Poděkování
Velké poděkování patří vedoucí mé bakalářské práce paní Mgr. Marii Froňkové.
Děkuji za ochotu, cenné rady, odborné vedení a čas strávený nad bakalářskou prací. Poděkovaní patří také mé rodině, snoubenci a přátelům, kteří mi po celé studium byli velkou oporou.
ANOTACE
Jméno a příjmení: Karolína Hnátnická
Instituce: Technická univerzita v Liberci, Fakulta zdravotnických studií
Název bakalářské práce: Edukace u pacientů s onemocněním hemoroidy Vedoucí práce: Mgr. Marie Froňková
Počet stran: 58
Počet příloh: 3
Rok obhajoby: 2019
Anotace: Hemoroidální onemocnění je aktuální téma, které postihuje všechny věkové kategorie. Je nutné, aby pacienti byli informováni o všech režimových opatřeních, které se k tomuto onemocnění vztahují. Teoretická část popisuje obecné informace, kterými je patofyziologie i etiologie onemocnění, režimová opatření, symptomy, diagnostika, komplikace a léčba. Výzkumná část analyzuje výsledky dotazníkového šetření. Výstupem z bakalářské práce je edukační standard pro pacienty s hemoroidálním onemocněním.
Klíčová slova: hemoroidy, onemocnění, režimová opatření, edukace, edukační standard
ANNOTATION
Name and surname: Karolína Hnátnická
Institution: Technical University of Liberec, Faculty of Health Studies Title: Education of patients with hemorrhoids
Supervisor: Mgr. Marie Froňková Number of pages: 58
Number of appendix: 3 Year of thesis defence: 2019
Annotation: Hemorrhoidal disease is actual topic which affects all age categories of people. It is necessary to inform patients about regime arrangements which relate to this disease. Theoretical part describes general information like patophysiology, etiology of disease, regime arrangement, symptoms, diagnostics, complication and medical treatment. Research part analyzes results of questionnaire survey. Result of bachelor's work is educational standard for patients with hemorrhoidal disease.
Keywords: hemorhoids, disease, regime arrangement, education, education standard
9
Obsah
Seznam použitých zkratek ... 11
1 Úvod ... 12
2 Teoretická část ... 13
2.1 Patofyziologie onemocnění ... 13
2.2 Etiologie a rizikové faktory vzniku hemoroidálního onemocnění ... 14
2.3 Symptomy hemoroidů ... 14
2.4 Diagnostika hemoroidů ... 15
2.5 Komplikace hemoroidů ... 15
2.6 Terapie hemoroidů ... 16
2.6.1 Konzervativní léčba ... 16
2.6.2 Miniinvazivní léčba ... 16
2.6.3 Chirurgická léčba ... 17
3 Edukace v ošetřovatelství ... 18
3.1 Edukace pacienta po hemoroidektomii ... 18
3.2 Edukace o režimových opatřeních v oblasti výživy ... 18
3.3 Edukace o režimových opatřeních v oblasti pitného režimu ... 19
3.4 Edukace o režimových opatřeních v oblasti způsobu života ... 19
3.5 Edukace o režimových opatřeních v oblasti pohybu ... 19
3.6 Edukace o režimových opatřeních v oblasti prevence zácpy ... 20
3.7 Edukace o režimových opatřeních v oblasti hygieny rekta ... 20
4 Výzkumná část ... 22
4.1 Cíle a výzkumné předpoklady ... 22
4.2 Metodika výzkumu ... 23
4.2.1 Metodický postup a metoda zkoumání ... 23
4.2.2 Charakteristika výzkumného vzorku ... 23
10
4.3 Analýza výzkumných dat ... 23
4.4 Analýza výzkumných cílů a předpokladů ... 45
5 Diskuze ... 49
6 Návrh doporučení pro praxi ... 54
7 Závěr ... 55
Seznam použité literatury ... 56
Seznam příloh ... 58
11
Seznam použitých zkratek
a.s. Akciová společnost
cm Centimetr
č. Číslo
dcl Decilitr
g Gram
HAL Hemorrhoidal Artery Ligation
HAL – RAR Hemorrhoidal Artery Ligation – Recto Anal Repair
ml Mililitr
např. Například
ot. Otázka
pH Power of hydrogen
Sb. Sbírky
tab. Tabulka
tzv. Takzvaně
vyd. Vydání
°C Stupeň Celsia
12
1 Úvod
Hemoroidy jsou uzlovité cévní rozšířeniny, které se nacházejí v hemoroidálních pleteních pod řitní kůží a pod sliznicí rozšířeného hrdla konečníku. Jde o jedno z nejčastějších onemocnění, které postihuje až 37 % populace. Přítomnost tohoto onemocnění narůstá s věkem. Zásadním faktorem pro vznik onemocnění, je zvýšený tlak v žilách, při kterém dochází k většímu napětí svěračů, a tím ke zbytňování žilních pletení.
(Lukáš et al., 2005)
Hemoroidy jsou zařazeny mezi civilizační onemocnění. Jejich název pochází z řeckého slova haimorrhoides flebes, což znamená krvácející žíly. Léčba se zaměřuje na zmírnění obtíží pacienta a na napravení fyziologických a anatomických poměrů konečníku. Onemocnění postihuje ženy a muže v poměru 4:1. U dětí do 15ti let jsou hemoroidy vzácné. (Charvot, Bačuvčíková a Zímová, 2015).
Teoretická část se zabývá patofyziologií, etiologií, rizikovými faktory, symptomy, diagnostikou, komplikacemi a všemi třemi druhy terapie hemoroidů. Praktická část bakalářské práce obsahuje kvantitativná výzkum a jeho zpracování. Výzkum se zaměřuje na informovanost pacientů o rizikových faktorech hemoroidálního onemocnění a o nemoci samotné. Výstupem z bakalářské práce bude edukační standard pro pacienty s daným onemocněním. Edukačním standard by měl sloužit ke zlepšení každodenního života pacientů, který je hemoroidálním onemocněním nepříjemně narušen.
13
2 Teoretická část
2.1 Patofyziologie onemocnění
Rektum se nachází v konečné části tlustého střeva, má délku 12-16 cm a šířku asi 4 cm. Leží v malé pánvi. Rektum vychází na povrch těla anem. Rektum se skládá ze dvou částí, první (ampulla recti) je dlouhá 10-12 cm a perineální flexurou ústí do druhé části (canalis analis), který měří 2,5-3,8 cm. Sliznice rekta je totožně zbarvená jako sliznice v tlustém střevě a obsahuje slizniční řasy. Výstelka sliznice v rozšířené části rekta je cylindrická a jednovrstevná, umožnuje pohlcování medikamentů jako jsou čípky (Čihák, 2013). Svaly, které se nacházejí v okolí análního kanálu a anu, mají funkci otevírání jenom při meteorismu nebo vypuzování stolice. Nervové zásobení je dvojího typu. Část orální je inervována autonomními nervy a aborální část míšními nervy.
Tepenně jsou tyto části zásobeny z vasa rectalia superiora a vasa rectalia medie et inferiora (Horák et al., 2013).
Hemoroidy jsou zařazeny mezi civilizační onemocnění. Jejich název pochází z řeckého slova haimorrhoides flebes, což znamená krvácející žíly (Charvot, Bačuvčíková a Zímová, 2015). Hemoroidy jsou uzlovité cévní rozšířeniny, které se nacházejí v hemoroidálních pleteních pod anální kůží a pod sliznicí rozšířeného hrdla rekta (Lukáš et al., 2005). Statistiky udávají, že 70 % dospělých, kterým je nad 30 let, prodělají ataku minimálně jednou za život. Onemocnění postihuje ženy a muže v poměru 4:1. U dětí do 15ti let jsou hemoroidy vzácné. Můžou postihnout děti, které trpí portální hypertenzí. U těch se setkáváme s vnitřními hemoroidy, příznaky trpí ale jen 5-7 % z nich (Charvot, Bačuvčíková a Zímová, 2015).
