VLIV CVIČENÍ JÓGY NA KVALITU ŽIVOTNÍHO STYLU ČLOVĚKA
Bakalářská práce
Studijní program: B7401 – Tělesná výchova a sport Studijní obor: 7401R003 – Rekreologie
Autor práce: Marta Vodičková
Vedoucí práce: doc. PaedDr. Tomáš Dohnal, CSc.
Liberec 2014
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Poděkování
Děkuji panu doc. PaedDr. Tomáši Dohnalovi CSc. za odborné vedení při zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat rodičům za podporu a trpělivost, kterou se mnou měli při tvorbě bakalářské práce a také všem respondentům, kteří ochotně vyplnili anketu potřebnou pro vyhodnocení výsledků práce.
Anotace
V předložené bakalářské práci se zabývám jógou a jejím vlivem na životní styl člověka.
První část práce pojednává o józe jako celku a její souvislosti se životním stylem člověka. V druhé části jsem se zaměřila na konkrétní analýzu jedinců, kteří se aktivně věnují jógovému cvičení, v okrese Jihlava. Výstupem této práce je vyhodnocení úspěšnosti cvičení jógy na kvalitu životního způsobu dané skupiny lidí.
Klíčová slova: jóga, kvalita, životní styl, dýchání
Annotation
In my work I deal with yoga and its influence on the lifestyle of a person. The first part discusses yoga as a whole and its relation to the lifestyle of a person. The second part is focused on the analysis of specific individuals who are actively involved in yoga exercises in the district of Jihlava. The outcome of this work is to evaluate the success of yoga exercises on quality of lifestyle that group of people.
Key words: yoga, quality, lifestyle, breathing
6
Obsah
Seznam obrázků ... 8
Seznam tabulek ... 9
Seznam grafů ... 10
Seznam použitých zkratek ... 11
Úvod ... 12
1 Jóga a životní styl člověka ... 13
1.1 Historie a kultura jógy ... 14
1.2 Třídění jógy ... 17
1.3 Pataňdžaliho Jógasútra ... 18
1.3.1 Ásana, třetí stupeň jógy ... 21
1.3.2 Pránájáma, čtvrtý stupeň jógy ... 24
1.4 Subtilní (imaginární tělo) ... 25
1.4.1 Prána ... 26
1.4.2 Čakry, centra energie v těle ... 28
2 Profil jógy dnes ... 31
2.1 Hathajóga ... 32
2.2 Dýchání (pránájáma) ... 34
2.2.1 Fyzické účinky pránájámy ... 35
2.2.2 Duševní účinky pránájámy ... 36
3 Powerjóga ... 37
4 Strava a pitný režim ... 43
4.1 Očišťující metody ... 46
5 Cíl práce ... 49
6 Metody práce ... 50
7 Výsledky práce ... 51
7
7.1 Komentování výsledků ... 67
8 Diskuze ... 70
9 Závěry a doporučení ... 72
Seznam použitých zdrojů ... 74
Seznam příloh ... 75
8
Seznam obrázků
Obrázek 1: Mapa historie jógy Obrázek 2: Čakry
Obrázek 3: Pozdrav Slunci Obrázek 4: Powerjoga
9
Seznam tabulek
Tabulka 1: Doba praktikování jógy Tabulka 2: Typy jógy
Tabulka 3: Frekvence cvičení Tabulka 4: Délka cvičení
Tabulka 5: Vliv cvičení jógy na životní styl Tabulka 6: Forma cvičení
Tabulka 7: Propagace jógy
Tabulka 8: Metody propagace jógy Tabulka 9: Četba jógové literatury Tabulka 10: Změna jídelníčku
Tabulka 11: Důležitost cvičení jógy 1 Tabulka 12: Důležitost cvičení jógy 2 Tabulka 13: S jakými cíli cvičíme jógu 1 Tabulka 14: S jakými cíli cvičíme jógu 2 Tabulka 15: Změny vlivem cvičení
10
Seznam grafů
Graf 1: Doba praktikování jógy Graf 2: Typy jógy
Graf 3: Frekvence cvičení Graf 4: Délka cvičení
Graf 5: Vliv cvičení jógy na životní styl Graf 6: Forma cvičení
Graf 7: Propagace jógy
Graf 8: Metody propagace jógy Graf 9: Četba jógové literatury Graf 10: Změna jídelníčku Graf 11: Důležitost cvičení jógy Graf 12: S jakými cíli cvičíme jógu Graf 13: Změny vlivem cvičení
11
Seznam použitých zkratek
Aj. – a jiné
a. s. – akciová společnost Apod. – a podobně Atd. – a tak dále Č. – číslo
k. s. – komerční společnost Např. – například
PMS – premenstruační syndrom Př. n. l. – před naším letopočtem Roč. – ročník
s. – strana
s. r. o. – společnost s ručením omezeným Tab. – tabulka
Tj. – to jest
Tzn. – to znamená Tzv. – tak zvaně vyd. - vydání
12
Úvod
Pohyb je nedílnou složkou životního stylu téměř každého z nás. Společnost si tento fakt uvědomuje, ale nezdravý životní styl v současné době stále ovládá většinu populace. Na trhu je tolik lákadel, díky kterým snadno zpohodlníme. A právě pohodlný, nezdravý a stresem vypjatý životní styl je prvopočátkem těžkého boje s civilizačními chorobami a to nejen s obezitou. S tímto problémem lze bojovat různými způsoby. Právě jóga je vhodnou pohybovou aktivitou, která není zaměřena pouze na tělo, ale i na mysl. Pomocí jógy lze najít novou cestu životem a s ní společný zdravější a kvalitnější životní styl.
V dnešní době je spoustu osob, které si našli cestu a celkově změnili svůj pohled na svět. Touto prací bych ráda poskytla větší množství informací nejen o józe, ale i o tom, jak dokáže ovlivnit náš životní styl. Osobně jógu cvičím již několik let a díky ní se cítím lépe a naučila jsem se koncentrovat. Jóga se stala součástí mého života společně se zdravou stravou.
Z těchto a mnoha dalších důvodů jsem se rozhodla psát bakalářskou práci na téma „Vliv cvičení jógy na kvalitu životního stylu člověka.“ Díky zpracovávání teoretických východisek jsem se dozvěděla spoustu nových informací, které jsem dříve nevěděla, jelikož jsem navštěvovala pouze výukové kurzy a cvičila doma, kde získáte především návod, jak pracovat s vlastním tělem a dechem. Uvědomila jsem si, že jóga není pouze o cvičení, ale skrývá v sobě mnohem víc.
13
1 Jóga a životní styl člověka
Celá řada autorů (Fraserová, 2005, Bartoňová, Bašný, Merhaut, Skarnitzl, 1971, Rhyner, 2004) se shoduje na tom, že jóga je oborem indické filosofie a sanskrtské slovo jóga má spoustu významů. Celkem jich je zaznamenáno třicet osm, zde několik z nich: spojení, kombinování, kontakt, dotek, použití, způsob metoda, výsledek, vhodnost, práce, plán, úsilí, lék, kouzlo, magie, nabytí, příležitost, bohatství, vztah, závislost, soustředění, oddanost atd. Jóga je mnohem více než pouhé cvičení, je to spojení fyzických, mentálních a duševních schopností, je pro nás životním stylem. Lze ji také považovat za metodu k překonání vlastního já, které vede až do stavu absolutního osvícení neboli nirvány, tzn. pocitu štěstí a pokoje.
Podle Pataňdžaliho je jóga metodickým úsilím o dosažení dokonalosti, a to kontrolou různých prvků lidské přirozenosti fyzické i psychické.
Výraz jóga se nejčastěji používá k označení:
1) metody různých tělesných a duševních cvičení
2) filosofického systému, o který se tyto techniky opíraly a jenž byl zpětně ovlivňován výsledky těchto technik
3) cíle jogínských technik, jako je sebepoznání, osvobození, sjednocení, nesmrtelnost apod. (Bartoňová, Bašný, Merhaut, Skarnitzl, 1971).
Tělesná cvičení mají význam v souladu s uzdravením, uvolněním a pročištěním hmotného těla. Zároveň cvičení umožňuje zvýšení vnímavosti a citlivosti pro pochody v organismu a proudění životní energie. Takto připravené či udržované tělo má předpoklady pro poznání duševní složky a lepší pronikání do duchovní oblasti (Petružálková, 2001).
