CROSS COUNTRY MOL]NTAN BIKING IN THE CZECHREPUBLIC

Technická univ erzita v Liberci

Katedra:

Katedra tělesné výchovy Studijní program: Tělesná qýchova a sport

Studijní

obor:

^{Tělesná výchova se zaměřením na vzdělání}

Geografie se zaměřením na vzdělání

CROSS COLTNTRY NA HORSKYCH KOLECH V ČPSrÉ REPUBLICE

CROSS COUNTRY MOL]NTAN BIKING IN THE CZECHREPUBLIC

Bakalářská ^práce: l3-FP-KTV- 65

Autor:

Peh

KoŤÁTKo

Vedoucí práce: Mgr. Klára Kuprová

Konzultant:

JanNesvadba

Podpis:

&ť* {*/-'á&r-

Počet

stran grafii obrrázků tabulek Dramenu oříloh

71 0 23 6 3l ¹

V Liberci dne:25. 4.2013

Čestné prohlášení

Název

práce:

^Cross country na horských kolech v České republice Jméno a příjmení

autora:

^Petr Koťátko

Osobní

číslo:

^P09000896

Bylla jsem seznámen/a s tím, že na mou bakaliářskou práci se plně vztahuje zákon č.

l2ll2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některych zrákonů (autorský zákon), ve zněni pozdějších předpisů" zejména § ⁶⁰

-

školní dílo.

Prohlašuji, že má bakalrářská práce je _ve smyslu autorského zékona výhradně mým autorským dílem.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorsk;ých práv užitím mé bakatrářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalrářskou práci nebo poskYnuJi licenci kjejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutďnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nrákladů, které vynaložíIa na

vfioření

díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovalla samostatně s použitím uvedené literatury a na zákJadé konzultací s vedoucím bakalařské práce a konzultantem.

Prohlašuji, že jsem do informaěního systému STAG vložilla elektonickou verzi ^mé

bakalařské práce, kteráje identická stištěnou verzí předkládanou kobhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.

V Liberci dne: 25. 4.2013

ftď^74r

petr koťátko

TECHNICKÁ

UNI\rER"ZITA

V LIBERCI

Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická

Akademický rok:

2}fl /2aI2

zAD AlvÍ naKAtÁŘsxn ^pnÁcp

(rRoJEKTU, UttnĚLncxÉHo

nílA,

uttlĚt

pcxpHo vÝxoNu)

Jméno a pŤíjmení:

Petr

Koťátko

Osobní

číslo:

P09000896

Studl;ní

program:

B74OI Tělesná výchova a sport

Studijní

obory:

Tělesná výchova se zaměřením na vzdělávání Geografie se zaměřením na vzdělávání

Název

tématu:

Cross country na horských kolech

v

České republice Zadávající katedra: Katedra tělesné výchovy

Zásady pro vypracování:

Analýzacro§§ country závodů na horských kolech v České republice. Popis tréninkových metod a výživy v závodním období ročního tréninkového cyklu cyklisty. Představení mládežnických closs country závodů v Libereckém kraji.

Rozsah grafických prací:

Rozsah pracovní zptávy:

Forma zpracování bakalářské práce: tištěná

Seznam odborné literatury:

DOVALIL,

J.,,2OO2.

Výkon

a trénink ve sportu.

Vyd.

1. Praha:

Olympia,

2OO2,,

331 s.

ISBN

80-703-3760-5.

HRUBÍŠEK,

I., 2oo2. Horské kolo od

A

do Z. 5. aktualiz. vyd. _Praha:

Sobotáles.

ISBN

80-859-2086-7.

KONOPKA, P.,

2aa7.

Cyklistika:

rádce pro vybavení, techniku, trénink, výživu, závoďy a medicínu.

Překlad

Jana Hájková, Tomáš Neumann. Jablonec nad

Nisou: Jana Hájková,

Kolo

pro život.

ISBN

978-802-5402-580.

Vedoucí bakalářské práce:

Mgr. Klára

Kuprová Katedra tělesné výchovy 25. dubna 2at2

27. dubna 2013 Datum zadání bakalářské práce:

Termín odevzdání bakalářské práce:

ť,/,

doc. R

trT/í//- ^*L-

NDr. Miroslav Brzezina, CSc.

děkan

V Liberci dne 25. dubna 2012

L.S.

vedoucí katedry

4

Poděkování

Rád bych touto cesto poděkoval Mgr. Kláře Kuprové za cenné rady, připomínky a vstřícnost, kterou mi v průběhu psaní poskytla.

Vřelé poděkování patří také Janu Nesvadbovi, za poskytnuté podklady, informace a konzultace.

5

Anotace

Bakalářská práce se zabývá analýzou cross-country závodů na horských kolech v České republice. Práce je speciálně zaměřena na cross-country závody v seriálu Českého poháru. V první části práce jsou popsány disciplíny na horských kolech a horské kolo samotné. Druhá část je zaměřena na analýzu oblastí, kde se cross-country závody pořádají, a jejich četnost. Dále řeší otázku klasifikace závodů, rozdělení závodů do věkových kategorií a představuje mládežnické závody na horském kole v Libereckém kraji. Náplní třetí části je analýza cross-country závodů na horských kolech v Českém poháru, vytvoření map a vytyčení tras, dále určení charakteristiky tratí z hlediska technické a fyzické náročnosti na základě profilů tratí a jejich složení.

V závěru třetí části je pak popis tréninkových metod a životosprávy v závodním období cross-country závodníka.

Výsledkem je podrobný popis cross-country závodů na horských kolech v seriálu Českého poháru, který slouží pro závodníky jako přehled s důležitými informacemi o jednotlivých závodech. V práci byly využity osobní zkušenosti autora a zkušenosti profesionálního jezdce v této disciplíně.

Klíčová slova

Cyklistika, cross-country, disciplíny horských kol, horské kolo, trénink, výživa

6

Annotation

The bachelor thesis deals with the analysis of cross-country races on mountain bikes in the Czech republic. The thesis is on cross-country races of the serial Czech cup specially focused. In the first part of the thesis are the disciplines on mountain bikes and the mountain bike itself described. The second part is on the analysis of areas focused, where the cross-country races and their frequency are hold. The thesis next deals with the question of the races classification, the races distribution into ages and presents the youth races on mountain bike in the Liberec region. Filling of the third part is the analysis of cross-country races on mountain bikes in the Czech cup, creation of maps and demarcation of routes, the destination of the routes characteristic from the technical and physical severity aspects and their composition. In the end of the third part are the training methods and the diet in the race period of cross-coundtry racer described. The result is the full description of cross-country races on mountain bikes in the serial Czech cup, which served for the racers as a summary of important informations about the individual races. In the thesis were the personal experiences of author and the experiences of professional racer used.

Key Words

cycling, cross-country, disciplines of mountain bikes, mountain bike, training, nutrition

7

Obsah

Seznam tabulek ... 9

Seznam obrázků ... 10

Seznam zkratek ... 11

Úvod 12 1 SYNTÉZA POZNATKŮ ... 13

1.1 Cross-country na horském kole ... 13

1.2 Vývoj jízdního kola ... 13

1.3 Historie cyklistiky na horských kolech ... 16

1.3.1 Horská kola ve světě ... 16

1.3.2 Horská kola v České republice ... 18

1.4 Rozdělení cyklistiky ... 19

1.4.1 Rychlostní cyklistika ... 20

1.4.2 Terénní cyklistika ... 21

1.4.3 Sálová cyklistika ... 24

1.5 Disciplíny horských kol ... 25

1.5.1 Cross-Country (XCO) ... 26

1.5.2 Sjezd (DHI) ... 26

1.5.3 Fourcross (4X) ... 27

1.5.4 Marathon (XCM) ... 27

1.5.5 Ostatní typy závodů ... 27

1.6 Konstrukce horského kola ... 28

1.6.1 Horské kolo pro cross country ... 30

1.7 Organizační struktura cyklistiky ... 31

2 CÍLE PRÁCE ... 33

2.1 Hlavní cíl ... 33

2.2 Dílčí cíle ... 33

3 Metodika práce ... 34

4 Města pořádající cross-country závody na horských kolech ... 35

5 Informace o pravidlech stavby a zajištění tratí ... 40

5.1 Tratě pro cross-country závody ... 40

8

5.2 Zásady pro cross-country závody ... 41

5.3 Personální zajištění závodu ... 42

6 Klasifikace závodů a rozdělení do věkových kategorií ... 44

7 Představení mládežnických cross-country závodů v Libereckém kraji .... 46

7.1 Dětský MTB CUP Libereckého kraje ... 46

7.2 Decathlon Cup ... 47

7.3 Malevil child´s race ... 48

7.4 XC Bílý Kámen ... 49

8 Analýza cross-country závodů ... 50

8.1 Český pohár horských kol v cross-country 2012 - Teplice ... 51

8.2 Český pohár horských kol v cross-country 2012 - Bedřichov ... 53

8.3 Český pohár horských kol v cross-country 2012 – Kutná Hora ... 55

8.4 Český pohár horských kol v cross-country 2012 – Aš ... 57

8.5 Český pohár horských kol v cross-country 2012 / Mistrovství České republiky – Pec pod Sněžkou ... 59

