Sociální podnikání v České republice a v Evropě

Sociální podnikání v České republice a v Evropě

Bakalářská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management

Studijní obor: 6208R175 – Ekonomika a management služeb - Cestovní ruch

Autor práce: Andrea Grimová

Vedoucí práce: Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D.

Liberec 2018

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Jaroslavě Syrovátkové, Ph.D. za její cenné rady a čas, který mi věnovala při řešení dané problematiky. Dále za její věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracování bakalářské práce. V neposlední řadě také děkuji všem respondentům, kteří mi poskytli potřebné informace.

Anotace

Bakalářská práce s názvem „Sociální podnikání v České republice a v Evropě“ se zabývá

problematikou sociálního podnikání na území České republiky a jeho srovnáním se sociálním podnikáním ve vybraných zemích Evropské unie. Cílem práce je porovnání

této problematiky u nás a v zahraničí s přihlédnutím k celoevropským trendům. Zvolená problematika byla řešena pomocí srovnání sociálního podnikání a ukotvení tohoto pojmu na Slovensku, ve Velké Británii, v Itálii, ve Švédsku či například v Německu. Teoretická část práce je věnována konceptu sociálního podnikání a vysvětlení pojmů sociální ekonomika, sociální podnik či sociální inkluze a exkluze. Tato část práce je zaměřena na možnosti podpory sociálního podnikání a sociálních podniků, a také zhodnocení legislativního prostředí pro rozvoj sociálního podnikání u nás i v zahraničí. Praktická část práce se zabývá vyhodnocením dotazníkového šetření s cílem zjistit, jaké panuje povědomí o sociálním podnikání mezi obyvateli České republiky a srovnává ho s pohledem sociálních podnikatelů. Závěr práce tvoří zhodnocení výše zmíněného porovnání a pohled do budoucna, jakým směrem by se mohlo sociální podnikání v České republice ubírat.

Klíčová slova

sociální ekonomika, sociální podnikání, sociální podnik, sociální podnikatel, sociální inkluze, znevýhodněná osoba, podpora sociálního podnikání, financování sociálního podniku

Annotation

Social entrepreneurship in the Czech Republic and in the Europe

This bachelor thesis titled "Social entrepreneurship in the Czech Republic and in the Europe" deals with social entrepreneurship in the Czech Republic and its comparison with the maturity of social entrepreneurship in the countries of the European Union. The aim of the thesis is to compare social entrepreneurship in the Czech Republic and abroad with regard to pan-European trends. This issue was studied by comparing social entrepreneurship in Slovakia, the UK, Italy, Sweden or, for example, in Germany. In the theoretical part, the concept of social entrepreneurship is introduced and an explanation of the terms social economy, social enterprise or social inclusion and exclusion are provided. This part of the thesis focuses on the possibilities of support for social entrepreneurship and social enterprises, as well as the evaluation of legislative development in the development of social entrepreneurship in our country and abroad.

The practical part deals with the evaluation of a survey questionnaire in order to find out the degree of awareness about social enterprise existing among the inhabitants of the

Czech Republic. In conclusion, an evaluation of the aforementioned comparison is presented and a forecast as to which direction social entrepreneurship could be pursued

in the Czech Republic is discussed.

Keywords

social economy, social entrepreneurship, social enterprise, social entrepreneur, social inclusion, disadvantaged person, social entrepreneurship support, social enterprise financing

8

Obsah

Seznam obrázků ... 11

Seznam tabulek ... 12

Seznam zkratek ... 13

Úvod ... 14

1 Sociální myšlení a sociální ekonomika ... 15

1.1 Sociální ekonomika a její postavení ve třetím sektoru ... 15

1.2 Principy sociální ekonomiky ... 15

2 Sociální podnikání ... 17

2.1 Definice sociálního podnikání ... 17

2.1.1 Otázky sociálního podnikání ... 17

2.2 Pojmy sociální inkluze a sociální exkluze ... 17

2.2.1 Zaměstnávání znevýhodněných osob v sociálním podniku ... 18

2.3 Sociální podnikání a jeho propojenost se společenskou odpovědností firem ... 19

2.4 Sociální podnik ... 19

2.4.1 Formy sociálního podnikání ... 20

2.5 Sociální družstvo ... 21

2.6 Kdo jsou sociální podnikatelé? ... 21

3 Sociální podnikání v České republice ... 22

3.1 Historie sociální ekonomiky v České republice ... 22

3.2 Návrh zákona o sociálním podnikání ... 22

3.2.1 Subjekty sociálního podnikání jako neziskový subjekt ... 23

3.3 Adresář sociálních podniků ... 23

3.4 Financování sociálního podniku ... 24

3.5 Překážky rozvoje sociálního podnikání v České republice ... 25

3.6 Založení sociálního podniku ... 25

9

4 Sociální podnikání ve státech Evropské unie ... 28

4.1 Sociální podnikání ve Francii ... 28

4.2 Sociální podnikání na Slovensku ... 28

4.3 Sociální ekonomika v Itálii ... 29

4.4 Sociální ekonomika ve Velké Británii ... 29

4.5 Sociální ekonomika ve Finsku ... 30

4.6 Sociální podnikání ve Švédsku ... 30

4.7 Sociální podnikání v Rakousku ... 30

4.8 Sociální podnikání ve Španělsku ... 31

4.9 Sociální podnikání v Německu ... 31

4.10 Sociální podnikání v Polsku ... 31

5 Příklady úspěšných sociálních podniků Evropské unie ... 33

5.1 Pack IT Group ... 33

5.2 Basta Arbetskooperativ ... 33

5.3 Gerlich Odry, s. r. o. ... 33

5.4 McSence Group ... 34

5.5 Ban a Bicycle ... 34

6 Návrhy na podporu sociálního podnikání ... 35

7 Sdružení Tulipán, z. s. ... 36

7.1 Úspěchy spolku ... 36

7.2 Tulifest a Týden s Tulipánem ... 37

7.3 Financování činnosti ... 37

8 Dotazníkové šetření v rámci sociálně podnikajících firem ... 38

8.1 TEXman ... 38

8.2 Sdružení Tulipán, z. s. ... 41

9 Dotazníkové šetření v rámci veřejnosti ... 45

9.1 Použitá metoda výzkumu ... 45

10

9.2 Závěry výzkumu a navrhovaná opatření ... 62

Závěr ... 63

Zdroje ... 64

Publikace vzniklé jako výstup projektu Sociální podnikání ... 65

Internetové zdroje ... 66

Interní materiály spolku Tulipán ... 67

Bibliografie ... 68

Seznam příloh ... 69

11

Seznam obrázků

Obrázek 1: Pohlaví respondentů ... 46

Obrázek 2: Věk respondentů ... 46

Obrázek 3: Povolání respondentů ... 47

Obrázek 4: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů ... 48

Obrázek 5: Víte co znamená sociální podnikání? ... 49

Obrázek 6: Zakotvení sociálního podnikání v české legislativě ... 50

Obrázek 7: Znáte nějaký sociální podnik působící na území České republiky? ... 51

Obrázek 8: Jakým způsobem jste se o sociálním podniku dozvěděli? ... 52

Obrázek 9: Víte, jaké produkty sociální podnik poskytuje? ... 53

Obrázek 10: Používá sociální podnik nástroje propagace? ... 54

Obrázek 11: Jaký je Váš postoj k sociálnímu podnikání? ... 55

Obrázek 12: Uvítali byste jednotné značení produktů sociálních podniků? ... 56

Obrázek 13: Jaká je podle Vás nejčastější motivace sociálních podnikatelů? ... 57

Obrázek 14: Jaký je podle Vás největší problém sociálních podniků? ... 58

Obrázek 15: Zlepšení podmínek pro sociální podnikatele v České republice ... 59

Obrázek 16: Myslíte si, že v zahraničí je povědomí o sociálním podnikání vyšší? ... 60