Autoři Hodaň a Dohnal (2005) konstatují, že každá tělocvičná aktivita výrazně ovlivňuje celý život člověka ve všech oblastech, ve všech věkových i zdravotních skupinách. Důkazem toho je cvičení jógy, které je zaměřeno na člověka a jeho pozitivní rozvoj. Z toho vyplívá, že jóga významným způsobem ovlivňuje životní styl, tudíž i
14
jeho kvalitu. Autoři ve své knize zmiňují obecné projevy tělocvičené aktivity na člověka, totéž platí pro jógu. Cvičení jógy má pozitivní vliv (Hodaň a Dohnal, 2005):
1) na osobnostní změny člověka ve všech dimenzích osobnosti
2) na přístup k vlastnímu životu a všem činnostem spojených s jeho způsobem žití 3) na tvorbu systému všech životních hodnot a idejí, kterými jsou jednotlivé činnosti podmiňovány
4) na tvorbu a uspokojování životních potřeb 5) na tvorbu životního prostředí
6) na tvorbu a kvalitu všech sociálních a ekonomických vztahů, do kterých lidé v průběhu svých činností vstupují
Tyto kvality je třeba vnímat jako dynamický proces, který odpovídá rozvoji člověka na dané úrovni, ale i všem změnám souvisejícím s vývojem společnosti. Pokud dojde k propojení do celého života jedince i společnosti, znamená to, že je výrazně ovlivňován životní styl.
Pojem životní styl je odvozen od životního způsobu, který se týká skupiny lidí. Životní styl je tedy individualizován a je zaměřen na jednotlivce, který je součástí životního způsobu skupiny. Životní styl jako pojem není novinkou, je znám již ze 17. století z latinského slova „stillus“, v překladu znám jako označení „způsobu chování a života“
(Hodaň a Dohnal, 2005).
1.1 Historie a kultura jógy
Celá řada autorů (Fraserová, 2005, Bartoňová, Bašný, Merhaut, Skarnitzl, 1971, Rhyner,2004) konstatuje, že určitá podoba jógy existuje na světě již tisíce let. Počátky jejího vzniku sahají 2 800 let před náš letopočet, doba védské kultury, která byla úzce spjatá s hindským náboženstvím. Výchozím bodem hinduismu, byla považována právě védská filosofie. Proč se autoři ve svých knihách o józe zmiňují právě o hinduismu?
Protože je velmi úzce spjat s jógou stejně jako další směry, včetně buddhismu, džinismu
15
a tantrismu, kde je jóga spíše popisována jako duševní praktika než druh víry. Jóga nabízí lidstvu nejen duševní cestu, ale také způsob, jak „správně žít“. Zahrnuje soubor morálních, etických a praktických zásad, jejichž prostřednictvím dokážeme vést vyrovnaný a zdravý život.
V údolí řeky Indus na území dnešního Pákistánu, byly nalezeny sochy a řezbářské výtvory, které vypovídají o existenci jógy. Jedna ze sošek pokládána za předchůdce Šivy, Protošiva, zaujímala pozici připomínající jogínskou pozici. Nálezy jsou považovány za nejstarší zmínky a jejich vznik je odhadován na dobu až 2 800 let před naším letopočtem. Tyto artefakty vytvořili Védové a jejich posvátná kniha Védy patří mezi nejstarší na světě. Byla podnětem ke vzniku obrovské a rozmanité sbírky Védanta, kde se objevují upanišady a Bhagavadgíta. Tyto a ostatní texty jsou základem hinduistické filosofie a jogínské literatury. Ačkoliv se může na první pohled zdát, že nejsou slučitelné, opak je pravdou, základ všech tkví v předpokladu, že se lidské bytosti mohou prostřednictvím svého jednání stát součástí vesmíru. Toto pojetí je známo jako osvícení, uvědomění si sama sebe, spojení jedincova ega s absolutnem, spojení podstaty átman a brahman nebo principu prakrti a puruša (Fraserová 2005, Bartoňová, Bašný, Merhaut, Skarnitzl 1971).
Fraserová (2005) konstatuje, že upanišady vznikaly v průběhu obrovského časového rozpětí, některé jsou 3 000 let staré a některé jsou napsány ve 20. století. Slovo upanišada znamená „posadit se vedle…“ a líčí, jak se žák posadí vedle svého guru, aby se učil. Upanišady se skládají z více než 200 textů a jsou obecně považovány, že obsahují nejvyšší pravdu. Ve většině případů mají spíše metafyzický než praktický obsah, jenž zahrnuje pojetí reinkarnace, karmy a jógy a líčí trasu vedoucí k osvobození vlastního já, to znamená přerušení cyklu smrti a znovuzrození.
Řada autorů (Fraserová, 2005, Bartoňová, Bašný, Merhaut, Skarnitzl, 1971) se shoduje, že v upanišadách se také sdělují tajné názory o principech bytí a života, které jsou jednou hledány ve vodě, jindy v dechu, vzduchu nebo ohni. Ponenáhlu krystalizuje představa nepostižitelného, nezničitelného a nedefinovatelného ducha nazývaného átman, který je nejvyšším bytím, řídícím principem vesmíru. Toto nejvyšší bytí bylo označováno termínem brahman, ač původně znamenal magickou všemocnou sílu oběti.
16
V jednom mladším textu je brahman popisováno jako Pán, obklopující všechny věci, zářící, vševidoucí, vševědoucí, všudypřítomný, nedotčený zlem a sám v sobě existující.
Podle indických představ je jóga považována za věčnou právě tak jako bytí, v začátcích stvoření byla pochopena tvůrčím principem a v průběhu času sdělována moudrým.
Věřící pokládají za původce jógy vždy toho boha, kterého považují za nejvyššího (Bartoňová, Bašný, Merhaut, Skarnitzl, 1971, Fraserová 2005, Rhyner, 2004).
Představa tvůrce i stvořeného vesmíru není však pravou realitou, je jen kosmickým klamem označovaným termínem mája. Vědomí člověka je poutáno májou, proto považuje člověk své tělo, smysly a mysl za své pravé já. Když se zbaví těchto představ, prohlédne závojem máji, pochopí, že ve své podstatě je átman (čisté vědomí), zbavené všech svých obsahů, totožný s vědomím absolutním, brahman (Bartoňová, Bašný, Merhaut, Skarnitzl, 1971).
Obr. 1: Mapa historie jógy
Zdroj: http://www.unie-jogy.cz/
17
1.2 Třídění jógy
Řada autorů (Bartoňová, Bašný, Merhaut, Skarnitzl, 1971, Fraserová, 2005) konstatuje, že se jóga opírá o princip oběti. Jogín se musí vzdát všech sobeckých vztahů k předmětům světa, musí dokonale ovládnout své tělo a jeho funkce, své jednání, pud, emoce i myšlení, a posléze se vzdát i své vlastní individuální existence. Metody jógy lze třídit podle jednotlivých lidských funkcí, z nichž vycházejí. Jóga má celkem 6 hlavních cest a v každé z nich se vyskytují samostatné obory nebo systémy.
Jnanajóga je cesta moudrosti. Prostředkem k nalezení sama sebe je honba za vědomostmi. Neznalost a nevzdělanost tvoří překážku k dosažení stavu osvícení.
Studium meditace jsou hlavní praktiky jnanajógy. Je tedy nejvíce vhodná pro intelektuálně založené jedince.
Karmajóga má ovládnout jednání, aby bylo dosaženo osvobození – mókša. Jedinec věnuje celý svůj život vlastním skutkům. Člověk, který provádí skutky s láskou a neočekává za ně odměnu, se ztotožňuje s principy karmajógy.
Džňánajóga vede ke vzdání se vlastní individuální existence tím, že analytickým myšlenkovým rozborem se jogín dobere poznání její neskutečnosti.
Bhaktijóga obětuje všechny emoce tvůrci a pánu vesmíru, promítnutému do libovolně zvolené představy osobního boha. Je nejvhodnější pro ty, jež přitahuje modlitba.
Dosáhnout stavu osvícení je možné prostřednictvím zbožňováním a láskou k bohu nebo ke gnuovi, který ho již dosáhl.
Rádžajóga vede k ovládnutí mysli. Je označována jako královská jóga. K osvícení vede osmistupňová cesta. Jednotlivé kroky zahrnují cvičení pozic, ovládání dechu, meditaci a odpoutání od myšlenek.
18
Hathajóga cílí k ovládnutí těla a jeho fyziologických pochodů. Je nazývána cestou fyzické kontroly a správně je považována za přípravu na rádžajógu, jejíž praktikování vyžaduje fyzickou sílu a schopnost ovládání dechu. Slovo „hatha“ znamená silný. Ne každý si dokáže představit, že praktikování hathajógy v sobě může mít skutečně sílu.
