• No results found

Úloha podniku v tvorbě socioekonomického a environmentálního prostředí

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "Úloha podniku v tvorbě socioekonomického a environmentálního prostředí"

Copied!
55
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

Úloha podniku v tvorbě socioekonomického a environmentálního prostředí

Bakalářská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208R085 – Podniková ekonomika Autor práce: Eliška Kolomazníková

Vedoucí práce: doc. Ing. Arnošt Böhm, CSc.

Liberec 2016

(2)
(3)
(4)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(5)

Anotace

Bakalářská práce se zabývá společenskou odpovědností firem. Cílem práce je vyhodnotit přínosy plynoucí z aktivit vybraného podniku realizovaných v rámci společenské odpovědnosti firem v sociální a environmentální oblasti pro jeho okolí a navrhnout doporučení dalšího postupu. V první části práce jsou formulována teoretická východiska, která se vztahují ke společenské odpovědnosti firem. Tato část práce se zaměřuje na vymezení a vývoj konceptu společenské odpovědnosti firem, zabývá se pojmem stakeholdeři, uvádí přínosy plynoucí z CSR aktivit podniku a možnosti hodnocení a komunikace CSR. Tato část se také zabývá typovými aktivitami realizovanými v ekonomické, sociální a environmentální oblasti. Druhá část práce popisuje konkrétní společensky odpovědné aktivity vybraného podniku realizované v sociální a environmentální oblasti a přínosy, které z těchto aktivit plynou pro okolí podniku.

Následně jsou navržena opatření pro zlepšení stavu CSR v daném podniku.

Klíčová slova

společenská odpovědnost firem, životní prostředí, péče o zaměstnance, firemní filantropie, stakeholdeři

(6)

Annotation

The role of a company in the development of socio-economic and environmental ambience

The bachelor thesis deals with corporate social responsibility. The aim of the thesis is to evaluate benefits for surroundings of the chosen company arising from CSR activities which the company do in social and environmental area and to propose recommendations for further action. In the first part of the thesis are formulated theoretical aspects of corporate social responsibility. This part of thesis focuses on definitions and development of the concept of corporate social responsibility, deals with the concept of stakeholders, introduces the benefits of CSR activities and possibilities of rating and communication CSR. This section also deals with exemplary activities which companies do in economic, social and environmental area. The second part of the thesis describes specific CSR activities which chosen company do in social and environmental area and the benefits of these activities for the surroundings of the company. Subsequently, recommendations are proposed to improve corporate social responsibility in the company.

Keywords

corporate social responsibility, environment, care of employees, corporate philanthropy, stakeholders

(7)

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Arnoštu Böhmovi, CSc. za vedení mé bakalářské práce, cenné připomínky a odborné rady. Poděkování za spolupráci a ochotu poskytnout potřebné informace patří také Ing. Evě Kmecíkové ze společnosti Johnson Controls Autobaterie spol. s. r. o.

(8)

8

Obsah

Úvod ... 12

1 Koncept společenské odpovědnosti firem ... 14

1. 1 Definice CSR ... 14

1. 2 Vývoj CSR ... 15

1. 2. 1 Vývoj CSR v Evropské unii ... 16

1. 2. 2 Vývoj CSR v České republice ... 18

1. 3 Stakeholdeři ... 19

1. 4 Přínosy CSR ... 19

1. 5 Hodnocení CSR ... 20

1. 5. 1 Vybrané exaktní metody ... 21

1. 5. 2 Vybrané indexové a benchmarkingové metody ... 22

1. 6 Komunikace CSR ... 22

2 Tři pilíře CSR a aktivity podniků ... 24

2. 1 Tři pilíře CSR ... 24

2. 1. 1 Ekonomický pilíř ... 25

2. 1. 2 Sociální pilíř ... 25

2. 1. 3 Environmentální pilíř ... 26

2. 2 Typové aktivity CSR v sociální a environmentální oblasti ... 26

2. 2. 1 Zaměstnanecké výhody ... 26

2. 2. 2 Work-life balance ... 27

2. 2. 3 Firemní filantropie ... 27

2. 2. 4 Čistší produkce ... 28

2. 2. 5 ISO 14001 a EMAS ... 28

3 Johnson Controls Autobaterie spol. s r. o. ... 30

3. 1 Charakteristika společnosti ... 30

3. 2 Aktivity CSR v sociální oblasti ... 31

3. 2. 1 Zaměstnanecké výhody ... 32

3. 2. 2 Work-life balance ... 33

3. 2. 3 Genderová diverzita ... 34

3. 2. 4 Bezpečnost práce a zdraví zaměstnanců ... 35

3. 2. 5 Vzdělávání zaměstnanců ... 36

3. 2. 6 Firemní filantropie ... 36

3. 2. 7 Spolupráce se studenty ... 40

(9)

9

3. 3 Aktivity CSR v environmentální oblasti ... 41

3. 3. 1 Systém environmentálního a energetického managementu... 41

3. 3. 2 Čistší produkce ... 43

3. 3. 3 Využívání recyklovaného olova ... 44

3. 4 Komunikace CSR ... 44

3. 5 Hodnocení CSR ... 45

3. 6 Přínosy CSR aktivit podniku pro region ... 46

3. 7 Návrh dalšího postupu ... 47

Závěr ... 50

Seznam použitých zdrojů... 53

(10)

10

Seznam ilustrací

Obr. 1: Tři pilíře CSR ... 24

Seznam tabulek

Tab. 1: Přínosy CSR ... 20 Tab. 2: Charitativní sbírky pořádané zaměstnanci ... 37 Tab. 3: Zaměření projektů podpory ... 39

(11)

11

Seznam zkratek

BOZP Bezpečnost a ochrana zdraví při práci CAF Společný hodnotící rámec

CSR Společenská odpovědnost firem

EFQM Evropská nadace pro management kvality EMAS Systém ekologického řízení a auditu EMS Systém environmentálního managementu EnMS Systém energetického managementu

EU Evropská unie

EQU Ekvivalentní jednotka GRI Global Reporting Initiative

ISO Mezinárodní organizace pro standardizaci NAP Národní akční plán

OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj SIM Subscriber Identity Module

SSC Středisko sdílených služeb

(12)

12

Úvod

Podnik se na tvorbě socioekonomického a environmentálního prostředí podílí realizováním aktivit, jejichž cílem je zlepšení kvality prostředí. Tato bakalářská práce se zabývá aktivitami podniku v rámci společenské odpovědnosti firem (Corporate Social Responsibility, dále také CSR).

Společensky odpovědné podniky se dobrovolně nad rámec svých zákonných povinností rozhodly při výkonu své hlavní činnosti ohlížet na prostředí, ve kterém působí. Podniky hledí na zájmy zaměstnanců, zákazníků a dalších zainteresovaných skupin, omezují negativní dopady činností podniku na životní prostředí a přispívají ke zlepšení životních podmínek v regionu. Společensky odpovědné chování přináší výhody nejen pro okolí firmy, ale také pro samotný podnik. CSR poskytuje podnikům možnost získat konkurenční výhody, zlepšit reputaci firmy a stát se vyhledávaným zaměstnavatelem.

Společenské odpovědnosti firem je v poslední době věnována pozornost ve světě i v České republice. V českém podnikatelském prostředí je možné najít prvky společensky odpovědného chování již u českého podnikatele Tomáše Bati. K dalšímu šíření společenské odpovědnosti firem v České republice však došlo až v devadesátých letech, kdy nadnárodní společnosti přenášely principy CSR na své dceřiné společnosti. V dnešní době již CSR není výsadou nadnárodních firem, ale o implementaci jejích principů se snaží i malé a střední podniky. K rozšiřování CSR přispívá také Evropská unie a některé organizace.

Cílem práce je vyhodnotit přínosy plynoucí z aktivit vybraného podniku realizovaných v rámci společenské odpovědnosti firem v sociální a environmentální oblasti pro jeho okolí a navrhnout doporučení dalšího postupu.

Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá pojmem společenské odpovědnosti firem. V této části práce jsou uvedeny definice CSR různých autorů a organizací, popsán vývoj CSR v Evropské unii a České republice, vymezen pojem stakeholdeři, uvedeny přínosy společensky odpovědného chování pro firmy i stakeholdery a blíže představeny způsoby a nástroje hodnocení a komunikace CSR.