Hemoroidy dělíme na vnitřní a vnější. Vnitřní hemoroidy známe jako výdutě venózních pletení, které se nacházejí na stěně análního kanálu a podstupují vazivové změny. Zasahují oblast vnitřních hemoroidálních pletení, která se nacházení nad linea pectinata (dentata). V poloze, při které pacient leží na zádech s dolními končetinami na stojanech, nacházíme hemoroidální uzly v polohách tzv. jako na ciferníku hodin, konkrétně na číslech 3, 7 nebo 11 (Čermák, 2008). Vnitřní hemoroidy můžeme rozdělit do 4 stupňů. U prvního stupně se u pacienta objevuje krvácení, které může vést lékaře k diagnostikování jiného onemocnění. Krvácení se totiž objevuje například i u ulcerózní proktitidy či maligních a benigních nádorů. Při každém krvácení je nutné, aby pacient
14
podstoupil vyšetření per rectum a rektoskopii. Ve druhém stupni postižení je krvácení vzácné. Dochází k výhřezu hemoroidů při defekaci, poté se samy navrací zpět. Při třetím stupni dochází u pacienta k prolapsu sliznice s hemoroidálnímu uzly při stání a pohybu (nejen při defekaci). Krvácení je mírné, pouze z vnějších slizničních lézí. V této fázi je prolaps manuálně reponibilní. Pacient pociťuje svědění, tlak a pálení (Zeman a Krška, 2014). Ve čtvrtém stupni jsou hemoroidální uzle trvale prolabované, nelze je manuálně reponovat zpět. Objevuje se chronické dráždění kůže, dochází k zesílení sliznice. Pacienti udávají tzv. vlhkou řiť. Pociťují tlak v rektu a v okolí se vytváří ekzém. Prolaps je způsobený tím, že podslizniční vazivo v análním kanále nad linea dentata je velice řídké, tím se povoluje závěsný aparát a hemoroidální uzle při defekaci vyhřeznou. Zevní hemoroidy jsou žilní výdutě, které se nacházejí v oblasti plexus haemorhoidalis inferior, který je párově zásoben z obou ilických arterií. Zevní hemoroidy nebolí, jsou měkké a nekrvácí. Jako komplikace se udává akutní trombóza perianální, při které vznikne bolestivý uzel (Čermák, 2008).
2.2 Etiologie a rizikové faktory vzniku hemoroidálního onemocnění
Na vzniku hemoroidů se podílí hned několik faktorů. Mezi hlavní řadíme dědičnost, věk, tělesnou konstituci a poruchy vyprazdňování. Mezi další faktory řadíme sedavé zaměstnání nebo naopak zaměstnání, kde pacient pracuje ve stoje, fyzickou námahu, těhotenství (děloha matky tlačí na pánevní žíly a tím dochází k hromadění krve) a porod.
(Čermák, 2008) Pro matky po porodu doporučujeme spinální anestezii před lokální, protože úplně potlačuje bolest. (Yang, 2014). Nesmíme zapomenout ani na ochablost pojivové tkáně a nedostatečnost žilních chlopní. Často se onemocnění vyskytuje familiárně, může mít spojitost s varixy dolních končetin, herniemi, verikokélou nebo nádory rekta či orgánů malé pánve (Zeman a Krška, 2014).
2.3 Symptomy hemoroidů
Typickým a prvním příznakem je hemoroidálního onemocnění je krvácení. Přichází nejdříve nenápadně například na toaletním papíře (Čermák, 2008). Krev je světle červená.
Intermitentní krvácení může vést až k chronické anemii (Zeman a Krška, 2014). Dalším příznakem je prolaps, který nacházíme u vyšších stupňů hemoroidů. Pacienti se také setkávají s takzvaným vlhnutím řitě. Díky prolapsu hemoroidů slizniční hlen zasáhne
15
okolí anu. Vzniká zde vlhká oblast. Dochází k macerování kůže a místo může svědit.
Pacienti též pociťují tupý tlak v oblasti rekta (Čermák, 2008). Aniž by pacienti pociťovali nucení na stolici, často udávají pocit cizího tělesa v rektu. Bolest není pro toto onemocnění typická. Objevuje se pouze při hemoroidální trombóze nebo při velkém otoků uzlů, při kterých mají pacienti velice namáhavou defekaci (Anděl, Škrovina a Ducháč, 2012).
2.4 Diagnostika hemoroidů
Základní diagnostickou metodou je anamnéza, ve které se pacienta dotazujeme na krvácení, zda pociťuje tupou bolest, svědění nebo pálení. Při auskultačním vyšetření si můžeme všimnout vyhřeznutých zevních hemoroidálních uzlů a po zapojení břišního lisu i prolabujících vnitřních hemoroidů. Dále si všímáme perianálního ekzému nebo vlhké řitě (Čermák, 2008). Dalším vyšetřením je per rectum, které provádíme při přítomnosti krve ve stolici (Nejedlá, 2015). Pouze pomocí anoskopie zjistíme rozsah nálezu. Rektoskopie slouží k vyloučení patologického nálezu (Horák et al., 2013).
V neposlední řadě musíme vyloučit další onemocnění jako je např. anální fisura, píštěl a další (Čermák, 2008). Pouhé vyšetření stolice na okultní krvácení slouží pouze k orientaci. V žádném případě nenahrazuje endoskopická vyšetření (Korbička et al., 2010).
2.5 Komplikace hemoroidů
Mezi krátkodobé komplikace můžeme zařadit močovou retenci, zánět nebo krvácení.
Do dlouhodobých komplikací řadíme tvorbu píštělí, fisur, recidiv obtíží, obtěžující vlhkost rekta či stenóza anu. (Adamová, 2012). Mezi komplikace neoperovaných hemoroidů řadíme profuzní krvácení, trombózu vnitřního hemoroidu provázenou zánětem nebo strangulaci. Profuzní krvácení může nastat po obtížné defekaci. V případě, že je recidivující, může se u pacienta projevit anemie. Při trombóze je hemoroidální uzel bolestivý, oteklý a jasně červený. Mezi komplikace operovaných hemoroidů řadíme recidivující krvácení, které léčíme opichy (Horák et al., 2013).
16
2.6 Terapie hemoroidů
2.6.1 Konzervativní léčba
Konzervativní léčbu zahajujeme režimovými opatřeními, mezi které patří dostatek tekutin, vlákniny a důkladná hygiena rekta a sedací koupele. Z farmakoterapie používáme léky, které zlepšují žilní tonus. V případě bolesti podáváme lokální anestetika nebo čípky.
Pokud pacient pociťuje svědění, aplikujeme antihistaminika. Pro lokální aplikaci používáme masti a čípky (Horák et al., 2013).
2.6.2 Miniinvazivní léčba
Miniinvazivní léčba se dělí na chemickou, mechanickou a fyzikální. Při léčbě chemické používáme sklerotizaci. U metody dle Blonda aplikujeme anoskopem sklerotizační roztok nad linea dentata submukózně do tkáně hemoroidů. Při metodě dle Blanchara aplikujeme 1-3 ml roztoku fenolu a mandlového oleje nebo roztoku fenolu a oleje z burských ořechů do oblasti převodní hemoroidální arterie. Při mechanické léčbě můžeme postupovat dle Barronovy (elastické) ligatury, která je známá jako první volba při léčbě hemoroidů II. stupně. Použitím aplikátoru se hemoroidální uzly podvážou, tím dojde k nekróze a pozdějšímu odloučení tkáně (Anděl, Škrovina a Ducháč, 2012).
Jako druhou metodu můžeme zvolit sonograficky navigovanou ligaci (HAL), při které za použití Dopplerovské ultrasonografie nalezneme přívodnou arterii 2-3 cm nad horním pólem uzlu a ošetříme ji opichem, provádíme ambulantně (Horák et al., 2013). Další z metod volíme rekto-anální korekci prolabujících hemoroidů (HAL-RAR). Jedná se o obměnu techniky HAL. Tato metoda kombinuje opich z přívodných arterií s proximální fixací hemoroidů (Duben, 2012). Mezi fyzikální léčbu řadíme kryoterapii, fotokoagulaci, laserovou intersticiální terapii, radiofrekvenční ablaci a hemoron. Kryoterapie byla používána převážně v 70. a 80. letech 20. století. Její podstatou je náhlé ochlazení hemoroidů na -90 až -190°C, díky kterému dochází k nekrotizaci a následnému odstranění. Fotokoagulace pro zničení tkáně využívá teplo. Konkrétně se jedná o infračervené paprsky, které působí 1-3 minuty. Laserová intersticiální terapie a radiofrekvenční ablace fungují na stejném principu, kterým je termická destrukce definovaného objemu tkáně. Základem je ohřátí tkáně na teplotu 50-60 °C, při které dochází ke koagulaci lasery. Hemoron funguje na bázi téměř úplné obstrukce
17
hemoroidálních arterií, která je způsobena přerušovaným tokem stejnosměrného proudu mezi dvěma elektrodami (Horák et al., 2013).
2.6.3 Chirurgická léčba
Tento druh léčby indikujeme u hemoroidů III. a IV. stupně. Principem je odstranění hemoroidálních uzlů, podvaz hemoroidálních cév a náprava pooperačního nebo kožního defektu. Známe několik druhů operačních technik. Prvním je Whitedeadova operace, která spočívá v cirkulární resekci slizničního válce s městky. Po výkonu může dojít k závažnému krvácení, hojení rány per sekundam nebo stenóze anu (Horák et al., 2013).
