ANALÝZA FIT PARKŮ A VENKOVNÍCH POSILOVEN V PRAZE

(1)

ANALÝZA FIT PARKŮ A VENKOVNÍCH POSILOVEN V PRAZE

Bakalářská práce

Studijní program: B7401 – Tělesná výchova a sport Studijní obor: 7401R003 – Rekreologie

Autor práce: Tomáš Hlavatý

Vedoucí práce: doc. PaedDr. Tomáš Dohnal, CSc.

Liberec 2014

(2)

(3)

(4)

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(5)

Poděkování

Panu doc. PaedDr. Tomáši Dohnalovi, CSc. za odborné vedení, cenné rady a trpělivost při vypracování bakalářské práce.

MgA. Ivo Michlovi za pomoc při zpracování fotografického materiálu, který byl v této práci použit.

Mým rodičům a babičce za trpělivost a podporu ve studiu a při tvorbě této práce.

(6)

Analýza fitparků a venkovních posiloven v Praze

Tomáš Hlavatý BP-2014 Vedoucí BP: doc. PaedDr. Tomáš Dohnal, CSc

Anotace

Pohybová aktivita je důležitým faktorem životního stylu, proto se práce zabývá problematikou fitparků a venkovních posiloven na území hlavního města Prahy. Práce si klade za cíl sestavit analýzu těchto zařízení. Jednotlivé fitparky a venkovní posilovny jsou fyzicky navštíveny, fotograficky zdokumentovány a ohodnoceny. Hodnocení probíhá na základě pasportizačního archu dle jednotlivých kritérií hodnocení.

Praktickou částí této práce je zhodnocení jednotlivých zařízení a hodnocení dle správních obvodů. Závěr práce se zabývá navrhovanými opatřeními pro zlepšení kvality, obsahu a dostupnosti pro obyvatele.

Klíčová slova: Životní styl, volný čas, pohybová aktivita, motivace, fitpark, venkovní posilovna.

Summary

This thesis deals with the Fitness park and outdoor gym issue in The City of Prague Location. My thesis consists of the overall analysis of these facilities. Each Fitness park and outdoor gym is personally visited, photographed and rated. Rating is based on the passport sheet by the individual scores. Each Fitness park and outdoor gym is registered, rated and drawn into the Administrative district map. The thesis conclusion deals with the proposed measures which would lead up to quality, content and availability improvement.

Keywords: Lifestyle, leisure, physical activity, motivation, Fitness Park, outdoor gym.

(7)

6

OBSAH

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ ...8

ÚVOD ...9

1. CÍLE PRÁCE ... 10

2. ČLOVĚK A SPOLEČNOST – VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ... 11

2.1 ŽIVOTNÍ STYL ... 12

2.2 VOLNÝ ČAS ... 12

2.3 POHYBOVÁ AKTIVITA ... 14

2.3.1 Tělesná zdatnost (tělesná kondice) ... 14

2.3.2 Motivace k pohybové aktivitě ... 16

2.3.3 Benefity pohybové aktivnosti ... 17

2.3.4 Doporučená pohybová aktivita ... 18

2.3.5 Zdravotní pohybová charakteristika seniorů ... 19

3. KOMUNÁLNÍ REKREACE ... 21

3.1 URBANISTICKÉ UKAZATELE KOMUNÁLNÍ REKREACE V ČR ... 21

3.2 FITPARKY A VENKOVNÍ POSILOVNY ... 22

3.3 POPIS VYBRANÝCH POSILOVACÍCH, PROTAHOVACÍCH A MASÁŽNÍCH ZAŘÍZENÍ . 23 4. METODIKA PRÁCE ... 27

4.1 KRITÉRIA HODNOCENÍ ... 27

4.2 PASPORTIZAČNÍ ARCH ... 28

4.2.1 Obsah (vybavenost) ... 29

4.2.2 Stav cvičebních prvků ... 29

4.2.3 Čistota okolí ... 30

4.2.4 Umístění ... 30

4.2.5 Možnosti dalšího sportovního vyžití v okolí parku ... 30

4.3 HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH ZAŘÍZENÍ ... 31

5. VÝSLEDKY PRÁCE ... 33

5.1 VYBRANÁ HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH ZAŘÍZENÍ... 33

5.2 CELKOVÉ HODNOCENÍ ... 45

(8)

