Vliv virtuálních měn na nadnárodní společnost
Diplomová práce
Studijní program: N6208 Ekonomika a management
Studijní obor: Podniková ekonomika – Podnik v mezinárodním prostředí
Autor práce: Bc. Patrik Svoboda
Vedoucí práce: Ing. Jan Mačí, Ph.D.
Katedra podnikové ekonomiky a managementu
Liberec 2019
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci nezasahuje do mých au- torských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu Technické univerzity v Liberci.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti Technickou univerzi- tu v Liberci; v tomto případě má Technická univerzita v Liberci právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Diplomovou práci jsem vypracoval samostatně jako původní dílo s použi- tím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že texty tištěné verze práce a elektronické ver- ze práce vložené do IS/STAG se shodují.
20. prosince 2019 Bc. Patrik Svoboda
Poděkování
V prvé řadě bych chtěl poděkovat panu Ing. Janu Mačímu, Ph.D., za ochotu, trpělivost, čas strávený konzultacemi a za podnětné rady a připomínky, které vedly ke zkvalitnění mé diplomové práce. Zároveň si velmi cením toho, že byl odhodlaný pomoci právě v době nejvyšší nouze.
V neposlední řadě bych chtěl poděkovat mé rodině a přátelům za jejich trpělivost a podporu při tvorbě mé diplomové práce.
Anotace
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku virtuálních měn a nových platebních technologií z makroekonomického i mikroekonomického hlediska. Práce je zaměřena především na nadnárodní společnost Facebook a propojení budoucí implementace vlastní virtuální měny. Diplomová práce zkoumá potenciální dopady pro společnost i globální přispění celé populaci. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola, kromě základních pojmů z oblasti kryptoměn, podrobněji zkoumá vysvětlení současného měnového systému a jeho historického vývoje. Zároveň vysvětluje princip blockchainu a jeho přínosu pro současný svět i nadcházející léta. Druhá kapitola se věnuje základní charakteristice společnosti a představuje nově vznikající měnu. Zároveň se věnuje konkurenčním platebním možnostem, které již několik let fungují. Třetí kapitola zkoumá společnost více z analytického hlediska a zaměřuje se na motivační faktory pro spuštění nové měny do oběhu. Čtvrtá kapitola je věnována predikci budoucího vývoje pro společnost a potenciálnímu úspěchu či neúspěchu měny po jejím zavedení.
Klíčová slova
Kryptoměna, blockchain, bitcoin, Facebook, Libra, Calibra, inflace, inzerenti společnosti
Annotation
Impact of Cryptocurrencies on Multinational Company
This master thesis is focused on the issue of virtual currencies and new payment technologies. It combines both macroeconomics and microeconomics viewpoint. Therefore, it mainly follows up the multinational company Facebook and the interconnection of future implementation of its own virtual currency. The thesis examines the potential impacts on society and global contribution to the whole population. The thesis is divided into four chapters. The first chapter, in addition to the basic concepts of cryptocurrency, examines in more detail the explanation of the current monetary system and its historical development.
It also explains the principle of blockchain and its benefits for the present world and the years to come. The second chapter deals with the basic characteristics of the company and introduces the emerging currency. It also deals with competitive payment options, which have been operating for several years. The third chapter examines the company more from an analytical point of view and focuses on the motivational factors for launching the new currency into circulation. The fourth chapter is devoted to the prediction of future development for the company and the potential success or failure of the currency after its introduction.
Key words
Cryptocurrency, blockchain, bitcoin, Facebook, Libra, Calibra, inflation, advertisers of the company
Obsah
Seznam obrázků ... 9
Seznam tabulek ... 10
Seznam použitých zkratek, značek a symbolů ... 11
Úvod ... 13
1 Měny a jejich využití v mezinárodním obchodu ... 15
1.1 Fiat měny ... 15
1.1.1 Dolar (USD) ... 15
1.1.1 Euro ... 17
1.2 Blockchain ... 18
1.2.1 Neměnové možnosti využití blockchainu ... 19
1.3 Bitcoin ... 20
1.3.1 Ověřování transakcí ... 21
1.3.2 Problémy bitcoinu ... 23
1.3.3 Uplatnění bitcoinu ... 27
1.3.4 Lightning Network ... 29
1.4 Uložení a ochrana virtuálních měn ... 30
1.5 Alternativní kryptoměny... 31
1.5.1 Litecoin ... 32
1.5.2 Ethereum ... 32
1.5.3 Ripple ... 33
1.5.4 Monero ... 34
1.6 Stable coiny ... 35
1.6.1 IOUs: ... 35
1.6.2 Kolateralizované instrumenty ... 35
1.7 Přístup lidí ke kryptoměnám ... 36
2 Charakteristika Facebooku ... 40
2.1 Libra coin ... 41
2.1.1 Asociace Libry ... 43
2.1.2 Rezerva Libry ... 43
2.1.3 Libra Investment Token ... 44
2.1.4 Vize Libry ... 45
2.1.5 Rozdíly oproti bitcoinu ... 48
2.2 Konkurence společnosti ... 49
2.2.1 M-pesa ... 49
2.2.2 Revolut ... 50
2.2.3 PayPal ... 51
2.2.4 Alipay ... 51
3 Analýza společnosti... 53
3.1 Příjmy společnosti ... 54
3.1.1 Poplatky za reklamy ... 54
3.1.2 Cena reklam na Facebooku v roce 2019 ... 57
3.2 Důvody pro implementaci měny ... 59
3.2.1 Důvody pro cílovou skupinu ... 60
3.2.2 Důvody pro společnost ... 64
3.2.3 Motivace zbylých členů pro vstup do asociace ... 68
3.3 Důvody pro zamezení implementace měny ... 69
3.3.1 Zákaz kryptoměn ... 70
3.3.2 Libra a její další hrozby ... 72
3.3.3 Kurzové riziko ... 75
4 Vývoj tržeb Facebooku v následujících letech ... 77
4.1 Pokračování trendu bez vlivu Libry ... 77
4.2 Tržby Facebooku po spuštění Libry... 79
4.2.1 Předpoklady pro zvýšení tržeb ... 79
4.2.2 Oblasti zamezující růst tržeb Facebooku ... 83
4.2.3 Přínos lidí bez bankovního účtu ... 88
4.2.4 Přínos zemí s vysokou inflací ... 89
4.2.5 Přínos reálně oslovených jedinců z 15 zemí ... 92
4.2.6 Navýšení počtu uživatelů... 97
4.2.7 Sjednocení poznatků ... 98
Závěr ... 101
Seznam použité literatury ... 105
Seznam obrázků
Obrázek 1 Výše inflace bitcoinu ... 23Obrázek 2 Hodnota bitcoinu v čase ... 25
Obrázek 3 Energetická náročnost bitcoinu ... 26
Obrázek 4 Vývoj počtu blockchainových peněženek ... 28
Obrázek 5 Vývoj počtu bitcoinových bankomatů ... 28
Obrázek 6 Pozitivní přístup ke kryptoměnám ... 37
Obrázek 7 Zdroje informací o kryptoměnách ... 39
Obrázek 8 Tržní kapitalizace Facebooku ... 40
Obrázek 9 Rozdíly Libry oproti bitcoinu ... 48
Obrázek 10 Vývoj počtu uživatelů Facebooku ... 53
Obrázek 11 Cena za kliknutí na reklamu Facebooku dle odvětví ... 59
Obrázek 12 Nejvíce využívané komunikační aplikace podle zemí ... 64
Obrázek 13 Tržby z reklam Facebooku v mil. USD ... 65
Obrázek 14 Měsíčně aktivní uživatelé Facebooku ... 66
Obrázek 15 Procentuální zastoupení uživatelů Facebooku dle oblastí ... 67
Obrázek 16 Počet dospělých lidí s přístupem k bankovnímu účtu ... 70
Obrázek 17 Země zakazující používání bitcoinu ... 71
Obrázek 18 Výhody a nevýhody Libry ... 76
Obrázek 19 Tempo růstu tržeb Facebooku z reklam ... 78
Obrázek 20 Tržby z reklam Facebooku pro následující roky ... 78
Obrázek 21 Velikost cílové skupiny ... 87
Obrázek 22 Počet inzerentů Facebooku (v mil.) ... 87
Obrázek 23 Přínos zemí s vysokou inflací ... 90
Obrázek 24 Přistup zemí k platbám skrze sociální sítě ... 93
Obrázek 25 Růst tržeb Facebooku v Evropě a USA s Kanadou ... 96
Obrázek 26 Rozložení tržeb z reklam dle geografických oblastí ... 97
Seznam tabulek
Tabulka 1 Vývoj hodnoty dolaru v průběhu let ... 16
Tabulka 2 Kurz EUR/CZK jednotlivých bank ... 51
Tabulka 3 Cena reklam Facebooku dle umístění... 58
Tabulka 4 Země dle inflace ... 62
Tabulka 5 Tržby z reklam Facebooku dle oblastí (v mil. USD) ... 65
Tabulka 6 Počet uživatelů Facebooku dle oblastí (v mil.)... 66
Tabulka 7 Průměrná tržba z reklam za uživatele Facebooku dle oblastí (v USD) ... 67
Tabulka 8 Země se zákazem kryptoměn a počtem uživatelů FB (říjen 2019) ... 83
Tabulka 9 Země Evropy mimo Evropskou unii ... 86
Tabulka 10 Přínos lidí v zemích s vysokou inflací po přechodu na novou měnu ... 91
Tabulka 11 Zhodnocení přínosu Libry pro Facebook (v mil.) ... 99
Seznam použitých zkratek, značek a symbolů
AML Anti Money Laundering (soubor opatření proti praní špinavých peněz) ATM Automated teller machine (mezinárodní označení pro bankomat)
BTC Bitcoin
CEO Chief executive officer (generální ředitel) CPA Cost per Action (náklady za provedenou akci) CPC Cost per Click (náklady za proklik reklamy) CPL Cost per Like (náklady za „líbím se ti“)
CPM Cost per Mille (náklady za 1 000 zobrazení reklamy) CPV Cost per View (náklady za shlédnutí)
CTR Click through rate (procento prokliku reklamy)
CZK Česká koruna
ECB Evropská centrální banka EHP Evropský hospodářský prostor
EK Evropská komise
ETH Ethereum
EU Evropská unie
EUR Euro
FB Facebook
GBP Britská libra šterlinků HDP Hrubý domácí produkt IOU I Owe You (dlužím Vám) IPO Primární úpis akcie
JPY Japonský jen
KES Keňský šilink
LIT Libra Investment Token
LN Lightning Network
LTC Litecoin
MMF Mezinárodní měnový fond
P2P Peer-to-peer (rovný s rovným – zkratka používaná v informační technologii) PTR Petro (venezuelská kryptoměna)
PTRU Průměrné tržby z reklam za uživatele
Q Kvartál
RMB Čínský jüan
SDR Special Drawing Rights (zvláštní práva čerpání – měna Mezinárodního měnového fondu)
SGD Singapurský dolar TWh Terawatthodina
USD Americký dolar
XMR Monero
XRP Token Ripple
ZMK Zambijská kwacha
Úvod
Technologie se každým rokem vyvíjí, s nástupem nového tisíciletí dokonce rychleji než kdy předtím. Růst technologií lze považovat za exponenciální. Stále se však lidstvo potýká s mnoha problémy, které je nutné řešit.
