;BISBOJǏOÓ SP[WPKPWÈ TQPMVQSÈDF B KFKÓ BQMJLBDF W +JäOÓN 4ÞEÈOV
#BLBMÈDzTLÈ QSÈDF
4UVEJKOÓ QSPHSBN # o (FPHSBöF
4UVEJKOÓ PCPSZ 3 o )VNBOJUOÓ TUVEJB TF [BNǔDzFOÓN OB W[EǔMÈWÈOÓ
3 o (FPHSBöF TF [BNǔDzFOÓN OB W[EǔMÈWÈOÓ EWPVPCPSPWÏ
"VUPS QSÈDF +JDzJOB /BDIUNBOPWÈ 7FEPVDÓ QSÈDF .HS )ZOFL #ÚIN 1I%
-JCFSFD
1SPIMÈÝFOÓ
#ZMB KTFN TF[OÈNFOB T UÓN äF OB NPV CBLBMÈDzTLPV QSÈDJ TF QMOǔ W[UB
IVKF [ÈLPO Ǐ 4C P QSÈWV BVUPSTLÏN [FKNÏOB f o ÝLPMOÓ EÓMP
#FSV OB WǔEPNÓ äF 5FDIOJDLÈ VOJWFS[JUB W -JCFSDJ 56- OF[BTBIVKF EP NâDI BVUPSTLâDI QSÈW VäJUÓN NÏ CBLBMÈDzTLÏ QSÈDF QSP WOJUDzOÓ QPUDzFCV 56-
6äJKJMJ CBLBMÈDzTLPV QSÈDJ OFCP QPTLZUOVMJ MJDFODJ L KFKÓNV WZVäJUÓ KTFN TJ WǔEPNB QPWJOOPTUJ JOGPSNPWBU P UÏUP TLVUFǏOPTUJ 56- W UPNUP QDzÓ
QBEǔ NÈ 56- QSÈWP PEF NOF QPäBEPWBU ÞISBEV OÈLMBEǾ LUFSÏ WZOB
MPäJMB OB WZUWPDzFOÓ EÓMB Bä EP KFKJDI TLVUFǏOÏ WâÝF
#BLBMÈDzTLPV QSÈDJ KTFN WZQSBDPWBMB TBNPTUBUOǔ T QPVäJUÓN VWFEFOÏ MJUFSBUVSZ B OB [ÈLMBEǔ LPO[VMUBDÓ T WFEPVDÓN NÏ CBLBMÈDzTLÏ QSÈDF B LPO[VMUBOUFN
4PVǏBTOǔ ǏFTUOǔ QSPIMBÝVKJ äF UJÝUǔOÈ WFS[F QSÈDF TF TIPEVKF T FMFL
USPOJDLPV WFS[Ó WMPäFOPV EP *4 45"(
%BUVN
1PEQJT
Na tomto míst bych ráda pod kovala vedoucímu práce panu Mgr. Hynkovi Böhmovi, Ph.D. a konzultantce práce paní Mgr. Kate in Ženkové Rudincové, Ph.D. za cenné rady a p ipomínky p i realizaci práce. Také bych cht la z celého srdce pod kovat mým nejbližším nejen za podporu, trp livost a d v ru p i psaní této práce a b hem celého studia.
Anotace
Bakalá ská práce se v teoretické ásti zprvu zabývá vymezením pojm chudoba, humanitární pomoc a rozvojová spolupráce. Následn je téma zahrani ní rozvojové spolupráce ukázáno a vysv tleno na p íkladu eské republiky, které je dopln no také o její historii. St žejní ástí této práce je stru ná historie p ípadového regionu Jižního Súdánu a následná ukázka rozvojové spolupráce v konfliktním regionu na p íkladu ty ech subjekt . Praktickou ástí je ukázka implementace daného tématu do výuky zem pisu na 2. stupni základní školy. P íklad zapojení tématu rozvojové spolupráce je strukturován do tabulky s podrobným rozvrhem vyu ovací hodiny.
Klí ová slova
humanitární pomoc, rozvojová spolupráce, Jižní Súdán, zahrani ní rozvojová spolupráce, rozvojové zem , ob anská válka
Annotation
The first part of the bachelor thesis theoretical section deals with issues of poverty, humanitarian aid and development cooperation. Subsequently, the topic of foreign development cooperation is shown and explained on the example of the Czech Republic, which is also complemented by the history of foreign development cooperation itself. The main part of this work is a brief history of the case region South Sudan and a subsequent demonstration of development cooperation in the conflict region on the example of four subjects. The practical part is a demonstration of the implementation of the given topic in the teaching of geography at lower-secondery school. An example of the development cooperation theme is structured into a table with a detailed timetable.
Key words
humanitarian aid, development cooperation, South Sudan, international development cooperation, development countries, civil war
7 Obsah
ÚVOD A CÍLE PRÁCE ... 8
1 CHUDOBA ... 10
1.1Multidimenzionální koncept chudoby ... 10
1.2Hranice chudoby ... 12
2 HUMANITÁRNÍ POMOC A ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE... 14
2.1Humanitární pomoc ... 14
2.1.1 Deklarace Dobrého humanitárního dárcovství ... 15
2.2Rozvojová spolupráce ... 16
2.2.1 Cíle udržitelného rozvoje ... 18
3 VÝZNAM ZAHRANI NÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE NA P ÍKLADU R ... 21
3.1Organizace pro hospodá skou spolupráci a rozvoj (OECD) a Výbor pro rozvojovou pomoc (DAC) ... 21
3.2Oficiální rozvojová pomoc (ODA) ... 22
3.3Formy ZRS ... 22
3.3.1 Bilaterální pomoc ... 23
3.3.2 Multilaterální pomoc ... 23
3.4Koncepce ZRS R ... 25
3.5ZRS R p ed transformací ... 26
3.6ZRS R po transformaci v roce 2002 do sou asnosti ... 27
3.7Strategie zahrani ní rozvojové spolupráce R 2018–2030 ... 28
4 P ÍPADOVÁ STUDIE JIŽNÍHO SÚDÁNU ... 31
4.1Základní informace o Jižním Súdánu ... 31
4.2Historie konflikt v Súdánu ... 33
4.2.1 První ob anská válka 1955–1972 ... 33
4.2.2 Druhá ob anská válka 1983–2005 ... 36
4.2.3 Ob anská válka v Jižním Súdánu ... 37
4.3Rozvojová spolupráce v Jižním Súdánu ... 39
4.3.1 UNMISS ... 40
4.3.2 Evropská unie (EU) ... 41
4.3.3 SlovakAid ... 42
4.3.4 ZRS R v Jižním Súdánu ... 43
5 IMPLEMENTACE TÉMATU HUMANITÁRNÍ POMOCI A ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE DO VÝUKY NA 2. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY ... 45
ZÁV R... 48
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ ... 51
ZKRATKY ... 57
SEZNAM TABULEK ... 59
8 ÚVOD A CÍLE PRÁCE
Chudoba, problém, který sužuje tém miliardu lidí na zemi, je p etrvávající stav, se kterým se lidstvo potýká již od nepam ti. V sou asné dob je téma chudoba ím dál více aktuální, od roku 2000 se v tšina zemí sv ta snaží s chudobou efektivn bojovat, nejd íve Rozvojovými cíli tisíciletí, na které v roce 2015 navázaly Cíle udržitelného rozvoje, které se zavazují k vymýcení chudoby do roku 2030. Je tento cíl v bec reálný?
Lze vymýtit chudobu v p íštích 12 letech i p esto, že v chudob žijí lidé již od po átku v k ? Vysoký podíl na boji s chudobou a dalšími globálními problémy má zahrani ní rozvojová spolupráce, díky které rozvinuté státy pomáhají rozvojovým zemím s bojem s problémy, které je sužují, spole n . Hlavním cílem bakalá ské práce je vysv tlit pojem rozvojové spolupráce nejd íve obecn , posléze na p ípadu nejmladšího státu sv ta, Jižního Súdánu1, pro jehož obyvatelstvo jsou v sou asnosti humanitární akce a rozvojová spolupráce zásadní v otázce p ežití. Zem se potýká s hladomorem, potravinovou krizí i nedosta ujícím zdravotnictvím. P íklady rozvojové spolupráce v zemi uvedeme na n kolika projektech mezinárodních vládních a nevládních organizací.