7

5.2.1 Celkové hodnocení jednotlivých fitparků a venkovních posiloven ... 45

5.2.2 Celkové hodnocení dle zadaných kritérií ... 45

5.2.3 Celkové hodnocení dle správních obvodů ... 50

5.2.4 Hodnocení dle počtu seniorů na jedno zařízení... 52

6. DISKUZE ... 54

7. ZÁVĚR... 58

8. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 59

9. SEZNAM PŘÍLOH ... 61

(9)

8

Seznam obrázků, tabulek a grafů

Obr. 1: Zařízení na procvičení kloubů – volant (zdroj: vlastní) ... 23

Obr. 2: Zařízení bradla (zdroj: vlastní) ... 24

Obr. 3: Surfovací zařízení (zdroj: vlastní) ... 24

Obr. 4: Zařízení na procvičování chůze – brusle (zdroj: vlastní) ... 25

Obr. 5: Zařízení na procvičení boků – twist (zdroj: vlastni) ... 25

Obr. 6: Masážní zařízení (zdroj: vlastní) ... 26

Obr. 7: Jezdecké zařízení (zdroj: vlastní) ... 26

Obr. 8: Mapa SO Praha 6 se zaznamenanými sportovišti (zdroj: Google maps) ... 32

Tab. 1: Vliv pohybových aktivit na složky tělesné zdatnosti (Kubátová, 2009) ... 15

Tab. 2: Doporučená pohybová aktivita v závislosti na intenzitě (Marcus, 2010) ... 19

Tab. 3: Celkové hodnocení dle kritéria vybavenost (zdroj: vlastní) ... 46

Tab. 4: Celkové hodnocení dle kritéria stavu cvičebních prvků (zdroj: vlastní) ... 47

Tab. 5: Celkové hodnocení dle kritéria čistota okolí (zdroj: vlastní) ... 48

Tab. 6: Celkové hodnocení dle kritéria umístění parku (zdroj: vlastní) ... 49

Tab. 7: Celkové hodnocení dle kritéria další sportovní možnosti v okolí (zdroj: vlastní) ... 50

Tab. 8: Celkové hodnocení dle správních obvodů 1 – 22 (zdroj: vlastní) ... 51

Graf 1: Průměrná známka jednotlivých kritérií (zdroj: vlastní) ... 46

Graf 2: Počet seniorů na 1 zařízení (zdroj: vlastní) ... 52

(10)

9

Úvod

Životní styl člověka je různý, vyvíjí se průběhu let a ovlivňuje ho mnoho faktorů. V bakalářské práci se proto budeme zabývat zdravým životním stylem populace. Zaměříme se konkrétně na fitparky a venkovní posilovny.

Novodobá populace žije velmi nekvalitním životním stylem. Pohybová aktivita je nedostatečná, způsobená zejména pracovním vytížením, pohodlným transportem a nekvalitní stravou. Všechny tyto faktory vedou ke zdravotním komplikacím, populačním chorobám či dokonce smrti. Zařízení jako jsou fitparky a venkovní posilovny jsou zařízení, která se snaží předcházet těmto neblahým populačním jevům, zvyšující se alarmující rychlostí. Fitparky jsou rekreační zařízení, které jsou pro všechny věkové generace. Obsahují cvičební stroje sloužící pro aktivní rekreaci zejména seniorům, kteří si zde mohou zlepšit svojí fyzickou zdatnost, zbavit se bolestí kloubů a svalů. Venkovní posilovny jsou uzpůsobeny pro mladší jedince, jsou zde zařízení pro posilování vlastní vahou a zařízení, která zvyšují kondici a obratnost. Není zde za cíl pouze zlepšit fyzický stav cvičence, fitparky a venkovní posilovny mají i sociální funkci. Lidé všech věkových skupin se zde setkávají a tráví společný čas.