Další operací je Millingan – Morgova, která se indikuje u pokročilých stádií onemocnění.
Po výkonu dostává pacient laktulózu, která napomáhá změkčení stolice. Také si do rekta aplikuje hydrokortizonovou mast, která vede k potlačení nežádoucích projevů zánětu (Herman et al., 2011). Známou operací je také Staplerová hemoroidektomie (PPH), která je též označovaná jako Longova operace. Provádí se stehem ve stěně rekta a zavedením stapleru, kterým se sešije nezbytněná část sliznice (Schneiderová, 2014).
18
3 Edukace v ošetřovatelství
Název edukace vychází z latinského slova educo nebo educare, které je překládáno jako vést vpřed nebo vychovávat. Edukaci můžeme formulovat jako postup, ve kterém trvale působíme na vystupování a jednání určitého člověka. Naším cílem je docílit u něho zlepšení vědomostí, postojů, návyků a dovedností (Juřeníková, 2010).
3.1 Edukace pacienta po hemoroidektomii
Před propuštěním z nemocnice a jeden týden po propuštění je pacientovi indikováno digitální vyšetření, při kterém kontrolujeme slepení protilehlých částí rány. K obnovení výživy pacienta dochází do 6 hodin po operaci. K defekaci pacientům doporučíme středně silná projímadla, které mohou užívat 2 až 3 týdny rekonvalescence. Mobilizaci pacientů můžeme provádět prakticky ihned po operaci. Pracovní neschopnost trvá zhruba jeden týden (Schumpelick, 2013).
3.2 Edukace o režimových opatřeních v oblasti výživy
Výživa každého jedince by měla obsahovat dostatek vlákniny. Vlákninu dělíme na rozpustnou a nerozpustnou ve vodě. Rozpustná složka má v trávicím traktu schopnost vázat vodu a nabobtnávat. Po konzumaci máme pocit plnosti. Tato složka usnadňuje přepravu trávicím traktem. Nerozpustná složka naopak navyšuje objem stolice a napomáhá k pohyblivosti střev. Nerozpustnou složku obsahují slupky jablek, hrušek nebo hroznového vína, ale také obiloviny. Rozpustnou složku nalezneme v hruškách, jablcích, mrkvi, rybízu nebo zelí. Houby a mořské řasy ji obsahují v podobě slizů (Hrabáková, 2011). Výživa člověka by měla zajišťovat takový příjem energie, jaký má pacient výdej. Strava by měla být vyvážená a různorodá. Mezi základní složky výživy zařazujeme bílkoviny (proteiny), tuky (lipidy), cukry (sacharidy), minerální a stopové prvky a vitamíny (Čevela, Čeledová a Dolanský, 2009). Pacienti by do stravy měli zařadit i potravinového doplňky, které slouží hlavně k prevenci onemocnění. Potravinové doplňky je vhodné zařadit do běžné stravy každého člověka. Jsou volně dostupné v lékárnách (Ferko, Šubrt a Dědek, 2015). Prodávají se v tabletách a obsahují mikronizovanou purifikovanou flavoidní frakci, rutin a aescin. Zkvalitňují pružnost a elasticitu žilní stěny. Jejich výhodou je protizánětlivý účinek a snižování otoků.
19
Užívá se jedna až dvě tablety denně (Khýlová, 2011). Pro doplnění můžeme užívat 3x denně 15 kapek tinktury. Nejčastěji z kaštanu koňského nebo listů kopřivy (Anděl, Bocková, Škrovina, 2017).
3.3 Edukace o režimových opatřeních v oblasti pitného režimu
Výživa každého jedince by měla obsahovat dostatek tekutin. Je doporučováno vypít 2500 až 3000 ml tekutin za den. Nejvhodnější je pít pouze čistou vodu. V případě alternativy můžeme pít ředěné ovocné džusy, zelený nebo ovocný čaj. Není vhodné pití kávy a alkoholických nápojů (Vytejčková et al., 2013). K pitnému režimu můžeme zařadit tzv. gastrokolický reflex. Tento reflex je způsobený přísunem potravy a tekutin do žaludku. Následuje peristaltika tlustého střeva, po které dochází k nucení na defekaci.
Reflex můžeme vyvolat vypitím 2 – 3 dcl teplé vody, do které přidáme citron. Tímto způsobem může pomoci k pravidelnému rannímu vyprazdňování (Anděl, Bocková a Škrovina, 2017).
3.4 Edukace o režimových opatřeních v oblasti způsobu života
Pacienti, kteří trpí hemoroidy, by měli uchovávat svoji pánev a dolní končetiny v teple. Neměli by sedat na studenou zem nebo beton. Při sezení na židli by vždy měli použít polštářek. Na nohou by měli mít obuv se silnější podrážkou a teplejší ponožky (Janča, Zentrich a Štangl, 2015). Všem pacientům je doporučováno nosit vzdušné a volné spodní prádlo (Hrabáková, 2011). Přednost by měli dát bavlněnému oblečení před umělými vlákny. Pro ženy je nejvíce nevhodné spodní prádlo typu tanga. Ženy, které jsou těhotné, by neměly zapomínat na pitný režim, dostatečný pohyb – alespoň 30 minut chůze za den, a dostatek vlákniny. V tomto období je zvýšený tlak na cévy, v případě těžké zácpy je doporučován leh na zádech, při kterém je žena nohama opeřená co nejvýše o zeď, sprchování chladnější vodou a používání kompresních punčoch (Anděl, Bocková a Škrovina, 2017).
3.5 Edukace o režimových opatřeních v oblasti pohybu
Pacientům není doporučováno příliš dlouhé sezení ani stání. Pokud pacient vykonává povolání, ve kterém musí celou pracovní dobu sedět, doporučíme mu, aby použil alespoň
20
na určitou část klekátko. Přílišná fyzická námaha také není dobrá. V těhotenství se doporučují cviky na posílení pánevního dna, při kterých dochází k vypuzování vnitřních hemoroidů, aby v nich nezůstávala krev (Čermák, 2008). Je žádoucí zařadit vhodné sportovní aktivity. Doporučuje se například plavání. Uškodit by naopak mohlo vzpírání, jízda na kole nebo na koni (Tuhá, 2015).
3.6 Edukace o režimových opatřeních v oblasti prevence zácpy
Se zácpou souvisí řada faktorů. Ať už jde o užívání farmak, nedostatečný příjem tekutin, vlákniny nebo špatný stav dentice. Se zácpou může souviset i změna prostředí nebo nepravidelné defekační návyky. Problém může nastat i v případě, že je průměrná denní fyzická aktivita nižší než požadovaná aktivita pro dané pohlaví (Herdman a Kamitsuru, 2015). Dbáme na to, aby stolice byla pravidelná a formovaná. V případě, že tomu tak není, musíme upravit životosprávu. Při chození na toaletu se nedoporučuje užívání mobilního telefonu nebo čtení knih. Při takovéto činnosti pacient podvědomě tlačí na stolici a tím dochází ke vzniku hemoroidů (Čermák, 2008). Tlačením na stolici se zvyšuje tlak v žilách i v rektu. Dále není vhodné stolici zadržovat. Zadržováním stolice tvrdne a je pak těžší ji vyprázdnit (Hrabáková, 2011). Pro snadnější defekaci je dobré užít takzvaný turecký záchod, který je známý především v oblasti Asie a Afriky. Jeho použití nás vybízí k pozici ve dřepu, při které je rektum uvolněné. Defekace ve dřepu je pro člověka přirozenější a snadnější Ženy v těhotenství v případě zácpy mohou volit projímadla, která neškodí (Anděl, Bocková a Škrovina, 2017).
3.7 Edukace o režimových opatřeních v oblasti hygieny rekta
Je velice důležité pečovat o hygienu rekta. Omytí rekta ve sprše by měl pacient provádět po každé defekaci. Jedná se převážně o pacienty vyššího věku, u kterých je tonus svěrače snížený. Těm mohou zůstávat části stolice v análním kanále, které dráždí rektum a kontaminují spodní prádlo (Čermák, 2008). Po defekaci nestačí používat pouze toaletní papír, který může být navíc zdrojem malých traumat v anální oblasti. Při zvýšeném dráždění může způsobit až perianální ekzém. Omytí rekta ve sprše je běžné, je ale možné použít i bidet, jehož vodní sprcha velmi dobře likviduje nežádoucí bakterie. Jeho nevýhodou je, že se nenachází na veřejných toaletách. Bidet je vhodné používat již jako prevenci hemoroidálního onemocnění. V případě zakoupení elektrického bidetu, zvládne
21
plnit i řadu dalších funkcí jako je například pulzní mytí, sušení či masážní režim. Bidet pro mytí používá čistou vodu, která je vhodnější než mýdla nebo sprchové gely (Anděl, Bocková a Škrovina, 2017). V případě, že chceme použít mýdlo, nemělo by být dráždivé.