V první kapitole této práce se budeme v novat fenoménu chudoby jako problému minulému, sou asnému a budoucímu, který se týká všech obyvatel naší zem , nejen v rozvojových oblastech a zemí se špatnou i nefungující ekonomikou. Hlavní ást práce je zam ena na vysv tlení koncepce zahrani ní rozvojové spolupráce, která je pro p ípadovou studii v dalších kapitolách práce st žejní. V další kapitole práce se budeme zabývat samotným problémovým regionem, kdy pro pochopení nyn jšího stavu v zemi je nejd íve d ležitá ást o historii zem 2. Poté budeme pojednávat o p í inách konflikt v zemi po stránce etnické, náboženské, historické, ekonomické a politické. Všechny tyto aspekty p ispívají k nestabilit zem , které se bude práce v novat p evážn v další kapitole, jejímž cílem je nastínit možnosti rozvojové spolupráce v Jižním Súdánu pomocí syntézy rozvojové spolupráce na p ípadové studii zvoleného regionu. Jižní Súdán jsem si zvolila, protože jako nejmladší stát sv ta jsou znalosti o n m v kruzích široké ve ejnosti velmi slabé, a proto je d ležité nyn jší situaci a vývoj v Jižním Súdánu analyzovat pomocí relevantních zdroj a poskytnout tak ucelené informace o tomto
1 V práci se bude objevovat p ívlastek “jižní” v kontextu Súdánu ve dvou variantách: Jižní Súdán s velkým “J” je samostatný stát, který vznikl v roce 2011; jižní Súdán s malým “j” byl regionem Súdánu od jeho vzniku do poloviny roku 2011, než vznikl samostatný stát Jižní Súdán.
2 V kapitole týkající se Jižního Súdánu používám anglickou transkripci názv m st, jmen atp., z n kolika d vod : v Jižním Súdánu je oficiálním jazykem angli tina; v tšina zdroj použitých v práci pro danou kapitolu je v anglickém jazyce; n která anglická toponyma nejsou do eského jazyka p eložena.
9 státu. Pochopení konceptu rozvojové spolupráce je v této práci ukázáno na Jižním Súdánu, protože jako dlouhodob nestabilní stát p ežívá Jižní Súdán p evážn díky humanitární pomoci a rozvojové spolupráci.
V rámci svého m sí ního p sobení na základní škole jsem m la možnost p i výuce p edm tu Zem pisný seminá ukázat využitelnost tématu také ve školství, z ehož jsem p evážn vycházela p i zpracování poslední kapitoly, kde poradím a ukážu svým koleg m, že lze i složité fenomény, jako je chudoba i rozvojová spolupráce, využít efektivn p i výuce již na 2. stupni základní školy tak, aby žáci byli tématem zaujati, v lepším p ípad sami našli iniciativu, aby pomohli sv tu se s t mito problémy vyrovnat.
K dosažení cíl práce, tedy obecnému uvedení do problematiky rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, využíváme informace získané z oficiálních webových stránek subjekt zapojených do hlavního tématu práce. Výslednou analýzu pojm , koncept a subjekt ukážeme na p ípadové studii Jižního Súdánu. V záv ru této práce docílíme pomocí syntézy zahrani ní rozvojové spolupráce v konfliktním regionu ke komplexnímu pohledu na poskytování zahrani ní spolupráce a její formy.
10 1 CHUDOBA
Chudoba je složitý a komplexní pojem, který nelze jednozna n definovat. Na tuto skute nost ukazuje, že existuje n kolik r zných desítek definic chudoby, a každá z t chto definic se zabývá pouze jedním z aspekt chudoby nebo se dívá na chudobu jen z ur itého pohledu (Exnerová, Volfová 2012). Chudobu lze vnímat z n kolika r zných perspektiv, jako je sociální, finan ní nebo fyzická. Na chudobu se lze také dívat z pohledu každého jedince, pro kterého pojem m že mít naprosto odlišný význam.
Abychom mohli chudobu definovat p esn ji, nežli jen jednou v tou, je zapot ebí se na ni dívat z více perspektiv, za pomoci nejedné dimenze. Snaha o porozum ní pojmu chudoba je základním kamenem pro tuto práci. Jelikož se zde zam ujeme p evážn na rozvojovou spolupráci a její p íklad na Jižním Súdánu, který je sužován konflikty a v tšina jeho ob an žije pod hranicí chudoby, je d ležité zam it se na formulaci konceptu chudoby pro správné pochopení dalších kapitol práce.
1.1 Multidimenzionální koncept chudoby
Geremek chápe chudobu jako „p irozený stav lidstva, který je naprosto obvyklý, b žný a samoz ejmý úd l lidstva“ (Geremek 1999). Sv tová banka definuje chudobu jako „velmi komplexní (multidimenzionální) problematiku, která zahrnuje velké množství fenomén , jako nap íklad neschopnost uspokojit základní pot eby, nedostate ný p ístup k nezbytným p írodním zdroj m, nedostatek vzd lání a dovedností, špatné zdraví, podvýživu, nedostate nou kvalitu bydlení, nedostate nou hygienu a nedostatek politické svobody“ (The WorldBank 2018a).
Domn nku nejednozna nosti definice chudoby také podporuje Výbor OSN pro hospodá ská, sociální a kulturní práva (United Nations Committee on Economic, Social and Cultural Rights - CESCR), který extrémní chudobu považuje za naléhavý problém lidských práv a je si v dom toho, že chudoba je „vícerozm rný fenomén, který zahrnuje mnohem více než nedostatek dostate ného p íjmu. Zatímco mnoho mezinárodních aktér stále využívá opat ení založených výlu n na p íjmech, jako je definice Sv tové banky ve výši 1,25 dolaru na den, tyto p ístupy nezachycují hloubku a složitost extrémní chudoby a neodrážejí významný dopad chudoby na plné užívání lidských práv“
(OHCHR 2018).
Existuje p es více než 70 r zných definic termínu chudoba, kdy každá z definic se dotýká jiného aspektu lidského života. Pojem chudoba je asto definován v jednorozm rném opat ení, které mnoho autor považuje za nep esné. Jelikož v tšina
11 stát pracuje maximáln s dv ma faktory, setkáváme se s nepravdivými ísly o po tu chudých v dané zemi. S touto problematikou p esn jší definice chudoby nám pomáhá multidimenzionální koncept chudoby (Global Multidimensional Poverty Index - MPI), který se opírá o t i dimenze chudoby a každá z t chto dimenzí obsahuje n kolik indikátor (viz tab. 1). Pokud jedinec nemá p ístup k více než t em indikátor m, MPI jej považuje za “chudého”. MPI je považován za neocenitelný analytický nástroj a byl vyvinut za pomoci výzkumného centra Oxfordské iniciativy pro chudobu a lidský rozvoj (Oxford Poverty and Human Development Initiative - OPHI) spolu s Rozvojovým programem OSN (United Nations Development Programme - UNDP) v roce 2010. Díky MPI m žou zem identifikovat “nejchudší” jednotlivce a lépe tak zam it svou politiku na pomoc s chudobou uvnit jejich spole enství a v ase. Také práv díky v tšímu po tu indikátor chudoby m žeme snáze pracovat s p esn jšími ísly o po tu chudých nejen v jednotlivých zemích, ale i ve sv t a s následným ešením, jak jejich po et snížit (OPHI 2018).
Tab. 1: Multidimenzionální koncept chudoby
Dimenze Indikátor
Zdraví Výživa
D tská úmrtnost
Vzd lání Délka vzd lávání se
Školní docházka
Životní úrove
Palivo na va ení Kanalizace Pitná voda Elekt ina Bydlení Aktiva
(zdroj: OPHI 2018, upravila Ji ina Nachtmanová)
12
„Neexistuje správná i v decká definice chudoby, o níž by se dosáhlo obecného konsensu, stejn jako neexistuje jediný obecn p ijatý zp sob jejího m ení“ (Mareš 1999, s. 109). Slova Mareše lze doplnit definicí chudoby poskytnuté geografickým slovníkem Dictionary of Human Geography (Gregory, aj. 2009), ve kterém je chudoba popsána jako „velmi sporný termín, který nazna uje stav v blahobytu i chudob , kdy osoba nem že fungovat v ur itých ohledech jako pln schopný lov k. Proto je chudoba termínem, který nelze snadno definovat. Všechna tato kritéria a pokusy o definici chudoby zp sobují, že v rozvojových zemích se asto vyskytuje pokus o definici chudoby z absolutního nebo potravinového hlediska“.
1.2 Hranice chudoby
Sv tová banka je hlavním zdrojem globálních informací o extrémní chudob a d ležitou institucí m ící rozsah sv tové chudoby od roku 1981. Informace, které Sv tová banka shromaž uje, pomáhají vytvá et mezinárodní linii chudoby (Roser, Ortiz-Ospina 2017).
M ení chudoby vychází z hlediska hranice absolutní chudoby3, která je vyjád ena v m nových jednotkách. Hranice chudoby je definována jako polovina mediánu p íjmu domácností z celkového po tu obyvatel. S indexem hranice chudoby úzce souvisí rozdíl v chudob , což je pom r, kde pr m rný p íjem chudých klesá práv pod hranici chudoby. Rozdíl v chudob nám pomáhá up esnit míru chudoby tím, že poskytuje údaje o úrovni chudoby v zemi. Tento ukazatel je m en pro celou populaci (OECD 2018).