8.6 Český pohár horských kol v cross-country 2012 – Kouty nad Desnou 61 9 Tréninkové metody cross-country cyklisty v závodním období ročního tréninkového cyklu ... 62

9.1 Roční tréninkový cyklus ... 62

9.2 Závodního období cross-country cyklisty ... 63

10 Životospráva ... 64

10.1 Výživa před a během závodu ... 64

10.2 Pitný režim před a během závodu ... 65

11 Závěr 66 12 Seznam použité literatury ... 68

Seznam příloh... 71

9

Seznam tabulek

Tabulka 1. Počet XCO závodů a pořadatelských měst v krajích ČR. ... 35

Tabulka 2. Časy trvání XCO závodů jednotlivých kategorií. ... 41

Tabulka 3. Věkové kategorie MTB závodů. ... 44

Tabulka 4. Věkové kategorie Dětského MTB CUPu Libereckého kraje. ... 47

Tabulka 5. Věkové kategorie Decathlon Cupu ... 48

Tabulka 6. Věková kategorie XC Bílý Kámen. ... 49

10

Seznam obrázků

Obrázek 1. Dřevěná draisina lesmistra Karla Draise ... 14

Obrázek 2. Vysoké kolo Penny Farthing 1885 ... 15

Obrázek 3. Model Stumpjumper 1982 ... 18

Obrázek 4. Dráhové kolo ... 20

Obrázek 5. Silniční kolo ... 21

Obrázek 6. Biketrialový speciál ... 22

Obrázek 7: BMX kolo ... 23

Obrázek 8. Cyklokrosové kolo ... 24

Obrázek 9. Kolo pro kolovou ... 25

Obrázek 10. Segmenty horského kola ... 29

Obrázek 11. MTB kolo s pevným rámem ... 30

Obrázek 12. Celoodpružený model MTB kola ... 31

Obrázek 13. Značení tratě ... 40

Obrázek 14. Profil tratě v Teplicích ... 51

Obrázek 15. Mapa okruhu v Teplicích ... 51

Obrázek 16. Profil tratě v Bedřichově ... 53

Obrázek 17. Mapa okruhu v Bedřichově ... 53

Obrázek 18. Profil tratě v Kutné hoře ... 55

Obrázek 19. Mapa okruhu v Kutné Hoře ... 55

Obrázek 20. Profil tratě v Aši ... 57

Obrázek 21. Mapa okruhu v Aši ... 57

Obrázek 22. Profil tratě v Peci pod Sněžkou ... 59

Obrázek 23. Mapa okruhu v Peci pod Sněžkou ... 59

11

Seznam zkratek

4X Fourcross

BMX Bikros

ČSC Český svaz cyklistiky ČSTV Český svaz tělesné výchovy DHI Sjezd (Downhill)

MTB Horské kolo

MTBO Orientační závod na horských kolech SIS Indexované řazení

UCI Mezinárodní cyklistická unie WADA Světová antidopingová agentura XC Cross-country

XCC Kritérium

XCE Cross-country Eliminator XCO Cross-country Olympic XCP Cross-country Point to point XSC Etapové závody

12

Úvod

Cyklistika patří mezi nejoblíbenější sporty v naší společnosti. S uvedením horských kol na trh se zájem o cyklistiku ještě výrazně zvýšil. Horská kola přinesla nové možnosti a způsoby poznávání okolní krajiny. Cyklistům na horských kolech se otevřely pro silniční kola nedostupné lesní, polní či horské stezky a při tom horské kolo zůstalo uplatnitelné i na běžné silnici. A to je důvod tak velkého zájmu o horská kola.

Horská kola jsou tak nejkomplexnějším odvětvím cyklistiky, kde je zapotřebí nejen velká fyzická ale také technická zdatnost jezdce. V dnešní době je již mnoho disciplín horských kol ale ta první, ze které všechny ostatní vycházely, je stále nejoblíbenější a nejvyhledávanější. Jedná se o cross-country, což v přesném překladu znamená „jízda napříč krajinou“. Za tímto účelem horská kola vznikla, aby umožnila jízdu krajinou mimo asfaltové cesty.

Autor je již několik let vášnivým vyznavačem cyklistiky a v této práci by chtěl přiblížit disciplínu cross-country na horských kolech jak začínajícím, tak zkušenějším cyklistům a obohatit je o nové poznatky a zkušenosti vycházející ze spolupráce s profesionálním jezdcem Janem Nesvadbou.

Bakalářská práce je zaměřena na zmapování nejznámějších cross-country závodů v českých krajích a jednotlivých městech. Závody jsou disciplínou pro všechny bez ohledu na věk, proto se práce zabývá také rozdělením závodníků do věkových kategorií a představením mládežnických závodů v Libereckém kraji. Mezi vrcholné závody v cross-country nepochybně patří Mistrovství České republiky a seriál Českého poháru.

Jezdí zde ti nejlepší závodníci a pro představu, co vše závody obnášejí, jsou v práci tyto závody zmapovány, popsány a ohodnoceny podle fyzické a technické náročnosti v číselném rozsahu 1 až 5, kde 1 značí náročnost nízkou, 5 potom náročnost extrémní.

Nedílnou součástí každého závodu je samotná příprava, která rozhoduje o výkonu závodníka, a proto jsou zde uvedeny základní informace, jak se na tyto závody patřičně připravit.

13

1 SYNTÉZA POZNATKŮ

1.1 Cross-country na horském kole

Cross-country (dále jen XCO) je olympijskou disciplínou, závodů na horském kole (dále jen MTB – Mountain Bike), která se pořádá na okruzích dlouhých 5 – 8 km s hromadným startem. Trať obsahuje technické sjezdy, lesní a skalnaté cesty, přírodní nebo uměle vytvořené překážky. Kola určená pro tento sport mají svou specifickou konstrukci. XCO závody se liší od jiných MTB i silničních závodů zákazem technické pomoci mimo předem vyhrazené úseky tratě. Závodník se musí z velké části spolehnout sám na sebe a své vybavení (Makeš a Král, 2002).

1.2 Vývoj jízdního kola

O historii jízdního kola se vedou neustálé spory. Některé prameny uvádějí jako první jízdní kolo vynález z roku 1791. Francouz Médé de Sivrac vyrobil první dřevěný bicykl nazývaný celerifera („celerifér“ = rychlojízdný, rychloběžný). Byla to dvě loukoťová kola připevněná v jedné řadě na dřevěný rám bez možnosti řízení. Existují však indicie, že Francouz pravděpodobně nebyl prvním, kdo sestrojil jízdní kolo.

Dokazuje to kresba anděla na dvoukolém vozidle na okně kostela ve vesničce Stoke Poges. Kresba dle odhadů pochází asi z roku 1643 od neznámého malíře. Také v roce 1650 sestrojil novinář Johan Hautzche z Norimberku vozidlo poháněné lidskou silou.

Zjistit tak, kdy přesně bylo sestrojeno první kolo je vskutku velice těžké až nemožné (Makeš a Král, 2002).

Roku 1815 Karel Bedřich Drais ze Sauerbrunu, bádenský lesmistr, sestavil

„samohyb“ a ten byl krátce nato pojmenován po stvořiteli draisinou („drezínou“).

Jednalo se o dřevěné dvoukolo bez šlapadel avšak s řiditelným přením kolem. Jezdec seděl v sedle a opíral se předloktím o podstavec, který byl čalouněný kvůli většímu komfortu. Přední kolo řídil řídící pákou a odstrkoval se nohama od země (Čadský, 1956).