Můžeme použít dětské nebo speciálně určené mýdlo pro intimní hygienu, které má neutrální pH. Nevhodné je používání mýdel, která jsou výrazně parfemovaná (Korbička et al., 2012). Pro důkladnou hygienu jsou doporučovány vlažné sedací koupele (Čermák, 2008). Pro koupele je nejčastěji používána dubová kůra. Na jedno ošetření potřebujeme 150 g dubové kůry, kterou zalijeme 1 litrem horké vody a necháme přibližně 25 minut vychladnout. Dubovou kůru můžeme též využít ve formě gelu (Vlček et al., 2010). Další sedací koupel můžeme nachystat z 20 g heřmánku pravého, 20 g květu kaštanu, 20 g lnice obecné, která se také zaleje 1 litrem horké vody. Louhujeme přibližně 10 minut a po vychladnutí aplikujeme. Koupele provádíme 2x denně. Na vyhřezlé rektum můžeme aplikovat i obklady, nejčastěji z kořene kostivalu lékařského nebo měsíčku lékařského.
Vylouhovanou směs nalejeme na bavlněnou plenu a přikládáme ke konečníku (Anděl, Bocková a Škrovina, 2017).
22
4 Výzkumná část
4.1 Cíle a výzkumné předpoklady
V bakalářské práci byly stanoveny 2 cíle a 7 výzkumných předpokladů. Výzkumné předpoklady byly upraveny po provedení předvýzkumu, který byl realizován na proktologické ambulanci v Oblastní nemocnici Náchod, a.s. v lednu 2019 (viz příloha B).
Cíle práce:
Výzkumný cíl č. 1: Zjistit informovanost pacientů o hemoroidálním onemocnění.
Výzkumný cíl č. 2: Zjistit informace o režimových opatřeních u hemoroidálního onemocnění.
Výzkumné předpoklady:
Výzkumný předpoklad č. 1: Předpokládáme, že 70 % a více pacientů je informováno o hemoroidálním onemocnění.
Výzkumný předpoklad č. 2a: Předpokládáme, že 70 % a více pacientů je informováno o výživě.
Výzkumný předpoklad č. 2b: Předpokládáme, že 60 % a více pacientů je informováno o pitném režimu.
Výzkumný předpoklad č. 2c: Předpokládáme, že 60 % a více pacientů je informováno o sedavém způsobu života.
Výzkumný předpoklad č. 2d: Předpokládáme, že 70 % a více pacientů je informováno o pohybu.
23
Výzkumný předpoklad č. 2e: Předpokládáme, že 60 % a více pacientů je informováno o prevenci zácpy.
Výzkumný předpoklad č. 2f: Předpokládáme, že 60 % a více pacientů je informováno o hygieně konečníku.
4.2 Metodika výzkumu
Výzkumná část bakalářské práce byla zpracovávána kvantitativní metodou výzkumu.
Jako metodiku výzkumu jsem zvolila dotazník, který vyplňovali pacienti proktologické ambulance v Oblastní nemocnici Náchod, a.s. (viz příloha A). Výzkum probíhal od února do března 2019. Výzkumné šetření probíhalo se souhlasem proktologického oddělení i vedení nemocnice.
4.2.1 Metodický postup a metoda zkoumání
Předvýzkum (viz příloha B) byl prováděn v lednu 2019 na proktologické ambulanci Oblastní nemocnice Náchod, a.s. Bylo osloveno 14 respondentů, návratnost dotazníků byla 100 %, ale 4 dotazníky musely být vyřazeny z důvodu chybného vyplnění.
Na základě dat získaných z předvýzkumu, byly provedeny změny v dotazníku. Dotazník obsahuje 25 otázek. První 2 otázky jsou identifikační a dalších 23 otázek je zaměřeno na stanovené výzkumné předpoklady a tématiku bakalářské práce.
4.2.2 Charakteristika výzkumného vzorku
V průběhu výzkumného šetření bylo osloveno 120 respondentů. Návratnost dotazníků byla 100 %. Ke zpracování výsledků bylo použito pouze 100 dotazníků, protože 20 dotazníku bylo vyřazeno z důvodu chybného vyplnění.
4.3 Analýza výzkumných dat
Získaná data byla vyhodnocena a zpracována v programu Microsoft Office Word 2013 a Microsoft Office Excel 2013. V tabulkách jsou data zaznamenávána ve znacích ni [-] (absolutní četnost), fi [%] (relativní četnost) a Σ (celková četnost). Všechna data
24
jsou zaznamenávána v procentech a zaokrouhlena na jedno desetinné číslo. Pokud otázka měla jednu správnou odpověď, je v grafech i tabulkách značena zelenou barvou.
4.3.1 Analýza dotazníkové položky č. 1 Pohlaví respondentů Tab. 1 Pohlaví respondentů
ni [-] fi [%]
Žena 63 63
Muž 37 37
Σ 100 100
Dotazníková položka č. 1 patřila do skupiny identifikačních otázek a zjišťovala pohlaví respondentů. Ze 100 respondentů bylo 63 (63 %) žen a 37 (37 %) mužů.
4.3.2 Analýza dotazníkové položky č. 2 Věk respondentů Tab. 2 Věk respondentů
ni [-] fi [%]
18 - 35 27 27
36 - 80 73 73
Σ 100 100
Dotazníková položka č. 2 zjišťovala věk respondentů. První věková hranice byla 18 – 35 let. V této věkové hranici bylo 27 (27 %) respondentů. Druhá věková skupina byla 35 – 80 let, tu zvolilo 73 (73 %) respondentů.
4.3.3 Analýza dotazníkové položky č. 3 Pojem hemoroidy Tab. 3 Pojem hemoroidy
ni [-] fi [%]
Rozšířené žíly 82 82
Rozšířené tepny 10 10
Části tlustého střeva 8 8
Σ 100 100
25 Graf 1 Pojem hemoroidy
Dotazníková položka č. 3 zjišťovala, co jsou to hemoroidy. Správnou odpovědí bylo, že se jedná o rozšířené žíly. Tuto odpověď zvolilo 82 (82 %) respondentů. Druhou možností byly rozšířené tepny, tu zvolilo 10 (10 %) respondentů. Poslední možností bylo, že se jedná o části tlustého střeva. Tuto odpověď zvolilo 8 (8 %) respondentů.
4.3.4 Analýza dotazníkové položky č. 4 Výskyt hemoroidů Tab. 4 Výskyt hemoroidů
ni [-] fi [%]
V tenkém střevu 10 10
V hemoroidálních pleteních 81 81
Na přechodu tenkého a tlustého
střeva 9 9
Σ 100 100
82 %
10 % 8 %
0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 %
Rozšířené žíly Rozšířené tepny Části tlustého střeva
Počet respondentů
26 Graf 2 Výskyt hemoroidů
Dotazníková položka č. 4 zjišťovala, kde se hemoroidy nachází. První odpovědí bylo, že se nachází v tenkém střevu. Tuto odpověď zvolilo 10 (10 %) respondentů. Správnou odpověď, že se nachází v hemoroidálních pleteních, zvolilo 81 (81 %) dotazovaných respondentů. Poslední odpověď, že se nachází na přechodu tenkého a tlustého střeva, zvolilo 9 (9 %) respondentů.
4.3.5 Analýza dotazníkové položky č. 5 Rizikové faktory pro vznik hemoroidů Tab. 5 Rizikové faktory pro vznik hemoroidů
ni [-] fi [%]
Sedavé zaměstnání 0 0
Věk, poruchy vyprazdňování,
sedavé zaměstnání 12 12
Dědičnost, věk, tělesná konstituce, poruchy vyprazdňování, sedavé zaměstnání, práce ve stoje, fyzická námaha, těhotenství a porod
88 88
Σ 100 100
10 %
81 %
9 % 0 %
10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 %
V tenkém střevu V hemoroidálních pleteních
Na přechodu tenkého a tlustého střeva
Počet respondentů
27 Graf 3 Rizikové faktory pro vznik hemoroidů
Dotazníková položka č. 5 se zaměřovala na rizikové faktory pro vznik hemoroidů.
