• No results found

Osoby se zdravotním postižením na trhu práce

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "Osoby se zdravotním postižením na trhu práce"

Copied!
73
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

Osoby se zdravotním postižením na trhu práce

Bakalářská práce

Studijní program: B7508 – Sociální práce

Studijní obor: 7502R024 – Sociální práce a penitenciární péče Autor práce: Jitka Samková

Vedoucí práce: Mgr. Martin Korych

(2)
(3)
(4)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(5)

Poděkování

Na tomto místě bych chtěla především poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce, panu Mgr. Martinu Korychovi, který mi poskytl cenné rady a měl se mnou příkladnou trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat své rodině, v první řadě svému tatínkovi, který mě při studiu velice podporoval.

(6)

Anotace

Bakalářská práce se zabývala problematikou zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou podmínky a možnosti pro uplatnění osob se zdravotním postižením na trhu práce v Libereckém kraji. Práce byla rozdělena do dvou částí, teoretické a empirické. V teoretické části bylo vysvětleno, kdo je osoba se zdravotním postižením, co je to zdravotní postižení, sociální souvislosti zaměstnávání osob se zdravotním postižením, sociální zabezpečení osob se zdravotním postižením, politika zaměstnanosti atd. Empirická část popisovala průběh výzkumu a jeho vyhodnocení. Výzkumné šetření bylo provedeno formou dotazníku zaslaného zaměstnavatelům v Libereckém kraji. Zpracování výsledků bylo vytvořeno grafy a byly vyhodnoceny hypotézy. Na závěr byla navržena opatření ke zvýšení zaměstnanosti osob se zdravotním postižením.

Klíčová slova:

osoby se zdravotním postižením, zdravotní postižení, trh práce, zaměstnávání

(7)

Annotation

The bachelor work theses dealt with the problems of the employment of people with disabilities. The aim of the work was to find out what are the conditions and possibilities for the application of the persons with disabilities in the labour market in the Liberec region. The work was divided into two parts,theoretical and empirical.In the theoretical part was explained who is a person with a disability,what is a disability,the social context of the employment of people with disabilities,employment policy etc. The empirical part described the proces of the research and its evaluation. The research was carried out in the form of the investigation questionnaire sent to employers in the Liberec region. Processing of the results was done graphically and evaluated hypotheses. At the close were proposed measures to increase the employment of persons with disabilities.

Key words:

disability, persons with disabilities, labour market, employment

(8)

Obsah

Obsah ... 7

Seznam grafů... 9

Seznam tabulek ... 10

Úvod ... 11

Teoretická část ... 13

1 Osoby se zdravotním postižením ... 13

1.1 Etiologie zdravotního postižení ... 14

1.2 Typologie zdravotního postižení ... 14

1.3 Zdravotní postižení v legislativě ... 15

2 Finanční zabezpečení osob se zdravotním postižením ... 16

2.1 Invalidní důchod ... 17

2.2 Dávky pro osoby se zdravotním postižením ... 18

3 Vliv dosaženého vzdělání OZP na jejich zaměstnanost ... 19

3.1 Profesní poradenství ... 22

4 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením ... 23

4.1 Sociální význam zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením ... 25

4.2 Politika zaměstnanosti ... 27

4.2.1 Zákon o zaměstnanosti ... 28

4.2.2 Práva a povinnosti zaměstnavatelů ... 29

4.2.3 Opatření a nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ... 30

(9)

4.2.4 Strategie politiky zaměstnanosti do roku 2020 ... 31

4.2.5 Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015–2020 ... 32

5 Cíl práce ... 33

6 Výzkumný problém ... 33

6.1 Výzkumné otázky ... 33

7 Výzkumný vzorek ... 33

8 Metodologie výzkumu ... 34

9 Sběr dat ... 35

10 Výsledky výzkumu a interpretace dat ... 35

11 Shrnutí výsledků průzkumu ... 57

12 Diskuze ... 58

13 Navrhovaná opatření ... 60

Závěr ... 61

Použité zdroje ... 63

Příloha - Dotazník ... 67

(10)

Seznam grafů

Graf 1 - Dosažené vzdělání OZP v porovnání s ostatní populací ... 21

Graf 2 - Kolik má Vaše organizace/firma zaměstnanců? ... 36

Graf 3 - Kolik osob se zdravotním postižením zaměstnáváte? ... 37

Graf 4 - Jaký druh postižení mají Vámi zaměstnané OZP? ... 38

Graf 5 - Jaký charakter práce u Vás OZP vykonávají? ... 39

Graf 6 - Jaké vzdělání OZP upřednostňujete pro uplatnění ve Vaší organizaci? ... 40

Graf 7 - Museli jste vytvořit pracovní podmínky pro zaměstnávané OZP? ... 41

Graf 8 - Jakou podporu jste ke vzniku prac. místa pro OZP využili? ... 42

Graf 9 - Uvažujete o tom, že byste zaměstnali další OZP? ... 43

Graf 10 - Je pro Vás podpora úřadu práce pro vznik CHPM pro OZP dostačující? ... 44

Graf 11 - Jaké máte problémy se zaměstnáváním OZP? ... 46

Graf 12 - Kolik má Vaše organizace/firma zaměstnanců? ... 47

Graf 13 - Z jakého důvodu nezaměstnáváte OZP? ... 48

Graf 14 - Uvažujete o tom, že byste v budoucnu vytvořili prac. místo/a pro OZP? ... 49

Graf 15 - Kdybyste se rozhodli v budoucnu zaměstnat OZP, jaké vzdělání těchto osob byste upřednostňovali? ... 50

Graf 16 - S jakým postižením byste byli schopni tyto osoby zaměstnat? ... 51

Graf 17 - Jaký charakter práce by po vytvoření CHPM pro OZP tato osoba/y ve Vaší firmě/organizaci vykonávala/y? ... 52

Graf 18 - Víte o podpoře úřadu práce na vytvoření CHPM pro OZP? ... 53

Graf 19 - Myslíte si, že podpora úřadu práce pro vytvoření CHPM, je dostačující? ... 54

(11)

Graf 20 - Jakou další podporu byste navrhovali? ... 55 Graf 21 - Jakým způsobem plníte povinný podíl zaměstnávání OZP? ... 56

Seznam tabulek

Tabulka 1 ... 57

(12)

Úvod

Získat smysluplnou, zajímavou práci, která člověka baví, je pro většinu lidí hlavní představa při hledání zaměstnání. Pokud je práce i dobře finančně ohodnocena, je tedy všechno v nejlepším pořádku. Předpokladem dobrého uplatnění na trhu práce je dosažené vzdělání, schopnosti a osobnostní předpoklady. Pro zdravého, nejlépe mladého a vzdělaného člověka nemusí být vstup do pracovního života velký problém.

Žijí mezi námi ovšem i skupiny osob, které jsou při hledání zaměstnání nějakým způsobem znevýhodněny. Jedná se o osoby s nízkým vzděláním, matky vracející se po rodičovské dovolené opět do práce, lidé ve vyšším věku apod. Jednou z takto znevýhodněných skupin jsou také osoby se zdravotním postižením. Člověk se může se zdravotním postižením narodit (nebo ho získat v raném věku), ale také nás může nemoc nebo úraz potkat během produktivního života. Ať už má osoba vrozené nebo získané postižení, měla by se nějak s tímto stavem vyrovnat. Významnou roli hraje blízké okolí člověka s postižením, ale i vnímání zdravotního postižení celou společností. Naprosto nejdůležitější je postoj osoby se zdravotním postižením k sobě samé. Ještě v nedávné době byly zdravotně postižení lidé před společností "ukrýváni" a izolováni. Dnes je snaha tyto osoby integrovat do společnosti a to i formou jejich vstupu na pracovní trh.

