Daně z příjmů v podnikatelském prostředí

Daně z příjmů v podnikatelském prostředí

Bakalářská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208R085 – Podniková ekonomika

Autor práce: Zuzana Jínová

Vedoucí práce: Ing. Martina Černíková, Ph.D.

Liberec 2017

Technická univerzita

v Liberci

Ekonomická fakulta

Akademický rok: 2OL6 /2Ot7

z^D

^NÍ

gaKAr,ÁŘsxp pnÁcp

(eRoJEKTU, UvtĚt pct<pHo

lít

^A, unnĚlBcNÉHo vÝNoNU)

Jméttcl a příjrnení: Zuzana Jínová Osollní

číslo:

E14000057

Studijní

proglaln:

B6208 Ekonomika a management Studijní

obor,:

^Podniková ekonomika

\ázev

tónratu:

^{Daně z příjmů}

^v

podnikatelském prostředí

zadár,ající kater]ra:

katedra

financí a účetnictví

Zásar]l, pro \,},p]:a cor,ání:

1. Deskripce dařror,ó sottstar-1, Čcskó reprrblikv

2. Dančl z 1lříjnrri a jejich r,Ýznatrl 1lro veřejrré roz1ločltv

3. _\rralýza 1lrál,ní ítpravv clarrí z příjrnů fvzickÝclr a plár,rrickÝclr osol_1 -1. Kontpirrace ciaňor,é zátéže r-r,bratrÝclt srrbjektťr

Roz-salt grafi ckÝclr prací:

Rozsalr pracrlvttí zpr,ár,r,:

Forma zpracování bakalářské práce: tištěná/elektronická

Seznam odborné literatury:

HNÁTEK, Miloslav.

Zcela legální daňové

triky:

^pro podnikatele, svobodná povolání, pronajímatele, zaměstnance, studenty, seniory. Praha:

ESAP,

2Ot6.

ISBN

978-80-905899-3-3.

GENDERS,

David. The

Daily

Telegraph Tax Guide 2016. London: Kogan Page, 2ot6.

ISBN

97807 49473t7 4.

MARKOVÁ,

Hana. Daňové zákony:

úplná

zněni platná

k

1. 1. 201.6.

Praha:

GRADA

Publishing, 2016.

ISBN

978-80-27t-OO22-4.

LOŠŤÁK, Milan

a

Petr PELECH

. Zdanéní rnezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti

v

roce 2Ot6. Olomouc:

ANAG,

2016.

ISBN

978-80-7263-995-3.

Elektronická databáze článků ProQuest (knihovna.tul.cz).

Yeclorrcí bakaláŤské prá,ce:

Kotrzultalrt bakalářski: _i;ráce:

Daturrt zadát.j bakaláŤské práce:

Tertnítr odevzdárrí l;akalářské práce:

30 normostran

Ing.

Martina

Černíková, Ph.D.

kzrteclrzr financí a írčetrrictr,í

Ing. Jana Hájková

Brrslirrc. A.s.. mallažer írčetnictr,í

31. října 2016 31. května 2018

1lrof. lrlg. \Iiros]av ZiZka. Ph.D.

rlěkarr

\- Libelci rlne 31. ří.jna 2016

/ Za,/4--)

I

doc, Dr.

^*./í" ^H#pro,á

yecloucí'kateclr,r- ůi1 lVe/.

sffii";.,,

Lwy ^,§,,

* _"9/

prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č.'a2"' l2OaO Sb., o právu autorském, zejména § 60 - ^škofní dílo.

Beru na vědomí žeTechnická univerzita v Liberci {TUL} nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce provnitřnípotřebu

TUL.

Užiji-Ii baka lářskou práci nebo poskytnu-|i licenci k jejímu využiti jsem

si vědoma povinnosti informovat o této skutečnostíTUL; v tomto ^pří.- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou prácijsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou veízí,vloženou da lS STAG.

Datum: {.

S,

2"//

podpis:

fu'

Poděkování

Chtěla bych tímto poděkovat Ing. Martině Černíkové za výtečné vedení, konstruktivní připomínky při zpracování mé bakalářské práce, její ochotu a vstřícnost. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Janě Hájkové za spolupráci i čas, který mi poskytla. A v neposlední radě bych ráda poděkovala mé rodině a přátelům za jejich neocenitelnou pomoc a trpělivost.

Anotace

Tématem bakalářské práce je porovnání daňového zatížení podnikatelského subjektu na území České republiky za zdaňovací období roku 2016. Práce rozlišuje danou problematiku z pohledu fyzických a právnických osob. Nosnou částí bakalářské práce je deskripce daňové soustavy České republiky se zaměřením na daně z příjmů fyzických a právnických osob. Pro porovnání daňového zatížení fyzické a právnické osoby byl vybrán podnik, který poskytuje sportovní aktivity pro mládež a širokou veřejnost včetně seniorů. V současné době je podnik veden fyzickou osobou podnikající na základně živnostenského oprávnění, která zvažuje transformaci na právnickou osobu. Výstupem práce je doporučení majitelce fit center podnikat nadále formou fyzické osoby. V práci byla provedena analýzu současného stavu i teoretického srovnání s alternativním typem podnikání a doporučeno optimální řešení.

Klíčová slova

Daň, daňový systém, daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob, slevy na dani, veřejné finance a základ daně.

Annotation

The topic of the bachelor thesis is to compare the tax burden of a business entity in the territory of the Czech Republic for the tax period in 2016. The thesis differentiates the given issue from the point of view of the natural person and the legal entity. The main part of the bachelor thesis is a description of the tax system of the Czech Republic with a focus on the income tax of the natural person and the legal entity. To compare the tax burden on individuals and legal entities, an enterprise has been selected to provide sporting activities for youth and the public, including the elderly. At present, the enterprise is run by a natural person doing business on the basis of a trade license that considers transformation into a legal entity. The output of the work is the recommendation of the fitness center owner to continue to act as a physical person. The thesis analyzed the current state and the theoretical comparison with the alternative type of business and recommended an optimal solution.

Key Words

Corporate tax, personal income tax, public finance, tax, tax system, tax relief, tax base.

Obsah

Obsah

Seznam zkratek ... 9

Seznam tabulek ... 10

Seznam obrázků ... 11

Úvod ... 12

1. Daňová soustava České republiky ... 14

1.1 Přímé daně ... 15

1.2 Nepřímé daně ... 16

2. Veřejné finance ... 18

2.1 Veřejné příjmy... 19

2.2 Veřejné výdaje ... 25

3. Daně z příjmů fyzických a právnických osob ... 27

3.1 Fyzická osoba ... 27

3.2 Právnická osoba... 31

3.3 Společné charakteristiky fyzické a právnické osoby ... 33

4. Modelace studie komparace daňové zátěže fyzické a právnické osoby ... 35

4.1 Příklad zdanění fyzické osoby ... 36

4.2 Příklad zdanění právnické osoby ... 39

4.3 Porovnání zdanění fyzické a právnické osoby ... 43

Závěr ... 45

Seznam použité literatury ... 47

Seznam příloh ... 49

Příloha A Daňové přiznání FO ... 50

Příloha B Rozvaha ... 55

Příloha C Výkaz zisku a ztráty... 59

Příloha D Daňové přiznání PO ... 61

Seznam zkratek

FO fyzická osoba PO právnická osoba DPH daň z přidané hodnoty

Seznam tabulek

Tabulka 1: Výpočet daně z příjmů fyzické osoby dle §7 ... 28

Tabulka 2: Druhy slev u fyzických osob ... 30

Tabulka 3: Výpočet daně z příjmu právnických osob ... 31

Tabulka 4: Druhy slev u právnických osob ... 33

Tabulka 5: Výkaz příjmů a výdajů ... 36

Tabulka 6: Postup výpočtu daně z příjmů fyzických osob ... 38

Tabulka 7: Vybraná data z výkazu zisků a ztráty ... 39

Tabulka 8: Vybrané data z rozvahy ... 41

Tabulka 9: Postup výpočtu daně z příjmů právnických osob ... 41

Tabulka 10: Komparace údajů fyzické a právnické osoby ... 43

Seznam obrázků

Obrázek 1: Složení veřejných příjmů ... 20

Obrázek 2: Složení příjmů státního rozpočtu 2015 ... 22

Obrázek 3: Vývoj inkasa příjmů v ČR v letech 2015 ... 23

Obrázek 4: Vývoj daňového inkasa daní z příjmů fyzických a právnických osob... 24

Úvod

Daňový systém České republiky je ve většině hlavních rysech podobný systémům v ostatních evropských zemí. Současné znění, které je zásadně odlišné od systému, který byl uplatňován do roku 1989, bylo průběžně v uplynulých 27 letech novelizováno.

