• No results found

1 2 3 2 3

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "1 2 3 2 3"

Copied!
125
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

1

(2)

2

(3)

3

(4)

4

(5)

5

(6)

6 Anotace

Diplomová práce se věnuje opatřením státu při snižování nezaměstnanosti na trhu práce prostřednictvím ÚP ČR, popisuje její činnosti a způsoby, jak se daná instituce aktivně podílí v rámci politiky zaměstnanosti na opatřeních při regulaci míry nezaměstnanosti.

Teoretická část je zaměřena na vymezení základních pojmů, jako jsou druhy nezaměstnanosti, vymezení rizikových skupin nejvíce ohrožených nezaměstnaností. Dále charakterizuje nástroje aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti, a to ve vazbě na uplatnění v podnikové i veřejné sféře, a využití zdrojů financování aktivní politiky zaměstnanosti.

Část praktická je věnována aktivní politice zaměstnanosti a jejím nástrojům aplikovaným v okrese Jičín. Středem zájmu jsou nástroje aktivní politiky zaměstnanosti využívané obcemi a městy. Práce se věnuje též praktickému využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v podnikovém sektoru a jejich efektivnosti.

Klíčová slova: nezaměstnanost, aktivní politika zaměstnanosti, rizikové skupiny nezaměstnaných, Úřad Práce ČR, nástroje aktivní politiky zaměstnanosti

(7)

7 Annotation

The diploma thesis is dedicated the equipments of the state for reducing of the unemployment in the labour market through The Labour Office of Czech Republic, describes its activities and the ways how this institution actively involved in the employment policy measures for the regulation of the unemployment rate. The theoretical part focuses on basic concepts as types of the unemployment, the definition of endangered groups most at risk of unemployment. The diploma thesis describes the imstruments of the active and the passive employment policy too, in relation to the application in the corporate and public sectors and the sources of the finance state active employment policy. The practical part is devoted to the instruments of the active employment policy applied in the region Jičín. The main point of the focus are the active employment policy instruments used by municipalities and cities. The thesis also devotes to the practical use of the instruments of the active employment policy in the corporate sector and their effectiveness.

Keywords: unemployment, Labour office, state active employment policy, risk groups of unemployed, instruments of active employment policy

(8)

8

OBSAH

SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ ... 10

SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK ... 11

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ... 12

ÚVOD ... 14

1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA APZ A TRHU PRÁCE ... 17

1.1 VYMEZENÍ POJMŮ ZAMĚSTNANOST A NEZAMĚSTNANOST ... 18

1.1.1 Nezaměstnanost a zaměstnanost ... 18

1.1.2 Nezaměstnanost a její možné dopady ... 21

1.2 TRH PRÁCE V ČR ... 23

1.2.1 Charakteristika českého trhu práce ... 23

1.2.2 Rizikové skupiny na trhu práce v ČR ... 24

1.3 INSTITUCE STÁTU NA TRHU PRÁCE V ČR ... 31

1.3.1 Ministerstvo práce a sociálních věcí ... 31

1.3.2 Úřad práce České republiky ... 33

1.5 AKTIVNÍ NÁSTROJE ŘEŠENÍ NEZAMĚSTNANOSTI ... 40

1.6 PASIVNÍ NÁSTROJE ŘEŠENÍ NEZAMĚSTNANOSTI ... 46

1.7 FINANCOVÁNÍ AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI ... 47

2 PRAKTICKÉ VYUŽITÍ NÁSTROJŮ APZ V REGIONU JIČÍN ... 52

2.1 CHARAKTERISTIKA REGIONU ... 53

2.1.2 Geografické údaje ... 53

2.1.2 Demografické údaje ... 54

2.1.3 Nezaměstnanost v regionu Jičín ... 56

2.1.4 Úřad práce ČR v Jičíně ... 60

2.2 TRH PRÁCE V REGIONU JIČÍN ... 63

2.2.1 Subjekty vytvářející strukturu trhu práce z pohledu nabídky volných pracovních míst ... 63

2.2.2 Poptávka po volných pracovních místech v komparaci se strukturou nezaměstnanosti v daném regionu ... 65

(9)

9

2.3 VYTVÁŘENÍ NOVÝCH PRACOVNÍCH MÍST PROSTŘEDNICTVÍM APZ .. 69

2.3.1 Nástroje APZ vytvářející nová pracovní místa v podnikovém sektoru ... 69

2.3.2 Nástroje APZ vytvářející nová pracovní místa v rámci obcí a měst ... 73

2.3.3 Nástroje APZ vytvářející nová pracovní místa v rámci státních organizací ... 74

2.4 OBCE OKRESU JIČÍN ... 75

2.5 APLIKACE NÁSTROJŮ APZ V OBCÍCH ... 77

2.6 KVANTITATIVNÍ ZHODNOCENÍ VYUŽITÍ VPP A VS V OBCÍCH V LETECH 2010–2012 ... 80

2.6.1 Obce využívající APZ ... 80

2.6.2 Volná místa vytvářena v obcích a městech aplikací nástrojů APZ ... 81

2.6.3 Finanční prostředky vynaložené na APZ v městech a obcích ... 82

2.6.4. Fenomén veřejné služby ... 84

2.7 KVALITATIVNÍ ZHODNOCENÍ APLIKACE NÁSTROJŮ VPP A VS ... 86

2.8 NÁVRHY A ŘEŠENÍ ... 93

2.8.1 Návrhy pro snížení nezaměstnanosti související s APZ ... 93

2.8.2 Další návrhy pro snížení nezaměstnanosti nesouvisející s APZ... 95

ZÁVĚR ... 97

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ... 99

SEZNAM PŘÍLOH ... 102

(10)

10

SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ

Obrázek 1 Nezaměstnaní absolventi v ČR dle vzdělání k 30. 9. 2013 Obrázek 2 Podíl nezaměstnaných nad 50 let věku v ČR k 30. 9. 2013 Obrázek 3 Podíl žen v EU se zkrácenou pracovní dobou v roce 2012 Obrázek 4 Výdaje státního rozpočtu v roce 2013

Obrázek 5 Základní organizační struktura Generálního ředitelství ÚP ČR Obrázek 6 Národní výdaje na politiku zaměstnanosti v letech 1991–2011 Obrázek 7 Rozdělení Královéhradeckého kraje

Obrázek 8 Počet obyvatel v okrese Jičín v letech 2000 – 2012 Obrázek 9 Věková struktura obyvatel v okrese Jičín v roce 2012

Obrázek 10 Míra nezaměstnanosti v ČR, Královéhradeckém kraji a okrese Jičín v letech 1997-2012

Obrázek 11 Počet nezaměstnaných mužů, žen a zdravotně znevýhodněných v letech 2001 – 2012

Obrázek 12 Organizační struktura kontaktního pracoviště ÚP ČR v Jičíně Obrázek 13 Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v regionu Jičín ve

sledovaném období 2010–2012 v jednotlivých měsících Obrázek 14 Struktura volných pracovních míst podle vzdělání v roce 2012 Obrázek 15 Struktura nezaměstnaných podle vzdělání v roce 2012

Obrázek 16 Počet nově vytvořených pracovních míst podpořených v rámci SÚPM dle zdrojů financování ve sledovaném období 2010–2012 Obrázek 17 Snižující se počet pracovních příležitostí s ohledem na vzdálenost od

sídelního města

Obrázek 18 Počet vytvořených pracovních míst v rámci VPP financovaných z jednotlivých zdrojů

Obrázek 19 Poměr využívání zdrojů národních a z ESF v jednotlivých letech na nástroje VPP

Obrázek 20 Podíl obcí majících zkušenosti s nástroji APZ

Obrázek 21 Spokojenost obcí s činností ÚP při realizaci nástrojů APZ

(11)

11

SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK

Tabulka 1 Nezaměstnaní zařazení v rizikových skupinách Tabulka 2 Výdaje MPSV v roce 2013

Tabulka 3 Počet vytvořených míst v rámci APZ v České republice v letech

2010-2012

Tabulka 4 Státní výdaje na politiku zaměstnanosti v letech 2001-2011 v tis. Kč Tabulka 5 Čerpání z OP LZZ určené pro oblast Posílení aktivních politik

zaměstnanosti : Finanční plán – indikativní roční alokace v EUR Tabulka 6 Věková struktura obyvatel v regionu Jičín