Obrázek 17: Znáte nějaký sociální podnik působící v zahraničí? ... 61

12

Seznam tabulek

Tabulka 1: Sociální podniky rozčleněné dle místa podnikání ... 23 Tabulka 2: Sociální podniky rozčleněné dle oblasti prospěšnosti ... 24 Tabulka 3: Sociální podniky rozčleněné dle cílové skupiny ... 24

13

Seznam zkratek

Bdv Bundesdachverband für Soziale Unternehmen, Organizace pro sociální podnikání v Rakousku

BIDS Bangladesh Institute of Development Studies, Institut pro rozvojovou studii v Bangladéši

CEFEC Social Firms Europe, Konfederace evropských sociálních firem CSR Corporate Social Responsibility, Společenská odpovědnost firem

GBP Gemeinnützige Beschäftigungs projekte, Charitativní projekty zaměstnanosti v Rakousku

HDP Hrubý domácí produkt

IFRI Institut français des relations internationales, Institut pro mezinárodní politiku výzkumu potravin

LDA The London Development Agency, Londýnská rozvojová agentura Ltd. Limited company, Společnost s ručením omezeným

NOZ Nový občanský zákoník

PR Public Relations, Vztahy s veřejností

SÖB Sozialökonomische Betriebe, Sociálně ekonomické podniky v Rakousku WISE Work Integration Social Enterprise, Integrace sociální práce a sociálních

podniků

14

Úvod

Tato práce řeší problematiku sociálního podnikání na území České republiky, a jeho srovnání se sociálními podniky působícími v zemích Evropské unie. Jejím hlavním cílem je komparace právních forem sociálních podniků a legislativních podmínek sociálního podnikání ve vybraných státech Evropské unie a to na Slovensku, ve Velké Británii, v Itálii, ve Švédsku či například v Německu. V rámci práce byla realizována dvě dotazníková šetření, jejichž respondenty bylo obyvatelstvo České republiky a dále zástupci sociálních podnikatelů. Dílčím cílem práce je zjistit, zdali je veřejnost seznámena s problematikou sociálního podnikání a odhalit, je-li spokojena s jeho legislativními podmínkami v České republice. Práce dále zjišťuje, zná-li veřejnost sociální podniky působící na území České republiky či na území zahraničních států. V práci je také popsán pohled sociálních podnikatelů na současnou situaci sociální ekonomiky v České republice.

15

1 Sociální myšlení a sociální ekonomika

V následující kapitole je nastíněna problematika sociální ekonomiky a sociálního myšlení.

1.1 Sociální ekonomika a její postavení ve třetím sektoru

Třetí sektor můžeme definovat jako sociální prostor mimo trh a stát. Je nutné zdůraznit, že s pojmem třetí sektor je spojen pojem neziskový sektor, tedy takový, ve kterém není hlavním cílem vytvářet zisk. V celosvětovém měřítku se sociální ekonomika dostává do popředí, a to právě díky problémům spojeným s globalizací a problémy sociálních systémů evropských států. Sociální ekonomika respektuje lidská práva, uplatňuje humanistický přístup spravedlnosti či podporuje reformy společenského života.

Sociální ekonomika a třetí sektor mají společné historické kořeny a společné charakteristiky, avšak jsou zde rozdíly především v těchto kritériích:

• Kritérium neziskovosti – Subjekty třetího sektoru musí dodržovat zásadu rozdělování zisku osobám, které jej založily. V případě sociální ekonomiky toto pravidlo není zásadním požadavkem.

• Kritérium demokratické organizace - Rozhodovací proces v koncepci sociální ekonomiky je demokratický. Každému je umožněno účastnit se na řízení a kontrole podniku. Toto pravidlo se u subjektů třetího sektoru neuplatňuje.

• Kritérium poskytování služeb občanům – Hlavním posláním sociální ekonomiky je sloužit a pomáhat lidem. U subjektů třetího sektoru toto kritérium neexistuje (Pongráczová, 2011, s. 27).

1.2 Principy sociální ekonomiky

V následující kapitole jsou popsány některé principy sociální ekonomiky.

• Priorita práce nad kapitálem - v sociálních podnicích se získaná a přidaná hodnota používá jako prostředek pro další rozvoj firmy či k naplnění sociálních cílů.

• Demokratické rozhodování – všichni účastníci sociálního podniku mají možnost zasahovat do jeho politiky a managementu. V sociálním podniku jsou veškeré informace týkající se financí, firemní strategie a cílů přístupné.

• Sociální podpora – Tuto podporu lze realizovat pomocí dialogů, tvorby sociálních sítí nebo partnerství.

16

• Přiměřená finanční participace veřejných zdrojů - Ke krytí specifických cílů sociálního podnikání se využívají zdroje ze státního rozpočtu.

• Transparentnost – S ohledem na financování a vztahy v sociálním podnikání je nevyhnutelná.

• Veřejná kontrola veřejných zdrojů, které byly poskytnuty sociálním podnikům.

• Kvalita a udržitelnost zaměstnání – Poskytnutí práce vyloučeným skupinám obyvatel se bere jako eliminace diskriminace znevýhodněných.

• Kvalita vnitřních a vnějších vztahů – V sociálním podnikání je důležité udržovat dobré vztahy s vnějším okolím firmy. Do vnějšího prostředí lze zařadit vztahy s dodavateli, zákazníky, či konkurenčními podniky. Co se týče vnitřních podmínek, je důležité udržovat dobré vztahy na pracovišti, poskytovat svým zaměstnancům jistotu zaměstnání a možnost osobního růstu. Nediskriminovat a limitovat rozdíly mezi jednotlivými zaměstnanci.

• Pracovní ochrana – V sociálním podnikání je důležité dbát na ochranu zaměstnanců, životního prostředí, pracovního prostředí či produktů

(Korimová, 2014, s. 58, 59).

17

2 Sociální podnikání

V následující kapitole je popsáno sociální podnikání a sociální podnik. Jsou zde vysvětleny pojmy sociální inkluze, sociální exkluze či pojem společenská odpovědnost firem.

2.1 Definice sociálního podnikání

Sociální podnikání se vymezuje prostřednictvím sociálního předmětu. Existuje mnoho definic, které tento pojem zachycují.

Sociální podnikání se týkat sociálních služeb může, ale nemusí. Může se týkat např. výroby, obchodu, dopravy nebo vzdělávání. Sociální podnikání může a nemusí

přinášet zisk. Tento zisk poté může mít podobu akumulovaného kapitálu.

2.1.1 Otázky sociálního podnikání

Sociální podniky primárně řeší následující otázky:

• Otázka zaměstnanosti – sociální podnikání lze chápat jako mezitrh práce pro všechny sektory ekonomiky. Pro občany se zdravotním nebo mentálním

postižením či pro dlouhodobě nezaměstnané.

• Otázka udržitelnosti rozvoje kvality života a růstu blahobytu.

• Otázka základní orientace na veřejné služby poznání a rozvoje člověka.

Jde především o služby vědy a výzkumu, vzdělávací služby, zdravotnické služby, sociální služby či kulturu a sport.

• Otázka ostatních veřejných služeb – Jde o otázky ohledně bydlení, komunitních služeb, environmentálních či jiných služeb (Korimová, Štrangfeldová, 2014, s 97).

2.2 Pojmy sociální inkluze a sociální exkluze

Sociální exkluze neboli sociální vyloučení lze definovat jako proces, který vyčleňuje nebo izoluje vybrané jednotlivce nebo skupiny obyvatelstva. Sociální exkluze je následkem nerovnosti obyvatelstva. Tato nerovnost neumožňuje jednotlivcům či skupinám obyvatel zapojit se do společenského života. Sociální exkluze může být důsledkem nerovnosti přístupu obyvatelstva k základním zdrojům společnosti jako například k zaměstnání, bydlení, sociální a zdravotní ochraně či ke vzdělání.

18 Opakem sociální exkluze je sociální inkluze neboli sociální začlenění. Inkluzi vyloučených jednotlivců do společnosti lze brát jako hlavní cíl sociální ekonomiky a sociálního podnikání. S pojmem sociální inkluze jsou dále spojeny pojmy jako mezilidská akceptace

a integrace. Sociální inkluze zajišťuje, aby se vyloučení lidé mohli znovu podílet na sociálním, kulturním a ekonomickém životě. Sociální inkluze dále pomáhá vyloučeným

se znovuzískáním určité úrovně života a blahobytu, která je pro zemi, ve které žijí společensky akceptovatelná.