„Ha“ znamená slunce a „tha“ vyjadřuje měsíc. Spojením těchto dvou slabik vzniká slovo „hatha“, které vyjadřuje spojení protikladů. Klíčovým aspektem jógy je harmonie opačných sil. Horká energie se sloučí s chladnou, silná s jemnou a ženská energie s mužskou. Kombinací očistných procesů, dechových cvičení, fyzických pozic a úplného uvědomění fyzického a imaginárního těla považuje hathajóga za přípravu na rozjímání a meditaci.
Tyto jednotlivé metody jógy se vzájemně doplňují a nejsou vždy přesně odlišovány.
Všechny jsou popsány v Bhagavadgítě. Rádžajóga je podrobně popsána v jógových textech Jógasútra. Podle hierarchie hodnot je nejvyšší jóga poznání, džňánajóga.
Spočívá v naprostém zničení pocitů, že člověk má nějakou individuální existenci, že jeho osobní já je činitelem. Tohoto poznání se dosahuje tím, že se zpočátku rozlišuje to, co je trvalé, od toho, co trvalé není, až se tímto trvalým rozeznávacím nazíráním do nitra pochopí jediná pravá trvalá podstata, čisté vědomí, átman, a pozná jeho totožnost s vědomím absolutním, brahman.
1.3 Pataňdžaliho Jógasútra
Uvedení autoři (Bartoňová, Bašný, Merhaut, Skarnitzl, 1971, Rhyner, 2004, Fraserová, 2005) se shodují, že asi ve třetím století př. n. l. sestavil Pataňdžali Jógasútru, v níž popsal metodu ovládnutí mysli, rádžajógu, pomocí cvičení rozdělených do osmi stupňů.
První stupeň zvaný jama, obsahuje pět disciplín, z nichž každá podporuje v člověku určitou kvalitu. Je to tedy doporučení, jak se chovat k okolnímu světu. Hlavními zásadami jsou nenásilnost, pravdomluvnost, nekradení, střídmost, nechamtivost neboli velkorysost. Druhý stupeň zvaný nijama se vztahuje na vnitřní a vnější pročištění jednotlivce. Je to tedy doporučení, jak se chovat sám k sobě. Zde jsou hlavní zásady
19
čistota, spokojenost, odolnost, sebepoznáním, odevzdání se do vůle boží. V těchto dvou stupních musí být ovládnuto jednání, vyřešeny vztahy k okolí a provedena očista těla i mysli.
Ve třetím stupni, ásaně, musí být ovládnuto tělo cviky pozic, díky nimž se jogín naučí své tělo úplně ovládat. Čtvrtým stupněm je pranájáma v překladu ovládání dechu.
Vědomým dýcháním jogín upravuje, uchovává a kontroluje svou životní sílu a energii.
Pátý stupeň je proces obrácení mysli dovnitř, schopnost ponořit se do sebe a tím se uvolnit. Toto je nazýváno jako pratjáhára. Tím, že se jogín uzavře do sebe, získá veškerou moc nad svými myšlenkami a představami. Těchto prvních pět stupňů je nazváno krijajóga a je přípravou na vlastní zvládnutí mysli v dalších třech stupních rádžajógy.
Následující tři Pataňdžaliho členy rozdělení jógy se zabývají koncentrací – soustředěním, meditací – rozjímáním a kontemplací. Koncentrace spočívá v zaměření pozornosti mysli k určité věci či myšlence, aniž by se zatoulávala.
Šestý stupeň, dháraná, je koncentrace neboli soustředění mysli na určitý objekt nebo představu. Cvičící se snaží vůlí udržet myšlenky v jednom bodě a odstranit myšlenky rušivé. Je mnoho technik, které přispívají k účinnosti této metody. V tomto stádiu se ještě může stát, že se v pozadí objeví myšlenky jiné, ty rušivé. Sedmý stupeň nastává tehdy, když už celé vědomí vyplňuje jeden jediný předmět. Dháraná přechází v dhjánu neboli nerušené jógové meditace na libovolnou dobu. Osmým a posledním stupněm zdokonalení je samádhi, což označuje „pevně ukotveného ducha“.
Autoři (Bartoňová, Bašný, Merhaut, Skarnitzl, 1971) konstatují, že v aforismech jsou tyto procesy popsány takto: „Vazba mysli na jedno místo je nazývána koncentrací.
Pokračování myšlení v onom bodě je meditací. Totéž, ale se svitem pouhého předmětu jako takového, se současným postrádáním vlastní povahy, je kontemplací.“
V kontemplaci člověk zapomíná na sebe, ale je přitom intenzivně vědomý. Z této úvahy vyplívá, že koncentrace, meditace a kontemplace tvoří spojitou sérii.
20
Pataňdžaliho rádžajóga je nejutříděnějším systémem jógy a všechny ostatní systémy jógy byly tímto systémem podstatně ovlivněny. Tento systém vznikl asi kolem roku 300 před naším letopočtem. Pataňdžali je nazýván otcem jógy, ale i navzdory významu tohoto díla zůstává tajemstvím, protože o jeho životě není téměř nic známo. Svědectví o jeho životě je jeho slavná Jógasútra, souhrn seřazených aforismů, které podávají výklad jeho filosofie a geniálně aplikovanou metodu. Pataňdžali je pouze vydavatelem jógy, není samostatným tvůrcem, z toho plyne, že jógové cvičení bylo tehdy dávno již známé (Bartoňová, Bašný, Merhaut, Skarnitzl, 1971, Fraserová, 2005).
Řada autorů (Bartoňová, Bašný, Merhaut, Skarnitzl, 1971, Fraserová, 2005) konstatuje, že Jógasútra čítá čtyři knihy. Říká se, že Pataňdžali napsal každou z nich speciálně pro jednu ze čtyř disciplín. Základem každé ze čtyř knih je rozjímání, postup, výjimečné schopnosti a vyrovnanost. Každou ze čtyř knih lze studovat samostatně či jako součást kompletních sútra textů.
První kniha charakterizuje pojem jógy a vyjmenovává obtíže, které se mohou v souvislosti s praxí vyskytnout, a radí, jak je překonat. Pojem jóga je znám jako snaha o dosažení osvobozujícího či samotného vysvobození uskutečňovaného pomocí cvičení těla a mysli. Je to metoda, která může být spojena s rozličnými naukami. Sám Pataňdžali jógu definuje jako „schopnost bez rozptylování řídit a podporovat duševní činnost“. Druhá kniha se zabývá vlastnostmi nezbytnými pro soustředění a naznačuje způsob, jakým je lze získat. V třetí knize se píše o mimořádné kapacitě ničím nerozptylované mysli. Poslední čtvrtá kniha diskutuje o různých možnostech jedince s jedinečně soustředěnou myslí.
Fraserová (2005) konstatuje, že Jógasútra také uvádí devět překážek (antarája), které obvykle jedincům maří snahy či brání provádět jógu správně. Překážkami jsou nemoc, lenost nebo vyčerpání, špatné svědomí a nedorozumění, přemíra oddávání se neřestem nebo smyslnosti, nedostatek duševního úsilí, sebedůvěry, nepozornosti a vytrvalosti. U těch, kteří se s nimi setkají, se může objevit bolest, pocit zoufalství, deprese nebo fyzická labilita a nepravidelné dýchání. Pataňdžali navrhuje praktická fyzická řešení, jak se vypořádat s překážkami i se symptomy, které je vyvolávají. Rozvoj síly těla a vitality zajišťuje ásana a zklidnit mysl pomáhá pránájáma.
21
Pataňdžaliho systém je přirozené pokračování systému sánkhja, který pochází přibližně ze 7. století před naším letopočtem. Tento filosofický systém zastává dualistický realismus, jehož základem jsou dvě od věčnosti existující reality – duch (prakrti) a hmota (puruša). Cílem je osvobodit ducha ze zajetí hmoty. Následovníci Pataňdžaliho prohlašují jógu za vylepšení sánkhjového systému. Muhábhárata říká: „Moudrý je ten, kdo vidí sánkhju a jógu jako jedno.“ Hlavním rozdílem jsou právě Pataňdžaliho vylepšení, která mají povahu určitých metod psychiského rozvoje a duševní kontroly.
Jsou všeobecně známa jako metody rádžajógy. Uklidnit hladinu mysli a nastolit v ní klid, je hlavním předmětem zájmu jogína a tvoří důležitou součást Pataňdžaliho jógy (Bartoňová, Bašný, Merhaut, Skarnitzl, 1971).
1.3.1 Ásana, třetí stupeň jógy
Staré texty se zmiňují o 8 400 000 ásanách. Z tohoto počtu je prý 1 600 výborných a z nich 32 nejdůležitějších pro psychofyzickou regeneraci člověka. Většina pozic má jména zvířat. Tyto ásany vyvinuli rišijové (poustevníci), kteří žili mimo civilizaci.