První odpověď, ve které bylo jako rizikový faktor sedavé zaměstnání, nezvolil žádný (0 %) z respondentů. Druhou odpověď, kde respondenti mohli zvolit věk, poruchy vyprazdňování a sedavé zaměstnání, vybralo 12 (12 %) respondentů. Správnou odpověď, která obsahovala dědičnost, věk, tělesnou konstituci, poruchy vyprazdňování, sedavé zaměstnání, práci ve stoje, fyzickou námahu, těhotenství a porod zvolilo 88 (88 %) respondentů.
4.3.6 Analýza dotazníkové položky č. 6 První příznaky Tab. 6 První příznaky
ni [-] fi [%]
Krvácení 56 56
Bolest 40 40
Prolaps (výhřez) konečníku 4 4
Σ 100 100
0 %
12 %
88 %
10 %0 % 20 %30 % 40 %50 % 60 %70 % 80 %90 % 100 %
Sedavé zaměstnání Věk, poruchy vyprazdňování, sedavé
zaměstnání
Dědičnost, věk, tělesná konstituce, poruchy vyprazdňování, sedavé
zaměstnání, práce ve stoje, fyzická námaha,
těhotenství a porod
Počet respondentů
28 Graf 4 První příznaky
Dotazníková položka č. 6 se zaměřovala na první příznak hemoroidálního onemocnění. První a správnou možnost, kterou bylo krvácení, zvolilo 56 (56 %) dotazovaných. Druhou odpověď, kterou byla bolest, zvolilo 40 (40 %) dotazovaných a poslední možnost prolaps (výhřez) konečníku zvolili pouze 4 (4 %) z nich.
4.3.7 Analýza dotazníkové položky č. 7 Diagnostické metody Tab. 7 Diagnostické metody
ni [-] fi [%]
Anamnéza, per rectum (vyšetření konečníku), anosopie, rektoskopie, endoskopická vyšetření
59 59
Per rectum (vyšetření konečníku),
kolonoskopie 41 41
Per rectum (vyšetření konečníku) 0 0
Σ 100 100
56 %
40 %
4 % 0 %
10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 %
Krvácení Bolest Prolaps (výhřez)
konečníku
Počet respondentů
29 Graf 5 Diagnostické metody
Dotazníková položka č. 7 se zaměřovala na diagnostické metody hemoroidálního onemocnění. Správná odpověď byla anamnéza, per rectum (vyšetření konečníku), anoskopie, rektoskopie a endoskopické vyšetření, tu si vybralo 59 (59 %) respondentů.
Druhá odpověď byla per rectum (vyšetření konečníku) a kolonoskopie, tu zvolilo 41 (41 %) respondentů. Poslední odpověď per rectum (vyšetření konečníku) nezvolil žádný respondent.
4.3.8 Analýza dotazníkové položky č. 8 Vyšetření per rectum Tab. 8 Vyšetření per rectum
ni [-] fi [%]
Ano 67 67
Ne 33 33
Σ 100 100
59 %
41 %
0 % 0 %
10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 %
Anamnéza, per rectum (vyšetření konečníku), anosopie, rektoskopie, endoskopická vyšetření
Per rectum (vyšetření konečníku), kolonoskopie
Per rectum (vyšetření konečníku)
Počet respondentů
30 Graf 6 Vyšetření per rectum
Dotazníková položka č. 8 se zaměřovala na to, zda respondenti někdy prodělali vyšetření per rectum. 67 (67 %) respondentů odpovědělo, že ano, zvolili tak první a správnou odpověď. 33 (33 %) respondentů zvolilo odpověď ne.
4.3.9 Analýza dotazníkové položky č. 9 Konzervativní léčba Tab. 9 Konzervativní řešení
ni [-] fi [%]
Ano 92 92
Ne 8 8
Σ 100 100
Graf 7 Konzervativní řešení 67 %
33 %
0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 %
Ano Ne
Počet respondentů
92 %
8 % 0 %
10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 % 100 %
Ano Ne
Počet respondentů
31
Dotazníková položka č. 9 se zaměřovala na možnost léčby konzervativním řešením.
92 (92 %) respondentů odpovědělo, že je tato léčba možná a zvolili správnou odpověď.
Pouhých 8 (8 %) respondentů odpovědělo, že tato léčba možná není.
4.3.10 Analýza dotazníkové položky č. 10 Operativní řešení Tab. 10 Operativní řešení
ni [-] fi [%]
Ano 100 100
Ne 0 0
Σ 100 100
Graf 8 Operativní řešení
Dotazníková položka č. 9 se zaměřovala na možnost léčby operativním řešením.
100 (100 %) respondentů odpovědělo, že je tato léčba možná je a zvolili správnou odpověď. Nikdo (0 %) z respondentů neodpověděl, že tato léčba možná není.
100 %
0 % 0 %
20 % 40 % 60 % 80 % 100 % 120 %
Ano Ne
Počet respondentů
32
4.3.11 Analýza dotazníkové položky č. 11 Složky potravy Tab. 11 Složky potravy
ni [-] fi [%]
Cukry, tuky a bílkoviny 64 64
Cukry, tuky, bílkoviny a minerály 5 5
Cukry, tuky, bílkoviny, minerální a
stopové prvky, vitamíny 31 31
Σ 100 100
Graf 9 Složky potravy
Dotazníková položka č. 11 se zaměřovala na základní složky potravy. První odpověď, že se jedná o cukry, tuky a bílkoviny, zvolilo 64 (64 %) respondentů. Druhou odpověď, kde respondenti mohli vybrat cukry, tuky, bílkoviny a minerály, zvolilo 5 (5 %) respondentů. Poslední a správnou odpověď, cukry, tuky, bílkoviny, minerální a stopové prvky, vitamíny, zvolilo 31 (31 %) dotazovaných.
64 %
5 %
31 %
0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 %
Cukry, tuky a bílkoviny Cukry, tuky, bílkoviny a minerály
Cukry, tuky, bílkoviny, minerální a stopové
prvky, vitamíny
Počet respondentů
33
4.3.12 Analýza dotazníkové položky č. 12 Potraviny s vlákninou Tab. 12 Potraviny s vlákninou
ni = 100 (odpovědí 241) ni [-] fi [%]
Celozrnné pečivo 35 35
Luštěniny 37 37
Jablka a hrušky 78 78
Hroznové víno 70 70
Zelí 21 21
Zodpovězeno dle kritérií 15 15
Nezodpovězeno dle kritérií 85 85
Graf 10 Potraviny s vlákninou
Pro dotazníkovou položku č. 12 bylo stanoveno kritérium, podle kterého byla odpověď uznána. Respondenti měli vybrat všechny dané odpovědi. Odpověď A – celozrnné pečivo, odpověď B – luštěniny, odpověď C – jablka a hrušky, odpověď D – hroznové víno i odpověď E – zelí. Jiné varianty odpovědí nebyly uznány. Dle kritéria odpovědělo 15 (15 %) respondentů, dle kritéria neodpovědělo 85 (85 %) respondentů.
35 % 37 %
78 % 70 %
21 % 15 %
85 %
0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 %
Počet respondentů
34
4.3.13 Analýza dotazníkové položky č. 13 Tekutiny Tab. 13 Tekutiny
ni [-] fi [%]
Do 2000 ml 5 5
2500 ml až 3000 ml 89 89
Nad 3000 ml 6 6
Σ 100 100
Graf 11 Tekutiny
V dotazníkové položce č. 13 byla otázka na příjem tekutin za jeden den. Odpověď, že by měl člověk vypít do 2000 ml, odpovědělo 5 (5 %) respondentů. Druhou a správnou odpověď, ve které bylo 2500 až 3000 ml, zvolilo 89 (89 %) respondentů. Poslední odpověď nad 3000 ml vybralo 6 (6 %) respondentů.
4.3.14 Analýza dotazníkové položky č. 14 Omezení kávy a alkoholu Tab. 14 Omezení kávy a alkoholu
ni [-] fi [%]
Ano 74 74
Ne 26 26
Σ 100 100
5 %
89 %
6 % 0 %
10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 % 100 %
Do 2000 ml 2500 až 3000 ml nad 3000 ml
Počet respondentů
35 Graf 12 Omezení kávy a alkoholu
Dotazníková položka č. 14 zjišťovala znalost o omezení pití kávy a alkoholu při hemoroidálním onemocnění. 74 (74 %) respondentů zvolilo správnou odpověď ano.
Zbylých 26 (26 %) respondentů vybralo druhou odpověď ne.