Mezi hlavní skupiny obyvatel, kteří jsou ohroženi sociální exkluzí, patří:

• Nezaměstnaní – lidé bez pravidelného příjmu se mohou dostat na hranici chudoby.

• Mladí lidé – z důvodu malé či žádné praxe je pro mladé lidi velice obtížné najít si práci.

• Rodiny s dětmi – především rodiny neúplné či rodiny s více dětmi.

• Romské komunity – především díky nižšímu vzdělání či jazykové a kulturní odlišnosti.

• Lidé se zdravotním postižením – díky složitému přístupu na trh práce.

• Migranti – především díky omezenému přístupu na trh práce či předsudkům.

• Bezdomovci – za hlavní důvod exkluze lze označit neakceptování společenských norem, zákonných pravidel a předpisů.

• Ostatní skupiny obyvatel – tyto skupiny obyvatel lze označit jako zranitelné. Mezi tyto obyvatele lze zařadit děti opouštějící dětské domovy, propuštěné vězně, drogově závislé a jiné (Korimová a kol., 2008, s. 20, 21).

2.2.1 Zaměstnávání znevýhodněných osob v sociálním podniku

Sociální podnik zaměstnává jak osoby bez jakéhokoliv znevýhodnění, tak i osoby jakýmkoli způsobem znevýhodněné.

V České republice je zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru podle § 81 odst. 1 Zákona o zaměstnanosti uložena povinnost

zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Tato povinnost je uložena ve výši 4 % povinného podílu na celkovém počtu zaměstnanců. Pokud zaměstnavatel nemá

možnost osoby se zdravotním postižením zaměstnávat, může alespoň odebírat výrobky či služby od zaměstnavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením.

19

Pokud nemá ani jednu z výše uvedených možností, může zaměstnavatel odvést určitou částku do státního rozpočtu (Syrovátková, Morávková, Lidské zdroje v sociálním podniku, 2012, s. 38, 40).

2.3 Sociální podnikání a jeho propojenost se společenskou odpovědností firem

Společenskou odpovědnost firem nebo CSR (Corporate Social Responsibility) lze označit jako dobrovolné integrování sociálních aspektů do firemních operací. Lze předpokládat, že každá firma ovlivňuje své okolí, komunitu, zaměstnance či životní prostředí v místě působení.

Společenská odpovědnost firem je pro české spotřebitele velmi důležitá. V roce 2011 byl v České republice realizován projekt CSR Research 2011, který detailně

analyzoval jednotlivé oblasti CSR celkem 17 firem. Projekt byl realizován výzkumnou společností Iptos Tambor Česká republika. Cílem projektu bylo zjistit vnímání CSR a vliv těchto aktivit na reputaci firem. Bylo zjištěno, že společenská odpovědnost firem je jedním ze základních pilířů reputace firmy. Z projektu vyplynulo, že 3/4 populace jsou při nákupu ovlivněny skutečností, zdali je firma společensky odpovědná či nikoliv. Pojmy sociální podnik a společenská odpovědnost firem jsou propojené. Sociální podniky jsou

společensky odpovědné už na základě jejich povahy a vlastností. Sociální podniky a společenská odpovědnost firem mají společné rysy. Mezi tyto rysy lze zařadit např.

princip dobrovolnosti, aktivní spolupráce, angažovanost firmy či otevřená komunikace se zainteresovanými skupinami (Kamrádová, © 2012).

2.4 Sociální podnik

Sociální podnikání spojuje ekonomickou, sociální a environmentální dimenzi podnikání.

Jde o ekonomicky životaschopný podnik, který je odpovědný k přírodě i k lidem, které podnik obklopují. Česká legislativa tento pojem zatím neukotvila, proto všeobecně přijímaná definice sociálního podnikání neexistuje. Sociální podnikání má své určité rysy, ovšem od normálního podnikání se neliší. Sociální podnikání lze chápat jako vhodný doplněk tržní ekonomiky (socialnipodnikani.info, © 2017).

Základním prvkem sociálního podnikání je sociální podnik. Korimová (2008, s. 74) vymezuje sociální podnik jako podnikatelský subjekt, který působí v konkurenčním prostředí trhu zboží a služeb.

20 Je to podnik, který prioritně zaměstnává zdravotně nebo sociálně znevýhodněné osoby.

Jeho cílem není maximalizace zisku, ale začleňování svých zaměstnanců do společnosti a pracovního života. Své případné zisky v podstatné míře reinvestuje zpět do svých sociálně ekonomických cílů.

Sociální podnik lze charakterizovat dle klasifikace CEFEC (Confederation of European social firms, Employment initiatives and social cooperatives). Konfederace evropských sociálních firem, iniciativ zaměstnávání a družstev charakterizuje sociální podnik takto:

• Sociální podnik se zakládá s cílem zaměstnávat sociálně vyloučené osoby.

• Jde o podnikatelský subjekt, kde většina zaměstnanců jsou lidé s postižením či jiným znevýhodněním.

• Každý zaměstnanec dostává za svou práci přiměřenou odměnu.

• Pracovní podmínky pro znevýhodněné se nijak neliší od pracovních podmínek pro ostatní zaměstnance.

• Všichni zaměstnanci mají stejná práva i povinnosti (Pongraczová, 2011, s. 44).

Sociální podnik je podnik založený za účelem provádění sociálního podnikání. Takový podnik má své rysy. „Sociální podnik je ekonomicky udržitelný podnik, který je standardně založen za účelem generování zisku, nicméně jeho větší část reinvestuje do vybavení podniku, vzdělávání zaměstnanců či naplňování obecně prospěšných cílů.“ Sociální podnik působí ve všech sférách hospodářství a klade důraz na etické principy podnikání včetně principu rovných příležitostí. Mezi další znaky sociálního podniku patří například uplatňování demokratického rozhodování uvnitř podniku, podporování sociální zodpovědnosti firem na místní úrovni, upřednostňování uspokojování místních potřeb a využívání místních zdrojů (socialnipodnikani.info, © 2017).

Sociální podnik se v rámci integrace snaží spolupracovat s místními skupinami, což podporuje i ostatní podniky v daném regionu (socialnipodnikani.info, © 2017).

2.4.1 Formy sociálního podnikání

Pro bližší vymezení sociálního podnikání je potřeba vymezit jednotlivé formy podnikání.

• Klasické podnikání – Hlavním cílem je maximalizace zisku.

• Podnikání se společenskou zodpovědností – Takto forma podnikání spojuje klasické podnikání s podnikáním sociálním.

21

Část zisku se zde dobrovolně reinvestuje do sociálních programů. I v této formě podnikání je za hlavní cíl považována maximalizace zisku.

• Sociální podnikání – Mezi prioritní cíle nepatří maximalizace zisku, ale kultura dávání či sociální přidaná hodnota.

• Podnikání v sociální oblasti – Jde o formu podnikání, kterou lze vnímat jako klasické podnikání, které má předmět činnosti v sociální oblasti. Tato forma

může, ale nemusí akceptovat principy a atributy sociálního podnikání (Korimová, 2014, s. 76).

2.5 Sociální družstvo

Každé družstvo má dobrovolné a volné členství. Každý hlas má stejnou váhu bez ohledu na majetkové podíly. Členové přispívají k základnímu kapitálu, který se neustále mění.

Každý člen je nezávislý a autonomní. Mezi hlavní oblasti činnosti družstev patří bankovní služby, výroba, maloobchod či služby.

Dle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích je sociální „družstvo, které soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující na podporu sociální soudržnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s přednostním

uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstva, zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí,

sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje“

(zakony.centrum.cz ©2017).

„Dle § 766 sociální družstvo může, připouštějí-li to stanovy, rozdělit nejvýše 33 % svého disponibilního zisku mezi své členy“ (zakony.centrum.cz ©2017).