Tabulka 7 Struktura nezaměstnaných v okrese Jičín (stav k 31. 12.

sledovaného roku)

Tabulka 8 Struktura nezaměstnaných v ČR (stav k 31. 12. sledovaného roku) Tabulka 9 Přehled čerpaných prostředků na realizaci nástroje SÚPM-

vyhrazené

Tabulka 10 Obce využívající VPP v jednotlivých letech Tabulka 11 Hodnocení administrativních procesů s ÚP Jičín

(12)

12

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

APZ Aktivní politika zaměstnanosti

a.s. Akciová společnost

Bc. Bakalář

ČR Česká republika

DiS. Diplomovaný specialista

ERDF Evropský fond pro regionální rozvoj

ESF Evropský sociální fond

EU Evropská unie

FS Fond soudržnosti

GŘ Generální ředitelství

HDP Hrubý domácí produkt

HSS Hospodářská a sociální soudržnost

KoP Kontaktní pracoviště ÚP ČR

KrP Krajská pobočka ÚP ČR

LZZ Lidské zdroje a zaměstnanost

MD Mateřská dovolená

MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí

OP Operační program

OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná OZP Osoba zdravotně postižená

PP Pracovní poměr

PPZ Pasivní politika zaměstnanosti

RD Rodičovská dovolená

SOU Střední odborné učeliště

SŠ Střední škola

SÚPM Společensky účelná pracovní místa

SÚPM–SVČ Společensky účelné pracovní místo–samostatná výdělečná činnost s.r.o. Společnost s ručením omezeným

(13)

13

UoZ Uchazeč o zaměstnání

ÚP ČR Úřad práce České republiky

VK Vzdělávání pro konkurenceschopnost

VPM Volné pracovní místo

VPP Veřejně prospěšné práce

VS Veřejná služba

VŠ Vysoká škola

(14)

14

ÚVOD

Nezaměstnanost se dotkne většiny lidí, buď přímo, nebo se objeví alespoň v jejich blízkém okolí.

Problematika nezaměstnanosti se týká nejen ekonomického života jedince, ale i jeho sociálního života, psychického stavu a v konečném důsledku má vliv na celou společnost a socioekonomické prostředí, které je lidmi vytvářeno. Z toho důvodu je velmi důležité dbát o rozumnou míru nezaměstnanosti a případně se ji snažit snížit.

Tohoto cíle však nelze dosáhnout pouze usilovnou snahou jedince, ale je třeba celkového zásahu státu, vytvářejícího politické, ekonomické a kulturně-sociální podmínky pro rozvoj společnosti. Díky zásahům státu, je-li politicko-ekonomická situace příznivá, podnikatelská sféra prosperuje a tvoří nová pracovní místa. Podstatná je jak nabídka volných pracovních míst, tak též ochota lidí pracovat. Je tedy zapotřebí, aby stát dbal na stanovení mantinelů v rámci pracovněprávního vztahu, aby byla stanovena vhodná výše minimální i zaručené mzdy a aby dodržování pracovních podmínek bylo pozorně kontrolováno a sledováno.

Tato práce se zabývá jednou z možností, jak stát může snižovat nezaměstnanost a to skrze působení Úřadu práce ČR na poli trhu práce. Důraz je kladen na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti využívaných obcemi a městy, ale jsou popsány též nástroje, které využívá podnikatelská sféra. Hlavní pozornost je zaměřena na nástroje společensky účelná pracovní místa a veřejně prospěšné práce a dále na nástroj veřejné služby.

S ohledem na aktuálnost problematiky považuji tuto práci důležitou z několika hledisek.

Prvním je seznámení se s problematikou nezaměstnanosti, jejími druhy a dopady a dalším je utvoření si kompaktního celku pojednávajícího o možných nástrojích APZ působících při snižování nezaměstnanosti. Ke zdůraznění významu těchto nástrojů a jejich efektivitě je zvolen konkrétní region, na kterém je demonstrováno uplatňování nástrojů APZ.

(15)

15

Práce na základě teoretického rámce tvořeného studiem dostupných literárních, internetových a legislativních zdrojů vytváří pohled na vybrané nástroje APZ a následně hodnotí jejich účelnost, praktičnost a využitelnost. Základní otázky, na které se práce snaží zodpovědět, jsou:

a) Co je to nezaměstnanost, jaké dopady má na jedince i společnost a koho se nejvíce dotýká?

b) Jakým způsobem zasahuje stát skrze činnost ÚP ČR na trhu práce při snižování nezaměstnanosti?

c) Jaké nástroje APZ jsou využívány v okrese Jičín a nakolik jsou efektivní?

d) Lze aplikované nástroje APZ zefektivnit?

Předložená diplomová práce je dělena do dvou základních celků. Prvním jsou teoretická východiska a druhým jejich praktické využití. Toto dělení je zvoleno nejen pro přehlednost, ale i pro dostatečné uvedení do problematiky, které by mělo napomoci samotnému hodnocení.

První celek je zaměřen na studium dostupných právních předpisů týkajících se problematiky zaměstnanosti, především zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, dále zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a dalších legislativních dokumentů. Dalšími podklady této části jsou dostupné literární zdroje a zejména údaje zveřejněné prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí na webových stránkách. Podkladem pro ucelený teoretický základ jsou i další relevantní údaje internetových serverů a také data zveřejněná Českým statistickým úřadem. Teoretická část přináší komplexní pohled na danou problematiku. Vymezuje pojmy zaměstnanost, nezaměstnanost, charakterizuje trh práce a seznamuje s možnými rizikovými skupinami nezaměstnaných, činností Úřadu práce ČR a nástroji aktivní i pasivní politiky zaměstnanosti aplikované úřady práce a možnými zdroji financování.

Druhá část se zaměřuje na konkrétní region, okres Jičín, a v úvodu jej popisuje z pohledu zaměstnanosti. Údaje jsou čerpány z dat MPSV, dat zveřejněných Českým statistickým

(16)

16

úřadem a dále z interních dokumentů Úřadu práce ČR, kontaktního pracoviště Jičín a na jejich základě je v praktické části provedeno kvalitativní dotazníkové šetření s cílem zhodnocení využívání jednotlivých nástrojů APZ z pohledu obcí a měst. Část zaměřená na praktické využití tedy v úvodu seznamuje s tímto regionem, jeho strukturou a jeho situací na trhu práce. Z tohoto konkrétního vymezení se pak volně tato část dostává k aplikaci nástrojů APZ v okrese Jičín a tvorbě volných pracovních míst. Představeni jsou významní zaměstnavatelé regionu a nástroje APZ napomáhající k podpoře zaměstnavatelů vytvářet pracovní místa v podnikatelském i veřejném sektoru. V poslední části je kladen důraz na zhodnocení aplikace nástrojů APZ právě v sektoru veřejném, tedy v obcích a městech. Pro vypovídající kvalitativní zhodnocení bylo zvoleno dotazníkové šetření u příjemců finanční podpory. Konečným cílem práce je zhodnocení využívání a efektivnost jednotlivých nástrojů APZ a následné doporučení zlepšení v dané oblasti či vytvoření nového nástroje, který by mohl být efektivnější a využívanější.

(17)

17

1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA APZ A TRHU PRÁCE

Tato část diplomové práce shrnuje důležité pojmy trhu práce z relevantních zdrojů. Ty jsou východiskem pro část zaměřenou na praktické využití.

Zpočátku jsou vymezeny základní pojmy spjaté s vybraným tématem jako nezaměstnanost a její druhy, zaměstnanost a upřesnění pojmu trh práce. Na tuto kapitolu volně navazuje problematika nezaměstnanosti a jejího negativního dopadu na jedince i na celou společnost. Brán je zřetel nejen na sociální, psychické a ekonomické důsledky nezaměstnanosti u jedince, nastíněno je i komplexnější pojetí z pohledu celé společnosti.