Sledovali chování zvířat žijících kolem, např. nadouvání pavího břicha, protahování tygra při vstávání, hadí ohebnost, želví kontrolu dechu, mytí sloního břicha nebo zimní spánek žáby. Proto nesou mnohé ásany názvy zvířat. Při napodobování typického držení těla určitého zvířete, odhadovali i jeho léčivé účinky. Tím jsou naznačeny jejich charakteristické postoje, určité vlastnosti nebo schopnosti. Původ některých ásan souvisí s velmi starými mýty. Všechny symboly a jména některých božstev, které jóga přejala, znamenají pouze evoluční stupně vědomí a poznání. Jsou také poukazem na mnohem starší původ jógy (Bartoňová, Bašný, Merhaut, Skarnitzl, 1971, Rhyner, 2004).
Autoři (Bartoňová, Bašný, Merhaut, Skarnitzl, 1971) konstatují, že ásany lze dělit do dvou skupin:
1. pozice meditační, kde se má setrvávat po dlouhou dobu
22
2. pozice gymnastické, které vedou k tělesné zdatnosti, většina z nich se zaujímá jen na krátkou dobu.
V meditačních pozicích je důležité, aby hlava, krk a tělo byly v jedné linii. Není předepsána žádná speciální pozice a Pataňdžali říká: „Zvolená poloha těla má být pevná a příjemná. Toho je dosaženo uvolněním úsilí a zaměřením mysli na nekonečno. Pak jogín není rušen páry protiv.“ Žádná ze známých meditačních pozic (lotosová pozice aj.) nemá sama o sobě speciální význam. Pro tento účel je vhodné vše, co je zdravé, příjemné, snadné a hospodárné s energií.
Ásana znamená v józe pozici těla. Je to znehybnění uprostřed pohybů přírody, uvědomělé odtažení mysli od neustálého toku života, klidné odpočinutí uprostřed neklidné činnosti smyslů. Podle prastarého poznání tlumočeného tantrami je pohyb vytvářen nejjemnější vibrací částic, tok uvědomování je neustálé stávání se. Jsme v každém okamžiku v určité životní pozici, která vzhledem k celku vytváří náš osobitý život v prostoru a čase.
I my jsme v každém sebenepatrnějším okamžiku v určité pozici, tj. zaujímáme určitou polohu v čase a prostoru. Prodloužení určité pozice s vědomým zaměřením k celku s odložením všeho rozdělujícího a všedního, vede postupně k pochopení a k vnitřní harmonii této částice s celkem, pohybu se stálostí. To je hluboký filosofický význam ásan. Fyziologický význam pozic je v tom, že udržují tělo zdravé a mysl svěží, klidnou a vyrovnanou. Napomáhají k integraci osobnosti, s tím i k obnově vnitřních jistot člověka. Z tohoto významu jasně vyplívá, že pokud budeme provádět ásany, náš život se stane lepším. Mysl bude vyrovnaná a tělo pružné a zdravé.
Cíl jógy není osobní a není také omezen časem nebo prostorem. Je nadčasový a tkví v nejhlubší podstatě člověka. Vede člověka zpět do jeho vlastního království harmonie a blaha, neboť každý člověk je ve svém nejvyšším, čistém vědomí Šivou a projevuje se věčnou tvorbou v proměnách. To je Šakti (kosmická energie), neboli Párvatí. Na vrcholu jógy se tyto dvě polarity jediné podstaty setkávají v nádherném uvědomění, jež rozkvétá jako lotos s nesčetnými plátky nad protiklady fyzického světa v zářivém klidu.
23
Jógová praxe je nevyhnutelným stupněm k dosažení vnitřního osvobození. Je to první krok k vítězství nad mechanismy, které ovlivňují lidské myšlení a činy. „Paradox naší převratné doby je v tom, že ohromné technické pokroky nejsou provázeny stejně pronikavým vzestupem naší vnitřní jistoty. Věda a technika nezvětšily naše štěstí.
Převzali jsme vládu nad mnoha věcmi, dobýváme vesmír, ale dosud jsme se nenaučili řídit sami sebe. Snad proto, že neznáme kořeny, z nichž roste naše počínání. Přišel čas, aby starověká filosofie, středověká teologie a jednoduchý osvícenský materialismus byly vystřídány koncepcí, kde už člověk není ani klečícím prosebníkem, ani slepým otrokem živočišných pudů, ale pánem nad sebou samým, se všemi právy, ale také s celou odpovědností…“ Pány lidské mysli jsou stále ještě archaické mechanismy a
„pokud známe lidskou historii, je nepřetržitým pásmem hromadného vraždění. Jsme krutější a surovější než divoké krysy, které jsou považovány za agresivní a nepříjemnou rasu. Člověk je o to horší, že je zákeřný. Dosud se nedokázal zbavit své primitivní minulosti, perverzně potencované vyvinutým mozkem. …Existuje naštěstí i lepší stránka člověka…“ (Akad. J. Charvát, Život, adaptace a stres).
Prováděním ásan pročišťujeme postupně nervovou soustavu, povzbuzujeme funkci jednotlivých orgánů a žláz s vnitřní sekrecí, zjemňujeme a zušlechťujeme mysl a stimulujeme životní sílu – pránu. Při pozicích se učíme pozorovat jemné oblasti sebe sama a rozumět zákonitostem těla i mysli. Učíme se chápat hnutí, podněty a síly vystupující z našeho podvědomí, vědomě eliminovat nižší a pěstovat vyšší. Upravujeme často rozvrácený životní řád a uvádíme tělo i mysl do harmonie. Jsou-li ásany moudře prováděny, jsou jako přirozené léky a nemají negativních následků.
Bez pevného základu není možné postavit dům. Bez jamy a nijamy, základních kamenů charakteru člověka, nemůže být dosaženo cíle jógy. Proto ani praxe ásan nemůže přinést cvičícímu to, co očekává, není-li upevněn v samotném základu. Nestálost, napětí a zmatek mysli, předráždění nervového systému, které jsou největšími překážkami, se mohou naopak ještě zvětšit. Integrace osobnosti a vyššího stavu vědomí může být dosahováno jen pochopením a realizací základních jógových principů.
Pozice provádíme v klidné a čisté, dobře vyvětrané místnosti nebo nejlépe v přírodě. Na cvičení používáme měkčí podložky. Je lepší, pokud můžeme být sami. Sebemenší
24
vyrušení odvádí, hlavně zpočátku, naší pozornost, ruší koncentraci a tím i účinek pozic na tělo i mysl. Osobní problémy a denní starosti, spěch a nespokojenost nevnášíme na místo, kde jógu provádíme. Od samého začátku se učíme přistupovat k praxi oproštěni ode všeho, co naší mysl zneklidňuje a vnáší v ní napětí. Jóga nás učí žít v přítomnosti a poznávat její cenu. Naše myšlenky by měly být neseny touhou po sebepoznání a osvobození od nevědomosti. Oboje předchází vyššímu stupni sebeuskutečnění.
Cvičíme-li ásany ráno při východu slunce, poskytnou nám inspiraci harmonické síly do všech okamžiků dne. Jsou-li prováděny večer, při západu slunce nebo po něm, dají nám vznešený klid, který spánkem znásobí příliv duševní a tělesné energie. Ráno je tělo ztuhlé. Ásany vyžadují více soustředění na fyzickou sílu. To přináší užitek naší denní fyzické činnosti. Večer je tělo pružné a lépe se soustřeďujeme na duševní aspekt.
1.3.2 Pránájáma, čtvrtý stupeň jógy
Čtvrtým členem je ovládání dechu – pránájáma. Účelem je osvojit si klidnější způsob dýchání během meditace. Dýchání vhodné při meditaci je podobné dýchání ve spánku, kdy jsou dýchací pohyby hlubší, pomalejší a klidnější. Toto dýchání dodává potřebný kyslík mozku a celému tělu během jeho uklidnění, které je velmi nutné pro úspěšnou meditaci. Pozice by měla být pevná, příjemná a minimálně rušená a stejný postoj má Pataňdžali i k dýchání. Často se uvádí, že „není rádži bez hathy“. Toto rčení vychází z předpokladu, že každý potřebuje nějaké zdokonalení v pozici či dýchání. Šankara uvádí, že hathajóga je vhodná pouze pro ty, kteří potřebují určitou očistu.
Hathajógapradípika (klasické dílo o hathajóze) zdůrazňuje, že různá cvičení hathajógy jsou korunována tehdy, když vyúsťují v rádžajógu. Více o dýchání ve čtvrté kapitole (Bartoňová, Bašný, Merhaut, Skarnitzl, 1971).