2.6 Kdo jsou sociální podnikatelé?

Sociální podnikatel je člověk, který se zaměřuje na řešení sociálních problémů. Sociální podnikatelé jsou považování za kreativní jedince s novými nápady a chutí prosadit si svou vizi o podnikání. Bývají označováni za ty, kteří neberou ne jako odpověď a nevzdají se, dokud si neprosadí a neobhájí své myšlenky a postoje. Sociální podnikatelé mají určité společné charakterové rysy, mezi které lze zařadit například vášeň, etické chování, tvořivost, péči a soucit či morálku. Tři klíčové atributy sociálních podnikatelů jsou vize, vedení lidí a rozhodnost (Beugré, 2017, s. 21- 23).

22

3 Sociální podnikání v České republice

V následující kapitole se nachází popis sociální ekonomiky a sociálního podnikání z pohledu České republiky.

3.1 Historie sociální ekonomiky v České republice

Sociální ekonomika v České republice je utvářena po vzoru zemí Evropské unie.

Lze předpokládat, že sociální ekonomika v České republice neměla lehký začátek. Nachází se zde mnoho bariér, ať už jsou to bariéry legislativní či bariéry související s nesprávným pochopením a pojetím sociální ekonomiky. V současné době je ale sociální podnikání v České republice na vzestupu a s tím souvisí i připravovaný zákon o sociálním podnikání.

(Syrovátková, Historie sociálního podnikání a sociální práce, 2012, s. 22).

3.2 Návrh zákona o sociálním podnikání

Úřad vlády České republiky připravuje zákon o sociálním podnikání. Věcný záměr tohoto zákona již byl schválen. Samotný zákon by měl být schválen podle předpokladů v roce 2018. Tento návrh zákona říká, že sociální podnik by měl více než polovinu svého dosaženého čistého zisku použít k rozvoji a naplňování sociálních cílů. Zároveň říká, že zakladatel sociálního podniku nesmí být zadlužen, měl by dbát o životní prostředí a využívat lokální zdroje a lokální pracovní síly.

Sociální podnik by měl zaměstnávat převážně osoby vyloučené ze společnosti, dlouhodobě

nezaměstnané, příslušníky menšin či bývalé vězně. Sociální podniky by měly být financovány z rozpočtů Evropské unie. Sociálním podnikům bude po doložení

formálních náležitostí udělen status sociálního podniku, s kterým bude spojeno např.

daňové či jiné zvýhodnění (vlada.cz, © 2017).

V tomto zákoně bude definováno:

• „Vymezení sociálního podnikání,

• definice sociálního podniku a integračního sociálního podniku,

• definice společensky prospěšné činnosti,

• podmínky pro přiznání a odnětí statusu sociálního podniku

• stanovení kontroly dodržování podmínek pro přiznání statusu sociálního podniku“

(vlada.cz, věcný záměr zákona o sociálním podnikání, ©2017).

23

3.2.1 Subjekty sociálního podnikání jako neziskový subjekt

Subjekty, které působí v sociální oblasti v České republice, můžeme dělit na různé právní formy:

• Nevládní neziskové organizace – mezi které se řadí spolky, nadace a nadační fondy, církve a účelová zařízení církví.

• Neziskové organizace založené vládní autoritou – jako např. příspěvkové organizace zřízené orgány státní správy, příspěvkové organizace zřízené obcemi

• Ostatní subjekty založené za jiným účelem než podnikání- společnost s ručením omezeným, akciová společnost či družstva (Syrovátková, Morávková, Sociální podnik jako neziskový subjekt, 2012, s. 32).

3.3 Adresář sociálních podniků

V České republice byl vytvořen adresář sociálních podniků. V současné době obsahuje více než 220 organizací. Tyto organizace se hlásí k myšlence sociálního podnikání.

V tomto adresáři jsou sociální podniky členěné dle různých hledisek. Podle oboru činnosti, místa podnikání, společenské prospěšnosti či podle cílové skupiny, pro kterou byl sociální podnik založen. V tabulce 1 jsou sociální podniky zapsané v Adresáři sociálních podniků rozčleněny podle svého místa podnikání.

Tabulka 1: Sociální podniky rozčleněné dle místa podnikání

Zdroj: vlastní zpracování podle (ceske-socialni-podnikani.cz, ©2017).

24 Adresář sociálních podniků člení sociální podniky také podle společenské prospěšnosti, jak je znározněno v tabulce 2.

Tabulka 2: Sociální podniky rozčleněné dle oblasti prospěšnosti

Oblast prospěšnosti Počet subjektů Oblast životního prostředí a ekologie 71

Rozvoj místního společenství 124

Oblast rovných příležitostí (zaměstnávání

znevýhodněných osob) 197

Sociální oblast (poskytování poradenství) 129

Kulturní oblast 50

Jiné oblasti 16

Zdroj: vlastní zpracování podle (ceske-socialni-podnikani.cz, ©2017).

Tabulka 3 znázorňuje členění podle cílové skupiny, pro kterou byl sociální podnik založen.

Tabulka 3: Sociální podniky rozčleněné dle cílové skupiny

Cílové skupiny sociálních podniků Počet subjektů

Lidé se zdravotním postižením 154

Mládež a mladí dospělí v obtížné životní

situaci 33

Lidé bez přístřeší a po výkonu trestu 22

Lidé se závislostmi 14

Etnické menšiny 33

Dlouhodobě nezaměstnaní 71

Lidé pečující o rodinné příslušníky 30

Další 34

Zdroj: vlastní zpracování podle (ceske-socialni-podnikani.cz, ©2017).

3.4 Financování sociálního podniku

Financování sociálního podniku by mělo být vícezdrojové. Minimálně 50 % příjmů by si podnik měl zajistit z vlastní produkce. Do vlastních zdrojů financování podniku lze také zařadit dary, členské příspěvky či vklady společníků.

25

Vedle vlastních zdrojů financování podnik využívá cizí zdroje financování a prostředky získané od státní správy. Mezi tyto prostředky lze zařadit finanční dotace a podpory.

Financování podniku z vlastních zdrojů neboli samofinancování, je financování pomocí interních finančních zdrojů. Při financování podniku z cizích zdrojů jde o dluh, který musí podnik v určitém časovém horizontu splatit. Podnik může být financován pomocí bankovních úvěrů, leasingem, faktoringem, rizikovým kapitálem nebo pomocí public private partnership (Syrovátková, Financování činnosti sociálního podniku, 2012, s 19, 20, 24).

3.5 Překážky rozvoje sociálního podnikání v České republice

V České republice existuje několik překážek, které brání rozvoji sociálního podnikání.

Mezi tyto překážky lze zařadit

• Nulovou viditelnost tohoto druhu podnikání - sociálnímu podnikání chybí propagace a efektivní PR,

• absenci uznání a pochopení této koncepce ze strany občanů – malé povědomí a neznalost pojmů tohoto podnikání, malá motivace a sebevědomí potencionálních podnikatelů,

• nízkou podporu státu – chybí finanční podpora jak ze strany státu, tak ze strany bankovního sektoru, malý počet grantových výzev, absence aktivit podporujících rozvoj sociálního podnikání,

• absenci legislativního vymezení a kontroly – absence zákona o sociálním podnikání (Syrovátková, Sociální podnikání, šance pro 3. tisíciletí, 2012, s. 13, 14).

3.6 Založení sociálního podniku

Při zakládání sociálního podniku má majitel dvě možnosti. Buď podnik založí jako zcela nový subjekt, nebo se může jednat o již fungující firmu, která se v sociální podnik pouze transformuje. V tomto případě je potřeba, aby se do projektu zapojil podnik jako celek, nejen jeho část nebo divize. V případě již fungující firmy je potřeba určitá inovace podniku, která bude s touto změnou spojená. Může se jednat o novou technologii, výrobek či nové metody práce. Podniky můžou založit v rámci svého stávajícího podniku odštěpený závod nebo pobočku, středisko nebo divizi, kterou prohlásí za sociální podnik. Toto

rozhodnutí učiní statutární orgán formou zápisu u notáře, které pak zaregistrují v obchodním rejstříku.