Často je fitpark spojen s dětským hřištěm. Tato skutečnost boří mezigenerační bariéry a zařízení se stávají místem aktivní rekreace pro obyvatele města.

Toto téma je mi blízké. Osobně považuji otázku fitparků a venkovních posiloven za velmi málo známé a diskutované téma, proto jsem se rozhodl věnovat se těmto zařízením a provést jejich analýzu.

(11)

10

1. Cíle práce

Hlavním cílem bakalářské práce je vyhodnocení stavu jednotlivých zařízení na území hlavního města Prahy na základě pasportizačního archu dle vlastních hodnotících kritérií.

Dílčím cílem je návrh doporučení ke zlepšení kvality týkající se obsahu, technického stavu, čistoty okolí, umístění zařízení a možností dalšího sportovního vyžití v okolí.

Na základě cílů práce byly stanoveny tyto hlavní a vedlejší výzkumné otázky:

- Je kvalita fitparků a venkovních posiloven ve městě Praha dostačující?

- Je vybavenost (obsah) fitparků a venkovních posiloven dostačující?

- Je stav cvičebních prvků v těchto zařízeních dostačující?

- Je čistota okolí fitparků a venkovních posiloven dostačující?

- Je umístění fitparků a venkovních posiloven vyhovující?

- Jsou možnosti dalšího sportovního vyžití v okolí fitparku či venkovní posilovny dostačující?

- Je kvalita a počet těchto zařízení dostačující v závislosti na počtu seniorů v jednotlivých správních obvodech města Prahy?

Dílčími úkoly jsou:

1. Studium literatury.

2. Fyzické navštívení a fotografické zdokumentování daných zařízení.

3. Zaznamenání jednotlivých zařízení do mapy.

4. Ohodnocení fitparků a venkovních posiloven dle daných kritérií.

5. Celkové hodnocení těchto zařízení dle správních obvodů města Prahy.

6. Návrh doporučení ke zlepšení kvality těchto zařízení.

(12)

11

2. Člověk a společnost – vymezení základních pojmů

Člověk jako součást společnosti je označován jako individuum (z lat. individuum – atom, nedělitelná část) a popisován nejdříve jako druh živočišné říše. Časem se tento pojem zformoval do podoby, která vyjadřuje výjimečnost jednotlivce a jeho duševní stránku (Brugger, 1994).

Blatný (2010) říká, že člověk je společenská a kulturní bytost, která se účastní kontaktů s ostatními v rámci soustavy základních vztahů. Předvídáním reakcí jiných jedinců člověk podporuje vývoj svého já a lze se vidět očima druhých. Tato lidská empatie, která posunuje vlastní já do role jiných jedinců, způsobuje, že organizované společenské aktivity se stávají axiomy, ovládají chování jednotlivce ve společnosti a tvoří jeho identitu. To utváří člověka uvědomělým článkem společnosti.

Význam pojmu společnost v nejširším slova smyslu je lidstvo jako celek, soustrojí obou pohlaví, různých věkových skupin, které si svým vývojem utvořilo vlastní kulturu, normy, základní společenské hodnoty, jež jako celek sdílejí (Brugger, 1994).

Giddense (1999) je toho názoru, že společnost je skupina lidí, kteří obývají konkrétní území, jsou pod řízením politického systému a autority daného území a jsou si vědomi odlišné identity od jiných skupin lidí, které je obklopují.

Širší pohled na význam pojmu společnost uznává spousta dalších autorů. Ti říkají, že společnost se dá typologizovat následovně:

- strukturální společnost (sociální instituce),

- sekurence – opakované řešení základních problémů,

- společnost jako celek, který řídí, organizuje, uspořádává, řeší konflikty, - společnost jako složitá síť mezilidských vztahů,

- společnost jako soubor skupin, které se mezi lidmi utvářejí, - společnost jako kultura (Sekot, 2007).