Chudoba je konven n m ena z hlediska hranice absolutní chudoby, která je vyjád ena v m nových jednotkách: „je to p íjem nebo výdaj, p i emž minimální nutri n vyvážená strava a základní-potravinové požadavky nejsou pro jedince dostupné (nap . výdaje nižší než 1 dolar na den na osobu, jež je konven ním opat ením pro absolutní hranici chudoby všude na sv t )“ (Gregory, aj. 2009). Tzv. hranicí chudoby jsou odlišováni chudí od „nechudých“.
Po et lidí žijící pod hranicí chudoby od roku 1990 klesá i p esto, že v pr b hu let se hranice chudoby zvyšuje. Výše si nelze nevšimnout, že Dictionary of Human Geography hovo í o hranici chudoby, kdy p íjem na osobu je mén než 1 dolar na den.
CESCR naopak uvádí p íjem menší než 1,25 dolaru stejn jako Sv tová banka. Avšak
3 „Absolutní chudoba je stav charakterizovaný t žkým nedostatkem základních lidských pot eb, v etn potravin, bezpe né pitné vody, hygienických za ízení, zdraví, p íst eší, vzd lávání a informací. Závisí nejen na p íjmech, ale také na p ístupu k službám“ (Mack 2016).
13 podle UNDP byla v zá í 2015 hranice chudoby zvednuta na p íjem menší než 1,90 dolaru na den na osobu. Jak je zmín no v kapitole 2.2.1, UNDP podporuje realizaci Cíl udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals - SDGs). Cílem programu UNDP je podporovat vlády a další zainteresované strany v dosažení prvního cíle SDGs, který se zasazuje o odstran ní chudoby ve všech jejích podobách a formách do roku 2030 (UNDP 2016).
14 2 HUMANITÁRNÍ POMOC A ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE
Nejen v boji proti chudob se z velké ásti podílejí humanitární pomoc (HP) a rozvojová spolupráce (RS). Tyto dva pojmy jsou nedílnou sou ástí pomoci ostatním zemím sv ta s jejich krátkodobými i dlouhodobými problémy, a už se jedná o p írodní katastrofu nebo dlouhodob špatnou ekonomickou nebo politickou situaci. Jelikož se v této práci zabýváme p evážn zahrani ní rozvojovou spoluprací (ZRS), je d ležité si nejd íve vysv tlit rozdíly mezi pojmy HP a RS, které jsou v rámci ZRS uplat ovány.
Rozdíly budeme vysv tlovat v následující kapitole nejen na základ definic obou pojm i organizací, které se daným typem pomoci zabývají, ale také pomocí princip a dokument , na kterých stojí.
2.1 Humanitární pomoc
P i definování humanitární pomoci se m žeme setkat s r znými, avšak velmi podobnými definicemi, jak ukazuje p íklad definování humanitární pomoci v eské republice r znými ministerstvy.
Ministerstvo vnitra R (2018) definuje humanitární pomoc jako „ innost vládních i nevládních orgán a organizací, dobro inných spolk a jednotlivc konanou ve prosp ch obyvatelstva ur itého regionu postiženého krizovou situací. V mezinárodním m ítku pak i pomoc obyvatelstvu region na území jiného státu strádajícího v d sledku vnit ních i mezinárodních konflikt .“
Podle Ministerstva zahrani ních v cí R (2018) se humanitární pomocí rozumí veškeré innosti hrazené ze státního rozpo tu sm ující k záchran lidských život , zmírn ní utrpení zp sobeného p írodní katastrofou nebo ozbrojeným konfliktem sm ující k obnovení základních lidských pot eb a základních životních podmínek.
Zemím, oblastem i obyvatelstvu je humanitární pomoc poskytována za ú elem udržení a ochrany lidské d stojnosti.
Evropská unie (EU) zase definuje humanitární pomoc jako „pomoc, která p edevším spo ívá v materiální a logistické podpo e osob zasažených katastrofami zp sobenými lov kem nebo p írodními katastrofami, jako jsou ozbrojené konflikty, války, sucha, zem t esení, tsunami a hurikány“ (Consilium 2018).
Vždy je však humanitární pomoc definovaná pouze jako krátkodobá pomoc, která je poskytována p i nebo po mimo ádných událostech a eší pouze bezprost ední rizika spojená s danou událostí. Humanitární pomoc zahrnuje r zné oblasti a innosti, jaké lze
15 postiženým oblastem ve chvíli mimo ádné události poskytnout, a mezi které pat í zajišt ní (Consilium 2018):
- potravin a nutri ní podpory;
- p íst eší;
- zdravotní pé e;
- vody a hygienických za ízení;
- ochrany p ed fyzickou a psychologickou újmou, v etn sexuálního a genderového násilí;
- vzd lávání p i krizových situacích;
- pen žité pomoci.
Mezi hlavní cíle humanitární pomoci pat í záchrana lidských život , zajišt ní základních lidských pot eb a poskytnutí základní hygienické a zdravotnické pomoci.
Tyto cíle umož ují postižené oblasti a jejím obyvatel m navrácení d stojnosti a základních životních pot eb.
2.1.1 Deklarace Dobrého humanitárního dárcovství
Pro zajišt ní správné a ú inné humanitární pomoci se musí humanitární akce ídit ur itými pravidly, zásadami a musejí být správn financovány. Aby v p ípad mimo ádné události docházelo k efektivní koordinaci všech dárcovských zemí i organizací, musejí tito dárci spolupracovat. Spolupráce více subjekt není nikdy jednoduchá a m že rychle docházet k rozporu v hlavních otázkách zajišt ní pomoci.
Práv s cílem zajistit nejen ú innost humanitárních akcí byl schválen dokument Deklarace zásad a dobré praxe humanitárního dárcovství ve Stockholmu 17. ervna 2003, pod n hož se podepsalo N mecko, Austrálie, Belgie, Kanada, Evropské komise, Dánsko, USA, Finsko, Francie, Irsko, Japonsko, Lucembursko, Norsko, Nizozemí, Velká Británie, Švédsko a Švýcarsko. Deklarace ítá na 24 princip a postup , které poskytují rámec p i vedení humanitárních akcí. Tento dokument definuje humanitární pomoc jako „záchranu život , odstran ní utrpení a zachování lidské d stojnosti v pr b hu a po ukon ení lov kem zap í in ných krizí a p írodních katastrof“.
Zám rem deklarace je také p edcházení a posilování p ipravenosti na výskyt takovýchto situací (GHD 2018a).
16 P edevším s deklarací pracuje iniciativa Dobrého humanitárního dárcovství (Good Humanitarian Donorship – GHD), což je neformální dárcovské fórum a sí , díky kterému mohou dárci lépe spolupracovat a posílit výsledky dárcovských akcí.
V sou asné dob má iniciativa na 42 len a od roku 2016 jí spolup edsedají Austrálie a N mecko. Díky iniciativ GHD byly zapln ny podstatné mezery v humanitární koordinaci a po et dárcovských zemí, které jsou ochotny respektovat rámec GHD, se b hem 15 leté existence GHD podstatn navýšil (GHD 2018b).
Humanitární pomoc je vždy poskytována na základ 4 princip , zásad humanity, které jsou zakotveny v iniciativ Dobrého humanitárního dárcovství. Tyto zásady jsou (GHD 2018a):
- lidskost – princip centrálnosti snahy o záchranu lidských život a odstran ní utrpení lidí v jakékoliv situaci;
- nestrannost – poskytování pomoci výhradn na základ identifikovaných pot eb, bez diskriminace a v rámci postižených populací;
- neutralita – poskytování pomoci bez up ednost ování žádné ze stran ozbrojeného konfliktu nebo jakéhokoliv jiného konfliktu, kde dochází k ozbrojeným aktivitám;
- nezávislost – vyjád ení autonomnosti humanitárních cíl na politických, ekonomických, vojenských nebo jiných cílech, které mohou mít akté i ve vztahu k oblastem, kde dochází k realizaci humanitární pomoci.
Deklarace upravuje také obecné zásady humanitární pomoci, mezi n ž pat í nap íklad respektování mezinárodního humanitárního práva, uprchlického práva a lidských práv i podpora a podn cování centrální role Organizace spojených národ (OSN) ve vedení mezinárodních humanitárních akcí. V neposlední ad deklarace upravuje financování donor , ízení a odpov dnost humanitárních akcí (GHD 2018a).
2.2 Rozvojová spolupráce
S termínem rozvojové spolupráce se setkáváme poprvé po 2. sv tové válce. V té dob byl kladen d raz p evážn na ekonomický r st v chudých zemích. V 70. letech však rozvojová spolupráce prošla zm nou, kdy pozornost za ala být v nována také sociálním aspekt m chudoby, otázkám popula ního r stu nebo problém m životního prost edí. Již od poloviny 20. století byla rozvojová spolupráce zam ena na monitoring dlouhodobých sociálních a ekonomických podmínek lidí z mén rozvinutých zemí sv ta a hledala zp soby, jak tyto podmínky globáln zlepšit (Stojanov, aj. 2012).