26 V případě založení zcela nového podniku je potřeba stanovit si formu podnikání. Založení sociálního podniku se nijak neliší od založení obchodní společnosti. Je třeba uvedené předpoklady a zásady implementovat do stanov firmy.

Sociální podnik může být založen jako společnost s ručením omezeným. Výběr této právní formy sebou nese jisté výhody. Mezi hlavní výhody patří jednoduchý způsob řízení a důvěryhodnost právní formy pro banky i pro účetní a daňové poradce. Mezi další výhody

patří, že minimální výše základního kapitálu činí 1 Kč. Tato forma založení patří k nejčastějším právním formám sociálních podniků v ČR. Může být založena jen jednou

osobou. Zaměstnanci takto založeného sociálního podniku nemají velikou šanci ovlivnit jeho budoucí strategii.

Další formou založení je akciová společnost. Tato právní forma je pro sociální podniky velice netypická, přesto v České republice několik takovýchto sociálních podniků existuje.

Mezi hlavní výhody této právní formy patří, že disponuje větším kapitálem. Mezi nevýhody naopak patří vysoký základní kapitál, který činí 2.000.000 Kč.

Sociální podnik lze založit i jako OSVČ. Mezi výhody této právní formy patří jednoduché založení a jednoduché rozhodování. Mezi nevýhody naopak patří ručení za závazky svým osobním majetkem.

Další formou založení je družstvo. V této právní formě jsou nejdůležitější vztahy a společné zájmy všech členů. Mezi výhody patří kolektivní demokratická forma

rozhodování. Počáteční vklad je 50.000 Kč.

Mezi další právní formu se řadí sociální družstvo. Mezi nevýhody patří nedostatek zkušeností s touto právní formou, poprvé se o sociálním družstvu mluví v NOZ z roku 2014. Z tohoto důvodu může sociální družstvo vyvolávat rozporuplné reakce právních expertů i ve státní sféře.

Nejvíce problematickou právní formou, kterou lze pro založení vybrat je obecně prospěšná společnost. Tato právní forma byla podle NOZ nahrazena ústavy. Nové obecně prospěšné společnosti již nemohou být založeny, ale stávající o. p. s. mohou ve své činnosti pokračovat. Mezi nevětší výhody ústavů patří založení za účelem provozování společensky

nebo hospodářsky užitečné činnosti a jednodušší komunikace se správní radou než v obecně prospěšných společnostech.

27

Sociální podnik lze založit také jako církevní právnickou osobu. Tento způsob založení je pro sociální podniky nevhodný, přesto je v České republice evidováno několik sociálních podniků založených s touto právní formou.

Mezi hlavní nevýhody církevní právnické osoby se řadí nedůvěryhodnost této právní formy pro banky. Další nevýhodou je, že struktura řízení církevní právnické osoby není vhodná pro podnikání (Kurková, 2015 s. 11).

28

4 Sociální podnikání ve státech Evropské unie

V následující kapitole je popsáno sociální podnikání ve vybraných státech Evropské unie.

4.1 Sociální podnikání ve Francii

Sociální podnikání má ve Francii dlouholetou tradici. V současné době ve Francii nalezneme přibližně 230 000 fungujících sociálních podniků, které zaměstnávají přes 2,3 milionu lidí. Sociální podniky ve Francii lze definovat jako subjekty, které poskytují pracovní místa pro osoby vyloučené z trhu práce. Hlavním důvodem tohoto vyloučení je nízké vzdělání. Ve Francii je sociální podnik brán jako „přechodná stanice“, kde pracovník získá zkušenosti nezbytné pro své budoucí působení na trhu práce. Sociální

podniky nabízejí pracovní místa na poloviční úvazek. Tyto organizace se zaměřují především na poskytování finančních a zdravotních služeb či sociální práce (Pongráczová, 2011, s. 54).

4.2 Sociální podnikání na Slovensku

Významným momentem pro rozvoj sociálního podnikání na Slovensku bylo přijetí novely zákona č. 5/2004 o službách a zaměstnanosti z roku 2008. Díky této novele získal sociální podnik typu WISE (Work Integration Social Entreprises) zákonnou platnost jako nástroj aktivní politiky trhu práce.

Dle tohoto zákona lze sociální podnik definovat jako fyzickou či právnickou osobu, která:

• zaměstnává nejméně 30 % osob znevýhodněných na trhu práce,

• svým zaměstnancům pomáhá najít práci na otevřeném trhu práce,

• nejméně 30 % příjmů (po odečtení všech výdajů) využívá na vytvoření nových pracovních míst nebo na zlepšení pracovních podmínek pro své stávající zaměstnance.

Sociální podnikání na Slovensku se zabývá především sociální inkluzí osob se zdravotním postižením. Statut sociální podnik však od roku 2013 ztrácí na atraktivitě a zájem o jeho získání se zmenšuje. Může za to novela zákona o službách a zaměstnanosti, která zrušila nárok na příspěvky pro sociální podniky. Tyto příspěvky byly poskytovány z národních programů dotovaných Evropským sociálním fondem.

29

Sociální podniky tím přestaly pro zaměstnavatele být atraktivní. V současné době je v centrálním registru sociálních podniků na Slovensku registrováno přibližně 100 sociálních podniků.

Tyto podniky mají aktivní status sociálního podniku. Po novele zákona několik desítek sociálních podniků požádalo o zrušení statusu.

Rozdílem mezi sociálním podnikáním v České republice a sociálním podnikáním na Slovensku je jeho celkové vnímání. Zatímco v České republice je zaměstnání

v sociálním podniku pro znevýhodněné osoby většinou dlouhodobější, na Slovensku je sociální podnikání vnímáno spíše jako jakýsi „mezi trh práce“, který pomáhá dlouhodobě nezaměstnaným z řad znevýhodněných skupin obyvatelstva získat během určitého období pracovní návyky a zkušenosti. Na Slovensku jsou sociální podniky vnímány jako tranzitní integrační podniky. Po uplynutí určitého času zaměstnanec sociální podnik opustí a připravuje se na vstup na volný trh práce. Zde by měl zúročit získané zkušenosti a dovednosti. (Pongrázcová, 2011, s. 58).

4.3 Sociální ekonomika v Itálii

U sociálních podniků v Itálii se klade důraz na tři charakteristické rysy – účel, podstata a majetek. Sociální podniky lze v Itálii založit v několika formách. První formou je družstvo. Zákonem č. 381/1991 jsou družstva rozdělena na dvě kategorie. Družstva typu

A poskytují zdravotní, sociální a vzdělávací služby. Jsou to komerčně orientované podniky

s pracovníky a dobrovolníky. Družstva typu B zajišťují, aby se lidé, kteří jsou znevýhodnění, začlenili do pracovního procesu. Zákon stanovuje, že minimálně

30 % zaměstnanců podniku musí tvořit znevýhodnění jedinci. Družstva typu B zaměstnávají převážně osoby se zdravotním či mentálním postižením, bývalé vězně,

bezdomovce, dlouhodobě nezaměstnané, svobodné matky, uprchlíky či drogově a alkoholově závislé (Pongrázcová, 2011, s. 60).

4.4 Sociální ekonomika ve Velké Británii

Velká Británie je považována za vzor sociálního podnikání. Jde o zemi s největším počtem vládou podporovaných intervencí ve prospěch sociální ekonomiky a nelze ji v tomto ohledu srovnat s žádnou jinou zemí. V budoucnu se ovšem plánuje odchod Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie. Kvůli možnému vystoupení proběhlo 23. června 2016 referendum, ve kterém se o odchodu rozhodlo.

30

Lhůta pro dojednání podmínek a ukončení členství je 2 roky od aktivace článku 50 Lisabonské smlouvy, tedy od 29. března 2017.

Subjekty sociální ekonomiky ve Velké Británii sledují primárně sociální a environmentální cíle.

