• No results found

ve školní družině Využití diagnostických metod při poznávání dětí

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "ve školní družině Využití diagnostických metod při poznávání dětí"

Copied!
74
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

Liberec 2018

Využití diagnostických metod při poznávání dětí ve školní družině

Bakalářská práce

Studijní program: B7505 – Vychovatelství

Studijní obor: 7505R004 – Pedagogika volného času Autor práce: Jana Kumštátová

Vedoucí práce: PhDr. Jitka Josífková, Ph.D.

(2)
(3)
(4)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(5)

Poděkování

Chtěla bych poděkovat vedoucí mé bakalářské práce PhDr. Jitce Josífkové, Ph.D., která mi byla po celou dobu vypracovávání oporou. Poskytovala mi cenné připomínky, opravy a rady. Také bych chtěla poděkovat paní ředitelce ZŠ a MŠ v Rynolticích paní Mgr. Kateřině Rožcové, že mi umožnila praktické pozorování dětí na její škole. A také paní vychovatelce Květuši Pudilové, která mi pomáhá řešit různé situace, které bych sama ještě nedokázala se svými zkušenostmi zvládnout.

(6)

Anotace

Bakalářská práce se zaměřuje na poznávání dětí ve školní družině. V teoretické části popisuji postupně školní družinu a její funkce, osobnost vychovatelky ve školní družině a věková specifika pozorovaných dětí. Důraz kladu na to, že vychovatelka ve školní družině má poměrně velké možnosti pro poznávání žáků a následně i pro jejich vhodnou motivaci k aktivitám a celkovému seberozvoji. Proto v teoretické části popisuji několik vybraných metod, kterými lze děti ve školní družině poznávat. Tyto metody následně využiji v praktické části. Zde na jednotlivých případových studiích dokumentuji, jak jsem s metodami pracovala a výsledky této práce.

Klíčová slova

školní družina, vychovatelka, poznávání dětí

Annotation

The bachelor thesis aims at getting to know children in school club. In my theoretical part I describe the school club and its functions, the personality of the educator and the age specifications of the observed children. I emphasize on the fact that the educator in the school club has genuinly huge possibilities for recognition of the pupils, their appropriate motivation for activities and overall self development. Beacuse of this I, in my theoretical part, I describe a few methods which we can use to get to know the children in the school club. I will afterwards use these methods in my practical part, where I will document on specific study cases how to work with these methods and the results of this thesis.

Kay words

School club, educator, get to know the children

(7)

Obsah

1 ÚVOD ... 11

2 TEORETICKÁ ČÁST ... 12

3 Školní družina ... 12

3.1 Funkce školní družiny ... 13

3.1.1 Z hlediska vykonávaných činností ... 13

3.1.2 Funkce výchovy ve volném čase ... 16

4 Vychovatelka ... 18

4.1 Osobnost vychovatelky ... 18

5 Metody poznávání dětí ve školní družině ... 21

5.1 Pozorování ... 21

5.2 Dotazník ... 22

5.3 Kresba ... 24

5.3.1 Vývoj kresby ... 25

5.4 Sociometrie ... 26

6 PRAKTICKÁ ČÁST ... 27

7 Dílčí cíle... 27

8 Prostředí průzkumu ... 27

9 Volba respondentů ... 27

10 Použité metody ... 29

11 Vyhodnocení dotazníku ... 31

(8)

11.1 Závěr z dotazníku ... 39

12 Příběhy ... 40

12.1 Lenka 10 let ... 40

12.1.1 Metoda pozorování ... 40

12.1.2 Cíl na nový školní rok: ... 41

12.1.3 Metoda kresba ... 42

Metoda dotazníku ... 43

12.1.4 Závěr ... 43

12.2 Iveta 9 let ... 45

12.2.1 Metoda pozorování: ... 45

12.2.2 Cíl na nový školní rok: ... 46

12.2.3 Kresba ... 47

12.2.4 Metoda dotazníku ... 47

12.2.5 Závěr ... 48

12.3 Monika 8 let ... 50

12.3.1 Metoda pozorování: ... 50

12.3.2 Cíl na nový školní rok: ... 51

12.3.3 Metoda kresba: ... 52

12.3.4 Metoda dotazníku:... 53

12.3.5 Závěr ... 53

12.4 Libor 10 let ... 55

(9)

12.4.1 Metoda pozorování ... 55

12.4.2 Cíl na nový rok:... 56

12.4.3 Metoda kresba: ... 56

12.4.4 Metoda dotazník:... 57

12.4.5 Závěr: ... 58

12.5 David 10 let... 60

12.5.1 Metoda pozorování ... 60

12.5.2 Cíl na nový školní rok: ... 61

12.5.3 Metoda kresba: ... 62

12.5.4 Metoda dotazník:... 63

12.5.5 Závěr: ... 63

12.6 Viktor 9 let ... 65

12.6.1 Metoda pozorování: ... 65

12.6.2 Cíl na další školní rok: ... 66

12.6.3 Metoda kresba: ... 67

12.6.4 Metoda dotazník:... 67

12.6.5 Závěr: ... 68

13 Diskuse ... 70

14 Vyhodnocení cílů ... 71

15 ZÁVĚR ... 72

16 Literatura ... 73

(10)

Seznam tabulek

Tabulka 11.1. Dotazník otázka č. 1 ... 31

Tabulka 11.2 Dotazník otázka č.2 ... 32

Tabulka 11.3 Dotazník otázka č. 3 ... 32

Tabulka 11.4 Dotazník otázka č.4 ... 33

Tabulka 11.5 Dotazník otázka č. 5 ... 33

Tabulka 11.6 Dotazník otázka č. 6 ... 34

Tabulka 11.7 Dotazník otázka č. 7 ... 34

Tabulka 11.8 Dotazník otázka č. 8 ... 35

Tabulka 11.9 Dotazník otázka č. 9 ... 36

Tabulka 11.10 Dotazník otázka č. 10 ... 36

Tabulka 11.11 Dotazník otázka č. 11 ... 37

Tabulka 11.12 Dotazník otázka č. 12 ... 37

Tabulka 11.13 Dotazník otázka č.13 ... 38

Tabulka 11.14 Dotazník otázka č. 14 ... 38

Tabulka 11.15 Dotazník otázka č.15 ... 39

(11)

Seznam obrázků

Obrázek 1Lenka volná kresba ... 44

Obrázek 2 Lenka rodina ... 44

Obrázek 3 Iveta volná kresba ... 49

Obrázek 4 Iveta rodina ... 49

Obrázek 5 Monika rodina ... 54

Obrázek 6 Monika volná kresba ... 54

Obrázek 7 Libor rodina ... 59

Obrázek 8 Libor volná kresba ... 59

Obrázek 9 David volná kresba ... 64

Obrázek 10 David rodina ... 64

Obrázek 11 Viktor rodina ... 69

Obrázek 12 Viktor volná kresba ... 69

(12)

11

1 ÚVOD

Do školní družiny jsem se dostala až díky studiu na vysoké škole. Vždy jsem se chtěla družiny účastnit už jako malé dítě, kdy jsem záviděla svým spolužákům, kteří do družiny chodili. Vyprávěli si pak různé zážitky, kterých jsem se já neúčastnila. Ale vždy jsem je ráda poslouchala, protože oni do družiny chodili rádi a moc hezky o všech aktivitách vyprávěli. Už jako malá jsem věděla, že chci dělat ve školství. Jakým směrem bych se ale chtěla vydat, jsem zjistila až později, kdy jsem začala studovat učitelství českého jazyka. Uvědomila jsem si, že jako učitelka sice budu v kontaktu s dětmi, ale nebudu dělat to, co by mě bavilo. Český jazyk mě sice bavil, ale já jsem se chtěla zaměřit na děti více. Nejen po stránce umíš látku máš za jedna, neumíš, máš za pět. Chtěla jsem si s dětmi hrát a zažívat s nimi úspěchy, radosti i starosti. A to bych jako učitelka mohla jen z malé části. Proto jsem se rozhodla, že budu studovat pedagogiku volného času a bude ze mě paní vychovatelka, od které budou děti odcházet s úsměvem na tváři a s krásnými zážitky z odpoledne.

Téma této práce jsem si zvolila, protože teď už nějaký čas působím jako vychovatelka ve školní družině. Kromě toho, že je to práce, která mě baví kvůli rozmanitosti aktivit, mě naplňuje to, že mohu správným způsobem děti ovlivnit. Mám je totiž ráda, a ráda jim pomáhám a práce s nimi mě baví, i když to není vždy úplně jednoduché. K tomu, abychom mohli děti nějakým způsobem cíleně ovlivňovat, je ale musíme nejdříve poznat. Je hloupost, abychom dítěti, které vůbec nebaví kreslit, vyrábět apod. neustále vtloukali do hlavy, jak je to krásné a uklidňující, když si sedne za stůl a kreslí. Tím ho ještě více odradíme.