17 Prost edky v rámci rozvojové spolupráce jsou zpravidla poskytovány vládami rozvinutých západních zemí, také nadnárodními institucemi jako Mezinárodní m nový fond, Sv tová banka, OSN i EU. Každá z t chto institucí p istupuje k rozvojové spolupráci jinak. Mezinárodní m nový fond (MMF) a Sv tová banka využívají sv j velký vliv na sv tovou ekonomiku a OSN využívá agentury, jako je nap íklad Rozvojový program OSN, Sv tová zdravotnická organizace i D tský fond OSN (UNICEF). Postupem asu získaly velkou roli v otázkách rozvojové spolupráce také neziskové organizace na globální úrovni, nap íklad Organizace ob anské spole nosti (Civil Society Organisations - CSOS). Základním a velmi obecn pojatým cílem rozvojové spolupráce je udržitelný sociáln -ekonomický rozvoj postižených zemí (Stojanov, aj. 2012).
Mezi hlavní témata rozvojové spolupráce pat í t i nejvýrazn jší problémy, kterými jsou (Stojanov, aj. 2012):
a) popula ní exploze – extrémní nár st obyvatelstva za posledních 150 let z jedné miliardy na 7 miliard (k r. 2011);
b) ekonomická nerovnováha – tento problém je zp soben extrémní propastí mezi chudými a bohatými, kdy k r. 2006 byla na sv t p ibližn jedna miliarda nejbohatších lidí, na druhé stran lidí žijících pod hranicí chudoby je zhruba 1,2 miliardy, dále další dv miliardy lidí žijí s p íjmem pod dva dolary denn , podvýživou trpí 1,1 miliarda a stejný po et obyvatelstva nemá p ístup k pitné vod ;
c) životní prost edí a energetické zdroje – nejv tšími problémy v této oblasti je rozši ování pouští, úbytek prales /les , zm ny klimatu, zne išt ní p dy a vody, problémy se skleníkovým efektem a mnohé další.
Rozvojová spolupráce je založena na ty ech sdílených zásadách ú inné spolupráce v rámci globálního partnerství. Tyto zásady byly dohodnuty v roce 2011 v Busanské dohod o partnerství, pod níž se podepsalo více než 160 zemí a 50 organizací. Tato dohoda byla výsledkem tvrtého Fóra na vysoké úrovni o ú innosti pomoci konané v Busani v Jižní Koreji. Tyto ty i zásady obsahují (OECD 2012):
a) vlastnictví rozvojových priorit rozvojovými zem mi – partnerství pro rozvoj mohou usp t pouze v p ípad , jsou-li vedeny rozvojovými zem mi
18 b) zam ení se na výsledky – rozvojové úsilí musí mít trvalý dopad na vymýcení chudoby a na snižování nerovností a na posílení kapacit rozvojových zemí v souladu s vlastními prioritami
c) inkluzivní rozvojové partnerství – jádrem ú inných partnerství jsou otev enost, d v ra, vzájemná úcta a u ení
d) transparentnost a vzájemná odpov dnost – rozhodujícím aspektem pro dosažení výsledk je vzájemná odpov dnost a odpov dnost v i zamýšleným p íjemc m rozvojové spolupráce.
2.2.1 Cíle udržitelného rozvoje
Rozvojová spolupráce m že být ú inná tehdy, kdy je do ní zapojeno více stran ve spolupráci globálního partnerství. Cílem tohoto partnerství je posílení efektivnosti rozvojových snah všech aktér , poskytnutí dlouhodobých výsledk a p isp ní k dosažení cíl udržitelného rozvoje. Ú innost rozvojové spolupráce zajiš uje ada dokument a dohod mezi aktéry rozvojové spolupráce. Mezi nejvýrazn jší pat ily mezi lety 2000 až 2015 Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs), kde se 191 lenských stát OSN zavázalo splnit do roku 2015 osm konkrétních cíl rozvoje. Na MDGs navázaly v roce 2015 tzv. Cíle udržitelného rozvoje (SDGs), kterých je již sedmnáct. Hlavním cílem SDGs je do roku 2030 dosp t ke globálnímu omezení chudoby a diskriminace, ochran planety a posílení svobody, bezpe nosti a prosperity (Sustainable Development Goals 2018).
SDGs jsou výsledkem t íletého procesu, jehož zrod za al na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Rio de Janeiru. Agenda udržitelného rozvoje byla oficiáln schválena na summitu OSN z 25. zá í 2015 v New Yorku v dokumentu P em na našeho sv ta: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 (Transforming our World:
The 2030 Agenda for Sustainable Development), jejíž sou ástí jsou práv Cíle udržitelného rozvoje (SDGs). Jedine nost SDGs tvo í fakt, že pokrývají záležitosti, které ovliv ují nás všechny. Potvrzují mezinárodní závazek ukon it chudobu všude na sv t a natrvalo (Sustainable Development Goals 2018).
Na pln ní SDGs se podílí celá ada mezinárodních organizací, program i iniciativ, mezi které také pat í nap íklad Rozvojový program OSN (UNDP), což je globální rozvojová sí OSN, která se podílí na vymýcení chudoby a redukuje nerovnosti a vylou ení, a jeho hlavním úsilím je snaha o snížení globální chudoby. UNDP podporuje realizaci SDGs prost ednictvím práce p ibližn ve 170 zemích a územích.
19 UNDP také pomáhá zemím p i vytvá ení politik, v d ích schopností, schopností partner , institucionálních schopností a budování odolnosti za ú elem udržení výsledk rozvoje (UNDP 2018; Sustainable Development Goals 2018).
Mezi 17 Cíl udržitelného rozvoje pat í (Sustainable Development Goals 2018):
1) Konec chudoby - vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na sv t 2) Konec hladu - vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpe nosti a zlepšení
výživy, prosazovat udržitelné zem d lství
3) Zdraví a kvalitní život - zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli v ku
4) Kvalitní vzd lání - zajistit rovný p ístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzd lání a podporovat celoživotní vzd lávání pro všechny
5) Rovnost muž a žen - dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek
6) Pitná voda, kanalizace - zajistit všem dostupnost vody a sanita ních za ízení a udržitelného hospoda ení
7) Dostupné a isté energie - zajistit p ístup k cenov dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdroj m energie pro všechny
8) D stojná práce a ekonomický r st - podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodá ský r st, plnou a produktivní zam stnanost a d stojnou práci pro všechny
9) Pr mysl, inovace a infrastruktura - vybudovat odolnou infrastrukturu, podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a inovace
10) Mén nerovností – snížit nerovnost uvnit zemí i mezi nimi
11) Udržitelná m sta a obce - vytvo it inkluzivní, bezpe ná, odolná a udržitelná m sta a obce
12) Odpov dná výroba a spot eba – zajistit udržitelnou spot ebu a výrobu
13) Klimatická opat ení - p ijmout bezodkladná opat ení na boj se zm nou klimatu a zvládání jejich dopad
14) Život ve vod - chránit a udržiteln využívat oceány, mo e a mo ské zdroje pro zajišt ní udržitelného rozvoje
15) Život na souši - chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystém , udržiteln hospoda it s lesy, potírat rozši ování pouští, zastavit a následn zvrátit degradaci p dy a zastavit úbytek biodiverzity
20 16) Mír, spravedlnost a silné instituce - podporovat mírové a inkluzivní spole nosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem p ístup ke spravedlnosti a vytvo it efektivní, odpov dné a inkluzivní instituce na všech úrovních
17) Partnerství ke spln ní cíl - oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj a posílit prost edky pro jeho uplat ování.
21 3 VÝZNAM ZAHRANI NÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE NA
P ÍKLADU R
Cílem této kapitoly je ukázat na p íkladu R význam zahrani ní rozvojové spolupráce (ZRS), jelikož ZRS je významnou a nedílnou sou ástí zahrani ního p sobení R, díky emuž R vyjad uje svoji zodpov dnost p i ešení globálních problém . Primárním cílem ZRS R je omezení chudoby v rozvojových zemích.
Dalšími cíli, které plní ZRS, je p ispívání k budování dobrých vztah s rozvojovými zem mi a napomáhání k zajišt ní ekonomických, bezpe nostních a environmentálních zájm R (Exnerová, aj. 2012). Nejd íve si však v této kapitole krátce p edstavíme Organizaci pro hospodá skou spolupráci a rozvoj, jejímž lenem je také R, a posléze oficiální rozvojovou pomoc, která je nedílnou sou ástí eské ZRS a na níž R vynaložila podle Ministerstva zahrani ních v cí R (MZV R 2017a) k roku 2016 0,14 % HND4.