(13)

13

Součástí teoretické části je také vymezení a zdůvodnění tří pilířů CSR a jejich vnitřních vazeb. Dále jsou představeny typové aktivity CSR realizované firmami různé velikosti v sociální a environmentální oblasti.

Praktická část je zaměřena na společnost Johnson Controls Autobaterie spol. s r. o.

Společnost je v této části práce blíže představena. Praktická část se dále zabývá analýzou konkrétních aktivit společnosti v rámci CSR v sociální a environmentální oblasti a způsoby hodnocení a komunikace těchto aktivit. Dále je vyhodnocen přínos těchto aktivit podniku pro jeho okolí a navrženo doporučení dalšího postupu.

(14)

14

1 Koncept společenské odpovědnosti firem

Se sílící globalizací a rostoucím počtem nadnárodních firem se koncept společenské odpovědnosti firem stává stále aktuálnějším. Tato kapitola se věnuje bližšímu seznámení s konceptem CSR, jeho definicemi a vývojem v Evropské unii a České republice. Součástí této kapitoly je také vymezení pojmu stakeholdeři a nastínění přínosů společensky odpovědného chování pro firmy i jejich stakeholdery. Dále seznamuje s informacemi o hodnocení CSR pomocí exaktních, indexových a benchmarkingových metod a komunikaci CSR.

1. 1 Definice CSR

Pro pojem společenská odpovědnost firem, v anglickém jazyce corporate social responsibility, neexistuje v současnosti jednotná a celosvětově platná definice (Kašparová, 2013). Kunz (2012) vidí příčinu tohoto stavu zejména v tom, že společenská odpovědnost firem je založena na dobrovolnosti a nemá přesně určené hranice. V důsledku toho dochází k širokému chápání a celé řadě rozdílných interpretací tohoto konceptu.

Alexandr Dahlsrud se v jedné ze svých prací zabýval jednotným vymezením CSR.

Analyzováním několika desítek definic zjistil, že definice neustále odkazují na pět základních oblastí, a to na oblast ekonomickou, sociální, environmentální, stakeholdery a dobrovolnost (Kašparová, 2013). Na základě analýzy bylo zjištěno, že 40 % definic zahrnuje všech pět oblastí a alespoň tři oblasti se vyskytují v 97 % definic. Z analýzy dále vyplynulo, že nejméně se v definicích vyskytuje oblast environmentální (Dahlsrud, 2008).

O vymezení konceptu CSR se snaží odborníci a organizace z České republiky i zahraničí.

Carroll v roce 1979 definoval CSR jako ekonomická, zákonná, etická a diskreční očekávání, která má společnost od organizací (Moon, 2014).

Podle Kuldové (2010, s. 18) „podniky, které přijaly zásady CSR za své, si dobrovolně stanovují vysoké etické standardy, snaží se minimalizovat negativní dopady na životní

(15)

15

prostředí, pečují o své zaměstnance, udržují s nimi dobré vztahy a přispívají na podporu regionu, ve kterém podnikají.“

Trnková (2004, s. 7) uvádí, že „společensky odpovědné firmy se chovají tak, aby zohlednily potřeby svého vnitřního i vnějšího prostředí, aby přispívaly k udržitelnému rozvoji, byly transparentní a obecně napomáhaly celkovému zlepšování stavu společnosti v rámci i nad rámec svého komerčního působení.“

Business Leaders Forum vymezuje CSR jako „dobrovolný závazek firem chovat se v rámci svého fungování odpovědně k prostředí i společnosti, ve které podnikají.“ (Steinerová, 2008, s. 2)

Evropská komise v tzv. Zelené knize formulovala první evropskou definici společenské odpovědnosti firem. Označila CSR jako koncepci, „podle které podniky začleňují sociální otázky a otázky týkající se životního prostředí do podnikatelské činnosti a do vztahů se zúčastněnými subjekty na bázi dobrovolnosti“ (Komise evropských společenství, 2006, s.

2). Evropská komise také charakterizuje koncept společenské odpovědnosti firem. CSR vidí jako způsob řízení podniku, nikoliv jako volitelný doplněk k hlavní podnikatelské činnosti.

Dále uvádí, že je koncept CSR vnitřně spjat s konceptem udržitelného rozvoje (Kašparová, 2013).

1. 2 Vývoj CSR

Koncept společenské odpovědnosti firem má dlouhou historii. Je možné najít důkazy o tom, že se podnikatelská komunita stará o společnost po celá staletí (Carroll, 1999). Základní myšlenky CSR lze nalézt již u obchodníků v první polovině 20. století. V roce 1953 uvedl Howard Bowen první definici společenské odpovědnosti firem (Franc, 2006). Definice se stala významnou pro další rozvoj konceptu CSR i přesto, že Bowen v definici zdůrazňuje především příkladný přístup podnikatele ke společnosti a nehovoří o přístupu celého podniku. V 70. letech 20. století se také začal formovat obsah pojmu CSR na půdě Organizace spojených národů. K rozvoji CSR však došlo až v 90. letech vlivem globalizace, rostoucího počtu nadnárodních firem, větší informovanosti a sofistikovanosti zákazníků,

(16)

16

vzrůstajícího tlaku na společensky odpovědné chování ze strany stakeholderů a dalších faktorů (Kunz, 2012). V 90. letech byl zároveň koncept na mezinárodní úrovni přesněji definován, vznikaly první etické kodexy a podnikatelské koncepty a rozšiřovalo se povědomí o společenské odpovědnosti firem mezi širokou veřejnost (Franc, 2006).

1. 2. 1 Vývoj CSR v Evropské unii

Evropská unie začala s podporou a propagací CSR na začátku 90. let minulého století, kdy předseda Evropské komise Jacques Delors vyzval podniky, aby se podílely na řešení evropských strukturálních problémů. Podniky vyjádřily svou ochotu řešit problém sociálního vyloučení a projevily zájem o vytvoření evropské sítě k výměně informací a zkušeností (Kašparová, 2013). V reakci na to vznikla evropská expertní centrála pro problematiku společenské odpovědnosti firem s názvem CSR Europe. Cílem CSR Europe je pomoci podnikům dosáhnout přínosů plynoucích z implementace principů CSR (Franc, 2006).

Přijetí tzv. Lisabonské strategie Evropskou radou v roce 2000 bylo dalším důležitým mezníkem v rozvoji CSR. Strategie měla vést k přeměně EU na nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku s udržitelným hospodářských růstem, lepšími pracovními místy a sociální soudružností. CSR měla být dílčí strategií, která by vedla k dosažení této přeměny (Kašparová, 2013). Konkurenceschopné firmy aktivně reagují na neustále se měnící očekávání trhu a spotřebitelů a vytváří specifické hodnoty odlišující firmu od konkurence. Za onu specifickou hodnotu lze považovat zahrnutí CSR do strategie podniku, protože zákazníci stále častěji oceňují společensky odpovědné chování firmy při uspokojování svých potřeb (Kuldová, 2012).

O rok později vydala Evropská komise tzv. Zelenou knihu, kde byla představena definice CSR a bližší charakteristika podle EU. Zelená kniha měla za cíl rozpoutat diskuzi o tom, jak by mohla EU podpořit CSR na evropské i mezinárodní úrovni (Commission of the European Communities, 2001). Evropská komise shrnula reakce na Zelenou knihu ve svém sdělení z roku 2002. Zatímco odbory a organizace občanské společnosti by uvítaly regulaci CSR ze strany EU, podniky podpořily dobrovolnost CSR a regulaci označily jako omezení kreativity podniků a překážku v dalším rozvoji CSR (Commission of the European Communities,

(17)

17

2002). Evropská komise se nakonec přiklonila k názoru podniků a usoudila, že by CSR měla být vykonávána na bázi dobrovolnosti (Kašparová, 2013). Zároveň investoři a organizace spotřebitelů zdůraznili požadavek na transparentnost. Sdělení dále obsahovalo evropskou strategii týkající se CSR. Komise navrhla zaměřit strategii na zvyšování povědomí o pozitivním dopadu CSR na podnikání, výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi podniky, podporu rozvoje manažerských dovedností CSR, podporu CSR malých a středních podniků, zajištění transparentnosti postupů a nástrojů CSR, začlenění cílů CSR do souboru evropských politik a v neposlední řadě vytvoření evropského fóra (Commission of the European Communities, 2002).