(13)

12

2.1 Životní styl

Životní styl člověka lze definovat jako zcela dobrovolné chování jedince v různých životních situacích, v kterých si může vybírat varianty jeho chování zcela dobrovolně podle svého vědomí. Je to tedy souhra možností a výběru založeném na svobodném rozhodnutí (Drbal, 1996).

Problémem svobodného rozhodnutí je vliv rodinného prostředí, zvyklostí a tradic dané společnosti, ekonomickou a sociální situací, která může rozhodnutí ovlivnit. Jedinec je správně rozhodnutý pouze tehdy, má-li dostatečné vědomosti o zdravém životním stylu, o tom, co prospívá jeho zdraví a co mu naopak škodí. Proto je důležité osvojovat si tyto znalosti už od útlého věku v rodinném prostředí i ve škole.

Zdravotní stav populace se hodnotí především z hlediska záporných jevů jako je úmrtnost a nemocnost obyvatel dané oblasti. Dlouholeté studie zjistili, že nejčastější příčiny chorob s vysokou nemocností až úmrtností jsou kouření, nadměrná konzumace alkoholu, požívání drog, špatná výživa, nízká pohybová aktivita, nadměrná psychická zátěž a rizikové sexuální chování (Machová, Kubátová, 2009).

Technický pokrok a způsob bydlení lidí na sídlištích, který se rozmohl v druhé polovině 20. století, výrazně změnil životní styl obyvatel všech vyspělých zemí zejména ve městech. Díky sedavému zaměstnání, zlehčení přesunu pomocí aut, výtahů a eskalátorů se začal rozmáhat tzv. sedavý způsob života. Technika se dostala do domácností, zjednodušila a zpříjemnila lidem život pomocí myček, automatických praček, robotických vysavačů, dálkových ovladačů. Zdálo by se, že člověk s těmito pokroky civilizace bude mít dostatek času na svoji seberealizaci. Opak je pravdou.

Životní styl většiny jedinců se zaměřuje na získávání nových zejména hmotných věcí, úspěchu, peněz a moci. Ustavičný spěch a nedostatek času vede ke stresu a špatnému životnímu stylu (Machová, Kubátová, 2009).

2.2 Volný čas

Volný čas popsaný Aristotelem, byl založen na velkém množství otroků, kteří pracovali za své pány. V éře středověku, kdy převládalo křesťanství, byl volný čas chápán jako čas pro čtení knih, modlitbu, rozjímání a uctívání svátků. Renesance byla z pohledu volného času na vrcholu. Užívat si volný čas mohla však pouze šlechta.

V období industrializace šla otázka volného času do pozadí a společnost se začala

(14)

13

orientovat na pracovní výkon. Běžný dělník v té době pracoval až 72 hodin týdně, což bylo běžné a nutné pro chod výrobního podniku. K výraznému rozvoji volného času došlo až v období 20. století v éře technologického rozvoje. Obecně lze definovat volný čas jako dobu, ve které člověk nekoná činnost, kterou nechce dělat pod tlakem závazků.

Tyto závazky plynou ze společenských nutností nebo ze zachování biofyziologických či rodinných systémů. Nejčastěji je to čas nevázáný povinnostmi a člověk dělá to, co je mu příjemné a na co je zvyklý (Jandourek, 2003).

Bakalář (1980) chápe volný čas jako soubor všech činností, které člověk dělá pouze podle vlastní vůle pro zábavu, potěšení, odpočinek a které rozvíjejí a obnovují jeho duševní a tělesné zdraví. Dále do tohoto souboru činností patří účast na společenském životě, vzdělávání a tvůrčí činnost s odproštěním od pracovních, rodinných nebo jiných povinností. Volný čas charakterizují, následují 3 hlavní rysy:

- Svoboda volby činnosti, která závisí na vůli, zájmu, potřebám a cílům jedince. Je ovlivněna mentalitou, rodinou a zdravotním stavem.

- Neovlivnění ekonomickým efektem.

- Možnost přerušení činnosti podle vlastní vůle (Hodaň, 1987).