Proto se stát snaží svým zásahem nezaměstnanost snižovat a to prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí a jím zřizovanými úřady práce. Právě tyto dva realizátoři působící na trhu práce při snižování nezaměstnanosti jsou zde představeni včetně jejich legislativního zakotvení činnosti. V poslední části teoretického rámce jsou popsány již jednotlivé aktivní a pasivní nástroje nezaměstnanosti, kdy pozornost je zaměřena na aktivní nástroje.

Celý teoretický rámec této práce je koncipován tak, aby byl přehledným a dostačujícím východiskem pro část druhou, tedy pro praktické využití obecných poznatků.

(18)

18

1.1 VYMEZENÍ POJMŮ ZAMĚSTNANOST A NEZAMĚSTNANOST

Pro naplnění cílů diplomové práce, tedy porovnání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti využívaných zejména obcemi při řešení nezaměstnanosti, je třeba vysvětlit několik základních pojmů.

1.1.1 Nezaměstnanost a zaměstnanost

Je důležité si uvědomit, že ne každý, kdo není zaměstnaný, se považuje za nezaměstnaného. Mimo zaměstnanecký poměr se například nachází živnostníci, důchodci, rentiéři a další skupiny občanů. Nezaměstnaným je osoba evidovaná na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Jednu z možných definic nezaměstnanosti přináší i Český statistický úřad. Ten se řídí definicí Mezinárodní organizace práce, která za nezaměstnané považuje všechny osoby starší patnácti let, jež v daném období nebyly zaměstnané a jsou připravené do práce nastoupit nejpozději do čtrnácti dnů. Podmínkou v této definici je i skutečnost, že si v posledních čtyřech týdnech tyto osoby aktivně hledaly práci.1

Je možné setkat se s různými druhy nezaměstnanosti, které se od sebe i zásadně liší.

Obecně rozlišujeme tři druhy nezaměstnanosti, a to frikční, cyklickou a strukturální. Pod pojmem frikční nezaměstnanost si lze představit krátkodobou nezaměstnanost trvající řádově několik dní až týdnů. Jedná se o nezaměstnanost způsobenou přechodem lidí z jednoho zaměstnání do druhého, podobného, ne-li stejného. Jedná se o naprosto běžné přesuny týkající se nabídky a poptávky po službách či výrobcích. Frikční nezaměstnanost je způsobena neustálým pohybem lidí mezi pracovními pozicemi a zaměstnavateli, ale také je důsledkem běžného životního cyklu jedince. Například může vzniknout v důsledku změny bydliště, změnou životních postojů a priorit a podobně. Oproti tomu takzvaná

1 Co je nezaměstnanost. Penize.cz [online]. [vid. 2013-09-2]. Dostupné z: http://www.penize.cz/80354-co- je-nezamestnanost

(19)

19

cyklická nezaměstnanost je zapříčiněna celkovým poklesem v hospodářském cyklu. Tato nezaměstnanost se pohybuje v časovém horizontu až několika měsíců a trvá obvykle do té doby, než se hospodářský cyklus dostane opět do růstu a začne růst i poptávka po práci.

Třetím druhem nezaměstnanosti je strukturální nezaměstnanost. Tuto nezaměstnanost obvykle způsobují změny v požadované kvalifikaci u pracovníků. Může být důsledkem změn technologických podmínek výroby či změně konkurenční schopnosti jednotlivých odvětví. Je způsobena nesouladem mezi nabídkou a poptávkou po práci, což znamená, že roste poptávka po určitém druhu práce a naopak poptávka po jiném druhu práce klesá a zároveň nabídka pracovní síly není dostatečně flexibilní a nedokáže se rychle přizpůsobit. To má za následek nerovnováhu v jednotlivých oblastech a profesích, kdy můžeme pozorovat, že určité odvětví je v rozkvětu a jiné v úpadku. Tento druh nezaměstnanosti je časově nejdelší, trvá i několik let a v konečném důsledku je třeba rekvalifikace pracovníků na jinou činnost. Někdy je zmiňovaná jako čtvrtý druh nezaměstnanosti tzv. sezónní nezaměstnanost postihující sezónní práce závislé na ročním období např. obsluha kempů, sjezdovek a je charakteristická například pro zemědělství či stavebnictví.2

Do výčtu druhů nezaměstnanosti lze zařadit i tzv. skrytou nezaměstnanost. „V této souvislosti se někdy hovoří i o tzv. skryté pracovní síle, čili o fakticky nezaměstnaných, kteří nejsou jako nezaměstnaní registrováni, i když zaměstnaní nemají a při dostatečné nabídce by je přijali. Skrytá nezaměstnanost je formou nezaměstnanosti, kdy si nezaměstnaná osoba nehledá práci a ani se jako nezaměstnaná neregistruje.“3 Tato nezaměstnanost je typická pro vdané ženy a mladistvé.

Jiný pohled na nezaměstnanost přináší dělení do dvou skupin, nezaměstnanost dobrovolnou a nedobrovolnou. Dobrovolná nezaměstnanost je stav, v němž počet volných pracovních míst je schopen pojmout počet uchazečů o zaměstnání, ti ovšem nástup do práce z různých důvodů, například upřednostňování volného času či studium nebo jiné osobní důvody, odmítají. Oproti tomu nedobrovolná nezaměstnanost vzniká ve

2RUSMICHOVÁ, Lada a Jaroslav SOUKUP. Makroekonomie: základní kurs. 5.vydání–dotisk.

Slaný: Melandrium, 2002. ISBN 80-86175-24-3, s. 21-23

3MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. .3. rozšířené vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. ISBN 80-86429-08-3, s. 20

(20)

20

chvíli, kdy počet volných pracovních míst je menší nežli počet nezaměstnaných.

V knize autora Petra Mareše „Nezaměstnanost jako sociální problém“ jsou zmiňovány další dva speciální typy nezaměstnanosti, neúplná zaměstnanost a nepravá nezaměstnanost.

Neúplnou zaměstnanost lze chápat jako akceptování práce na snížený úvazek či nevyužití celkového potenciálu zaměstnance jak s ohledem na jeho schopnosti, tak kvalifikaci.

Paradoxně je tento typ (ne)zaměstnanosti jakýmsi nástrojem boje proti masové nezaměstnanosti. Nejčastěji se to týká zkrácené pracovní doby a sdílení místa, kdy o jednu pracovní pozici se dělí více zaměstnanců pracujících na úvazek zkrácený.

Nepravá nezaměstnanost je poměrně kontroverzní pojem. V něm se totiž ukrývají ti jedinci, kteří jsou nezaměstnaní, ale práci si nehledají, popřípadě i práci odmítají, a za způsob své obživy mají možné nároky na podporu v nezaměstnanosti a další dávky či příspěvky. Do této skupiny možno počítat i ty pracující nelegálně.4

Registrovaná míra nezaměstnanosti ukazuje, jaký je podíl nezaměstnaných proti dispozitivní pracovní síle, tedy těm, kterým je více než patnáct let a patří mezi placené zaměstnané či zaměstnané ve vlastním podniku.

Podíl nezaměstnaných osob je upravený ukazatel nahrazující od roku 2013 registrovanou míru nezaměstnanosti. Na rozdíl od ní ukazuje, jaký je podíl nezaměstnaných ku všemu obyvatelstvu ve věkové skupině 15–64 let.

Zaměstnanost je dalším sledovaným makroekonomickým ukazatelem. Jedná se osoby, které jsou starší 15 let a jsou ve sledovaném období placenými zaměstnanci nebo sebezaměstnavateli.5 Míra zaměstnanosti je potom podíl počtu zaměstnaných osob ve věku 15-64 let a všech obyvatel.

4 MAREŠ, Petr, pozn.. 3, s. 35-39

5 SVATOŠOVÁ, Libuše a Bohumil KÁBA. Statistické metody II. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2012. ISBN 9788021317369, s.26

(21)

21

1.1.2 Nezaměstnanost a její možné dopady

Na jedince nezaměstnanost působí v mnoha ohledech. Práce má v každodenním životě člověka své nezastupitelné místo a je spojována s jakousi podmínkou důstojné existence.