Tato diplomová práce se zabývá technologickými pokroky v oblasti platebních transakcí.
Opírá se především o kryptografické šifrování a na něm postavené kryptoměny ve spolupráci s technologií blockchainu. Práce propojuje vliv těchto nových měn na konkrétní nadnárodní společnost.
Otázka virtuálních měn je stále mladým tématem, které se však rok od roku dostává mezi miliony nových lidí. Projektů, které se snaží řešit nedostatky ve směně aktiv, každým rokem přibývá a připojují se k nim věhlasné nadnárodní společnosti ať už akceptací oněch virtuálních měn či její samotnou implementací.
Společnost Facebook, spolu s dvěma desítkami dalších nadnárodních společností, se rozhodly zefektivnit současný platební systém v mezinárodních transakcích. Pokouší se společnými silami vytvořit globální měnu, která má pomoci především lidem bez bankovního účtu.
Cílem práce je kvantifikovat potenciální dopady v oblasti tržeb na zkoumanou společnost po zavedení nové měny do oběhu. Dále se práce věnuje důvodům pro implementaci měny cílovým uživatelům. K širšímu pohledu na danou oblast je využito jak českých, tak zahraničních zdrojů. Vzhledem ke zkoumanému tématu, které prozatím nebylo ozkoušeno na reálných údajích a nízké dostupnosti českých zdrojů, však práce čerpá především z anglických internetových zdrojů. Opírá se o studie společnosti ING Group, World Bank Group a výroční zprávy nadnárodní společnosti. Z knižních zdrojů práce čerpá především od vysokoškolského pedagoga a makroekonomického specialisty Mgr. Ing. Dominika Stroukala, Ph.D. Z anglických knižních zdrojů je nutno vyzdvihnout jednoho z největších průkopníků kryptoměn Andrease M. Antonopoulose.
Práce je rozčleněna do čtyř kapitol. První kapitola se věnuje současným úředním měnám s nuceným oběhem a porovnává je s novými měnami fungujícími v rámci blockchainu.
Kapitola se zaměřuje převážně na nejznámější kryptoměnu bitcoin a ukazuje rozdíly oproti již známým měnám typu eura a amerického dolaru. Druhá kapitola již představuje
nadnárodní společnost Facebook a detailněji se věnuje plánovanému spuštění nové měny s názvem Libra. Popisovaná společnost však není jedinou, která má zájem o vytvoření nového platebního systému. V konsorciu jsou další dvě desítky nadnárodních společností a jednotně se zasloužily o vytvoření neziskové organizace zvané Libra Association. Třetí kapitola již analyzuje tržby společnosti z inzerce, jejich vývoj v čase a rozložení dle oblastí.
Největší část příjmů plyne z mobilních reklam. Práce se proto pokusí vyčíslit možné dopady pro Facebook vlivem jeho marketingových technik a integrace měny s aplikacemi společnosti. Kapitola rovněž zkoumá důvody pro zavedení nového platebního systému z globálního pohledu. Čtvrtá kapitola již implementuje získané poznatky do aplikační formy a vyčísluje potenciální výhled společnosti v případě plánovaného spuštění měny do oběhu.
1 Měny a jejich využití v mezinárodním obchodu
Měna je formou peněz plnící 3 základní funkce – jedná se o zúčtovací jednotku, uchovatele hodnoty a prostředek směny. Kvalitní měna by měla být navíc snadno dělitelná, snadno skladovatelná, přenositelná a odlišitelná od měn ostatních. (Stroukal, 2018)
Vývoj platidel z historického hlediska lze považovat za pozvolný. Postupně se přecházelo od barterového obchodu (směna zboží za zboží) ke kovovým ekvivalentům následovaným mincemi a bankovkami. S nástupem internetu a platebních karet se rozvoj platebních možností urychlil. Nicméně zánikem zlatého standardu roku 1971 se urychlila i emise nových finančních prostředků. Většina peněžních zásob v ekonomice je nyní tvořena penězi virtuálními ležícími na bankovních účtech. Pouze 8 % světových peněz existuje ve fyzické podobě. Od roku 2009 se však postupně vyvíjí nové formy peněz rychle rostoucími na hodnotě a popularitě – kryptoměny. Splňují kryptoměny vlastnosti kvalitních peněz?
(Grabianowski, 2003)
1.1 Fiat měny
Fiat měny neboli měny s nuceným oběhem jsou peníze vytvořené mocí úřední. Jde o zákonná platidla vydávaná a deklarovaná centrálními bankami jednotlivých zemí či uskupení zemí (viz Evropská centrální banka). Mezi nejvýznamnější představitele fiat měn lze zařadit americký dolar (USD), euro (EUR), japonský jen (JPY) a britskou libru (GBP).
(Cook, 2019)
Měnový systém je nutné v čase inovovat. Průměrný věk fiat měn je 27 let. Poté měnový systém selže a je nutné ho poupravit, vylepšit. Podle studie na 775 historických fiat měn, jich 20 % selže vlivem hyperinflace, 21 % selže vlivem války, 12 % zanikne nezávislostí, 24 % je reformovaných a 23 % je stále v oběhu blížící se dalším výsledkům.
(DollarDaze.org, 2018)
1.1.1 Dolar (USD)
Dolar je pouze jednou ze 167 aktivních fiat měn. Nicméně zároveň je měnou nejmocnější s velkým předstihem před druhým v pořadí – euru. V prvním kvartále roku 2019 dolar představoval 61 % všech světových finančních rezerv, zatímco euro pouhých 20 %. Okolo 65 % všech dolarových bankovek je navíc využíváno mimo Spojené státy americké.