Podle Opachovského člověk vyplňuje 8 základních potřeb ve volném čase:

- rekreace – potřeba, osvěžení, zdraví a zotavení, - kompenzace – potřeba potěšení a rozptýlení, - edukace – potřeba poznání a vzdělání, - kontemplace – uvědomění si sebe sama,

- komunikace – potřeba sdílení, kontaktu s druhými, - integrace – potřeba společnosti a kolektivu,

- participace – potřeba sociální angažovanosti,

- akulturace – potřeba kulturního života (Važanský, 1995).

Právní úprava délky pracovní doby je častým diskutovaným tématem posledních let. Délka pracovní doby má klesavou tendenci a tím se otevírá se prostor volnému času.

Hodaň (1987) tvrdí, že by se měly vytvořit následující podmínky pro život společnosti:

Vytvořit takové podmínky života společnosti, aby čas po pracovní době (tzv. mimopracovní čas) byl z větší části charakteru volného času. Uspokojit co nejvíce společnost s nabídkou volnočasových aktivit podle potřeb a zájmů občanů.

Zharmonizovat individuální potřeby a zájmy celé společnosti.

(15)

14

2.3 Pohybová aktivita

Pohybová aktivita je pojem, který je podstatnou součástí lidského zdraví.

Existuje velké množství pramenů, které říkají, že pohybová aktivita je zdravotně prospěšná lidem všech generací. Tyto prameny vycházejí z pojetí pohybových aktivit dle Světové zdravotnické organizace (WHO), která vysvětluje pohybovou aktivitu jako kteroukoliv činnost prováděnou pomocí pohybového aparátu při zvýšené tepové frekvenci a dechu. Studie WHO prokázaly pozitivní vliv pohybové aktivity na životní styl obyvatel. Je zjištěno, že čím více se lidé věnují sportovních aktivitám v mládí, tím více zůstávají aktivní i v dospělém a starším věku (Kalman, Hamřík, Pavelka, 2009).

Pohybová aktivnost neboli pohybové aktivity je termín, který se vztahuje k jakémukoli tělesnému pohybu vyžadující vyšší kalorickou spotřebu (Welk, 2002).

Pohyb patří mezi základní složky existence všech živých organismů.

Ve fylogenezi má pohyb zásluhy na zlepšení funkce pohybové soustavy, ale i soustavy nervové. Vývoj pohybu u člověka došel tak daleko, že již nezajišťuje pouze základní životní potřeby, jako jsou rozmnožování, získání potravy, ale i činnosti sportovní či umělecké. Pohybová aktivita patří mezi fenomény novodobé lidské společnosti a patří k základním prvkům přispívající ke zlepšení kvality života a zdraví (Machová, Kubátová, 2009).

Pohyb nemá jen význam činnosti pohybové soustavy, ale i pohyb duševní.

Pohyb myšlenek, pocitů, vnímání, nálady. Proto je pohybová aktivita velmi úzce spojena s prožitkem. Pohyb není pouze životním projevem, ale za pojmem pohyb se skrývají i informace o kvalitě vnitřních orgánů, kvalitě zdraví, ale zejména o stavu lidské mysli. Analýzou projevu člověka pohybem lze zjistit aktuální situaci týkající se tělesné a duševní stránky jedince (Blahutková, Řehulka, Dahnělová, 2005).

2.3.1 Tělesná zdatnost (tělesná kondice)

Nejdříve je potřeba vysvětlit pojem zdatnost (fitness). Zdatnost je celkový, druhově podmíněný znak člověka, na jehož složkách (biologické, psychologické a sociální) závisí kapacity jeho regulačních a adaptačních mechanismů. Velký vliv na kvalitu zdatnosti má také imunitní systém. Tělesná zdatnost je tedy součást zdatnosti (Hendl, Dobrý, 2011).