Proto zejména pro starší generaci občanů, ale i pro celou širokou veřejnost včetně podnikatelů je problematika daní stále aktuálním tématem, které se stává součástí našeho života. Každý z nás je totiž ovlivněn daněmi, a proto je v našem zájmu nalézt různá řešení optimalizace daňové zátěže a orientace v dané problematice.

Na začátku svého podnikání stojí mnoho lidí před těžkou volbou, jakou podnikatelskou jednotkou se stát a jaká forma je pro ně optimální. Jedním z mnoha hledisek při začátku podnikání je volba její právní formy. Každá forma podnikání má své výhody a nevýhody.

Česká legislativa umožňuje výběr mezi dvěma druhy právních forem - fyzická a právnická osoba. Každá je upravována jiným zákonem. Podnikání fyzické osoby upravuje zákon o živnostenském podnikání a právnickou osobu upravuje zákon o obchodních korporacích.

Rozdíl mezi nimi je i při stanovování daňového základu a s tím související daňová zátěž, kterou si podnikatel ponese.

Výběr tématu této práce byl ovlivněn autorčiným zájmem o daňovou problematiku fyzických a právnických osob. Hlavním důvodem výběru tohoto tématu bylo také to, že autorka v budoucnu má zájem začít podnikat. Jednou bude sama stát před volbou jakou, formu podnikání zvolit.

Cílem bakalářské práce je posoudit dopad daňové legislativy České republiky, týkající se zejména daně z příjmů právnických a fyzických osob na rozhodování volby pro konkrétní formu podnikání. K naplnění tohoto cíle je nutné analyzovat daně z příjmů právnických a fyzických osob v rámci české legislativy a porovnat je. Při zpracování této bakalářské práce byla využita metoda analýzy materiálů poskytnutých vybraným podnikatelským subjektem. Další metoda, která byla v této práci použita, je individuální řízený pohovor, který byl veden s konzultantkou a použita byla ve finále také metoda komparace.

Bakalářská práce je rozdělena do čtyř částí. V první, teoretické části, je deskripce základních pojmů a terminologie daňové legislativy. Dále tato část pojednává o daňové soustavě České republiky. V práci bylo uvedeno jedno z nejběžnějších rozdělení daňových soustav - na přímé a nepřímé daně. Následuje rozbor jednotlivých daňových skupin.

V další kapitole bakalářské práce je věnována pozornost veřejným financím a jejich složení. Podrobně jsou analyzovány všechny funkce veřejných financí. V této části je také analyzována příjmová část veřejných financí v České republice.

Třetí kapitola věnuje pozornost dani z příjmů právnických a fyzických osob v daňovém systému České republiky. Podrobně jsou popsány jednotlivé příjmové daně, možné slevy a odpočty. Závěrem této kapitoly jsou identifikovány společné charakteristiky pro příjmové daně fyzických a právnických osob.

Závěrečná kapitola se zabývá modelovou studií, která na základě analýzy popisuje daňové zatížení fyzických a právnických osob. Výsledky jsou následně aplikovány při konkrétní volbě, zda zůstat fyzickou osobou nebo se transformovat na právnickou osobou. Závěrem bylo provedeno zhodnocení, zda má majitelka setrvat v kategorii fyzické osoby nebo se stát právnickou osobou.

1. Daňová soustava České republiky

Všichni chtějí lepší vzdělání pro děti, lepší zdravotní systém, efektivnější a spolehlivější dopravní systém, méně dopravních zácp na silnicích. Také se chtějí cítit bezpečněji ve svých domovech a i na ulicích. Tím pádem vzniká otázka, kdo platí účty za všechny tyto služby? Samozřejmě, že vláda. Další otázkou, která vzniká je, kde vláda získává příjmy na výše popsané výdaje? Hlavně tím, že zdaňuje příjmy, bohatství, výrobu a dovoz, stejně jako sbírání sociálních příspěvků od nás. (Genders, 2016)

V zemích je příliš mnoho daní, které lidé musí platit. Lidé nejsou schopni spočítat celkovou hodnotu, kterou odvedli prostřednictvím přímých nebo nepřímých daní. Přímé daně se dále dělí do dvou kategorií, a to na příjmové a majetkové. Nepřímé daně, které jsou také označovány jako daň ze spotřeby, jsou již zahrnuty v ceně zboží. Poplatník je přímo neodvádí, správci daně je odvádí výrobce či distributor.

Daně jsou jedním z nejdůležitějším příjmů každé země. Ve skutečnosti země fungují z daní, které jim platí lidé. Smrt a daně jsou dvě věci v našich životech, kterým je nutné čelit. Neexistuje žádná země a město světa, kde by se mohlo žít bez jakékoli daňové platby, i když lidé chtějí jíst mimo svůj domov musí platit daň, i v restauraci, ve které jedli.

Daň je povinným prvkem v každém koutu světa. Na světě neexistuje taková věc, kterou je možné dostat bez placení daně. (ProQuest) Tato práce tedy analyzuje jednu část daní z celého daňového systému, zabývá se hlavně příjmovými daněmi.

Co se vlastně rozumí daní? Daň lze definovat různými způsoby. Je to povinná a zákonem stanovená částka, která je nedobrovolná a nenávratná. Je vybíraná státem do veřejného rozpočtu od firem a obyvatelstva. Daň je platební povinnost, kterou určuje stát danými zákony. (Hejduková, 2015) Dle daňové teorie mají daně různé funkce jako je fiskální, redistribuční, stabilizační a regulační. Podrobný popis těchto funkcí se nachází v další kapitole.

Daňovou soustavu ČR tvoří veškeré daně na území naší republiky a je upravena platnými právními předpisy. Jejich výběr, placení či vymáhání se řídí daňovým řádem, avšak některé procesní otázky jsou definovány přímo v daňových zákonech, které upravují

dané daně. (Maaytová, 2015) Daňová soustava ČR je v hlavních rysech podobná daňovým soustavám většiny vyspělých zemích a hlavně těm evropským a je zkonstruována na základě ekonomických, politických a sociologických vlivů.

Jak již bylo uvedeno, daňový systém je souhrnem daní a poplatků na území daného státu a ty jsou brány jako příjem do veřejných rozpočtů a fondů. Proto při konstrukci daňového systému by se měly brát v úvahu daňové principy. Dle teorie podle Pekové dobrý daňový systém je ten, který respektuje daňové principy jako jsou spravedlnosti, efektivnosti a splňuje požadavky právní perfeknosti a průhlednosti. Daňový princip spravedlnosti říká, že daňové systémy by měly zdaňovat poplatníky shodně se stejným příjmem a stejnou spotřebou. Toto vychází z přístupu, že všichni jsou si rovni. (Maaytová, 2015) Proto je často princip spravedlnosti vnímán ve dvojí poloze, a to vertikální a horizontální.