(Amadeo, 2019) (XE.com, 2019)
Více než 33 % světového HDP pochází ze zemí, které navázaly kurz své měny na americký dolar. Patří sem 7 zemí, které si americký dolar adoptovalo jako zákonné platidlo a dalších 89 zemí, jejichž měny velmi úzce oscilují svým kurzem vůči dolaru. Také 40 % světového dluhu je vedeno v dolaru. Z těchto údajů lze usoudit, že na americkém dolaru stojí světová ekonomika. (Amadeo, 2019)
Tabulka 1 Vývoj hodnoty dolaru v průběhu let Rok $100 (1913) Průměrná
inflace (%)
Kumulativní
inflace (%) Komentář
1913 $100 Zahájení měření inflace
1920 $202,02 10,57 102,0 Konec 1. světové války 1930 $168,69 -1,79 68,7 Velká hospodářská krize 1940 $141,41 -1,75 41,4 Pokračování krize
1950 $243,43 5,58 143,4 Inflace vlivem 2. světové války 1960 $298,99 2,08 199,0 Menší inflace vlivem recesí
1970 $391,92 2,74 291,9 Zvýšená inflace z deficitních výdajů 1980 $832,32 7,82 732,3 Konec zlatého standardu
1990 $1 320,20 4,72 1 220,2 Reaganomika
2000 $1 739,39 2,80 1 639,4 Expansivní monetární politika k poražení recese 2001
2010 $2 202,59 2,39 2 102,6 Hospodářská krize
2019 $2 593,53 1,83 2 493,5 Zotavení ekonomiky z krize Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z: https://www.usinflationcalculator.com/
Z tabulky 1 lze vypozorovat, jaké události mohly ovlivnit výši inflace amerického dolaru.
Cílem centrálních bank je udržovat nízkou inflaci pohybující se kolem 2 % ročně. Nízká inflace motivuje lidi jejich peníze spotřebovávat (ale i investovat). Proto lze úřední měny zařadit mezi měny s nuceným oběhem. Ne vždy jsou však centrální banky schopny dodržet inflační cíl a může docházet k výkyvům, jak je vidno v tabulce.
Zajímavá výše inflace nastala po pádu zlatého standardu roku 1971. Podle Brettonwoodské dohody svět fungoval na zlatém standardu, což znamená, že ostatní měny byly vázány na dolar, zatímco dolar byl vázán na zlato – vše s pevným směnným kurzem. Na každý dolar v oběhu muselo být v rezervě uloženo stejné množství zlata, aby v případě, že by některá banka nebo země chtěla zlato, mohla vyměnit dolary za zlato a naopak. Zlatý standard značně omezoval množství peněz v oběhu. Proto bylo možné poskytovat jen omezené množství úvěrů a lidé byli nuceni hospodařit převážně z prostředků vydělaných vlastním
úsilím. (FAEI.cz, 2016)
Podle zlatého standardu by vláda neměla emitovat nové peníze bez zvyšování zlatých rezerv, což ovšem bylo porušováno, a proto roku 1971 prezident Nixon ukončil pouto mezi zlatem a dolarem. Následně vláda USA začala uvolňovat větší a větší množství nových peněz a následovaly ji i ekonomiky jiných zemí. Nyní lidé musí věřit centrálním bankám, což nemusí být problém. V některých zemích je ovšem důvěra v měnový systém narušena (například Venezuela, Zimbabwe, Jižní Súdán, Argentina, a další země rozvojového světa trpící vysokou inflací) a lidé hledají únikové cesty k alternativním měnám. (FAEI.cz, 2016)
1.1.1 Euro
Evropská unie viděla důležitost v omezení kurzových rizik a podporu mezinárodního obchodu mezi jejími členy. Proto roku 1999 vzniklo euro nejprve v digitální podobě a posléze roku 2002 i v podobě fyzické.
Z původních 15 členských zemí v roce 1999 se kvalifikovalo do eurozóny 11 států. Řecko kritéria pro vstup nesplňovalo a Velká Británie spolu s Dánskem a Švédskem neplánovalo euro přijmout. (Euroskop, 2005) V roce 2002 se však k eurozóně přidalo i Řecko. Později se však přišlo na to, že řecká vláda zmanipulovala statistiky a do eurozóny vstoupila neoprávněně. Posléze se snižovaly úroky a celkový dluh Řecka, což se některým věřitelům nelíbilo. Země se stala hrozbou pro samotné euro. Nicméně Řecko není jediným problémovým státem v eurozóně. Evropská centrální banka má obavy i z Itálie, Španělska a Portugalska, které již dávno podmínky pro přijetí eura neplní. Je zde ovšem plno dalších zemí, které by již podmínky pro vstup do eurozóny nesplňovalo. (Economia a.s., 2004) Stejně jako v případě dolaru, tak i euro přijaly jako svou měnu spousty dalších zemí mimo členské státy EU. Nyní je těchto států 16. (Economia a.s., 2004)
Euro je druhou nejpoužívanější měnou v mezinárodním obchodě. Největším partnerem členů eurozóny je USA, kam se vyváží 13 % zboží následované Velkou Británií s 12 %.
Silnou vazbu mezi eurem a dolarem dokládá i fakt, že měnový pár EUR/USD je jedním z nejvíce obchodovaných na Forexu. (Trading Economics, 2019a)
V září letošního roku Evropská centrální banka (ECB) snížila úrokové sazby o 0,1 procentního bodu na -0,5 %. Znamená to, že komerční banky, které nepůjčí peníze svým
více úvěrů, což je způsob, kterým nejčastěji vznikají nové peníze v oběhu s domněním podpory inflace. Nicméně peněz je nyní v oběhu tolik, že lidé namísto vkládání většího množství finančních prostředků do spotřebního zboží, preferují získané peníze investovat.
A většina investičních produktů (akcie, kryptoměny apod.) nepatří do spotřebního koše spojeného s inflací. (Zámečník, 2019)
1.2 Blockchain
Od fiat měn se práce již přesouvá směrem ke kryptoměnám (neboli kryptoaktivům). A co taková kryptoměna vlastně znamená? Jde o typ digitální měny, která se opírá o asymetrickou kryptografii. Kryptoměny nemají fyzickou podobu a jejím hlavním smyslem byla decentralizace, což ne pro všechny současné kryptoměny platí. Aby bylo možné pochopit význam kryptoměn, je nejprve nutné podívat se na význam blockchainu.
První zmínky o technologii blockchainu se objevily v roce 2008 a následně v roce 2009 byl blockchain poprvé implementován jako základ první a nejznámější kryptoměny - bitcoin.
Bitcoin včetně blockchainu vytvořila osoba či skupina osob pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Spekuluje se o několika lidech. Dodnes však není znám skutečný autor této technologie. (Antonopoulos, 2016)
Vynález blockchainu je srovnáván ke stejnému okamžiku jako samotný vznik internetu.
Avšak co je to blockchain a jak funguje? Stručně řečeno jde o digitální účetní knihu ekonomických transakcí, jejíž pravidla nelze podvést. V zásadě zde nemusí být zapsány pouze finanční transakce, ale prakticky cokoliv, co má nějakou hodnotu. (Antonopoulos, 2016)
Jak to celé funguje, ukáže následující příklad bitcoinové transakce. Osoba X chce poslat bitcoiny osobě Y, zadá pokyn k transakci na bitcoinovou adresu (cca 30 náhodně vypadajících znaků) osoby Y. Tato transakce je vyslána do peer-to-peer sítě (P2P) složené z počítačů kdekoliv na světě (nazývané uzle či těžaři). Tato síť uzlů potvrdí platnost transakce pomocí známých algoritmů (musí nalézt tzv. hash, který propojí nový blok dat s předchozím). Jakmile je transakce potvrzena, je následně sloučena s dalšími transakcemi, aby vytvořily nový blok transakcí do účetní knihy (blockchainu). Nový blok dat je následně trvale a nezměnitelně přidán do již existujícího blockchainu. (Wolf, 2019a)
Jedním z nejdůležitějších prvků blockchainu je jeho decentralizace. Každý těžař vstupuje
do sítě dobrovolně a poskytuje svůj výpočetní výkon. Motivací ke vstupu do sítě je možnost získání bitcoinů. Za vytvoření a potvrzení nového bloku transakcí si těžař ponechá veškeré poplatky ze zahrnutých transakcí a odměnu za potvrzení bloku. Tato odměna je jediná možnost emise nových bitcoinů. Všechny záznamy o transakcích se tedy ukládají na blockchain, který je neustále veřejně přístupný - viz https://blockchain.info/. (Wolf, 2019a)
Mezi hlavní výhody blockchainu patří především již zmíněná decentralizace. Nemá žádnou centrální autoritu, na kterou by se uživatelé museli spoléhat. Na provozu samotného blockchainu se podílejí přímo jeho uživatelé. Každý se může zapojit jak přímo do ověřování transakcí (těžby kryptoměn), tak do hlídání těch, kdo v daném blockchainu transakce ověřuje. Z výše zmíněného zároveň vyplývá, že bezpečnost sítě je těžko napadnutelná.
Jakmile vypadne některý z uzlů, chod sítě to nenaruší. Centrální databáze je naopak snadno zničitelná společně se všemi cennými daty. (Wolf, 2019a)
Blockchain je zároveň transparentní resp. quasi-transparentní, neboť data jsou zde uložena navždy a jsou veřejně přístupná. Každý může ověřit, že proběhla transakce z účtu A na účet B. Nicméně dohledat lze pouze 30 náhodně vypadajících znaků složených z čísel a písmen.