(16)

15

Směrnice ACSM (2000) říkají, že tělesná zdatnost je výsledek, kterého je možné docílit tělesným cvičením tj. strukturovanými pohybovými aktivitami, vykonávanými s četností, intenzitou (stupněm namáhavosti) a dobou trvání. Tělesná zdatnost obsahuje tyto složky: vytrvalost (aerobní zdatnost), svalovou sílu, pohyblivost kloubů, šlach a vazů a koordinaci pohybu. Nejpodstatnější složkou pro správnou výkonnost srdce, krevního oběhu, plic a svalů je vytrvalost (aerobní zdatnost). Následující tabulka ukazuje vybrané pohybové aktivity a jejich účinnost na složky tělesné zdatnosti (Kubátová, 2009).

Pohybová

aktivita Vytrvalost Svalová

síla Pohyblivost Koordinace

Rychlá chůze ++ +

Chůze do schodů +++ ++

Běh, jogging +++ ++ + +

Cyklistika +++ ++ + ++

Plavání +++ +++ ++ +++

Fotbal ++ +++ ++ ++

Tenis ++ +++ +++ +++

Kulturistika +++ + ++

Gymnastika + ++ +++ +++

Aerobik +++ + ++ +++

Jóga + +++ ++

Jízda na koni +++ +++

Práce na zahradě ++ +++ + ++

Tab. 1: Vliv jednotlivých pohybových aktivit na složky tělesné zdatnosti (Kubátová, 2009)

Pozn.: vysvětlivky: dobrý účinek +, velmi dobrý účinek ++, vynikající účinek +++

(17)

16

2.3.2 Motivace k pohybové aktivitě

„Motivace je vnitřní elán. Začíná touhou. Když něco chceš, máš motiv to získat.“

Denis Waitley Motivace je vnitřní nebo vnější faktor nebo soubor faktorů vedoucí k podpoře organismu. Usměrňuje naše chování a jednání pro dosažení vytyčených cílů. V tendenci vývoje společnosti je však motivace lidí k pohybovým aktivitám stále větší problém.

V současné společnosti je motiv snad pro každého z nás tzv. Americký sen, což je víra či jev rozšířený v USA, podle něhož každý (především pomocí tvrdé práce, chytrosti a odvahy) může dosáhnout výrazného společenského vzestupu a zbohatnutí „z poslíčka milionářem“ (Nakonečný, 1996).

Motivace je u jedince situace, kdy si vybírá ze situačně přijatelných reakcí. Je to proces na úrovni vědomí, ale může být ovlivňován i nižšími funkcemi vědomí.

Motivace je chápána jako stav organismu (Machač, 1985).

Motivace seniorů k pohybové aktivitě

Motivovat starší jedince k pohybové aktivitě je problematika všech vyspělých států světa. Je obecně známo, že pravidelná pohybová aktivita lidí v tomto věku je nedostatečná a lidé se nevěnují preventivní pohybové aktivitě. S pohybem začnou až při zdravotních potížích a doporučení lékaře. Kritická analýza empirických studií (Holczerová, Dvořáková, 2013) se proto zabývá faktory ovlivňující seniory a jejich motivaci k pohybovým aktivitám. Bylo zjištěno, že nejvíce seniory ovlivňuje okruh přátel, kteří se pravidelně věnují pohybové činnosti, dále doporučení lékaře kvůli zdravotním důvodům a rodinné prostředí. Studie ukázala, že za nejvýznamnější bariéry, které brání seniorům aktivně začít s pohybovou činností jsou osobní faktory (nemoc, zdatnost, zklamání z očekávání) a faktory blízkého okolí (zesměšňování, neporozumění okolí), dále také špatná doprava na sportoviště nebo časově náročné zaměstnání.

Nejčastější důvody k ukončení činnosti, či nepravidelné pohybové aktivitě jsou zdravotní objektivní (nemoc zranění), zdravotní subjektivní (pocit únavy, lenost) a další důvody jako jsou nedostatek času nebo nedostatečná motivace. Názor psychologů je takový, že při pravidelné pohybové aktivitě nestačí pouze vědomí toho, že děláme něco pro naše zdraví. Důležitý je i emoční prožívání při pohybu, dobrá atmosféra a sociální prostředí (Štilec, 2004).