Rozhodla jsem se tedy zjistit si něco o metodách poznávání dětí, které by se daly použít ve školní družině, a ne ve školní třídě, kde nám jde spíše o úspěchy dítěte v učivu. Chtěla bych poukázat na to, jak je důležité umět dítě poznat. Znát příběh dítěte, který je mnohdy mnohem důležitější, než chování samotné. Každá akce má svou reakci, a proto pozorujme, všímejme si a mluvme. Pozorovat neznamená vždy vidět to, co bychom měli, i pozorovat se musíme naučit.

(13)

12

2 TEORETICKÁ ČÁST

3 Školní družina

Pedagogický slovník definuje školní družinu jako školské zařízení pro výchovu mimo vyučování pro žáky 1. stupně základní školy, zvláštních, speciálních a pomocných škol. Žákům 2. stupně (včetně příslušných ročníků gymnázií) je určen školní klub.

Družina vykonává činnost ve dnech školního vyučování a o školních prázdninách. Po projednání se zřizovatelem může ředitel přerušit činnost družiny v době školních prázdnin. Družina může vykonávat činnost pro účastníky, nebo účastníky a jejich zákonné zástupce, i ve dnech pracovního volna. Družina organizuje zájmové vzdělávání především pro účastníky přihlášené k pravidelné denní docházce. Družina umožňuje účastníkům odpočinkové činnosti a přípravu na vyučování (Vyhláška č. 74/2005 Sb. Vyhláška o zájmovém vzdělávání).

1 Školní družina není pro děti povinná. Je pouze na rodičích, zda dítě do družiny přihlásí, či nikoliv. „Jedním z důvodů, proč rodiče přihlašují své děti do školních družin, je snaha čelit sociálně patologickým jevům ohrožujícím děti a vybavit je vědomostmi, dovednostmi a postoji pomáhajícími odolávat nástrahám, které současná společnost připravuje.“ (Hájek, 2007 str. 13)

2 Školní družina je zpoplatněna. Je-li výše úplaty stanovena rozpočtem, nesmí rozpočtované příjmy na účastníka překročit rozpočtované výdaje na účastníka o více než 20 %. V ostatních případech nesmí výše úplaty překročit 120 % průměrných skutečných neinvestičních výdajů na účastníka v uplynulém kalendářním roce ve stejné nebo obdobné činnosti. Do rozpočtovaných výdajů, popřípadě do skutečných neinvestičních výdajů se nezahrnují výdaje podle § 12 poskytované ze státního rozpočtu. (Vyhláška č. 74/2005 Sb., Vyhláška o zájmovém vzdělávání)

(14)

13

Většinu času navštěvují školní družinu pouze děti. Ovšem někdy se konají různá vystoupení, karnevaly a jiné činnosti, kterých se mohou účastnit i rodiče a případně další rodinní příslušníci.

Školní družiny bývají v provozu ráno od šesti až sedmi hodin do doby vyučování a pak odpoledne do 16–17 hodin. Bohužel dle mého názoru, tím že děti chodí do školní družiny až do pozdního odpoledne a někdy i o prázdninách, netráví už tolik času se svými rodiči. Jsou rodiče, kteří nemají na výběr, protože mají dlouhé směny v zaměstnání a děti si pak vyzvedávají následně. Ovšem jsou i tací, kteří přijdou z práce dříve, a i přes možnost vyzvednout si dítě, ho ve školní družině nechávají a věnují se ve svém nabytém volném čase svým vlastním zájmům. To je podle mého názoru špatně, protože se pak nemají možnost věnovat svému dítěti tak dlouho, jak by třeba potřebovalo a vyžadovalo. Samozřejmě chápu, že i rodiče potřebují čas na své aktivity a odpočinek, ale výchova a vzdělání dětí by u nich měla stát na prvním místě. Není povinností vychovatelek ve školní družině děti připravovat na další vyučovací den a dělat s nimi jejich povinnosti. Děti si sice mohou v rámci školních družin vypracovávat domácí úkoly, ale měla by to být práce domácí a rodiče tím získávají přehled o tom, jak děti pracují a co probírají. Když si ale dítě rodič vyzvedne až v 17 hodin, je dítě většinou už unavené a je tedy pozdě vypracovávat s ním úkoly v tuto pozdní dobu.

3.1 Funkce školní družiny

3.1.1 Z hlediska vykonávaných činností

Ve školní družině se dítě může setkat s různými aktivitami a činnostmi. Tomu jsou uzpůsobené i činnosti.

Hlavními činnostmi ve školní družině jsou: činnosti odpočinkové, rekreační, zájmové, sebeobslužné a příprava na vyučování.

„Školní družina slouží výchově, vzdělávání a rekreaci žáků. Svou funkci naplňuje činnostmi odpočinkovými (klidové, rekreační a zájmové aktivity) a přípravou na vyučování. Mezi činnostmi nelze vést obsahově přesnou hranici.“ (Hájek, 2007 str.

16).

(15)

14

Činnosti odpočinkové: jedná se o činnosti, při nichž děti nevykonávají přílišnou aktivitu a mají odstranit únavu. Jde hlavně o dobu po obědě nebo ráno, kdy jsou děti najedené nebo unavené z časného vstávání a neočekává se, že by měly zájem o náročné pohybové aktivity. Je to také čas, kdy už jsou po vyučování a chtějí si spíše odpočinout. Do těchto aktivit se zařazuje hlavně poslech, předčítání, stolní hry nebo jiné klidné činnosti jako např. malování.

V naší školní družině čas bezprostředně po obědě věnujeme poslechu pohádky, kterou dětem předčítáme. Děti se uvelebí do pohodlné polohy na koberec s polštáři apod.

a poslouchají. Některé děti si vezmou papír a pastelky a při četbě si malují. Takto strávený čas, byť jde zhruba o 15 minut, dětem pomůže obnovit síly na další činnosti.

Komu čas nestačí, může v klidu ležet ještě chvíli, než je sám připraven se s námi zařadit do dalších činností.

Velice důležitý je pro děti také aktivní odpočinek. Ten zařazujeme do rekreačních činností. Mohou to být činnosti organizované, ale i spontánní. Aktivní odpočinek může být trochu rušnější, děti si tak ventilují nastřádanou energii z dopoledního vyučování. V tom případě se vychovatelka musí obrnit proti hluku, který nastává.

Já osobně děti nechávám, aby se uvolnily. Chápu, jak náročné je sedět několik hodin v lavici, přemýšlet a plnit zadané úkoly. Při hezkém počasí je jednodušší hlučné aktivity provádět mimo budovu školy, jelikož můžeme být venku, kde se hluk rozptýlí.

Děti ale tento čas potřebují i když zrovna není hezké počasí. Bohužel ne vždy se mohou takto vyventilovat doma. Rodiče přicházejí z práce a chtějí mít klid. Někteří rodiče bohužel nemají pochopení pro tuto ventilaci.

Zájmové činnosti: rozvíjí děti nejvíce. Jde o činnosti, které mají pomoci dětem k tomu, aby lépe poznaly své schopnosti a dovednosti. Proto se tyto činnosti ve družině mají střídat. Mohou to být činnosti výtvarné, rukodělné, sportovní, literárně-dramatické, hudební a přírodovědné. Každé dítě si najde zalíbení alespoň v jedné z těchto oblastí.

Jsou důležité také pro to, že jsou děti, které nezažívají mnoho úspěchů ve školním vyučování, ale zde mohou úspěchy zažívat častěji. Organizace činností může být řízená nebo spontánní, skupinová nebo individuální. Spontánní činnost je vykonávaná ze zájmu dětí samotných a zahání tak nudu. Družina jim tedy takto nabízí formu naplnění

(16)

15

jejich volného času, kterou pak mohou přenést i do volného času, který tráví doma s rodiči. Je pak menší pravděpodobnost, že budou trávit celé odpoledne vysedáváním u televize, či s očima přilepenýma na jiném elektronickém zřízení.