3.1 Organizace pro hospodá skou spolupráci a rozvoj (OECD) a Výbor pro rozvojovou pomoc (DAC)
OECD (Organization for Economic Co-operation and Development) je mezinárodní vládní organizace založena v roce 1961 se sídlem v Pa íži. eská republika se lenem organizace stala v roce 1995. Nyní OECD sdružuje 36 zemí, v etn Evropské unie jako samostatného lena. Rozpo et OECD iní 374 milion eur a je financována z p ísp vk jednotlivých lenských zemí. Cílem OECD je podpora politiky vedoucí ke zlepšení hospodá ského a sociálního blahobytu všech lidí na sv t (OECD 2018).
Nedílnou sou ástí OECD je Výbor pro rozvojovou pomoc (Development Assistance Committee - DAC), který je sou ástí OECD od jejího založení roku 1961. Cílem DAC je podpora rozvojové spolupráce za ú elem udržitelného rozvoje, snížení chudoby, zlepšení životní úrovn v rozvojových zemích i p ispívání k hospodá skému r stu tak, aby žádná zem nemusela být v budoucnu závislá na pomoci jiných zemí. DAC je nástrojem pro koordinaci v oblasti rozvojové spolupráce a soust e uje se na zvýšení efektivity rozvojového úsilí v rámci OECD. DAC spolupracuje nejen s lenskými zem mi výboru, ale s dalšími zem mi a partnery, kterými jsou nap íklad lenské státy OECD, které však nejsou leny DAC nebo lenskými zem mi EU, které nejsou leny OECD (OECD 2018).
4 „Hrubý národní d chod (HND) je definován jako hrubý domácí produkt plus isté p íjmy ze zahrani í z mezd a plat a z p íjm z majetku, plus isté dan a zahrani ní pohledávky“ (OECD 2018a).
22 Mezi úkoly DAC pat í nap íklad poskytování rad v oblasti rozvojové pomoci pro dárcovské zem díky vytvo ení n kolika pracovních skupin specialist ze specifických oblastí. Mezi další úkoly DAC pat í vydávání dokument v oblasti rozvojové spolupráce (též sm rnic). V neposlední ad DAC publikuje p ehledy a výro ní zprávy o rozvojové spolupráci, jejichž nedílnou sou ástí jsou statistické p ílohy. Tyto statistiky jsou v oblasti rozvojové pomoci jedny z nejvýznamn jších a díky jejich kvalit je asto p ebírají i z nich vycházejí další mezinárodní organizace nebo média (Kaplan 2012).
3.2 Oficiální rozvojová pomoc (ODA)
Oficiální rozvojová pomoc (Official Development Assistance – ODA) byla poprvé definována v roce 1969 na základ m ení tok zdroj do rozvojových zemí od roku 1961 výborem DAC. DAC definuje oficiální rozvojovou pomoc jako „toky pen z, materiálu i technické pomoci do rozvojových zemí a území, která jsou na seznamu oficiální rozvojové pomoci DAC, a do multilaterálních rozvojových institucí, které jsou poskytované oficiálními agenturami zahrnující státní a místní vlády, nebo jejich výkonnými agenturami“. ODA však nezahrnuje vojenskou pomoc, podporu v bezpe nosti dárcovských zemí i obchodní cíle, jako je nap íklad export (OECD 2018b).
Aby zem mohla být zp sobilá k p ijímání ODA, musí být uvedena na Seznamu oficiální rozvojové pomoci DAC. Tento seznam je aktualizován každé t i roky a je založen na p íjmech na jednoho obyvatele. Zp sobilé k p ijímání ODA jsou zem s nízkým a st edním p íjmem založeným na HND na obyvatele a všechny zem na Seznamu nejmén rozvinutých zemí (the Least Developed Countries – LDCs5), výjimku zp sobilosti pro získání ODA tvo í lenové G8 a lenské zem EU, v etn zemí, které již mají pevné datum pro vstup do EU (OECD 2018b).
3.3 Formy ZRS
ZRS, rovn ž ODA, je poskytována na dvou úrovních, bilaterální (dvoustranné) a multilaterální (mnohostranné). V tšina lenských zemí DAC vydává na bilaterální i multilaterální rozvojovou pomoc p ibližn 50 % z celkových prost edk pro ZRS. R však vydává na bilaterální rozvojovou pomoc jen 1/3 z prost edk ZRS, zbylou ást
5 Mezi LCDs pat í zem s nízkými p íjmy, které elí strukturálním p ekážkám v oblasti udržitelného rozvoje. Tyto zem jsou velmi zranitelné v i ekonomickým a environmentálním ot es m a mají nízkou úrove lidských aktiv. K b eznu 2018 je na seznamu LCDs celkem 47 zemí sv ta (UN 2018).
23 financí zam uje na multilaterální pomoc, z ehož nejv tší ást je využívána jako p ísp vky do EU, které jsou zapo itatelné jako ZRS (FoRS 2017).
3.3.1 Bilaterální pomoc
Bilaterální pomoc je realizována tak, že dárcovská zem p ímo poskytne ur itou formu pomoci partnerské zemi, tedy p íjemci. Tato dvoustranná pomoc je nej ast ji zprost edkována pomocí rozvojových projekt , humanitární pomoci, náklad na uprchlíky i stipendií pro studenty vysokých škol z rozvojových zemí. Díky p ímému kontaktu mezi dárcem a p íjemcem vzniká v tší pravd podobnost vytvo ení užšího vztahu (FoRS 2009).
St žejním problémem v rámci skute né bilaterální pomoci je zveli ování vyhodnocených dat o výsledcích pomoci. Tomuto jevu se íká „inflated aid“, ve volném p ekladu hovo íme o zkreslených statistikách. „Inflated aid“ nastává v p ípadech, kdy dárcovská zem zapo ítává do statistik bilaterální pomoci odpoušt ní dluh , výdaje na pé i uprchlík , stipendia pro studenty z rozvojových zemí i vojenské mise, které nejsou jednozna n poskytovány v rámci rozvojové spolupráce. Tyto úkony v rámci rozvojové spolupráce nemají viditeln p ímý ú inek na obyvatele z dané rozvojové zem (FoRS 2018).
Dvoustranná rozvojová spolupráce v R je p edevším soust ed na na prioritní partnerské zem , které jsou zakotveny ve Strategii zahrani ní rozvojové spolupráce.
Tato ást ZRS R je p edevším v gesci MZV R a RA. Pro období 2018–2023 (stanoveno ve Strategii ZRS R 2018–2023) je stanoveno 6 prioritních zemí – Bosna a Hercegovina, Etiopie, Gruzie, Kambodža, Moldavsko a Zambie. R v rámci bilaterální pomoci nestanovuje pouze geografické priority, ale též tematické priority (viz kapitola 3.7). Všechny rozvojové aktivity R jsou poskytovány s d razem na pr ezové principy, kterými jsou: dodržování lidských práv a genderové rovnosti, ádná ve ejná správa a šetrnost k životnímu prost edí (MZV R 2018).
3.3.2 Multilaterální pomoc
Multilaterální (mnohostranná) pomoc spo ívá ve vynakládání zejména finan ních prost edk pro rozvojovou spolupráci do rozpo t multilaterálních organizací, resp.
mezinárodních organizací, jako jsou OSN, EU nebo OECD. Tyto finance poskytnuté mezinárodním organizacím jsou poté p edány dárcovským zemím. Rozdíl tedy oproti
24 bilaterální pomoci spo ívá v mezi lánku mezi dárcovskými zem mi a p íjemci, kterými jsou již zmi ované multilaterální organizace.
Podle OECD bylo v roce 2013 vynaloženo na multilaterální oficiální rozvojovou pomoc (ODA) 41 % z celkové ODA. T chto 41 % se skládá ze dvou ástí financování, a to z „core funding“ (základní financování) a „multi-bi/non-core funding“ (vedlejší financování). Do „core funding“ jsou zahrnuty p ísp vky do multilaterálních organizací, které jsou vy len ny pouze pro multilaterální ODA. Na toto p ímé financování multilaterálním organizacím bylo využito v roce 2013 28 % z celkové ODA, tedy p ibližn 2/3 z celkové multilaterální ODA. Pojem „multi-bi funding“ p edstavuje p ísp vky multilaterálním organizacím, které jsou p ímo vy len ny pro ur itou innost, ur itý sektor, region i zem , a také zahrnuje p ísp vky do sv eneckých fond . Tyto prost edky jsou považovány za bilaterální, avšak jsou vedeny p es multilaterální organizace, proto ozna ení „multi-bi“. Tato ást financování tvo í nejmenší podíl celkové ODA, v roce 2013 to inilo 13 % z celkové ODA (OECD 2015).