Práce člověku přináší nejen materiální jistotu, ale je jakýmsi způsobem seberealizace a společenské užitečnosti. Při práci získává člověk kontakty, nové přátele, zapojuje se do sociálního života. Během plnění pracovních úkolů objevuje své meze a možnosti, poznává čeho je schopen a hledá místa, ve kterých je možné se ještě zlepšovat. Práce napomáhá k dovednostnímu a psychologickému rozvoji člověka. Kromě toho se práce může stát i součástí mentální hygieny, kdy úsilí vynaložené na práci odvádí z jedince přebytečnou nejen duševní, ale i tělesnou energii. Práce je určujícím ukazatelem začátku a konce ekonomické činnosti jedince.6

Neočekávaná ztráta zaměstnání je tedy v kontextu s předchozím vymezením důležitosti práce pro jedince naprosto traumatizujícím zážitkem dopadajícího na lidskou existenci. Při ztrátě zaměstnání chvíli supluje ekonomické jistoty stát skrze úřad práce, ale v případě dlouhodobé ztráty placeného zaměstnání se dostává do ekonomické nejistoty nejen nezaměstnaný, ale i jeho blízcí (rodina). Dlouhodobá nezaměstnanost může mít vliv i na sociální život jedince. Vytrácí se kontakty a omezuje se i styk s přáteli. Jedinec může v konečném důsledku ztratit i smysl života. Autorka Božena Buchtová se tématu psychologického dopadu na osobnost člověka aktivně věnuje ve svém díle

„Nezaměstnanost – psychologický, ekonomický a sociální problém“ a uvádí: „Ocitne-li se člověk dlouhodobě bez práce, ztratí nejsilnější pojítko s realitou, zmocní se ho nejistota a strach z budoucnosti, později i pochybnosti o vlastních schopnostech. A tak ztratit práci ve společnosti, kde je placená práce stále ještě spojována s vysokou společenskou osobní hodnotou a kde je zaměstnání klíčem k životním aspiracím i zdrojem identity a sebeúcty člověka, přináší stresující životní událost. Tento subjektivně stresující zážitek je navíc okolím stále ještě vnímán jako znamení životního selhání jedince.“ 7 V krajních případech může dlouhodobá nezaměstnanost (chápána delší než 6 měsíců), která sama o sobě přináší sociální a psychologické škody, mít také vliv na zhoršování fyzického i psychického zdraví

6 BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost - psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha:

GRADA, 2002. ISBN 80-247-9006-8, s. 70-74

7 BUCHTOVÁ, Božena, pozn. 6, s. 76

(22)

22

nezaměstnaného a může vést k vyššímu výskytu srdečních chorob, alkoholismu a sebevraždám. To se však týká samozřejmě nedobrovolně nezaměstnaných. Dobrovolně

nezaměstnaní takovéto dopady nepociťují, nezaměstnanost je jejich volbou a vyplývá z jejich vnitřního přesvědčení a způsobu života.

Kromě toho, že nezaměstnanost dopadá na člověka jako jednotlivce, existuje též její negativní vliv z pohledu celé společnosti (státu). Cílem ekonomik jednotlivých států je jejich dlouhodobý hospodářský růst. Aby tohoto růstu bylo dosahováno, jednou ze základních podmínek je efektivní využití zdrojů, tedy přírodních zdrojů, kapitálu a práce.

Ideální stav ekonomiky je takový, kdy všechny tyto zdroje jsou plně využívány a na trhu práce každý, kdo chce pracovat, pracuje. Nicméně takového stavu v realitě nelze dosáhnout a za optimální stav na trhu práce se považuje dosažení přirozené míry nezaměstnanosti, kdy v ekonomice existuje pouze frikční a strukturální nezaměstnanost.

Z tohoto vyplývá, že je-li nezaměstnanost v ekonomice vyšší než přirozená míra nezaměstnanosti (tedy existuje cyklická nezaměstnanost), ekonomika je pod svým potenciálem. Aplikací Okunova zákona lze zjistit, jak daleko se ekonomika nachází od svého potenciálu. Ten říká, že každé procento nezaměstnanosti nad úrovní přirozené míry nezaměstnanosti snižuje HDP o 2–3 %. Nezaměstnanost je tedy jev nežádoucí. Tím, jak se lidé stávají nezaměstnanými, nepoptávají tolik zboží a služeb a agregátní poptávka klesá a zároveň rostou výdaje státu, kdy lidem bez práce (záleží na sociální politice státu) je vyplácena podpora v nezaměstnanosti, případně další sociální dávky. Proto se vlády států svojí fiskální politikou snaží bojovat proti cyklické nezaměstnanosti. Svými investicemi stát zvyšuje agregátní poptávku, s kterou roste zároveň poptávka po práci a v konečném výsledku se nezaměstnanost snižuje. Další formou boje s nezaměstnaností je právě aktivní politika státu v oblasti zaměstnanosti, čímž je v České republice pověřeno Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce České republiky.

(23)

23

1.2 TRH PRÁCE V ČR

Dalším důležitým pojmem souvisejícím s tématem diplomové práce je vymezení pojmu trh práce. Trh práce je částí celku nazvaného tržní hospodářství skládajícího se svým způsobem ze samostatných, ale na druhou stranu vzájemně propojených trhů. Běžně se setkáváme s trhem výrobků či služeb, kde se střetává nabídka daného sortimentu či služeb s poptávkou po těchto jednicích. „Tvorba tržní produkce předpokládá užití zdrojů, kterými jsou práce, půda a kapitál.“8 Samotná práce je tedy výrobním faktorem nenahraditelným při tvorbě finálních statků a je hlavním a charakteristickým pro trh práce. Na tomto trhu se střetává nabídka práce s poptávkou po práci. „Předmětem tržní transakce na trhu práce je koupě a prodej výrobního faktoru práce za cenu, kterou je mzda.“9

Rovnováha těchto dvou hodnot je spíše možnost teoretická, na trhu práce se setkáváme se situací, kdy počet volných pracovních míst je mnohem nižší, než je počet lidí práci nabízejících a nezaměstnanost je důsledkem právě této nerovnováhy.

1.2.1 Charakteristika českého trhu práce

Významně situaci na trhu práce ovlivňuje demografický vývoj. Dlouhodobě klesající porodnost v naší republice způsobuje, že na trh práce přichází čím dál tím méně nové pracovní síly a je problém s nahrazováním lidí odcházejících do důchodu. Důsledkem toho se zvyšuje průměrný věk pracovníků a podíl skupiny lidí nad 50 let na trhu práce.

Současně generace mladých lidí narozených v osmdesátých a devadesátých letech minulého století má oproti svým rodičům zcela odlišné preference, životní styl i cíle ovlivňující rozhodování o volbě povolání. Tyto odlišnosti jsou ve velké většině ohrožením pro klasická průmyslová odvětví a profese, protože jsou touto generací vnímány mnohem více kriticky – jako málo perspektivní, nízko odměňované, nezajímavé a málo prestižní.

To souvisí též se systémem vzdělávání v ČR, kdy zaměstnavatelé nejvíce postrádají zaměstnance se středním odborným vzděláním a na druhou stranu je na trhu práce převis

8 BUCHTOVÁ, Božena, pozn. 6, s. 59

9 Tamtéž, s. 60

(24)

24

pracovní síly s vyšším vzděláním při různé úrovni kvality tohoto vzdělání.

Dalším faktorem ovlivňujícím český trh je poloha České republiky ve středu Evropy.

V nedávné minulosti přenášely do ČR investoři z vyspělejších zemí Evropské unie, Spojených států a Japonska některé své aktivity, aby využily nákladové výhody české ekonomiky, dostatečnou zásobu kvalifikovaných pracovníků a v neposlední řadě výhody systému investičních pobídek. V současnosti je již ČR méně zajímavá i díky zvyšujícím se nákladům na pracovní sílu a zahraniční investoři se zaměřují na jiné rozvíjející se ekonomiky, především na východě. To má za následek pokles objemu pracovní síly v podnicích zajišťujících dodávky kompletovaných výrobků či jejich dílů velkým společnostem a nárůst počtu nezaměstnaných. Hlavní problém českých podniků je v tom, že jsou zaměřeny především na výrobu a stále více se ukazuje, že právě toto zaměření je z celosvětového pohledu nejméně konkurenceschopné. Budoucnost podniků je ve vývoji, konstrukci, designu či IT službách, což jsou stále ještě spíše okrajové podnikové činnosti.