U principu vertikální spravedlnosti jde o to, že poplatníci s nižším příjmem by měli platit nižší daň než poplatníci s vyšším příjmem. Naopak princip horizontální spravedlnosti stanoví, aby poplatníci při stejné schopnosti platit daň platili stejně velkou daň, bez ohledu na rasu, věk či pohlaví. Princip efektivnosti chce, aby nebylo způsobeno nadměrné daňové břemeno a aby daně neovlivňovaly chování daňových poplatníků. Princip právní perfeknosti a průhlednosti požaduje, aby byl daňový systém vytvořený tak, aby poplatníci věděli, kdo platí daň, z čeho platí daň a jak se daň konstruuje. (Peková, 2011)

Daňovou soustavu lze rozdělit podle různých kritériií, avšak nejběžnějším dělením je podle vazby daně na důchod poplatníka, které se dělí na daně přímé a nepřímé. (BusinessInfo.cz, 2014) To však není jediná možnost, jakým lze daně dělit. Dále lze daně rozdělit několika způsoby a to podle předmětu daně, dopadu na důchod poplatníka, schopnosti platit daň, subjektu daně, použité sazby a podle vztahu mezi velikostí daně a velikostí základu daně.

Z hlediska předmětu daně dělímé na důchodové neboli daně z příjmů, a dále je dle předmětu dělíme na spotřební a majetkové, z hlediska dopadu na důchod poplatníka dělíme daně na přímé a nepřímé. (Peková, 2011)

1.1 Přímé daně

Přímé daně jsou takové, které poplatník nemá možnost přenést na někoho jiného. Daň se odvádí přímo správci daně. Přímé daně se dále dělí do dvou kategorií, a to na příjmové

a majetkové. Příjmovými daněmi jsou takové, které se odvádí přímo z důchodu poplatníka.

Příjem mohou mít fyzické a právnické osoby, kterým se daň sráží přímo z jejich příjmů.

Daně majetkové nejčastěji daní majetek, který se nachází ve vlastnictví poplatníka.

Majetkové daně dále lze dělit na daň silniční a daň z nemovitých věcí. Výše majetkové daně se vypočítává z hodnoty majetku. Není tedy závislá na výši důchodu poplatníka.

Silniční daň se platí tehdy, když motorová vozidla a přídavná vozidla jsou využívána k podnikání nebo k jiné výdělečné činnost. To platí i pro vozidla, která mají alespoň 12 tun a nejsou užívaná k podnikání. (BusinessInfo.cz, 2014) Daň z nemovitých věcídle právní úpravy platné v ČR se člení na daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek. Předmětem daně z pozemků jsou pozemky, které jsou evidovány v katastru nemovitostí a nachází se na území ČR. Předmětem daně ze staveb a jednotek jsou zdanitelné stavby jako budovy, inženýrské stavby a jednotky. (BusinessInfo.cz, 2014) (Hejduková, 2015)

Je tedy známo, že daňový systém ČR dělí daně na přímé a nepřímé. Výše byly uvedeny všechny přímé daně, které se jsou spjaty s poplatníkem přímo. Proto níže budou uvedeny daně nepřímé, které se nalézají v daňové soustavě ČR.

1.2 Nepřímé daně

Nepřímé daně, často označovány jako daně ze spotřeby, jsou již zahrnuty v ceně zboží nebo služeb. Poplatník je přímo neodvádí, správci daně je odvádí výrobce či distributor.

V rámci daňové soustavy ČR do nepřímých daní patří daň z přidané hodnoty (DPH), spotřební daně a energetické daně.

Spotřební daň stát používá za účelem regulace cen výrobků na trhu a návazně působí jako příjem státního rozpočtu. Do určité míry tato daň funguje i jako regulátor prodeje zboží, které je považováno za škodlivé pro jednotlivce nebo pro společnost. Spotřební daň zdaňuje spotřebu vybraných výrobků. Pomocí ceny je převáděno daňové zatížení na jiný subjekt, a to hlavně na spotřebitele. Spotřební daně se vybírají při prodeji zboží a jsou součástí ceny zboží nebo služby. Odvod daně má na starosti ten, co daň od spotřebitele vybral v rámci zboží.

DPH je univerzální daní, pomocí které se zdaňují veškeré zboží a služby. (Hejduková, 2015). Dalšími spotřebními daně jsou selektivní daně, pomocí nichž se zdaňuje vybrané zboží. Dále jsou v ČR uplatněny tyto spotřební daně: z piva, lihu, vína a meziproduktů, minerálních olejů, tabákových výrobků a ze surového tabáku. (Peková, 2011) Energetické daně jsou v ČR nejnovějšími daněmi, vznikly totiž v roce 2008. V návaznosti na podmínky Evropské unie, kdy ČR vznikla podmínka zavést daň z elektřiny, ze zemního plynu a z pevných paliv. (BusinessInfo.cz, 2014) (Hejduková, 2015)

2. Veřejné finance

Předchozí kapitola se zabývala daňovou soustavou a různými druhy daní na území ČR.

Proto v této kapitole bude analyzováno, co se děje nejen s daněmi, ale i s ostatními příjmy ve veřejném sektoru. Nejprve však bude provedena analýza veřejných financí, deskripce jejich součástí a funkce.

Pod termínem veřejné finance jsou skryté určité finanční vztahy a operace, které probíhají v ekonomickém systému mezi jednotlivými orgány a institucemi veřejné správy, které jsou na jedné straně. Ostatní subjekty jako jsou domácnosti, firmy a další subjekty na druhé straně. Finanční vztahy a operace představují zabezpečení veřejných statků, profinancování transferů, které mohou nabývat různých podob hlavně sociálního charakteru. Dále finanční vztahy a operace stimulují ekonomické subjekty k jistému chování skrze použití dotací, daní či pokut. Zajištěním financování veřejného zabezpečení veřejných statků, profinancování transferů a stimulování ekonomických subjektů vzniká fiskální systém neboli veřejná rozpočtová soustava, jejichž hlavním cílem je zajistit dostatečně velký objem veřejných příjmů, tak aby pokryly veškeré veřejné výdaje. (Harmeníková, 2012) Veřejné finance zajišťují chod organizací a různých činností ve veřejném sektoru.

Ve veřejných financích převládá nenávratná, neekvivalentní a nedobrovolná podoba finančních vztahů a pomocí rozpočtové soustavy se přerozdělují příjmy a výdaje společnosti. (Peková, 2011)

Fiskální politika a rozpočtová politika jsou často považovány jako synonyma. Je tedy známo, že tyto pojmy jsou součástí hospodářské politiky, jejíž hlavním cílem je prostřednictvím veřejných rozpočtů zajištění stabilního ekonomického vývoje státu.

(Maaytová, 2015) Podle autorů Musgrave a Musgraveová (1994) mezi základní funkce fiskální či rozpočtové politiky patří alokační, stabilizační a redistribuční funkce.

(Maaytová, 2015) Alokační funkce fiskální politiky se zabývá stanovením postupu, podle kterého jsou celkové veřejné příjmy rozděleny mezi soukromý a veřejný sektor. (Singh, 2008) Dále je alokační funkce spjata s veřejnými statky, které tato funkce zabezpečuje a řeší případné vnější efekty v důsledku selhání trhu. Podstatou alokační funkce je efektivní rozmístění finančních prostředků, které stát vybere od odlišných subjektů do svých fondů v rámci veřejných financí. (Peková, 2011) Podle autorů Musgrave

a Musgraveové (1994) se často do alokační funkce přidává i regulační politika, ta tam však nepatří, protože není hlavním problémem rozpočtové politiky. Redistribuční funkce zajišťuje rozdělení příjmů a bohatství tak, aby toto rozdělení bylo považováno za spravedlivé a došlo ke zmírnění nerovného stavu mezi jednotlivými subjekty. (Singh, 2008) Redistribuční funkce je také spjata s otázkou přerozdělování zdrojů. Hlavním cílem redistribuční funkce je efektivní rozdělení a využití peněžních zdrojů na straně veřejných příjmů a výdajů tak, aby byly zmírněny nerovnosti mezi jednotlivými subjekty. Tím chce redistribuční funkce dosáhnout distribuční spravedlnosti. (Peková, 2011) Stabilizační funkce je nejnovější ze všech funkcí a přišla do povědomí v druhé polovině třicátých let.