Vláda, především prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí, se snaží svými podpůrnými prostředky vytvořit ve společnosti takové prostředí, aby bylo možné osoby se zdravotním postižením co nejvíce zařadit na volný pracovní trh. Jsou zaměstnavatelé, kteří svoji činnost přizpůsobují především tomu, aby mohli zaměstnávat zdravotně postižené. Vznikaly chráněné pracovní dílny a tito zaměstnavatelé byli státem finančně podporováni. Dnes jde především o to, aby bylo možné zaměstnat co nejvíce osob se zdravotním postižením, které o to stojí, na otevřeném trhu práce. Aby zaměstnavatelé vytvářeli podmínky pro zařazení zdravotně handicapované osoby na pracoviště mezi ostatní "zdravé" spolupracovníky. Pro to, aby mohl zaměstnavatel takové pracovní místo vytvořit je stát připraven svými "nástroji" napomoci. Je velice vhodné, když se při své pracovní činnosti setkávají obě skupiny, jak lidé s postižením, tak bez postižení.

Obě skupiny mohou být obohaceny o další zkušenosti, které by jinou formou nezískaly.

Při snaze pomoci osobám se zdravotním postižením k jejich integraci na trh práce, je ovšem kromě podpory ze strany různých institucí, důležitá chuť pracovat a motivace k práci samotných lidí se zdravotním handicapem.

(13)

V teoretické části této bakalářské práce se budeme snažit o přiblížení problematiky osob se zdravotním postižením na trhu práce obecně a v empirické části potom o nastínění situace v Libereckém kraji. Dotazníkovým šetřením jsme oslovili sto zaměstnavatelů, které jsme požádali o vyjádření k problematice zaměstnávání OZP v jejich firmě či podniku.

(14)

Teoretická část

1 Osoby se zdravotním postižením

Předpokládá se, že v České republice žije kolem deseti procent osob se zdravotním postižením z celkového počtu obyvatel. Toto číslo se může zdát vysoké, ale blíží se počtu lidí se zdravotním handicapem v ostatních zemích světa. Zdravotní postižení se vyskytuje častěji u osob vyššího věku a výskyt je obdobný u mužů i žen. Osoby se zdravotním postižením jsou zabezpečovány sociálním systémem. Podle míry zdravotního postižení je posouzen pokles pracovní schopnost do tří stupňů invalidity.

Odborníci předpokládají, že počet osob se zdravotním postižením bude stoupat vzhledem ke stárnutí populace a ke stále se zlepšujícím možnostem moderní medicíny při zachraňování lidských životů (např. při narození dítěte s postižením). O to větší bude muset být snaha zvýšit míru zaměstnanosti osob se zdravotním postižením. Stát vynakládá nemalé prostředky na vyplácení invalidních důchodů a dalších sociálních dávek. Ale přesto osoby se zdravotním postižením jsou často stiženy chudobou.

Umožnění těmto osobám získat finanční prostředky prací, je proto výhodné, jak pro lidi se zdravotním handicapem, tak i pro stát (Vrbková 2010, s. 70).

O zabezpečení OZP bude pojednáno v dalších kapitolách této práce, ale je nutné si také uvědomit, jakou další funkci (kromě finančního zabezpečení) může mít pro člověka pracovní aktivita. Získávání finančních prostředků je velice důležitým faktorem při rozhodování o pracovním zařazení člověka, ale nesmíme pominout ani sociální funkci práce. Setkání s ostatními lidmi, společná komunikace a předávání zkušeností, je pro každého z nás velice podstatné. Zdravý člověk má mnoho šancí, jak se uplatnit nejen na pracovním trhu, ale i v ostatních sférách svého života. Osoby se zdravotním postižením mají tyto šance omezené.

Michalík (2011, s. 70–71) uvádí, že polovina občanů se zdravotním postižením není ekonomicky aktivní a velká skupina těchto osob je evidována na úřadech práce jako nezaměstnaní. V dnešní době jsou kladeny vysoké požadavky na produktivitu práce, zaměstnanec musí být přizpůsobivý a pružný. Tyto nároky spolu s neochotou zaměstnavatelů využívat možnosti flexibilních pracovních úvazků, vedou k nízké možnosti uplatnění osob se zdravotním postižením na pracovním trhu. Těžkosti, které

(15)

doprovázejí zaměstnávání osob se zdravotním postižením, se netýkají jen České republiky, ale i ostatních států Evropy.

1.1 Etiologie zdravotního postižení

Vrozené zdravotní postižení je poškození zdraví, které vzniká ještě před narozením nebo brzy po narození dítěte. Přesto, že lidé s vrozeným postižením nemuseli dosáhnout na veškerou dostupnou podporu, měli možnost delšího časového úseku k přizpůsobení se svému zdravotnímu stavu. Na svoji situaci si taková osoba měla čas zvyknout.

Získané zdravotní postižení jsou zdravotní problémy, které propukly během života člověka (úraz, operace, nemoc apod.). Postižení znamená zásah do kvality života a omezení aktivit a příležitostí. Takto náhle získané zdravotní omezení má neblahý vliv na dosavadní život člověka. Především se jedná o omezení pracovní, rodinné a sociální oblasti života. Často nastává rozpad rodinného zázemí. Asi nejvýraznější změny nastávají u osob, které utrpěly amputaci končetin nebo mají poraněný obličej nebo po úrazech mozku a poranění míchy (Novosad 2011, s. 113–115).

Novosad (2009, s. 148–150) reaguje na snahu o porovnávání, zda je horší či naopak lepší situace člověka s vrozeným postižením oproti osobě, které se náhle změní život přechodem ze zdraví k nemoci (ke zdravotnímu postižení). Podotýká, že taková debata je zbytečná, protože situace vždy závisí na mnoha okolnostech. Významnými faktory jsou osobnost a zázemí člověka s postižením, dále pak na různých intervencích a opatřeních, jež by měly být ve složité životní situaci podporou.

1.2 Typologie zdravotního postižení

Zdravotní postižení může být pojato jako narušení zdraví, porušení nějaké funkce, schopnosti nebo výkonu nějaké činnosti. Novosad (2011, s. 90) cituje Matouška (2008), který hovoří o tom, že zdravotní postižení negativně ovlivňuje život člověka, jeho schopnost pracovat, navazovat vztahy apod. Dále Novosad zmiňuje definici zdravotního postižení podle světové zdravotnické organizace, která uvádí, že jde o částečné nebo úplné omezení schopnosti vykonávat některou činnost či více činností, které je způsobeno poruchou nebo dysfunkcí orgánu.

(16)

Existují různé druhy zdravotního postižení a jejich rozdělení není jednotné. Michalík (2005, s. 18) uvádí například toto dělení:

Podle převládajícího zdravotního postižení:

 tělesné

 mentální a duševní

 zrakové

 sluchové

 řečové

 kombinované

 nemocní civilizačními chorobami

Český statistický úřad vydal v roce 2014 výsledky šetření týkající se osob se zdravotním postižením, které probíhalo v roce 2013 (údaje roku 2012). Statistici se zabývali sedmi typy zdravotního postižení, a to tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, duševním, vnitřním a jiným. Z šetření ČSÚ vyplývá, že ve výskytu zdravotního postižení není rozdíl mezi muži a ženami. Bylo zjištěno, že převládají zdravotní postižení vnitřní a tělesné a nejdůležitější příčinou vzniku těchto dvou typů postižení byla nemoc.

Převážná část zdravotního postižení tvoří postižení získané (86,3 %) vedle vrozeného (Kotýnek 2014, s. 18–19).

Jakékoliv zdravotní postižení působí na člověka ve všech oblastech jeho života. Je rozdíl mezi tím, jak ovlivní osobnost člověka vrozené nebo získané postižení. Jedinci mají různé nesnáze v sociálních vztazích podle druhu a rozsahu závažnosti postižení, ale především podle individuality a osobnosti člověka. Vznik jednoho druhu postižení může vést i ke vzniku dalšího zdravotního handicapu (Opatřilová, Zámečníková 2005, s. 14).

1.3 Zdravotní postižení v legislativě

Jednotná definice zdravotního postižení neexistuje. V této kapitole se budeme snažit o přiblížení některých definic, se kterými se můžeme setkat v českém právu.

Podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti jsou osobami se zdravotním postižením fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím

(17)

stupni (osoba z těžším zdravotním postižením), invalidními v prvním nebo druhém stupni nebo zdravotně znevýhodněnými. Osoby zdravotně znevýhodněné jsou schopné výkonu povolání, ale jejich způsobilost k stávající pracovní činnosti je významně limitovaná z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, kdy tato skutečnost trvá déle než jeden rok (Zákon č. 435/2004 Sb., § 67, odst. 2–4).

Vyhláškou č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity je stanovena procentní míra poklesu pracovní schopnosti pro účely invalidity osob. Toto posouzení invalidity je nutné pro rozhodování podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Mimo jiné je podle vyhlášky posuzován stupeň invalidity podle toho, jestli je zachována pracovní schopnost (pokles o 35 % – 69 %) nebo při poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 %, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek (Vyhláška č. 359/2009 Sb., § 5, § 6).

Podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), je zdravotním postižením mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělání. Děti, žáci a studenti se zdravotním postižením nebo znevýhodněním jsou jednou ze skupin, které mají podle školského zákona speciální vzdělávací potřeby (Zákon č. 561/2004 Sb., § 16, odst. 1–3).

V zákoně o sociálních službách je definováno zdravotní postižení jako tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby (Zákon č. 108/2006 Sb., § 3).

2 Finanční zabezpečení osob se zdravotním postižením

Osoby se zdravotním postižením mají nárok na různé dávky, o které mohou žádat a na něž mají podle závažnosti svého zdravotního handicapu nárok. Stěžejní dávkou je pro OZP (1., 2. a 3. stupeň invalidity) především invalidní důchod. Dále mohou tito lidé získat různé příspěvky - např. na mobilitu, na zvláštní pomůcku nebo příspěvek na péči.

Mimo tyto příspěvky mohou být také vypláceny dávky státní sociální podpory nebo

(18)

dávky pomoci v hmotné nouzi. Na poslední zmiňované dávky mají nárok i osoby se zdravotním znevýhodněním. Vyplácení těchto dávek není závislé na zdravotním stavu jedince.

2.1 Invalidní důchod

Invalidní důchod by měl sloužit jako náhrada za výdělek, kterým by osoby se zdravotním postižením disponovaly, pokud by mohly pracovat. Vzhledem k tomu, že invalidní důchod činí přibližně 30 % z průměrné odměny za práci zaměstnance, nemůže pokrýt všechny životní potřeby OZP. Přitom život se zdravotním postižením může být pro člověka velice nákladný. Nutné výdaje pro lidi s postižením zahrnují kromě jiného dopravu, bydlení, zdravotní pomůcky, služby apod. (Novosad 2009, s. 62).

Ještě v nedávné době byly používány pojmy částečná a plná invalidita a částečný a plný invalidní důchod. Tyto termíny byly nahrazeny invaliditou prvního, druhého nebo třetího stupně a invalidními důchody prvního, druhého a třetího stupně. V závislosti na určeném stupni invalidity je stanovena výše invalidního důchodu. První stupeň invalidity je přiznán osobě, u které je pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 % avšak nejvíce o 49 %, u druhého stupně jde nejméně o 50 % avšak nejvíce o 69 % a u třetího stupně se jedná nejméně o 70 % poklesu pracovní schopnosti (ČSSZ 2016).

Vznik nároku na invalidní důchod je posuzován podle splnění určitých podmínek.

Invalidní důchod bude vyplácen osobě, které je méně než 65 let nebo nebylo dosaženo důchodového věku. Po dosažení tohoto věku pak přechází výplata invalidního důchodu v důchod starobní a to ve stejné výši, v jaké byl vyplácen důchod invalidní (ČSSZ 2016).

Pro nárok na invalidní důchod je důležitá potřebná doba pojištění, kdy je tato skutečnost posuzována podle věku osoby a době, kdy došlo k invaliditě. O invalidní důchod je třeba požádat u České správy sociálního zabezpečení a nárok na tento typ důchodu posuzují posudkoví lékaři ČSSZ. Invalidní důchod se stanovuje podle základní a procentní výměry. V roce 2015 byla základní výměra pro výpočet invalidního důchodu stanovena na 2400 Kč. Procentní výměra je za každý rok pojištění 0,5 % u prvního stupně invalidity, 0,75 % u druhého stupně a 1,5 % u třetího stupně, z výpočtového základu. Výpočtový základ je stanoven z hrubého příjmu dosaženého v odpracovaných letech přepočítaného pomocí koeficientu a zredukován podle toho, jak

(19)

stanoví zákon. Teprve tím je stanoven výpočtový základ. Výší invalidního důchodu se zabývá v § 41 zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (ČSSZ 2016).

2.2 Dávky pro osoby se zdravotním postižením

Člověk se zdravotním postižením má nárok na některé dávky. Jsou to například příspěvek na mobilitu, příspěvek na zdravotní pomůcky, příspěvek na péči.

Problematikou příspěvků pro osoby se zdravotním postižením se zabývá zákon č. 329/2011 Sb. a prováděcí vyhláška č. 388/2011 Sb. Zdravotně postiženému může být dále vydán průkaz zdravotně postižené osoby.

Oprávnění k získání průkazu OZP má osoba starší jednoho roku, s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace… Průkaz TP získá osoba se středně těžkým postižením, průkaz ZTP je pro osobu s těžkým postižením a na průkaz ZTP/P má nárok osoba se zvlášť těžkým postižením (MPSV).

Příspěvek na mobilitu je poskytován osobě starší jednoho roku vlastnící průkaz ZTP nebo ZTP/P, dopravující se za úhradu, nevyužívající pobytové služby atd. Tato dávka je vyplácena ve výši 400 Kč měsíčně (MPSV).

Další dávkou pro OZP je příspěvek na zvláštní pomůcku, který může být poskytován osobě s těžkým zdravotním postižením. Některými z podmínek pro získání tohoto příspěvku jsou např. věk 3 roky u nároku na příspěvek na motorové vozidlo nebo na úpravu bytu, věk 15 let u získání vodicího psa nebo věk 1 rok při nároku na ostatní pomůcky. Součet vyplacených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000 Kč; 850 000 Kč, pokud v této době byl poskytnut příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení schodišťové plošiny (MPSV).

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách upravuje v § 7 až § 10 podmínky nároku na příspěvek na péči, v § 11 výši příspěvku na péči. Tento příspěvek se poskytuje osobám, které se při zvládání osobních potřeb neobejdou bez pomoci jiné osoby.

Příspěvek jim umožňuje hradit péči, kterou jim poskytuje osoba blízká, asistent či jiná osoba registrovaná jako poskytovatel sociálních služeb. Příspěvek na péči je poskytován ve výši, která závisí na věku osoby (do 18 let a nad 18 let) a na stupni závislosti (lehká,

(20)

středně těžká, těžká a úplná) na péči jiné osoby. Výše příspěvku se u osob do 18 let pohybuje od 3000 Kč do 12000 Kč a u osob starších 18 let může být přiznán ve výši mezi 800 Kč až 12000 Kč (Zákon č. 108/2006 Sb., § 7 – § 11).

V květnu 2016 schválil Senát návrh novely zákona o sociálních službách. Mimo jiné je v této novele zapracováno zvýšení příspěvku na péči, a to od 1. 8. 2016. Tato dávka by se měla navýšit o 10 % (Krása 2016).

3 Vliv dosaženého vzdělání OZP na jejich zaměstnanost

Znevýhodnění osob s postižením se projevuje v mnoha oblastech jejich života. Jednou z velmi důležitých oblastí je zaměstnanost těchto lidí. I když se veřejná správa snaží o vyrovnávání příležitostí na trhu práce pro osoby s postižením, je jejich znevýhodnění realitou. Možnost zaměstnanosti osob se zdravotním postižením úzce souvisí i s jejich vzděláváním (Michalík 2011, s. 70).

V důsledku svého nepříznivého zdravotního stavu je mnoho občanů, kteří mají problém s uplatněním na trhu práce. K tomu, aby měli větší možnost najít vyhovující zaměstnání je důležitá jejich profesní příprava a dosažené vzdělání. K nabytí co nejvyšší nezávislosti osob s těžkým postižením je zapotřebí získání odpovídajícího vzdělání.