14

Drais vycházel z poznatku, že v rychlém pohybu člověku brání přenášení váhy z nohy na nohu. Vynález byl výsledkem pečlivého studia lidské chůze, nebylo to dílo pouhé náhody. Drais dále vylepšoval svůj vynález, avšak šlo pouze o vylepšení zaručující větší pohodlí. Sedadlo bylo opatřeno opěradlem, které mohlo být posouváno dopředu a dozadu. Jízda ovšem zůstala i tak velice nepohodlná a nepřinášela velký zážitek. Drais investoval veškeré své prostředky do svého kola, přesně dne 12. 1. 1818 byla „draisina“ (viz obrázek 1.) patentována. Půjčoval si stále další finanční prostředky, ale ani ty nepřinesly výraznější zlepšení. Karel Bedřich Drais se dočkal uznání až 40 let po jeho smrti, kdy mu město Mannheim postavilo velkolepý pomník na jeho počest (Čadský, 1956).

Obrázek 1. Dřevěná draisina lesmistra Karla Draise Zdroj: Fantacalcio, 1999

Ačkoliv byla draisina vyrobena v Německu, rozšířila se nejvíce v Anglii, kde se stala součástí každé domácnosti a dočkala se mnoha úprav. Sporného vylepšení dosáhl Gompert, který roku 1821 opatřil pření kolo nábojem na ruční pohon. Ruce však byly nadměrně namáhány a nemohly dobře udržovat rovnováhu. Mechanik Filip Mořic Fischer ze Schweinfurtu roku 1843 sestrojil stroj se šlapadly umístěnými na předním kole a je tak pokládán za vynálezce šlapadel v německých pramenech. Jim oponující francouzské zprávy tvrdí, že první šlapadlo sestrojil Ernest Michaux. Další francouzský pramen uvádí jméno dělníka Lallementa z Pont à Mousson. Spor není dodnes vyřešen a vzhledem k důležitosti šlapadel pro jízdní kolo je tato rozepře pochopitelná (Čadský, 1956).

15

Lidstvo prahlo po stále a větší rychlosti a k dosažení vyšší rychlosti bylo zapotřebí rychlejšího šlapání, protože ujetá vzdálenost na jedno šlápnutí se rovnala obvodu kola.

Byl si toho vědom i Truffault z Tours a nahradil přední kolo značně větším a zadní menším kolem. Docílil tím zvýšení rychlosti ale také nebezpečnosti, protože kola byla vysoká a každý pád znamenal velké riziko úrazu. Vznikla tak pověstná vysoká kola – bicykly (viz obrázek 2.). I přes tyto okolnosti se kola rozmohla jako dopravní a závodní prostředek. Výrobci kol se předháněli ve výšce kol a některé bicykly měly průměr předního kola i tři metry (Čadský, 1956).

Obrázek 2. Vysoké kolo Penny Farthing 1885 Zdroj: Megadeluxe, 2011

Dalším mezníkem vývoje jízdních kol je rok 1895 a vynález řemenového převodu. Pro tento převod síly již nebylo zapotřebí vysokého kola a vynálezci se vrátili k nízkému. Díky ložiskům byly kliky samostatně přidělány na rámu a spojeny řemenem na hnací kolo. Kola se tak stala daleko bezpečnějšími, a proto se jim říkalo

„bezpečníky“ (safety). Angličan Lawson dokázal vyřešit otázku převodu. V době, kdy se začal používat převod řetězový namísto řemenového, namontoval převodová kolečka s menším či větším počtem zubů a tím zajistil libovolně velký převod. Když firma Humber přišla s novou konstrukcí rámu v podobě nepravidelného pětiúhelníku a Angličan Couper s tangenciálním uspořádání drátů, kola se začala velmi podobat těm dnešním. Jedním z nejdůležitějších činitelů ve vývoji kola bylo jeho oráfování. V roce 1869 při závodě porazil Thevenon lehce své soupeře díky gumovým pásům připevněných na kolech. Byl sice diskvalifikován, ale nasměroval tak další vývoj. Po dvaceti letech byly ploché gumové obruče nahrazeny silnými dutými obručemi.

Následovala porézní guma, ale největší průlom přinesl, ač nevědomky, zvěrolékař John

16

Boyd Dunlop, když pro svého syna postavil tříkolku a ovinul kola obyčejnou hadicí, spojil ji a naplnil vzduchem. Vznikla tak nynější pneumatika. Nebyl si vědom, čeho dokázal, až ho na to upozornil jeden závodník a Dunlop si nechal novinku patentovat.

Společně s ním vyvíjela pneumatiku také francouzská gumárna Mischelin a postupně ji zlepšovali (Čadský, 1956).

1.3 Historie cyklistiky na horských kolech

V následujících kapitolách je popsán vývoj horského kola ve světě a u nás. Od prvních modelů, závodů a technických vylepšení se dostaneme k současné podobě horské cyklistiky.

1.3.1 Horská kola ve světě

Vznik horských kol se datuje do Kalifornie roku 1973, kde Joe Breeze a Gary Fisher vyrážejí k hoře Tamalpais (850 m. nad m.) nedaleko San Franciska, aby otestovali svá stará kola opatřená širokými pneumatikami. Po dlouhém a náročném výstupu se dostávají k nebezpečnému a vzrušujícímu sjezdu. Tím začínají éru horských kol a horské cyklistiky (Makeš a Král, 2002).

V začátcích horské cyklistiky se těšila značné oblibě kola „Schwin Cruiser“, a to jak pro robustnost a odolnost svých kol, tak potřebou pro tento sport. S příchodem závodů roku 1976 se pozvolna začínají objevovat první a zásadní konstrukční změny.

Duo Fisher a Breeze bylo označováno za nejlepší jezdce své doby; při svých jízdách

„vyždímali“ ze svých kol maximum a to mělo za následek velice krátkou životnost kol.

Nebylo žádným překvapením, že docházelo k totální destrukci rámů a ráfků. Tyto časté závady přiměly jezdce k tvůrčí činnosti. A byl to opět Gary Fisher, kdo přišel s vícestupňovými převody a bubnovou brzdou osazenou na předním i zadním kole.

Zásadním vylepšením bylo umístění řadících páček na řídítka, která se snadněji ovládala a lépe řadila (Makeš a Král, 2002).

17

První oficiální závody horských kol se konaly 21. října 1976 a místem „činu“ se stala již známá hora Tamalpais v Kalifornském San Franciscu. Název sjezdového závodu repack („repack“ = znovu namazat) byl odvozen od nutnosti opakovaného mazání protišlapací brzdy v důsledku velkého namáhání. Pořadatelem závodu byl později slavný Charlie Kelly. O rok později se konal v Marin County první závod v cross-country, jehož iniciátorem a vítězem se stal Alan Bonds (Hofman, 2006).

Charles Kelly, další z mnoha nadšenců, přispěl k vývoji horských kol myšlenkou na stavbu ocelového rámu. Tím docílil zvýšení tuhosti a přitom snížení váhy. Přiměl k tomu Breezeho a roku 1977 byl na světě první ocelový rám, který vážil 17 kg a byl tak o 5 kg lehčí než rám Fisherův. V roce 1979 Tom Ritchey vyrobil rám ještě lepších parametrů a to podle návrhů Fishera. Nutnost pojmenovat úspěšnou novinku na obchodním trhu přivedla G. Fishera na název – mountain bike (název je znám pod zkratkou MTB). Zkratka se ujala po celém světě. Je rok 1981 a CH. Kelly přináší první odborný mountainbikový časopis pod názvem Fat Tire Flyer Magazine. Jízda na MTB se v USA těšila velké oblibě a proto firma Specialized přichází jako první se sériovou výrobou. Na tento krok rychle zareagovali výrobci komponentů Shimano a Suntour.

V roce 1893 vzniká organizace NORBA (Nation Off-Road Bicycle Association), jenž přináší oficiální pravidla a organizuje závody. Díky organizovanosti a oficialitě závodů vznikají první profesionální týmy se sponzorovanými závodníky. Horská kola zažívají boom, objevuje se první celoodpružené kolo Nitro od značky Kestrel, vybavené odpruženou vidlicí RockShox. Kestler přichází s karbonovým rámem, Shimano představuje oboustranné nášlapy Shimano Pedalling Dynamics (SPD) a kufry zapuštěné v tretře, aby nebránily v chůzi. Firma Sram v 90. letech vyrábí otočné řadící rukojeti Grip Shift (Makeš a Král, 2002).

S vývojem kola a jeho komponentů se vyvíjel i systém MTB závodů. V roce 1990 se koná první mistrovství světa horských kol v americkém Durangu. Netrvalo dlouho a závody MTB si našly místo mezi olympijskými disciplínami. Poprvé startovali

závodníci v Atlantě roku 1996. Závody MTB se rozdělily na dva hlavní směry: Cross-country (XCO) – okružní závody a Downhill (DHI) – sjezd

(Makeš a Král, 2002).