(Singh, 2008) Stabilizační funkce se věnuje přerozdělování finančních prostředků mezi soukromými a veřejnými subjekty. Dále ji musíme odlišit od distribuční funkce, která řeší rozdělení a využití peněžních zdrojů. Stabilizační funkce spočívá v používání a rozdělení určitého objemu peněžních prostředků ke stabilizaci národního hospodářství a makroekonomických veličin (zaměstnanosti a hospodářského růstu). (Peková, 2011) Vztah mezi jednotlivými fiskálními funkcemi není pevně stanovený. Realizace jedné z funkcí může vést k zmaření stavu ostatních funkcí. Sjednocení odlišných cílů by mělo vzniknout na základě stanovení priorit. (Harmeníková, 2010) Veřejné finance se skládají z příjmové části, která je tvořena daněmi (přímými i nepřímými), a výdajové části, jež zajišťuje chod státu, viz níže.

2.1 Veřejné příjmy

Veřejné příjmy mají podstatný podíl na přerozdělování hrubého domácího produktu.

To znamená, že plátci nevzniká nárok na vrácení dané částky zpět. Veřejné příjmy by měly zajistit náležitý objem finančních prostředků tak, aby pokryly veřejné výdaje. „Veřejné příjmy představují vztahy tvorby veřejných rozpočtů, případně i jiných mimorozpočtových fondů (zpravidla účelových) v rozpočtové soustavě.‟(Peková, 2011, s. 315).

Definování funkcí veřejných příjmů souvisí s funkcemi veřejných financí. Veřejné příjmy plní funkci fiskální, redistribuční a stabilizační. Dále také plní regulační funkci, a to pomocí daňových příjmů. Daně a další daňové příjmy (sociální a veřejné zdravotní pojištění) jsou nejvýznamnější skupinou nenávratných veřejných příjmů. Členění

veřejných příjmů rámcově zachycuje obrázek č.1, toto členění však nemusí platit vždy, jelikož jednotlivé kategorie se v některých případech mohou překrývat.

Jak je vidět na obrázku č. 1, veřejné příjmy dělíme na daňové a nedaňové. Daňové příjmy jsou nejdůležitější složkou veřejných příjmů. Daňové příjmy lze dělit dle několika hledisek, avšak nejběžnějším dělením je dělení na přímé a nepřímé daně. (Maaytová, 2015) Nedaňové příjmy se dělí na návratné a nenávratné. O návratných veřejných příjmech můžeme mluvit jako o kapitálových příjmech, protože to jsou příjmy z krátkodobých půjček a úvěrů. (Peková, 2011) Nenávratné příjmy veřejných příjmů jsou dary, příjmy z pronájmů a dále také různé uživatelské poplatky za smíšené veřejné statky.(Peková, 2011)

Dalším hlediskem dělení veřejných příjmů rozpočtové soustavy je hledisko návratnosti a nenávratnosti. Při využití návratných finačních prostředků se musí počítat s tím, že je bráno jako dluhová služba. Z tohoto důvodu se musí splatit nejen jistina, ale i celý úrok. Jak uvádí Peková „Návratné příjmy souvisí s pojetím rozpočtu jako účetní bilance, kterou je nutné v případě potřeby vyrovnat návratnými finačními prostředky na určitou dobu, kdy se nedostávají potřebné nenávratné příjmy“(Peková, 2011, s. 316). Nenávratné příjmy jdou do veřejného rozpočtu od odlišných subjektů. Typickým nenávratným příjmem jsou daně, dávky, poplatky, příjmy z pronájmu nebo prodeje státního majetku.

Z těchto důvodů o nich lze říct, že mají daňový i nedaňový charakter. (Peková, 2011) Veřejné příjmy

http://www.busin essinfo.cz/cs/cla nky/danovy- system-ceske- republiky- 3429.html http://www.busin essinfo.cz/cs/cla nky/danovy- system-ceske- republiky- 3429.html Daňové

http://www.

businessinf o.cz/cs/clan ky/danovy- system- ceske- republiky- 3429.html http://www.

businessinf o.cz/cs/clan ky/danovy- system- ceske- republiky- 3429.html

Nedaňové http://www.

businessinf o.cz/cs/clan ky/danovy- system- ceske- republiky- 3429.html http://www.

businessinf o.cz/cs/clan ky/danovy- system- ceske- republiky- 3429.html Přímé daně

http://www.b usinessinfo.cz /cs/clanky/da novy-system- ceske-

republiky- 3429.html http://www.b usinessinfo.cz /cs/clanky/da novy-system- ceske-

republiky- 3429.html

Nepřímé daně http://www.busin essinfo.cz/cs/clan ky/danovy- system-ceske- republiky- 3429.html http://www.busin essinfo.cz/cs/clan ky/danovy- system-ceske- republiky- 3429.html

Nenávratné http://www.

businessinf o.cz/cs/clan ky/danovy- system- ceske- republiky- 3429.html http://www.

businessinf o.cz/cs/clan ky/danovy- system- ceske- republiky- 3429.html

Návratné http://www.

businessinf o.cz/cs/clan ky/danovy- system- ceske- republiky- 3429.html http://www.

businessinf o.cz/cs/clan ky/danovy- system- ceske- republiky- 3429.html Obrázek 1: Složení veřejných příjmů

Zdroj: MAAYTOVÁ, Alena, František OCHRANA a Jan PAVEL, 2015. Veřejné finance v teorii a praxi. Praha: Grada Publishing. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-5561-8.

Výše bylo ukázáno, jak veřejné příjmy dělí čeští autoři (Peková a Matayová), proto nyní bude popsáno, jak se na veřejné příjmy dívají světoví ekonomové. Podle různých ekonomů se veřejné příjmy dají brát odlišně. Z vědecké klasifikace se zjistí, jak se jednotlivé zdroje navzájem podobají a zároveň jak se budou od sebe lišit. Níže budou uvedeny další tři druhy rozdělení a to podle autorů Seligmana, Daltna a Taylora.

Seligman dělí veřejné příjmy do tří skupin. První skupinou jsou bezplatné příjmy, a to jsou dary, příspěvky a dotace obdržené od veřejných orgánů. Další skupinou veřejných příjmů jsou smluvní příjmy, které zahrnují všechny typy příjmů mezi veřejným orgánem a lidem.

Poslední dělení veřejných příjmů podle Seligmana jsou nedobrovolné příjmy, stanovené státem v podobě zákonů. Jsou to daně, pokuty a zvláštní poplatky, které jsou pokládány za povinné příjmy. Zároveň nedobrovolné příjmy ukazují suverenitu státu a jsou v dnešní době nejdůležitějším typem veřejných příjmů.

Dalton popisuje velmi systematicky, komplexně a poučně všechny veřejné příjmy.

A samotné veřejné příjmy dělí do dvou skupin a to na daně (tzn. daně, výlohy a kompenzace, půjčky a penále) a poplatky (tzn. nájmy, administrativní poplatky a podíl z veřejných podniků). Dalton k těmto dvěma skupinám přidává další skupinu, která tento celek uzavírá. Do této skupiny patří dobrovolné dary, speciální poplatky.

Taylor klasifikuje veřejné příjmy nejlogičtěji a nejvědečtěji. Taylor rozděluje veřejné příjmy do čtyř kategorií a těmi jsou dotace a dary, administrativní příjmy, komerční příjmy a daně. Dotace jsou v základu finanční prostředky, které jedna vláda poskytne druhé vládě, aby dané finance umožnily plnit specifické funkce, například vzdělání a zdravotní péči.

Dary jsou dobrovolné příspěvky od jednotlivců či různých institucí se specifickým záměrem. Pod skupinu administrativních příjmů spadají poplatky, licence, pokuty a speciální poplatky. Většina z nich je dobrovolná a jakékoliv výhody plynou plátci.

Ve skupině komerčních příjmů můžeme nalézt poštovné, mýtné, úroky z úvěrů státních finančních institucí a školného z veřejných vzdělávacích institucí, které patří státu.