4.3.15 Analýza dotazníkové položky č. 15 Gastrokolický reflex Tab. 15 Gastrokolický reflex
ni [-] fi [%]
Ano, vypitím 2-3 dcl teplé vody s
citronem 59 59
Ano, pravidelným vyprazdňováním 7 7
Nevím 34 34
Σ 100 100
74 %
26 %
0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 %
Ano Ne
Počet respondentů
36 Graf 13 Gastrokolický reflex
V dotazníkové položce č. 15 bylo dotazováno, zda respondenti vědí, jak vyvolat gastrokolický reflex. Správnou odpověď ano, vypitím 2-3 dcl teplé vody s citronem zvolilo 59 (59 %) respondentů. Druhou odpověď ano, pravidelným vyprazdňováním zvolilo 7 (7 %) respondentů a 34 (34 %) respondentů zvolilo odpověď nevím.
4.3.16 Analýza dotazníkové položky č. 16 Spodní prádlo Tab. 16 Spodní prádlo
ni [-] fi [%]
Je jedno, z jakého materiálu je
spodní prádlo vyrobeno 11 11
Syntetické materiály 0 0
Bavlna 89 89
Σ 100 100
59 %
7 %
34 %
0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 %
Ano, vypitím 2-3 dcl teplé vody s citronem
Ano, pravidelným vyprazdňováním
Nevím
Počet respondentů
37 Graf 14 Spodní prádlo
V dotazníkové položce č. 16 byla otázka, z jakého materiálu je nejlepší nosit spodní prádlo. 11 (11 %) dotazovaných odpovědělo, že je jedno, z jakého materiálu je spodní prádlo vyrobeno a zvolili tak první odpověď. Žádný (0 %) z dotazovaných nezvolil syntetické materiály. Správnou odpověď bavlnu vybralo 89 (89 %) dotazovaných.
4.3.17 Analýza dotazníkové položky č. 17 Sedavé zaměstnání Tab. 17 Sedavé zaměstnání
ni [-] fi [%]
Ano 0 0
Ne 100 100
Σ 100 100
Graf 15 Sedavé zaměstnání 11 %
0 %
89 %
0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 % 100 %
Je jedno, z jakého materiálu je spodní
prádlo vyrobeno
Syntetické materiály Bavlna
Počet respondentů
0 %
100 %
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % 120 %
Ano Ne
Počet respondentů
38
Dotazníková položka č. 17 se zaměřovala na vhodnost vykonávání povolání, při kterém se většinu pracovní doby sedí. Žádný (0 %) z respondentů neodpověděl, že takové povolání vhodné je. Všichni (100 %) respondenti zvolili správnou odpověď, že takové povolání vhodné není.
4.3.18 Analýza dotazníkové položky č. 18 Sporty Tab. 18 Sporty
ni = 100 (odpovědí 187) ni [-] fi [%]
Vzpírání 2 2
Jízda a kole 1 1
Jízda na koni 0 0
Plavání 98 98
Chůze 88 88
Zodpovězeno dle kritérií 100 100
Nezodpovězeno dle kritérií 0 0
Graf 16 Sporty
Pro dotazníkovou položku č. 18 bylo stanoveno kritérium, podle kterého byla odpověď uznána. Respondenti měli vybrat alespoň jednu ze dvou správných odpovědí.
Tedy alespoň odpověď D – plavání, nebo odpověď E – chůze. Jiné varianty odpovědí nebyly uznány. Dle kritéria odpovědělo 100 (100 %) respondentů, dle kritéria neodpovědělo 0 (0 %) respondentů.
2 % 1 % 0 %
98 % 88 % 100 %
0 % 0 %
20 % 40 % 60 % 80 % 100 % 120 %
Počet respondentů
39
4.3.19 Analýza dotazníkové položky č. 19 Příčiny zácpy Tab. 19 Příčiny zácpy
ni = 100 (odpovědí 237) ni [-] fi [%]
Užívání farmakologických
přípravků 63 63
Snížený příjem tekutin 51 51
Dostatečný příjem tekutin 3 3
Změna prostředí (např. pobyt
v nemocnici) 71 71
Snížená denní pohybová aktivita 49 49
Zodpovězeno dle kritérií 84 84
Nezodpovězeno dle kritérií 16 16
Graf 17 Příčiny zácpy
Pro dotazníkovou položku č. 19 bylo stanoveno kritérium, podle kterého byla odpověď uznána. Respondenti měli vybrat alespoň dvě ze čtyř správných odpovědí.
Možná byla odpověď A – užívání farmakologických přípravků, odpověď B – snížený příjem tekutin, odpověď D – změna prostředí (např. pobyt v nemocnici), nebo odpověď E – snížená denní pohybová aktivita. Jiné varianty odpovědí nebyly uznány. Dle kritéria odpovědělo 84 (84 %) respondentů, dle kritéria neodpovědělo 16 (16 %) respondentů.
63 %
51 %
3 %
71 %
49 %
84 %
16 % 0 %
10 %20 % 30 %40 % 50 %60 % 70 %80 % 90 %
Počet respondentů
40
4.3.20 Analýza dotazníkové položky č. 20 Toaleta s knihou Tab. 20 Toaleta s knihou
ni [-] fi [%]
Ano 52 52
Ne 48 48
Σ 100 100
Graf 18 Toaleta s knihou
Dotazníková položka č. 20 zkoumala, zda respondenti chodí na toaletu s knihou, časopisem nebo mobilním telefonem. Kladnou odpověď zvolilo 52 (52 %) respondentů a zápornou 48 (48 %) respondentů. Požadovaná odpověď měla být, že respondenti nechodí na toaletu s knihou, časopisem či mobilním telefonem.
4.3.21 Analýza dotazníkové položky č. 21 Omývání konečníku Tab. 21 Omývání konečníku
ni [-] fi [%]
Ano 63 63
Občas 30 30
Ne 7 7
Σ 100 100
52 %
48 %
46 % 47 % 48 % 49 % 50 % 51 % 52 % 53 %
Ano Ne
Počet respondetů
41 Graf 19 Omývání konečníku
Dotazníková položka č. 21 se zabývala omýváním konečníku po použití toalety.
63 (63 %) dotazovaných uvedlo, že si konečník omývá a zvolili tak požadovanou odpověď. 30 (30 %) dotazovaných uvedlo, že si konečník umývá občas. Zbylých 7 (7 %) dotazovaných uvedlo, že si konečník po použití toalety neomývá.
4.3.22 Analýza dotazníkové položky č. 22 Druh mýdla Tab. 22 Druh mýdla
ni [-] fi [%]
Mýdlo pro intimní hygienu 51 51
Sprchový gel 27 27
Jiné ___ 1 1
Nepoužívám 21 21
Σ 100 100
63 %
30 %
7 % 0 %
10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 %
Ano Občas Ne
Počet respondentů
42 Graf 20 Druh mýdla
Dotazníková položka č. 22 zjišťovala, jaký druh mýdla na omývání konečníku respondenti používají. Mýdlo pro intimní hygienu používá 51 (51 %) respondentů, kteří zvolili správnou odpověď. Sprchový gel 27 (27 %) respondentů. Odpověď jiné uvedl 1 (1 %) respondent a napsal, že používá kosmetiku Karel Hadek. Žádné mýdlo nepoužívá 21 (21 %) respondentů.
4.3.23 Analýza dotazníkové položky č. 23 Používání bidetu Tab. 22 Používání bidetu
ni [-] fi [%]
Ano 33 33
Ne 67 67
Σ 100 100
51 %
27 %
1 %
21 %
0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 %
Mýdlo pro intimní hygienu
Sprchový gel Jiné ___ Nepoužívám
Počet respondentů
43 Graf 21 Používání bidetu
Dotazníková položka č. 23 se ptala na to, zda je pro respondenty přirozené používat bidet. 33 (33 %) z nich odpovědělo, že ano a zvolili tak požadovanou odpověď.
Pro 67 (67 %) respondentů používání bidetu přirozené není.
4.3.24 Analýza dotazníkové položky č. 24 Teplota sedací koupele Tab. 23 Teplota sedací koupele
ni [-] fi [%]
Měla by být studená 26 26
Měla by být vlažná 72 72
Měla by být horká 2 2
Σ 100 100
Graf 22 Teplota sedací koupele 33 %
67 %
0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 %
Ano Ne
Počet respondentů
26 %
72 %
2 % 0 %
10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 %
Měla by být studená Měla by být vlažná Měla by být horká
Počet respondentů
44
Dotazníková položka č. 24 zjišťovala znalost teploty sedací koupele. Že by měla být koupel studená, to uvedlo 26 (26 %) respondentů. Že by měla být vlažná, to uvedlo 72 (72 %) respondentů a zvolili tak správnou odpověď. Horkou koupel zvolili pouze 2 (2 %) respondenti.