Evropské fórum European Multistakeholder Forum bylo zřízeno ještě v roce 2002. Cílem fóra bylo propagovat transparentnost a inovativnost CSR, umožnit výměnu zkušeností, shromáždit a zmonitorovat nástroje CSR a posoudit vhodnost zavedení kritérií pro CSR.

Zástupci orgánů EU, svazy zaměstnavatelů, organizace podnikatelů, odbory a nevládní organizace se scházeli téměř dva roky a výstupy z fóra měly posloužit k formování další strategie EU (Franc, 2006).

V roce 2006 vydala Evropská komise další sdělení, ve kterém uvedla, že je jejím záměrem poskytnout otázce společenské odpovědnosti podniků větší politickou viditelnost, uznat dosavadní činnosti podniků a povzbudit je k další aktivitě. Komise rozhodla, že svých cílů může dosáhnout pomocí užší spolupráce s evropskými podniky. Proto bylo podpořeno vytvoření European Alliance for CSR. Aliance má otevřenou povahu a evropské podniky všech velikostí mohou dobrovolně vyjádřit svou podporu. Komise uvedla, že aliance není právním nástrojem, ale jedná se o politické zastřešení stávajících iniciativ podniků a zainteresovaných subjektů v oblasti CSR. Komise také uvedla, že se zapojí do činnosti aliance tím, že bude dále propagovat CSR (Komise evropských společenství, 2006).

Lisabonská strategie byla nahrazena v roce 2010 strategií Evropa 2020. Evropská unie potřebovala strategii, která by vedla posílení EU po finanční krizi, „a která by z EU učinila inteligentní a udržitelnou ekonomiku podporující začlenění a vykazující vysokou úroveň zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti.“ (Evropská komise, 2010, s. 5) Jádrem strategie Evropa 2020 jsou tedy tři priority, a to inteligentní růst, udržitelný růst a růst

(18)

18

podporující začlenění (Evropská komise, 2010). V souvislosti se strategií Evropa 2020 vydala Evropská komise v roce 2011 další sdělení o společenské odpovědnosti firem, především proto, že CSR je základem cílů této strategie. Komise ve sdělení navrhla nově definovat CSR jakožto „odpovědnost podniků za dopad jejich činnosti na společnost“

(Evropská komise, 2011, s. 6). Ve sdělení dále uvedla plán činnosti na období 2011-2014, který vychází z politiky z roku 2006, ale obsahuje i nové prvky (Evropská komise, 2011).

1. 2. 2 Vývoj CSR v České republice

Podstatné prvky společensky odpovědného chování je možné najít již u československého podnikatele Tomáše Bati, který tvrdil, že podnikání musí být založeno na morálních principech a slouží člověku. Principy CSR lze spatřit již v základních hodnotách firmy Baťa, mezi které patřila úcta k zaměstnancům, respektování obchodních partnerů, dodržování právních norem, ochrana životního prostředí a podnikání jako veřejná služba. Mezi aktivity obuvnického podniku Baťa patřila například podpora rozvoje Zlína a celého regionu, péče o zaměstnance, důraz na budování vztahů se zaměstnanci, zřízení biologické laboratoře a šetrné hospodaření s materiálem (Kašparová, 2013).

Další rozvoj společensky odpovědného chování byl přerušen válkou a nastolením komunistického režimu. Téma společensky odpovědného chování začalo být znovu aktuální až v 90. letech minulého století. K rozvoji CSR v České republice přispěly především nadnárodní firmy, které přenášely své zkušenosti s CSR na dceřiné společnosti (Kašparová, 2013). K dalšímu významnému posunu v oblasti CSR přispěl vstup České republiky do Evropské unie. V roce 2008 byla Radou kvality ČR založená nová odborná sekce Společenská odpovědnost organizací, jejímž úkolem je propagovat a koordinovat aktivity v oblasti CSR. Na propagaci CSR se podílí také nevládní organizace, například Business Leaders Forum a Byznys pro společnost (Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, 2014).

V roce 2014 byl vytvořen a přijat Národní akční plán společenské odpovědnosti organizací v České republice v návaznosti na strategii Evropa 2020 a sdělení Evropské komise z roku 2011. „Smyslem Národního akčního plánu (NAP) je přispět k rozvoji konceptu společenské odpovědnosti organizací v ČR a napomoci tak rozvoji společnosti, hospodářství a konkurenceschopnosti ČR.“ (Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, 2014, s. 5)

(19)

19

1. 3 Stakeholdeři

Koncept společenské odpovědnosti firem je založen na myšlence, že podnikatelské organizace nemají odpovědnost pouze vůči svým vlastníkům, ale vůči všem stakeholderům (Srpová, 2010). Pojem stakeholder bývá volně překládán jako zájmová skupina, participující skupina, zainteresovaná strana či zainteresovaná skupina (Kunz, 2012). Stakeholdery lze definovat jako „všechny osoby, instituce či organizace, které mají vliv na chod podniku nebo jsou jím ovlivněny.“ (Steinerová, 2008, s. 15) Vliv stakeholderů na firmu může být přímý i nepřímý, stejně tak firma může ovlivňovat stakeholdery přímo i nepřímo (Kunz, 2012).

Nejčastěji se stakeholdeři rozdělují do dvou skupin, a to na interní a externí. Mezi interní stakeholdery lze řadit například management, zaměstnance, vlastníky a odborové organizace. Mezi externí stakeholdery patří například zákazníci, dodavatelé, obchodní partneři, konkurence, veřejnost, instituce státní správy a média (Srpová, 2010).

Stakeholdeři bývají členěni také podle vlivu na činnost a fungování podniku. V tomto případě se dělí také na dvě skupiny, a to na primární stakeholdery s velkým vlivem na chod firmy a sekundární stakeholdery (Kunz, 2012).

Pro firmu je důležité určit tzv. klíčové stakeholdery. Jsou to ti stakeholdeři, kteří mají na podnik největší vliv a zároveň mají od podniku největší očekávání. Na klíčové stakeholdery by firma měla cílit své aktivity a vést s nimi dialog, který firmě zajistí zpětnou vazbu.

Stakeholdery lze zapojit například prostřednictvím dotazníkového šetření, diskuzního fóra nebo neformálního setkání (Kuldová, 2010).

1. 4 Přínosy CSR

Společensky odpovědné chování podniků je velkým přínosem pro společnost i pro samotné firmy. Firmy si však musí uvědomit, že přijetí CSR je dlouhodobá investice do rozvoje firmy a výhody z přijetí principů CSR mají většinou primárně nefinanční podobu (Kuldová, 2012).

Nejdůležitější přínosy plynoucí z uplatňování principů CSR pro firmy i vybrané stakeholdery jsou uvedeny v tabulce Tab. 1.

(20)

20 Tab. 1: Přínosy CSR

Skupina Přínosy

Firma  možnost stát se vyhledávaným zaměstnavatelem

 větší důvěryhodnost a přitažlivost pro investory a zpřístupnění dalšího kapitálu

 zlepšení reputace a spojování firmy s kladnými hodnotami

 rostoucí prodej a loajalita zákazníků

 posílení firemní kultury

 konkurenční výhody vůči firmám bez CSR strategie

 zvýšení zisku z dlouhodobého hlediska

 zvýšení produktivity a kvality

 snížení nákladů

 zvýšení loajality a motivovanosti zaměstnanců Zákazníci  zvýšení kvality nakupovaných produktů a služeb

 inovace firem vedoucí k širší nabídce produktů a služeb Zaměstnanci  zlepšování pracovního prostředí

 zvyšování péče o zaměstnance a rozvoj jejich kvalifikace Dodavatelé  zefektivnění a zprůhlednění dodavatelsko-odběratelských

vztahů

Občané  zlepšující se životní prostředí v regionu

 zlepšující se sociální vztahy v regionu

Veřejný sektor  zlepšující se kvalita a dostupnost veřejných služeb

 úspora finančních prostředků Zdroj: vlastní zpracování dle Pavlík (2010, s. 29) a Kašparová (2013, s. 17)

Měření přínosů odpovědného chování pro firmy je obtížné, protože jsou vazby mezi příčinami a následky málo zjevné a je možné je zaznamenat pouze dlouhodobě. CSR je vnímána jako investice do nehmotných aktiv, které z dlouhodobého hlediska přináší firmě měřitelný prospěch a lze je ohodnotit pomocí indikátorů. Příkladem může být investice do ekologické firemní kultury, která z dlouhodobého hlediska například umožňuje získat ekologicky citlivé spotřebitele za nové zákazníky a hodnotit ji lze pomocí spotřeby energie, množství emisí, množství použitých nebezpečných látek atd. (Steinerová, 2008).