Činnost by však měla být dobrovolná, nikoli děti nutit tím, že musí. Jsou děti, které jsou sportovně nadané, ty, které rády tvoří, jiné se zase rády předvádí apod. Je tedy vhodné dát dětem na výběr. Pokud jdou do činnosti s nechutí, odráží se to i na výsledku práce. Je tedy vhodné děti správně k činnosti motivovat. „Motiv má u dítěte vyvolat určité chování, udržovat aktivitu a zaměřovat činnost žádoucím směrem“,

„Úspěšnost motivace je dána nejen důležitostí, kterou činnosti dítě přisoudí, ale zejména očekáváním úspěchu a ocenění.“ (Hájek, 2007 str. 67)

Nejčastější dobrá motivace – radost z činnosti a její dokončení, úspěch, zvědavost, soutěživost

Špatná motivace – zesměšnění, výtky, ironie, zaměřování se na chyby při hodnocení

Sebeobslužná činnost: tuto činnost provádí děti vlastně z nutnosti, která vyplývá z přesunů do školní jídelny, na vycházku, při přípravě na odpolední svačinu apod. Patří sem oblékání a převlékání, základní hygiena – mytí rukou před obědem, svačinou, po příchodu z venku apod. Abychom tyto návyky dětem vštípili, to je běh na dlouhou trať. V tomto musí samozřejmě v první řadě zasáhnout rodiče doma, aby s návyky dítě už do školy přišlo. Ve školní družině se pak prohlubují. Ovšem je potřeba na děti nevyvíjet moc velký tlak např. při převlékání. Každé dítě na to potřebuje svůj čas. Nesmí tím však výrazně zdržovat chod družiny.

Příprava na vyučování: její rozsah závisí na více věcech a každá školní družina může tuto přípravu pojmout odlišně. V některých družinách se mohou pouze hrát didaktické hry, jinde přípravu pojmou pouze pomocí poznatků při praktických činnostech (vycházky, práce s knihami, poslech, …), v jiné může být navrch povoleno vypracovávání domácích úkolů. To však záleží na domluvě s rodiči, s vyučujícími, s vedením školy a pak také na samotné vychovatelce, zda toto dětem povolí a jakou formou. Dále také záleží na tom, jak dlouhou dobu dítě ve družině stráví, protože na každý úkol je potřeba čas na kvalitní vypracování.

(17)

16

V naší škole si úkoly smí dělat pouze děti od třetí do páté třídy, se souhlasem rodičů. Jinak probíhá příprava na vyučování formou didaktických her, vypracovávání různých zábavných úkolů, při nichž si dítě vlastně neuvědomuje jejich povahu. Jde například o rébusy, křížovky, hádanky, spojovačky, …

3.1.2 Funkce výchovy ve volném čase

Volný čas: „Volným časem rozumíme dobu odpočinku, rekreace, zábavy, ale i dobrovolného sebevzdělávání. Důležitou součástí volného času jsou zájmové činnosti – koníčky, hobby.“(Bendl, 2015 str. 120)

Školní družina, stejně jako jiné volnočasové organizace nejen pro děti, splňuje několik důležitých funkcí. Jedná se o funkci výchovně-vzdělávací, zdravotní, sociální a preventivní. Výchovu ve školní družině nazýváme výchovou mimo vyučování – vztahuje se totiž k jedincům, kteří jsou vzděláváni, tedy žáci základních a středních škol. Dále se jedná o výchovu mimo vliv rodičů. S dětmi pracují vychovatelky.

Výchovně-vzdělávací: jde o ovlivňování osobnosti, které je prováděno záměrně. Na základě těchto funkcí vystavuje program pro děti (není to samozřejmě jediný faktor). Jde především o rozvíjení rozumových schopností, emocí, působení na fyzickou, sociální a psychickou stránku osobnosti.

Školní družina je pro tuto funkci velice vhodná, protože tu probíhají různé činnosti. Při těchto činnostech jsou děti prostřednictvím vychovatelek motivovány ke správnému a vhodnému využití volného času. Dále mohou získat a prohloubit si různé návyky, zkušenosti a dovednosti. Ty pak využijí v následných etapách svého života. Je zde kladen důraz i na vytvoření vztahu k celoživotnímu vzdělávání, které je nedílnou součástí života každého člověka. Dítě se pomocí vychovatelky seznamuje a setkává se správnými morálními hodnotami, se kterými se bohužel už v dnešní době nelze setkat tak často. O těchto hodnotách ovšem musí být přesvědčena i sama vychovatelka. Díky školní družině se děti mohou naučit též etice. Především pozdrav, poděkování apod.

které se bohužel v dnešní době též vytrácejí.

Zdravotní: zajišťování této funkce znamená pro školní družinu především zajištěním dostatečného pohybu dětí ve správném prostředí. Ať už se jedná o prostředí uvnitř budovy, kde musí být zajištěn bezpečný pohyb pro všechny děti nebo o pohyb

(18)

17

venku. Tím se myslí tam, kam je umožněno v rámci družiny chodit. Například školní hřiště, parky, je-li možnost jít do lesa, tak i les. Sezení celé dopoledne v lavicích na tvrdých židlích není pro děti a zejména pro jejich záda vhodné. Proto ve školní družině zajišťujeme takové činnosti, při kterých se děti hýbou a mohou si vybít energii.

Samozřejmě opět se zvýšenou opatrností. Bohužel, i když dává vychovatelka pozor na průběh a zároveň na děti, nemůže v jednom okamžiku uhlídat všechny děti tak, aby se jim nikdy nic nestalo. Toto bohužel moc nechápou rodiče, kteří si přijdou pro dítě, které má třeba odřené koleno. Bohužel i to se ve školní družině může stát. Snaží se tomu předcházet především dodržováním zásad bezpečnosti, která jsou většinou stanovena pomocí dětí, které se s paní vychovatelkou podílejí na jejich sestavení.

Sociální: z pohledu rodičů je dle mého názoru tato funkce téměř jedinou, kterou berou v potaz. Jak jsem již uvedla výš, děti často zůstávají ve školní družině až do pozdních odpoledních hodin. Pokud je to nemožností přijít si pro dítě dříve kvůli časově náročnému povolání, nedá se nic dělat. Dítě má alespoň nějakou možnost sociálního kontaktu v podobě kamarádů a spolužáků. Ovšem rodina je velice důležitá pro jejich sociální rozvoj. To si bohužel zřejmě neuvědomují ti rodiče, kteří děti nechají ve družině i přes to, že přijdou z práce dříve nebo jsou na mateřské či rodičovské dovolené.

Samozřejmě že i tito rodiče potřebují čas na svou regeneraci a své zájmy, ale je důležité si uvědomit, že dítě tím bohužel sociálně strádá. Ale když už to tak musí být, je ve družině velice důležité se této funkce zhostit nejlépe jak jen je to možné ve prospěch dětí. Samy nemohou za své sociální zázemí a za sociální rozvoj.

Preventivní: jde především o předcházení negativních vlivů a jevů na dítě. Ať už jde o kouření, drogy, vandalismus, šikanu, lhaní, krádeže, …. Dítě, které umí dobře a efektivně využívat svůj volný čas, je zároveň dítětem, které nepotřebuje svůj čas vyplňovat právě těmito patologickými jevy, nepodléhá tak lehce špatným vlivům a vzorům. „Lepší je patologickým jevům předcházet, než je napravovat.“(Bendl, 2015 str. 123)

(19)

18

4 Vychovatelka

Na úvod této části bych chtěla objasnit, proč ve své práci používám pouze oslovení vychovatelka, nikoli vychovatel. V české republice vykonávají funkci výchovy ve školní družině majoritně pouze ženy. Proto užívám právě pouze toto oslovení.

Jak říká většina vychovatelek, které znám a mezi které se samozřejmě počítám sama, vychovatelka není stoprocentně znalá při jejím nástupu do funkce, ale stává se a vyvíjí se jí postupně osobním dozráváním, díky zkušenostem, které získává při své praxi a samozřejmě i prožitými úspěchy a nezdary, které ve své funkci zažívá. Podle mě ovšem tato práce není společensky moc ceněna, i přes to, kolik se za tímto povoláním skrývá práce. Mnoho lidí funkci vychovatelek, jak jsem již psala výš, považuje za pouhou sociální službu – hlídání dětí v době, kdy rodiče nemohou. I tak jsem ovšem sama moc spokojena se svou volbou stát se vychovatelkou ve školní družině. Děti mi přinášejí opravdovou radost a práce s nimi mě naplňuje. Velkou výhodou je, že vychovatelka má na rozdíl od učitelů a učitelek na jednotlivé děti mnohem více času. Nemusí zkoušet a vyučovat a věnuje se dětem při činnostech, které baví děti i ji samotnou. Tím se mohou budovat pevnější vztahy a děti k ní mají kolikrát větší důvěru. Vyhovuje mi to také pro to, že můžu projevit svou kreativitu a můžu popustit při výběru činností svou fantazii.