Tato změna není ovšem uskutečnitelná v krátkém období a úzce souvisí s českým systémem vzdělávání.

1.2.2 Rizikové skupiny na trhu práce v ČR

Na trhu práce existuje velká skupina těch, které lze považovat z různých důvodů za diskriminované. Ti obvykle hůře shánějí práci, není po nich poptávka s ohledem na životní cyklus a situaci, ve které se nacházejí, jelikož uplatnění člověka na poli trhu práce je obvykle spjato s řadou charakteristických rysů, jako jsou například věk, zdravotní stav, samozřejmě i vzdělání a mnohdy i pohlaví či etnikum. Nejen v České republice, ale i v jiných zemích, jsou hlavními rizikovými skupinami mladí, ženy po mateřské dovolené či ženy s dětmi, zdravotně postižení či znevýhodnění, lidé vyššího věku a samozřejmě kvalifikačně méně vybavení jedinci, jimž chybí buď dostatečné vzdělání či praxe. S vyšší nezaměstnaností se pak potýkají i různá etnika. V České republice to jsou velkou měrou romští spoluobčané a imigranti.10 Zejména tyto skupiny znevýhodněné na trhu práce je

10 BUCHTOVÁ, Božena, pozn. 6, s. 104

(25)

25

třeba více podporovat a aktivně se podílet na jejich zaměstnatelnosti.

Mladí do 30 let na trhu práce

První rizikovou skupinou na poli trhu práce obtížněji hledající zaměstnání s hrozbou vyššího rizika dlouhodobé nezaměstnanosti jsou mladí do 30 let. Tato riziková skupina se kryje se skupinou absolventů po ukončení studia, kterým chybí praxe pro uplatnění na trhu práce. Právě tento fakt, že mladí nemají praktické zkušenosti a hlavně také doposud nemají naučené základní pracovní návyky, je při hledání nového zaměstnání velmi znevýhodňují.

„Pokud si tito mladí lidé ve správném čase neosvojí potřebné pracovní návyky, nebudou schopni pracovat ani v dospělosti a nuda je pak povede k sociálně patologickému chování, k vyřazení ze společnosti.“11

Obrázek 1

Nezaměstnaní absolventi v ČR dle vzdělání k 30. 9. 2013

Zdroj: Vlastní zpracování dat MPSV (Portál MPSV, Čtvrtletní statistiky nezaměstnanosti)

11 BUCHTOVÁ, Božena, pozn. 6, s. 110

(26)

26

Nezaměstnanost absolventů vede nejen ke snižování sebevědomí uchazeče o zaměstnání, ale též k existenční krizi. Období do 30 let je pro mladé velmi důležité a mnohdy určuje směr dalšího života. Absencí zaměstnání v tomto raném stádiu ekonomicky aktivního života dochází k oddálení možného finančního osamostatnění a budování si stabilního vlastního zázemí mimo jakousi ochranu rodičů. Mladí zůstávají déle doma a nemohou se jak finančně, tak emocionálně osamostatnit. To vede ke snižování ekonomické gramotnosti mladých, kdy jim v takovém případě mnohdy unikají souvislosti týkající se peněžních toků za nájem, nákupy potravin a jiných potřeb, atd.

Na Obrázku 1 je znázorněn podíl absolventů evidovaných v České republice na úřadech práce k 30. 9. 2013 dle dosaženého vzdělání. Z celkového počtu 557 058 nezaměstnaných k tomuto datu bylo 30 913 absolventů.

Uchazeči nad 50 let věku

Oproti předchozí rizikové skupině bez dostatečné praxe a pracovních návyků pro uplatnění se na trhu práce setkáváme i problematikou ztráty zaměstnání ve věku po padesátém roce života jedince. Dojde-li ke ztrátě zaměstnání v tomto věku, obvykle se u nich setkáváme se ztrátou sebedůvěry a v krajních případech i rezignací na společenské aktivity. Ztrátou zaměstnání v tomto věku se vytrácejí vazby z dřívějšího zaměstnání, mnohdy se objeví i krize existenční. Člověk musí slevovat ze svých životních standardů a návyků z důvodu nedostatečných finančních příjmů. Tato věková skupina je mnohdy neadaptabilní na jiný druh zaměstnání, než na který byla zvyklá a může se potýkat s nemalými problémy při osvojování nových pracovních dovedností. Zde je velmi podstatné, na kolik je jedinec schopen se přizpůsobit změněným podmínkám a opustit dřívější stereotypy. „Mnohé zkušenosti z oblasti gerontologie ukázaly, že přestavění života a vypracování nových životních stylů by vyžadovalo takové úsilí, které by přesáhlo možnosti lidí. Důležitou roli zde totiž sehrává orientace na budoucnost, která pokud chybí, nemůže zabránit tomu, aby se setkání s náročnou stresovou situací (ztráta zaměstnání) stalo příčinou celkové životní rezignace.“12 Ztráta zaměstnání v tomto věku se stává velmi kritickou nejen pro jedince, ale i jeho blízké. Dlouhodobá nezaměstnanost pro tuto skupinu lidí je proto více než

12 BUCHTOVÁ, Božena, pozn. 6, s. 112

(27)

27 nežádoucí.

Dle údajů ÚP z 30. 9. 2013 plyne, že skupina lidí nad 50 let v České republice tvoří celou čtvrtinu všech nezaměstnaných. Na Obrázku 2 je znázorněno, že nejmenší podíl z nich je ve skupině nad šedesát let. Většina lidí v tomto věku volí spíše než hrozící dlouhodobou evidenci na úřadech práce raději předčasný odchod do důchodu.

Obrázek 2

Podíl nezaměstnaných nad 50 let věku v ČR k 30. 9. 2013

Zdroj: Vlastní zpracování dat MPSV (Portál MPSV, Čtvrtletní statistiky nezaměstnanosti)

Ženy a matky na trhu práce

V evropském měřítku existují tři modely zaměstnanosti žen a to jižní, skandinávský a smíšený. Jižní model zahrnuje Španělsko, Itálii a Řecko. Tyto země se vyznačují nízkou účastí žen na trhu práce, kratší pracovní kariérou a nízkým výskytem práce na částečný úvazek. Skandinávský model (Dánsko, Švédsko, Finsko) představuje země s vysokou úrovní účasti žen na trhu práce a s pracovním prostředím podporujícím vysoký počet zaměstnaných žen na částečný úvazek a s pružnými pracovními systémy. Smíšený model (Velká Británie, Francie, Německo) zahrnující i Českou republiku je někde mezi těmito dvěma extrémy. Smíšený model má relativně vysokou míru

(28)

28

zaměstnanosti žen a to na plný i částečný úvazek, ale na druhou stranu má tendenci mít méně podpůrné struktury pro vytvoření rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.13

Obecně ženy na trhu práce mají poměrně nepříznivé postavení hned z několika důvodů.

Prvním je předpoklad, že těžká manuální práce pro ně není vhodná a takovou práci by nezvládaly. Dále u mladé ženy je předpoklad brzkého otěhotnění, tedy i pracovní neschopnosti, což je pro zaměstnavatele ne příliš žádoucí, na dobu mateřské přestávky musí hledat za takovou ženu náhradu. Ve chvíli, kdy již žena dítě má (malé dítě), tak je časově ne příliš flexibilní, děti jsou často nemocné a ona obvykle nemůže vykonávat práci v plném rozsahu, na sto procent.