Tyto osoby bývají zařazeny do speciálních škol, které jsou schopny jim zajistit individuální přístup a vhodnou formu výuky. Získané vzdělání je cestou ke zlepšení postavení osob s postižením ve společnosti a k možnosti jejich integrace. Pro nemalý počet dětí je možnost vzdělávání se ve speciálních školách nezbytností, především pro žáky s kombinovanými vadami. Většina žáků s postižením by mohla být vzdělávána spolu se zdravými dětmi na základních školách. Děti bývají často zbytečně odloučeny od rodin, protože speciální školy bývají daleko od jejich bydliště. Potom nastává vyčleňování dětí s postižením od ostatních vrstevníků (Zámečníková 2005, s. 111).

Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Libereckého kraje vypracoval dokument s názvem Koncepce vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji 2013 –2018. Tento text je mimo jiných znevýhodněných skupin zaměřen na integraci a inkluzi žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, mezi které se řadí i ti se zdravotním postižením. V dokumentu je zmíněno, že se v Libereckém kraji, ve srovnání s průměrem ostatních krajů České

(21)

republiky, vyskytuje velký podíl osob se základním vzděláním (v roce 2009 to bylo 10,1

%). Tento stav se podílí na horším uplatnění na trhu práce. Dokument dále pojednává o žácích s těžším zdravotním postižením, kteří mají předpoklad pro absolvování střední školy. Těmto by mělo být umožněno vzdělávat se v „praktické“ škole. Školy tohoto typu jsou v Libereckém kraji dvě, v Liberci a v České Lípě. Dalšími opatřeními, která by měla napomáhat uplatnění OZP na trhu práce, jsou kariérové poradenství, zvýšení motivace žáků ke studiu nebo podpora praktického vyučování přímo u zaměstnavatelů.

V dokumentu je upozorněno na možnou změnu školského zákona (v době vzniku dokumentu, očekávanou) a na změny v dosud používané terminologii (Informační a vzdělávací portál Libereckého kraje 2013).

Na některých speciálních školách je možné absolvovat vzdělání počínaje mateřskou školou až po ukončení střední školy, podle druhu zdravotního postižení daného žáka.

To, zda dítě bude navštěvovat speciální školu nebo školu běžnou, je posuzováno individuálně podle konkrétního stupně postižení. Výběr odpovídajícího vzdělání a následně volba povolání jsou důležité pro zdravého jedince. O to náročnější je tento výběr pro člověka se zdravotním handicapem. Pro to, aby byl naplněn cíl aktivní zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, je nutné, aby probíhala příprava na povolání, pracovní rehabilitace nebo chráněná práce. Je nutné skloubit vhodné povolání se schopnostmi a vlastnostmi postiženého jedince (Zámečníková 2005, s. 113).

Od 1. 9. 2016 bude v platnosti novela školského zákona, kdy se bude nově přistupovat k dětem, žákům a studentům se speciálními potřebami. Žáci a studenti by již neměli být umísťováni do speciálních (nebo praktických) škol, ale běžná základní škola by měla nejprve aplikovat "podpůrná opatření". Podpůrnými opatřeními jsou různé učební a didaktické pomůcky, poradenství, pomoc asistenta pedagoga a další. Tato opatření by měla napomoci inkluzi ve vzdělávání. Žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami (např. žáci se zdravotním postižením) by se měli přednostně vzdělávat v běžných školách (v hlavním vzdělávacím proudu). Přeřazení do "speciální školy" by mělo přijít teprve ve chvíli, kdy by opatření selhala. Inkluze ve vzdělávání znamená přizpůsobení školy potřebám žáka či studenta s jakýmikoliv speciálními potřebami.

Jak již bylo uvedeno výše, zaměstnanost osob se zdravotním postižením se liší podle druhu postižení a dosaženého vzdělání těchto osob. Michalík (2011, s. 73) dále uvádí, že podle Socioklubu a VCIZP (Výzkumné centrum integrace zdravotně postižených) je

(22)

míra nezaměstnanosti osob, které mají pouze základní vzdělání trojnásobná, než občanů se vzděláním vysokoškolským. Pouze základní vzdělání má přibližně deset procent osob bez postižení, ale kolem dvaceti procent lidí se zdravotním postižením. Také rozdíl mezi dosaženým vysokoškolským vzděláním u osob bez postižení (12%) a osob s postižením (3,8%) znamená nižší kvalifikační předpoklady a tím horší uplatnění občanů se zdravotním postižením na trhu práce.

Graf 1 - Dosažené vzdělání OZP v porovnání s ostatní populací

Zaměstnanost a vzdělání spolu úzce souvisí, proto je důležité, aby každému člověku (nejen se zdravotním postižením) byla poskytnuta možnost dosáhnout co nejvyšší kvalifikace s ohledem na jeho možnosti a schopnosti.

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením je možné uskutečňovat s pomocí různých opatření, která se týkají všech zúčastněných stran. Lidé se zdravotním handicapem mohou vykonávat běžné profese, pokud je jejich zdravotnímu stavu přizpůsobeno pracoviště. V případě těžšího postižení je nutné pro takto znevýhodněného člověka najít práci v jiné profesi, než vykonával v minulosti (u získaného typu postižení). Potom je zapotřebí uplatnění účinných nástrojů k vyrovnání podmínek pro občany s postižením.

Osoby se zdravotním postižením mohou nalézt pracovní uplatnění v soukromém či veřejném sektoru, ve speciálních centrech nebo mohou pracovat v některých případech i doma. V oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením se může vyskytnout řada obtíží. Spolupráce státní správy, neziskových organizací a občanských sdružení je předpokladem k dosažení co nejlepšího výsledku v začleňování OZP do zaměstnání.

Cílem je, aby míra zaměstnanosti těchto osob byla co nejvyšší a odpovídala jejich možnostem a schopnostem (Zámečníková 2005, s. 54 –55).

0,00%

5,00%

10,00%

15,00%

20,00%

25,00%

základní vzdělání vysokoškolské vzdělání

Dosažené vzdělání OZP v porovnání s ostatní populací

OZP

ostatní populace

(23)

Národní rada osob se zdravotním postižením ČR vydala v roce 2006 přehled pracovních pozic pro osoby se zdravotním postižením. V tomto přehledu jsou vytipovány pracovní pozice, které by tito lidé, mohli vykonávat. Pracovní zařazení je rozděleno podle druhů zdravotního postižení a také podle pracovního odvětví. U každého typu postižení je popsána jeho charakteristika, možnosti pracovního uplatnění osob s daným postižením a jejich nejčastější zařazení. Jako příklad je možné uvést, že pro osoby s tělesným postižením, je vhodné zaměstnání v administrativě (kancelářské činnosti) a ve službách (krejčová, zahradník). U každé pracovní pozice je popsána činnost, kterou takový zaměstnanec vykonává. Tento přehled pracovních pozic byl vypracován pro území Prahy, ale může být vodítkem pro zájemce z jakéhokoliv místa naší republiky (PRACEPROZP.CZ).

Votava (2003, s. 118) uvádí příklady pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením, kdy zkušenosti se zdravotním handicapem jsou součástí jejich

"kvalifikace". V organizacích pro OZP mohou pracovat lidé s postižením například jako poradci, nebo mohou podnikat a zabývat se prodejem zdravotních pomůcek apod.

Osoby se zdravotním postižením se uplatňují také jako mluvčí státních institucí, moderátoři ve sdělovacích prostředcích nebo také jako poslanci. Nejlepší kvalifikací pro lidi s postižením je samozřejmě co nejvyšší dosažené vzdělání a to studiem na střední nebo vysoké škole. Každá škola by měla studenta s postižením i jeho rodiče informovat o tom, jaké pracovní uplatnění je po ukončení školy možné.