4.1 Osobnost vychovatelky

„Základem úspěšné práce školní družin je vychovatelka. Osobnost vychovatelky nevzniká sama od sebe, ale tvoří se na základě osobnostních dispozic vzděláním, osobnostním zráním a dalším sebevzděláváním.“ (Hájek, 2007 str. 32)

I přes to, že osobnost vychovatelky nevzniká hned a sama, musí mít člověk nějaké předpoklady pro vykonávání tohoto povolání. Jedním z nejdůležitějších je i podle mě kladný vztah k dětem, který dokáže dávat najevo. K dětem je vstřícná, empatická a když za ní přijde dítě s problémem, řeší ho v klidu a neodhání ho. Děti považuje za své rovnocenné partnery, nikoli objekty sociální služby. Musí být také kreativní, aby pro děti tvořila a vymýšlela zábavné, ale zároveň poučné programy. Musí umět s dětmi jednat tak, aby ji správně pochopily, když se jim snaží něco sdělit, nebo

(20)

19

je motivovat k činnostem. S tím také souvisí komunikace, mimika a gesta. Vhodná je klidná intonace, správné tempo řeči, volení jednoduchých ale přesto srozumitelných slov - dobrá slovní zásoba. Je také důležité, aby uměla rozdávat pochvaly a správně tím vedla děti k činnostem a podpořila jejich sebevědomí. Organizačně by měla být schopna utřídit činnosti a hry tak, aby to pro děti nebylo moc unavující nebo nudné.

(21)

20

Specifika středního školního věku

Do školní družiny chodí děti mladšího školního věku. Ovšem já krátce popíši charakteristiku dětí středního školního věku, protože i v praktické části se budu zabývat dětmi tohoto věku. Praktickou část dělám na základní škole v Rynolticích. Je to malá škola, kam chodí dohromady 50 dětí. Paní ředitelka umožnila vznik i druhého oddělení školní družiny, který nazýváme klubem. Chodí sem děti od třetí do páté třídy. Byť se nazýváme klubem, náplň činností řídím dle funkcí školní družiny. Nejsme tedy úplně školní klub, jako na jiných školách, protože ten je určen většinou pro děti ze druhého stupně.

Střední školní věk se počítá od věku mezi 8-9 rokem až 12 rokem života, před fází puberty a fyzického zrání. Jde o tzv. přípravnou část na psychické, nikoli fyzické úrovni.

Podle E. Eriksona jde o období citové vyrovnanosti a podle S. Freuda o fázi latence, která je hodnocena jako klidový stav. (Vágnerová, 2000)

„Děti tohoto věku přemýšlí reálně a optimisticky. Na druhou stranu chtějí mít také ve všem jasno, což touží mít doloženo jednoznačnými a konkrétními důkazy.“

(Vágnerová, 2000)

Motorický vývoj: dítě v tomto věku získává vyšší svalovou koordinaci, zvyšuje se ale celkově výkonnost všech orgánů.

Myšlení: dítě postupně přechází k abstraktnímu myšlení a k logické paměti. Je potřeba správná stimulace a učení.

Socializace: sociální kontakt se stává velice potřebným, dále pak to, být někým akceptován. Děti se scházejí a setkávají především se skupinami dětí stejného věku a pohlaví. Tato skupina se stává nejdůležitější pro fungování ve škole i mimo ni. Učitelé a rodiče jsou spíše zdrojem informací, nikoli morální autoritou.

(22)

21

5 Metody poznávání dětí ve školní družině

V této části praktické části se chci zaměřit na představení jednotlivých metod, kterými budu poznávat děti v praktické části. Na konci této kapitoli uvedu i jednu z metod, kterou nebudu používat, protože se v práci zabývám jednotlivci, nikoli skupinou. Pro pedagogiku a obzvláště pro volnočasovou je důležité děti poznat.

Existuje na to mnoho metod, kterými se o dětech můžeme mnohé dovědět. Na rozdíl od pedagogiky ve vyučování, kdy se zjišťuje především znalost učiva, se při volnočasové aktivitě zaměřujeme na dítě jako na objekt zájmu, který nás zajímá a chceme o něm vědět co nejvíce. Je to hlavně z důvodu, abychom uměli s dětmi správně jednat a volili pro ně vhodné metody a aktivity, které jsou náplní práce například ve školní družině.

Vybrala jsem si metody, které se mohou zdát jednodušší, ale k cílům, které jsem si zvolila jsou dostačující. Jedná se o pozorování, dotazníkové šetření a o kresbu, jako nástroj k tomu, abychom dítě lépe poznali.

5.1 Pozorování

„pozorování znamená záměrné a systematické sledování určitého jevu, projevů chování, interakce mezi lidmi apod. Rozdíl mezi díváním a pozorováním spočívá v tom, že na pozorované se cíleně soustředíme a zpravidla tomu, co vidíme, připisujeme určitý význam“ (Mertin, 2012 str.77)

Pozorováním se dá zjistit mnoho vlastností, které pozorovaný má. Pozorování můžeme provádět několika způsoby:

Strukturované pozorování – spočívá v tom, že si dané projevy chování předem stanovíme, víme tedy, co chceme sledovat. Následně si je zapisujeme do speciálně připraveného záznamového archu. V něm máme jasně zaznamenáno, jaké projevy chceme sledovat, jestli se projevily a dále případně v jaké míře a intenzitě. Tento způsob je nejprokazatelnější. Vše máme zapsáno a můžeme se k tomu kdykoli vrátit.

Zapisujeme si nejlépe otázky, kterými se chceme např. o žákovi, skupině, …, něco dovědět. Ovšem jako odpověď nám nestačí strohé ano-ne, ale je dobré odpovědi rozvádět. Tím je naše zpráva komplexnější a dá se dále využívat.

(23)

22

Nestrukturované pozorování – je vlastně opakem strukturovaného. Zde nesledujeme konkrétní projevy chování, ale jakékoli projevy, které se dají u skupiny či u jednotlivce pozorovat. Sledujeme významné projevy, které k danému účelu potřebujeme znát.

Ovšem chceme-li mít zprávu o skupině či osobě ucelenou, je vhodné propojit tyto dvě metody dohromady. Nemusíme si striktně zadat sledované projevy a zapisovat je do archů, ale je vhodné si jakékoli projevy a pro nás významné chování zapisovat.

Kombinaci nestrukturovaného a strukturovaného pozorování nazýváme polostrukturované pozorování. A tuto metodu budu využívat i já ve své praktické části.

5.2 Dotazník

Jako další metodu budu využívat dotazník. „slouží jako zdroj informací o žácích, třídě, učitelích, škole apod.“ (Mertin, 2012 str. 92)

„Dotazník, podobně jako jiné vyšetřovací metody, je nutno kombinovat s ostatními metodami, aby naše závěry podaly co nejexaktnější globální obraz osobnosti.“ (Kohoutek, 2006 str. 57)

Dotazníková metoda se volí často proto, že časově je méně náročná oproti rozhovoru. Je také možné s ní zkoumat více osob najednou, což je u rozhovoru nevhodné. Ovšem u dotazníku vzniká několik úskalí. Není vždy jednoznačné, zda jsou odpovědi v něm objektivní. „Dotazník nezjišťuje to, jaká zkoumaná osoba skutečně je, ale to, jak sama sebe vidí nebo chce vidět. Respondent může postihnout záměr otázek a odpověď tomu přizpůsobit.“ (Spáčilová, 2009 str. 47)

Domnívám se, že se tohoto problému nemusím na prvním stupni základní školy bát. Kdyby však nastal u této metody podobný problém, užívám proto další metody poznávání, u kterých už je tato problematika řešena povahou metod. Při pozorování se vám určitě nepodaří po celou dobu chovat jinak než tak, jak je vám přirozené. Určitě ne u mladších dětí.

Struktura dotazníku se může lišit. Záleží na tom, jakou oblast chci u dotazovaných zkoumat. Je možné postihnout v jednom dotazníku jednu oblast

(24)

23

(spokojenost se školou, edukační styl, hloubku znalostí z jedné oblasti, …) tak více oblastí, které tázajícího zajímají. K tomu volíme vhodné styly otázek. V dotazníku můžeme použít několik typů. Můžeme je buď kombinovat, nebo zvolit jeden typ, který máme v celém dotazníku.

Otevřené otázky–v tomto druhu otázek má dotazovaný největší volnost pro vyjádření. Na otázku může odpovědět obsáhleji, což umožňuje si udělat komplexnější obraz o zjišťovaných údajích. Vyhodnocování takového dotazníku je samozřejmě složitější, protože každý může mít odpověď odlišnou. Využívají se především ke zjišťování konkrétních faktů a údajů. Kdybychom si chtěli oblast zjišťování rozšířit, je pro to vhodnější metoda rozhovoru.

Uzavřené otázky – dotazovaný má v otázce na výběr ze dvou či více odpovědí, které na něho nejvíce sedí a se kterými se ztotožní. U tohoto typu se výsledky zpracovávají jednodušeji a rychleji. Nevýhodou je omezení respondenta, protože se nemůže sám vyjádřit a občas může mít problém se přiklonit více k jedné variantě.