25
1.4 Subtilní (imaginární tělo)
Celá řada autorů (Krejčík, 2013, Bartoňová, Bašný, Merhaut, Skarnitzl, 1971, Fraserová, 2005, Lark, Goullet, 2009) se shoduje, že subtilní (imaginární) tělo má svou vlastní anatomii, odlišnou od fyzického těla, s níž ale souvisí. Fyzické tělo se velice dobře ovlivňuje cvičením a vhodnou stravou. Energetické (imaginární) tělo je ovlivňováno dechem, ásanami, stravou, relaxací a vnějšími podněty. Jóga je spojení hmoty a ducha. Subtilní tělo se skládá z nádí (doslova kanálků, žil, tepen, nervů) a čaker (kruhů, kol; obvykle se překládá: centra, střediska, lotosy). V čakrách je obsažena kosmická a boží energie (šakti). Předpokládá se, že se v těle vyskytuje 72 000 nádí.
Z nich je nejdůležitějších 72, texty jich však vyjmenovávají 10 - 28. Tyto nádí vyúsťují v levé a pravé nosní dírce, v očích, uších, ústech, na temeni hlavy, v pohlavních orgánech a v konečníku.
Řada autorů (Fraserová, 2005, Lark, Goullet, 2009) konstatuje, že pro jógovou techniku mají zásadní význam 3 nádí: ida, pingala a sušumna. Sušumna má svůj počátek v kořenu páteře a vede stejně jako mícha přímým směrem vzhůru až k temeni hlavy.
Praktikování jógy povzbuzuje proud prány do této hlavní čakry. Ida a pingala se spirálovitě točí kolem sušumny a vycházejí nosními dírkami. Ida je propojena s ženskými rysy a chladnou (negativní) energií měsíce, ovládá stav klidu a má počátek i opouští tělo na levé straně. Pingala souvisí s mužskými vlastnostmi a horkou (pozitivní) energií slunce, ovládá stav ostražitosti a vychází z pravé strany a končí v pravé nosní dírce. Jedním z výsledků střídavého dechu nosem je rovnovážné proudění prány přes idu a pingalu.
Všechny texty zdůrazňují, že u nejogína, jsou první dvě znečištěny a sušumna je neprůchodná, takže je nutné je očistit a učinit průchodnými. To provedeme ásanami, pránájámou a mudrami. To znamená, že u normálního člověka fungují jen ida, jíž proudí prána, a pingala, kterou proudí zvláštní druh prány zvaný apána, ovládající nižší část břicha a kontrolující funkci vyměšovacích orgánů. U jogína je navíc průchodná i sušumna v páteři, kterou stoupá tzv. hadí síla (kundaliní). Kundaliní je druh skryté energie a je znázorněna jako spící had svinutý kolem kořenu sušumny a jehož tlama ukrývá vstup do nádí. Praktikováním jógy je možné hada probudit a povzbudit k tomu,
26
aby stoupal vzhůru prostřednictvím čaker k té korunní, kterou nazýváme sahasrára.
Stoupání kundaliní vzhůru vnímá každý cvičenec rozdílně, ale jakmile dosáhne korunní čakry, říká se, že dospěl samádhi, vrcholného stupně meditace. Metody hathajógy připravují fyzické a duševní tělo nenásilným způsobem překonávat překážky, a tím umožňují kundaliní plynule stoupat k vrcholnému okamžiku (Lark a Goullet, 2009).
Autoři (Bartoňová, Bašný, Merhaut, Skarnitzl 1971) konstatují, že v pozdním jógovém textu Górakšataka se říká: „Tak jako se dveře otvírají klíčem, tak jogín otvírá dveře vykoupení (muktí) tím, že hathajógou osvobodí hadí sílu.“ Hadí síla se probouzí ásanami a rytmickým dýcháním. Její vzestup je provázen pocity tepla.
1.4.1 Prána
Celá řada autorů (Bartoňová, Bašný, Merhaut, Skarnitzl, 1971, Fraserová, 2005, Lark, Goullet, 2009) se shoduje, že jógové pojetí energie je známo jako prána. Je to síla působící uvnitř našich fyzických těl a světě, který nás obklopuje. „Vysvětlit pojetí prány je stejně složité jako vysvětlit boha.“ Tak řekl významný učitel B. K. S. Iyengar. Prána je druh „životní síly“, univerzální tok energie, jež dává nám a ostatním živým věcem jiskru života. Prána se dostává do těla jemnými kanálky (nádí), dýchacími cestami a technikami (pránájámou). Prána řídí psychickou a fyzickou energii. Prána je považována za most mezi tělem a myslí. Existuje ve všech formách života, ale také v prvcích jako jsou voda, vzduch, oheň a země. Lze ji vstřebávat jídlem, pitím, a dýcháním. Můžeme ji získávat také prostřednictvím slunečního svitu, větru i deště.
Školy jógy zastávají názor, že prány je pouze omezené množství, které je zapotřebí k efektivnímu proudění. Všechny souhlasí s tím, že prána je životní síla, jež zabezpečuje život.
Pránu uvnitř našich těl je možné dělit na podtypy, z nichž každý ovládá určitou část těla.
Prána je současně podtyp a název životní síly jako celku, cirkuluje v oblasti srdce, proudí směrem vzhůru a kontroluje dýchání. Apána je dalším podtypem, cirkuluje v břiše a proudí směrem dolů a kontroluje vylučování. Třetím podtypem je samána, ta
27
cirkuluje ve středu těla, kontroluje metabolismus a zažívání. Udána cirkuluje v hrdle a je spojena s řečí, polykáním a spánkem. Poslední je vjána, která prostupuje celým tělem, vztahuje se k nervovému a endokrinnímu systému a krevnímu oběhu. Nejdůležitější jsou prána a apána, kde prána je aktivní při nádechu a apána při výdechu. Apána je rovnoměrně rozdělující síla, která musí být vyrovnána dostatkem prány, aby fungovala efektivně. Právě praktikování jógy pomáhá uvést pránu a apánu do rovnováhy (Fraserová, 2005, Lark, Goullet, 2009).
Fraserová (2005) konstatuje, že proudění prány ve fyzickém a subtilním těle má přímý vliv na naše zdraví. Tělo s vyčerpanou pránou je náchylné k potížím a chorobám, může za to zablokovaná nádí. Rovnováhu proudu prány může narušit spoustu věcí, mezi něž patří stav mysli, skutky v minulosti i nynější myšlenky. Avšak špatná strava, velké množství alkoholu a kouření, vedou k sedavému způsobu života a nedostatku spánku.
Tyto návyky budou mít zničující efekt na proud prány a mohou vyústit v únavu, lhostejnost, deprese až onemocnění. Tím, že přijmeme zásady jamy a nijamy do každodenního života, povzbudíme pránu k proudění a budeme silnější a zdravější.
Pomůžeme pozitivním změnám a uvolníme blokády v subtilním těle. Fyzická část jógy představuje ásany, pránájámu a kriju (očišťující cvičení), které uvolňují nádí a pozitivně ovlivňují proud prány. Krija techniky jsou velmi intenzivní a očišťující techniky určené pro fyzické i subtilní tělo a přinášejí nesmírné výsledky. Nejlépe se je naučíte od svého učitele a musí být uzpůsobené individuálním potřebám každého jedince. Stejně jako u všech jógových praxí. Přestože jsou obě poměrně jednoduché a nenáročné, mají velmi pozitivní účinky.
28
1.4.2 Čakry, centra energie v těle
Obr. 2: Čakry
Zdroj:
https://www.google.cz/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1366&bih=634&q=j%C3
%B3ga&oq=j%C3%B3ga&gs_l=img.3..0l10.1045.2394.0.3037.4.4.0.0.0.0.76.276.4.4.0....0...1ac.1.38.im g..0.4.266.DlyWQRhp11k
Fraserová (2005) konstatuje, že v linii uprostřed těla se nachází energetická centra známá jako čakry. Každá čakra je zobrazena jako lotosový květ a má svůj vlastní komplex typických vlastností. Čakry jsou spojovány s konkrétními zvířaty, bohy i oblastmi, které ovlivňují. Jóga pomáhá rozvíjet uvědomění si čaker a povzbuzuje proud energie k tomu, aby k nim směřoval. (Michaličová 2013, s. 40) Ve starém věku bylo sedm hlavních čaker, ale v dnešní době už začínáme mít aktivních čaker třináct. Novou hlavní čakrou je Duchovní srdce, která leží na hrudníku. Tato čakra mírně stlačila anahátu, čakru srdce více do žaludku a proto v dnešní době bolí tolik lidí žaludek. Nyní se všechny vztahové a srdeční záležitosti odehrávají právě tam. Podle toho jak máme sjednocenou mysl s našimi činy a pocity, je Duchovní srdce silné.