3.1 Profesní poradenství

Úlohou profesního poradce je pomoc s výběrem vhodné profese s přihlédnutím k reálným možnostem a schopnostem jedince. Poradce pro volbu povolání by měl přispět podáním informací k profesní orientaci mládeže. Poradce také seznamuje všechny zainteresované s požadavky na vzdělání a s pracovními podmínkami velkého množství druhů povolání. Také podává informace o možnostech dalšího vzdělání žákům, kteří předčasně ukončili školu. Výběr vhodného povolání je velice důležitý pro každého jedince, protože profesní zařazení ovlivňuje sociální roli, společenské zařazení, životní styl, postoje a hodnoty. Při volbě vhodné profesní orientace je zapotřebí týmové spolupráce. Poradce by měl získat informace ze školy o výkonu žáka či studenta od pedagogů, kteří ho učí. Další informace budou získány od rodičů a samotného žáka.

Potom je provedena diagnostika obecných schopností, speciálních schopností, školních

(24)

vědomostí a diagnostika osobnosti. Poradce po té vyhodnotí získané informace, zpracuje je a teprve potom může vydat nějaká doporučení (Opatřilová 2005, s. 24–34).

V předchozím odstavci bylo popsáno profesní poradenství týkající se především přípravy žáků a studentů na jejich pracovní kariéru. Pracovní poradenství může být ale poskytováno i na úřadu práce evidovaným osobám. Pracovní poradce může klienta dále předat specialistovi, například poradci pro rekvalifikaci.

V této kapitole je také zapotřebí se zmínit o existenci Národní soustavy povolání. Jedná se o registr, který je veřejně přístupný na internetu. Jsou zde aktualizovány požadavky pracovního trhu. Národní soustava povolání například …poskytuje zaměstnavatelům, vzdělavatelům, uchazečům o zaměstnání a Úřadu práce České republiky informace o požadavcích na výkon jednotlivých povolání, definuje kvalifikační způsobilost pro výkon povolání včetně zákonných podmínek… Tento registr je tvořen v souladu se zákonem o zaměstnanosti (NSP).

Předpoklady pro pracovní uplatnění a samostatný život osob se zdravotním postižením se zabývá ergodiagnostika. Na ergodiagnostickém hodnocení se podílí celý rehabilitační tým: rehabilitační lékař, fyzioterapeuti, ergoterapeuti, psycholog, sociální pracovnice, dle potřeby i logoped, speciální pedagog, případně protetický technik.

Ergodiagnostika využitím testů umožňuje posuzování klientových předpokladů a motivace pro jeho uplatnění v práci. Ergoterapeut provádí s klientem nácvik různých dovedností a schopností, které jsou zapotřebí pro zvládání dané profese (Votava 2003, s. 114).

4 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Michalík (2011, s. 73) cituje z Listiny základních práv a svobod, kde čl. 26 stanovuje, že každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. A dále je uvedeno, že každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. V čl. 29 je stanoveno, že osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky, na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání.

(25)

Dnešní společnost zažívá velké změny a ty mají vliv na přístup k osobám se zdravotním postižením či znevýhodněním. Odhaduje se, že osob s různým zdravotním handicapem bude s největší pravděpodobností přibývat a proto vytváření podmínek pro zaměstnávání těchto osob je nutností. Zvyšuje se tlak na začleňování osob se zdravotním postižením do majoritní společnosti a tím i tlak na vybudování vhodného (i pracovního) prostředí přístupného všem. (Zámečníková 2005, s. 53)

Podíl občanů znevýhodněných nějakým zdravotním handicapem participujících na trhu práce, je velice nízký. Tento stav má více důvodů. Velká část zaměstnavatelů není ochotna zaměstnávat tuto skupinu lidí a podstatnou roli hraje také finanční zajištění osob se zdravotním postižením invalidními důchody a ostatními sociálními dávkami.

Často se také hovoří o tom, že lidé s postižením neprojevují příliš velký zájem o své uplatnění na trhu práce. Nezájem lidí se zdravotním handicapem o hledání a vykonávání zaměstnání je jen zdánlivý. Tyto osoby vnímají svá individuální omezení, která jim brání hledat svoje uplatnění na trhu práce. Často je role osob se zdravotním postižením na trhu práce vnímána jako pasivní. V nedávné době byli zdravotně handicapovaní lidé vyčleňováni ze společnosti a byla jim vnucována jejich bezmocnost. V současnosti se jejich postavení ve společnosti, již významně změnilo. Zaměstnávání OZP je podporováno různými programy, jak pro handicapované osoby, tak pro zaměstnavatele.

Funkčnost těchto programů není zdaleka taková, jak by se dalo předpokládat.

K zařazení osob se zdravotním postižením na pracovní trh je nejdůležitější motivace, a to jak ze strany této skupiny lidí, ale také ze strany zaměstnavatelů (Vrbková 2010, s. 69).

Zaměstnanost osob se zdravotním postižením je u nás nízká a důvodem je také jejich ekonomická neaktivita, kterou jim umožňuje sociální zabezpečení. Nezanedbatelnou skupinu tvoří lidé, kteří jsou přesvědčeni, že nemají kvůli svému postižení šanci na získání zaměstnání, a proto o něj ani neusilují. Zaměstnavatelé jsou často přesvědčeni, že osoby se zdravotním postižením nemohou být v práci dostatečně výkonné a tak nemají o práci těchto lidí zájem. Této problematice by měla napomoci aktivní politika zaměstnanosti a nabídka potřebných programů, které by otevřely trh práce i postiženým osobám (Vrbková 2010, s. 70–71).

(26)

Programy ke zlepšení situace zdravotně handicapovaných lidí na trhu práce, mohou poskytovat úřady práce nebo nestátní organizace. Významné jsou programy, které napomáhají vzniku a provozování chráněných pracovních míst.

Nejdůležitější faktor, který ovlivňuje osoby se zdravotním postižením, aby se snažily svou vlastní iniciativou uplatnit v zaměstnání, je motivace. Motivací by mohlo být získání finančních prostředků. Vzhledem k tomu, že existují sociální dávky, tak tato motivace může často, pro snahu získat práci, selhávat. Dalším důvodem k tomu, aby člověk hledal práci, je uplatnění jeho schopností a znalostí, které by jinde, než v práci, neupotřebil. V zaměstnání se může člověk cítit užitečný a práce ho může naplňovat.

V zaměstnání také poznáváme jiné lidi, prostředí a vykonáváme jiné činnosti, než bychom vykonávali doma. Docházením do zaměstnání získáváme také sociální kontakty. Tyto věci by nás mohly a měly motivovat k tomu, abychom se snažili uplatnit v zaměstnání a našli si pro nás vhodnou práci. Můžeme předpokládat, že podobnou motivaci k získání práce by mohli mít i lidé se zdravotním postižením (Vrbková 2010, s. 68–69).

Zdravotní důvody jsou podle Michalíka (2011, s. 70) pro nezaměstnané osoby se zdravotním postižením nejčastějším faktorem, který brání těmto lidem získat zaměstnání. Zdravotní stav může znemožnit uplatnění na trhu práce postižené osobě, ale také pro zaměstnavatele je to důvod k nepřijetí člověka se zdravotními problémy do zaměstnání. Zaměstnavatelé se často domnívají, že zdravotní postižení je spojeno s nízkým pracovním výkonem.

4.1 Sociální význam zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením

Socializace probíhá po celý lidský život, osvojujeme si způsoby chování a jednání, slovní zásobu, systém hodnot apod. Po celou dobu života jsme v interakci s ostatními lidmi, jsme ovlivněni jejich postoji, komunikujeme s nimi. Socializace začíná narozením člověka, kdy se dítě identifikuje s matkou, hledá stabilní vztahy ve společnosti, kam se narodilo. V další fázi socializace se dítě snaží osamostatnit, hledá si svoje místo ve společnosti, vytváří si své hodnoty a vyvíjejí se jeho vlastnosti. Dále se člověk začleňuje do širší společnosti a objevuje sociální vztahy a role, které již nejsou vymezeny jen rodinou. Můžeme říci, že sociální vztahy se tvoří nejprve v rodině,

(27)

později mezi vrstevníky, ve škole, v práci a také prostřednictvím médií (Opatřilová 2005, s. 16).

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením na volném pracovním trhu není důležité z hlediska socializace jen pro tyto osoby, ale i pro jejich potenciální spolupracovníky.