Uzavřené otázky dále rozdělujeme na:

dichotomické jejichž odpovědí je buď ANO nebo NE. Jsou jednodušší na vyhodnocení, ale složitější pro dotazovaného

polynomické, které dělíme na:

• polynomické výběrové, u kterých už je na výběr z více možností odpovědí, ale je možné zaškrtnout pouze jednu z nich

• polynomické výčtové, kde máme na výběr z více odpovědí a máme také možnost zaškrtnout jich více, nemusíme tedy vybírat striktně pouze jednu

• polynomické stupnicové, u tohoto typu odpovědí se po respondentovi žádá, aby určitou množinu odpovědí, které jsou vypsané seřadil podle určitého kritéria (četnost, vlastnost, obtížnost, …)

Polootevřené (polouzavřené) otázky – respondent může správnou odpověď vybrat z již předvolených odpovědí, ale má dále možnost doplnit ji o vlastní variantu

(25)

24

Posuzovací škály (hodnotící stupnice) – jde o zvláštní typ otázek, které

„umožňují kvantitativní zachycení kvality určitého jevu“ (Spáčilová, 2009 str. 49) Hodnotící kritéria má každý jiná. Posuzovací škály mají více kategorií. Jde o pořadové, intervalové, grafické, numerické a kategoriální.

5.3 Kresba

Kresba nám může hodně odhalit. „Dětská kresba je jedním z nejvhodnějších přístupů k poznání osobnosti dítěte. Kresba není pouhou hrou nebo sněním, zahrnuje v sobě jak hru a snění, tak realitu, takže ji nelze opomíjet.“ (Davido, 1998 str. 15)

Při kresbě dítě popouští uzdu své fantazii, ale také se v ní promítá nevědomí.

Může tedy neúmyslně nakreslit něco z jeho života, z čehož se může pozorovatel dovědět spoustu věcí.

„Je to svobodná tvorba, kterou dítě často věnuje dospělému jako část sebe samého. Na nevědomé úrovni dítě dobře ví, že tato kresba vypovídá o něm samém.

Hovoří o jeho vývoji, touhách, obavách nebo úzkostech.“ (Cognet, 2013 str. 11)

Každá kresba a obrázek vzniká na základě prožitků. Žádný obrázek nevznikne

„jen tak“. Promítá se v něm realita i fantazie. Dítě může vědomě něco nakreslit, ale v pozadí se vždy objevuje i jeho nevědomí.

V pedagogice se kresba využívá především jako výchovný nebo také poznávací nástroj. Pomocí ní zjišťujeme o dítěti informace, které by nám samo třeba nikdy neprozradilo. Kresba také plní formativní funkci, při níž se rozvíjí dětská osobnost hned v několika směrech např. prostorové vnímání, jemnou motoriku a vizuomotoriku (koordinace zraku a končetin).

Kresbě jako nástroji poznání se věnují především kliničtí psychologové, kteří s dětmi tráví několik sezení, aby je poznali a pak je poznávají i pomocí kresby na zvolené téma. „Jakmile je dílo hotovo, může začít cesta za porozuměním. Spočívá především v rozhovoru s dítětem na téma jeho výtvoru.“ (Cognet, 2013 str. 82)

Možností, jak porozumět kresbě a dítěti, pokud nejste klinický psycholog, je Fenomenologické zkoumání „zajímá se o to, jak lidé prožívají dané situace a co pro

(26)

25

ně znamenají. Bere v úvahu, že život jedince je zasazen do světa každodennosti, který je sociálním, kulturním a historickým produktem.“ (Hendl, 2005) Díváte se tedy na dílo podle toho, jak na vás působí a z toho můžete vyvodit, co se asi v daném člověku odehrává.

5.3.1 Vývoj kresby

„Dětské kresby procházejí stadii, která těsně souvisejí s vývojem intelektu dítěte.“ (Davido, 1998 str. 21)

Vývoj kresby u malých dětí začíná obdobím „skvrn“. Odborníci ho uvádějí v době do jednoho roku dítěte. Dalším stadiem je období „čmáranic“. Tím dítě prochází ve věku od jednoho roku a u každého dítěte se následující doba liší. Dítě je ještě neobratné, protože si neuvědomuje vypovídající hodnotu své kresby. „Čmárá všemi směry, aniž by tužku pozvedlo.“ (Davido, 1998 str. 21) Podle síly a intenzity čmárání lze vyčíst, zda je dítě spokojené či nevyrovnané. Další fází je období „čárání“. „Fáze je víc spojená s vývojem intelektu dítěte. Snaží se napodobovat psaní dospělých a lépe držet tužku. Lze tu již pozorovat určitý záměr.“ (Davido, 1998 str. 22) Ani zde však dítě ještě přesně nezná záměr kresby. Ta se projeví v dalším stadiu, které nazýváme stadium

„hlavonožců“. Jde o kresby lidských postav, kdy je vlastně celé tělo jedno velké kolečko, ze kterého vedou čtyři čáry jako končetiny. Toto období je kolem 3. roku dítěte. Postavu člověka dítě správně kreslí až kolem 6. roku života.

(27)

26 5.4 Sociometrie

„Sociometrií rozumíme soubor specifických výzkumných postupů, které slouží ke zjišťování, popisu a analýze směru a intenzity mezilidských vztahů, jak se projevují v malých sociálních skupinách.“ (Chráska, 2007 str. 208)

„Malá sociální skupina je tvořena lidmi, kteří se navzájem znají, jsou v přímé interakci a vzájemně spolu komunikují tváří v tvář. Osoby v malých skupinách jsou integrovány formálně nebo neformálně nějakým společným cílem a řídí se skupinovými normami a hodnotami, které regulují jejich vzájemné vystupování. Nejmenší malou sociální skupinou je dyáda neboli dvojice.“ (Nakonečný, 2009)

Chráska popisuje Sociometrický test jako základní a nejdůležitější techniku získávání informací pro sociometrii. Zjišťují se jím pozitivní i negativní volby ve skupině. Častěji se však zjišťují kladné volby. Test samotný se skládá z jedné nebo více otázek pomocí nichž členové vybírají ze skupiny partnery pro společné činnosti.

(28)

27

6 PRAKTICKÁ ČÁST

Mým cílem v teoretické části bylo analyzovat a utřídit diagnostické metody využívané ve školní družině. Nyní tyto poznatky využiji v praktické části, kde se zaměřím na to, abych díky poznání dětí těmito metodami dokázala nějakým způsobem pomoci určitým dětem, u kterých jsem si všimla odchylek od ostatních dětí.

7 Dílčí cíle

1. Zjistit, jak účinné jsou vybrané metody v poznávání dětí ve školní družině

2. Ukázat, jak jsou tyto metody využívány u vybraných dětí

3. Na základě rozboru využitých metod vytvořit návrhy pro zlepšení rozvoje dětí

8 Prostředí průzkumu

Školní družina, ve které jsem praktickou část prováděla, se nachází v obci Rynoltice. Je to malá škola, do které chodí momentálně 51 dětí. Školní družinu, ať už první nebo druhé oddělení, navštěvuje 50 dětí. Do mého oddělení chodí děti od třetí do páté třídy. Jak už jsem psala výše, druhé oddělení nazýváme školním klubem, kvůli odlišení od družiny. Jinak plníme funkce školní družiny.

Na tomto místě jsem plnila i svou praxi. Docházím do družiny letos už druhým rokem, tudíž děti už znám z dřívějška, nemám tedy problém v tom, že bych nemohla nějakým způsobem děti hodnotit, protože bych je třeba znala jen krátce.

9 Volba respondentů

Praktickou část budu psát formou kazuistických příběhů o šesti dětech. Třech děvčatech, každá z jiné třídy a třech chlapcích, taktéž každý z jiné třídy. Za dobu

(29)

28

jednoho a půl roku, (doba mého působení na škole), jsem si vedla sešit, do kterého jsem zapisovala drobné poznámky o sledovaných dětech. Na základě poznámek, které jsem dělala v minulém školním roce jsem si připravila ke každému dítěti bod nebo dva, na kterých jsem chtěla nenásilnou formou zapracovat.

(30)

29

10 Použité metody

1. Pozorování: Děti jsem pozorovala nejprve při svých prvních návštěvách školní družiny. Potřebovala jsem získat nějaké zkušeností do výuky na vysokou školu.

Byla jsem moc ráda, že mi to paní ředitelka tehdy umožnila. Chodila jsem dvakrát týdně na výpomoc paní družinářce. Pak jsem kvůli povinnostem do školy do družiny rok nechodila a následně jsem začala děti pozorovat další rok, kdy mě paní ředitelka přijala jako druhou paní vychovatelku pro další oddělení školní družiny.