1. 5 Hodnocení CSR

Hodnocení CSR se využívá pro zjištění dopadu CSR aktivit na cílové skupiny, pro public relations firmy, ale také pro orientaci investorů (Pavlík, 2010). Interní hodnocení CSR a sdělování výsledků je ve vyspělých firmách běžné, ale především z důvodu věrohodnosti

(21)

21

existuje také externí hodnocení třetí nezávislou stranou (Plášková, 2013). Hodnocení se provádí pomocí exaktních metod (standardy, normy) nebo indexových a benchmarkingových srovnání (Pavlík, 2010).

1. 5. 1 Vybrané exaktní metody

Obecně aplikovatelná řada norem pro všechny typy organizací je AA 1000 (Plášková, 2013).

Cílem AA 1000 je prověřit důvěryhodnost firem a přispět k větší transparentnosti činností managementu (Kunz, 2012). Zahrnuje stanovení CSR strategie, identifikaci klíčových stakeholderů, etický kodex, volbu indikátorů a reportování. Vlastníkem normy je Account Ability, globální organizace posilující etické a odpovědné chování v podnikatelském a neziskovém sektoru. (Kuldová, 2010).

Soubor pravidel a doporučení pro nadnárodní společnosti je obsažen v OECD Guidelines for Multinational Enterprises. Komise ve směrnici navrhuje, aby strategie firem byla stavěna na transparentnosti, důvěryhodnosti a uznání dobrovolnosti. Společnosti by měly informovat například o plánech a cílech firmy, výsledcích hospodaření, politice firmy a struktuře řízení (Kuldová, 2010).

Další zásady a indikátory, které lze používat k měření a hodnocení ekonomické, environmentální a sociální výkonnosti firem vytvořila mezinárodní organizace Global Reporting Initiative (GRI) se sídlem v Amsterodamu (Kuldová, 2010). Základem jsou metodiky pro zveřejňování udržitelnosti. Zprávy vytvořené podle metodiky GRI lze použít ke srovnávání společensky odpovědného chování firem s ohledem k zákonům, normám a vyhláškám i pro porovnání chování firem v čase (Plášková, 2013).

Jelikož metodika GRI je pro firmy náročná, byla v České republice vytvořena metodika KORP, která má podpořit metodické přístupy k budování CSR a vytvořit rámec pro jednotný způsob posuzování zpráv o CSR. Metoda KORP vychází českých podmínek a ze znalostí soustavy ukazatelů GRI, modelu excelence EFQM a metodiky sebehodnocení dle modelu CAF 2013. Je určena pro interní i externí hodnocení úrovně CSR. Postup hodnocení je založen na posouzení managementu a organizačního zabezpečení CSR a hodnocení úrovně plnění požadavků na CSR firmy, kde se hodnotí nejen výsledky, ale i předpoklady

(22)

22

(Plášková, 2013). Rada kvality ČR vyhlašuje od roku 2009 na základě zpracování zprávy dle metodiky KORP tzv. Národní cenu ČR za společenskou odpovědnost firem (Kuldová, 2010).

1. 5. 2 Vybrané indexové a benchmarkingové metody

Syntetizující ohodnocení různých oblastí CSR poskytují ratingové agentury. Nevýhodou tohoto hodnocení je, že většinou není transparentní, protože ratingové agentury nezveřejňují svou metodologii hodnocení. CSR lze hodnotit také na základě výročních zpráv. Informace pro analýzu jsou snadno dostupné. Každá firma ale přistupuje k obsahu publikovaných zpráv rozdílně, některé firmy se řídí směrnicemi GRI, některé se jimi pouze inspirují, proto ve zprávách mohou některé údaje chybět. Zprávy je také obtížné porovnávat mezi sebou vzhledem k rozdílnému obsahu. Další nevýhodou je, že firmy mohou údaje záměrné zkreslovat. CSR lze hodnotit také na základě poznatků získaných z dotazníků, v tomto případě však také může dojít ke zkreslení reality respondenty (Pavlík, 2010).

1. 6 Komunikace CSR

Kunz (2012) uvádí, že firmy by se měly zabývat budoucí komunikací společenských aktivit firmy již při vytváření strategie CSR, protože to může přispět k zefektivnění CSR firemní politiky. Dále si myslí, že by komunikace CSR aktivit měla být směřována nejen na zákazníky, investory a obchodní partnery, ale je důležité informovat také zaměstnance, místní komunitu a širokou veřejnost. Existují dvě formy komunikace, a to interní a externí.

Interní komunikace zahrnuje vysvětlení zaměstnancům proč a co se v podniku v souvislosti s CSR děje. Externí komunikace slouží k informování okolí, že se firma chová společensky odpovědně (Steinerová, 2008).

Firmy mohou využít ke komunikaci CSR aktivit například obaly výrobků, letáky, brožury, firemní časopisy, informační tabule a prezentace na akcích pro zaměstnance, zákazníky a obchodní partnery (Kunz, 2012). Mezi další nástroje komunikace patří firemní webové stránky, kde firmy mohou zveřejnit informace a zároveň dát prostor pro otázky, oznámení zasílaná elektronicky či klasickou poštou, bezplatná telefonní linka, placené reklamy a tištěné či elektronické výroční zprávy. Firmy mohou komunikací CSR aktivit zvýšit

(23)

23

informovanost o firmě, objevit slabá místa v CSR strategii a posílit vztahy se stakeholdery (Steinerová, 2008).

(24)

24

2 Tři pilíře CSR a aktivity podniků

Tato kapitola se věnuje třem pilířům společenské odpovědnosti firem. Dále popisuje vybrané aktivity realizované firmami v sociální a environmentální oblasti, konkrétně poskytování zaměstnaneckých výhod, work-life balance a firemní filantropii v sociální oblasti a čistší produkci a dodržování normy ISO 14001 a programu EMAS v environmentální oblasti.

2. 1 Tři pilíře CSR

Společenská odpovědnost firem je koncept, který je postaven na třech základních pilířích (tzv. triple-bottom-line), a to na ekonomickém, sociálním a environmentálním (Kunz, 2012).

V rámci triple-bottom-line bývá označován ekonomický pilíř jako „profit“ (zisk), sociální pilíř jako „people“ (lidé) a environmentální pilíř jako „planet“ (planeta) (Kuldová, 2010).

Všechny tři pilíře viz obrázek Obr. 1. Triple-bottom-line vychází z předpokladu, že firmy by se neměly starat pouze o svou finanční stránku, ale také o sociální a environmentální dopady svých činností (Moon, 2014). Společensky odpovědná firma by se měla zaměřit na všechny tři oblasti a snažit se o jejich harmonické sladění, aby uspokojila stakeholdery (Steinerová, 2008).

Zdroj: vlastní zpracování dle Kunz (2012, s. 20) Obr. 1: Tři pilíře CSR

(25)

25

Je potřeba si uvědomit, že všechny tři pilíře jsou vzájemně provázané. Naplňování lidských potřeb je ekonomicky podmíněno, stejně tak ekonomika nemůže existovat mimo společnost.

A protože společnost i její ekonomika existují jako součást životního prostředí, je zřejmá vzájemná závislost pilířů (Maier, 2012). Firmy by tedy měly provádět činnosti v jedné oblasti s ohledem na pozitivní či negativní dopady v dalších dvou oblastech. Příkladem propojení pilířů může být snížení spotřeby energie a tedy snížení zátěže na životní prostředí, které vede ke snížení nákladů, to pro firmu znamená více finančních prostředků na další projekty v sociální, ekonomické či environmentální oblasti.

2. 1. 1 Ekonomický pilíř

Ekonomická oblast zobrazuje chování k zákazníkům, investorům, dodavatelům a dalším obchodním partnerům (Kuldová, 2010). V této oblasti se od firmem očekává etické chování, vyhýbání se korupci a uplatňování principů dobrého řízení. Firmy by měly být věrohodné a transparentní a ochotně poskytovat informace svým stakeholderům (Kunz, 2012).

Ekonomická oblast dále zahrnuje například platební morálku, dodržování smluv, ochranu dat, boj proti zneužívání důvěrných informací či odmítání kartelových dohod (Kuldová, 2010). V ekonomické oblasti se také sledují dopady činností firmy na lokální, národní a globální ekonomiku například prostřednictvím rozvoje zaměstnanosti (Steinerová, 2008).