Setkání a komunikace s handicapovaným člověkem obohatí ty "zdravé" o nové zkušenosti a také je možné, že změní svůj dosavadní (často negativní) názor na lidi s postižením. Spolupracovníci mohou například zjistit, že zažité předsudky o osobách se zdravotním postižením jsou neopodstatněné.

Začleňování tělesně postižených osob do společnosti bývá ovlivněno omezením motoriky nebo i řeči. V důsledku svého zdravotního handicapu jsou často tyto osoby izolované v rodině (předškolní věk), nebo žijí v některém z ústavních zařízení. Okolí často může reagovat na některé viditelné postižení odporem, soucitem nebo posměšky.

Tito lidé mohou zažívat odmítání, izolovanost, ale také mohou zažít i tolerantní, vstřícné a ochranitelské chování. Negativní postoje okolního světa mohou zapříčinit pasivitu, závislost na druhých a dokonce izolaci od společnosti osob s postižením.

Každý handicapovaný člověk touží po toleranci a akceptaci svého postižení. (Opatřilová 2005, s. 17)

Kvalita života a jeho naplnění je posuzována také podle toho, zda má člověk možnost se uplatnit na trhu práce, využít svých schopností a dovedností. Možnost pracovat, není pro osoby s postižením jen cesta k získání finančních prostředků, ale také možnost uplatnění se ve společnosti, komunikace s okolím a také například zvýšení jejich sebevědomí (Michalík 2011, s. 70).

Pro osobu se zdravotním postižením je velice důležité získat zaměstnání, ve kterém bude moci využívat všech svých zbylých schopností tak, aby jeho práce měla smysl pro zaměstnavatele, ale zároveň se nezhoršoval zdravotní stav zaměstnance. Toto je také předpokladem k tomu, že sám pracovník bude spokojen se svým výkonem.

Zaměstnavatel svoji spokojenost s pracovníkem může ohodnotit finanční odměnou, která může být základem k osamostatnění osoby se zdravotním postižením (Opatřilová 2005, s. 15).

Počty handicapovaných lidí rostou a dá se předpokládat, že tomu bude i v budoucnu.

Důvodem je zhoršující se životní prostředí, nárůst civilizačních chorob, které postihují

(28)

stále častěji i poměrně mladé lidi. Pokrok v lékařských vědách dává šanci na přežití těžce postiženým novorozencům, ale také zachraňuje životy starších lidí, kteří musí později žít s nějakých zdravotním postižením. V současné době má každý desátý Evropan v produktivním věku nějaké tělesné nebo mentální postižení. Proto bude čím dál větší nutností, aby lidé s postižením byli začleňováni do společnosti, a z ekonomických důvodů bude důležité využít schopností těchto osob a najít pro ně vhodné pracovní uplatnění. Toto vše bude přispívat k tomu, aby se osoby se zdravotním postižením plnohodnotně zařadily do většinové společnosti (Opatřilová 2005, s. 16).

4.2 Politika zaměstnanosti

Politiku zaměstnanosti lze rozdělit na aktivní a pasivní. Aktivní politikou zaměstnanosti rozumíme taková opatření, která vedou k rovnováze na trhu práce. Existují programy aktivní zaměstnanosti, které mohou mít regionální, celostátní nebo mezinárodní působnost. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje především MPSV, úřady práce, ale i jiné subjekty. Pasivní politika zaměstnanosti se zabývá zprostředkováním zaměstnání uchazečům o práci a jejich hmotným zabezpečením. Zákon o zaměstnanosti v této době již s termínem pasivní politika zaměstnanosti nepracuje (MV ČR 2008).

Základním pilířem politiky zaměstnanosti je zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

V tomto zákoně je upraveno právo na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, právo na zprostředkování vhodného zaměstnání, právo na rekvalifikaci a právo na poskytnutí služeb podle zákona o zaměstnanosti. Zprostředkováním zaměstnání se zabývá Úřad práce, který je výkonným orgánem státu. Zprostředkování zaměstnání se také věnují různé pracovní agentury. Cílem politiky zaměstnanosti je rovnovážný stav mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících na trhu práce. Naprostá rovnováha je sice ideálem, ale není dosažitelná. Ne všichni, kteří by mohli pracovat, tak chtějí a naopak existují lidé, kteří by pracovali rádi, ale jsou nějakým způsobem v přístupu na pracovní trh znevýhodněni. Zákon o zaměstnanosti upravuje zaměstnávání osob všech skupin, které mají zhoršenou možnost si opatřovat prostředky na svoji obživu (i z části) prací.

Osoby se zdravotním postižením jsou jednou z těchto skupin, a část zákona o zaměstnanosti se problematikou zaměstnávání těchto osob zabývá (Galvas 2014, s. 91–92).

(29)

4.2.1 Zákon o zaměstnanosti

Třetí část zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti je věnována zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Již v jedné z předešlých kapitol bylo zmíněno vymezení pojmu osoba se zdravotním postižením podle tohoto zákona. Je to tedy fyzická osoba, která je orgánem sociálního zabezpečení uznána invalidní ve třetím stupni (osoba s těžším zdravotním postižením), v prvním nebo druhém stupni nebo je uznána zdravotně znevýhodněnou (Zákon č. 435/2004 Sb., § 67 odst. 2).

Zákon o zaměstnanosti doznává postupně řadu změn. Momentálně nejnovější znění tohoto zákona je účinné od 1. 1. 2015.

Postavení OZP na pracovním trhu je ztížené, a proto v zákoně o zaměstnanosti je uvedena řada možností ke zvýšení podpory zaměstnávání těchto osob. Prováděcí vyhláškou k tomuto zákonu je vyhláška č. 518/2004 Sb.

4.2.1.1 Chráněná pracovní místa

Jednou z významných změn zákona o zaměstnanosti, která platí od 1. 1. 2015, je zrušení pojmu chráněná pracovní dílna. Před touto změnou se jednalo o pracoviště zaměstnavatele, jenž zaměstnával nejméně 60 % osob se zdravotním postižením, a pracovní místa byla těmto osobám přizpůsobena.

Chráněné pracovní místo je zřízeno na základě dohody zaměstnavatele a úřadu práce a je vytvořeno pro osobu se zdravotním postižením. Toto chráněné pracovní místo musí být obsazeno 3 roky a zaměstnavateli poskytuje úřad práce příspěvek na zřízení tohoto místa. Tento příspěvek může být poskytován maximálně ve výši osminásobku průměrné mzdy v národním hospodářství (1. až 3. čtvrtletí předchozího roku), nebo dvanáctinásobku u osob s těžším zdravotním postižením. Dále může úřad práce poskytnout zaměstnavateli nebo OSVČ, která je osobou se zdravotním postižením, příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů tohoto chráněného pracovního místa. Tento příspěvek může činit maximálně 48 000 Kč ročně.

Zaměstnavatel, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením, může také získat příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě. Příspěvek je poskytován krajskou pobočkou úřadu práce a je jím hrazeno 75 % nákladů na mzdy nebo platy OZP do maximální výše 8 800 Kč

(30)

(u osob se zdravotním postižením 1. až 3. stupně) nebo 5 000 Kč u osob zdravotně znevýhodněných (Zákon č. 435/2004 Sb., § 75).

4.2.1.2 Pracovní rehabilitace

Pracovní rehabilitace je součástí ucelené rehabilitace pro osoby se zdravotním postižením. Rehabilitace je (dle definice OSN) proces, jehož cílem je umožnit osobám se zdravotním postižením, poškozeným úrazem, nemocí nebo vrozenou vadou, aby dosáhly a zachovaly si optimální fyzickou, smyslovou, intelektovou, psychickou a sociální úroveň funkcí a poskytnout jim prostředky pro změnu jejich života k dosažení vyšší úrovně nezávislosti. Rehabilitace může zahrnovat opatření pro zajištění a obnovu funkcí nebo opatření kompenzující ztrátu nebo absenci funkce nebo funkční omezení.