P i financování do multilaterální pomoci je nutné stanovit, jakým zp sobem jsou p ísp vky do mnohostranné ODA využívány a zda je s nimi nakládáno efektivn , protože dárcovská zem nezná p esné místo ur ení jejího p ísp vku. Z tohoto d vodu za ala v roce 2008 DAC zve ej ovat výro ní zprávy o mnohostranné pomoci, které poskytují informace a analýzy v souvislosti se strategiemi a politikami len DAC.
OECD též ve svém lánku „What do we know about multilateral aid?“ uvádí d vody, pro spolupracovat s multilaterálními organizacemi a jaké výhody a priority tato spolupráce p ináší. Níže uvádím pouze krátký vý et d vod a priorit zmín né spolupráce (OECD 2018c).
Tab. 2: D vody a priority spolupráce s multilaterálními organizacemi
D vody spolupráce Priority spolupráce
Politická neutralita a legitimita Lidská práva
Nízké transak ní náklady Zabezpe ení potravin
Bohaté zdroje kapitálu a znalostí Zm na klimatu
(zdroj: OECD 2018, upravila Ji ina Nachtmanová)
25 Výdaje na multilaterální pomoc neustále rostou a za posledních 20 let vzrostly p ísp vky do multilaterální ODA o 64 %, kdy v roce 1991 bylo na ODA vyhrazeno 23 miliard dolar a v roce 2011 se již jednalo o 38 miliard dolar . Oproti roku 2013, kdy multilaterální pomoc tvo ila 28 % z celkové ODA, v roce 2016 bylo podle OECD vynaloženo již 31 % z celkové ODA, lze tedy stále mluvit o nár stu multilaterální pomoci, za jejíž jednu z nejv tších výhod považuji globální rámec pomoci, a která pracuje s globálními cíli v oblasti rozvojové spolupráce, jako jsou Rozvojové cíle tisíciletí nebo Cíle udržitelného rozvoje (OECD 2018).
3.4 Koncepce ZRS R
V následujících podkapitolách se již budeme zabývat ZRS v rámci R, jejího vývoje v R a tento vývoj bude ukázán na p íkladu n kterých koncepcí a dokument schválených vládou R, díky emuž docílíme lepšího pochopení princip fungování
eské ZRS.
Zahrani ní rozvojová spolupráce je „souhrn inností hrazených ze státního rozpo tu, jejichž cílem je p isp t k odstra ování chudoby, k ekonomickému a sociálnímu rozvoji, k ochran životního prost edí, jakož i k podpo e demokracie, dodržování lidských práv a ádné správy v cí ve ejných v rozvojových zemích“
(Zákon . 151/2010 Sb., §2–10). Zákon ustanovuje podmínky, jakým zp sobem je ZRS a humanitární pomoc uskute ována a p sobnost orgán státní správy a eské rozvojové agentury v oblasti pomoci do zahrani í. ZRS je uskute ována zejména realizací rozvojových program a projekt , vysíláním expert , pen žními dary do zahrani í i poskytováním zvýhodn ných p j ek a úv r postiženým zemím. ZRS je v rámci eské republiky realizována následujícími orgány státní správy, které v rámci své p sobnosti uskute ují RS v souladu s koncepcemi a zásadami, které jsou schválené vládou:
- Ministerstvem zahrani ních v cí R - eskou rozvojovou agenturou - Ministerstvem vnitra R
- Správou státních hmotných rezerv.
Prosperita a udržitelný rozvoj, bezpe nost a lidská d stojnost v etn lidských práv jsou t i globální cíle koncepce zahrani ní politiky R, které jsou dopl ovány dv ma národními cíli, a to služba ob an m a dobré jméno eské republiky. T chto p t cíl
26 bylo v rámci Koncepce zahrani ní politiky eské republiky schváleno 13. ervence 2015 Vládou R. Tato koncepce je rozd lena do n kolika bod , každý z nich eší základní otázky i postupy týkající se zahrani ní politiky R.
Základním rámcem pro eskou zahrani ní politiku je EU. Zp sob zapojení eské ZRS do struktur EU je vymezen p edevším v Koncepci politiky R v EU (Spole ná zahrani ní a bezpe nostní politika EU – SZBP) (MZV R 2018).
3.5 ZRS R p ed transformací
Podle Exnerové, aj. (2012) sahá rozvojová pomoc eskoslovenska až do 50. let minulého století, kdy však zahrani ní rozvojová spolupráce kolísala. V pr b hu 70. a 80. let minulého století se ZRS eskoslovenska za ala rozvíjet a posilovaly se aktivity eskoslovenska ve t etím sv t 6. Z této doby se eskoslovensku zachovaly velmi dobré vztahy s n kterými zem mi, ze kterých R t ží dodnes.
T sn po roce 1989 však ZRS byla v útlumu, což p edevším souviselo se zvýšenou pozorností k domácím problém m. Když se po roce 1993 za ala eská republika za le ovat do západní politiky a ekonomiky a posléze v b eznu 1995 vláda schválila Zásady pro poskytování zahrani ní pomoci, byl tak do ZRS vložen zcela nový impuls, který též souvisel se vstupem R do OECD v roce 1995. I p es snahu eské vlády intenzivn p ispívat v ZRS, v tšina projekt R byla realizována s pomocí n kolika desítek dalších stát , což st žovalo celkové ízení ZRS. Díky tomuto nízkému po tu zrealizovaných vládních projekt za aly na konci 20. století vznikat nevládní organizace zabývající se rozvojovou pomocí. Tento rozmach nevládního sektoru úzce souvisel s konflikty v bývalé Jugoslávii (Exnerová, aj. 2012).
I p esto, že po roce 1995 byla ZRS R obnovena, její snaha a efektivnost byly zna n v útlumu. Koordina ní úlohu sice zastávalo MZV R, ale projekty byly ízeny a vyhlašovány jednotlivými resortními ministerstvy, což v praxi znamená, že každé ministerstvo m lo své vlastní projekty, bylo za n zodpov dné, avšak projekty nebyly nikterak provázané. Tento fakt zp soboval, že projekty asto nabývaly izolovanosti a d sledkem byla zna ná teritoriální a sektorová rozt íšt nost eské rozvojové pomoci (FoRS 2018).
6 T etí sv t, též ozna ení pro mén rozvinuté zem . V této práci je nej ast ji používán termín rozvojové zem .
27 3.6 ZRS R po transformaci v roce 2002 do sou asnosti
Reformy se do kala eská rozvojová pomoc v roce 2002, kdy vláda R schválila Koncepci zahrani ní rozvojové pomoci eské republiky na období let 2002 až 2007.
Tato koncepce stav la p evážn na výsledcích Analýzy a zhodnocení realizace ZRS R za období 1996 až 2000, kdy bylo zjišt no, že tehdejší systém a praxe rozvojové spolupráce neefektivn nakládaly s ve ejnými prost edky na rozvojovou pomoc a celkov ZRS v té dob neodpovídala mezinárodním trend m. Díky této analýze byla ZRS R transformována do podoby koncepce, jež deklarovala pot ebu posílit efektivnost, transparentnost a systémovost eské ZRS. V nové koncepci vláda prohlásila, že se zavazuje k boji proti chudob v rozvojových zemích. Toto budoucí jednání stvrdila p ihláškou k MDGs a také prohlášením, že poskytování rozvojové pomoci je nedílnou sou ástí zahrani ní politiky. Všechny tyto kroky R v rámci ZRS byly upevn ny názory, že je d ležité prosazovat demokracii, lidská práva a sociální spravedlnost.
Pro správnou transformaci ZRS R bylo d ležité zahájit transformaci institucionálního rámce ZRS. Nejd íve došlo ke z ízení Rozvojového st ediska jakožto poradního odborného prvku v systému ZRS a MZV R. Hlavními úkoly Rozvojového st ediska byla spolupráce s resorty p i realizaci projekt , posuzování program a projekt ZRS, jejich monitoring a vyhodnocování a v neposlední ad spolupráce s jinými dárcovskými zem mi. Díky koncepci byla následn z ízena eská rozvojová agentura ( RA), která navázala na roli Rozvojového st ediska a dále jej v systému ZRS rozší ila.
Dalším krokem kup edu v ZRS byl vstup R do EU 1. kv tna 2004. Spolu se vstupem R do EU byly p ijaty Zásady zahrani ní rozvojové spolupráce po vstupu R do EU, které upravovaly sektorové a teritoriální zam ení zahrani ní pomoci. Díky vstupu R do EU došlo k harmonizaci eského právního ádu a legislativy Evropského spole enství (ES) v oblasti vnit ního trhu. Zákon . 40/2004 Sb. o ve ejných zakázkách zajistil, že pravidla pro zakázky související s poskytováním rozvojové a humanitární pomoci vládou eské republiky jsou platná se sm rnicemi ES, díky emuž byl celý systém poskytování rozvojové pomoci v souladu s platnou legislativou (Exnerová, aj. 2012).