Přebytky z podnikání jsou znovu investovány do komunity, podniku či na podporu dosažení stanovených cílů. Ve Velké Británii jsou populární tzv. fair trade organizace, které vytvářejí pracovní příležitosti pro pracovníky z rozvojových zemí (Syrovátková, Morávková, sociální podnik jako neziskový subjekt 2012, s. 67).

4.5 Sociální ekonomika ve Finsku

Sociální podnikání je ve Finsku upraveno Zákonem č. 1351/2003, o sociálních podnicích.

Za sociální podnik se ve Finsku považuje organizace zapsaná v obchodním registru a v registru sociálních podniků. Pro zapsání do tohoto rejstříku musí organizace splňovat podmínky dané zákonem. Minimálně 30 % zaměstnanců podniku musí tvořit znevýhodnění jedinci či osoby se zdravotním či mentálním postižením.

Finská vláda výrazně podporuje rozvoj sociálního podnikání a sociálních podniků dotacemi a subvencemi (Syrovátková, Morávková, sociální podnik jako neziskový subjekt 2012, s. 67).

4.6 Sociální podnikání ve Švédsku

Švédsko lze považovat za nejrozvinutější model sociálního státu. Tato země má nejsilnější postavení v oblasti sociálního podnikání a sociálně výrobních družstev. Důvodem vzniku těchto družstev byla potřeba začlenit zdravotně postižené a dlouhodobě nezaměstnané do pracovního a společenského života (Syrovátková, Morávková, sociální podnik jako neziskový subjekt, 2012, s. 68,69).

4.7 Sociální podnikání v Rakousku

Historie České republiky a Rakouska se prolínala. Tím pádem i vývoj podnikání a formování podnikatelských modelů. To samé platí i o sociálním podnikání. V Rakousku

můžeme podobně jako v České republice rozdělit sociální podnik na tři druhy.

Tranzitní sociální podniky připravují zaměstnance sociálního podniku na budoucí vstup na volný pracovní trh.

31

V sociálním podniku může zaměstnanec pracovat maximálně 12 měsíců. Stabilní sociální podniky zaměstnávají své pracovníky na delší dobu. Postupně si zaměstnance vychovají až do požadovaného stavu znalostí. Sociální podniky mohou být založeny také jako pracovní školící centra, kde se znevýhodněným osobám dostane potřebného vzdělání či rekvalifikace (Vašulín, 2016, s. 25).

4.8 Sociální podnikání ve Španělsku

Ve Španělsku je pojem sociální podnikání často zaměňován za pojem neziskový sektor.

Podniky neziskového sektoru musí splňovat několik podmínek, mezi které lze zařadit např. vytvoření organizační struktury, neziskovost, soukromost či nezávislost organizace.

Mezi subjekty sociálního podnikání ve Španělsku patří družstvo, společnost ve většinovém vlastnictví zaměstnanců, vzájemné společnosti, společnost pro sociální integraci, speciální centra zaměstnanosti, pracovní enklávy či nadace (Syrovátková, Morávková, sociální podnik jako neziskový subjekt 2012, s. 64, 65).

4.9 Sociální podnikání v Německu

Sociální politika Německa stojí na třech principech. Jde o princip subsidiarity, princip samosprávy a princip místní ekonomiky obcí. Sociální podnikání v Německu je zakotveno v zákonech týkajících se organizací třetího sektoru. Mezi subjekty sociální ekonomiky patří družstva a sdružení. Družstva prosazují ekonomické, společenské a sociální zájmy svých členů. Sdružení se zabývá dosahováním sociálních cílů (Syrovátková, Morávková, sociální podnik jako neziskový subjekt 2012, s. 64, 65).

4.10 Sociální podnikání v Polsku

Stejně jako v České republice existuje v Polsku zatím jen návrh zákona, který by definoval sociální podnikání a určoval práva a povinnosti sociálních podniků.

Příjmy sociálních podniků v Polsku jsou určeny k realizaci společenských cílů. Pro jejich rozvoj by mělo být použito pouze 10 % těchto příjmů.

Hlavní finanční zdroje sociálních podniků jsou v Polsku především jejich vlastní zisky.

Dále fondy, které získávají z veřejných zdrojů a dotací. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením je v Polsku upraveno několika zákony. Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců, musí zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.

32 Nejméně 6 % zaměstnanců musí být zdravotně postižených. Není-li tato zákonná podmínka splněna, musí zaměstnavatel přispívat do Státního fondu pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením každý měsíc asi 40 % minimální mzdy (Kořínková, 2017, s. 12).

33

5 Příklady úspěšných sociálních podniků Evropské unie

V následující kapitole jsou uvedeny sociální podniky ze zemí Evropské unie, které lze označit jako příklady dobré praxe.

5.1 Pack IT Group

Sociální podnik se nachází ve Walesu ve Velké Británii. Zabývá se balením a expedicí zboží, zaměstnává osoby s postižením jako například osoby s Downovým syndromem, trpící poruchami učení či poruchami sluchu. Mezi zaměstnance společnosti patří i bývalí vězni či osoby, které se léčí z drogové závislosti. PackIT začala podnikat v roce 1998.

Od té doby své služby úspěšně rozšiřuje. Společnost vyrostla v autonomní, zcela nezávislý a konkurenceschopný podnik. Dnešním dnem zaměstnává 16 lidí, z nichž 9 má funkční nebo behaviorální poruchy či poruchy učení (Mészáros, 2008 s. 12).

5.2 Basta Arbetskooperativ

Tento sociální podnik se nachází ve Švédsku, jihozápadně od Stockholmu. Byl založený v roce 1978 Vincenzem Muccioli. Basta je dobrovolnická nevládní organizace, která poskytuje práci bývalým narkomanům. Je to místo, kde se bývalí narkomani mohou naučit žít bez drog. Společnost provozuje 13 nezávislých podnikatelských středisek v oblasti

výroby a poskytování služeb. Mezi tato střediska lze zařadit například finanční či administrativní oddělení, stavební společnost, truhlářskou dílnu, zábavní park či jídelnu.

Mezi základní principy této společnosti patří například vzájemná komunikace, solidarita a environmentální uvažování (Mészáros, 2008 s. 70, 83, 92).

5.3 Gerlich Odry, s. r. o.

Gerlich je česká firma, která se nachází na severní Moravě. Byla založena v roce 1999 manželi Mateiciucovi. Tato firma vyrábí dřevěné hračky, stolní hry, knihy,

pohlednice, předměty pro zrakově postižené či provozuje dětská hřiště. Jde o chráněnou dílnu, která má v současnosti přes 50 zaměstnanců, z nichž tři čtvrtiny mají zdravotní postižení. Celkový roční obrat firmy v roce 2006 činil přes 19 milionů korun českých a každým rokem stoupá (Mészáros, 2008 s. 96).

34

5.4 McSence Group

Sociální podnik McSence se nachází ve skotském Mayfieldu. Jde o region silně závislý na těžebním průmyslu, a když v roce 1988 byly uzavřeny místní doly, ocitl se region ve velkých potížích.

Uzavření dolů mělo za následek zhroucení místního hospodářství a dramatický pokles pracovních míst. McSence byla založena bývalým horníkem Brianem Tannerhillem, s cílem revitalizovat místní komunitu, poskytnout chybějící pracovní místa a nabídnout nové služby. McSence reinvestuje 60 % svých zisků zpět do zkvalitnění, růstu a rozvoje družstva. Zbývajících 40 % zisku vrací družstvo komunitě prostřednictvím nadačního fondu. Mezi hlavní principy společnosti patří vytváření dlouhodobě udržitelných pracovních vztahů, posilování místního podnikatelského ducha a ukazování významu osobní zodpovědnosti za blaho komunity (Mészáros, 2008 s. 111-119).

5.5 Ban a Bicycle

Tyto sociální podniky se nachází ve Štýrském Hradci v Rakousku. Jde o dva sociální podniky zaměřené na pracovní integraci dlouhodobě nezaměstnaných v rakouském Štýrském Hradci. Společnosti byly založeny Christianem Wolfem a Gerdem Kronheimem.