18 1.3.2 Horská kola v České republice

Cyklistika se těšila na našem území vždy velké popularitě. Není tak divu, že Český svaz cyklistiky se zrodil již v listopadu 1883 a řadí se mezi nejstarší cyklistické svazy na světě. Zaštiťuje veškeré cyklistické disciplíny v České republice včetně závodů MTB. Český svaz cyklistiky patří do Mezinárodní cyklistické unie, kam se zařadil jako osmý stát od založení roku 1900. Současný počet členů unie je 170 (Černý, 2006).

První horská kola se na území České republiky začala objevovat po první světové válce. Z Francie do naší země pronikl cyklokros jako doplněk silniční cyklistiky. Až v roce 1984 se v tehdejším Československu objevuje první MTB kolo, kdy skupina Američanů si před mistrovstvím světa v Mnichově na soustředění na Jičínsku přivezla horské kolo Specialized Stumpjumper (viz obrázek 3.) vyráběné od roku 1982 (Hájíček, 2006).

Obrázek 3. Model Stumpjumper 1982 Zdroj: SFO museum, 2013

Bicykl způsobil velký rozruch mezi domácími cyklokrosaři, kteří byli zvyklí jezdit v terénu na rychlých speciálech s úzkými galuskami a bez velké škály převodů.

Po pádu totality roku 1989 se v Československu se objevuje první výrobce horských kol firma Velamos a její model Terry. První závody MTB kol pořádané na našem území byly ve špindlerovském areálu Svatý Petr 16. června 1990. Špindlerův Mlýn se tak stal mekkou horské cyklistiky u nás, i díky odpovídajícímu zázemí. Rozbíhá se naplno trh s horskými koly a vznikají další české firmy (Olpran, Author, Amulet, Kangaroo a další.) Popularizaci horského kola také pomohlo uspořádání prvního mistrovství

19

Evropy u nás a kde jinde než ve Špindlerově mlýně 17. srpna 1995. O úspěch se hned první den postarala Růžena Randáková a následující den i Kateřina Neumannová. Naše reprezentantky shodně dosáhly na třetí místo. Další mistrovství se na našem území konalo roku 1997 a na rozdíl od toho prvního končí pro pořadatele ziskem. Následovalo několik let, kdy se naši jezdci neprosazovali ve významných závodech a to až do roku 2003 (Hájíček, 2006).

Na Mistrovství světa 2003 ve švýcarském Luganu se prosazuje Michal Prokop ve fourcrossu a stává se mistrem světa. Dnes je Michal Prokop trojnásobný mistr světa (2003, 2006 a 2011) a dvojnásobný mistr Evropy (2004 a 2006) ve fourcrossu. Dalším zlatým medailistou z Mistrovství světa 2003 se stal mezi juniory v cross-country Jaroslav Kulhavý. Další úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat a Jaroslav Kulhavý se může chlubit titulem dvojnásobného mistra Evropy (2010 a 2011) a olympijským vítězem z Londýna z roku 2012. Čeští MTB závodníci patří mezi světovou špičku a neustále to dokazují svými výsledky.

1.4 Rozdělení cyklistiky

Existuje mnoho způsobů rozdělení cyklistiky, ať už podle druhu kola nebo typu a délky tras, ale základní rozdělení cyklistiky je na rekreační a sportovní cyklistiku.

Rekreační cyklistika představuje využívání kola k projížďkám do přírody, k výletům, ale také k cestování a dopravě po městech. V dnešních ucpaných městech je kolo nejrychlejším a nejekologičtějším dopravním prostředkem. Z toho důvodu vzrůstá podpora cyklistické dopravy ve městech i mimo ně budováním cyklistických stezek pro usnadnění pohybu cyklistů a zvýšení jejich bezpečnosti.

Sportovní cyklistika, jak již název napovídá, patří do sportovního odvětví a jde především o výkony. Jezdí se dle předem určených pravidel a dělí se na cyklistiku rychlostní, do které spadá silniční a dráhová cyklistika; dalším odvětvím je terénní cyklistika zahrnující horská kola (MTB), cyklokros, biketrial, bikros (dále jen BMX) a nově také orientační závody na horském kole (dále jen MTBO). Poslední skupinou je

20

sálová cyklistika, o kterou je v poslední době menší zájem než v minulosti. Patří sem krasojízda a kolová, ve které se bratři Pospíšilové staly dvacetinásobnými mistry světa.

1.4.1 Rychlostní cyklistika

Tento druh závodní cyklistiky se vyznačuje dosahováním vysokých rychlostí a to individuálně (časovky) nebo skupinovou spoluprací (závody družstev). Rychlostní cyklistika se rozděluje do dvou základních disciplín: dráhová cyklistika a silniční cyklistika (Sidewells, 2004).

První z nich, dráhová cyklistika, se jezdí na uzavřeném okruhu neboli velodromu o délce 150 m až 400 m, šířka dráhy není pevně stanovena, ale pohybuje se kolem osmi metrů. Dráha má dvě tzv. rovinky a dvě zatáčky. Klopení dráhy je na rovinkách mírné kolem deseti stupňů, v zatáčkách klopení dráhy dosahuje až čtyřiceti dvou stupňů.

Povrch dráhy pro kryté haly jsou parkety a pro venkovní dráhy beton. Dráhová cyklistika má mnoho disciplín, individuální, týmové, sprinty i vytrvalostní závody.

Dráhové kolo (viz obrázek 4.) se vyznačuje absencí brzd, pevným převodem a nábojem zadního kola. Specifickým znakem jsou galusky, které doslova přilepí kolo k dráze, na rozdíl od plášťů používaných v silniční cyklistice. Na takto upravených kolech závodníci dosahují rychlosti na rovinkách až 60 kilometrů za hodinu. Hlavní předností těchto kol je nízká váha a značná pevnost docílená karbonovým rámem (Sidewells, 2004, Mikšík 2008).

Obrázek 4. Dráhové kolo Zdroj: Cyklosport KERN, 2012

21

Druhou disciplínou rychlostní cyklistiky je silniční cyklistika. Ta se rozděluje na individuální a kolektivní. Závody mohou být etapové (např. Tour de France a Giro d´Italia) i klasické jednodenní. Nejznámější etapový závod Tour de France čítá 21 etap.

Závody tedy mohu trvat jeden den až několik týdnů. Délka jednorázového závodu je mezi 120 až 220 kilometry. Etapové závody bývají doplněny o tzv. časovky, kdy na trať vyráží jeden závodník nebo celé družstvo a jejich cílem je dosáhnout nejlepšího času sám nebo ve spolupráci s družstvem. Silniční kolo (viz obrázek 5.) se vyznačuje nízkou hmotností a velkou tuhostí rámu. Mezi nejvyužívanější materiály patří karbonová vlákna nebo odlehčené slitiny hliníku. Při konstrukci kola jsou používány nejmodernější technologie pro dosažení nejlepších vlastností kola (Sidwells, 2004, UCI, 2012).

Obrázek 5. Silniční kolo Zdroj: Cyklosport KERN, 2012

1.4.2 Terénní cyklistika

Terénní cyklistiku charakterizuje jízda z velké části mimo asfaltové cesty. Jezdec sjíždí lesní a polní cesty, pohybuje se ve volném terénu a ne vždy v sedle svého kola -terénní cyklistika se vyznačuje i vedením nebo nošením kola přes různé překážky.

Terénním cyklistům se ve výběru trasy meze nekladou, kola jsou uzpůsobena k projetí velmi těžkým terénem. Existuje mnoho odvětví tohoto sportu. Mezi nejznámější patří MTB, další skupinou je biketrial, BMX, cyklokros a MTBO.