Nezveřejní-li osoba vlastnící danou adresu, neví se, komu přesně patří. S touto transparentností však může souviset i odlehčení administrativních činností. (Fleming, 2017)
1.2.1 Neměnové možnosti využití blockchainu
V předešlých odstavcích bylo popsáno především využití blockchainu u platebních transakcí. Využitelnost této technologie však lze uplatnit i v dalších oblastech.
Volby - Díky blockchainové technologii by demokratické volby mohly být skutečně demokratické. Záznamy z voleb budou trvalé a nezměnitelné, dostatečně anonymní skrze privátní klíče a transparentní v možnosti nahlédnutí do sítě kdykoliv a odkudkoliv. V případě voleb skrze hlasovací lístky zde vždy může být někdo, kdo lístky zničí, zamění, případně doplní o lístky nové. V případě elektronických voleb naopak může kdokoliv mocnější dát příkaz na výmaz dat ze serveru. (Finexcz, 2018)
Zápis do katastru nemovitostí - Takový zápis nikdo nevymaže a bude v blockchainu zapsán navždy. Zamezilo by se tím neoprávněnému nakládání s nemovitostmi, zpronevěrám finančních záloh apod. Zároveň takový zápis uleví nákladům na provoz databáze a ubyde
tím spousta administrativních činností. (Finexcz, 2018)
Autorská a umělecká díla - S nástupem internetu tato odvětví začala trpět pirátstvím, kopírováním a nezákonným stahováním dat. Stejným způsobem, jakým jsou vytvářeny nereplikovatelné tokeny, může být vytvořena i nereplikovatelná kopie filmu na jednoho kupujícího. (Finexcz, 2018)
Finanční sféra - Zamezit podvodům lze i v oblasti účetnictví. Figurují zde sice auditoři ověřující účetní závěrky velkých společností, nicméně zpravidla nekontrolují každou transakci zaevidovanou v účetním deníku. Namísto namátkové kontroly tak blockchain může zajistit kontrolu každé transakce za použití specifického kódu. (Finexcz, 2018) Logistika - Blockchain umožňuje rychlejší identifikaci problémů spojených s prošlými potravinami, urychluje sledovatelnost všech produktů v dodavatelském řetězci, může ověřit pravost a původ drahých kovů, aj. (Finexcz, 2018)
Některá z výše zmíněných využití lze očekávat v budoucnu, jiná se již v současnosti zavádí do procesu. Například blockchain Cardana chce využívat společnost New Balance na ověřování původu zboží. Ve Velké Británii je blockchain využíván na ochranu nápojového průmyslu a na sledování a validaci léčiv. (Radek, 2019)
Reálných využití existuje mnohem více – od ulehčení papírových dokladů přes stavebnictví až po udělování vysokoškolských titulů. V podstatě lze technologii využít v jakékoliv oblasti, která v současnosti využívá centrální databázi. (Finexcz, 2018)
I přesto, že je blockchain velice složitá kryptografická technologie, je navržena tak, aby ho mohla využívat široká veřejnost (stejně jako samotný internet). Blockchain je tu pouze několik let, ale již nyní se dá předpokládat, že může přinést rychlé změny ve společnosti.
Technologie může potenciálně ohrozit mnoho „prostředníků1“ a ušetřit spousty administrativní práce. Avšak budoucnost ukáže, zda jde o technologii revoluční a rapidně měnící svět či nikoliv. (Wolf, 2019a)
1.3 Bitcoin
Bitcoin je světově první digitální měna neboli kryptoměna, která je v oběhu již od ledna
1 Například banky, některé úředníky, apod.
2009. Oproti současným fiat měnám (CZK, USD, EUR, apod.), které jsou již z 92 % v podobě digitální, se však bitcoin liší svou decentralizací. Neexistuje zde žádná centrální autorita, která by dohlížela nad chodem bitcoinové sítě. Nelze emitovat více bitcoinů, než je stanoveno v protokolu. Platbu nelze stornovat. Bitcoin není možné padělat. Jediným vlastníkem bitcoinů je vlastník soukromého klíče k bitcoinu. (Bhagat, 2016)
1.3.1 Ověřování transakcí
Pro pochopení decentralizovaného systému je nejprve nutné pochopení systému centrálního.
Pro příklad zde figurují 2 účastníci transakce: A a B (Adam a Bob) – Adam žádá Boba, aby mu dal 1000 Kč. Bob souhlasí. Problém nastává, když účastníci nemají možnost předat si peníze fyzicky. Aby bylo zamezeno podvodům v síti či potenciálnímu naprogramování nových prostředků, dohlíží nad zasíláním transakcí centrální bod – banka. Tím je zamezena hrozba dvojité útraty finančních prostředků, resp. umělému navyšování peněz v oběhu jinými účastníky než bankou. (Tětek et al., 2019)
Centrální systém ovšem některým účastníkům vyhovovat nemusí. Může nastat situace, že samotné centrum (banka) selže – ať už technicky (výpadek systému), vykradením, či dalšími příčinami. Zároveň se může stát, že bance dojde hotovost, kterou nemá možnost dodat svým klientům. Banka je také dozorcem nad všemi transakcemi jednotlivých účastníků a vidí, za co utrácí. Chybí zde proto známka anonymity. Na druhou stranu jiní uživatelé do systému nenahlédnou. Finanční prostředky zároveň nejsou ničím kryty a nové množství peněz v oběhu vzniká jednoduše úvěrováním. Lidé jsou tedy nuceni důvěřovat správnému hospodaření bank, což někteří nechtějí akceptovat. (Tětek et al., 2019)
Až do roku 2009 nebyl znám jiný způsob řešení dvojité útraty peněz než skrze centrální autoritu. A jak bitcoin řeší problém dvojité útraty peněz? Do systému je paradoxně přidáno více center mezi jednotlivé transakce. Nejde však o jedno samostatné centrum. Jde o síť komunikačních uzlů, které mezi sebou komunikují. Systém je navíc nastavený tak, že je otevřený. Každý do něj může vstoupit. Všichni mají stejná práva (peer-to-peer síť). Tím jde o decentralizovaný systém. Úkolem jednotlivých uzlů je de facto to samé, co dělá centrální autorita. Udržují databázi (blockchain) všech transakcí. A jak to pak vypadá, když Bob posílá transakci Adamovi? Obvykle zadá požadavek nejbližšímu uzlu v síti. Uzel se podívá, jestli Bob je opravdu vlastníkem měny a následně transakci zapíše do databáze a začne šířit novou verzi databáze mezi ostatní uzly. Všichni v síti nyní vědí, že Adam je novým vlastníkem
měny. (Tětek et al., 2019)
Kdo však bude ověřovat takovéto transakce a jak je zajištěno, aby nikdo v systému nepodváděl? Řešením je systém proof-of-work (neboli důkaz prací). V systému je nastaveno, že každých 10 minut se musí uzamknout všechny transakce do tzv. bloku transakcí. Všechny uzly v síti tedy soutěží o to, kdo uzamkne daný blok. Vezmou tedy všechny transakce a přidají k nim další číslo – tzv. nonce. Na daný nonce následně aplikují hashovací funkci.
Výsledkem funkce je jedno číslo – tzv. hash. Předem je však dané, jak má hash vypadat.
Vždy musí začínat nulami. Čím více nul obsahuje, tím je funkce složitější. Výhodou systému je fakt, že k funkci neexistuje inverzní funkce. Proces se tedy nedá obrátit (jako u násobení a dělení) a jednotliví těžaři (ověřovatelé transakcí) musí zjednodušeně neustále zkoušet měnit nonce pod transakcemi v bloku, aby výsledkem hashovací funkce bylo číslo, které je hledáno (hash). Než se tedy těžaři do správného čísla (tzv. golden nonce) trefí, musí vyzkoušet mnoho a mnoho čísel, čímž dochází k pálení velkého množství proudu. (Tětek et al., 2019)
Ten, kdo se do správného čísla trefí, uzamyká blok a dostane odměnu v podobě nových bitcoinů a poplatků z transakcí v bloku. Ostatní těžaři jednoduše ověří správnost funkce tím, že vezmou „golden“ nonce do hashovací funkce a zjistí, že výsledné číslo je v pořádku. Tím se proces opakuje. Na jednotlivé bloky se nabalují další a další bloky a tím vzniká blockchain (řetězec bloků). Pokud by se rozhodl některý z uzlů změnit cokoliv v historii blockchainu, musel by přeměnit i zbytek hashovacích funkcí, což je velmi energeticky náročné a nevyplatí se to. Pokud někdo bude chtít udělat podvod v aktuálním bloku, musí šířit tuhle informaci mezi ostatní uzle v síti a ti nemají žádnou motivaci změnu přijmout. (Tětek et al., 2019) Odměna těžařům je každých 10 minut stejná. Každých 210 000 bloků se však odměna půlí.