Mezi hlavní principy Ban a Bicycle patří rozsáhlé podnikatelské nadání, empatie, sociální zodpovědnost a zapojení znevýhodněných, zranitelných či vyloučených skupin lidí mezi ekonomicky aktivní, soběstačné a důstojně žijící lidi. Od začátku byl podnik Bicycle založen jako tranzitní sociální podnik, který poskytoval služby v podobě pronájmu a oprav

jízdních kol. V současné době má Bicycle 36 zaměstnanců a roční obrat kolem 1 milionu Eur. Ban byl založen v roce 1983 jako nezisková organizace, která poskytuje poradenské

služby pro dlouhodobě nezaměstnané. Obě společnosti, Ban i Bicycle vedou projekty pracovní integrace na zakázku úřadu práce (Mészáros, 2008 s. 188).

35

6 Návrhy na podporu sociálního podnikání

V této kapitole se nachází možné návrhy na zlepšení, usnadnění a podporu sociálního podnikání v České republice. Sociální podnikání není ukotveno v české legislativě, navzdory tomu sociální podniky existují a prosperují. Legislativa týkající se sociálního podnikání by mohla být zakotvena v zákoně o zaměstnanosti, jako tomu je na Slovensku.

V tomto rozšíření zákona by čtenář nalezl přesné vymezení sociálního podniku, podmínky pro získání statusu sociální podnik, dále právní úpravu založení, vzniku a zániku sociálního podniku, informace o právních formách, ve kterých může sociální podnik vzniknout nebo také informace o povinných počtech zaměstnanců se znevýhodněním.

Další návrh na podporu sociálního podnikání směřuje převážně k finančním institucím.

Velkou možností jak podpořit sociální podnikání je dostupnost komerčních úvěrů pro začínající sociální podniky. Většina začínajících podnikatelů musí dokládat při žádosti o úvěr jištění, které nejsou schopni zajistit. Sociální podnikání lze charakterizovat také z hlediska silných a slabých stránek. Mezi nejvýznamnější slabé stránky patří zkreslené chápání a zužování fenoménu na pouhé integrační zaměstnávání znevýhodněných. Dále malý zájem a nejasná podpora ze strany státu, malá informovanost mezi občany a absence těchto pojmů ve vzdělávacím systému. Mezi hrozby sociálního podnikání patří možné

zneužití nástrojů, jména a fenoménu sociálního podnikání k partikulárním zájmům a osobnímu prospěchu.

36

7 Sdružení Tulipán, z. s.

Sdružení je právnická osoba, která byla založena v roce 2004 Technickou univerzitou v Liberci. Právní formou je zapsaný spolek. Provozuje chráněnou dílnu. Cílem a posláním je zaměstnávání osob se zdravotním či jiným postižením, které by jinak nebyly schopny uplatnit se na trhu práce. Ve spolku v současné době pracuje přes 60 lidí s různými druhy handicapu. Mezi těmito lidmi jsou lidé různého věku a vzdělání. Takto znevýhodnění lidé tvoří 70 % pracovních sil sdružení.

Mezi hlavní činnost spolku patří provozování chráněné dílny. V této dílně lidé se znevýhodněním vyrábějí ruční papír a různé výrobky z něj vytvořené, dále keramické

a reklamní předměty, různá umělecká díla či textilní doplňky. Lidé se znevýhodněním dále vyrábějí razítka a poznámkové bloky. Chráněná dílna poskytuje i služby jako například tisk a kopírování dokumentů, vazbu diplomových a bakalářských prací, úklidové služby, žehlení textilií či opravy a úpravy oděvů. Výrobky jsou k zakoupení ve stáncích, v prodejně v obchodním domě Central Jablonec či na prodejních akcích jako jsou například slavnosti, dobročinné a kulturní akce a trhy, které se pořádají v celém Libereckém kraji. V lednu roku 2018 spolek otevřel nové komunitní centrum s kamenným obchodem se zbožím z chráněné dílny. V centru budou probíhat podpůrná setkání, poradenství, vzdělávací, terapeutické, kulturní a volnočasové aktivity.

Posláním spolku je vykonávat prosociální a metodickou činnost, vzdělávat své zaměstnance a zainteresované osoby, pořádat vzdělávací semináře a konference či provádět osvětovou činnost. Mezi hlavní partnery sdružení patří Technická univerzita v Liberci, Ministerstvo kultury, Lasvit nadační fond, Ministerstvo zemědělství, skupina ČEZ, Preciosa, Liberecký kraj a mnoho dalších.

7.1 Úspěchy spolku

Mezi největší úspěchy lze zařadit vybrání spolku v roce 2016 do projektu Adventních koncertů, které pořádá Česká televize. Jde o veřejnou sbírku podpořenou koncerty interpretů klasické i populární hudby. Každou adventní neděli jsou v programu České televize rok co rok představovány organizace, které pomáhají lidem. Spolek z těchto koncertů získal 2 052 010,80 Kč.

37

7.2 Tulifest a Týden s Tulipánem

Mezi kulturní akce pořádané v Libereckém kraji patří Tulifest. Tento projekt vznikl v roce 2014. Jejím cílem je zvýšit viditelnost začínajících umělců. V roce 2017 se konal již čtvrtý

ročník tohoto festivalu. Prvního ročníku festivalu se účastnilo přes 10 účinkujících a každým rokem jejich počet roste. Poslední ročník akce Týden s Tulipánem se konal v říjnu roku 2017. Během akce probíhaly akustické koncerty, přednášky, filmové produkce, autorské čtení či výstavy. Mezi hlavní cíle akce patří aktivní forma integrace zdravotně postižených občanů.

7.3 Financování činnosti

Sdružení využívá vícezdrojového financování. Založilo veřejnou sbírku s názvem Slunce pro Tulipán. Spolek Tulipán roste z půdy (zaměstnanci, kteří se rozvíjejí) a potřebuje slunce a vodu (finanční prostředky k růstu). Dalším zdrojem financování mohou být finanční dary zaslané na bankovní účet uvedený na internetových stránkách sdružení.

Důležitou formou financování jsou prostředky ze státního rozpočtu, z rozpočtu

Libereckého kraje či rozpočtu Úřadu práce a granty od statutárního města Liberec či peněžité a nepeněžité dary od fyzických a právnických osob.

38

8 Dotazníkové šetření v rámci sociálně podnikajících firem

Na sociální podnikání lze nahlížet ze dvou rovin. Zevnitř, z pohledu sociálních podnikatelů a jejich zaměstnanců, kteří se snaží o provozování sociálně a ekonomicky udržitelného podniku, a zvenčí, ze strany veřejnosti, která sociální podnikatele hodnotí.

Pro dotazníkové šetření bylo vybráno družstvo TEXman, které lze považovat za představitele sociálního podnikání v Libereckém Kraji. Dále sdružení Tulipán, které

bylo představeno výše.

8.1 TEXman

Družstvo se zabývá výrobou polštářů, přikrývek, dek a chráničů matrací. V současné době

zaměstnává osoby se zdravotním postižením a osoby dlouhodobě nezaměstnané.

Ve spolupráci s Úřadem práce v Liberci vyhledává potenciální zaměstnance i mezi absolventy škol. Vytváří chráněná pracovní místa pro zdravotně postižené. Zkušenosti se zaměstnáváním těchto osob, vycházejí z úspěšně realizovaného projektu „Textilní manufaktura - návrat k textilním tradicím na Liberecku". V následujících odpovědích cituji pana Radka Dražila, místopředsedu družstva.

1. Kdy, jak a v jakém oboru jste začal podnikat?

Podnikat jsem začal v roce 2012 v oboru textilní výroba.

2. Jaké byly začátky Vaší firmy?

Díky výzvě "Sociální podnikání", vyhlášené MPSV v programovém období 2007 - 2013 jsme vybavili naše šicí dílny základním strojním vybavením a měli jsme zhruba 1,5 roku částečně hrazeny mzdy zaměstnanců z cílových skupin. Toto nám pomohlo v počátcích života firmy a vytváření vlastního produktového portfolia.

3. Jaké cíle a vize má Vaše firma? Jak naplňujete principy sociálního podnikání?

Naší vizí je stát se soběstačnou společností, nezávislou na vnějších zdrojích financování, mající své nezastupitelné místo na trhu.