Terénní cyklistika na MTB kolech patří mezi velmi se rozšiřující a oblíbený sport, jak v řadách rekreačních jezdců, tak lidí, kteří chtějí své schopnosti měřit s ostatními na

22

závodních tratích. MTB závody mohou mít mnoho podob. Závody profesionálních jezdců, kde se výsledky počítají do Českého poháru MTB, můžeme rozdělit do čtyř disciplín: XCO, XCM (cross-country maraton), DHI, 4X. Jednotlivé disciplíny jsou rozepsány v kapitole „Disciplíny horského kola“. Pro amatérské nadšence MTB kol je u nás na výběr mnoho závodů především v kategorii XCM. Účastníků těchto amatérských závodů je rok od roku více a proto vznikly tvz. seriály zajišťující jednotný styl organizace závodů a některé bodují účastníky po celou sezónu. Mezi nejznámější seriály patří Kolo pro život, Galay Série, Marathonman Europe nebo Cyklomaraton Tour. Pro velké množství jezdců na závodech se trať volí méně terénní, na rozdíl od závodů profesionálů. Délky tratí se pohybují od 30 km do 70 km a závody jsou rozděleny do věkových kategorií (Makeš a Král, 2002)

Další disciplínou terénní cyklistiky je biketrial jakási obdoba cyklotrialu. Je to individuální sport, kde musí jezdec na speciálně upraveném kole překonat rozmanité přírodní nebo umělé překážky během určeného časového limitu s co nejmenším počtem trestných bodů. Ty jsou udělovány za dotyk nohy nebo těla o zem nebo překážku.

Maximální počet udělených trestných bodů v jednom kontrolním úseku je 5. Závod je rozdělen na 6 až 10 kontrolních úseků, které jezdci absolvují ve stanoveném pořadí.

Biketrial se jezdí na speciálních kolech (viz obrázek 6.) o velikosti 20 palců nebo upravených MTB kolech o velkosti 26 palců (Makeš a Král, 2002, Cyklotrial, 2009).

Obrázek 6. Biketrialový speciál Zdroj: Biketrial, 2009

Pro jezdce, kteří rádi předvádějí různé triky a skoky na svém kole, jsou určeny závody BMX. Ty se rozdělují na klasické BMX závody a freestyle BMX závody.

23

Klasickou neboli původní disciplínou BMX závodů je tzv. dirt neboli bikros, což je individuální sport, při kterém skupina jezdců na kolech sjíždí speciálně upravenou trať o délce 400 m s řadou skoků, zatáček a boulí. BMX kola (viz obrázek 7.) jsou speciálně sestrojená o průměru 20 palců, nemají žádnou přehazovačku nebo odpruženou vidlici;

kolo musí být co nejlehčí a pevné (Vlček, 2005).

Obrázek 7: BMX kolo Zdroj: Cyklosport KERN, 2012

Freestyle BMX má několik kategorií. Nejznámější je tzv. street, kde se jezdci pohybují ve skateparcích na rampách, zábradlích, lavicích a podobně. Minirampa je další disciplínou, která se jezdí na rampě s profilem U. Díky rádiusu na stranách může jezdec jezdit ze strany na stranu a předvádět triky. Dvojnásobně velká U rampa se používá v disciplíně tzv. vert. Poslední disciplína flatland se jezdí na pevném a rovném povrchu, rovněž zde musí závodník předvést různé triky. Freestyle BMX kolo je doplněno oproti klasickému BMX kolu o „pegy“, což jsou stupačky umístěné na náboji předního a zadního kola. Tyto stupačky slouží k provedení nejrůznějších triků (Vlček, 2005).

Mezi nejstarší terénní disciplíny patří cyklokros, který vychází ze silniční cyklistiky a dříve sloužil spíše jako součást zimní přípravy silničním cyklistům, ale později se vyvinul v samostatnou disciplínu. Charakteristické pro tento sport je období závodů. Jezdí se od října do února, kdy většina cyklistů má své kolo zazimované. Tratě jsou krátké a přehledné, závodníci se pohybují na okruhu dlouhém 2 – 3 km, který absolvují 6 až 12 krát. Trať je složena z množství umělých překážek, ostrých zatáček,

24

úseků po poli. Závodníci musí mnohdy z kol sesedat, aby tyto překážky překonali. Po ujetí prvních dvou kol vedoucím závodníkem rozhodčí určí přesný počet kol. Protože se cyklokrosaři pohybují na blátě a písku, cyklokrosařské kolo (viz obrázek 8.) má na rozdíl od klasického silničního kola širší pláště se vzorkem a širší přední vidlici (Makeš a Král, 2002).

Obrázek 8. Cyklokrosové kolo Zdroj: Pinarello FCX – Akcebike

Poslední disciplínou terénní cyklistiky je MTBO neboli orientační závody na horských kolech. Jedná se o nejmladší disciplínu a vznikla z forem orientačního běhu.

Pravidla jsou v podstatě stejná jako u klasického orientačního běhu. Pomocí mapy musíte projet kontrolními body. Pořadí, ve kterém projedete kontrolními body, není předepsáno. Proto je pouze na závodníkovi, jakou trasu zvolí. Jezdec se ale musí pohybovat pouze po cestách a stezkách určených pořadatelem (MTBO, 2013).

1.4.3 Sálová cyklistika

Sálová cyklistika se odehrává, jak již nám název napovídá, ve speciálně upravených halách, kde povrch tvoří parkety. Jedná se o dvě disciplíny a to krasojízdu a kolovou (Makeš a Král, 2002).

Krasojízda je skloubení gymnastiky a jízdy na kole. Závodí se v disciplínách jednotlivců nebo dvojic v různých věkových kategoriích. Závodníci předvádějí cviky, které porota dle náročnosti ohodnotí. Kolo musí splňovat směrnice a technické parametry. Délka jízdy je šest minut, ve kterých jednotlivci předvedou 28 cviků

25

a dvojice 22 cviků. Během programu nesmí jezdec sestoupit z kola. Výjimkou je závod dvojic, při přechodu ze dvou kol na jedno (Makeš a Král, 2002).

Známější sálovou cyklistickou disciplínou je kolová. Hra je podobná sálovému fotbalu a dvojice hráčů na kole mají za cíl vstřelit míč pomocí zadního nebo předního kola do soupeřovy branky. Hráči nesmí zahrát míč rukou nebo nohou, dovolena je pouze „hlavička“. Výjimkou je hráč stojící oběma koly v brankovišti, ten smí odvracet střely soupeřů rukama. Při hře hráči nesmí šlápnout nohou na zem. Kolo pro kolovou (viz obrázek 9.) nemá brzdy a má pevný převod (Makeš a Král, 2002).

Obrázek 9. Kolo pro kolovou Zdroj: Otoupalík bikes, 2007

1.5 Disciplíny horských kol

Disciplíny neboli typy závodů na horských kolech se rozdělují v současné době na více jak 10 různých závodů. Z disciplíny cross-country se vyvinuly další typy závodů, proto se dříve používané označení XC změnilo na XCO neboli Cross-Country-Olympic, které označuje původní závody v cross-country. Označení XC zůstalo, ale používá se u závodů bez patronace UCI nebo ČSC. Níže rozepsané typy jednotlivých závodů vycházejí ze soutěžního řádu pro závody horských kol v ČR pro rok 2012 vydaného ČSC.

26 1.5.1 Cross-Country (XCO)

Cross-country je závod s hromadným startem na okruzích dlouhých 5 – 8 km s množstvím technicky náročných pasáží. Tyto pasáže mohou být přírodního charakteru nebo uměle vytvořené. Délka trvání závodu je různá podle kategorií. Pro tyto závody jsou používány MTB kola se specifickými požadavky.

Z klasických XCO závodů vychází další typy závodů:

Cross-Country Point-to-point (XCP) je terénní závod podobný XCO o minimální délce 25 km se skupinovým nebo jednotlivým startem. Rozdíl od klasického XC spočívá v rozdílném umístění startu a cíle;

Cross-country Eliminator (XCE) je nový vyřazovací závod určený pro všechny závodníky od 17 let. Výsledky jsou vyhlašovány společně pro všechny věkové kategorie;

Kriterium (XCC) je závod s hromadným startem, jehož trať má formu smyčky. Délka okruhu je maximálně 6 km a zahrnuje hlavní rysy tratě pro horské kolo tj. stoupání, sjezdy, polní cesty a překážky, které mohou být i umělé. Okruh se jede několikrát.

V závislosti na bezpečnosti je maximální počet závodníků na startu osmdesát;

Etapové závody (XSC) Závody neboli jednotlivé etapy následují po sobě tentýž den nebo v průběhu několika dní. Každá etapa má vítěze a součet nejlepších výsledků určuje celkového vítěze etapového závodu. Délka etapového závodu je minimálně tři a více dní;

1.5.2 Sjezd (DHI)

Sjezd (anglicky Downhill) je závod jednotlivců s časem. Jezdec musí překonat posloupnost technických a rychlých pasáží. Trať bývá dlouhá 1,5 km až 3,5 km, kde cíl je v menší nadmořské výšce než start. Trať je tedy umístěna na svahu až s 12 % klesáním a nulovým podílem rovinek. Rychlost závodníků dosahuje až 80 km/h

27

a závodníci se musí vypořádat s kořeny stromů, klopenými zatáčkami, hrboly a skoky na trati. Trať sjezdu může obsahovat maximálně 3 % tratě dlážděné nebo s asfaltovým povrchem.