Zprvu pro rok 2009-2012 byla odměna 50 nových bitcoinů pro jednotlivý blok, čímž došlo k tzv. emisi bitcoinů. Pro rok 2019 je emise nových bitcoinů 12,5 BTC každých 10 minut a inflace je ve výši 3,6 %, jak ukazuje obrázek 1. V květnu 2020 se opět výše nových bitcoinů půlí. Dopředu se ví, kolik bude celkem bitcoinů – necelých 21 milionů. Ví se zároveň přesně, kolik bitcoinů je vytěžených nyní a kolik jich bude vytěžených příští rok. Jsou tedy jasně nastavená pravidla, která se ostatním nevyplatí pozměnit. Síť jejich požadavek nepřijme.
Pokud by požadavek přijala, bitcoin by ztratil důvěru a jeho hodnota by začala klesat.
(Stroukal, 2018)
Obrázek 1 Výše inflace bitcoinu
Zdroj: https://bashco.github.io/Bitcoin_Monetary_Inflation/
Bitcoiny se tedy těží. Stejně jako zlato a jiné kovy lze bitcoin a jiné alternativní měny získávat těžbou. Zlatem se nejspíš anonymní vývojář tzv. Satoshi Nakamoto inspiroval.
Bitcoin ovšem nemá fyzickou podobu. Je virtuální. Jistá podobnost se zlatem je ovšem dána jejich vzácností. Snahou bitcoinu (stejně jako zlata) bylo stát se světově přijímaným platidlem a uchovatelem hodnoty. (Stroukal, 2018)
Bitcoinů nikdy nebude víc než 21 milionů. První blok bitcoinů byl vytěžen samotným Satoshim 3. ledna 2009. Nicméně již v roce 2033 bude vytěžena drtivá většina všech bitcoinů. Nyní jich je vytěženo přes 85 %. Nicméně v oběhu jich je reálně méně. Odhaduje se, že přes 20 % všech vytěžených bitcoinů, je ztraceno – ať už zapomenutým heslem či ztraceným hardwarem, na kterém byly bitcoiny uloženy. (Stroukal, 2018)
V roce 2009 Satoshimu prakticky stačilo zapnout počítač a poté těžební software, aby získal nové bitcoiny. S růstem uživatelů v síti se ovšem náročnost těžby zvyšuje, aby byl zachován interval nových bloků bitcoinů po 10 minutách. Nyní se těžaři sdružují do tzv. poolů, kterých je také více, a vzájemně si konkurují. Jednotlivec již proto prakticky nemá možnost vytěžit nové tokeny sám. (Stroukal, 2018)
Bitcoin je dělen na zlomky bitcoinů. Nejmenší jednotkou bitcoinu je satoshi. 1 BTC = 100 000 000 satoshi. (Stroukal, 2018)
1.3.2 Problémy bitcoinu
Ačkoliv jde o revoluční krok kupředu ve směně aktiv, i bitcoin není dokonalý. Bitcoin nemá
reálnou hodnotu. Není ničím kryt. Jeho hodnota je dána především jeho vzácností a přijatelností veřejností. Pokud by veřejnost zájem o bitcoin ztratila, což se stát může, jeho reálná hodnota je nula. Samozřejmě, že to samé se může přihodit zlatu. Nicméně ze zlata se alespoň vytváří reálné produkty (například šperky), tudíž jeho hodnota nebude nikdy nulová.
Vždy má další využití. (Tětek et al., 2019) Bitcoin jako deflační měna
Již bylo zmíněno, že bitcoin je deflační měnou. Může to být pro držitele výhodou. Nicméně pro samotnou podstatu měny se zde smysl směny za zboží vytrácí. Centrální banky si kladou za cíl udržovat inflaci na úrovni cca 2 %. Jde o zdravou inflaci, kdy je populace motivována peníze spotřebovávat. Peníze se dostávají do oběhu, aniž by vydělávajícího jedince změna hodnoty měny výrazně postihla. U bitcoinu je tomu jinak. Kvůli své vysoké volatilitě a očekávání budoucího růstu hodnoty měny, zde existuje plno nadšenců, kteří namísto směny bitcoinu za aktiva, upřednostňují jeho držení s vidinou, že si v budoucnu za měnu nakoupí aktiv více. Obrázek 2 ukazuje velmi silnou volatilitu za pouhý 1 rok. (Tětek et al., 2019) Manipulace trhem
Blockchain bitcoinu je sice decentralizovaným systémem, nicméně stále zde existuje mnoho majitelů velkého počtu „mincí“ bitcoinu, kteří mohou snadno hýbat trhem. Například rozhodne-li se majitel 10 000 bitcoinů prodat svůj majetek za současnou cenu, vzroste tím počet mincí v oběhu a jejich cena se sníží. Rázem prodejce bitcoinu nakoupí stejné množství mincí za nižší cenu, čímž přišel k snadnému úlovku za nižší cenu při ponechání dolarové marže za prodané bitcoiny. A takto se může proces opakovat.
Obrázek 2 Hodnota bitcoinu v čase
Zdroj: https://www.coingecko.com/en/coins/bitcoin
Riziko dvojité útraty peněz
Výše byl zmíněn problém dvojité útraty. V případě bitcoinu k němu teoreticky však dojít může, vznikne-li tzv. 51% útok. Pokud by uživatel disponoval tak velkým výpočetním výkonem, že by byl schopný těžit rychleji než celý zbytek sítě, byl by schopný vytvořit kdekoliv na blockchainu svoji vlastní větev a předehnat tak doposud nejdelší vytvořenou větev, kterou by mohl jednoduše nahradit svou novou větví. Účastník by ovšem musel vyvinout alespoň 51% výkon sítě, což by ho stálo nemalé množství energie. I kdyby však takovým výpočetním výkonem některý z uživatelů (většinou velké těžební pooly) disponoval, bylo by pro ně nelogické, aby se o útok pokusili. Byla by narušena hodnota i důvěra v bitcoin a těžaři by se přesunuli jinam, aby byla zachována decentralizace a důvěra měny. (Vančura, 2018)
Vysoká spotřeba energie
Růst počtu těžařů s sebou přináší i zvyšující se náročnost výpočetních algoritmů, která se odráží ve vyšší spotřebě elektrické energie, což způsobuje negativní dopady na životní prostředí.
Od února 2017 portál Digiconomist začal odhadovat energetickou náročnost bitcoinové sítě.
(terawatthodin) ročně. Postupně, jak bitcoin začal nabývat na síle během roku, rostla i jeho energetická náročnost. Ke konci roku, jak ukazuje obrázek 3, se odhadovaná roční spotřeba pohybuje kolem 73 TWh, což je srovnatelné s roční spotřebou energie Rakouska. Jak portál Digiconomist uvádí, jednotlivá bitcoinová transakce spotřebuje přibližně 641 kWh, což představuje spotřebu průměrné domácnosti v USA na necelých 22 dnů. (Digiconomist, 2019)
Obrázek 3 Energetická náročnost bitcoinu
Zdroj: https://digiconomist.net/bitcoin-energy-consumption
Vysoká volatilita
Pokud by se měl bitcoin zařadit mezi globální platidla se stabilní hodnotou, musela by jeho cena vzrůst ještě několikanásobně a množství mincí by mělo být rozloženo mezi miliony dalších jedinců. Ostatně s růstem hodnoty klesá i procentuální fluktuace. Je zároveň zapotřebí, aby se rychlost transakcí a velikost poplatků snížila, čímž v současné době nemůže konkurovat platebním kartám typu Visa a Mastercard. Dalším předpokladem pro úspěch bitcoinu je jeho technologická pokrokovost. Pokud by v bližší době vznikl kvantový počítač, je narušena (prozatím) neposkvrněná bezpečnost v rozluštění hashovacího kódu bitcoinu. Naučit lidi starat se o svou měnu také nebude lehkým úkolem. Ztratí-li jedinec přihlašovací údaje či hardware (vyjma Trezoru – viz kapitola „Uložení a ochrana virtuálních měn“), na kterém má bitcoiny uloženy, přišel definitivně o své jmění. Někteří tedy stále budou upřednostňovat centrální autoritu nad vlastní zodpovědností.
Bitcoin funguje již přes deset let bez jediné odstávky. Během této doby došlo k mnoha technologickým vylepšením, hackům bitcoinových burz a služeb, snahám o regulaci a zákaz.
Bitcoin však stále běží a oslovuje další programátory, ekonomy, investory i běžné lidi, kteří hledají prostředek pro uchování kupní síly, jenž není možné jednoduše zabavit. (Tětek et al.,
2019)
1.3.3 Uplatnění bitcoinu
Problémem bitcoinu je fakt, že většina jeho uživatelů jej používá jako investiční aktivum namísto běžných plateb v obchodech přijímajících kryptoměny. Bitcoin buď drží ve vidině větší hodnoty v budoucnosti či s ním provozuje spekulativní obchody na burzách. Nicméně každým rokem se přidávají společnosti, které bitcoin přijímají jako běžné platidlo.