29
Stejně jako prána a nádí existují čakry jen v subtilním těle, ale jsou úzce spojeny s fyzickým tělem. Jsou v různých místech kolem páteře. Každá čakra se shoduje s nervovou pletení, endokrinními žlázami a životně důležitými orgány. V subtilním těle se nalézají v bodech, ve kterých se protínají pingala, ida a sušumna. Slovo čakra znamená kruh. V bodech, kde se čakry vyskytují, vytváří prána světelné kruhy. Většina lidí má čakry vypadající jako malá matná kola, ale jogíni by je měli mít zářivé a plné energie. Pro skutečné pochopení čaker je nejlepší cestou zkušenost z vlastní jógové praxe. Ačkoliv jsou části subtilního těla pouhým okem neviditelné, prostřednictvím jógové praxe v sobě lze rozvinout vysoký cit pro jejich energii. Čaker je velmi mnoho, ale jóga pracuje hlavně se sedmi aktivními (Lark, Goullet 2009, Fraserová 2005).
Lark a Goullet (2009) konstatují, že první z čaker je múladhára, která je prvkem země a nachází se v místě hráze u spodku kostrče. S touto čakrou souvisí kyčle a chodila.
Spojuje člověka se životem, s primitivními instinkty a jistotou. Múladhára je sídlem sexuální a spirituální energie, představuje fyzickou, mentální a emocionální stabilitu.
Prvkem vody je druhá čakra svadhištána, která se nalézá nad stydkou kostí mezi sušumnou a genitáliemi. Svadhištána je sídlem gravitace a pocitů a také vlastního já, je spojená s potěšením, kreativitou a vztahy. Jelikož sídlí v kříži, souvisí se sexualitou a společenskostí, dále s genitáliemi, močovým měchýřem a ledvinami, proto prvek vody.
Další čakra nazývaná manipúra je prvkem ohně. Nachází se na úrovni plexu solaris a souvisí s vitalitou, se sebedůvěrou a energií. Někdy se také překládá jako „město drahokamů“, je sídlem trávicího ohně a představuje ambice.
Čtvrtou čakrou je anaháta, prvek vzduchu. Vyskytuje se za hrudní kostí neboli ve středu hrudi. Vztahuje se k srdci, plicím a slezině. Tato čakra představuje přechod mezi bodem země a bodem nadsmyslovým. Vztahuje se k dávání, získávání, oddávání a podléhání.
Pátá čakra je višuddha, éter. Nalézá se v hrdle a znamená „velmi čistý“. Vztahuje se ke krční páteři, brzlíku, štítné žláze a k hlasu. Dále se vztahuje ke zvuku a sluchu jako
30
k předmětu vyjadřování. Tato čakra vyžaduje vědomí prostoru, aby se jedinec mohl vyjadřovat obratně.
Šestou čakrou je adžňa, vyšší inteligence. Je u kořene nosu a zde je uložena intuice.
Adžňa znamená „všeznalý“, někdy se také nazývá „třetí oko“, je zde uloženo vědomí vedoucí nesvobodě a volnosti.
Poslední a nejvyšší čakrou je sahasrára, květ s tisíci okvětními lístky. Nachází se na temeni hlavy nebo těsně nad ním a představuje vyšší vědomí. Je to nejvýše položené psychoenergetické místo a zároveň výstupní místo hadí síly.
Fraserová (2005) konstatuje, že pokud budeme intenzivně provádět předklony, záklony a torze, uvolníme pránu a nádí v čakrách a tím jí umožníme plynule proudit. Vyrovnaná prána, která proudí klidně tělem, přímo zlepší vaše fyzické a duševní zdraví. Během jógové seance je možné se soustředit na určité čakry, a tím se zvětší jejich energie.
Jakmile energie dospěje ke každé čakře, prožívá v ní jogín určitý charakteristický duševní stav. Tento proces, kdy kundaliní střídavě stoupá a klesá, než dosáhne svého vrcholu, může trvat několik roků nebo dokonce i celý život.
31
2 Profil jógy dnes
I přes to, že má jóga kořeny ve starověké Indii, její metody a cíle jsou univerzální.
Kultura ani víra v Boha nehrají zásadní roli, závisí jednoduše na každém jedinci zvlášť.
V současné době se jóga stala smyslem života mnoha lidí na Západě. Považují ji za vhodný způsob, jak zlepšit zdraví a fyzickou kondici, ale i prostředek k osobnímu a duchovnímu růstu. Slavný Swámí Sytyananda Saraswátí říká: „Jóga není starověký výmysl, jenž byl pohřben v zapomnění. Je nejcennějším dědictvím současnosti.
Nepostradatelná potřeba dneška a kultura zítřka (Fraserová, 2005).
Autoři (Fraserová, 2005, Rhyner, 2004) se shodují, že jógová praxe je spojena s fyzickými, emocionálními i duševními účinky. Velmi brzy po zahájení praxe dochází k větší ohebnosti těla a klidu, zatímco ostatní pozitiva se projevují trochu pomaleji v závislosti s rozvíjením nového uvědomění těla a mysli. Fyzickými účinky jógy jsou větší síla, ohebnost a výdrž. Jóga zaměstnává všechny svaly v těle na rozdíl od fitness programů a spousty jiných sportů, které zatěžují tělo pouze jednostranně. Dále jóga posiluje vyrovnanost, postavu, hbitost a šarm. Čistí a udržuje vnitřní trakt, pozitivně působí na procesy v těle, například zažívání. Nemusíte být praktikanty jógy, ale i přes to klaďte důraz na techniky dechu, které pomáhají k hlubšímu a plnějšímu dýchání.
Správné dýchání zjasňuje a zklidňuje mysl, která je proto schopná lepší koncentrace.
Praktikováním jógy možná zjistíte, že pomáhá zmírnit pocity úzkosti, emocionální napětí a prudké změny nálady, celkově zlepšuje kvalitu životního stylu. Mimo jiné jóga dokáže zmenšit nebo odstranit zdravotní potíže, například PMS (premenstruační syndrom), bolest hlavy i zad, stres, nespavost, astma a syndrom dráždivého tračníku.
Jóga je disciplína vhodná pro každého, bez rozdílu věku nebo kulturního prostředí.
V Indii začínají některé děti s jógou již v pěti letech. Účinky jsou velmi dobře zdokumentovány v podobě lepšího zdraví, fyzické kondice a soustředění. Ukázalo se, že jógová praxe zvyšuje sebevědomí, sebedůvěru, studijní výkony a schopnost vypořádat se stresovými situacemi (Fraserová, 2005).
32
Učební cíle jógy jsou jasně dány. Jsou to odstranění nemoci, dosažení pevného zdraví, imunita proti všem druhům nemocí, biologická kontrola, vitalita, rovnováha v emocionálním životě, společenské chování a meditace. V kostce tedy jóga velmi pozitivně působí na náš životní styl (Rhyner, 2004).
2.1 Hathajóga
Obr. 3: Pozdrav Slunci
Zdroj:
https://www.google.cz/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1366&bih=634&q=j%C3
%B3ga&oq=j%C3%B3ga&gs_l=img.3..0l10.1045.2394.0.3037.4.4.0.0.0.0.76.276.4.4.0....0...1ac.1.38.im g..0.4.266.DlyWQRhp11k#hl=cs&q=hathaj%C3%B3ga&tbm=isch&imgdii=_
Řada autorů (Bartoňová, Bašný, Merhaut, Skarnitzl, 1971) konstatuje, že na vývoj hathajógy měl velký vliv tantrismus, stejně jako na hinduismus, především na jeho rituál. Tantry předpokládají všemožné magické vztahy ve vesmíru, docházejí ke stejné představě jako hermetikové a gnostikové, že „jak nahoře, tak dole“ tzn., že člověk, mikrokosmos, se podobá antropomorfně pojatému vesmíru, makrokosmu. Tím má každý člověk v sobě celý bezmezný vesmír, ale i absolutno. V jeho těle je šakti, latentní tvůrčí energie, spící stočena jako had, kundaliní, totožné s kosmickou Mahášakti, která po probuzení může vytvořit jednotu mezi vědomím člověka a vědomím absolutním, atmánu a brahman. Proto tantry, tak jako hathajóga přikládají velikou důležitost tělu.
33
Tělo musí být učiněno pevným, spolehlivým, zdravým a silným, tak může být dán předpoklad duševního vzestupu.