Poslední skupinou jsou daně, což jsou platby státu, u kterých neočekáváme okamžitou návratnost ve formě benefitů. (Smirti, 2016)

Výše byly rozebrány veřejné příjmy podle jednotlivých autorů, jako jsou Maaytová, Peková, Seligman, Dalton a Taylor. Různí autoři mají odlišný pohled na jednotlivá dělení veřejných příjmů a tyto pohledy jsou často odlišné.

Další pojednání bude zaměřeno na skladbu veřejných příjmů v roce 2015. Dále je rozebrán vývoj inkasa veřejných příjmů v ČR v letech 2011 až 2015. Viz obrázek č. 2, lze vidět složení příjmů státního rozpočtu v roce 2015.

Obrázek 2: Složení příjmů státního rozpočtu 2015

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky [online], 2013. Praha: Creative Commons [cit.

2017-04-25]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/statni-rozpocet/plneni- statniho-rozpoctu/2014/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2014-21750

Největší částí státních příjmů jsou daňové příjmy a tento fakt je vidět i na obrázku č. 2.

Daňové příjmy v roce 2015 byly ve výši 40 % a je z nich patrno, jak se skládají z daně z příjmů fyzických a právnických osob, DPH a spotřební daně. Následují je příjmy z pojistného na sociální zabezbečení, a to ve výši 33%. Ostatními příjmy jsou nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery. Vývoj inkasa příjmů státního rozpočtu v posledních letech znázorňuje následující obrázek č.3 .

Na obrázku č. 3 je vidět, že největší částí příjmů rozpočtu představují daňové příjmy.

Ty se skládají z přímých a nepřímých daní, dále také z pojistného na sociální zabezpečení.

Následují je přijaté transfery, které jsou získané z vlastních fondů organizačních složek státu a přijaté transfery od EU. Nepatrný vývoj je vidět u nedaňových příjmů, jejichž složení je z příjmů vlastní činností, přijaté sanační platby a vratky transferů, příjmy z prodeje nekapitálových majetků a ostatní nedaňové příjmy.

Obrázek 3: Vývoj inkasa příjmů v ČR v letech 2015

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky [online], 2013. Praha: Creative Commons [cit. 2017-04-25]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny- sektor/statni-rozpocet/plneni-statniho-rozpoctu/2014/statni-zaverecny-ucet-za-rok- 2014-21750

Na následujícím obrázku č. 4 je vidět vývoj daňového inkasa z příjmových daní.

Z pohledu na obrazek je zcela jasné, že daňové inkaso fyzických osob je vyšší než u právnických osob. Daň z příjmů fyzických osob je tvořena těmito druhy: ze závislé činnosti a funkčních požitků, ze samostatné činnosti, kapitálového majetku, nájmů a ostatních příjmů. Daň z příjmů právnických osob zdaňuje příjmy všech právnických osob podle ustanovení a vychází se ze zákona o dani z příjmu. V roce 2013 je vidět, že v dani z příjmů právnických osob se negativně promítla legislativní změna. „Lze předpokládat, že určitý vliv měla i uvedená změna týkající se daňové uznatelnosti odměn statutárních orgánů.“ (Návrh státního rozpočtu 2013). Do konce roku 2011 nebyly totiž odměny členů statutárních orgánů právnických osob daňovým výdajem, toto se však na konci roku změnilo a podle § 25 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů se odměny členů statutárních orgánů staly daňově uznatelným nákladem. (Svaz účetních, 2016)

Obrázek 4: Vývoj daňového inkasa daní z příjmů fyzických a právnických osob

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky [online], 2013. Praha: Creative Commons [cit. 2017-04- 25]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/statni-rozpocet/plneni-statniho-

rozpoctu/2014/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2014-21750

2.2 Veřejné výdaje

Veřejnými výdaji se označuje objem finančních prostředků, který pomáhá plnit funkce veřejného sektoru státu. Veřejné výdaje představují určité vztahy v rozdělování a využívání v rámci veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů v rozpočtové soustavě (Hejduková, 2015). Prostřednictvím veřejných výdajů se financují nejrůznější veřejné potřeby, jako například netržní činnosti státu a územní samosprávy. (Peková, 2011)

Veřejné výdaje se mohou dělit dle různých hledisek. Nejprve bude popsáno rozdělení veřejných výdajů dle zahraničních autorů, jako je Dalton, Pigou a Adams. Následně budou veřejné výdaje rozděleny podle českých autorů Pekové, Hejdukové a Maaytové a kolektivu.

Dalton rozlišuje veřejné výdaje mezi skutečnými (reálnými) a transferovými výdaji.

Skutečné výdaje jsou takové, které vznikají reálnou spotřebou zboží či služeb, které by jinak byly použity pro jiný účel. Transferové výdaje se nespotřebovávají samy, jsou použity na nákup zboží a služeb.

Pigou rozděluje veřejné výdaje podobně, dělí je na transferové a netransferové.

Netransferové výdaje se používají na nákup služeb a zdrojů pro potřeby vlády. Transferové výdaje se skládají z plateb na úroky z veřejného dluhu, penze, dávky pobírané v nemoci a také na splácení samotného dluhu.

Adams dělí veřejné výdaje do tří skupin, a to do ochranných, veřejných a rozvojových výdajů. Pod ochranné výdaje patří výdaje na nákup pro armádu a nákup munice, výdaje na udržení armády, policie, věznic a jejich pracovníků. Pod skupinu veřejných výdajů se řadí výdaje na železnice, silnice a dálnice, přístavy, letiště a další. Pod skupinu rozvojových výdajů se rozumí výdaje, které vláda používá na sociální a ekonomický rozvoj v zemi, například to jsou výdaje na vzdělání, zdravotnictví, vodohospodářství a další.

Podle autorů Pavláska, Hejdukové (2011) lze členit veřejné výdaje z makroekonomického hlediska, dle plánovatelnosti, dle časového hlediska a dle zákonné předurčenosti.

Z makroekonomického hlediska se veřejné výdaje dále člení na vládní výdaje na nákup zboží a služeb, pomocí nichž stát financuje veřejný sektor jako veřejnou správu, školství,

zdravotnictví, kulturu, obranu a další části veřejného sektoru. Dále na transferové výdaje, které představují nenávratné výdaje z veřejných rozpočtů k jiným subjektům, jako jsou domácnosti, podnikatelé a nevládní neziskové organizace. Pomocí transferových výdajů se stát snaží zvýšit soukromou spotřebu a investování. (Hejduková, 2015)

Podle plánovatelnosti lze veřejné výdaje dělit do dvou skupin, a to na plánové a neplánované. Plánované výdaje lze přesně kalkulovat a lze velmi dobře naplánovat, a to nejen v krátkém období jako je jeden rok, ale i v dlouhodobějším výhledu.

Plánovanými výdaji jsou výdaje na financování škol a jejich pomůcek, veřejnou správu a podobné. Neplánované výdaje či mimořádné výdaje vznikají v průběhu rozpočtového období. Jsou to například výdaje na odstranění důsledků živelných pohrom a podobných událostí. (Peková, 2011) (Hejduková, 2015)

3. Daně z příjmů fyzických a právnických osob

V této kapitole jsou popsány daně z příjmu fyzických a právnických osob. Daň z příjmu se řadí mezi přímé daně, které se nás nebo naší společnosti dotýkají. Hlavním právním předpisem je zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů.

3.1 Fyzická osoba

Poplatníci daně z příjmů jsou fyzické osoby, které jsou daňovými rezidenty i nerezidenty České republiky (ČR). Rezidenty jsou osoby, které mají bydliště v ČR nebo se zde zdržují.