Ucelená rehabilitace má čtyři složky

 léčebná rehabilitace - fyzioterapie, ergoterapie, balneologie

 pracovní rehabilitace – pracovní zařazení osob s postižením, rekvalifikace

 sociální rehabilitace - zařazení osoby s postižením do společnosti

 pedagogická rehabilitace - speciální vzdělávání osob s postižením

Pracovní rehabilitace je pro osoby se zdravotním postižením zajišťována úřadem práce.

Činnost ÚP, rehabilitačních středisek nebo jiné pověřené osoby je zaměřena na získání a udržení vhodného zaměstnání pro OZP. Pracovní rehabilitace zahrnuje poradenství při volbě povolání, zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou i praktickou přípravu, ale též napomáhá ke zprostředkování, udržení nebo změně zaměstnání (Votava 2003, s. 105-119).

4.2.2 Práva a povinnosti zaměstnavatelů

Práva a povinnosti zaměstnavatelů jsou dána zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Právem zaměstnavatele je například právo na poradenství od úřadu práce, spolupráce při vytváření nebo vymezení pracovního místa pro osoby se zdravotním postižením a při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek OZP. Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají osoby invalidní ve třetím stupni, mají daňové výhody a jsou jim poskytovány různé dotace.

(31)

Pro účely výpočtu povinného podílu je osoba invalidní ve třetím stupni invalidity započítávána třikrát (Červinka 2012, s. 16).

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru mají povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Povinností je zaměstnávat 4 % OZP z celkového počtu zaměstnaných osob. Je několik způsobů, jak je možné tuto povinnost splnit. První možností je zaměstnávat osoby s postižením. Jednou z dalších možností je odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. Za nesplnění těchto povinností musí zaměstnavatel odvést do státního rozpočtu finanční prostředky ve formě povinného podílu. Neplnění povinností může pro zaměstnavatele znamenat sankcionování (Červinka 2012, s. 26).

4.2.3 Opatření a nástroje aktivní politiky zaměstnanosti

Pátá část zákona o zaměstnanosti je věnována aktivní politice zaměstnanosti. Cílem aktivní politiky zaměstnanosti je rovnováha mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle na trhu práce. Touto problematikou se zabývá ministerstvo práce a sociálních věcí, úřady práce ve spolupráci se zaměstnavateli a obcemi, kdy tyto subjekty reagují na aktuální situaci na trhu práce. Opatření neboli nástroje, kterými je prováděna aktivní politika zaměstnanosti, jsou:

 rekvalifikace - za účelem lepšího uplatnění na trhu práce, není to získání nové kvalifikace, ale zvýšení, rozšíření, prohloubení, udržení nebo obnovení kvalifikace

 investiční pobídky - souvisí se zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách

 veřejně prospěšné práce - krátkodobé umístění uchazečů o zaměstnání (dlouho nenašli uplatnění) - výkon práce pro obce nebo další instituce

 společensky účelná pracovní místa - na základě dohody zaměstnavatele a úřadu práce se zřídí nebo vyhradí pracovní místo pro uchazeče, kterému se jinak nepodařilo zprostředkovat zaměstnání

 překlenovací příspěvek - pro osobu samostatně výdělečně činnou, která přestala být uchazečem o zaměstnání

(32)

 příspěvek v době částečné nezaměstnanosti - například při živelní pohromě

 příspěvek na zapracování - je poskytnut zaměstnavateli, který zaměstná uchazeče spadajícího do okruhu osob, kterým je věnována zvýšená péče (např. OZP)

 příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program - podpora zaměstnavatele při přechodu na nový výrobní program nebo přechod na vyšší technologii

Dále jsou v zákoně o zaměstnanosti (§ 105) uvedena další opatření, která jsou součástí aktivní politiky zaměstnanosti. Jedná se například o poradenství, jehož cílem je zjistit předpoklady osoby pro výkon daného zaměstnání a po zjištění potřeby trhu práce zajistit náležitou pomoc a podporu ke zvýšení uplatnění této osoby v zaměstnání.

Aktivní politika zaměstnanosti se nezabývá poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, protože tento příspěvek je nárokový a je vyplácen bez ohledu na situaci na trhu práce.

Aktivní politika zaměstnanosti je financována ze státního rozpočtu, ale také například z evropských fondů (operační programy). Vzhledem k uplatňování hospodárného principu nemůžou být poskytovány různé příspěvky na stejný účel (Steinichová 2010, s. 159–192).

4.2.4 Strategie politiky zaměstnanosti do roku 2020

Dokument Strategie zaměstnanosti byl zpracován Ministerstvem práce a sociálních věcí v roce 2013 a řeší problematiku pracovního trhu, identifikuje hlavní priority v oblasti zaměstnávání, analyzuje příčiny vzniklých problémů a především se snaží o řešení problémů těch skupin občanů, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením a jejichž přístup na trh práce je omezen. V dokumentu jsou definovány čtyři nejdůležitější body:

podpora přístupu k zaměstnání, zejména pro skupiny ohrožené na trhu práce, podpora rovnosti žen a mužů na trhu práce, podpora přizpůsobení podniků a zaměstnanců změněným potřebám trhu práce a rozvoj veřejných služeb zaměstnanosti (MPSV 2013).

Jednou z důležitých částí Strategie zaměstnanosti je také problematika zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Tyto osoby jsou jednou z nejzranitelnějších skupin na

(33)

pracovním trhu a jejich konkurenceschopnost je velice nízká. Podle dokumentu MPSV se o něco málo zvýšila zaměstnanost OZP (především u mužů ve věku 30–40 let) a to na 17,1 % oproti roku 2008 (16,5 %). Zdravotní postižení tuto skupinu ovlivňuje při uplatnění na trhu práce nejen samo o sobě (ne vždy), ale také v přístupu zaměstnavatelů, kteří většinou předpokládají, že lidé se zdravotním omezením jsou méně výkonní a nejsou soběstační. Také přístup majoritní společnosti k OZP je ovlivňována předsudky a neznalostí. Jedním z problémů při hledání zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením je jejich nízká kvalifikace, protože tito lidé mají zhoršen přístup ke vzdělání.

Chybí jim sebedůvěra a často na hledání vhodného zaměstnání rezignují. Ve velké míře také spoléhají na sociální systém (MPSV 2013).

4.2.5 Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015–2020

Zdravotní postižení člověka působí na něho samého, ale také podstatně ovlivňuje jeho okolí, především rodinu. Záleží na formě a druhu postižení, ale často může docházet ke snížení možností se aktivně a plnohodnotně zúčastňovat běžného života. Tyto dopady na osoby se zdravotním postižením lze do jisté míry odstraňovat různými formami podpory, pomoci a nástroji. Národní plán se snaží o nastavení preventivních opatření, a to systémem vzdělávání, sociálních a zdravotních služeb i bezbariérového prostředí.

K tomu, aby se osoby se zdravotním postižením mohly více osamostatnit, participovat na veřejném životě a také mít možnost vydělat si peníze, je nutné vynaložit finanční prostředky k vytvoření bezbariérovosti především ve veřejných prostorách. Je předpoklad, že vynaložené prostředky na vzdělávání osob se zdravotním postižením a na jejich uplatnění na pracovním trhu, se několikanásobně vrátí. Opatření jsou zacílena na zařazení osob se zdravotním postižením do majoritní společnosti. Dále slouží Národní plán k podpoře organizací, které mají celostátní, krajskou nebo místní působnost a snaží se o podílení OZP na spravování naší společnosti, aby tyto organizace měly přístup k dotacím. Naplňováním Národního plánu se realizuje základní poslání veřejné správy, a to vytvářením podmínek pro naplňování práv občanů, včetně osob se zdravotním postižením, a také poskytování a garantování veřejných služeb (Vláda ČR 2015).

(34)

Empirická část

5 Cíl práce

Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jaké jsou podmínky a možnosti pro uplatnění osob se zdravotním postižením na trhu práce v Libereckém kraji. V teoretické části práce jsme se snažili přiblížit obecně problematiku zaměstnávání osob se zdravotním postižením, především státní politiku zaměstnanosti, práva a povinnosti zaměstnavatelů apod. Cílem empirické části této bakalářské práce bylo zmapování možností zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením v Libereckém kraji.