4.3.25 Analýza dotazníkové položky č. 25 Četnost sedací koupele Tab. 24 Četnost sedací koupele
ni [-] fi [%]
1x za týden 30 30
1x za měsíc 24 24
2x za den 46 46
Σ 100 100
Graf 23 Četnost sedací koupele
Dotazníková položka č. 25 se zaměřovala na četnost provádění sedací koupele.
Odpověď 1x za týden uvedlo 30 (30 %) respondentů. Že by se měla provádět 1x za měsíc, to uvedlo 24 (24 %) respondentů. Správnou odpověď, že by se měla provádět 2x za den, uvedlo 46 (46 %) respondentů.
30 %
24 %
46 %
0 % 5 % 10 % 15 % 20 % 25 % 30 % 35 % 40 % 45 % 50 %
1x za týden 1x za měsíc 2x za den
Počet respondentů
45
4.4 Analýza výzkumných cílů a předpokladů
Analýza výzkumných cílů a předpokladů byla provedena podle výsledků z dat, která byla získána při dotazníkovém šetření na proktologické ambulanci Oblastní nemocnice Náchod a.s. Výzkumné cíle a předpoklady byly zpracovány pomocí programů Microsoft Office Word 2013 a Microsoft Office Excel 2013. Výzkumné předpoklady byly upraveny podle výsledků předvýzkumu (viz Příloha B).
Výzkumný cíl č. 1: Zjistit informovanost pacientů o hemoroidálním onemocnění.
Výzkumný předpoklad č. 1: Předpokládáme, že 70 % a více pacientů je informováno o hemoroidálním onemocnění.
Tab. 25 Analýza výzkumného předpokladu č. 1
Správně Nesprávně
ni [-] fi [%] ni [-] fi [%]
Ot. č. 3 Co jsou to
hemoroidy? 82 82 % 18 18 %
Ot. č. 4 Kde se hemoroidy
nachází? 81 81 % 19 19 %
Ot. č. 5 Jaké jsou rizikové faktory pro vznik
onemocnění?
88 88 % 12 12 %
Ot. č. 6 Jaký je nejčastěji první příznak hemoroidálního onemocnění?
56 56 % 44 44 %
Ot. č. 7 Jaké diagnostické metody používáme pro zjištění onemocnění?
59 59 % 41 41 %
Ot. č. 8 Podstoupil/a jste někdy vyšetření per rektum (konečníku)?
67 67 % 33 33 %
Ot. č. 9 Lze hemoroidální onemocnění řešit
konzervativně?
92 92 % 8 8 %
Ot. č. 10 Lze hemoroidální
onemocnění řešit operativně? 100 100 % 0 0 %
Aritmetický průměr 78,1 % 21,9 %
46
Výzkumný předpoklad byl vyhodnocen z odpovědí na otázku č. 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10.
Výzkumný předpoklad č. 1 je v souladu s výsledky výzkumného šetření.
Výzkumný cíl č. 2: Zjistit informace o režimových opatřeních u hemoroidálního onemocnění.
Výzkumný předpoklad č. 2a: Předpokládáme, že 70 % a více pacientů je informováno o výživě.
Tab. 26 Analýza výzkumného předpokladu č. 2a
Správně Nesprávně
ni [-] fi [%] ni [-] fi [%]
Ot. č. 11 Jaké jsou základní
složky potravy? 31 31 % 69 69 %
Ot. č. 12 V jakých potravinách nalezneme vlákninu?
15 15 % 85 85%
Aritmetický průměr 23 % 77 %
Výzkumný předpoklad byl vyhodnocen z odpovědí na otázku č. 11 a 12. Výzkumný předpoklad č. 2a není v souladu s výsledky výzkumného šetření.
Výzkumný předpoklad č. 2b: Předpokládáme, že 60 % a více pacientů je informováno o pitném režimu.
Tab. 27 Analýza výzkumného předpokladu č. 2b
Správně Nesprávně
ni [-] fi [%] ni [-] fi [%]
Ot. č. 13 Kolik tekutin by měl
člověk za den vypít? 89 89 % 11 11 %
Ot. č. 14 Je nutné při
hemoroidálním onemocnění omezit pití kávy a
alkoholických nápojů?
74 74 % 26 26 %
Ot. č. 15 Víte, jak vyvolat
gastrokolický reflex? 59 59 % 41 41 %
Aritmetický průměr 74 % 26 %
47
Výzkumný předpoklad byl vyhodnocen z odpovědí na otázku č. 13 a 14. Výzkumný předpoklad č. 2b je v souladu s výsledky výzkumného šetření.
Výzkumný předpoklad č. 2c: Předpokládáme, že 60 % a více pacientů je informováno o sedavém způsobu života.
Tab. 28 Analýza výzkumného předpokladu č. 2c
Správně Nesprávně
ni [-] fi [%] ni [-] fi [%]
Ot. č. 16 Z jakého materiálu je
nejlepší nosit spodní prádlo? 89 89 % 11 11 %
Ot. č. 17 Je doporučováno vykonávat povolání, při kterém se sedí?
100 100 % 0 0 %
Aritmetický průměr 94,5 % 5,5 %
Výzkumný předpoklad byl vyhodnocen z odpovědí na otázku č. 16 a 17. Výzkumný předpoklad č. 2c je v souladu s výsledky výzkumného šetření.
Výzkumný předpoklad č. 2d: Předpokládáme, že 70 % a více pacientů je informováno o pohybu.
Tab. 29 Analýza výzkumného předpokladu č. 2d
Správně Nesprávně
ni [-] fi [%] ni [-] fi [%]
Ot. č. 18 Který sport je při hemoroidálním onemocnění vhodný vykonávat?
100 100 % 0 0 %
Aritmetický průměr 100 % 0 %
Výzkumný předpoklad byl vyhodnocen z odpovědí na otázku č. 18. Výzkumný předpoklad č. 2d je v souladu s výsledky výzkumného šetření.
48
Výzkumný předpoklad č. 2e: Předpokládáme, že 60 % a více pacientů je informováno o prevenci zácpy.
Tab. 30 Analýza výzkumného předpokladu č. 2e
Správně Nesprávně
ni [-] fi [%] ni [-] fi [%]
Ot. č. 19 Co může být
důvodem zácpy? 84 84 % 16 16 %
Ot. č. 20 Chodíte na toaletu s knihou, časopisem nebo mobilním telefonem?
48 48 % 52 52 %
Aritmetický průměr 66 % 34 %
Výzkumný předpoklad byl vyhodnocen z odpovědí na otázku č. 19 a 20. Výzkumný předpoklad č. 2e je v souladu s výsledky výzkumného šetření.
Výzkumný předpoklad č. 2f: Předpokládáme, že 60 % a více pacientů je informováno o hygieně konečníku.
Tab. 31 Analýza výzkumného předpokladu č. 2f
Správně Nesprávně
ni [-] fi [%] ni [-] fi [%]
Ot. č. 21 Omýváte si pravidelně konečník po použití toalety?
63 63 % 37 37 %
Ot. č. 22 Jaké mýdlo
používáte? 51 51 % 49 49 %
Ot. č. 23 Je pro vás přirozené
používat bidet? 33 33 % 67 67 %
Ot. č. 24 Jakou teplotu by
měla mít sedací koupel? 72 72 % 28 28 %
Ot. č. 25 Jak často by se měla
sedací koupel provádět? 46 46 % 54 54 %
Aritmetický průměr 53 % 47 %
Výzkumný předpoklad byl vyhodnocen z odpovědí na otázku č. 21, 22, 23. 24 a 25.
Výzkumný předpoklad č. 2f není v souladu s výsledky výzkumného šetření.
49
5 Diskuze
Ve výzkumné části bakalářské práce jsme zjišťovali informovanost pacientů o hemoroidálním onemocnění a režimových opatřeních. Výzkumného šetření, ve kterém jsme zvolili jako výzkumnou metodu dotazník, se zúčastnilo 100 respondentů. Dotazníky byly rozdávány na proktologické ambulanci Oblastní nemocnice Náchod, a.s.
v Rychnově nad Kněžnou. Návratnost byla 100 %. Pro výzkumnou část jsme si zvolili 2 cíle a 7 výzkumných předpokladů. Výzkumné předpoklady byly upraveny po provedení předvýzkumu, kterého se zúčastnilo celkem 14 respondentů. Návratnost byla také 100 %.
Dotazník zahrnuje celkem 25 otázek. První 2 otázky jsou identifikační a následujících 23 otázek je zaměřeno na danou problematiku a zvolené výzkumné předpoklady.