Dále jsou poplatníky osoby zdržující se v ČR aspoň 183 dní v kalendářním roce, a to buď souvisle, nebo v několika etapách. Daňoví rezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje na příjmy plynoucí v ČR, ale i na příjmy plynoucí ze zahraničí. Nerezidenty jsou takové osoby, které se zde zdržují za účelem léčení, studia a nejsou uvedeny v odstavci 2 § 2 v zákoně o dani z příjmů. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, které plyne z příjmů v ČR. (Daňové zákony, Marková, str.8)

Podle zákona o dani z příjmů fyzických osob jsou předmětem daně příjmy ze závislé činnosti, samostatné činnosti, kapitálového majetku, z nájmu a ostatní příjmy. Příjmy ze závislé činnosti se rozumí příjmy z pracovněprávního poměru, které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci. Za příjmy ze závislé činnosti se dále považují příjmy členů družstva za práci pro družstvo, příjmy společníků a jednatelů společností a komandistů za práci pro společnosti a příjmy za práci likvidátorů nebo odměny členů statutárních orgánů. Osoba mající příjmy ze závislé činnosti se ve většině případů označuje jako zaměstnanec. Příjmy ze samostatné činnosti jsou příjmy plynoucí ze živnostenského podnikání, nezávislého povolání, zemědělské výroby či lesního a vodního hospodářství.

A v neposlední řadě jsou v této kategorii zdaňovány podíly společníka veřejné obchodní společnosti či komplementáře u komanditní společnosti. Příjmy z kapitálového majetku jsou tvořeny podíly na zisku u obchodních korporací a podíly tichých společníků. Dále jsou v tomto dílčím základu zdaňovány různé úroky či výnosy z vkladů nebo úvěrů. Příjmy z nájmu jsou z nájmu nemovitých věcí a dále příjmy z nájmu movitých věcí. Ovšem jedná- -li se o příležitostný pronájem, řadíme tento příjem mezi ostatní příjmy. Za ostatní příjmy

se tedy považují ty, které získáme z příležitostných činností či z příležitostného nájmu věcí movitých. Dále příjmy z převodu, ze zděděných práv, výživné, jiné důchody a podíly.

Následující tabulka č. 1 znázorňuje způsob výpočtu daně z příjmů fyzické osoby, která má příjmy podle §7.

Tabulka 1: Výpočet daně z příjmů fyzické osoby dle §7 Příjmy

-

Výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení Paušální výdaje

=

Dílčí základ daně z příjmů

-

Nezdanitelné části základu daně podle §15

-

Položky odčitatelné od základu daně § 34

=

Základ daně zaokrouhlený na 100 dolů

*

_{Sazba 15%}

=

Daň před slevou

-

Slevy na dani podle § 35

=

Daňová povinnost

Zdroj: MARKOVÁ, Hana, 2016. Daňové zákony: úplná znění platná k 1. 1. 2016. Praha:

Grada. ISBN 978-80-271-0022-4.

Fyzická osoba, která má příjmy podle §7, zdaňuje rozdíl mezi příjmy a výdaji. Pro zjištění základu daně si podnikatel musí evidovat dosažené příjmy a výdaje, které vynaloží za zdaňovací období. „Nejoblíbenějším a v dnešní době zřejmě nejčastějším způsobem stanovení výdajů jsou tzv. paušální výdaje.“ (Hnátek, 2016). Paušální výdaje jsou legální fiktivní výdaje, které si podnikatel může podle §7 zákona o dani z příjmu uplatnit.

Rozdílem mezi příjmy a výdaji se získá dílčí základ daně, který se dále ponižuje o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně. Nezdanitelnou částí základu daně podle §15 jsou bezúplatná plnění, zaplacené úroky z úvěru, platby na penzijní připojištění, zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění, zaplacené členské příspěvky odborovým organizacím, platby za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělání. Bezúplatné plnění je poskytnutí finančních prostředků s cílem pomoci někomu dalšímu, v minimální výši 1 000 Kč nebo 2% ze základu daně, maximálně lze odečíst 15%

ze základu daně. (Erudica, 2015) Bezúplatné plnění se také poskytuje osobám, které darují krev a nebyla jim za odběr krve nebo jejích složek poskytnuta finanční úhrada. Tito poplatníci si za každý odběr krve ponižují základ daně o 2 000 Kč, ale v maximální výši 15% základu daně. Dále lze od základu daně odečíst zaplacené úroky z úvěrů ze stavebního spoření a hypotečního úvěru, které byly použity na bytové potřeby poplatníka. Také lze od základu daně odečíst příspěvek zaplacený poplatníkem na penzijní připojištění v maximální výši 12 000 Kč. Na soukromé životní pojištění odečítáme maximálně 12 000 Kč od základu daně. Členové odborových organizací si od základu daně odečítají zaplacené členské příspěvky do 1,5% podle §6. Další částkou snižující základ daně jsou odpočty úhrad za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělání v maximální výši 10 000 Kč. Takto ponížený dílčí základ daně se zaokrouhlí na celá sta dolů a vynásobí 15% sazbou daně, dále se od částky odčítají slevy na dani. Takto upravená částka je již daňovou povinností.

V tabulce č. 2 je soupis jednotlivých slev na dani z příjmu a to v celkové roční výši, kterou si poplatník může odečíst. Také je zde měsíční částka pro zaměstnance, která udává, kolik si může odečíst měsíčně, jelikož každý měsíc platí zálohu na daň z příjmu.

Tabulka 2: Druhy slev u fyzických osob

Sleva na dani Roční Měsíční

Na poplatníka 24 840 Kč 2 070 Kč

Na manžela/manželku 24 840 Kč 2 070 Kč

Na invaliditu:

základní 2 520 Kč 270 Kč

rozšířená 5 040 Kč 420 Kč

Na držitele průkazu ZTP/P 16 140 Kč 335 Kč

Na studenta 13 404 Kč 1 117 Kč

Za umístění vyživovaného dítěte

max. 9 900 Kč

-

Na dítě:

1 13 404 Kč 1 117 Kč

2 15 804 Kč 1 317 Kč

3 a více 17 004 Kč 1 417 Kč

Zdroj: MARKOVÁ, Hana, 2016. Daňové zákony: úplná znění platná k 1. 1. 2016. Praha:

Grada. ISBN 978-80-271-0022-4.

Slevu na poplatníka si mohou uplatnit všichni poplatníci, kteří mají příjem v ČR.

Zaměstnanci si uplatňují tuto slevu na základě podepsaného formuláře č. 25 5457, který se nazývá: Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Tato sleva ve výši 2 070 Kč je odečítána zaměstnancům z mezd či platů. Tuto slevu si mohou podnikatelé uplatnit v daňovém přiznání, které podávají za kalendářní rok,

ve výši 24 840 Kč. Slevu na manžela/ manželku si lze uplatnit, pokud jejich příjem nepřesáhl částku 68 000 Kč (Šubrt, 2016).

Pro uplatnění slevy na invaliditu a držitele průkazu ZTP/P je nutnou podmínkou mít potvrzení o přiznání tohoto důchodu, vydané Českou správou sociálního zabezpečení.

Sleva na základní invaliditu činí 2 520 Kč, sleva na rozšířenou invaliditu činí 5 040 Kč.

Sleva na držitele průkazu ZTP/P činí 16 140 Kč.

Pro uplatnění slevy na studenta je nutné splnit podmínky pro vyplacení této slevy. Je třeba mít potvrzení školy o soustavné přípravě na budoucí povolání pro daný kalendářní rok.

Student si může uplatnit tuto slevu ve výši 4 020 Kč.

Slevu na vyživované dítě si lze uplatnit v daňovém přiznání. A to na první dítě ve výši 13 404 Kč. Na druhé dítě ve výši 15 804 Kč a na tři a více dětí ve výši 17 004 Kč. Tuto slevu si může uplatnit pouze jeden z rodičů, a to za předpokladu, že žijí ve společně hospodařící domácnosti.

3.2 Právnická osoba

Poplatníky této daně jsou právnické osoby, organizační složky státu, fondy (podílové, penzijní, svěřenecké a další podle zákona) a jednotky vedené poplatníkem. „Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li dále stanoveno jinak.“ (Marková, 2016) Tabulka č. 3 popisuje výpočet daně z příjmu právnických osob.