Kryptoměnový trh je stále velmi mladý a za 10 let jeho existence již vzniklo více než 42 milionů peněženek pro uchování virtuálních měn. Každým rokem se počet nových uživatelů zvyšuje, jak ukazuje obr. 4. Za poslední 2 roky se počet nových uživatelů zdvojnásobil a může být zajímavé sledovat, kde se trh kryptoměn bude nacházet za dalších 10 let. Deutsche bank dokonce počítá s možností, že během 20. se užívání fiat měn omezí ve prospěch kryptoměn. (Szmigiera, 2019b) (Reid, et al, 2019)
Důkaz o rychlém rozvoji bitcoinů dokládá i počet bitcoinových bankomatů a jejich implementace napříč časem, jak dokládá obrázek 5. K listopadu 2019 je jich v provozu více než 6000 v 79 zemích světa a jen v České republice se jich nachází přes 70, čímž se řadí celosvětově na 7. příčku. Nicméně USA dominuje s více než 65 % všech bitcoinových bankomatů. S průměrnou instalací okolo 11 nových bankomatů denně na podzim 2019, se ovšem jednotlivé údaje budou rychle měnit. (Szmigiera, 2019a) (Coin ATM Radar, 2019)
Obrázek 4 Vývoj počtu blockchainových peněženek
Zdroj: https://www.statista.com/statistics/647374/worldwide-blockchain-wallet-users/
Obrázek 5 Vývoj počtu bitcoinových bankomatů Zdroj: https://coinatmradar.com/charts/growth/
Některé velké společnosti již také začaly přijímat bitcoin a další kryptoměny ať už jako dar
či přímou platbu. Amazon například přijímá nepřímo bitcoin propojováním lidí skrze stránku purse.io, kteří chtějí platit či přijímat kryptoměny. Wikipedia kryptoměny přijímá jako dar.
Virgin Galactic dokonce umožňuje let do vesmíru prostřednictvím bitcoinů. (Beigel, 2019) Nejznámějšími českými představiteli přijímajícími bitcoiny jsou e-shop Alza.cz a nezisková organizace v pražských Holešovicích – Paralelní Polis, kde lze platit pouze kryptoměnami.
Za bitcoin si již nyní lidé běžně kupují kávu či pivo. Přehled míst, kde lze platit bitcoinem a dalšími kryptoměnami, je možné najít na stránce https://coinmap.org/.
U společností přijímajících bitcoin však dojde pouze u 1,3 % transakcí skrze bitcoin. Zatím se kryptoměna jeví spíše jako spekulativní aktivum a potenciální uchovatel hodnoty. Na malé transakce typu kávy či piva je používání bitcoinu prozatím neefektivní. Čekání na platbu je příliš dlouhé a průměrná výše poplatků pro říjen 2019 se pohybuje mezi 0,5-1,5 USD.
Směrodatnější je ovšem medián výše poplatků v rozmezí 0,1-0,6 USD za každou transakci.
Bitcoin a ostatní kryptoměny se však vyvíjí. Pomoct urychlit a zlevnit transakce může například technologie Lightning Network. (BitInfoCharts, 2019)
1.3.4 Lightning Network
Při rozšíření používání bitcoinu, litecoinu (viz kapitola 1.5.1), apod. a konkurenci platebním kartám se ukázalo, že blockchain coby databáze, je relativně pomalé a neefektivní řešení.
Do blockchainu se zapisují všechny transakce, které kdy v dané kryptoměně proběhly, což je problém. S růstem počtu uživatelů a hodnoty kryptoměny, bude čekání na příjem platby delší a poplatky vyšší. Zároveň se bude zvyšovat velikost samotného blockchainu, což s sebou nese větší nároky na spravování sítě. Pokud má jít o globální platební nástroj s obrovským množstvím transakcí, je nutná inovace. (Galvánek, 2019)
Lightning Network (LN) je vylepšení bitcoinové sítě. Díky této inovaci se již nebude většina běžných transakcí zapisovat přímo do blockchainu, nýbrž do platebních vrstev nad ním, které budou rychlejší a levnější. Následně bude blockchain sloužit těmto vrstvám jako základní kámen a „konečný soudce“, do něhož budou pouze jednou za čas zapisovány nové stavy účtů. (Galvánek, 2019)
Lightning Network mnohonásobně zvýší průchodnost sítě, jelikož transakce jdou mimo blockchain. Podporováno tak bude mnohem více transakcí za sekundu než současných 7 (v bitcoinovém blockchainu). Celá síť navíc bude stále stejně decentralizovaná. Transakce
jsou okamžité, a proto se může jednat o vhodné řešení např. pro platební terminály. Přes LN je možné posílat i velmi malé transakce2, aniž by je pohltila hodnota poplatků. Jelikož transakce probíhají mimo veřejný blockchain, zvýší se rovněž soukromí uživatelů.
(Galvánek, 2019)
Základním stavebním kamenem Lightning Network jsou platební kanály, které jsou vytvořeny mezi dvěma protistranami. Transakce zde fungují jako přepisy účtů, které se ukládají do daného kanálu. Každou změnu v kanálu musí schválit obě strany. K uzavření kanálu však není nutný souhlas obou stran. Uzavřením kanálu dochází k ukončení platebního vztahu a následnému zápisu stavu účtů do blockchainu. (Galvánek, 2019) Jednotlivé kanály nebudou izolované. Vytvoří propojenou síť. Například Adam chce poslat peníze Bobovi. Nemá s ním však otevřený kanál. Nicméně Adam má otevřený kanál s Cyrilem, který má otevřený kanál s Bobem. Proto k transakci může dojít skrze Lightning Network, aniž by si musel Adam otevírat platební kanál s Bobem. (Galvánek, 2019)
V současné době je Lightning Network stále ve velmi rané fázi vývoje3. Kód obsahuje chyby, je nutná znalost práce s příkazovým řádkem, implementace je složitá, a navíc zde hrozí ztráta prostředků. Nicméně i přes všechny překážky má Lightning Network ohromný potenciál.
Mnoho příznivců kryptoměn jej považují za nejlepší možnou cestu a skutečnou inovaci.
(Galvánek, 2019)
1.4 Uložení a ochrana virtuálních měn
K přijímání, úschově a placení virtuálními měnami slouží peněženka, která se může nacházet v mobilním telefonu, počítači či ve specializovaném zařízení zvaném hardwarová peněženka (malá krabička velikosti flash disku). Kryptoměnu lze dokonce vytisknout na papír za pomoci kryptoměnových bankomatů. (Tětek et al., 2019)
Soukromá peněženka vygeneruje (obvykle) 12 či 24 náhodných anglických slov (tzv. seedů).
Slova vygenerovaná peněženkou mají prakticky stejnou váhu jako samotná peněženka.
Peněženka na základě těchto slov generuje soukromý klíč. Na základě soukromého klíče je
2 Dokonce menší transakce než 1 satoshi za předpokladu dlouhodobě otevřeného lightning kanálu za symbolický poplatek.
3 Bitfinex (jedna z největších a nejstarších kryptoměnových burz) začátkem prosince 2019 začala podporovat LN pro vklady a výběry bitcoinu z burzy. Očekává se připojení dalších burz, aby byly konkurenceschopnější.
(Wolf 2019b)
generován klíč veřejný a na základě veřejného klíče je generována adresa (cca 30 náhodně vypadajících znaků). Opačný způsob není možný. Jediný, kdo může nakládat s virtuální měnou je ten, kdo vlastní soukromé klíče. (Tětek et al., 2019)
Uživatelsky asi nejpřívětivější je pořízení mobilní peněženky. Výhodou je, že svoje peníze má každý stále s sebou. Ostatně tak to funguje i v případě platebních karet.
Nejbezpečnější formou úschovy je uložení na hardwarové peněžence. Mají tu výhodu, že uvnitř je uložen soukromý klíč, který se nikdy neukáže počítači. Všechny transakce se potvrdí tedy skrze hardwarovou peněženku a do počítače připojenému k internetu už jen vychází veřejné informace. Nemělo by tedy docházet k hackerským útokům. Pokud dojde ke ztrátě hardwarové peněženky či vyhoření počítače (respektive mobilního telefonu) obsahujícím softwarovou peněženku, nedochází ke ztrátě kryptoměn. Peněženku lze nainstalovat na jiný počítač či mobilní telefon či zakoupit hardwarovou peněženku a za pomocí seedů lze obnovit přístup k prostředkům uloženým na původní peněžence.