„S nadměrnou celodenní zaměstnaností žen však souvisí řada dalších problémů. Matky s malými dětmi mají časté pracovní absence narušující plynulost pracovního procesu, což způsobuje jejich negativní hodnocení a snižuje ochotu je zaměstnávat. Ekonomicky ohrožené jsou v současné době zejména neúplné rodiny.“14

V České republice zaměstnavatelé většinou nemají tendenci pro takové ženy vytvářet pracovní místa se zkrácenou pracovní dobou, což by pro ně bylo naprosto ideální. O tom svědčí i výsledky studie „V délce pracovní doby patříme mezi rekordmany“ zveřejněné časopisem Statistika & My.15 Češi měli v roce 2012 v evropském měřítku druhou nejdelší týdenní pracovní dobu, déle pracovali pouze Řekové a zajímavé jsou i výsledky podílu zkrácených úvazků. Obrázek 3 znázorňuje podíl zkrácených úvazků žen v zemích EU, kde průměrně pracovala každá třetí žena na zkrácený úvazek, zatímco v České republice to není ani každá desátá. Rekordmankami jsou Nizozemky, jich pracují na zkrácený úvazek více než tři čtvrtiny. Modelu nizozemského trhu práce se věnuje ve své knize „Economics of Unemployment“ autorka Marshalle M. I.16 Popisuje v ní, že vedle žen s dětmi pracují na

13 VALENTOVÁ, Marie. The Czech women in a labour market:a European comparison. Proquest. 2005.

Dokument ID 213156247.[online]. last updated 8. 6. 2010. [vid. 2014-03-12]. Dostupné z:

http://search.proquest.com/docview/213156247?accountid=17116

14 BUCHTOVÁ, Božena, pozn. 6, s. 113

15 ČSÚ. PETRÁŇOVÁ, Marta a Bohuslav MEJSTŘÍK. V délce pracovní doby patříme mezi rekordmany. Český statistický úřad: Statistika & My [online]. roč. 2013, č. 9 [vid. 2014-02-22].

ISSN 1804-7149. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/c/EA002B5945

16 MARSHALLE M. I.. Economics of Unemployment. 1 ed. New York: Nova Science Publishers, Inc,

(29)

29

zkrácený úvazek převážně mladí lidé, ti se pracovním návykům teprve učí a další významnou skupinou pracující na zkrácený úvazek jsou lidé vyššího věku. Ti si tuto formu volí buď s ohledem na svůj zdravotní stav, či po přehodnocení životních priorit.

Obrázek 3

Podíl žen v EU se zkrácenou pracovní dobou v roce 2012

Zdroj: ČSÚ. PETRÁŇOVÁ, Marta a Bohuslav MEJSTŘÍK. V délce pracovní doby patříme mezi rekordmany. Český statistický úřad: Statistika & My [online]. roč. 2013, č. 9 [vid. 2014-02-22].

ISSN 1804-7149. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/c/EA002B5945

Ostatní rizikové skupiny na trhu práce

Vyjma věkových skupin mladých lidí do 25 let a lidí bez praxe, osob ve věku nad 50 let a žen–matek jsou na trhu práce i další rizikové skupiny nezaměstnaných. Jednou z takových skupin jsou osoby zdravotně znevýhodněné či postižené (dále OZP). Ti mají při neupravených pracovních podmínkách čím dál menší šancí na uplatnění. Proto se velmi často stávají závislí na svém okolí, a to nejen emocionálně a fyzicky, ale i ekonomicky.

I na tyto jedince stát ve své aktivní politice myslí a snaží se podpořit jejich zaměstnávání.

Na trhu práce jsou dále znevýhodněni i ti s příliš nízkou kvalifikací či bez jakýchkoli

2006. ISBN 1-60021-138-0, s. 38-42

(30)

30

dovedností. Obvykle sem patří těžce vzdělavatelní lidé. Na trhu práce dále hůře shánějí uplatnění různá etnika, ti opakovaně evidovaní či dlouhodobě nezaměstnaní a osoby společensky nepřizpůsobivé či v minulosti trestané.

Z Tabulky 1 lze vyčíst, jaké zastoupení mají na českém trhu rizikové skupiny nezaměstnaných popsané v této kapitole. Jsou v ní vyhodnocena data z 30. 9. 2013, kdy počet všech nezaměstnaných byl 557 058 osob. Zajímavým zjištěním je skutečnost, že celých 40 % lidí je v evidenci déle než jeden rok a dá se předpokládat, že nezanedbatelná část této skupiny jsou zároveň lidé ze skupiny lidí nad 50 let věku.

Tabulka 1

Nezaměstnaní zařazení v rizikových skupinách

Riziková skupina Počet UoZ

% z celkového počtu nezaměstnaných

OZP 61354 11 %

matky s dětmi 45743 8 %

mladí do 25 let 105681 19 %

lidé nad 50 let 146942 26 %

vyžadující zvláštní pomoc 2779 0,5 %

v evidenci nad 12 měsíců 224797 40 %

Zařazení nezaměstnaných do rizikových skupin

Zdroj: Vlastní zpracování dat MPSV (Portál MPSV, Čtvrtletní statistiky nezaměstnanosti)

(31)

31

1.3 INSTITUCE STÁTU NA TRHU PRÁCE V ČR

V neoklasickém ekonomickém směru jsou státní instituce vnímány jako nepružné a omezující volný trh, nicméně se ukazuje, že jejich role na trhu práce je velice důležitá.

Jsou-li vyjednávání centralizovaná a koordinovaná, pracovní trhy fungují mnohem lépe a ekonomická výkonnost je lepší především ze dvou důvodů. Tím prvním je, že se v takovém prostředí snižuje nejistota jedinců tvořících pracovní trh a tím druhým je

zvýšení povědomí celé společnosti. Proto vyspělé státy věnují oblastem zaměstnanosti a trhu práce velkou péči a skrze svá ministerstva práce realizují své záměry a reagují na nastalé situace a naopak obyvatelstvo státu má povědomí o tom, kam se v případě problémů týkajících se zaměstnanosti obrátit o pomoc.17 V České republice jsou těmito institucemi Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále MPSV) a jemu podléhající Úřad práce České republiky (dále ÚP ČR)

1.3.1 Ministerstvo práce a sociálních věcí

„MPSV je ústředním orgánem státní správy pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a rekvalifikaci, kolektivní vyjednávání, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, nemocenské zabezpečení, sociální péči, péči o pracovní podmínky žen a mladistvých, právní ochranu mateřství, péči o rodinu a děti, péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, a pro další otázky mzdové a sociální politiky“18

Vznik MPSV se datuje do roku 1968, ale nelze tvrdit, že od té doby nepřerušeně funguje.

V roce 1988 bylo totiž zrušeno a jeho pracovníci přešli na Ministerstvo financí a Ministerstvo zahraničí. MPSV opětovně vzniklo o dva roky později v roce 1990 a od té

doby funguje až do doby současné. Od tohoto roku se v čele ministerstva vystřídalo

17 MARSHALLE M. I., pozn. 16, s. 3-5

18 MPSV. Důvod a způsob založení povinného podniku. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online].

[vid. 2013-11- 10]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/oup

(32)

32

celkem 12 ministrů. Nejdéle zde působili Jindřich Vodička (1992–1997), Vladimír Špidla (1998–2002) a Zdeněk Škromach (2002–2006). Od ledna 2014 je ministryní Michaela Marksová- Tominová.

Toto ministerstvo spravuje a řídí celkem 4 organizační složky státu (Úřad práce České republiky, Státní správa sociálního zabezpečení, Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí a Státní úřad inspekce práce) a 5 příspěvkových organizací.

Objem finančních prostředků, které vyplácí MPSV, popisuje Kapitola 313 státního rozpočtu, nejaktuálnější výdaje za rok 2013 jsou patrné z Obrázku 4 a Tabulky 2.

Je tedy zřejmé, že téměř polovinu výdajů státu vyplácí právě MPSV, kdy největší část je určena na výplatu důchodů, nicméně ani podíl prostředků určených na politiku zaměstnanosti není nezanedbatelný.