Tabulka 3: Výpočet daně z příjmu právnických osob

Předmět daně ( příjmy/výnosy z veškerých činností a z nakládání s veškerým majetkem)

Výsledek hospodaření

- Vynětí z předmětu daně

Osvobození od daně

+ Příjmy/výnosy nezahrnované do základu daně

Daňově neuznatelné náklady

+/- Odpisy

= Základ daně

- Položky odečitatelné od základu daně podle §34

= Základ daně zaokrouhlený na 1 000 dolů

* Sazba 19%

= Daňová povinnost

Zdroj: OCHRANA, František, Jan PAVEL a Leoš VÍTEK, 2010. Veřejný sektor a veřejné finance: financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. Praha: Grada. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3228-2.

Pro základ daně právnických osob je důležitý výsledek hospodaření, z kterého vychází.

Výsledek hospodaření musí být ponížen o položky vyňaté a osvobozené ze základu daně.

Dále k výsledku hospodaření musí být přičteny daňově neuznatelné náklady a jiné náklady, které nebyly z různých důvodů zúčtovány. Také nelze zapomenout na problematiku odepisování dlouhodobého majetku. Jelikož existují dva způsoby odepisování (účetní a daňový), je třeba o rozdíl mezi nimi upravit základ daně. Základ daně se dále ponižuje o položky odčitatelné od základu daně a ten se následně zaokrouhlí na celé tisíce dolů.

Vynásobí se 19% sazbou daně, následně se odečítají slevy na dani a tím se získá konečná částka a tou je daňová povinnost. (Ochrana, 2010)

V tabulce č. 4 je soupis jednotlivých slev na daň z příjmu a to v celkové roční výši, kterou si poplatník může odečíst.

Tabulka 4: Druhy slev u právnických osob

Sleva na dani Roční

Na zaměstnance

S zdravotním postižením 18 000

S těžkým zdravotním postižením 60 000

Příslib investice Vzorec

Zdroj: MARKOVÁ, Hana, 2016. Daňové zákony: úplná znění platná k 1. 1. 2016. Praha:

Grada. ISBN 978-80-271-0022-4.

Podle §35 si zaměstnavatel může odečíst 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením a 60 000 Kč s těžkým zdravotním postižením.

3.3 Společné charakteristiky fyzické a právnické osoby

V této subkapitole jsou uvedené společné charakteristiky pro fyzickou a právnickou osobu podle zákona o daních z příjmů, které se nachází v jeho třetí části. Jako první společná charakteristika bude problematika daňově uznatelných nákladů se zjištěním, že pro skupinu fyzických osob, které podnikají, a pro právnické osoby jsou velmi důležité, jelikož některé položky lze odečíst od základu daně a jiné nikoliv.

Náklad lze definovat jako spotřebu práce a prostředků v peněžním vyjádření. Náklady představují vstupy do podniku, které jsou přetvářeny na výstupy. Jedná se například o tyto náklady jako je spotřeba finančních prostředků, pracovní síly, materiálu, zásob či další.

(BusinessInfo.cz, 2014) Z hlediska podnikání se dělí náklady do dvou základních skupin, na skupinu daňově uznatelných nákladů a na skupinu daňově neuznatelných nákladů.

Daňově uznatelné náklady jsou takové, které nám pomáhají k dosažení, zajištění a udržení příjmu v podniku. Mezi tyto výdaje například spadají odpisy hmotného a nehmotného majetku, výdaje na požární ochranu, škody vzniklé živelnými pohromami nebo neznámým pachatelem, náklady na pracovní a sociální podmínky zaměstnanců. Podrobné znění a další

výdaje, které si lze odečíst od základu daně, lze nalézt v daňových zákonech v zákoně o daních z příjmů v § 24 .

Jedním z dalších společných ustanovení jsou položky odčitatelné od základu daně, které si mohou odečíst jak fyzické osoby, jejichž příjmy jsou zdaňované podle §7, tak právnické osoby a mezi tyto položky patří:

 Daňová ztráta, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje.

 Odpočet na podporu výzkumu ve výši 100%, který byl vynaložen ve zdaňovacím období nebo v období za které se podává daňové přiznání.

 Odpočet na podporu odborného vzdělání vytváří součet odpočtu na pořízení majetku na podporu odborného vzdělání a odpočet vynaložených výdajů na studenta v rámci odborného vzdělání.

Poslední společnou charakteristikou, která v této práci bude uvedena, jsou zálohy na dani z příjmů. Zálohy se platí v průběhu zálohového období a tím se rozumí období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Zálohy na daň neplatí poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč. Dále poplatník, jehož daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, ale není větší než 150 000 Kč, platí zálohy na daň ve výši 40% poslední známé daňové povinnosti. Splatnost první zálohy je 15. dne šestého měsíce a splatnost druhé zálohy je 15. dne dvanáctého měsíce. Poplatník, jehož poslední daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy ve výši ¼ poslední známé daňové povinnosti. Splatnost první zálohy je 15. dne třetího měsíce, druhé zálohy je 15. dne šestého měsíce, třetí zálohy je 15.

dne devátého měsíce a splatnost čtvrté zálohy je 15. dne dvanáctého měsíce.

4. Modelace studie komparace daňové zátěže fyzické a právnické osoby

Pro modelaci studie komparace daňové zátěže byl vybrán podnik, který poskytuje sportovní vyžití pro širokou veřejnost. Podnik se zaměřuje na dvě věkové kategorie, a to dětskou a dospělou. V rámci dětské kategorie nabízí služby všeobecné sportovní průpravy pro děti v rámci projekt Děti na startu. Dále poskytuje dětem hodiny dětského a juniorského aerobiku. Pro dospělé je nabídka sportovního vyžití daleko pestřejší, podnik nabízí hodiny step aerobiku, funkčního tréninku, zumby, bodystylingu, tyto hodiny lze zařadit mezi ty rychlejší. Další hodiny, které podnik poskytuje pro dospělé, jsou pomalé nebo také kompenzační hodiny, které mají ulevit pohybovému aparátu od každodenní zátěže. Do této skupiny patří hodiny hlubokého stabilizačního sytému, pilates, yogy a bosu.

Podnik má také svou závodní sekci, v rámci které připravuje své svěřence v kategoriích sportovního aerobiku a hip hopu. Svěřenci se účastní závodů, napříč všemi výkonnostními třídami, které pořádá fisaf.cz. Podnik také pořádá soutěže pod záštitou fisaf.cz, dále také pořádá regionální soutěže mezi jednotlivými kluby. Podnik vede majitelka podnikatelka XYZ, která je v současné době osobou samostatně výdělečně činnou a není zapsána v obchodním rejstříku. Podniká na základě živnostenského oprávnění. Provozuje svá fit centra ve dvou městech a to v Semilech v rámci Sportovního centra Semily a v Železném Brodě v rámci Tělocvičné jednoty Sokol.

Nyní má dle živnostenského rejstříku podnikatelka XYZ zapsané tři živnosti, na základě kterých podniká. První z nich je poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti fitness, aerobik a power yoga. Druhé živnostenské oprávnění směruje do oblasti reklamní a marketingové činnosti, mimoškolní výchovy a vzdělání, pořádání kurzů, školení a další lektorské činnosti, v rámci kulturních akcí, také provozování sportovních zařízení. Nově od roku 2017 má zapsanou koncesovanou živnost a tou je silniční motorová doprava, která je provozovaná nákladními vozidly nebo jejich jízdními soupravami v maximální povolené hmotnosti 3,5 tuny, která je určena pro přepravu věcí nebo zvířat.

Též Silniční motorová doprava, která je provozována vozy určenými pro přepravu maximálně 9 osob a to včetně řidiče.

Majitelka v současné době vede daňovou evidenci a není plátcem DPH, protože nesplňuje hned první podmínku a tou je překročení obratu 1 milionu Kč v 12 po sobě jdoucích měsících. A tento fakt je vidět v následující tabulce č. 5, která ukazuje, jaké měla podnikatelka XYZ příjmy a výdaje v roce 2016.