Pokud dojde ke krádeži počítače či hardwarové peněženky, je opět minimální šance k získání prostředků útočníkem. Peněženky jsou totiž chráněné heslem. (Tětek et al., 2019)
Je-li však ztraceno heslo k peněžence včetně slov, uživatel o kryptoměny přichází. Není zde žádný centrální bod, který by prostředky na účet obnovil. Zodpovědnost za úschovu kryptoměn tedy nese každý z uživatelů, což nemusí být pro každého výhodou a bude preferovat důvěru v centrální bod – banky. Odhaduje se, že až 20 % všech bitcoinů je ztracených a v oběhu nikdy nebude v protokolu slibovaných 21 milionů bitcoinů. Především dříve, kdy bitcoin měl zanedbatelnou hodnotu, lidé nebrali příliš velký zřetel na kvalitní uchování svého majetku. V budoucnu bude procento ztracených bitcoinů pravděpodobně přibývat ať už nedbalostí uživatelů, náhlé smrti bez přenechání hesel pozůstalým či dalším příčinám. (Tětek et al., 2019)
1.5 Alternativní kryptoměny
Dnes již neexistuje jediná virtuální měna. Měny si konkurují. Každým rokem vznikají desítky nových kryptoměn. Některé najdou oblibu u nových uživatelů, některé nikoliv.
Ty úspěšnější lze považovat za alternativu k první virtuální měně – bitcoinu. Následující kapitola přiblíží výčet těch nejznámějších kryptoměn. Dlouhodobě se pohybují na předních příčkách dle tržní kapitalizace, která se ovšem v čase mění a může je vystřídat jiná virtuální
měna. Podrobný výčet kryptoměn včetně podrobnějších informací a grafického vývoje lze nalézt například na stránce www.coinmarketcap.com
1.5.1 Litecoin
Litecoin byl založen v roce 2011 a funguje na stejném principu jako bitcoin, proto si jsou velmi podobné. Již od začátku byl litecoin zamýšlený jako odlehčená verze bitcoinu s menšími bloky. Oproti bitcoinu je 4krát rychlejší, má 4krát větší celkový počet mincí a mnohem jednodušší hashovací algoritmus. Většina e-shopů, restaurací a jiných obchodů, které přijímají bitcoin, mají již zavedenou podporu rovněž pro litecoin. Co se adopce týče, obě kryptoměny na tom jsou víceméně stejně. (Stroukal, 2018)
1.5.2 Ethereum
Ethereum je aktuálně druhou nejhodnotnější měnou dle tržní kapitalizace. Ethereum vzniklo v roce 2015 a od samého vzniku se měně predikuje zářná budoucnost. Nejde pouze o prostředek směny. Ethereum je zároveň decentralizovaný virtuální stroj pro běh tzv. „smart contracts“. (Alza a.s., 2018)
Účelem etherea je zdokonalení chytrých kontraktů, kde by mohly nahradit a decentralizovat všechny klasické smlouvy a dohody. (Alza a.s., 2018)
Z definice je za chytrý kontrakt označován jakýkoliv protokol či software, jenž zajišťuje, ověřuje anebo vynucuje vyjednání nebo provedení kontraktu (smlouvy). Zatímco standardní smlouva popisuje podmínky vztahu (obvykle vynutitelné zákonem), chytré kontrakty prosazují tyto podmínky pomocí kryptografického kódu. (WHITE, 2018)
Kontrakty prakticky umožňují vyměnit transparentním a nekonfliktním procesem cokoliv cenného (peníze, akcie, nemovitosti) bez použití třetích stran (právník, notář). Výměnu majetku lze připodobnit k jakémusi digitálnímu automatu. Uživatel vloží data či něco hodnotného do automatu a ze stejného stroje lze získat finální položku. (Alza a.s., 2018) Chytré kontrakty zároveň umožňují spravovat platby nájmů, pojištění, uchovávat informace o registraci domény či registrační údaje (hesla, uživatelská jména, čísla kreditních karet).
Reálných využití je mnohem více a bude zajímavé sledovat, jakým způsobem decentralizované kontrakty ovlivní každého z nás. (Alza a.s., 2018)
Jednotlivé tokeny (ethery) slouží jako digitální palivo pro Etherum síť. Pro vytěžení jednoho bloku tokenů je zapotřebí 12 sekund. 1 blok představuje 2 ETH. Tvůrci prozatím nestanovili konečné množství tokenů. Proto je zatím emise nových etherů neomezená, s čímž se pojí obavy s postupnou devalvací kryptoměny. (Finexcz, 2019a)
Nevýhodou etherea je velká energetická náročnost. Odhady portálu Digiconomist pro rok 2019 hovoří o spálení 7,18 TWh, což je srovnatelné s roční spotřebou energie Bolívie.
V porovnání s bitcoinem však jde stále o „pouhou“ 1/10 spotřebované energie.
(Digiconomist, 2019)
Blockchain etherea nyní zvládne v průměru 25 transakcí za sekundu. Při vyšší poptávce po potvrzení transakce se proto rapidně zvýší hodnota poplatků z každé transakce. Nízkou transakční rychlost a energetické nároky verifikace má zajistit Ethereum 2.0, které má být spuštěno 3. 1. 2020. Cílem je propustnost milionů transakčních požadavků za sekundu.
Technické řešení blockchainu etherea je natolik elegantní, že je základem pro téměř tisícovku kryptoměn (srpen 2019). (Alza a.s., 2018)
1.5.3 Ripple
Ripple je označení pro digitální měnu (XRP) a celosvětovou platební síť, ve které se tato měna používá. Síť Ripple vznikla v roce 2012, nicméně vyvíjen byl již v roce 2004. Hlavní motivací k jeho vývoji byla snaha osvobodit internetové platby od poplatků a výrazných časových prodlev mezi odesláním a přijetím platby. (Galvánek et al., 2018)
Digitální měna ripple nedělá rozdíly mezi fiat měnami a kryptoměnami, čímž výrazně usnadňuje výměnu jakékoliv měny za jinou. Nejde však o klasickou kryptoměnu. Jde o produkt společnosti Ripple Labs. Token ripple je pouze nástrojem na srovnání transakcí v privátní síti firem a institucí, které produkt využívají. (Galvánek et al., 2018)
Na rozdíl od typicky decentralizovaných měn (bitcoin, litecoin, apod.), bylo celkové množství XRP emitováno již při samotném vzniku sítě. Tokenů je celkem 100 miliard a víc jich nebude. Přibližně 60 % jich však vlastní společnost Ripple Labs. Za pomocí „smart kontraktu“ je ovšem v přesně stanovených intervalech uvolňováno stanovené množství tokenů do oběhu. Tato ochrana zajišťuje částečnou decentralizaci oproti centrálním bankám.
V jeden moment tedy trh nebude zaplaven ohromným množstvím tokenů pro následnou manipulaci s ním a trhem samotným. (Galvánek et al., 2018)
Transakce v ripplu se nepotvrzují těžbou, ale na základě konsensu důvěryhodných uzlů. Celý proces je rychlejší a zároveň nespotřebovává tolik výpočetního výkonu oproti bitcoinu.
Na druhou stranu je ovšem potřeba spoléhat na důvěryhodnost uzlů, takže není věrohodný jako bitcoin. Dalšími výhodami pro Ripple síť jsou prakticky nulové poplatky s okamžitým vypořádáním plateb (obvykle v rámci několika sekund). (Stroukal, 2018)
Platební síť Ripple trochu připomíná Lightning Network. Nicméně ripple je založen na vzájemné důvěryhodnosti uzlů. Řadě lidí se tato charakteristika líbí, a proto přibližně od roku 2013 oslovuje převážně sektor finančních institucí, které inovaci vítají.
V následujícím roce začaly ripple používat první banky – jako úplně první byla německá banka Fidor. (Stroukal, 2018)
Ripple je decentralizovaný z hlediska topologie sítě, nicméně z hlediska vývoje a určování pravidel se jedná o systém centralizovaný kolem společnosti Ripple. A to je proregulační společnost, která slyší na požadavky centrálních autorit o nutnosti transakcí.
V centralizovaném prostředí to však ani jinak nejde, jelikož kdyby společnost Ripple nespolupracovala, těžko by se těšila zájmu bank a stát by rychle nasadil regulatorní kroky vůči společnosti. (Stroukal, 2018)
Společnost Ripple má potenciál uspět ve finančním světě a stát se vzorem pro mnoho bank.
Již nyní spolupracuje s více než 200 institucemi ve více než 40 zemích. (Ripple, 2019)
1.5.4 Monero
Pravděpodobně nejznámější současný představitel CryptoNote měn je monero, který vznikl v dubnu 2014. Monero je nekonečně inflační s klesající inflací k nule postupně ve dvou fázích. Do roku 2022 je v plánu uvolnit 18,4 milionů tokenů monera (XMR) a následně nastane fáze postupně klesající inflace menší než 1 % ročně. XMR je dělitelné na 12 dekadických řádů, u bitcoinu je to 8. (Stroukal, 2018)
Pro značení větších i menších jednotek se používají předpony SI, nejmenší jednotkou je tedy piconero, největší pak meganero. Poplatek účtovaný za transakci se snižuje v závislosti na počtu transakcí za jednotku času. Velikost bloku není fixní, ale adaptivní – medián velikosti se počítá z posledních 100 bloků a následující bloky pak mohou být o něco větší.