Obrázek 4

Výdaje státního rozpočtu v roce 2013

Zdroj: MFCR. Monitor - informační portál Ministerstva financí ČR

(33)

33 Tabulka 2

Výdaje MPSV v roce 2013

Specifické ukazatele výdajů MPSV Výdaje v Kč

Dávky důchodového pojištění 382 568 094 000

Dávky státní sociální podpory 36 910 000 000

Dávky nemocenského pojištění 20 135 000 000

Dávky pomoci v hmotné nouzi 7 500 000 000

Dávky osobám se zdravotním postižením 2 326 000 000

Ostatní sociální dávky 4 000 000

Podpory v nezaměstnanosti 9 800 000 000

Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách 20 490 000 000

Aktivní politika zaměstnanosti celkem 5 435 869 000

Výdaje spojené s realizací zákona č. 118/2000 Sb. 500 000 000

Výdaje spojené s realizací odškodňovacích zákonů 210 000 000

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním

postižením 3 713 000 000

Ostatní výdaje organizačních složek státu 13 110 789 000

Neinvestiční nedávkové transfery 7 849 759 000

Transfery na podporu reprodukce majetku nestátním subjektům

v sociální oblasti 156 243 000

VÝDAJE MPSV CELKEM 510 708 754 000

Zdroj: MFCR. Monitor - informační portál Ministerstva financí ČR

1.3.2 Úřad práce České republiky

„Úřad práce České republiky je správním úřadem, který plní úkoly v oblasti zaměstnanosti, oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a v oblasti státní sociální podpory.“19

Od roku 1990 působilo na území České republiky postupně 77 samostatných úřadů práce, jejich působnost se shodovala s okresním územním rozdělením. Každý z nich měl vlastní právní subjektivitu a byly řízeny sekcí MPSV, která koordinovala a metodicky řídila chod

19 MPSV. Služby a činnosti Úřadu práce České republiky v oblasti zaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Portál MPSV. [online]. [vid. 2014-04-05]. Dostupné z

http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/cinnosti_up

(34)

34

jednotlivých agend. V roce 2011 došlo k velké změně, kdy byl zřízen s účinností od 1. dubna 2011 na základě zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů Úřad práce České republiky. K 1. lednu 2012 převzal ÚP ČR od územně správních celků výkon agend v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi, příspěvku na péči, dávek pro osoby se zdravotním postižením a další agendy. V roce 2014 zaměstnává Úřad práce České republiky 10 000 zaměstnanců. Organizační struktura ÚP ČR je jednoduchá, je dělen hierarchicky a to tak, že řídícím orgánem je generální ředitelství, pod které spadají krajské pobočky a pod ty pak jednotlivá kontaktní pracoviště. Na Obrázku 5 je znázorněna pouze základní struktura rozdělení GŘ, přesnější a detailnější představu struktury ÚP ČR přinášejí Příloha A (organizační struktura GŘ), Příloha B (organizační struktura krajské pobočky ÚP ČR) a Příloha C (Organizační struktura vybraných kontaktních pracovišť). Generální ředitelství tvoří generální ředitelka a jí podřízených osm referátů či sekcí. Šest z nich zajišťuje chod Úřadu práce ČR, jedná se tzv. vnitropodnikové agendy. Personálně nejvíce obsazené a veřejností vnímané jsou dvě sekce, sekce pro sociální věci zajišťující výplatu státních sociálních podpor, hmotné nouze a pěstounských dávek a sekce zaměstnanosti realizující pasivní a popisovanou aktivní politiku státu.

Obrázek 5

Základní organizační struktura Generálního ředitelství ÚP ČR Zdroj: Vlastní zpracování

(35)

35

Výrazným ministrem z pohledu ÚP ČR byl v letech 2010-1012 Jaromír Drábek. Za jeho působnosti došlo k reorganizaci úřadů práce, nově vznikly generální ředitelství a krajské

pobočky ÚP a zanikly do té doby samostatné okresní pobočky. S tím bylo spojeno i snížení počtu zaměstnanců. Dále v lednu 2012 pod Úřad práce ČR přešly odbory státní

sociální podpory, které do té doby spadaly pod obce s rozšířenou působností. Zároveň s tím Úřad práce začal používat nový informační systém. Ministr Drábek zavedl S–karty, veřejnou službu a projekt DONEZ zaměřený na nelegální práci. Už po Drábkově rezignaci byla ještě v roce 2012 zrušena veřejná služba. V roce 2013 byl zrušen projekt DONEZ, navýšil se počet zaměstnanců ÚP ČR, definitivně se zrušil projekt S–karet či vznikly nové projekty zaměřené hlavně na problematiku zaměstnávání mladých lidí – absolventů. Dále je plánována novela zákona o sociálních službách a nastavení efektivnějšího čerpání peněz z fondů Evropské unie.20 V roce 2013 se generální ředitelkou ÚP ČR se stala Marie Bílková.

Ve zprávě generálního ředitelství z března 2014 se píše: „ÚP ČR je správním úřadem s celostátní působností, je organizační složkou státu, která musí vykonávat kompetence, které jsou jí svěřeny zákonem, a současně musí dodržovat postupy a plnit povinnosti uložené zákony upravujícími činnost právnické osoby tohoto typu. Při vzniku však nebyly zajištěny ani agendy kompetenční, ani agendy provozní a podpůrné. Zaměstnanci vykonávající podpůrné agendy v původních samostatných úřadech práce byli v roce 2011 propuštěni s tím, že provoz všech úřadů v resortu MPSV bude výhledově zajišťován jednou servisní organizací. Výkon těchto agend na ÚP ČR do doby vzniku servisní organizace nebyl řešen. Katastrofální poddimenzovanost kompetenčních agend vedla k omezování veškerých činností na základní minimum. Tím se stala výplata dávek a řešení krizových stavů. Zvláště patrné to bylo vždy v souvislosti s projevy nefunkčnosti a nespolehlivosti agendových informačních systémů.

V oblasti zaměstnanosti byla chybějící kapacita nahrazována projektovými zaměstnanci a v oblasti sociálních věcí dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, hrazenými z prostředků na ostatní osobní náklady."21

20 MPSV. Budeme aktivněji podporovat zaměstnanost. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online].

[vid 2013-07-28]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/15975

21 GŘ ÚP ČR. Zpráva o činnosti Úřadu práce České republiky za rok 2013. Generální ředitelství Úřadu práce České republiky. Portál MPSV. [online]. 17. 3. 2014, s. 27 [vid. 2014-04-20]. Dostupné z:

http://portal.mpsv.cz/upcr/oup/zprocin/zprava_o_cinnosti_up_cr_za_rok_2013.pdf

(36)

36

V současnosti se situace na úřadech práce stabilizuje, mimo jiné dochází také k celkovým změnám v organizaci úřadů práce a původním okresním pracovištím se vrací rozhodovací pravomoci, které byly od dubna 2011 pouze v kompetenci ředitelů krajských poboček.

(37)

37

1.4 ÚŘAD PRÁCE A LEGISLATIVA

V této kapitole jsou popsány základní právní předpisy ovlivňující činnosti Úřadu práce České republiky.

Zákon o zaměstnanosti

Hlavní legislativní zakotvení činnosti ÚP je v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále ZoZ) který upravuje zabezpečování a aplikování státní politiky zaměstnanosti.

V době do roku 1989, vzhledem k neexistenci tržního hospodářství v Československé socialistické republice, kdy víceméně veškerý majetek byl v rukou státu a kdy všichni občané ve jménu tehdejší politické ideologie měli současně právo i povinnost pracovat a kdy stát zaručil všem, bez ohledu na jejich schopnosti a dovednosti, uplatnění na „trhu práce“, nezaměstnanost neexistovala. Změna přišla právě po roce 1989. Státní majetek se začal privatizovat, cílem vlastníků již nebylo blaho celého národa, ale spíše je zajímala efektivita, produktivita, zisk. Přirozeně se dostavil jev nezaměstnanost. Zpočátku, do poloviny devadesátých let, se míra nezaměstnanosti udržovala pod hranicí 4 %, ale během let 1997–2000 se přiblížila hodnotě 10 % a stát musel na tuto situaci nějak reagovat. První zákony o zaměstnanosti byly přijaty v roce 1991, jednalo se o zákony č. 1/1991 Sb.

a 9/2001 Sb.. Tyto zákony byly díky probíhajícím změnám v České republice mnohokrát novelizovány. Na trhu práce se objevily pojmy jako agenturní zaměstnávání, pracovní činnost dětí a mladistvých. To vše, spolu s tlakem EU na to, aby i zákon týkající se zaměstnanosti byl před vstupem ČR do EU v roce 2004 kompatibilní s evropským právem, vedlo zákonodárce k tomu, aby schválili nový zákon o zaměstnanosti.