2. Kresba: Děti mi v průběhu jednoho pololetí nakreslily dva obrázky cílené převážně pro účel jejich poznání. Zajímala mě forma, kterou použijí, co budou kreslit a samozřejmě barvy, které ke zhotovení použijí. Aby kvůli nedostatku barev ve svých penálech nekreslily jen jednou či dvěma barvami, dala jsem jim k dispozici erární družinové pastelky, které si mohly půjčovat. Jelikož nejsem klinický psycholog, budu se snažit o opatrné interpretace a závěry. Budu používat fenomenologické zkoumání Popíši, jak já kresby vidím a co bych v nich mohla vidět skrytého podle toho, co o dětech vím. U všech dětí, které jsem si vybrala, znám osobní příběh nebo jeho část.

Z jaké jsou rodiny, kolik mají sourozenců, jak jsou naladěny. Zda jsou spíše uzavřené, otevřené, veselé nebo smutné povahy. Ukazuje se zde výhoda malé školy v malé obci a také výhoda práce vychovatelky. Děti se mi občas chodí svěřovat, když je něco trápí, mají strach nebo naopak mají z něčeho radost.

Nejprve děti malovaly v říjnu, kdy měly téma „volná kresba“. Mohly popustit uzdu své fantazii a s obrázkem si vyhrát. Měly na to čas v rámci jednoho delšího odpoledne, kdy končí všechny třídy nejvíce po páté hodině, a měly na to asi dvě hodiny, některé více, podle toho, kdy chodí domů. Druhý obrázek jsem zadala až ke konci pololetí. Tentokrát jsem zadala téma „moje rodina“. Obrázek mohly pojmout jakkoli.

Toto téma mě napadlo proto, že v publikacích, které jsem k této práci využívala, jsem viděla některé kresby dětí z rozvedených rodin a my máme ve škole také takové děti.

Zajímalo mě, zda to bude na kresbách dětí znát. Po odevzdání obou obrázků jsem se dětí ptala na různé detaily, kterých jsem si na obrázcích všimla, a které mi z mého pohledu přišly, vzhledem k příběhům dětí, důležité a zajímavé.

3. Dotazník: Pro všechny děti jsem připravila dotazník vlastní konstrukce, který by zjišťoval celkové využití volného času dětí a také preference činností ve školní

(31)

30

družině. Zajímalo mě také například, zda si s nimi rodiče doma hrají, zda jsou rády že navštěvují školní družinu a podobně. Dotazník budu dále vyhodnocovat na dvakrát.

U popisovaných dětí použiji jejich osobní dotazníky ke komplexnějšímu obrazu o nich a poté je využiji na celkové vyhodnocení všech dotazovaných.

(32)

31

11 Vyhodnocení dotazníku

V této kapitole budu vyhodnocovat dotazníky podle jednotlivých otázek. Na dotazník odpovídalo 20 respondentů ze školní družiny ze druhého oddělení, ze kterého jsem vybírala i již popsané děti. Jde o 8 dívek a 12 chlapců.

V první části dotazníku mě zajímalo, jak děti tráví volný čas, jaké mají záliby a co nejčastěji dělají. Dotazník byl sice anonymní, ale většina dětí se na něho stejně podepsala.

V tabulce je vždy zaznamenáno, jak děti odpovídaly s ohledem na pohlaví

Tabulka 11.1. Dotazník otázka č. 1

1. Jaké jsou tvé mimoškolní aktivity? (možno vybrat více možností)

chlapci dívky

a) Chodím na kroužek 12 7

b) Dívám se na televizi 6 3

c) Připravuji se do školy 10 7

d) Hraji hry na počítači nebo na telefonu (pokud to děláš většinu volného času)

2 1

e) Chodím ven s kamarády (na kolo, procházky, hřiště, …) 9 2

f) Jsem ve školní družině a poté jen doma 7 2

Mile mě překvapilo, že až na 3 respondenty, děti netráví většinu svého času na telefonu nebo počítači. Samozřejmě můžou být tato čísla subjektivní, protože děti podvědomě vnímají, že trávit veškerý čas na telefonu nebo počítači, není správné.

Spousta dětí se však také přiznala, že tráví svůj čas u televize. Což je na jednu stranu pochopitelné, protože u televize tráví spoustu svého času i jejich rodiče.

Také se zde ukazuje, že děti poměrně často tráví čas venku se svými kamarády.

Myslím, že v tom je velká výhoda vesnice, kde se děti mohou pohybovat volněji, než ve větších městech, kde je hustší doprava.

(33)

32

Tabulka 11.2 Dotazník otázka č.2

2. Chodíš do nějakého kroužku? Pokud ano, napiš do jakého (pokud je jich víc, napiš je všechny).

chlapci dívky

a) Ano 12 7

b) Ne 0 1

Napiš kroužek:………..

Podle odpovědí na tuto otázku, chodí kromě jedné dívky všechny děti na nějaký kroužek. Některé děti chodí na jeden kroužek, jiné třeba až na čtyři. Nejčastějšími kroužky, na které děti chodí jsou poskytovány na naší škole, nebo v naší obci. Je však i pár dětí, které dojíždějí na kroužky do větších měst, např. do Jablonného v Podještědí, nebo do Liberce.

Navštěvované kroužky: počítačový, fotbalový, keramický, taneční, deskové hry, parkour, turistický, rybářský a několik dětí se věnuje hře na hudební nástroj.

Myslím, že je dobře, že mají děti takové zájmy.

Tabulka 11.3 Dotazník otázka č. 3

3. Jsi se svým kroužkem spokojen/a? Pokud ne, napiš proč. (Odpověz pokud jsi v první otázce odpověděl/a ano)

chlapci dívky

a) Ano

12 7

b) Ne 0 0

Proč: ………

Moc mě nepřekvapilo, že všechny děti odpověděli, že jsou s kroužky spokojené.

Jinak by kroužek zřejmě ani nenavštěvovaly.

(34)

33

Tabulka 11.4 Dotazník otázka č.4

4. Chtěl/a bys chodit do nějakého kroužku, nebo do dalšího kroužku? Pokud ano, odpověz do jakého.

chlapci dívky

a) Ano 5 5

b) Ne 7 3

Kroužek: ………

Zde je to půl napůl. Děti by se rády účastnily různých kroužků míst toho, aby seděly doma. Mezi nejčastější patří: hasičský, ping-pongový, florbalový, hokejový, gymnastika, malování. Většina z kroužků je sportovně zaměřena. Děti mají tedy touhu se hýbat, což je moc dobře. Nejvíce mě překvapilo, že i dívka, která již teď navštěvuje čtyři zájmové kroužky, by chtěla navštěvovat ještě další dva.

Tabulka 11.5 Dotazník otázka č. 5

5. Co ti brání v tom navštěvovat kroužek, nebo další kroužek, kam bys chtěl/a chodit?

chlapci dívky

a) je to drahé 0 0

b) Rodiče mi to nedovolí 3 4

c) Je to moc daleko 2 0

d) Zdravotní důvody 1 0

e) Nic, jsem raději doma 0 1

f) Nestíhal/a bych to se školou 6 3

Jiné: ………..

Dětem zde stačila nabídka odpovědí, které jsem jim dala na výběr, a nepotřebovaly udávat další důvody. Mezi hlavní důvody patří, že jim to rodiče nedovolí. Ať už je to z jakéhokoli důvodu, který třeba dětem nemusí být znám. Také si však hodně uvědomují, že kdyby měly další kroužek, bylo by náročné připravovat se řádně na vyučování.

(35)

34 Volný čas doma

Tabulka 11.6 Dotazník otázka č. 6

6. Jak trávíš svůj volný čas když jsi doma? (zaškrtni jednu odpověď, která je nejčastější)

chlapci dívky

a) Hraji si s hračkami (lego, panenky, auta, kuchyňka, …) 4 3

b) Hraji hry s rodiči 1 1

c) Hraji si se sourozencem 3 1

d) Chodím spíš ven, doma moc nejsem 3 1

e) Jsem na telefonu, počítači 1 0

f) Jinak: ……… 0 2

V první otázce se sice několik dětí přiznalo, že tráví svůj čas na telefonu či počítači, z odpovědí na tuto otázku je ovšem jasné, že to není hlavní náplň volného času všech tří dětí. Nejvíce udávanou odpovědí je hraní si s hračkami. To je myslím velice dobře, protože hra je jednou z nejdůležitějších složek našeho života nejen v dětství.

Proto mě překvapuje že jen 2 děti zaškrtli odpověď, že tráví svůj čas hraním her s rodiči.