Výzkumného šetření se zúčastnilo 63 (63 %) žen a 37 (37 %) mužů. 27 (27 %) dotazovaných bylo ve věku 18 až 35 let a 73 (73 %) ve věku 36 až 80 let.
Prvním výzkumným cílem bylo zjistit informovanost pacientů o hemoroidálním onemocnění. Pro první cíl byl vybrán výzkumný předpoklad č. 1, kde jsme předpokládali, že 70 % a více pacientů je informováno o hemoroidálním onemocnění. Hemoroidální onemocnění popisuje ve své literatuře Lukáš et al., (2005). K tomuto předpokladu byly stanoveny dotazníkové otázky č. 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10. V otázce č. 3 jsme se ptali, co jsou to hemoroidy. Správně odpovědělo 82 (82 %) respondentů. V otázce č. 4 jsme se dotazovali, kde se hemoroidy nachází. Správnou odpověď, že se nachází v hemoroidálních pleteních, zvolilo 81 (81 %) respondentů. Otázka číslo 5 zjišťovala, jaké jsou rizikové faktory pro vznik hemoroidálního onemocnění. Ani v této otázce nebylo zaznamenáno mnoho chybování, 88 (88 %) respondentů totiž odpovědělo správně. Další otázkou jsme se ptali na to, jaký je první příznak hemoroidálního onemocnění. Zde 56 (56 %) respondentů zvolilo správnou odpověď, která byla krvácení, ale 40 (40 %) odpovědělo, že první příznak je bolest, což nás překvapilo. My jsme informace o rizikových faktorech i prvních příznacích čerpali z literatury od Čermáka (2008). Tento autor uvádí, že nejčastějšími rizikovými faktory jsou dědičnost, věk, tělesná konstituce, poruchy vyprazdňování, sedavé zaměstnání, práce ve stoje, fyzická námaha, těhotenství a porod. Otázka č. 7 se zaměřovala na diagnostické metody, které používáme ke zjištění tohoto onemocnění. Zde správnou odpověď zvolilo 59 (59 %) respondentů. Otázkou č. 8 jsme se dotazovali, zda respondent již někdy podstoupil vyšetření per rectum. 67 (67 %) respondentů vybralo kladnou odpověď, 33 (33 %) respondentů ale zvolilo, že vyšetření per rectum ještě nikdy nepodstoupilo. Doufáme
50
tedy, že byli v proktologické ambulanci poprvé a budou dovyšetřeni, protože důležitost vyšetření zmiňuje i Nejedlá (2015). Předposlední otázkou k výzkumnému předpokladu č. 1 byla otázka č. 9, ve které jsme se ptali, zda hemoroidální onemocnění můžeme řešit konzervativně. Správně odpovědělo 92 (92 %) dotazovaných. O konzervativní metodě léčby se můžeme dočíst v publikaci od Horáka et al., (2013). Poslední otázkou k danému předpokladu jsme zjišťovali, zda respondenti vědí, že se hemoroidální onemocnění dá řešit i operativně. V tomto ohledu jsou respondenti velice dobře edukováni, protože všichni (100 %) odpověděli, že ano. O chirurgické léčbě hemoroidálního onemocnění pojednává např. Schneiderová (2014), která ji uvádí jako jednu z možných metod. Průměr správných odpovědí z otázek č. 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10 byl 78,1 %. S tímto výsledkem jsme spokojeni, je vidět, že respondenti vědí, co je to hemoroidální onemocnění.
Druhým výzkumným cílem bylo zjistit informovanost respondentů o režimových opatřeních u hemoroidálního onemocnění. K tomuto cíli jsme zvolili 6 výzkumných předpokladů.
Ve výzkumném předpokladu č. 2a jsme předpokládali, že 70 % a více pacientů je informováno o výživě. Pro tento výzkumný předpoklad jsme vybrali otázky č. 11 a 12.
U otázky č. 11 jsme se dotazovali, jaké jsou základní složky potravy. Správně odpovědělo pouze 31 (31 %) dotazovaných, což nás nemile překvapilo. Pro otázku č. 12 byla stanovena kritéria. Podle kritérií odpovědělo pouze 15 (15 %) respondentů. Průměr správných odpovědí z otázek č. 11 a 12 byl 23 %. Je vidět, že respondenti mají v oblasti výživy ještě veliké nedostatky a možná si neuvědomují, že při tomto onemocnění musejí uzpůsobit svůj jídelníček. Problematiku výživy dobře popisují články od Hrabákové (2011) i Čevely, Čeledové a Dolanského (2009). Hrabáková (2011) upozorňuje na důležitost vlákniny ve stravě. Vláknina se dělí na rozpustnou a nerozpustnou ve vodě.
Po konzumaci rozpustné složky máme pocit plnosti. Nerozpustná složka napomáhá pohybu střev. Čevela, Čeledová a Dolanský (2009) rozdělují základní složky výživy na bílkoviny, tuky, cukry, minerální a stopové prvky a vitamíny. Ferko, Šubrt a Dědek (2015) zmiňují i potravinové doplňky, které je také vhodné zařadit do stravy každého pacienta.
Ve výzkumném předpokladu č. 2b jsme předpokládali, že 60 % a více pacientů je informováno o pitném režimu. Pro výzkumný předpoklad č. 2b jsme vybrali dotazníkové otázky č. 13, 14 a 15. Otázka č. 13 zjišťovala, zda respondenti vědí, kolik tekutin by měl člověk za den vypít. Jak ve své knize uvádí Vytejčková et al., (2013), jedná se
51
o 2500 až 3000 ml za den. Správně odpovědělo 89 (89 %) respondentů. U otázky č. 14 měli respondenti odpovědět, zda je u hemoroidálního onemocnění nutné omezit pití kávy a alkoholu. Správně odpovědělo 74 (74 %) respondentů. Otázkou č. 15 jsme se ptali, zda pacienti znají postup, kterým vyvolají gastrokolický reflex. Jak uvádí Anděl, Bocková a Škrovina (2017), jedná se o reflex, který je způsobený přísunem potravy a tekutin do žaludku, po kterém následuje peristaltika tlustého střeva. Správně odpovědělo 59 (59 %) respondentů. Průměr správných odpovědí z otázek č. 13, 14 a 15 byl 74 %.
Čekali jsme, že tento výsledek bude vyšší, ale i přesto je dostačující.
Ve výzkumném předpokladu č. 2c jsme předpokládali, že 60 % a více pacientů je informováno o sedavém způsobu života. K danému výzkumnému předpokladu se pojily dotazníkové otázky č. 16 a 17. V otázce č. 16 jsme se ptali, z jakého materiálu je nejlepší nosit spodní prádlo. Odpověď, že nejvhodnější je nosit bavlněné prádlo, zvolilo 89 (89 %) respondentů. Hrabáková (2011) zmiňuje důležitost vzdušného a volného spodního prádla.
Anděl, Bocková a Škrovina (2017) apelují na nošení spodního prádla z bavlny. Pacienti by neměli dávat přednost látkám z umělých vláken. Otázka č. 17 se dotazovala, zda si respondenti myslí, že je při hemoroidálním onemocnění vhodné vykonávat povolání, při kterém se sedí. Všichni respondenti (100 %) odpověděli, že takové povolání vhodné není. Jsme rádi, že tuto informaci už všichni respondenti mají. Janča, Zentrich a Štangl (2015) sice nezmiňují sedavé povolání, ale upozorňují pacienty na sezení na studené zemi. V těchto případek by si s sebou měli brát polštářek, na který se posadí. Průměr správných odpovědí z otázek č. 16 a 17 byl 94,5 %. Tento výsledek předčil naše očekávání. K tak dobrému výsledku přispěl určitě i předvýzkum, po kterém byla otázka č. 17 lépe formulována.
Ve výzkumném předpokladu č. 2d jsme předpokládali, že 70 % a více pacientů je informováno o pohybu. Čermák (2008) při dlouhém sezení nebo stání doporučuje používat klekátko. Na výzkumný předpoklad navazovala dotazníková otázka č. 18, která zjišťovala, které sporty je vhodné vykonávat. Autorka Tuhá (2015) doporučuje volit zejména plavání a chůzi. Průměr správných odpovědí z otázky č. 18 byl 100 %. Z tohoto výsledku jsme nebyli tolik překvapeni, protože si myslíme, že jiné varianty odpovědí jsme zvolili moc lehké.
Ve výzkumném předpokladu č. 2e jsme předpokládali, že 60 % a více pacientů je informováno o prevenci zácpy. K tomuto výzkumnému předpokladu se vztahovaly otázky č. 19 a 20. V otázce č. 19 jsme se dotazovali, co může být důvodem zácpy. Příčiny