39

Principy sociálního podnikání naplňujeme především zaměstnáváním osob ze skupin hledajících obtížně své místo na trhu práce jako například dlouhodobě nezaměstnaní, osoby se zdravotním či sociálním znevýhodněním nebo matky s malými dětmi.

4. Podle čeho jste volil právní formu Vašeho podniku?.

Forma družstva nám vychází jako nejvhodnější právní forma pro sociální podnik, protože umožní v určitém časovém horizontu zapojit pomocí členských podílů jednotlivé zaměstnance společnosti.

5. Jak jste řešil případnou finanční nedostatečnost v začátcích podnikání?

Především půjčky od banky i soukromých osob. Zpočátku jsme disponovali podporou ze schváleného projektu "Obnova textilních tradic na Liberecku" - cca 4,5 mil. Kč v průběhu necelých 2 let.

6. Jak sháníte zakázky?

Zabýváme se především vlastní produkcí. Zakázky sháníme metodami přímého marketingu. Využíváme adresnou komunikaci pomocí e-mailů, telefonátů, osobních schůzek či předvedení produktů. K dnešnímu dni spolupracujeme s 5 - 6 společnostmi, se kterými máme navázanou dlouhodobější spolupráci.

7. Je Vaše firma zisková? Jaký je podíl tržeb a dotací na Vašem celkovém obratu?

V roce 2016 jsme generovali malý zisk, jinak jsme prakticky na nule. V současnosti kromě dotací na chráněná pracovní místa pro zdravotně postižené z Úřadu práce v Liberci žádné jiné dotace nečerpáme.

8. K čemu používáte případný zisk?

Ze stanov společnosti vyplývá, že více než 50 % zisku bude použito na podporu zaměstnanců a vybavení společnosti.

9. Jak se Vám jeví podpora státu v oblasti sociálního podnikání?

Jako mizivá a nesystémová.

40 10. Domníváte se, že je o sociálním podnikání dostatečná informovanost?

Není, málokdo ví, co si pod tímto pojmem vůbec představit. Tento pojem bývá často zaměňován se sociální službou.

11. Myslíte si, že je sociální podnikání dlouhodobě ekonomicky udržitelné bez dotací a grantů?

Musí být, jinak se nejedná o sociální podnikání ale o sociální službu. Tato podpora by měla být převážně nepřímá.

12. Můžete shrnout výhody a nevýhody provozování sociální firmy?

Mnoho starostí, bezesné noci, boj o přežití versus „dobré pocity z dobře vykonané práce“.

13. Co Vám osobně přináší provozování Vaší sociální firmy?

Rád bych řekl, že zabezpečení a dostatečný příjem, ale je to spíše příjemný pocit z toho, že děláme dobrou věc a můžeme snad i někomu pomoci.

14. Jaká je struktura zaměstnanců ve Vašem podniku (běžní, znevýhodnění, ženy, muži, věk apod.)?

V současné době zaměstnáváme 14 osob – 2 vedení, 12 znevýhodněných – z toho 7 zdravotně postižených..

15. Jak zaměstnance získáváte, podle čeho si je vybíráte, jaká máte kritéria při výběru?.

Zaměstnance získáváme ve spolupráci s Úřadem práce v Liberci. Dále využíváme inzerce a organizace na podporu zaměstnávání osob se znevýhodněním. Dnes získáváme

zaměstnance i díky naší pověsti. Kritéria při výběru nejsou nijak omezující. Zaměstnanec musí alespoň na základní úrovni zvládnout práci na pozici, na kterou je přijímán. Jsme sociální podnik, ne sociální služba, to znamená, že nemůžeme přijmout každého.

16. Připravujete a školíte Vaše zaměstnance?

Snažíme se průběžně navyšovat jejich kompetence a zkušenější kolegyně předávají své znalosti méně zkušeným. V rámci připravovaných projektů chystáme i externí

vzdělávání všech zaměstnanců.

41

17. Na jaký pracovní úvazek u Vás zaměstnanci obvykle pracují a na jak dlouhou dobu?

Většinou na 8 hodin, ale umožňujeme i práci na zkrácený úvazek. Tento úvazek nabízíme většinou kvůli zdravotnímu omezení, nebo pokud se jedná o matku s malým dítětem.

18. Co si myslíte, že je pro Vaše zaměstnance nejdůležitější?

Určitě to není výše mzdy, ta by jinde mohla být vyšší, ale spíše přístup, atmosféra na pracovišti a pravděpodobně i možnosti úlev.

19. Jak se Vám daří udržovat pracovní místa? Uvažujete o navýšení pracovních míst?

Snažíme se postupně pracovní místa navyšovat. Na přelomu roku se chystáme otevřít novou dílnu ve Frýdlantu. Jedná se o sociálně vyloučenou lokalitu a je zde množství žen s problémy při získávání práce.

20. Domníváte se, že sociální podnikání pomáhá řešit nezaměstnanost v ČR?

Jednoznačně, protože se zajímá o ty nejobtížněji zaměstnatelné skupiny obyvatel.

Z názoru pana Dražila je zřejmé, že široká veřejnost nemá o pojmu sociální podnikání dostatečné podvědomí a že sociální podnikání je v české ekonomice stále přehlíženo.

Zaměňování pojmu sociální podnikání se sociální službou může vést k dezorientaci jak na straně zaměstnavatelů, tak na straně zaměstnanců. Z dotazníku dále plyne, že i když sociální podnikání není ukotveno v české legislativě, jeho rozvoji velice pomáhají výzvy MPSV.

8.2 Sdružení Tulipán, z. s.

V následujícím odstavci je uveden pohled generální ředitelky sdružení Tulipán na situaci a podmínky sociálního podnikání v České republice. V odpovědích cituji Mgr. Zoru Machartovou, ředitelku Sdružení Tulipán.

1. kdy a v jakém oboru jste začali podnikat?

V roce 2004. Provozujeme chráněnou dílnu a poskytujeme poradenské služby pro osoby se zdravotním postižením.

42 2. Jaké byly začátky Vaší firmy?

Nebyly těžké. V roce 2004 nebyl chráněný trh práce tolik pokrytý jako v současné době.

Situace byla příznivější, jak z hlediska poskytování dotací, tak z hlediska finanční podpory 3. Jaké cíle a vize má Vaše firma? Jak naplňujete principy sociálního podnikání?

Snažíme se začlenit osoby se zdravotním postižením do pracovního života. Podporujeme rozvoj jejich osobnosti a poskytujeme alternativní způsoby trávení volného času.

4. Podle čeho jste volili právní formu Vašeho podniku?

Právní formu občanského sdružení zvolili v roce 2004 rodiče a přátelé znevýhodněných osob.

5. Jak jste řešili případnou finanční nedostatečnost v začátcích podnikání?

Neřešili, v začátcích našeho podnikání jsme dostávali velké množství dotací a finančních podpor.

6. Jak sháníte zakázky?

Jako každá jiná firma. Pomocí inzerce, médií, sociálních sítí, letákové kampaně do schránek, emailů, telefonátů či osobních schůzek.

7. Je vaše firma zisková? Jaký je podíl tržeb a dotací na Vašem celkovém obratu?

Ano, naše firma je zisková. V minulém roce jsme byli poprvé ve ztrátě, ale pouze z důvodu vysokých rozvojových investic. V současné době opět realizujeme zisk. Dotace tvoří přibližně 60 % příjmů spolku.

8. K čemu používáte případný zisk?

Veškerý zisk je reinvestován zpátky do organizace. Jsou z něj vypláceny odměny zaměstnancům. Zisk používáme také na nákup vybavení a materiálu do spolku.

9. Jak se Vám jeví podpora státu v oblasti sociálního podnikání?

Co se týče České republiky, myslím si, že jsme na tom dobře. Jako nevýhodu beru malé množství investičních pobídek a dotací. Peníze, které dostáváme, nestačí na pokrytí potřeb zdravotně postižených a na nákup speciálních strojů.