V roce 2007 došlo k dalšímu kroku kup edu v transformaci RS díky dokumentu Transformace systému zahrani ní rozvojové spolupráce, který byl schválen Vládou R 19. zá í 2007. Tento dokument obsahuje jednotlivé kroky, které jsou zapot ebí
28 k úsp šnému dokon ení celé transformace systému ZRS R. Dokument p edevším popisuje fungování systému ZRS R v roce 2008–2010 a v dalších letech. Také dopl uje, rozši uje a aktualizuje opat ení uvedená v Zásadách zahrani ní rozvojové spolupráce p i vstupu R do EU. Skládá se z následujících 4 ástí, které by m ly zajistit postupné sjednocení odpov dností a pravomocí v oblasti ZRS:
- harmonogram
- p sobnost orgán státní správy a dalších orgán
- zajiš ování realizace dvoustranných rozvojových projekt
- rozpo et a financování dvoustranných rozvojových projekt (MZV R 2018).
Proces transformace ZRS byl dovršen 1. ervence 2010, kdy vstoupil v platnost Zákon o zahrani ní rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahrani í (Zákon . 151/2010 Sb.). Zákon stanovuje podmínky pro uskute ování ZRS a poskytování humanitární pomoci do zahrani í, dále p sobnost orgán státní správy a eské rozvojové agentury.
S tímto zákonem a s transformací ZRS pln pracuje Koncepce zahrani ní rozvojové spolupráce R 2010–2017, která byla schválena vládou R 24. kv tna 2010. Koncepce p edevším „usiluje o prohloubení chápání rozvojové spolupráce jako nástroje zahrani ní politiky s aspekty bezpe nostními, ekonomickými, environmentálními, sociálními a migra ními, dále o efektivní uplatn ní specifických zkušeností a schopností
R a širší využití vazeb mezi rozvojovou spoluprací R a EU“ (MZV R 2018).
3.7 Strategie zahrani ní rozvojové spolupráce R 2018–2030
Na Koncepci ZRS R na období 2010–2017 úzce navazuje Strategie zahrani ní rozvojové spolupráce R 2018–2030 (dále jen „Strategie“), která byla schválena vládou R 21. srpna 2017 usnesením . 591 a která stanovuje principy pro realizaci ZRS a humanitární pomoci v dob platnosti Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 (dále
„Agenda 2030“). Tato Strategie je rámcovým strategickým dokumentem pro ZRS R do roku 2030 a je postavena tak, aby ú inn p isp la k napln ní cíl Agendy 2030 a s tím souvisejícími Cíli udržitelného rozvoje. R bude v rámci ZRS usilovat o efektivní p sobení a p ínos pro partnerské zem i samotnou R. Strategie se zam uje na napl ování vybraných tematických priorit, oblastí ZRS, které odpovídají klí ovým Cíl m udržitelného rozvoje (SDGs) zpracovaných do tab. 3, viz níže. Tabulka
29 p edstavuje hlavní cíle a priority eské ZRS na období 2018-2030 na základ Agendy 2030. R si z n kolika SDGs vybrala ur ité ásti jejich pln ní, které jsou zobrazeny v druhém sloupci “Název cíle v rámci Strategie” a zavázala se, že je do roku 2030 splní, aby p isp la k SDGs (MZV R 2017b).
Tab. 3: Hlavní cíle a priority v ZRS R
Cíl SDG´s Název cíle v rámci
Strategie Stru né vysv tlení cíle Strategie
16 - Mír, spravedlnost a silné instituce
ádná demokratická správa v cí ve ejných
p edpoklad pro bezpe nost a stabilitu mezinárodních vztah
6 - Pitná voda, kanalizace
Udržitelné nakládání s p írodními zdroji
základ pro vy ešení
závažných projev chudoby v rozvojových zemích z d vodu nedostate ného zásobování kvalitní pitnou vodou
13 - Klimatická opat ení
7 - Dostupné a isté energie
Ekonomická transformace a r st
R staví na vlastních zkušenostech z oblasti technické podpory a soust e uje se na p enos technologií
8 - D stojná práce a ekonomický r st
2 - Konec hladu
Zem d lství a rozvoj venkova
podílení se na odstra ování hladu, zlepšení výživy, ochrana biodiverzity a ekosystém v etn p edcházení desertifikace7 15 - Život na souši
2 - Konec hladu
Inkluzívní sociální rozvoj
zam ení se zejména na inkluzivní sociální rozvoj,
ehož R docílí
rozvojovými aktivitami v oblastech vzd lávání, zdravotnictví a podpory sociální inkluze
15 - Život na souši
(zdroj: MZV R 2017b, vlastní zpracování)
7 desertifikace = degradace p dy
30 Pro napln ní výše uvedených cíl bude R klást d raz na rozvojové a humanitární pot eby partnerských zemí v souladu se šetrným p ístupem k p írodním zdroj m a ochran životního prost edí a ochran biodiverzity. R se též zam í na viditelné a udržitelné výsledky, aby dopad jejich rozvojových a humanitárních aktivit byl co nejvýznamn jší. Tyto cíle, které si R v rámci Strategie stanovila, budou uskute ovány ve t ech hlavních oblastech spolupráce, kterými jsou dvoustranná zahrani ní rozvojová spolupráce, humanitární pomoc a mnohostranná ZRS a humanitární pomoc (MZV R 2017b, s. 14).
31 4 P ÍPADOVÁ STUDIE JIŽNÍHO SÚDÁNU
Jižní Súdán je v sou asnosti považován za nestabilní zemi. Existence jejího obyvatelstva stojí p evážn na humanitární pomoci a rozvojové spolupráci dárcovských zemí. V následujících kapitolách se nejd íve zam íme na obecnou charakteristiku Jižního Súdánu, posléze nastíníme historii Súdánu, která je d ležitá pro pochopení nyn jší situace v Jižním Súdánu a p í in konflikt , které zemi sužují od jejího vzniku v roce 2011 až do sou asnosti.
Jižní Súdán se stal 9. ervence 2011 nejmladším státem sv ta, v po adí 194. státem naší planety. V referendu o nezávislosti konaném od 9. ledna do 15. ledna 2011 hlasovalo 98,83 % obyvatel jižního Súdánu pro jeho samostatnost, p i emž volební ú ast byla 97,58 % (Southern Sudan Referendum 2011).
4.1 Základní informace o Jižním Súdánu
Jižní Súdán je vnitrozemský stát, který se nachází na severovýchod Afriky a sousedí na severu se Súdánem, na západ se St edoafrickou republikou, na východ s Etiopií a na jihu s Demokratickou republikou Kongo, Ugandou a Ke ou. Jižní Súdán se rozprostírá celkem na rozloze o 644 329 km2 (43. nejv tší stát sv ta) a délka jeho hranic iní 6 018 km, nejdelší hranici 2 158 km sdílí se Súdánem. Jižním Súdánem protéká eka Nil, klima je zde tropické se sezónními srážkami. V centrální ásti zem se nachází rozsáhlá bažinatá oblast (The Sudd), která je jedním z nejv tších mok ad na sv t a v období deš m že dosahovat až 15 % z celkové rozlohy zem . Jižní Súdán je vnitrozemský stát, který nemá p ímý p ístup k mo i.
Jižní Súdán je 89. nejv tším státem sv ta v po tu obyvatel, který iní odhadem 10 204 581 obyvatel ( ervenec 2018). Oficiálním jazykem je zde angli tina, m žeme se zde však domluvit i arabsky i adou domorodých jazyk . Hlavním m stem Jižního Súdánu je Juba s 369 000 obyvateli (2018) a hlavou státu je od roku 2011 prezident Salva Kiir Mayardit. Platí se zde jihosúdánskou librou. Oficiální název zem je Republic of South Sudan (Republika Jižní Súdán), používá se ale spíše zkrácený název, a to pouze South Sudan (Jižní Súdán). Jižní Súdán je rozd len na 10 stát : Central Equatoria, Eastern Equatoria, Jonglei, Lakes, Northern Bahr el Ghazal, Unity, Upper Nile, Warrap, Western Bahr el Ghazal a Western Equatoria. Jižní Súdán se nachází v asovém pásmu UTC +3 (tzn. v Jižním Súdánu je o 3 hodiny více, nežli ve Velké Británii, která se nachází na nultém poledníku). Z etnických skupin mají nejv tší zastoupení Dinkové (35,8 %) a Nuerové (15,6 %) (2011). Celkem je v Jižním Súdánu
32 více než 60 etnických skupin, nap íklad Shillukové, Kukuové, Langové, Bariové ad.
Oficiálním náboženstvím v zemi je animismus a k es anství. Pouze 19,6 % obyvatel zde žije ve m stech, zbytek obyvatelstva žije ve venkovských oblastech (2018).