2. 1. 2 Sociální pilíř

Sociální oblast souvisí především s péčí o zaměstnance a pracovními podmínkami. Lze do ní zahrnout například rozvoj lidského kapitálu, vytváření podmínek pro vyvážení pracovního a osobního života zaměstnanců, uplatňování principu rovných pracovních příležitostí, poskytování zaměstnaneckých výhod. V této oblasti se od společensky odpovědných firem také očekává péče o zdraví a bezpečnost práce zaměstnanců, dodržování lidských práv a podpora propuštěných zaměstnanců (Kunz, 2012).

Sociální oblast je zaměřena také na podporu okolní komunity. Její součástí je finanční dárcovství, dobrovolnictví a podpora vzdělávání, kulturního rozvoje a kvality života (Steinerová, 2008).

(26)

26

2. 1. 3 Environmentální pilíř

V environmentální oblasti by firmy měly uplatňovat odpovědnost ve vnitřním prostředí firmy i vzhledem k vnějšímu prostředí. Podniky by se měly snažit snižovat negativní dopady na okolní komunitu (Kunz, 2012). Dále by měly chránit přírodní zdroje a snažit se co nejméně zatěžovat životní prostředí (Steinerová, 2008). Do této oblasti patří například šetrná výroba, produkty a služby, zavádění ekologických technologií, soulad s normami a standardy (EMAS, ISO atd.), snižování spotřeby energie a vody, využívání alternativních obnovitelných zdrojů, recyklace a třídění odpadů (Kunz, 2012).

2. 2 Typové aktivity CSR v sociální a environmentální oblasti

Sociální a environmentální aspekty zahrnuly do své strategie firmy různých velikostí, od nadnárodních společností přes malé a střední podniky až po rodinné firmy (Moon, 2014).

V každé oblasti mají firmy možnost realizovat mnoho aktivit, proto by měly činnosti vybírat podle svého zaměření a požadavků stakeholderů (Steinerová, 2008).

2. 2. 1 Zaměstnanecké výhody

Zaměstnanecké výhody jsou součástí dobrovolné péče o zaměstnance. Koubek (2011, s. 87) označuje zaměstnanecké výhody jako takové výhody, „které firma poskytuje ze své iniciativy, motivována potřebou získat a udržet si žádoucí pracovníky, upevnit jejich vztah k firmě, pocit sounáležitosti s firmou, získat jejich loajalitu, přispět ke sblížení jejich individuálních cílů s firemními cíli a přispět k vytvoření harmonických pracovních vztahů ve firmě.“ Zaměstnanecké výhody většinou nemají přímý vztah k pracovním výsledkům (Urban, 2013). Poskytují se zaměstnancům pouze za to, že jsou ve firmě v pracovním poměru, většinou se tedy nabízejí plošně, jen v některých případech se hledí na funkci zaměstnance, zásluhy nebo dobu zaměstnání ve firmě. Velké firmy zpravidla nabízejí větší množství benefitů, proto zaměstnancům umožňují si zvolit takový blok výhod, který pro ně v danou dobu bude nejvhodnější. (Koubek, 2011)

Zaměstnanecké výhody lze třídit z různých hledisek. Například se rozlišují zaměstnanecké výhody se vztahem k práci (příspěvek na stravování, nadstandartní pracovní volno, vzdělávání a rozvoj, zajištění dopravy do zaměstnání atd.), zaměstnanecké výhody osobní

(27)

27

a sociální povahy (nadstandartní zdravotní péče, péče o děti, příspěvek na dovolenou nebo kulturní aktivity, dárky a dárkové šeky atd.) a hmotné vybavení a pracovní pomůcky zaměstnance (automobil, benzínové karty, notebooky, služby telefonních operátorů, bezplatné nebo zvýhodněné bydlení atd.) (Urban, 2013).

2. 2. 2 Work-life balance

Work-life balance je koncept, který se zabývá vyvážeností mezi pracovním a osobním životem. Dříve se tato problematika týkala výhradně zaměstnaných matek, dnes se týká všech zaměstnanců bez ohledu na pohlaví, věk či pracovní zařazení (Lahnerová, 2012).

Porušení rovnováhy mezi pracovním a osobním životem přináší celou řadu negativních vlivů na životní styl a zdraví zaměstnanců, to se poté může projevit na produktivitě práce zaměstnanců a následně na snížení zisků firmy. Proto někteří zaměstnavatelé využívají různá opatření k uspokojení potřeb zaměstnanců, například možnost práce z domu, pružnou pracovní dobu, částečný úvazek, prodloužení víkendového volna zkrácením páteční pracovní doby nebo volné dny na vyřízení osobních záležitostí. Tato opatření vedou ke zvýšení spokojenosti zaměstnanců, snížení míry pracovní neschopnosti, zvýšení efektivity nákladů atd. (Lahnerová, 2012).

2. 2. 3 Firemní filantropie

Firemní filantropie je podpora veřejně prospěšných projektů ze strany firem (Kuldová, 2010). Firemní filantropie se odlišuje od firemního sponzoringu tím, že se jedná o jednosměrný proces a firma neočekává protislužbu například ve formě reklamy (Hejlová, 2015). V České republice je nejčastější formou projevu firemní filantropie finanční podpora projektů. Firmy často pořádají sbírky mezi zaměstnanci, které poté doplňují vytvořením tzv.

matchingového fondu, kdy firma doplní prostředky vybrané mezi zaměstnanci ze svých zdrojů. Firmy mohou také získávat finanční prostředky pořádáním charitativních aukcí a výstav nebo zřizovat své vlastní nadace. V rámci firemní filantropie existuje také nepeněžní dárcovství, kdy firmy poskytují neziskovým organizacím vzdělávání, školení nebo odbornou pomoc. Další možností nepeněžního dárcovství je poskytnutí firemního zázemí nebo zapůjčení techniky. V neposlední řadě mohou firmy uvolnit své zaměstnance na akce a projekty neziskových organizací (Kuldová, 2010).

(28)

28

2. 2. 4 Čistší produkce

Čistší produkce je přístup, který napomáhá snížit negativní dopady (například emise a odpady) výroby či poskytování služeb na životní prostředí, pomocí efektivnějšího využívání vstupních zdrojů (materiálu, surovin, energií atd.). Pro podniky má čistší produkce i ekonomické výhody, zlepšuje jejich efektivitu, rentabilitu a konkurenceschopnost.

Výhodou tohoto přístupu je, že je použitelný pro všechna průmyslová odvětví i sektor služeb bez ohledu na velikost či charakter podniku (Šlesinger, 2007). Čistší produkce se například od odpadového hospodářství liší tím, že je preventivní ochranou životního prostředí, řeší tedy příčiny vzniku odpadů a emisí (Dobeš, 1998).

K čistší produkci napomáhá řada preventivních opatření. Nejdůležitějším opatřením je pečlivé zacházení se surovinami a pomocnými látkami, tedy organizační opatření. Dalším důležitým opatřením jsou změny výrobní technologie, od jednoduchých úprav na strojích až po rozsáhlé změny metod, které vedou k velkým úsporám energií. Třetím nejdůležitějším opatřením je změna výrobku zahrnující modifikace, které nezmění užitnou hodnotu výrobku.

Na snížení množství a nebezpečnosti odpadů a emisí může mít také náhrada toxických materiálů za méně škodlivé. Další možností, která je však méně efektivní než předešlé, je vytvoření systému zpětného získávání druhotných surovin. Podniky mohou také přistoupit k externí recyklaci, tedy navrácení odpadů do hospodářského koloběhu, touto metodou však nemůže být dosaženo snížení vstupních zdrojů, proto nespadá do konceptu čistší produkce (Dobeš, 1998).