(18)

17 Sebedůvěra

S motivací úzce souvisí pojem sebedůvěra. Mít víru ve vlastní schopnosti je rozhodující. Pokud chceme našim klientům opravdu pomoci a zvýšit jejich sebedůvěru, dávejme klientovi neustále najevo své přesvědčení, že začne úspěšně realizovat svůj plán a bude v jeho realizaci úspěšně pokračovat. Naučme klienta, aby si sám věřil!

Nabuďmě k lepším výkonům, ale je důležité dávat lidem, jak přiměřeně záporné, tak i kladné motivace, protože správná motivace vede ke zvětšení sebedůvěry (Marcus, Forsyth, 2010).

2.3.3 Benefity pohybové aktivnosti

Zdravotních benefitů zejména v dospělém věku je víc, než si průměrný jedinec myslí. Je vědecky prověřeno, že pravidelná pohybová aktivita omezuje výskyt chorob kardiovaskulárního systému zejména ischemické choroby srdeční, nejčastěji se vyskytující příčiny úmrtí na světě. Pravidelná pohybová aktivita snižuje nejméně o 30 % riziko rakoviny tlustého střeva, mrtvice, diabetes mellitus druhého typu a vysokého krevního tlaku. Dalšími nezanedbatelnými benefity jsou kontrola tělesné hmotnosti, pevnost kostí, kloubů a svalů. Starší lidé lépe ovládají svojí koordinaci.

V oblasti psychiky pravidelná pohybová aktivita pomáhá při úzkosti a depresi, navozuje dobrou náladu a klidný stav organismu (Hendl, 2011).

V seznamu United States Department of Health and Human Services (2006) se nejčastěji vyskytují tyto benefity:

- zvýšení úrovně dobrého cholesterolu (HDL), - snížení vysokého krevního tlaku,

- spalování tuku, které pomáhá zlepšovat složení těla, - udržování příznivé hladiny krevního cukru,

- zvyšování kostní denzity, - posilování imunitního systému,

- zlepšování nálady a snižování možnosti vzniku deprese, - vylepšování tělesného zevnějšku,

- ve spojení s vyváženou dietou udržování přijatelné tělesné hmotnosti, - snížení klidové srdeční frekvence,

- zvýšení výkonnosti energetických systémů,

(19)

18 - zlepšení metabolismu,

- rychlejší usínání, lepší spánek.

2.3.4 Doporučená pohybová aktivita

První vědeckou prací, která se zabývala tímto tématem, byla studie Karvonena, Kentaly a Ustaly. V tomto období se shromáždilo velké množství informací o zdravotních benefitech a doporučení k pohybovým aktivitám. O 21 let později (r. 1978) vznikla studie ACSM, která měla výrazný dopad v klinické a rehabilitační medicíně. Tato studie řešila problematiku vhodné pohybové aktivity dle druhů a objemu činnosti s hlavním cílem zlepšit tělesnou zdatnost populace. V 90. letech 20. století došlo k sumarizaci a objasnění výsledků se závěrem, že nižší intenzita a alespoň menší objem pohybových aktivit vedou k podstatným fyziologickým změnám. Dalším důležitým prohlášením byla zpráva CDC z roku 1997, která říkala, že každý občan spojených států by měl denně věnovat nejméně 30 minut pohybovým aktivitám nízké intenzity. Toto prohlášení vzbudilo značný zájem populace, které bylo podpořeno velkým množstvím vědeckých článků a prací (Hendl, 2011).

Na základě mnoha dalších výzkumů a studií vzniklo doporučení, určené zdravému dospělému člověku, který chce udržet své tělo v kondici, snížit riziko populačních chorob a cítit se fit. Toto doporučení radí cvičit 5 dnů v týdnu 30 minut aerobní cvičení mírné intenzity, nebo 3 dny v týdnu provádět cvičení vyšší frekvence.