V hmotném majetku podnikatelka XYZ eviduje dva osobní automobily Caddy a Suzuki, které jsou užívány pro účely podnikání. Avšak osobní automobil Caddy je užíván jak pro účely podnikání, tak i pro osobní spotřebu. Při modelaci studie se předpokládá, že účetní odpisy se rovnají daňovým. Dále se bude uvažovat, že v roce 2016 nebyl pořízený nový hmotný majetek. Je tedy vidět, že odpisy v roce 2016 jsou 33 000 Kč, které se vynásobí 20% a tím se získá částka 6 600 Kč. Tato částka představuje navýšení základu daně, jelikož automobily byly užívány i k osobní spotřebě.

Dále se při modelaci příkladů zdanění fyzické a právnické osoby nepředpokládá odvod sociálního a zdravotního pojištění za lektory a ostatní zaměstnance, jelikož s nimi podnikatelka XYZ má uzavřené dohody o provedení práce.

4.1 Příklad zdanění fyzické osoby

Je známo, že podnikatelka XYZ vede daňovou evidenci a na základě údajů, které nám poskytla, je níže v tabulce č. 5 vidět její výkaz příjmů a výdajů za období 1. 1. 2016 až 31.

12. 2016

Tabulka 5: Výkaz příjmů a výdajů

Výkaz příjmů a výdajů za období 1. 1. 2016 až 31. 12. 2016

Prodej zboží 0 Kč Nákup materiálu 3 615 Kč

Prodej výrobků a služeb

470 886 Kč Nákup zboží 0 Kč

Ostatní příjmy 133 448 Kč Mzdy zaměstnanců 43 121 Kč

Zdrav. a soc.

pojistné

0 Kč

Provozní režie, ostatní

287 911 Kč

Příjmy celkem 604 334 Kč Výdaje celkem 334 647 Kč

Úprava příjmů + 6 600 Kč Úprava výdajů + 129 000 Kč

Zdanitelné příjmy celkem

610 934 Kč Zdanitelné výdaje celkem

463 647 Kč

Základ daně 147 287 Kč

Zdroj: dokumenty podnikatelka XYZ

V této tabulce jsou zachyceny příjmy a výdaje, které podnikatelka v roce 2016 měla.

Součet celkové částky příjmů se navyšuje o 6 600Kč, jelikož osobní automobily jsou užívány pro osobní spotřebu. Tato částka se získá tak, že se 33 000Kč vynásobí 20% a tím se dostane výsledná částka ve výši 6 600 Kč. Celkové výdaje se upravují o 129 000 Kč a pod touto částkou jsou paušální výdaje na dopravu a odpis ve výši 33 000 Kč. Vypočtení paušálních výdajů se řídí §24 odstavcem zt. Jelikož podnikatelka obě vozidla užívala pouze z části k dosažení, zajištění a udržení jejich zdanitelných příjmů, může na tato vozidla uplatnit pouze část paušálního výdaje na dopravu ve výši 80%, což je 48 000 Kč za automobil Caddy , 48 000 Kč za automobil Suzuki. Jiné nedaňové výdaje již podnikatelka XYZ v roce 2016, které by zvyšovaly její příjmy, neměla.

Na základě získaných údajů, které byly uvedeny výše, z materiálů poskytnutých podnikatelkou XYZ. Nyní je ukázán postup výpočtu daně z příjmů fyzických osob, který je vidět v následující tabulce č. 3.

Tabulka 6: Postup výpočtu daně z příjmů fyzických osob

Příjmy 610 934

-

^{Výdaje 463 647}

=

Dílčí základ daně z příjmů 147 287

-

Nezdanitelné části základu daně podle §15

4 884

-

Položky odčitatelné od základu daně

§ 34

0

=

Základ daně zaokrouhlený na 100 dolů

142 400

*

^{Sazba 15%}

=

Daň před slevou 21 360

-

Základní sleva na poplatníka 24 840

-

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě

13 404

=

Daňový bonus 16 884

Zdroj: vlastní

Podle výkazů příjmů a výdajů je vidět, že celkové příjmy v roce 2016 byly 610 934 Kč a od nich se odečítají výdaje ve výši 463 647 Kč. Tímto výpočtem vychází dílčí základ daně ve výši 147 287 Kč. Podle poskytnutých údajů Lenkou Novou vyplývá, že odečítá od dílčího základu daně nezdanitelnou část podle §15 na soukromé životní pojištění a to ve

výši 4 884 Kč. Po odečtení této částky a zaokrouhlení na celá sta dolů je základ daně stanoven ve výši 142 400 Kč. Po vynásobení 15% sazbou daně byla zjištěna samotná daňová povinnost, a to ve výši 21 360 Kč. Od této vypočtené částky se odečtou slevy na dani. A to základní sleva na poplatníka ve výši 24 840 Kč a sleva na vyživované dítě žijící ve společné domácnosti ve výši 13 404 Kč. Po odečtení těchto slev byl zjištěn daňový bonus ve výši 16 884 Kč. Podnikatelce XYZ za rok 2016 vznikl bonus na dani ve výši 16 884 Kč, o který si požádá při odevzdání daňového přiznání na finančním úřadu.

Podnikatelka XYZ nemá daňového poradce, a proto si podává daňové přiznání za rok 2016 nejpozději do 31. 3. 2017. Výsledkem tohoto příkladu je návrh daňového přiznání Lenky Nové za rok 2016, který je v příloze č. 1.

4.2 Příklad zdanění právnické osoby

V této subkapitole je ukázáno, jak se bude počítat daň z příjmu u právnické osoby.

Pro modelový příklad se vycházení ze stejných údajů jako u fyzické osoby. Kdyby se podnikatelka XYZ rozhodla, že se stane právnickou osobou, tak by její podnik byl mikro podnikem, protože počet jejích zaměstnanců je menší než 10, aktiva nepřesáhla požadovanou hraniční částku 9 milionů Kč a ani úhrn čistého obratu nedosáhl 18 milionů Kč (BusinessInfo.cz, 2014).

Mohla by podle zákona o obchodních korporacích založit pouze společnost s ručením omezeným. Je to z důvodu, že u ostatních (ať už osobních či kapitálových společností) nesplňuje podmínky stanovené platnou legislativou pro rok 2016. U společnosti s ručením omezeným by splňovala podmínky založení a těmi jsou výše základního kapitálu minimálně 1 Kč a založit ji může jedna fyzická nebo jedna právnická osoba.

Na základě předchozích údajů, které byly získány, lze sestavit výkaz zisků a ztrát k 31. 12.

2016, který je níže v tabulce č. 7.

Tabulka 7: Vybraná data z výkazu zisků a ztráty

Výkaz zisku a ztrát k 31. 12. 2016

Zdroj: vlastní

Na základě takto sestaveného výkazu zisků a ztrát dopočítáme hospodářský výsledek za rok 2016. Od sumy celkových výnosů, která činí 604 334 Kč, se odečte celková suma výdajů, která činí 457 047 Kč a tím se dostane hospodářský výsledek ve výši 147 287 Kč, který se nachází v rozvaze na straně pasiv, jak je vidět v následující tabulce. Návrh výkazu zisků a ztrát za rok 2016 bude součástí příloh a bude v příloze č. 3.

Kdyby podnikatelka XYZ byla právnickou osobou a založila s. r. o., tak by podle §1, odst.

2 zákona o účetnictví musela vést finanční účetnictví, stala by se účetní jednotkou. Z toho vyplývá povinnost sestavení určitých výkazů, jako je rozvaha, výkaz zisků a ztráty, případně i přílohy. Proto součástí modelace příkladů je cvičně sestavena i rozvaha - viz tabulka č. 8.

Materiál 3 615 Kč Prodej služeb 470 886 Kč

Zboží 0 Kč Ostatní provozní

výnosy

133 448 Kč

Mzdy 43 121 Kč

Sociální a zdravotní pojištění

0 Kč

Cestovné 96 000 Kč

Odpisy 26 400 Kč

Ostatní provozní náklady

287 911 Kč

∑ 457 047 Kč ∑ 604 334 Kč

Výsledek hospodaření

+ 147 287 Kč