Jeho cílem bylo převzít vše fungující z předešlých zákonů, přesněji definovat činnosti institucí působících na trhu práce v ČR a důležité také bylo provést takové úpravy, aby zákon o zaměstnanosti byl slučitelný s právem EU. Proto byl s účinností od 1. 10. 2004

(38)

38 přijat zákon č. 435/2004 Sb, o zaměstnanosti. 22

Tento zákon v úvodu definuje, co je státní politika zaměstnanosti, vymezuje základní pojmy používané v dalších ustanoveních, vymezuje kompetence Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadu práce ČR, vysvětluje rozdíl mezi pojmy zájemci o zaměstnání a uchazeči o zaměstnání, definuje pojem zprostředkování práce a poradenství a podmínky pro zařazení a vedení evidencí uchazečů o zaměstnání a jejich případné vyřazení, upravuje podmínky, kdy má uchazeč právo na podporu v nezaměstnanosti, její výši, délku podpůrčí doby, stanovuje pravidla pro agenturní zaměstnávání, komplexně upravuje zaměstnávání osob se zdravotním postižením, upravuje, za jakých podmínek mohou na území ČR pracovat jiní státní příslušníci a výkon umělecké, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte a v neposlední řadě zavedl nové nástroje aktivní politiky nezaměstnanosti. I tento původní zákon již byl několikrát novelizován, poslední velká změna vešla v účinnost 1. 1. 2012.

Oproti předešlému znění byly opět zpřísněny podmínky týkající se nároku pobírat v nezaměstnanosti podporu, zaměstnavatelům zrušil povinnost hlásit volná pracovní místa, v oblasti zaměstnávání zdravotně postižených osob chráněné pracovní dílny nahradila chráněná pracovní místa. K úpravám došlo i v oblasti zaměstnávání cizinců či v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti a jen vybrané kontrolní činnosti zůstaly v kompetenci ÚP ČR, většinou z nich byl pověřen Státní úřad inspekce práce a jeho oblastní inspektoráty.

Zákoník práce

Zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce, upravuje pracovně právní vztahy. V úvodní části jsou vymezeny smluvní vztahy a oddíl věnovaný diskriminaci. Ta je v § 16 zákona č. 262/2006 Sb. přímo zakázána. Zákaz se týká jakékoliv diskriminace v pracovně právním vztahu, jak přímé tak nepřímé, či jiného druhu obtěžování. Druhá část zákoníku práce je věnována kompletní problematice pracovního poměru. Vyjmenovány jsou všechny náležitosti platné pracovní smlouvy, je vysvětlen pojem doby zkušební nebo jsou vyjmenovány relevantní způsoby ukončení pracovního poměru. Část třetí je zaměřena na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. V dalších částech zákona jsou pak

22 ČESKO, Zákon č. 435 ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti. In: Sbírka zákonů České republiky.

2004. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_-_1._ledna_2013.pdf.

(39)

39

konkrétněji vymezovány pravidla například směnnosti a rozvržení pracovní doby, odměňování zaměstnanců, pracovních podmínek atd. ÚP ČR kontroluje při nabízení volných pracovních míst i při vzniku pracovně právních vztahů v rámci aktivní politiky zaměstnanosti dodržování tohoto zákona zaměstnavatelem.

Správní řád

Zákon, jímž se ÚP při své činnosti ve vybraných agendách a výkonech řídí, je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Jedná se o zákon upravující veškerá řízení před správním úřadem. Předmětem úpravy zákona je postup orgánů výkonné moci a orgánů územních samosprávních celků v řízení s občany. Popsán je celý průběh správního řízení, jeho zahájení, dodržování lhůt či ukončení správního řízení s případnými opravnými prostředky.

Zákon o finanční kontrole

Jelikož ÚP ČR poskytuje finanční podpory a příspěvky, je nutné takto vynaložené prostředky řádně kontrolovat, aby bylo zabráněno jejich zneužívání. Postupy, práva a povinnosti v rámci kontrolní činnosti upravuje zákon č. 320/2001 Sb., zákon o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).

Systém finanční kontroly je tvořen kontrolou „jako součástí finančního řízení v rozsahu stanoveném tímto zákonem za účelem ověření skutečností rozhodných pro hospodaření s veřejnými prostředky, zejména při vynakládání veřejných výdajů formou veřejné finanční podpory, a to před jejich poskytnutím, v průběhu jejich použití a následně po jejich použití, vykonávaná orgány veřejné správy“.23 Tento systém je tvořen auditem ve veřejné správě a vnitřním kontrolním systémem.

23 ČESKO. Zákon č.320/2001.o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. Praha, 9. 8. 2001, částka 122/2001. Dostupné z:

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-320

(40)

40

1.5 AKTIVNÍ NÁSTROJE ŘEŠENÍ NEZAMĚSTNANOSTI

Skupinou prostředků/nástrojů využívanou v boji s nezaměstnaností je aktivní politika zaměstnanosti (dále APZ). Aktivní politika zaměstnanosti a její nástroje jsou upraveny zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Ten rozeznává následující nástroje:

„a) rekvalifikace b) investiční pobídky

c) veřejně prospěšné práce – dále VPP

d) společensky účelná pracovní místa – dále SÚPM e) překlenovací příspěvek

f) příspěvek na zapracování

g) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program“24

Kromě těchto jednotlivých nástrojů s APZ souvisí i poradenská činnost ÚP, podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením, zaměstnávání cizinců, samozřejmě i snaha o zprostředkování zaměstnání a v neposlední řadě i další cílené programy k řešení ne/zaměstnanosti.

Vyjmenované nástroje se řadí mezi tzv. aktivní z toho důvodu, že se snaží řešit nezaměstnanost prostřednictvím umístění uchazečů o zaměstnání do pracovního poměru, případně jim pomáhají zahájit samostatnou výdělečnou činnost. Aktivní nástroje nezaměstnanosti jsou určeny především již dříve popsaným rizikovým skupinám.

Nejčastěji využívanými nástroji jsou rekvalifikace, společensky účelná pracovní místa (dále SÚPM), veřejně prospěšné práce (dále VPP). Překlenovací příspěvky jsou určeny uchazečům, kteří začali podnikat (SÚPM-SVČ) a zpočátku svého podnikání potřebují finanční prostředky na úhradu provozníh nákladů jako jsou nájemné, náklady na opravu či údržbu objektu nebo na dopravu materiálu či služeb. Příspěvky na zapracování mohou být poskytnuty zaměstnavateli, který se rozhodne přijmout do zaměstnání uchazeče, kterým ÚP ČR věnuje zvláštní péči (popsáni v § 33 ZoZ) a po dobu 3 měsíců ÚP ČR přispívá na

24 ČESKO, Zákon č. 435 ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004.

Část pátá, Aktivní politika zaměstnanosti, Hlava I: Opatření a nástroje, § 104, odstavec 2, Dostupné z:

http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_-_1._ledna_2013.pdf

References

Related documents

Orsaken till att lektioner har många elever är vanligen att grupper inte används för t.ex.. Skapa en egen grupp för varje lärare och gör en lektion

Även om det i ärenden om uppehållstillstånd – till skillnad från vad som är fallet i medborgarskapsärenden – inte föreligger något uttalat krav på att identiteten ska

Avsiktsförklaringen innebär att socialnämnden i Svedala kommun och arbetsmarknadsnämnden i Trelleborgs kommun avser att gemensamt projektera möjligheterna till närmare samverkan inom

Det bedöms inte heller vara en sådan avvikelse som bygglov får ges för enligt 31 a – 31 b

Ordförande konstaterar att tekniska nämnden beslutar att måltidsplanen ändrar benämning till måltidspolicy 2021 för Svedala kommun, samt att reviderat förslag av

Om du delgivits beslutet ska överklagandet ha kommit in till Myndighetsnämnden inom tre veckor från den dag då du fick del av beslutet.. Ange vilket beslut du överklagar och

Då Agneta Bengtson (C) utsetts till ledamot i Social- och omsorgsnämnden har kommunfullmäktige att utse en ersättare i hennes

Kommunfullmäktiges ordförande finner att det endast föreligger ett förslag till beslut till vilket Tomas Q Nilsson (MP) yrkat bifall.. Ordförande frågar fullmäktige om de avser