Z d vodu desetiletí ob anské války v Súdánu a posléze ob anské války v Jižním Súdánu je zem ve srovnání se sv tem v rámci demografických ukazatel na velmi špatné socioekonomické úrovni a adí se mezi nejchudší státy sv ta. Míra úmrtnosti žen p i porodu (789 úmrtí / 100 000 živ narozených) je zde jedna z nejvyšších na celém sv t (5. nejvyšší úmrtnost na sv t ) (2018), což je zp sobeno p evážn nedostatkem zdravotnického za ízení, pracovník a špatné hygieny. Porodnost v zemi p i 36,9 / 1 000 obyvatel (2018) sice pat í mezi nejvyšší na sv t , avšak úmrtnost, která je 19,3 / 1 000 obyvatel, adí Jižní Súdán na první p í ku ve srovnání se zbytkem sv ta (2018). Více než dv t etiny obyvatelstva je zde negramotných, jelikož v zemi chybí kvalifikovaní pracovníci a školy. Nízkou gramotnost v zemi také zp sobila ob anská válka, kdy mnoho dosp lých obyvatel, kte í se v té dob vzd lávali, zanechali školní docházku práv z d vodu boj .
Jižní Súdán je považován za jednu z nejbohatších zem d lských oblastí Afriky a je také bohatý na p írodní zdroje, respektive ropu. I p es tyto skute nosti se p ibližn 90 % zboží, kapitálu a služeb musí dovážet ze sousedních zemí, p edevším z Ugandy, Súdánu a Keni. Zem je po finan ní stránce závislá na vývozu ropy, který tvo í tém 98 % vládního rozpo tu. Vývoz p írodních zdroj však Jižnímu Súdánu zt žuje infrastruktura, která je nedostate n rozvinutá. Také elekt ina je zde velkým problémem, p ístup k ní má pouhých 2 % obyvatel. Všechny tyto skute nosti a mnohé další mají obrovský vliv na celkovou ekonomickou situaci v zemi (CIA 2018).
Index HDP (hrubý domácí produkt)8 od vzniku Jižního Súdánu v roce 2011 klesl z více než 17 miliard dolar na necelé 3 miliardy dolar v roce 2016, p i emž v t chto letech vzrostl po et obyvatel v zemi o více než 2 miliony. Celková ekonomická situace se v nejmladší zemi sv ta v letech zhoršuje, což také dokazuje procento obyvatel žijících pod hranicí chudoby, které v roce 2012 inilo 50,1 %, v roce 2016 však Sv tová banka uvádí již 82,3 % obyvatel (The World Bank 2018b).
8 HDP v kupních cenách je sou et hrubé hodnoty všech statk a služeb plus veškeré dan z produkt a minus dotace nezahrnuté do hodnoty produkt .
33 4.2 Historie konflikt v Súdánu
Nezbytnou sou ástí historie Jižního Súdánu je také historie Súdánu, jehož ástí byl Jižní Súdán do roku 2011. Súdán získal nezávislost v roce 1956 poté, co tato zem byla tém po 60 let pod vládou britsko-egyptského kondominia (South Sudan Nation 2018).
Již p i získání nezávislosti byly vztahy mezi Súdánem a jižním Súdánem zna n napjaté, což bylo zp sobeno tím, že v dob kolonialismu byly tyto dv ásti Súdánu,
„sever“ a „jih“, separovány a prošly odlišným politickým a historickým vývojem.
Koloniální správa v Súdánu zp sobila, že obyvatelé severu s arabsko-muslimským obyvatelstvem m li možnost získání vzd lání i v zahrani í a dostávali podporu pro náboženské školy, zatímco jižní Súdán byl izolován. Vláda investovala na severu do zem d lství i infrastruktury, avšak s jihem se do investicí a plánování nepo ítalo.
Rozdílné zacházení s jižním Súdánem vyústilo již v roce 1955 v první ob anskou válku v Súdánu (Záho ík 2011, s. 102).
Rozdíly mezi severním a jižním Súdánem jsou patrné již od doby kolonizace, kdy arabsko-muslimský sever m l nadvládu v politických, ekonomických a spole enských záležitostech nad k es ansko-animistickým jihem. Súdán byl zemí se dv ma dominantními náboženstvími, byl však identifikován jako arabsko-muslimský stát. Jih Súdánu byl marginalizován hlavn v ekonomických a politických otázkách. Nap íklad nejvyšší pozice ve vlád byly obsazovány z naprosté v tšiny politiky ze severu (Rudincová 2017; CIA 2018). Odlišný vývoj severu a jihu zem zp sobil, že jižní Súdán byl a je po ekonomické stránce chudý i p es to, že se na jeho území nacházejí bohatá nalezišt ropy, na kterých p edevším i nadále stojí ekonomika Súdánu a Jižního Súdánu. D vodem k neshodám v této oblasti byl fakt, že surovina se nacházela p evážn na jihu, ale zpracovatelský pr mysl na severu, proto vyvstávaly spory o tom, kdo bude z naleziš ropy profitovat (Drmola 2014).
4.2.1 První ob anská válka 1955–1972
První súdánská ob anská válka se odehrála mezi lety 1955 a 1972, kdy regiony k es ansko-animistického jižního Súdánu bojovaly o nezávislost i vyšší míru autonomie. Hlavní p í inou války byla obava z naprosté dominance severu nad jihem.
První nepokoje vypukly v roce 1955 jako vyvrcholení mnohaleté diskriminace jihu ze strany ú edník severní ásti Súdánu. Obyvatelé jižního Súdánu bojovali za sebeur ení.
Potla ení této vzpoury skon ilo nep átelstvím mezi severem a jihem a p ibližn t icet tisíc lidí uteklo do sousedních zemí, Ugandy, Konga, Keni a St edoafrické republiky.
34 Súdánští správci byli rozhodnuti, že získají jižní provincie zp t, vyslali severosúdánské vojáky, aby nahradili jihosúdánské policisty a v ze skou stráž, aby se zabránilo budoucímu povstání. Tento krok však vedl k tomu, že severní súdánské jednotky zastrašovaly, mu ily a zabíjely civilisty na jihu (Rolandsen 2011, s 109–111).
Ani po dvou letech od nezávislosti Súdánu se situace mezi severním a jižním Súdánem nezlepšila a jižní Súdán byl stále pod tlakem arabské vlády na severu. Lidé jižního Súdánu byli diskriminováni, nebyli nap íklad vpoušt ni do klub , kde se d íve scházeli všichni bez rozdílu. Sice v prosinci 1956 Ismail Al-Azhari9 vytvo il Národní výbor se ty iceti šesti leny pro vypracování první súdánské ústavy, jižní Súdán však zaujímal pouze t i místa v tomto výboru. Tém t i roky nap tí mezi severním a jižním Súdánem vyústily v kv tnu 1958 po prohlášení Ali Abdel Rahmanem, v té dob budoucím ministrem vnitra v Abdalla Khalilov vlád , když ekl, že „Súdán je nedílnou sou ástí arabského sv ta a vláda musí akceptovat vedoucí postavení dvou islámských náboženství Súdánu. Každý, kdo s tímto hlediskem nesouhlasí, musí opustit zemi“
(Poggo 2009, s. 57).
V roce 1958 došlo k vojenskému p evratu a k moci se dostal Ibrahim Abboud, jehož vláda byla v roce 1964 svržena civilisty na severu, kte í byli nespokojeni s ekonomickou a bezpe nostní situací v zemi (South Sudan Nation 2018).
S Abboudovým p evratem v roce 1958 došlo k omezování p sobení k es anských misií v jižním Súdánu, prosazování arabštiny jako ú edního jazyka a islámu jako státního náboženství. Po výroku Abbouda, který obsahoval myšlenku odtrhnout jih od severu a jen tiše sledovat d ní v jižním Súdánu a hlavn udržet obyvatele jihu od kontaktu s okolním sv tem, m li obyvatelé jihu dv možnosti. Jako první možnost se naskytlo tolerovat arabské politické otroctví, ekonomické vyko is ování a popírání lidských práv, nebo druhou, uchýlit se k násilí, a tím si vynutit ešení. Obyvatelé jihu však vid li pouze jednu možnost, setkat se v boji (Poggo 2009, s. 59–60). Jelikož se jižní Súdán cítil ím dál více vojensky utla ovaný, byla v roce 1963 vytvo ena první osvobozenecká armáda jižního Súdánu nazvaná Anya-Nya, která bojovala až do roku 1972 proti severním Arab m a za nezávislost jihu (South Sudan Nation 2018). M žeme tedy íci, že vedlejší p í inou první ob anské války byla náboženská nesnášenlivost v tšinového islámu na severu a k es anství a animistického náboženství na jihu zem .
9 Ismail al-Azhari byl p edsedou vlády v Súdánu v letech 1954 - 1956. V roce 1965 byl jmenován prezidentem Nejvyšší rady a byl z tohoto postu svržen roku 1969 p i vojenském p evratu (Britannica, 2018).