2. 2. 5 ISO 14001 a EMAS

Pokud se podnik dobrovolně rozhodne přistoupit k formálnímu zavedení systému environmentálního managementu (EMS), může k tomu využít normu ISO 14001 a systém EMAS. EMS je součástí managementu celého podniku a znamená systematický přístup k ochraně životního prostředí a začlenění péče o životní prostředí do strategie i běžných činností podniku (Klášterka, 2007). ISO 14001 je mezinárodní norma, která stanovuje podmínky pro systém environmentálního managementu. Vyžaduje například stanovení environmentální politiky firmy a posuzování přímých environmentálních aspektů. (Kuldová, 2010) Norma pomáhá organizacím zlepšovat životní prostředí prostřednictvím efektivního využívání zdrojů a redukce množství odpadu a získat konkurenční výhodu a důvěru

(29)

29

stakeholderů. Norma je určena pro organizace, které chtějí systematicky řídit odpovědnost k životnímu prostředí a přispívat k udržitelnému rozvoji a je vhodná pro organizace všech typů a velikostí. Organizace také mohou získat certifikát, který je vydáván třetí stranou a signalizuje správné zavedení normy (ISO, 2015).

Systém environmentálního řízení a auditu (EMAS) byl vytvořen Evropskou unií a s pomocí toho programu firmy mohou snížit negativní dopady svých činností na životní prostředí.

EMAS lze považovat za nadstavbu normy ISO 14001, protože klade nárok na splnění nejen veškerých požadavků normy, ale také některých požadavků, které norma neobsahuje nebo pouze doporučuje. Mezi takové požadavky patří například povinný environmentální přezkum, hodnocení i nepřímých environmentálních aspektů, zveřejňování a ověřování environmentálního prohlášení, účast zaměstnanců na procesu neustálého zlepšování a možnost využívání loga. EMAS také vyžaduje navíc registraci u příslušného orgánu, kterým je v České republice Ministerstvo životního prostředí. Exekutivní činnost pak provádí česká informační agentura životního prostředí CENIA (Kláštěrka, 2007).

(30)

30

3 Johnson Controls Autobaterie spol. s r. o.

Poslední kapitola je zaměřena na Johnson Controls Autobaterie spol. s r. o. První část kapitoly se věnuje charakteristice této společnosti. Další části jsou věnovány aktivitám CSR, které společnost realizuje v sociální a environmentální oblasti. Aktivity vychází nejen z iniciativy zaměstnanců a samotné společnosti, ale také z iniciativy mateřské společnosti skupiny Johnson Controls, která vytváří globální programy pro závody po celém světě.

V kapitole jsou také popsány nástroje, které Společnost využívá ke komunikaci a hodnocení CSR. Na závěr jsou uvedeny přínosy plynoucí z aktivit společnosti v rámci CSR pro region a návrh dalšího postupu.

3. 1 Charakteristika společnosti

Johnson Controls Autobaterie spol. s r. o. (dále jen Společnost) se sídlem na adrese Dubická 958, Česká Lípa byla založena v roce 1992. Společnost původně vystupovala pod názvem AUTOBATERIE, spol. s r. o., v roce 2002 ji však převzala společnost Johnson Controls a v roce 2007 byla přejmenována. Hlavním oborem podnikání Společnosti je výroba baterií a akumulátorů. Společnost je členěna na tři útvary, a to útvar výroby, správy a středisko sdílených služeb (SSC). Útvar výroby se zabývá samotnou výrobou startovacích baterií. Útvar správy zahrnuje úseky finanční, personální, nákupní a plánování. SSC poskytuje společnostem ve skupině Johnson Controls administrativní služby. V současné době je Společnost stoprocentní dceřinou společností JOHNSON CONTROLS AUTOBATERÁS S. A., UNIPERSONAL se sídlem v Madridu. Společnost je zároveň součástí skupiny Johnson Controls, mateřskou společností celé této skupiny je Johnson Controls Inc. se sídlem v Milwaukee (Johnson Controls Autobaterie, 2014b).

Johnson Controls Inc. je celosvětovým vůdcem v několika technologických a průmyslových odvětvích, má více než 1300 působišť a zaměstnává více než 170 000 lidí. Své služby poskytuje ve více než 150 zemích po celém světě prostřednictvím tří divizí: Building Efficiency, Automotive Experience a Power Solutions. Divize Building Efficiency je zaměřena na navrhování, výrobu a instalaci řídicích systémů zajišťujících automatizaci větrání, klimatizaci a topení budov. Divize Automotive Experience se zabývá výrobou

(31)

31

automobilových sedadel. Divize Power Solutions je předním výrobcem baterií pro automobily a hybridní elektromobily. Jedna třetina všech prodávaných autobaterií na světě pochází ze závodů skupiny Johnson Controls (Johnson Controls, 2016).

Společnost patří do divize Power Solutions a z hlediska objemu výroby zaujímá klíčové místo mezi největšími výrobními závody autobaterií patřícími do skupiny Johnson Controls.

V České republice je Společnost největším a od roku 2007 téměř monopolním výrobcem olověných startovacích baterií (Johnson Controls Autobaterie, 2014b). Produkty jsou dodávány zákazníkům jako originální vybavení pro vozidla (například společnostem Ford, Kia, Hyundai a Suzuki) i jako náhradní díly pro poprodejní servis (značky VARTA, Energizer, Bosch, Berga, Arktis atd.). Výrobky Společnosti jsou žádané na tuzemském trhu i na zahraničních trzích a svou kvalitou, cenou a logistikou dodávek jsou schopny konkurovat ostatním evropským výrobcům (Johnson Controls Autobaterie, 2014b).

V okrese Česká Lípa patří Společnost s 600 zaměstnanci mezi osm největších zaměstnavatelů. V posledních letech dosahuje Společnost obratu vyššího než 8 miliard Kč, čímž se řadí mezi sedm firem v okrese Česká Lípa, které dosahují obratu nad 1, 5 miliardy Kč (Johnson Controls Autobaterie, 2014b).

3. 2 Aktivity CSR v sociální oblasti

Angažovanost a rozvoj zaměstnanců patří mezi hlavní hodnoty Společnosti. Společnost také klade důraz na budování dobrých vztahů s místní komunitou, aktivity Společnosti v této oblasti jsou demonstrovány v této bakalářské práci na konkrétních projektech uskutečněných za poslední tři roky. Společnost realizuje v sociální oblasti aktivity z vlastní iniciativy a z iniciativy svých zaměstnanců, ale jako člen skupiny Johnson Controls se také zapojuje do globálních programů. Pro mateřskou společnost Johnson Controls Inc. jsou důležité především aktivity v oblasti zapojení zaměstnanců, bezpečnosti práce a zdraví zaměstnanců, diverzity na pracovišti a firemní filantropie. Proto jsou globální programy a finanční podpora pro dceřiné společnosti realizovány nejčastěji v těchto oblastech.

(32)

32

3. 2. 1 Zaměstnanecké výhody

Společnost nabízí svým zaměstnancům několik výhod peněžního i nepeněžního charakteru.

Tyto výhody vedou k větší spokojenosti a motivaci zaměstnanců. Prospěch z poskytování výhod má také samotná Společnost, která tímto způsobem může udržet nebo získat kvalitní zaměstnance. Většinu benefitů mohou zaměstnanci získat po splnění určitých podmínek, musí mít například smlouvu na dobu neurčitou nebo musí být zaměstnaní u Společnosti déle než jeden rok (Johnson Controls Autobaterie, 2012- ). Podmínky získání zaměstnaneckých výhod jsou dle názoru autorky přiměřené, protože Společnost chce odměnit především pracovníky, kteří jsou u Společnosti zaměstnáni delší dobu a zároveň motivovat nové zaměstnance, aby u Společnosti setrvali co nejdéle.

Prvním benefitem pro zaměstnance je výplata 13. a 14. mzdy. Nárok na výplatu této mzdy mají všichni zaměstnanci, kteří odpracují celé období, ke kterému se bonus vztahuje, tedy období od prosince do května pro výplatu 13. mzdy a období od června do listopadu pro výplatu 14. mzdy. Zaměstnanci ztrácí nárok na výplatu této mzdy pouze v případě, že dostanou upozornění na porušení pracovní kázně nebo se u nich vyskytne neomluvená absence. Dalším benefitem je zvýhodněný tarif T-Mobile. Zaměstnanci mají na výběr z několika tarifů a mohou si zvolit ten, který je pro ně nejvýhodnější. Volání rodině a kolegům je u všech tarifů zdarma. Každý zaměstnanec si může zřídit až 10 SIM karet, u kterých platí stejné podmínky. Z tohoto benefitu mají tedy prospěch nejen zaměstnanci, ale také jejich rodinní příslušníci. Podmínkou získání výhody je smlouva na dobu neurčitou a doba zaměstnání u společnosti delší než jeden rok (Johnson Controls Autobaterie, 2012- ).