Tabulka 11.7 Dotazník otázka č. 7

7. Který člen rodiny s tebou tráví nejvíce času? chlapci dívky

a) Maminka 6 3

b) Tatínek 2 0

c) Sourozenec 2 3

d) Babička 2 1

e) Dědeček 0 0

f) Někdo jiný (koho považuješ za člena rodiny, kdo to je): 0 1

(36)

35

Jsem ráda, že vyšlo najevo, že s dětmi tráví čas jejich rodiče. I když jsou to převážně maminky. Ovšem je smutné, že u dívek se ani jednou neobjevil tatínek a ani u jedné skupiny dědeček. Je zde znát, že mužský element moc ve výchově našich dětí nepřevažuje. Nebo alespoň děti nemají ten pocit. Poslední možnost jsem do dotazníku uvedla pro děti, které jsou z rozvedených rodin a tráví s nimi čas partneři jejich rodičů (jako např. u zkoumané Lenky partnerka tatínka).

Tabulka 11.8 Dotazník otázka č. 8

8. Kolik času trávíš s rodiči tím, že si povídáte, hrajete hry, vyrábíte apod.

chlapci dívky

a) Každý den aspoň 2 hodiny a víc 5 4

b) Každý den maximálně 30 minut 5 0

c) Jen o víkendu minimálně 3 hodiny za den 0 1

d) Jen o víkendu méně než 2 hodiny za den 2 1

e) Žádný čas 0 3

U této otázky mě hodně zamrzelo, že mají děti pocit, že s nimi rodiče netráví žádný čas. Tím, že děti opravdu znám, vím podle ostatních odpovědí, o které konkrétní děti jde. Je pravda, že absence trávení času s rodiči, je na nich znát. Častěji se ke mně nebo k ostatním dospělým chodí mazlit, rády si povídají. Naopak mě těší, že některé děti mají pocit, že tráví s rodiči mnohem více času, než 2 hodiny denně. Tento čas je velice orientační a také subjektivní, protože spousta dětí ani v páté třídě neumí hodiny a špatně odhadují čas. Nesrovnalost v počtu dívek je proto, že jsem do výsledků zahrnula i dvě možnosti, které zaškrtla již zmíněná Lenka ohledně času s rodiči a s tetou.

(37)

36

Tabulka 11.9 Dotazník otázka č. 9

9. Chtěl/a bys trávit s rodiči více času ať už byste dělali cokoli? (napiš prosím proč)

chlapci dívky

a) Ano 8 6

b) Ne 4 2

Proč:………..

Na odpovědích mě udivilo, že se tolikrát objevila odpověď „ne“. Ještě bych pochopila, kdyby tuto odpověď volily děti, které s rodiči tráví hodně času. Ovšem zde tomu tak nebylo. Negativní odpověď hodně volili i děti, které s rodiči tolik času netráví, a u konkrétních dětí mě to opravdu překvapilo. Některé děti však tuto odpověď zvolily například proto, že „protože mi dali zaracha“ nebo „znamenalo by to, že se se mnou budou učit“. Takové odpovědi mi přijdou docela smutné. Někteří vnímají čas strávený s rodiči, jako něco špatného. Co je nebude bavit či dokonce obtěžovat.

Školní družina

Tabulka 11.10 Dotazník otázka č. 10

10. Navštěvuješ školní družinu rád/a? chlapci dívky

a) Ano 12 8

b) Ne 0 0

Možná mi děti chtěly udělat radost, a podařilo se jim to, ale z dotazníku vyplývá, že všechny dotázané děti navštěvují školní družinu rády. Myslím, že kdyby opravdu cítily, že školní družinu nenavštěvují rády, napsaly by to. Také jsem jim na začátku dotazníku řekla, že není špatných odpovědí, že ho mají vyplňovat pravdivě. Doufám, že se tak opravdu stalo.

(38)

37

Tabulka 11.11 Dotazník otázka č. 11

11. Kolik času trávíš ve školní družině? chlapci dívky

a) Moc ne, chodím často po obědě 2 0

b) Akorát, stihnu si pohrát s kamarády 7 8

c) Hodně, chtěl bych trávit více času doma 3 0

Na rozdíl od chlapců mají dívky pocit, že tráví ve družině času tak akorát. Je pravda, že chlapci, kteří zakroužkovali možnost „a“ chodí opravdu 3-4 dny v týdnu domů po obědě, takže si nestíhají pohrát. Odpověď „c“ volili hlavně chlapci, kteří mají zároveň pocit, že s rodiči netráví moc času.

Tabulka 11.12 Dotazník otázka č. 12

12. Líbí se ti ve družině? (napiš proč) chlapci dívky

a) Ano 12 8

b) Ne 0 0

Proč:………..

Všechny děti se zde shodly, že se jim ve školní družině líbí. Mezi hlavní důvody patří, že tu mají kamarády, se kterými si mohou hrát, že je tu spousta zajímavých her, a že paní vychovatelka je hodná. Já jsem ráda, že se dětem ve družině líbí. Snažím se pro to udělat co nejvíce.

(39)

38

Tabulka 11.13 Dotazník otázka č.13

13. Jsi spokojen/a s vybavením školní družiny? (pokud ne napiš co ti chybí)

chlapci dívky

a) Ano 11 8

b) Ne 1 0

Chybí mi tu:………

Osobně si myslím, že máme poměrně dobře vybavenou družinu. Máme zde spoustu her, stavebnic, kuchyňku, kočárky, auta a zkrátka vše, co by mohlo děti zaujmout a bavit. Našel se v dotazníku jeden chlapec, který i přes to, není s vybavením spokojen. Napsal, že mu chybí konkrétní hry, které je zvyklý hrát doma (Monopoli, Osadníci z Katanu).

Tabulka 11.14 Dotazník otázka č. 14

14. Co tě ve družině nejvíce baví? chlapci dívky

a) Procházky 1 0

b) Hraní her společně 3 6

c) Volná zábava 8 1

d) Venkovní aktivity 3 0

e) Vyrábění 1 3

f) Jiné:……… 0 0

V této otázce se zájmy chlapců a dívek hodně odlišují. Zatímco chlapcům více vyhovuje volná zábava, děvčata raději hrají společně hry. Výsledek této otázky jsem takto typovala, už podle toho, jak se děti u aktivit většinou tváří. Většinu času je vše dobrovolné, ale občas se zkrátka musí zapojit všichni i do neoblíbených činností.

(40)

39

Tabulka 11.15 Dotazník otázka č.15

15. Je něco, co bys na družině změnil/a? (pokud ano napiš co) chlapci dívky

a) Ano 0 0

b) Ne 12 8

Co: ………

I v této otázce je odpověď zcela jednoznačná. Buď děti nenapadlo, co by chtěly na družině změnit, nebo jsou opravdu spokojené. Očekávala jsem, že mi děti budou psát, že by chtěly např. chodit na počítače apod. Taková odpověď však nebyla ani jedna a jsem za to ráda. Na dětech vidím, že si opravdu rády hrají a počítače by k tomu ani nepotřebovaly, kdyby je neměly. Umí se moc dobře zabavit sami, nebo se zapojují do programu.

11.1 Závěr z dotazníku

Z dotazníku jsem se dověděla spoustu věcí, které mě v rámci pozorování dětí zajímaly. Nevěděla jsem například, že některé děti chodí na více kroužků, s různým zaměřením. U některých jsem se domnívala, že se věnují pouze jednomu odvětví (např.

hudbě nebo sportu), ale nakonec má většina dětí mnohem širší záběr zájmů, což je velice dobře.

Také mě zajímalo, v jakém prostředí a hlavně, s kým tráví svůj volný čas, když jsou doma. Trochu mě zamrzelo, že ani s chlapci ani s dívkami netráví moc času jejich tatínkové. Zřejmě je to však způsobeno dobou, kdy je na vše potřeba poměrně velké množství peněz, a rodiče tráví mnohem více času v práci. Především tety otcové, kteří mají většinou lépe placenou profesi.

Dotazník byl pro mě také zpětnou vazbou na družinu, kde zase tráví děti čas se mnou. Moc mě potěšilo, že se děti do družiny těší a baví je program, který pro ně vytvářím. Náplň je velice rozmanitá a každé dítě si najde svou oblíbenou činnost.

(41)

40

12 Příběhy

Jména dětí jsou fiktivní. Ponechávám pouze věk a jejich příběh.

12.1 Lenka 10 let 12.1.1 Metoda pozorování

Lenka chodí do páté třídy. Je to spíše uzavřené dítě, ale když ji něco nadchne, projevuje se jako velice veselá dívka. Přišla k nám do školy ve druhé třídě. Byla velice uzavřená, těžko si zvykala. Postupem času si získala jednu kamarádku, bez které nechtěla pracovat ani se jinak zapojovat. Po dobu celé druhé třídy udělala vlastně jen tento pokrok (z pohledu vychovatele, nehodnotím její prospěch). Ale i to jsem považovala tenkrát za úspěch. Je z rozvedené rodiny a žije se sestrou a maminkou.