Tantrická sádhana, v níž je možné postihnout symboliku sexuálního spojení, spočívá v ovládnutí těla, životních pochodů a myšlení. Tělo může být ovládnuto pozicemi, ásanami, životními pochody, dechovými cvičeními regulujícími funkci prány v těle a myšlení může být ovládnuto džapou (bručivou koncentrací za opakování mantry), například Óm. Na fenomény spojené s představou vzestupu kundaliní do určitých čaker je nutné, se dívat jako na zvláštní fáze vědomí, jejichž vědecké posouzení by bylo jistě nesmírně obtížné. Proto se budu věnovat těm metodám hathajógy, které upevňují zdraví, nesmírně zvyšují odolnost, pasivní stránku tělesné síly a vedou k ovládnutí tělesných ústrojí řízených vegetativním systémem. Jednotlivé techniky hathajógy, pročišťování, cvičení dechu a specifické praktiky cvičení budu popisovat v následujících řádcích.
Slovo hatha původně znamenal nátlak, tlak, úsilí, tj. radikální zásah do organismu. Ve starých jógových textech se odvozuje z kombinace dvou manter: Ham a Tham.
Mantry jsou velmi staré. Označují posvátné slabiky, slova, později celé věty. Mantra symbolizuje v józe prvotní vibraci kosmické energie, která je zároveň zvukem. Jedno odvětví jógy, tzv. nádajóga, se zabývá těmito zvukovými principy. Podle ní je celý vesmír projevem nekonečné škály zvukových vibrací, z nichž naše ucho vnímá jen nepatrnou část. Jsou to modifikace světelné energie, do níž je možno opět všechny jevy rozložit. Ham a tham je podle nádajógy naše první mantra, první zvuková vibrace. Je to náš vdech a výdech, projev individuálního života, s nimiž tuto mantru opakujeme bezděčně za den a noc 21 600 krát. Ham znamená slunce, kladný princip života. Tham je měsíc, negativní lunární energie. Jediná, nesjednocující podstata je zdánlivě opuštěna a lidská mysl poznává dvě protikladné síly, které předznamenávají život, udržují jeho napětí i sepětí.
Hathajóga znamenala původně zharmonizování těchto dvou základních sil, byla to jóga založená na bázi tělesné. „Jsem tělo. Jsem smysl. Jsem intelekt. Jsem šťasten. Jsem nešťasten. Jsem bílý. Jsem černý…“ Od nejvnějšího projevu naší existence, těla, až ke kvalitativní odlišnosti vědomí se podle jógy rozkládají stále jemnější a jemnější oblasti
34
– těla. Jemnější prostupují hrubší a všechny tvoří nedílný celek. Všechny mají být jógovou praxí stimulovány, jejich činnost má být uvedena do harmonie. Tomuto zharmonizování „psycho-fyziologických“ rytmů však nevyhnutelně předchází radikální očista celého organismu. Nejdříve musí být tělo zbaveno nečistot získaných jak nesprávnou životosprávou a povrchním dýcháním, tak také dispozicemi, se kterými se člověk narodí.
Často byly k hathajóze počítány také pozice, bandhy, mudry i dechová cvičení. Dnes někteří jogínové označují hathajógu pouze jako přípravu pro praxi jógy spočívající v radikální očistě těla. Hathajóga napomáhá uvést protikladné síly organismu do harmonie. Ve své podstatě nezahrnuje ani ásany, ani pránajámu, které jsou třetí a čtvrtou částí Pataňdžaliho systému jógy. Je to vlastně první podmínka nebo předpoklad pro vyšší stupeň sebeuskutečnění.
Hathajóga je v tomto pojetí celkové pročištění těla. Odstraňuje z organismu nahromaděné toxické látky. Jakákoli porucha v systému krevního oběhu, nervovém nebo žlázovém se odráží i ve stavu naší mysli. Šest technik, které k tomuto pročištění vedou, je známo pod jmény: néti, dhauti, basli, kapálabháti, trátak a nauli.
2.2 Dýchání (pránájáma)
Fraserová (2005) konstatuje tím, že se naučíme dech z počátku bedlivě pozorovat a poté ovládat, můžeme ovlivnit náš životní styl. Dojde ke zlepšení duševního stavu, schopnosti soustředění, ale i způsob jak bude energie proudit naším tělem. Cvičení pránájáma vytváří skutečné spojení mezi myslí, fyzickým a duševním tělem a zároveň představuje zásadní část jógové praxe. Pokud je klidný dech, je klidná i mysl. Velmi důležité je oprostit se od negativních myšlenek a soustředit se pouze na dech. Provádět dechová cvičení bychom měli v místnosti, kde je lehce chladno a klid. Nejlepší dobou je ráno před svítáním, nebudete nikým rušeni, i když jakákoli doba je vždy lepší než žádná. Neměli bychom být příliš hladoví nebo příliš plní, ideální je být najedeni
35
s mírou. Poslední podmínkou je čistota energetických drah (nádí), skrze něž proudí prána. Pránájáma je nezbytnou přípravou pro meditaci.
Naším cílem je zklidnit a prodloužit dech. Jogíni, co pozorovali dechovou frekvenci u zvířat, došli k závěru, že zvířata s pomalým tepem (např. sloni a krajty) žila déle než ty, jež dýchali rychleji. Když zpomalíme dýchání tím, že prodloužíme každý nádech, abychom z něj získali maximální užitek pro naše tělo, mysl i duši, pozitivně tím ovlivníme délku vlastního života a také jeho způsob. To co tady píši, se může zdát nepravděpodobné, ale zpomalení dechu snižuje stresové hodnoty, čímž nám umožňuje uvolnit se a plněji prožívat každý okamžik života. Zároveň má prospěšný vliv na srdce, které nám bude v prodloužení života nápomocné.
Pránájáma se dělí na tři fáze: nádech, zadržení dechu a výdech. Nádech představuje oživující vánek, který přináší mysli a tělu energii, teplo, sílu a vitalitu. Zadržení dechu pomáhá vyčistit celou dráhu v těle, čímž umožňuje práně volně proudit do všech částí a zásobovat nás energií. Výdech má čistící, ochlazující, zklidňující a vyvažující efekt.
Jeden kompletní hluboký dech má současně povzbuzující i oživující účinky.
2.2.1 Fyzické účinky pránájámy
Fraserová (2005) konstatuje, že pránájáma je všeobecně uznávaná jako prostředek omlazení těla a zároveň je velmi ceněna za svou ohromnou léčivou sílu. Zvýšením příjmu kyslíku do těla, zásobí jím krev, dostanou všechny vnitřní orgány takové množství výživy, jaké potřebují. Tím se umožní systémům těla, především zažívání, aby pracovaly s větší efektivitou. Větší příjem kyslíku je obzvláště prospěšný pro činnost jater, ledvin a sleziny. Dechová cvičení lze doporučit jako účinnou léčbu široké škály potíží, od škytavky, přes bolest hlavy, uší až po astma. Účinky v podobě zbavení stresu dokážou pomoci zabránit vzniku řadě příznaků a onemocnění s ním spojených.
Hlubokým dýcháním posilujeme a zapojujeme všechny svaly potřebné k dýchání.
Současně se nám zvětšuje kapacita plic. Dech lze využít i ke zmírnění napětí v ostatních
36
částech těla. K tomu je důležité směřovat nádech a výdech do určité partie těla, například do bederní části zad. Společně s vydechováním přebytečné napětí odchází a bod napětí se uvolňuje.
2.2.2 Duševní účinky pránájámy
Nálada a emoce jsou úzce spojeny s dýcháním. Pro pochopení je dobré pozorovat dech a přemýšlet o tom, jak se dech mění v souvislosti s pocity vzrušení a nervozity. Mělký, rychlý a nestejnoměrný dech obvykle vyvolává stav neklidu, což se může postupně zhoršovat. Na rozdíl od toho, když budeme uvolnění, budeme dýchat pomalu a pravidelně. Prostřednictvím pránájámy rozvíjíme schopnost zklidnit a ovládat vlastní dech, a tím pádem dokážeme soustředit mysl a zvládat emoce (Fraserová, 2005).