Společnost pro své zaměstnance také každoročně organizuje sportovní akce. Cílem akcí je podpořit firemní kulturu, výkony zaměstnanců a týmovou spolupráci. V zimních měsících to bývá celodenní lyžařský zájezd. Společnost pro zaměstnance zajišťuje dopravu do lyžařského střediska i zpět a celodenní lyžařské permanentky. V letních měsících Společnost pořádá cyklistický výlet s názvem Tour de Johnson Controls. Jedná se o sportovní akci s více než dvacetiletou tradicí. Pro zaměstnance se každoročně připravují různé cyklistické trasy dlouhé přibližně 50 až 60 km a občerstvení na celý den. Do těchto aktivit se mohou zapojit také rodinní příslušníci zaměstnanců (Johnson Controls Autobaterie, 2012- ).

(33)

33

Příspěvek na penzijní připojištění je také jedním z benefitů, které zaměstnanci mohou získat.

Příspěvek se poskytuje ve výši 2 % z vyměřovacího základu, maximálně však 500 Kč. Stejně jako u předešlého benefitu vzniká nárok na tento příspěvek zaměstnancům, kteří jsou zaměstnáni u společnosti déle než jeden rok a mají smlouvu na dobu neurčitou (Johnson Controls Autobaterie, 2012- ).

Společnost dále poskytuje svým zaměstnancům poukázky Flexi Pass v hodnotě 8500 Kč.

Jedná se o šeky, které lze vyměnit za výrobky či služby na místech, kde je akceptují, například za sport, kulturu, rekreaci a léky. Poukázky jsou přenosné, mohou je tak využívat i rodinní příslušníci zaměstnanců. Poukázky jsou vypláceny zaměstnancům, kteří byli k prvnímu pracovnímu dni předchozího kalendářního roku v evidenčním stavu a jsou v něm i k 1. 1. daného roku. Mezi další výhody, které jsou zaměstnancům poskytovány při splnění určitých podmínek, patří příspěvek na rekreaci dětí ve výši max. 1500 Kč, stravování za zvýhodněnou cenu, týden dovolené navíc, příspěvek při narození dítěte ve výši 1000 Kč, příspěvek při odchodu do starobního nebo invalidního důchodu, odměna k životnímu jubileu pro zaměstnance, kteří dosáhli 50 let věku a odměna zaměstnancům při pracovním výročí.

Zaměstnancům ve vedoucích pozicích jsou poskytovány i další benefity, a to služební auto, mobilní telefon a notebook (Johnson Controls Autobaterie, 2012- ).

V oblasti poskytování zaměstnaneckých výhod lze hodnotit kladně především množství a různorodost benefitů. Zaměstnanci tak mohou využívat výhody podle svých preferencí.

Dalším pozitivem je, že některé benefity mohou využívat také rodinní příslušníci zaměstnanců.

3. 2. 2 Work-life balance

Společnost využívá některá opatření, která přispívají k vyváženosti mezi pracovním a osobním životem zaměstnanců. Vyvážení pracovního a osobního života vede k větší spokojenosti zaměstnanců a může vést ke zvýšení jejich pracovních výkonů, což by následně přineslo prospěch také samotné Společnosti. Ve Společnosti se však k těmto opatřením přistupuje spíše ve výjimečných případech.

(34)

34

Zaměstnancům je umožněna práce na částečný úvazek. V současné době této možnosti využívají dva zaměstnanci. Společnost také umožňuje práci z domova na několik dní v měsíci, pokud je zaměstnanci uděleno povolení od nadřízeného pracovníka a BOZP technika. Možnost využívat práci na částečný úvazek i práci z domova však mají jen ti zaměstnanci, u kterých to dovoluje náplň jejich práce. (Kmecíková, 2016) Vzhledem k tomu, že většina zaměstnanců Společnosti z útvaru výroby pracuje v nepřetržitém provozu, není úprava jejich pracovní doby možná. Tato opatření tedy mohou využívat pouze pracovníci z útvaru správy a střediska sdílených služeb.

Nově mohou všichni zaměstnanci využít finanční podpory od Společnosti při péči o dítě v rámci programu, který odstartoval ve vybraných závodech Johnson Controls. Společnost finančně podporuje ženy i muže vracející se z mateřské či rodičovské dovolené, kteří mají dítě nebo více dětí ve věku do tří let věku. Dotace je poskytována ve výši 50 % z ceny účtované zařízením pro péči o děti, maximálně však 800 € za rok. Zaměstnance do programu nominuje jednatel spolu s personálním ředitelem. V současné době tuto možnost využívá jeden zaměstnanec (Johnson Controls Autobaterie, 2012- ).

Dle názoru autorky by se ve Společnosti mělo přistupovat k opatřením v oblasti vyvážení pracovního a osobního života častěji. Společnost by také měla učinit opatření, která by vedla k vyvážení osobního a pracovního života zaměstnanců z útvaru výroby.

3. 2. 3 Genderová diverzita

V současnosti Společnost zaměstnává téměř 600 lidí. Převážnou většinu zaměstnanců tvoří muži. Důvodem většího zastoupení mužů ve firmě je, že práce ve výrobním procesu není pro ženy vhodná z důvodu fyzické náročnosti a prostředí. Pro ženy jsou tedy vhodné podmínky pouze pro práci v kancelářích, kde je cca 40% zastoupení žen. Ve vedoucích pozicích Společnosti se momentálně vyskytují pouze dvě ženy, z toho jedna na pozici jednatelky. Společnost má však zaveden tzv. Diversity Program, jehož cílem je zvýšení počtu žen ve firmě. Pro podporu diverzity chce Společnost přizpůsobit prostředí a podmínky výroby tak, aby v ní mohly pracovat také ženy. V nejbližší době se předpokládá výstavba šaten a toalet pro ženy (Kmecíková, 2016). Dle názoru autorky lze hodnotit pozitivně snahu Společnosti o zařazení žen do útvaru výroby. Zastoupení žen v útvaru výroby však bude

(35)

35

stále menší než zastoupení mužů. Důvodem je především vysoká hmotnost autobaterií, kterou Společnost v nejbližší době nemůže změnit. Ženy tedy budou moci pracovat jen na vybraných pracovních pozicích. V rámci Diversity programu je také kladen větší důraz na karierní rozvoj u zaměstnankyň s potenciálem pro vedoucí pozice. Ke zvýšení počtu žen ve Společnosti přispívá také výše zmíněná finanční podpora při péči o dítě a možnost práce na částečná úvazek nebo z domova.

3. 2. 4 Bezpečnost práce a zdraví zaměstnanců

V oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci realizuje Společnost aktivity, které vedou k větší informovanosti zaměstnanců. Jedním z důvodů proč Společnost provádí CSR aktivity v oblasti BOZP je, že zaměstnanci při výrobě baterií pracují s olovem. Olovo se dostává do krve zaměstnanců a cílem společnosti je množství olova v krvi snižovat.

Snižování olova v krvi je složitý proces, ke kterému přispívá dodržování hygienických instrukcí a pravidel. Proto je kladen velký důraz především na osvětu zaměstnanců v oblasti BOZP (Johnson Controls Autobaterie, 2012- ).

Povědomí zaměstnanců o jejich vlastní bezpečnosti a ochraně zdraví při práci pomáhá rozvíjet týden bezpečnosti (tzv. Safety Week), který Společnost pořádá každý rok. Během týdne bezpečnosti se uskutečňuje několik aktivit, do kterých se mohou zapojit nejen pracovníci z výroby, ale také zaměstnanci z kanceláří. Během týdne bezpečnosti probíhají prezentace, soutěže, školení a diskuze ve skupinách. Každoročně probíhá také tzv. snídaně s jednatelem, kde mohou jednotliví zájemci z řad pracovníků klást otázky ohledně bezpečnosti práce přímo jednateli Společnosti. Týden bezpečnosti má každý rok jiné téma, od kterého se některé aktivity odvíjí, v posledních letech to bylo téma „bezpečnost práce v nestandartních podmínkách“ nebo „bezpečnost práce se stroji“ (Johnson Controls Autobaterie, 2012- ).

Společnost také každoročně sestavuje akční plán BOZP, který je pro zaměstnance útvaru výroby zároveň plánem motivačním, protože jeho součástí je také oceňování jednotlivých středisek na základě několika ukazatelů, například na základě vyhodnocení testů bezpečnosti práce, počtu případů první pomoci, počtu hlášených úrazů atd. (Johnson Controls Autobaterie, 2012- ).