Tatínka navštěvuje jednou za 14 dní na víkend. Oba rodiče má ráda a tráví s nimi čas.

Maminka v té době ještě neměla jiného partnera a dle mého názoru jí chyběl mužský element, který do té doby znala. Mohla si být nejistá pozicí doma a změna školy pro ni musela být také složitá. Na druhou stranu šla do menší školy, kde se klade velký důraz na přátelské prostředí, což jí mohlo s touto změnou pomoci.

Nastoupila jsem opět když Lenka nastupovala do čtvrté třídy. V tu chvíli to pro mě byla velká změna. Za ten rok se ve škole hodně změnilo její vnímání vůči ostatním.

Stále nebyla jedním z nejhovornějších dětí, moc se do aktivit nezapojovala, ale dokázala lépe reagovat na zadané úkoly. Získala více kamarádek, smála se. Byla si mnohem jistější ve všem, co dělala. Z očí jí vymizely úzkostné pohledy kdykoli na ni člověk promluvil. Ráda se zapojovala do individuálních aktivit, především když jsem potřebovala s něčím pomoci. Od společných aktivit se bohužel stále distancovala.

Pokud mohly děti hrát nebo něco dělat pouze ve dvojicích až trojicích, našla si své kamarádky a pracovala bez problémů. Když jsem však potřebovala, aby udělaly větší skupiny nebo namíchané dívky s chlapci, většinou mě požádala, aby mohla dělat něco jiného. Trochu mě to mrzelo, ale jako začínající vychovatelka jsem si řekla, že aktivity dělám na principu dobrovolnosti. Nechala jsem ji tedy dělat jinou práci, nebo část, kterou mohla dělat samostatně.

Na druhou stranu jsem byla překvapena, že při spontánní činnosti se Lenka projevuje velice akčně. Snaží se organizovat aktivitu, vybírá druh činností, které

(42)

41

s kamarádkami dělají. Začala jsem si tedy uvědomovat, že problém je zřejmě v aktivitách, které organizuji já. Pokud šlo o nějakou hru, někdy se zapojila, jindy se jí nechtělo. Pokud to byla práce, která vyžadovala zručnost a pomoc ve skupině, problém byl na světě. Napadlo mě tedy se ještě zeptat paní učitelky, jak Lenka pracuje při hodinách, abych měla i jiný pohled na věc. Při výuce jí společná práce nedělala zase tak velký problém. Nefunguje tam totiž princip dobrovolnosti, který uplatňuji ve družině.

Když jsem si tedy na konci školního roku utřiďovala jednotlivé cíle pro děti, měla jsem jasno téměř okamžitě. Pokusit se o to, aby Lenka dobrovolně pracovala více ve skupině. Byl to pro mě vlastně jediný cíl, který jsem si u ní stanovila. Přišlo mi to důležité, aby po odchodu z páté třídy na druhý stupeň mohla bez problémů fungovat ve skupině.

12.1.2 Cíl na nový školní rok:

Zlepšit Lenčino dobrovolné fungování ve skupině

Na cíli jsem začala pracovat v půlce září. Nechtěla jsem děti zatěžovat hned od prvního školního dne. Byly plné zážitků, které si potřebovaly mezi sebou sdělit. Hlavně byly hodně “rozjuchané“ než se dostaly zpět do „školního režimu“. Do té doby jsem Lenku pozorovala hlavně při spontánních činnostech, při kterých se vlastně nic dramaticky nezměnilo. Stále se snažila organizovat svoje kamarádky, ale dávala více prostoru ostatním. Říkala jsem si, že třeba i práce ve skupině se zlepší, a lépe se mi podaří splnit si daný cíl. Měla bych z toho radost především za ni. Při první společné práci jsem děti nechala pracovat podle vlastních skupinek. Tam to bylo bez problémů.

Do společných her, které se hrají v kruhu se k mému potěšení také zapojovala s velkou radostí a s nasazením. Pak jsem zkusila rozdělit děti do skupin sama. Abych hned Lenku neshodila tím, že bych ji dala do skupiny s dětmi, se kterými se vůbec nebaví, ze začátku jsem k ní přidala její kamarádky a někoho dalšího, ale průbojnějšího, který se nenechá odstrčit do pozadí. Když to byla dívka, bylo to celkem v pořádku. Na chlapce však nereagovala Lenka ze začátku moc dobře. Snažila se moc nezapojovat. Což jsem ale nechtěla. Skupinu kolem ní jsem tedy začala různě obměňovat, až nakonec byla ve skupince šesti dívek, z nichž měla jen jednu nejbližší kamarádku. A fungovalo to dobře.

Teď tedy budu ve fázi, kdy budu zkoušet obměňovat i dívky za chlapce. Uvidíme, jak

(43)

42

se mi nakonec tento cíl povede dovršit. Zatím jsem s výsledky docela spokojená, protože jsem čekala, že to bude trvat déle, ale Lenka je šikovná a začíná fungovat dobře.

12.1.3 Metoda kresba

Lenka na prvním obrázku z října použila veselé krásné barvy. Z toho bych mohla usuzovat, že se cítí dobře. Vzhledem k tomu, že bylo po velkých prázdninách, usoudila jsem, že se jí prázdniny vydařily. Nakreslila kočičku obklopenou notami a spoustou barev. Kresba na mě působí velice dobře.

U obrázku, který mi Lenka odevzdala v listopadu, jsem na první pohled mohla poznat, že je z rozvedené rodiny. Nad hlavy všech členů rodiny napsala, o koho jde.

Nad hlavu muže po maminčině boku napsala „nevlastní táta“. Jinak je obrázek velice věrný a propracovaný. Očividně si s obrázkem dala velkou práci. Postavy mají správnou velikost, je poznat, že má mladší sestru, které poměrně detailně nakreslila brýle ve správné barvě. Oblečení všech podstatě také odpovídá realitě. Maminka chodí většinou elegantně oblékaná a obě dívky spíše sportovně. Oproti prvnímu obrázku zde ale nepoužila moc barev. Barva očí u všech členů je neznámá, včetně těch Lenčiných.

Možná to může znamenat, že prožívá těžší období. Může si uvědomovat, že zanedlouho odejde na jinou školu, jak to bude zvládat a podobně. Všimla jsem si také, že mezi dívkami a jejich maminkou stojí právě přítel maminky. Říkala jsem si, proč nestojí maminka uprostřed a kolem ní na jedné straně děti a na druhé přítel. Připadá mi, že z obrázku bych mohla vyvodit závěr, že maminka se věnuje svému příteli více než dětem nebo že se spolu kvůli němu více odcizily. Když jsem se Lenky přímo zeptala, vzhledem k tomu, že je i normálně uzavřená, jsem vlastně nečekala nějaké velké rozuzlení. Lenka mě ale mile překvapila, když se rozpovídala o tom, že opravdu prožívá těžké období a týká se to mimo jiné i strachu z odchodu na jinou, větší školu.

Rozestavění členů na papíře je prý čistě náhodné, podle toho, jak začala kreslit výšku první – nejvyšší postavy. (to je její interpretace, ale z nevědomých důvodů to rozestavěla právě tímto způsobem)

References

Related documents

V této kapitole popisuji návod na sestavení questu, vycházím při tom jak z námětů v knize Questing, tvoříme hledačky pro lidi a s lidmi, ale velmi významně i

Volný čas je širokou oblastí, která umožňuje člověku dobrovolně se vzdělávat, odpočinout si, realizovat sám sebe, rekreovat se či dělat jakoukoliv činnost

- Zde je tato část přesunuta do softwarové roviny. Moderní Bin Picking systémy jsou vytvářeny tak, aby již byly připraveny na příchod Průmyslu

Být dobrým čtenářem, krásný cíl, ke kterému vede dlouhá a mnohdy trnitá cesta. K tomu, abychom se naučili číst, potřebujeme průvodce. Prvními průvodci jsou naši ro-

Družina je určena žákům prvního stupně základní školy, výjimečně může být do ŠD zařazen žák druhého stupně ZŠ. V odděleních školních družin pro žáky speciálních

Příčinou odkladu povinné školní docházky u různých etnik je nejčastěji sociální nezralost.. Jelikož nejčastějším důvodem OŠD v minoritní skupině byla

V mé bakalářské práci jsem se rozhodla psát o školní družině z jednoho prostého důvodu. Do budoucna bych chtěla být vychovatelkou právě v tomto

Celý program byl zakončen budováním čtenářského koutku ve školní družině a výstavou průběžné tvorby žáků. V družině byly vystaveny knižní přebaly se smyšlenými