37
3 Powerjóga
„Prvním krokem na cestě ke štěstí je učení se.“
Dalajláma
Obr. 4: Powerjóga
Zdroj:
https://www.google.cz/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1366&bih=634&q=j%C3
%B3ga&oq=j%C3%B3ga&gs_l=img.3..0l10.1045.2394.0.3037.4.4.0.0.0.0.76.276.4.4.0....0...1ac.1.38.im g..0.4.266.DlyWQRhp11k#hl=cs&q=powerj%C3%B3ga&tbm=isch&imgdii=_
Powerjóga vznikla na bázi hathajógy a aštangajógy. Je to dynamické cvičení jógových pozic, jehož cílem je vědomě rozvinout svou sílu a podpořit sebe sama. Je to cvičení, které nám vyhovuje, uspokojuje potřebu po fyzické zátěži, uklidňuje a dodá tělu energii, kterou během dne ztrácíme. Jiný názor mají lidé, kteří cvičí jógu a tvrdí, že se jedná pouze o marketingový tah, k němuž se jóga nehlásí. Powerjóga se zabývá tělem a myslí, možná ne tak do hloubky, jako klasická jóga, ale to nic nemění na tom, že jsme
38
svobodní lidé a můžeme dělat to, co nám nejvíce vyhovuje a každý by měl respektovat volbu toho druhého (Krejčík, 2013, Krejčík, 2005).
Krejčík (2005) konstatuje, že powerjóga není kopií cvičení přicházejícího z USA, ale je ovlivněna silovými americkými styly cvičení jógy. Je uzpůsobená pro lidi, kteří chtějí cvičit a nevyhovuje jim rychlý aerobik nebo náročná posilovna a také pro ty, kteří hledají aktivitu, jež by vyvážila zatížení během jejich pracovního dne. Nezáleží na tom, jaké máme zaměstnání, právě powerjóga je vhodná pro každého, protože jejím cílem je pohyb a pohoda.
Krejčík (2013) konstatuje, že powerjógou posilujeme sebeúctu, disciplínu, osobní víru a fyzickou a psychickou kondici. Pomocí powerjógy pečujeme o zdraví a rozvíjíme ho.
Fyzickými výhodami jsou síla, ohebnost, rovnováha, výdrž a adaptabilita. Rovněž dochází k redukci stresu a napětí, snížení krevního tlaku, zlepšení srdeční činnosti, a kapacity plic, regulaci metabolismu a také zlepšení spánku. Mentálním benefitem je především rovnováha mezi tělem, myslí a duší, větší schopnost relaxovat. Právě tato schopnost je velmi důležitá, naučí nás nevnímat svět kolem nás tak silně emocionálně, a proto je nutné praktikovat powerjógu pravidelně. Právě pravidelným prováděním ásan a koncentrací na dech a ásany se ztiší emocionální výkyvy a dojde k uvolnění emocí.
Krejčík (2005) je toho názoru, že v dnešním hektickém světě potřebujeme být zdraví a v pohodě. Jen tak je nám umožněno dosahovat svých cílů a předsevzetí. Cvičení je jedním ze základních prostředků, jak se udržovat ve fyzické, ale i psychické kondici.
Powerjóga se chová k tělu velice šetrným způsobem a je stále více vyhledávanou formou trávení volného času. Je vhodným doplňkem či řádnou aktivitou pro rovnoměrný rozvoj tělesné, psychické a duchovní stránky člověka.
Powerjóga si propůjčila jednotlivé pozice z jógy a upravila je pomocí různých fyzioterapeutických a strečinkových metod do koloběhu síly a protažení tak, aby bylo souměrně zatěžované celé tělo. To znamená, je-li jeden sval posilován, druhý je protažen a naopak. Při cvičení powerjógy vnímáme svalové zatížení organismu, to je to, co mnoho z nás vyhledává. Zpotit se, procítit zátěž na svaly, zeštíhlet a upravit váhu. Při tomto druhu zatížení se postupně učíme dýchat, ovládat, koncentrovat a relaxovat. U
39
jógy je to právě opačně, tam se učíme nejdříve ovládat, koncentrovat, dýchat a až poté cvičíme.
Krejčík (2013) dále konstatuje, že toto je právě osm důvodů proč začít cvičit powerjógu.
1. Pomocí powerjógy vytvoříme fungující celek z těla, duše a mysli.
2. Vyrýsujeme a transformujeme celé tělo.
3. Dojde ke zlepšení výživy těla.
4. Redukujeme stres a napětí.
5. Powerjóga nám pomůže nalézt vnitřní klid a mír.
6. Zlepší se koncentrace.
7. Dochází ke kultivaci pozitivní energie.
8. Možnost nalézt cestu ke spiritualitě.
Těchto osm důvodů je skvělou motivací pro každého z nás, proč se začít věnovat právě powerjóze, pokud chceme změnit náš život, zlepšit náš životní styl, najít novou cestu.
Co je nejdůležitější udělat ze všeho nejdříve, stanovit si cíle, čeho konkrétně chceme dosáhnout. Pokud použijeme slovíčko „chci“ jsme na nejlepší cestě začít, jsme odhodlaní udělat pro sebe maximum. Neměli bychom však používat slovíčka „potřebuji, měl/a bych“, právě z těchto slovíček je jasné, že to po vás chce někdo jiný (rodina, časopisy, kamarádka) a také vyjadřují silné pochybnosti o vnitřním přesvědčení něco změnit.
Pohyb uvolňuje, hormony dobré nálady, endorfiny, proč se tedy pravidelně nehýbat?
Vy vyšším věku dochází k rychlejšímu vyčerpání mentálních sil v průběhu běžného dne. A tak ten, kdo cvičí jógu, může energii přirozeně obnovovat a necítí se vyčerpaný.
Pokud není tělo pravidelně v tréninku, rychleji chátrá, přirozené pohyby postupně vymizí a my cítíme jen bolest při každém pohybu. Tyto omezení ovlivňují psychickou stránku a vznikají výčitky, deprese a další psychická omezení, která narušují vnitřní rovnováhu. Je nutné odpoutat se od těchto překážek, jinak se dostaneme do začarovaného kruhu mysli. Toto cvičení je velmi významné pro fungování nervové soustavy, vnitřních orgánů a hybnosti páteře. Středem páteře vede kanál (sušumna), v němž proudí nervy, které se vzájemně propojují. Mezi obratli jsou chrupavky, které se s věkem narušují. Právě jógou protahujeme páteř, zvětšují se prostory mezi obratli a
40
zmírňuje se tlak na ploténky, které by mohli negativně působit na nervy vystupující z obratlů, a tím jóga působí preventivně a léčivě.
Po odcvičení lekce powerjógy se člověk cítí velice dobře. Ten pocit chvíli vydrží a pak vymizí a je potřeba ho znovu hledat. Právě hledání je pravidelná praxe powerjógy.
Častou frekvencí cvičení se tělo stává pevné a silné, pociťujeme úlevu a radost.
Soustředění se na svou vlastní energii, naučení se s ní pracovat, uchovávat ji a soustřeďovat ji tam, kde je nejvíce potřeba, to je nutné, aby příjemně plynula. Jak toho docílit? Stačí se zastavit, sednout si a obrátit pozornost k dechu. Vnímat každý hluboký nádech a výdech, vnímat dech, jak prostupuje tělem a proudí až v hlubinách našeho nitra.
Pokud chceme pročistit hlavu, cílem je meditace, která je více než odpočinek. Je to stav, kdy se tělo i mysl uklidňují a otevírá se brána do jiné dimenze. Zklidní se nejen myšlenky, ale i celý nervový systém, sníží se frekvence mozkových vln, klesá tepová frekvence a krevní tlak. To vše vede k ozdravení organismu. Při meditaci dochází ke změně vědomí, které je svěží a mozek sní. Meditace ovlivňuje především pravou mozkovou hemisféru, kde sídlí emoce a intuice. Aktivace pravé mozkové hemisféry je velice důležitá, jelikož většina lidí žije právě v levé, která je analytická a rozumová.
Díky meditaci dojde k uvolnění překážek a vyrovnání obou hemisfér.
Powerjóga je skvělá v tom, že co se naučíme na podložkách, můžeme využít i v běžném denním životě. Učí nás dýchat, soustředit se a neztotožňovat se se smysly, emocemi, myšlenkami, okolnostmi ani tělem. Každý se někdy nachází v situacích, ve kterých není možné se uvolnit. Ať jsou příčinou zdravotní, rodinné či pracovní problémy, powerjóga nás učí být pozorovatelem všeho a učí nás, že vše má nějaký smysl. Nic není náhodou, vše je takové, jaké má být a takové, jaké si zasloužíme. Je jen na nás, jak naložíme s tím, že můžeme udělat něco pro své tělo i mysl, zkvalitnit životní styl. K docílení kvalitnějšího životního stylu je neméně vhodná relaxace, která je součástí jógy. Jsou to činnosti, které nevyčerpávají energii, ale udržují a rozvíjejí ji. Nabízené formy relaxace jsou terapie masáží, cvičení jógy s řízením dechu a přirozenou obnovou energie a vysoce energeticky přínosná je meditace. Pokud je na jedné straně podáván výkon, na