(Stroukal, 2018)
Monero navíc ještě více rozšiřuje anonymizační schopnosti CryptoNotu. Není v něm sice
vidět příjemce ani odesílatel platby, stále však je ale vidět placená částka, resp. hodnoty jednotlivých vstupů i výstupů transakce. (Stroukal, 2018)
1.6 Stable coiny
4Stable coin je blockchainový token, jehož cílem je minimalizovat cenovou volatilitu v prostředí kryptoměn. Často je vázaný k hodnotě státních měn, jako je americký dolar či euro. Token by poté neměl vykazovat o nic vyšší volatilitu než daná měna, ke které je token vázaný. Zatímco většina kryptoměn se kvůli vysokým výkyvům k běžnému placení nehodí, u stable coinů tomu má být naopak. Díky podobnosti s běžnými platidly jsou pro spotřebitele pochopitelnější a vzbuzují větší důvěru. (Tětek, 2018)
V principu existují dvě kategorie stable coinů lišící se svým přístupem k zajištění stability:
IOUs a kolateralizované instrumenty.
1.6.1 IOUs5:
Tokeny tohoto typu v zásadě nemají hodnotu samy o sobě. Jde o závazek subjektu, že dodrží slib o plném krytí finančními aktivy na bankovním účtu. Nejčastěji bývá tento druh stable coinu fixován k americkému dolaru. Jde o přímočarý a jednoduchý způsob, jak nový druh měny vytvořit. Nesplňuje ovšem základní aspekt kryptoměn – decentralizaci. IOU tokeny jsou centrálně vydávány. Zároveň uživatelé stable coinu musí důvěřovat subjektu, že drží dostatečné rezervy pro krytí požadavku na vypořádání dluhu. (Tětek, 2018)
Nejznámějším zastupitelem IOU stable coinů je Tether, který slibuje jednoduchou směnu amerického dolaru do stabilních tokenů a zpět. Čím větší je počet tokenů, tím větší je dolarový závazek. Projekt existuje od roku 2014 a dlouhodobě se drží svou tržní kapitalizací mezi 10 nejúspěšnějších projektů. Dalšími projekty jsou například True USD, USD coin, apod. (Tětek, 2018)
1.6.2 Kolateralizované instrumenty
Zajímavější přístup k vytvoření stable coinu představují kolateralizované instrumenty – tokeny, jejichž stabilní hodnota se neodvíjí od slibu správce držet dostatečný zůstatek na bankovním účtu, ale od transparentně držených aktiv v rámci smart contractu či
4 Jde o mezinárodně uznávaný název. Česky by se slovní spojení dalo volně přeložit jako „stabilní mince“.
na multisig peněžence. Kolateralizované instrumenty zároveň nevyžadují centrálního správce, jelikož mohou být s pomocí blockchainu a smart contractů spravovány širokou komunitou. (Tětek, 2018)
Jedním z nejúspěšnějších projektů je token Dai. Jde de facto o půjčku, kterou dlužník kryje poskytnutým kolaterálem. Zájemce o Dai zašle ether do specializovaného smart contractu, a tím vytvoří kolateralizovanou dluhovou pozici. V principu lze kolateralizovanou dluhovou pozici přirovnat ke kryptoměnové zastavárně. (Tětek, 2018)
Multisig peněženka
Zjednodušeně jde o peněženku v oblasti kryptoměn generující více privátních klíčů. Tento druh peněženky lze využít například pro dědické účely. Budou zde 3 klíče. K přístupu ke kryptoměnám však budou zapotřebí 2 klíče. Jeden bude mít vlastník, druhý dědic a třetí klíč bude vlastnit služba, která dědictví zajišťuje. Peněženka by se dala připodobnit známému dvoufaktorovému ověření. Služba je využitelná v rodinném i firemním prostředí.
(Petr, 2019)
1.7 Přístup lidí ke kryptoměnám
Problém rychlejší akceptace současných kryptoměn je nízká vzdělanost lidí v této nové oblasti. Skupina ING provedla studii, jak lidé vnímají kryptoměny a jak jsou v oblasti kryptoměn vzděláni.
Zatímco 74 % lidí správně určilo, že kryptoměny jsou formou digitálních peněz, podobné procento (73 %) si chybně myslí, že kryptoměny jsou kontrolovány centrální autoritou nebo neví, jestli tomu tak je. Pouze 23 % lidí správně odhadlo, že je mnoho druhů kryptoměn, 34 % se domnívalo, že zde je pouze pár z nich a 44 % lidí nedokázalo odpovědět.
Ve skutečnosti jsou zde tisíce kryptoměn a každým rokem jich plno vzniká a zaniká. (ING International Survey, 2019)
Obrázek 6 Pozitivní přístup ke kryptoměnám Zdroj:
https://think.ing.com/uploads/reports/IIS_New_Tech_Cryptocurrencies_report_18092019.pdf Obrázek 6 znázorňuje míru pozitivního vnímání kryptoměn o budoucím používání v jednotlivých zemích. Velmi pozitivní ohlasy vzbudily výsledky v Turecku, což není překvapivé. Země se ocitá v recesi a tamní výše inflace převyšuje 10 %. Překvapivé zjištění může být v případě Rakouska, které patří mezi země s největší koncentrací bitcoinových bankomatů na osobu. Spojené státy patří mezi kryptoměnové velmoci a vzdělanost lidí v této oblasti dosahuje vysokých rozměrů. Téměř 1/3 tamních obyvatel věří budoucímu využívání kryptoměn. (ING International Survey, 2019)
Nicméně pozitivní vnímání nemusí znamenat kvalitní vzdělání. Když byly postoje porovnány se znalostí kryptoměn, byli to lidé, kteří toho moc nevěděli, kteří reagovali pozitivně ohledně budoucího používání kryptoměn. (ING International Survey, 2019) Obrázek 7 zachycuje zdroje informací o kryptoměnách. Studie ING byla provedena na 11 524 respondentech, kteří odpověděli alespoň na 1 z pěti otázek o kryptoměnách správně. V průměru 1/3 Evropanů získává informace pasivně skrze zpravodajství. Stejné procento lidí vyhledává informace samostatně, což je meziroční nárůst o 6 %. 13 % z dotazovaných získává informace prostřednictvím sociálních sítí a 12 % z okruhu rodiny a přátel. (ING International Survey, 2019)
Obrázek 7 Zdroje informací o kryptoměnách Zdroj:
https://think.ing.com/uploads/reports/IIS_New_Tech_Cryptocurrencies_report_18092019.pdf
2 Charakteristika Facebooku
Zprávy z krypto světa v roce 2019 jsou zaplaveny tématem Facebooku a jeho plánovaném vytvoření virtuální měny – Libra6.
Facebook se stal nejúspěšnější sociální sítí světa spojující více než 2,4 miliardy lidí. Vznikl 4. února 2004 spoluprací čtyř spolužáků z Harvardské univerzity – M. Zuckerberg, E. Saverin, D. Moskovitz a Ch. Hughes v čele s prvním jmenovaným. (Bellis, 2019)
Projekt původně vznikl pro účely snadnějšího seznámení mezi studenty Harvardovy univerzity. Facebook se však stal natolik populárním, že do konce roku se připojily další univerzity a počtem dosáhl 1 milionu aktivních uživatelů. O rok později se počet uživatelů více než zpětinásobil a přilákal pozornost velkých nadnárodních společností. Přišly nabídky na nákup Facebooku od společností Yahoo! a MTV Networks. Veškeré nabídky však M. Zuckerberg odmítl. (Blažek, 2015)
Na jaře roku 2012 Facebook nabídl své akcie veřejnosti v rámci IPO (primární úpis akcie) při ceně úpisu 38 dolarů za akcii. Startovní ohodnocení společnosti (neboli tržní kapitalizace) se dostala na úroveň 104 miliard dolarů. Od té doby se se vzrůstajícím počtem uživatelů hodnota společnosti navýšila pětinásobně. 25. 7. 2018 činila hodnota Facebooku dokonce 628 mld. USD. O půl roku později však přišel pád a tržní kapitalizace společnosti se propadla na 376 mld. USD. Od té doby hodnota společnosti kolísá. K 2. 10. 2019 dosahuje tržní kapitalizace Facebooku necelých 500 mld. USD, jak ukazuje obr. 8. (Kurzy.cz, 2019)
Obrázek 8 Tržní kapitalizace Facebooku
Zdroj: https://ycharts.com/companies/FB/market_cap
6 Plno článků využívá pojem „Libra“ s velkým písmenem. V některých případech lze dohledat měnu s malým písmenem a název projektu Libra s velkým „L“. V anglickém jazyce je měna vedena velkým písmenem.
Pro účely DP bude Libra sjednocena velkým písmenem. Nebude brán rozdíl mezi měnou a projektem Libra.