1.5.3 Fourcross (4X)

Fourcross je jedna z nejnovějších MTB disciplín. Trať vede neustále z kopce a zahrnuje klopené zatáčky, skoky a boule. Závody jsou velice podobné DHI, ale ve fourcrossu na trať vjíždí 4 závodníci společně. Vítězem je nejlepší závodník určený sérií vyřazovacích kol.

1.5.4 Marathon (XCM)

Marathon je tzv. dlouhá verze klasických XCO závodů s délkou minimálně 80 km. Zajímavostí je, že všechny kategorie, od nadšenců až po profesionály, závodí společně. Závody se jezdí v hornatých oblastech a závodníci nikdy neprotnou stejný bod během závodu dvakrát; výjimkou jsou závody na olympiádě.

Půlmarathon (½ XCM) je zkrácená verze XCM s maximální délkou závodu 60 km.

1.5.5 Ostatní typy závodů

Mezi ostatní typy závodů můžeme zařadit časovky, stoupání, enduro, free style nebo trial.

28

1.6 Konstrukce horského kola

Konstrukce horských kol (viz obrázek 10.) se liší od kola silničního a odlišují se také konstrukce jednotlivých horských kol. Je to dáno výrobcem kola a především účelem kola, pro který bude využíváno. Všeobecně jsou ale horská kola postavena na stejném principu a odlišují se mezi sebou jen velikostí a funkčností jednotlivých komponent kola. V neposlední řadě se také kola liší použitými materiály.

Nejdůležitější částí kola je rám, který určuje jízdní vlastnosti kola. Pro sportovní jízdu je vyžadována vysoká tuhost rámu pro maximální přenesení energie kola na pohyb kola. Naopak kolo určené turistům musí poskytovat maximální komfort. Mezi nejvyužívanější materiály pro výrobu rámu patří slitiny hliníku, které dodávají rámu lehkost a karbon zajišťující pevnost. Rám se skládá z horní rámové trubky (1), dolní rámové trubky (2), sedlové trubky (3), zadní vidlice (4) a hlavové trubky (5).

neznámější výrobci rámů jsou Author, Trek, Merida nebo Scott (Makeš a Král, 2002, Hrubíšek, 2002).

Nevýrazný svou velikostí a přitom tak důležitý je představec (7). Představec významně ovlivňuje geometrii posedu, a proto se vyrábí s různou délkou a úhlem sklonu. Spojuje řídítka (8) a vidlici (10). Geometrii posedu ovlivňuje také poloha sedla (12) namontovaného na sedlovku (6). Řídítka slouží k zatáčení a jsou osazena gripy, které zajišťují pevné držení. Na konec řídítek je možné namontovat rohy (9) a vytvořit tak další polohu pro držení. Nedílnou součástí konstrukce je přední vidlice, ta může být pevná nebo odpružená. V současné době se pevné vidlice používají jen na silničních kolech, horská kola jsou osazována odpruženými vidlicemi. Velice důležitou součástí kola jsou brzdy (11). Na desátém obrázku můžeme vidět tzv. V-brake brzdy. Existují také brzdy typu Cantilever oblíbené u cyklokrosařů, ale v poslední době se hojně využívají mechanické nebo hydraulické kotoučové brzdy, které zajišťují stejné brzdné vlastnosti za každého počasí (Makeš a Král, 2002, Sidwells, 2004).

29

Obrázek 10. Segmenty horského kola Zdroj: Velká kniha cyklistiky, 2002

Ovládání brzd je pomocí brzdových pák (25) umístěných na řídítkách. Kliky (13) a pedály (14) spojené s převodníkem (17) přenášej pomocí řetězu (24) šlapací sílu na kazetu (18), která přenáší pohyb řetězu na zadní kolo. Kazeta je složena z pastorků s různým počtem zubů, umožňujících změnu převodového stupně. V dnešní době je počet 8, 9 a u závodních kol 10 pastorků. O změnu převodového stupně na převodníku se stará přesmykač (15) a na kazetě tuto funkci zajišťuje přehazovačka (16). Ovládání převodníku a přesmykače zprostředkovává řazení (25) umístěné na řídítkách.

Nejpoužívanějším typem řazení je tzv. indexované řazení (SIS). Posledním výrazným segmentem jsou kola. Jejich konstrukce se skládá z náboje (19), ráfku (20), pláště (21) a výpletu (22). Méně výraznými segmenty kola jsou výměnná patka pro uchycení přehazovačky (23), rychloupínání sedlovky (26), třmeny pro uchycení kotoučové brzdy (27) a šrouby pro uchycení košíku (28). Nejznámějšími výrobci komponentů na horská kola patří na našem trhu firmy Shimano a Sram (Makeš a Král, 2002, Sidwells, 2004).

30 1.6.1 Horské kolo pro cross country

MTB kolo pro XC vychází ze základního MTB kola. Velikost kol je 29 palců.

Oproti dříve používaným kolům o velikosti 26 palců se s nimi lépe přejíždějí překážky a různé nerovnosti. MTB kola pro XC se liší od klasických MTB kol nižší váhou, použitím kvalitních komponentů, rámem s vysokou torzní tuhostí a kvalitní odpruženou vidlicí. (Makeš a Král, 2002, Haman, 2010)

Jako u všech kol, i pro MTB kola XC disciplín hraje nejdůležitější roli rám. Jezdci využívají dva druhy rámů. První z nich je pevný rám (viz obrázek 11.) neboli neodpružený v kombinaci s přední odpruženou vidlicí. Druhý rám s kyvnou zadní stavbou nesoucí osu zadního kola, neboli celoodpružený rám (viz obrázek 12.), je v současnosti nejpoužívanějším rámem. Oba rámy mají své výhody a nevýhody. Pro zvolení pevného rámu hovoří jeho jednoduchost, malá hmotnost (1 kg u rámu z karbonu, okolo 1,2 kg u hliníkového rámu), bezúdržbová konstrukce, přenos sil na zadní kolo s minimálními ztrátami. Nevýhody hovořící pro tento typ rámu je omezený komfort a horší trakce zadního kola v náročném terénu (Haman, 2010).

Obrázek 11. MTB kolo s pevným rámem Zdroj: Cyklosprort KERN, 2012

Celoodpružené modely kol, tzv. full kola (viz obrázek 12.), mají obvykle zdvih od 60 do 220 mm, pro XC závody se hodnoty pohybují od 60 do 110 mm. Výhody celoodpružených rámů jsou jednoduchost, vysoký jízdní komfort a výborné jízdní vlastnosti, především v náročném terénu. Závodní nastavení ubírá na komfortu jízdy a klade důraz především na zlepšení trakce a zlepšení jízdních vlastností kola.

31

Nevýhodou ovšem je vyšší hmotnost daná konstrukcí a použitím tlumiče (okolo 2 kg včetně tlumiče), ztráty v přenosu šlapací síly na zadní kolo a v neposlední řadě nutnost údržby čepů rámu (Haman, 2010).

Ergonomii MTB kola zásadně ovlivňuje také geometrie samotného rámu.

Geometrie je závislá na disciplíně a jízdním stylu, pro kterou je určen. Pro XC, XCM využití mají kola delší, nataženější posed, kdežto kola pro sjezdové disciplíny mají posed vzpřímenější (Haman, 2010).

Obrázek 12. Celoodpružený model MTB kola Zdroj: Cyklosport KERN, 2012

1.7 Organizační struktura cyklistiky

Cyklistika se řadí mezi plně organizované sporty, proto musí byt zaštítěna na národní i mezinárodní úrovni. Naše národní cyklistická organizace nese název Český svaz cyklistiky (dále jen ČSC) a sídlí v Praze. Jako většina sportovních svazů i tento spadá pod Český svaz tělesné výchovy (dále jen ČSTV). ČSTV spadá pod ministerstvo školství a získané finanční dotace přerozděluje do jednotlivých sportovních svazů. Tyto peníze jsou dále přerozdělovány pro reprezentaci a na práci s talentovanou mládeží.