6 Výzkumný problém

Jako výzkumný problém jsme stanovili to, jaké mají možnosti zaměstnání osoby se zdravotním postižením v Libereckém kraji. K zúžení výzkumného problému jsme zvolili výzkumné otázky.

6.1 Výzkumné otázky

Mají zaměstnavatelé v Libereckém kraji zájem o zaměstnávání osob se zdravotním postižením?

Mají zaměstnavatelé v Libereckém kraji, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, nějaké problémy související s jejich zaměstnáváním?

7 Výzkumný vzorek

Jako výzkumný vzorek jsme vybrali zaměstnavatele působící v Libereckém kraji.

Čtyřicet zaměstnavatelů jsme vybrali podle seznamu největších zaměstnavatelů v Libereckém kraji uvedeného na webových stránkách krajského úřadu Libereckého kraje. Tito zaměstnavatelé tvořili 40 % z celkového počtu oslovených firem. Dále jsme na internetu vyhledali 60 dalších zaměstnavatelů. Tyto zaměstnavatele jsme vybrali tak, aby byly zastoupeny organizace a firmy po celém Libereckém kraji, avšak nejvíce jich bylo z větších měst a obcí. Dotazník jsme záměrně neposlali těm zaměstnavatelům, o kterých nám bylo známo, že zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním

(35)

postižením. Jejich seznam jsme opět získali na webových stránkách krajského úřadu Libereckého kraje.

Gavora (2008, s. 75–80) uvádí několik možností výběru respondentů, a to náhodný, stratifikovaný, mechanický a záměrný. Vzhledem k velkému počtu podniků, firem a institucí v Libereckém kraji jsme pro náš výzkum použili náhodný výběr. Jednou z podmínek výběru byla také dostupnost získání kontaktu ve formě e-mailové adresy.

8 Metodologie výzkumu

Jako metodu výzkumu jsme použili webový dotazník. Dotazník jsme vytvořili online na webu vyplnto.cz. Dotazník jsme odeslali na sto e-mailových adres. Každému respondentovi jsme dotazník odeslali samostatně s přiloženým průvodním textem a poděkováním. Dotazník jsme zformulovali tak, aby se respondentům po zodpovězení otázky otevřela další, která navazovala na předchozí podle toho, jak respondent odpověděl. Tímto jsme chtěli dosáhnout toho, aby odpovídaly obě skupiny respondentů, a to ti, kteří osoby se zdravotním postižením zaměstnávají i ti, kteří je nezaměstnávají.

V dotazníku jsme použili otázky otevřené, uzavřené, polouzavřené a škálované. Pro organizace nebo firmy, které zaměstnávají OZP, jsme připravili 14 otázek a pro ostatní 10 otázek.

Znění průvodního textu dotazníku:

Dobrý den,

jsem studentkou třetího ročníku bakalářského studia oboru Sociální práce. Chtěla bych Vás touto cestou požádat o vyplnění dotazníku, jehož vyhodnocení mi pomůže získat informace ke zvolenému tématu mé bakalářské práce.

Moje bakalářská práce se zabývá možnostmi a podmínkami pro uplatnění osob se zdravotním postižením na trhu práce v Libereckém kraji. Vzhledem k tomu, že jinak, než získáním informací od Vás, zaměstnavatelů, nemohu tento výzkum provést, chci Vás poprosit o vyplnění dotazníku, viz odkaz níže. Pro cíle mého výzkumu budou velice cenné informace od zaměstnavatelů, kteří OZP zaměstnávají, stejně jako informace od těch, kteří tyto osoby nezaměstnávají. Za Váš čas věnovaný vyplnění dotazníku, Vám

(36)

velice děkuji. Všechny údaje, které od Vás získám, jsou naprosto anonymní a budou využity pouze pro účely mé bakalářské práce.

9 Sběr dat

Gavora (2008, s. 135) cituje Sheehanovou (2001), která udává průměrnou návratnost elektronického dotazníku 36 % (9 až 75 %). Právě návratnost je velkou nevýhodou elektronicky rozesílaného dotazníkového šetření. Museli jsme počítat s tím, že si někteří respondenti nevšimnou příchozí pošty, nebo bude dotazník vyhodnocen jako spam a po té odstraněn nepřečtený jako nevyžádaná pošta. Návratnost elektronicky rozesílaného dotazníku byla v případě našeho průzkumu 26 %. Prosbu o vyplnění dotazníku jsme odeslali na 100 e-mailových adres, to znamená, že dotazník vyplnilo 26 ze všech oslovených firem či podniků. Všichni respondenti odpověděli na otázky v dotazníku již první týden po jeho rozeslání. Přestože jim byl dotazník k dispozici dva měsíce, tak ti, kteří na dotazník nezareagovali v prvních dnech, se již k dotazníku nevrátili.

Z doručených odpovědí můžeme usuzovat, že na námi vytvořený dotazník zareagovali spíše zaměstnavatelé, kteří mají nebo měli se zaměstnáváním OZP zkušenost. Ostatní oslovení respondenti se k této problematice buď odmítli vyjádřit, nebo pro ně tato problematika není zajímavá. Přesto, že se vyjádřilo k výzkumnému problému 26 respondentů, byly získané informace pro tuto práce cenné a dostačující.

10 Výsledky výzkumu a interpretace dat

Odpověďmi na otázky v dotazníku jsme získali informace a data, které jsme zpracovali do grafů a následně podrobněji vyhodnotili.

1. Zaměstnáváte osoby se zdravotním postižením?

Respondenti na tuto otázku odpovídali ano nebo ne.

Kladně na tuto otázku odpovědělo 10 respondentů a 16 respondentů odpovědělo záporně. Po zaškrtnutí této odpovědi, se zobrazily respondentům otázky podle toho, jestli OZP zaměstnávají či nikoliv. Pokud odpověděl respondent na tuto otázku ano, následovala otázka č. 2. Respondentovi, který odpověděl ne, se nabídla otázka č. 15.

(37)

V první části této kapitoly budou popsány odpovědi zaměstnavatelů, u kterých osoby se zdravotním postižením pracují.

2. Kolik má Vaše organizace/firma zaměstnanců?

Respondenti volili jednu z nabízených odpovědí.

Graf 2 - Kolik má Vaše organizace/firma zaměstnanců?

Z odpovědí na tuto otázku vyplynulo, že respondenti zaměstnávající osoby se zdravotním postižením měli do 25 zaměstnanců nebo více než 100. Zaměstnavatelé, kteří měli méně, než 25 zaměstnanců nemuseli ze zákona OZP zaměstnávat, ale přesto je zaměstnávali. Průzkum ukázal, že osm z deseti respondentů, u kterých pracují osoby se zdravotním postižením, měli více než 100 zaměstnanců.

8; 80%

2; 20%

Kolik má Vaše organizace/firma zaměstnanců?

více než 100 do 25

References

Related documents

Setkání s postiženým člověkem bylo ještě v nedávné minulosti možné většinou jen za branami ústavů. Tak mnohdy sami postižení a jejich blízcí nabývali

V praxi známe pracovní uplatnění i pro mentálně postižené občany (např. speciální kavárny). Legislativa sice vymezuje povinnosti zaměstnavatelům a investorům

Velice zajímavými položkami dotazníkového šetření pak byly následující dvě otázky, které zkoumaly názor osob se zdravotním postižením na to, zda mají lidé s

Cílem naší práce bylo charakterizovat pedagogickou komunikaci se zaměřením na interakci učitele a žáka. V teoretické části jsme vymezili některé klíčové

Vyjádření minimálně v rorahu 10 z hlediska splnění JeJich cílů, rryužití metod ňešení a návrhů opatření včetně formální úprarry (uveďte na druhou stranu

Cílem této práce bylo přiblížit problematiku pracovních podmínek osob se zdravotním postižením a uvést právní a ekonomické aspekty tohoto tématu. V

Osoby se zdravotním postižením mají těžší postavení na trhu práce. K pracovnímu výkonu potřebují speciální pracovní podmínky, které jim nejsou ve všech

Účelem dětského domova se školou je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou, mají-li závažné poruchy chování, nebo které pro