovních operací: výpočet průměrné hodnoty času u jednotlivých úseků pracovní operace x navýšené o max. chybu (x + Δx),

d) grafické zpracování – zpřehlednění získaných výstupních hodnot.

Jednotlivé náměry kolísaly od střední hodnoty. Některé z náměrů se výrazně odchylovaly od této střední hodnoty a v odůvodněných případech bylo nutné tyto hodnoty vyloučit. Hlavními důvody odchylek byly:

a) vliv činitele, který náměr ovlivnil,

b) mimořádný nahodilý jev, přičemž jeho četnost byla velmi ojedinělá,

c) chyba časoměřiče, která vznikla např. chybným odečtením času ze stopek nebo chybným zápisem do předtištěných formulářů.

Průměrné hodnoty u jednotlivých úseků pracovní operace byly navýšeny o max. chybu (x + Δx). Důvodem byl:

a) předpoklad, že někteří operátoři mohli úmyslně pracovat v rychlejší pracovním tempu (efekt pracovníka – „já jsem kontrolován“).

chyba časoměřiče, která vznikla např. chybným odečtením času ze stopek (u automatických stanic),

b) chyba časoměřiče, která vznikla např. chybným odečtením času ze stopek (u automatických stanic).

(38)

Tomáš Dobra Praktická část 42

6. Výsledky a řešení

Vzhledem k tomu, že metodika prováděná při vytváření této práce je koncipo- vána spíše jako praktická oproti metodám studia pracovně-organizačního systému v prostoru a čase, které jsou více teoretické a jsou zaměřeny na průměrného pra- covníka, jsou výsledné časy pracovních cyklů na jednotlivých stanovištích v některých případech odlišné, mnohdy nižší než časy naměřené metodikou ve Ško- da Auto tj., studia pracovně-organizačního systému v prostoru a čase.

pozn. Průměrným pracovníkem se rozumí člověk, který je schopen vykonávat větši- nu pracovních operací na montážní lince MLP I v pracovním nasazení, které vydrží po celou dobu jedné směny a nesníží přitom výrobní tak montážní linky. Pro přehled- nost je do přílohy 07 přiložena tabulka s průměrným věkem pracovníků na montážní lince MLP I.

Výsledky pro vybrané operace jsou uvedeny v přehledných tabulkách a gra- fech. Pozorované činnosti byly rozděleny do jednotlivých skupin a sice:

a) přidává hodnotu, b) plýtvání,

c) skryté plýtvání, d) automatická stanice.

Měření probíhalo v průběhu 30 dnů na ranních a nočních směnách.

(39)

Tomáš Dobra Praktická část 43 6.1 Výsledky naměřených pracovních cyklů na vybraných operacích.

a) Metoda – snímek průběhu práce Operace 001 (vzorové vyhodnocení)

Úsek pracovní operace

Čas na úsek

[sek]* [%] Užitnost

Nasazení 7 ks. šroubů M8 N 445 558 998 8,67 3,86 Přidává hodnotu

Montáž těsnění L 587 42 9,04 39,68 Přidává hodnotu

Nasazení víčka C 258 74 4,21 18,48 Přidává hodnotu

Odeslání montážní palety 0,86 3,78 ^Plýtvání

Celkový čas operace 22,78 100

Celkový čas operace navýšený o 5% 23,92 [sek]

*aritmetický průměr + max. hodnota interv. spol. [sek]

Tabulka 6-1: Hodnoty spotřeby času pro jednotlivé úseky operace č. 001

Legenda: V prvním sloupci jsou vypsány jednotlivé pohyby a činnosti prováděné operátorem i s interním označením vkládaných dílů. Ve druhém sloupci je spotřeba jednotlivých časů úkonů z celkového času operačního cyklu. Jednotky jsou v sekundách. Ve třetím sloupci je procentuální vyjádření jednotlivých úkonů

z celkového času operačního cyklu. Ve čtvrtém sloupci je popsán každý jednotlivý úkon z hlediska

užitnosti práce.

Graf 6-1: Hodnoty spotřeby času pro jednotlivé úseky operace č. 001

Graf 6-1: Hodnoty užitnosti jednotlivých úkonů operace č. 001

(40)

Tomáš Dobra Praktická část 44 Operace 220+230

Čas na úsek

Nasazení čepu řazení 02T 301 427 vpředu 3,54 7,54 Přidává hodnotu Nasazení čepu řazení 02T 301 427 vzadu 5,29 11,28 Přidává hodnotu Nasazení šroubu N 908 973 07 vpředu 5,67 12,09 Přidává hodnotu Zavedení matice M8 N 023 003 13 a šroubu M8 N 910

437 01 4,62 9,85 Přidává hodnotu

Nasazení 6 ks. šroubů M6 N 908 973 05 8,67 18,48 Přidává hodnotu Nasazení a zašroubování 2 ks. šroubů N 908 973 07

vpředu 9,04 19,28 Přidává hodnotu

Nasazení a zašroubování 2 ks. šroubů N 908 973 07

vzadu 9,21 19,65 Přidává hodnotu

Odeslání palety 0,86 1,83 ^Plýtvání

Celkový čas operace 46,89 100

Tabulka 6-2: Hodnoty spotřeby času pro jednotlivé úseky operace č. 220+230 – dva pracovníci (starý stav)

Graf 6-2: Hodnoty spotřeby času pro jednotlivé úseky operace č. 220+230 – dva pracovníci (starý stav)

Graf 6-2.1: Hodnoty užitnosti jednotlivých úkonů operace č. 220+230230 – dva pra- covníci (starý stav)

(41)

Tomáš Dobra Praktická část 45 Operace č. 250

Čas na úsek

Nájezd převodovky 7,47 20,40 ^Plýtvání

Montáž vnitřního kroužku a hnaného kola 5. rychlosti 5,12 14,00 Přidává hodnotu

Stisknutí tlačítka 0,55 1,49 ^Plýtvání

Lisování 9,49 25,94 Automatická

stanice

Montáž kompletu 4,59 12,55 Přidává hodnotu

Stisknutí tlačítka 0,34 0,92 ^Plýtvání

Ověřování správnosti a odjezd k další operaci 9,04 24,69 Skryté plýtvání

Celkový čas operace 36,59 100,00

Graf 6-3.1: Hodnoty užitnosti jednotlivých úkonů operace č. 250

(42)

Tomáš Dobra Praktická část 46 Operace č. 270

Čas na úsek

Ověření kroužků a nasazení na trny 8,59 26,13 Přidává hodnotu Vložení trnů na hřídele převodovky 3,35 10,18 Přidává hodnotu

Odebrání krytky 1,39 4,22 Skryté plýtvání

Montáž krytky 1,94 5,91 Přidává hodnotu

Sisknutí tlačítka 0,89 2,72 ^Plýtvání

Najetí lisovacích hlav 8,02 24,39 Skryté plýtvání

Lisování 8,69 26,44 Automatická stani-

ce

Celkový čas operace 32,87 100,00

Graf 6-4.1: Hodnoty užitnosti jednotlivých úkonů operace č. 270