Další přerozdělování následuje mezi jednotlivá odvětví cyklistiky (silniční, dráhová, horská atd.). Finance určené reprezentaci slouží především k pokrytí nákladů na zajištění reprezentačních akcí, jako je mistrovství Evropy a světa, případně Světový pohár. Finance musí také samozřejmě zajistit materiální, finančně-logistické

32

a personální náklady. Finanční prostředky na práci s talentovanou mládeží putují především pro mládežnická centra a sportovně orientované střední školy (ČSC, 2012).

Český svaz cyklistiky dále zajišťuje a organizuje soutěž známou pod názvem Český pohár, který řídí příslušná komise podle cyklistického odvětví. Mistrovství České republiky je závod spadající také pod křídla ČSC, ale je to samostatný závod, který se nepočítá do Českého poháru. Vítěz se stává držitelem titulu „Mistr České republiky“

(ČSC, 2012).

CSC je součástí mezinárodní cyklistické unie (dále jen UCI, z francouzského Union Cycliste Internationale). UCI sídlí ve švýcarském městečku Aigle poblíž Lausanne a má na starost především dodržování sportovních pravidel. Úzce také spolupracuje s antidopingovou agenturou WADA. UCI je organizátor Světového poháru a pečlivě vybírá pořadatelskou zemi a místo konání závodu. Podobně jako u nás není Mistrovství světa součástí Světového poháru (ČSC, 2012, UCI, 2012).

33

2 CÍLE PRÁCE

2.1 Hlavní cíl

Analýza cross-country závodů na horských kolech v České republice.

2.2 Dílčí cíle

Vytvoření přehledu měst organizující cross-country závody.

Získání informací o pravidlech stavby a značení tratí.

Klasifikace závodů a rozdělení do věkových kategorií.

Představení mládežnických cross-country závodů v Libereckém kraji.

Popis tréninkových metod a životosprávy v závodním období ročního tréninkového cyklu cross-country cyklisty.

34

3 Metodika práce

Bakalářská práce je teoretického charakteru. Hlavním cílem práce je analýza cross-country závodů na horských kolech v České republice. Vytváří ucelený přehled všech cross-country závodů a všeho, co k nim patří. Dále se pak podrobněji zaměřuje na nejvýznamnější závody v této disciplíně, tedy seriálu Českého poháru horských kol.

Práce vychází z poznatků získaných rozborem literatury, konzultacemi s profesionálním jezdcem, působícím na špičce výsledkové listiny závodníků v této disciplíně, a dalšími lidmi zainteresovanými v daném oboru. Z těchto poznatků je vytvořena praktická část, která se věnuje charakteristice jednotlivých závodů Českého poháru a všeho, co s těmito závody souvisí. V závěru práce autor publikuje vlastní doporučení v této oblasti. Zde vychází z osobních zkušeností a z výsledků prováděné analýzy.

Výstupem bakalářské práce je ucelený přehled cross-country závodů na našem území. Ten v souhrnné podobě nabízí odborné i laické veřejnosti pohled na tuto závodní disciplínu. Poznatky v této práci jsou prakticky využitelné pro cyklisty napříč všemi věkovými kategoriemi, kteří chtějí absolvovat některý z cross-country závodů. Snahou autora je rozdělit závody podle náročnosti a dát potencionálnímu zájemci na výběr, který závod by mu mohl vyhovovat a zvládl by ho vzhledem ke své výkonnosti. Část práce je také věnována tréninku v závodním období a výživě spojené s cross-country závody.

35

4 Města pořádající cross-country závody na horských kolech

V České republice je nespočet závodů a sepsat všechny je takřka nemožné. Proto vycházím z kalendáře závodů na webu mtbs.cz, který byl spuštěn roku 2008 a je považován za hlavní informační zdroj o závodech v cross-country, ale také v dalších disciplínách MTB kol. V následující kapitole jsou čísla pouze orientační a zaměřuji se na ty nejznámější závody.

Rok 2012 přesáhl již 100 měst pořádajících XC závody. Celkový počet vystoupal na 117 měst, počítáme-li závody profesionálů i amatérských jezdců. Počet závodů a pořadatelských měst rok od roku roste a to v důsledku velkého zájmu široké veřejnosti o tento sport.

Z tabulky 1. můžeme vyčíst, že nejvíce měst pořádajících XC závody spadá do Olomouckého kraje, celkový počet je patnáct pořadatelských měst. Olomoucký kraj je následován krajem Jihomoravským, který má o jedno pořadatelské město méně.

Tabulka 1. Počet XCO závodů a pořadatelských měst v krajích ČR

MTB XC závody v jednotlivých krajích za rok 2012

Kraj Počet pořadatelských měst/obvodů Počet závodů

Olomoucký 15 17

Jihomoravský 13 24

Středočeský 12 16

Plzeňský 11 11

Vysočina 10 11

Pardubický 9 12

Jihočeský 9 9

Královéhradecký 8 17

Ústecký 8 10

Zlínský 8 8

Liberecký 6 10

Praha 4 12

Karlovarský 2 5

Moravskoslezský 2 4

Celkem 117 166

Zdroj: vlastní zpracování

36

Ale v počtu odjetých závodů jednoznačně kraluje nad všemi kraji a chlubí se číslem dvacet čtyři v kolonce počtu závodů. Nejmenšího počtu pořadatelských měst i závodů dosáhl kraj Karlovarský společně s Moravskoslezským. Oba kraje mají v součtu čtyři města pořádající XC závody s celkovým počtem devíti uskutečněných závodů v roce 2012.

Největší počty závodů jsou pořádány ve velkých městech. V roce 2012 byla Praha a Hradec Králové hostitelem nejvíce XC závodů u nás. Počet závodů se vyšplhal na číslo devět v každém městě. Pražským nejčastějším místem byla část Zličín, zde se konali hned tři závody. Dva pod názvem a jeden pod Zličínskými okruhy. Zličínské závěje mají přirovnání zimní závody, protože se jezdí již v únoru a druhý závod naopak až v prosinci. Pro rok 2013 je naplánované spojit závody ve Zličíně se závody ve Stodůlkách a Řepích. Vznikne tak nová soutěž pod názvem Pražský MTB pohár 2013.

Soutěž bude obsahovat celkem šest závodů ve výše zmíněných částech Prahy. Dalšími místy v Praze, kde se konají XC závody, jsou pražské parky a lesoparky. V letňanském lesoparku se jezdí každoročně tvz. MTB závod Letňansko-kbelský pahorek. Za zmínku určitě stojí závod v části Opatov, kde se každoročně koná ve zdejším centrálním parku závod zaměřený pouze na kategorii nejmladších, známý jako Jarní cyklokros oddílu UFO. Závodu se mohou zúčastnit pouze děti do 18 let. Novinkou pro rok 2012 byla rodinná štafeta, kde musel být ve družstvu jeden dospělý. Netradiční zážitek nabízí TREK Prague Night series. Tato série závodů je specifická, jak již napovídá název, časem konání závodů. Jedná se o sérii 3 nočních závodů umístěných kolem Hostivařské přehrady, Krčského lesa a Točné (XC Kalendář závodů, 2012).

Konkurent Prahy Hradec Králové se nemůže pochlubit několika různorodými závody. Jezdí se zde devítizávodový seriál Nutrend Hradecký pohár, určený pro všechny věkové i výkonnostní kategorie od předškolní mládeže po seniory. Trať je umístěna za vodní nádrží Biřička a jezdí se po zdejších lesních cestách a pěšinách.

V roce 2013 mají pořadatelé v plánu rozšířit tento seriál o další závod a završit plánovaný počet závodů na deset. Pro člověka, který se tolik neorientuje v závodech horských kol, bude jedno z nejznámějších měst spojených všeobecně se sportem Pec pod Sněžkou. V Peci se letos konalo Mistrovství republiky v cross country na horských

37

kolech a kam jinam zařadit závod horských kol než do hor. Velice náročnou trať ze žen nejlépe zvládla Jitka Škarnitzlová v kategorii do 23 let. Titul mistryně republiky v kategorii Elita získala Tereza Huříková. Mužskou část závodu do 23 let ovládl Tomáš Paprstka a kategorii Elita Pavel Boudný (Nutrend Hradecký pohár, 2012).