(36)

36

Dle názoru autorky právě motivace a činnosti, do kterých se zaměstnanci aktivně zapojují, mohou přispívat ke snižování počtu úrazů a snižování množství olova v krvi více než školení nařízená zákonem. Zaměstnanci si tímto způsobem mohou pravidla hygieny a BOZP lépe zapamatovat. Zároveň mohou při aktivitách nalézt nová opatření, která by vedla ke zlepšení systému bezpečnosti práce ve Společnosti.

3. 2. 5 Vzdělávání zaměstnanců

Společnost poskytuje svým zaměstnancům lekce cizích jazyků podle požadavků jejich pracovních pozic, a to kurzy anglického, německého, ruského a španělského jazyka.

Zaměstnanci mohou místo lekcí cizích jazyků využít vícedenní kurz, který se koná mimo pracoviště (Kmecíková, 2016). Znalost cizích jazyků je ve Společnosti důležitá z mnoha důvodů. Společnost je součástí skupiny Johnson Controls, závody patřící do této skupiny jsou rozmístěny po celém světě, komunikace mezi nimi tedy probíhá v anglickém jazyce.

Společnost má zároveň zahraniční dodavatele i odběratele. Znalost cizích jazyků je však nejdůležitější pro zaměstnance střediska sdílených služeb, které poskytuje administrativní služby zahraničním společnostem patřícím do skupiny Johnson Controls.

Společnost kromě jazykových kurzů poskytuje i jiné individuální odborné kurzy a školení, a to i v případech, že je zaměstnanci nepotřebují k vykonávání práce na pozici, na které se nachází. Děje se tak v rámci tzv. rozvojového plánu zaměstnance, který naznačuje, jakým směrem se má kariéra zaměstnance ubírat (Kmecíková, 2016). Tyto aktivity mohou také přispět ke zvýšení počtu žen ve vedoucích pozicích Společnosti.

3. 2. 6 Firemní filantropie

V oblasti firemní filantropie lze rozdělit aktivity Společnosti do tří okruhů. První okruh zahrnuje pomoc, která vychází z iniciativy samotné Společnosti. Pomoc spočívá v darování finančních a materiálních prostředků organizacím či veřejně prospěšným projektům. Druhý okruh zahrnuje pomoc iniciovanou zaměstnanci. Dobrovolníci z řad zaměstnanců pořádají charitativní sbírky nebo organizují akce ve spolupráci s organizacemi z okolí České Lípy.

Poslední okruh zahrnuje pomoc, která vychází z podnětu mateřské společnosti celé skupiny Johnson Controls. Jedná se o globální program s názvem Blue Sky Involve. Mateřská

(37)

37

společnost nabízí dotaci na projekty pořádané v místní komunitě. Projekty ale opět závisí na samotných zaměstnancích Společnosti, kteří musí projekt vymyslet a zorganizovat.

V posledních letech se přistupuje spíše k aktivitám realizovaným zaměstnanci. Společnost tak chce dát zaměstnancům prostor pro spolupráci s organizacemi, které jsou jim blízké a o které mají zájem.

V rámci firemní filantropie Společnost poskytuje finanční i materiální prostředky na podporu místní komunity. Například v roce 2013 se Společnost v průběhu ničivých povodní rozhodla uspořádat humanitární sbírku na podporu zaplavených obcí. Ve spolupráci s nadací Adra byla vybrána obec, kde byla pomoc nejpotřebnější, a to Mlékojedy u Litoměřic.

Společnost darovala potřebné prostředky v hodnotě několika desítek tisíc. Do sbírky se zapojili také zaměstnanci, kteří poskytli materiální pomoc. Dalším příkladem firemního dárcovství je poskytnutí materiálních prostředků Domu dětí a mládeže Cvikováček. V roce 2014 Společnost Cvikováčku věnovala starší, vyřazené osobní počítače (Johnson Controls Autobaterie 2012- ).

Častěji však pochází finanční i materiální pomoc od samotných zaměstnanců. Zaměstnanci pořádají charitativní sbírky na podporu veřejně prospěšných projektů a organizací.

Uskutečněné charitativní sbírky od roku 2013 viz Tab. 2.

Tab. 2: Charitativní sbírky pořádané zaměstnanci Rok Organizace/Veřejně prospěšné

projekty

Dar Účel

2013 Dům Jonáš provozovaný Farní charitou Česká Lípa

8324 Kč, ošacení Podpora matek s dětmi v tíživé životní situaci

2014 Projekt „Kola pro Afriku“ Jízdní kola Pomoc africkým dětem snáze se dostávat do škol

Občanské sdružení Beran Cvikov 11182 Kč Koupě vánočních dárků pro 17 dětí

Kočičí útulek BONA, Kozly u České Lípy

1200 Kč, suché krmivo, konzervy, deky

Podpora zvířat

2015 Kočičí útulek BONA, Kozly u České Lípy

Suché krmivo, konzervy, deky

Podpora zvířat

Zdroj: vlastní zpracování dle Johnson Controls Autobaterie (2012- )

(38)

38

Dobrovolníci z řad zaměstnanců Společnosti se také účastní akcí pořádaných ve spolupráci s neziskovými organizacemi. Například v prosinci 2015 dobrovolníci zorganizovali charitativní výstavu výrobků klientů Denní a pobytové sociální služby p. o. Česká Lípa. Po dobu konání výstavy, kdy si výrobky mohli zaměstnanci firmy zakoupit, klienti denního stacionáře vyráběli vánoční dekorace pro budovu jídelny. Při této příležitosti se vedení firmy rozhodlo darovat příspěvkové organizaci Denní a pobytové sociální služby šek v hodnotě 5020 Kč (Johnson Controls Autobaterie, 2012- ).

Společnost také realizuje dobrovolnickou činnost v rámci programu Blue Sky Involve. Jedná se o globální program společnosti Johnson Controls Inc., který vybízí zaměstnance, aby sestavili týmy dobrovolníků a spolupracovali s neziskovými organizacemi a školami a podporovali tak komunitu, ve které se nachází. Schválené projekty doposud obdržely od společnosti Johnson Controls dotaci ve výši 1000 $. Od roku 2016 výše dotace závisí na počtu dobrovolníků a hodin strávených na projektu, výše dotace se pohybuje mezi 100 $ a 2500 $. Projekty musí pro získání dotace splňovat několik kritérií, a to partnerství s neziskovou organizací nebo vzdělávací institucí, vytvoření týmu tří dobrovolníků z řad zaměstnanců, zorganizování aktivní dobrovolnické činnosti mezi zaměstnanci a partnerskou organizací, podání každé žádosti vždy od jiného týmu dobrovolníků a podpora v oblasti životního prostředí, sociálních služeb nebo vzdělávání. Zaměření projektů podpory v jednotlivých oblastech je uvedeno v tabulce Tab. 3 (Johnson Controls Autobaterie, 2016).

References

Related documents

Zvýšit objem prodaného zboží se firma snaží mimo jiné komunikací se zákazníky prostřednictvím časopisů, online reklamy nebo sociálních sítí. Na těchto

1) Přímý opakovaný nákup je vcelku stabilní poptávkou po výrobcích i sluţbách, kde kupující nemění své poţadavky. Zavedení dodavatelé mají snahu o

Oblastní galerie Liberec usiluje rozvinout původní for- mát chebského všeobecně zaměřeného uměleckohis- torického sympozia na úroveň odborné mezinárodní konference,

Dopravní výchova v mateřských školách v minulosti postupně vymizela. V sou- časné době dá se říci, je již standardně zařazená do ročního plánu

Děti se při této aktivitě seznamovaly s Aflatounem. Již ráno, při ranních hrách jsem děti postupně nechala otisknout jejich ruce prstovými barvami na následnou výrobu

Ve svém projektu jsem se zaměřil na problematiku procesů první úrovně struktury service desk - Incident management a Request fullfilment v konkrétním prostředí systému SAP ERP

Vlastní statistic- kou analýzu zpracovala diplomantka pečlivě a srozumitelně, i když na některých místech možná chybí další průkazné argumenty, které by

Tyto sklony u něho ovšem byly, výroky o ženách jsou u něho plné žluči a opovržení a v jeho literárních dí- lech se to hemží krásnými mladými chlapci.“ 45 Je pravda,