Co do počtu pořadatelských měst byl první za letošní rok Olomoucký kraj, celkem patnáct měst a sedmnáct závodů. Nejznámějším seriálem v kraji je Šumperský Pohár MTB. Obsahuje celkem dvacet závodů, ale klasických XC závodů je devět. Místa konání se nachází v okrese Šumperk a byly jimi města Lesnice, Králec, Velké Losiny, Hynčice pod Sušinou, Leština, Štědrákova Lhota, Rapotín, Hrabenov a Bludov. Největší pozornost ovšem letos směřovala k městu Kouty nad Desnou, kde se konal finálový závod Českého poháru na horských kolech a vítězem se stal Jan Škarnitzl. Druhým krajem v počtu měst pořádajících XC závody byl kraj Jihomoravský. Ten nabídl čtyřiadvacet závodů a více jak polovinu z nich tvořil patnáctidílný seriál závodů Pohár Drahanské vrchoviny. Seriál se konal v městech Valchov, Kořenec, Benešov u Boskovic a dalších. Celý seznam měst a závodů je v příloze této práce. Dalším seriálem v kraji je Brouczech Orel MTB Cup; obsahuje tři závody a koná se v Bořitově (XC Kalendář závodů, 2012).

Zástupcem Středočeského kraje je město Kutná Hora, pořadatel čtyř závodů.

Jeden z těchto závodů patřil do seriálu Českého poháru. Český pohár u veřejnosti budí velký ohlas a není divu, že města, která pořádají jeden ze seriálů závodů Českého poháru se těší velkému zájmu. Je to společně s mistrovstvím republiky závod, kde se sjedou nejlepší závodníci z Česka i ze zahraničí. Mimo tento závod Kutná Hora pořádá seriál Kutnohorská Tour, který se jezdí na stejném místě jako závod Českého poháru v lese za zimním stadionem. V Plzeňském kraji se koná celkem jedenáct závodů v jedenácti různých městech a vesnicích. Většina z těchto závodů spadá pod Becker Cup seriál devíti závodů. Největším a nejznámějším místem konání seriálu jsou Domažlice. Bercker Cup je prezentován jako Pohár Plzeňského kraje MTB.

Organizátorem těchto závodů je Plzeňská amatérská liga horských kol. Závody Plzeňského kraje nespadající pod Bercker Cup se jezdí v bikeparku na Špičáku o titul

38

krále Špičáku. Dále jako Brnířovská šlapka v Brnířově, ale tento závod je svou délkou 53 km spíše MTB maraton něž klasický XC závod (XC Kalendář závodů, 2012).

Pro Kraj Vysočina se stalo hlavním městem XC závodů pro rok 2012 Nové Město na Moravě, které hostilo třetí závod Světového poháru na horských kolech v této sezóně. Světový pohár se loňský rok vrátil po čtrnácti letech do zdejšího ski areálu a pro velký úspěch se zde závody konaly i v letošním roce. Na startu závodu nechyběli čeští zástupci a vedli si skvěle. V kategorii Juniorů, závodu do osmnácti let, se prosadila mezi ženami Barbora Machulková a dojela si pro druhé místo. V mužském závodě do 23 let náš zástupce Ondřej Cink vybojoval první místo. Vrcholem víkendu je vždy závod kategorie Elita. Rovněž zde nechyběli čeští zástupci. První se představily ženy a na startu Kateřina Nash. Po dramatickém závodu plném pádů dojela česká reprezentantka na třetím místě. Muži se postavili na start hned vzápětí a v seznamu závodníků nechyběl český jezdec Jaroslav Kulhavý. V rychlém závodě nakonec obsadil skvělé druhé místo.

Nové Město na Moravě hostilo i další závody, například závod ze seriálu Bike de Luxe Bikové úterky nebo dětský závod Merida Bike Vysočina určený pro děti do 12 let (MTB World Cup, 2012).

Pardubický kraj hostil hned dvanáct závodů za letošní rok. Za zmínku stojí Otevřené Mistrovství Pardubického kraje nebo Cykloman, který se jezdí v Moravské Třebové a obsahuje tři závody. V Chrudimi se pořádal další závod seriálu Bike de Luxe Bikové úterky a finále se uskutečnilo v Hlinsku. Jižní Čechy mají také svůj krajský pohár s názvem Jihočesko-bavorský pohár. Je to seriál sedmi závodů, který se jede pro tento rok ve městech Vimperk, Nová Pec, Bobrach (Německo), Řepice u Strakonic, Buk, Deggendorf (Německo) a Novosedly u Strakonic. Jihočeský kraj má na svém území i jeden čistě mládežnický závod v Písku. Jde o Pohár starosty města Písek pro děti do 15 let (XC Kalendář závodů, 2012).

Peklo Severu v České Kamenici je jeden z deseti závodů v Ústeckém kraji.

Hlavním městem ale byly pro rok 2012 Teplice. Zde se konal první závod Českého poháru v letošní sezóně. Závod vedl zdejší lázeňskou čtvrtí a parkem Letná. Většina závodů v Ústeckém kraji je zastřešena pod Pohár Peruna, seriál cyklistických závodů pořádaných v chomutovském regionu. Pohár zavítal do města Kadaň na Kadaňské XC

39

okruhy, Klášterce nad Ohří a jeho Wembloudovy Hrby nebo do Varnsdorfu a Vejprt.

Ve Zlínském kraji se jezdí Valašský pohár složený ze čtyř závodů pořádaných ve Valašském Meziříčí, Halenkově, Vsetíně a Rožnově pod Radhoštěm. Samostatným závodem je JuvaCyklo MTB crosscountry v Uherském Hradišti spojený s Dětským cyklistickým dnem. Jeden závod se jezdí také v krajském městě pod názvem Zlínská Kola v přilehlých lesích (XC Kalendář závodů, 2012).

Liberecký kraj za rok 2012 hostil celkem deset závodů v šesti městech.

Nevýznamnějším závodem byl Český pohár pořádaný městem Bedřichov v Jizerských horách na zdejším lyžařském stadionu. Dalšími městy jsou Doksy u Máchova jezera a tamější XC Bílý Kámen nebo Mimoň kde se letos poprvé konal závod MTB 50 Tour de Ralsko. Již patnáctý ročník Malevil Cupu se konal v Heřmanicích v Podještědí, součástí závodního víkendu byl také Malevil child´s race, dětský závod určený i pro ty nejmenší jezdící na „odrážedlech“. Liberecký kraj je známý největším seriálem MTB závodů pro děti v České republice. Seriál se nazývá SpinFit Dětský MTB CUP Libereckého kraje a jeho čtyři závody se konaly ve Vratislavicích, libereckém sportovním areálu Vesec, Chrastavě a ve Stráži pod Ralskem (XC Kalendář závodů, 2012).

Aš a zde čtvrtý závod Českého poháru na horských kolech byl „tahákem“ pro rok 2012 pro Karlovarský kraj. Kdybychom hledali jiné závody, tak narazíme na čtyřdílný seriál pod názvem Jarní Bahno pořádaný v Karlových Varech. První závod se jezdí již v březnu a je to tradiční „otvírák“ MTB sezóny v regionu. Poslední, na závody nejchudší, je Moravskoslezský kraj. Ostrava hostila mezinárodní pohár UCI XC v kategorii C1 a pořádala další dva závody známé jako Ostravský Chachar. Mimo Ostravu se jel závod v HEIpark Tošovice určený pro širokou veřejnost (XC Kalendář závodů, 2012).

Kompletní seznam měst pořádající XC závody v roce 2012 je umístěn v příloze.

Závody jsou rozděleny do jednotlivých měsíců a doplněny o datum společně s názvem závodu.

40

5 Informace o pravidlech stavby a zajištění tratí

K získání informací posloužil především soutěžní řád pro závody horských kol v České republice pro rok 2012 vydaný Českým cyklistickým svazem. Platí pro závody pod záštitou ČSC, v našem případě především pro Český pohár a Mistrovství republiky.

5.1 Tratě pro cross-country závody

Tratě pro horská kola tvoří lesní cesty, stezky v lesích nebo polích, cesty s udusaným povrchem a šotolinou. Může se vyskytovat povrch tvořený asfaltem nebo kostkami ale nesmí překročit limit patnáct procent z celkové délky tratě. Trať musí být opatřena startovní a cílovou čárou, v závodě s hromadným startem musí být trať v prostoru startu široká minimálně čtyři metry. Startovní a cílová čára nemusí být na stejném místě. Trať po startu musí být sto metrů dlouhá a rovinatá bez jakýchkoliv překážek. Trať nesmí obsahovat neplánované a hlavně neoznačené překážky, které by ohrozily bezpečnost závodníků. Pro informování závodníků slouží příslušné značky v souladu se soutěžním řádem (viz obrázek 13.). Na trati musí být vyznačen každý kilometr se značkou udávající počet kilometrů do cíle (ČSC, 2012).

Obrázek 13. Značení tratě Zdroj: Pohár MTB, 2012