K tomu je vhodné přidat také 8 až 10 posilovacích cviků po 8 – 12 opakování v sérii na celé tělo dvakrát za týden. Mírná intenzita v tomto případě znamená pohybová aktivita, kdy se srdeční frekvence mírně zvýší a dojde k lehkému pocení. Důležitý ukazatel, při kterém poznáme, že se jedná o mírnou intenzitu, je, že cvičenec je schopný plynulé konverzace. Příkladem takového cvičení je rychlejší chůze nebo pomalejší běh.

Vědci dále zjistili, že cvičenec si toto zatížení může rozdělit do 3 desetiminutových intervalů v jednom dni, protože výsledky jsou stejné jako při 30 minutách bez přerušení cvičení denně. Dále lze cvičení realizovat v kombinaci mírné a střední intenzity. Je jedno, zda cvičení provedeme ráno, odpoledne, či večer, důležité je však uskutečnit tuto pohybovou aktivitu pravidelně každý den (Dobrý, 2011).

Určit minimální množství pohybové aktivity pro každého jedince je velmi obtížné, proto se jedná pouze o obecná doporučení. Nezohledňuje se například

(20)

19

kalorický příjem nebo zdravotní stav jedince. U jedince vážícího 70 kg při kalorickém výdeji 1000 kcal za týden (150 – 200 kcal/den) cvičícího mírné až střední intenzity jsou tato doporučení vhodná. Benefitem mírné a střední pohybové aktivity dle doporučení je zmenšení rizika úmrtnosti a civilizačních chorob zvláště u lidí se sedavým způsobem života (Blair, 2002).

Intenzita Trvání Frekvence Příklady

Nízká (60–70 %

maximální srdeční frekvence)

nejméně 30 minut souvisle nebo několik desetiminutových úseků

nejméně 5x týdně

rychlejší chůze hrabání listí těžší domácí práce Střední

(75–85%

maximální srdeční frekvence)

nejméně 20 minut nejméně 3x týdně

kondiční běh spinning cyklistika

Tab. 2: Doporučená pohybová aktivita v závislosti na intenzitě (Marcus, 2010)

2.3.5 Zdravotní pohybová charakteristika seniorů

Ve vyspělých státech světa se v posledních 100 letech pomocí nejmodernější medicíny průměrná délka života zdvojnásobila. Německé ženy se dnes dožívají průměrného věku 80 let, muži 73. Do roku 2020 by se měl průměrný věk zvýšit až na 90 let. Odhady gerontologů říkají, že čtvrtina lidí narozených v letech 1946 – 1964 se mohou dožít až 100 let. Ti co se narodili po roce 2000 až 120 let. To je vše možné pouze za předpokladu rozumného zacházení s vlastním tělem. To znamená dostatek pohybu, racionální stavy, zdravého životního stylu a udržení duševní svěžesti. Tyto skutečnosti ukazují, že starší populace přibývá a s nimi i problémy s tímto tématem spojené. Proces stárnutí populace je tedy ovlivněn genetickými předpoklady. Nesmíme však zanedbat vlivy okolního prostředí a životního stylu (Strunz, 2000).

Zdravotní pohybová charakteristika seniorů je velmi zajímavé téma, které nesmíme opomenout při práci se staršími jedinci v souvislosti s fitparky. Určité omezení psychické i fyzické výkonnosti musíme předpokládat. Problém nastává v situaci, kdy starší jedinec své zdravotní problémy chápe jako přirozený projev stáří a ne jako nemoc, kterou by měl co nejdříve řešit. Projevy stárnutí se projevují na celém pohybovém

(21)

20

aparátu. Mezi prvními příznaky jsou omezení kloubní pohyblivosti, pokles rychlosti a obratnosti a s nimi síly a vytrvalosti. Největší příčinou je snížení rychlosti kontrakce svalu a úbytek svalové hmoty. Zdravotní problémy, které trápí zejména ženy období klimakteria jsou nemoci typu osteoporóza a osteoartróza (Javůrek, 1998).

Osteoporóza je onemocnění kostí, které zapříčiňuje snížení hustoty kostní hmoty. Kost je lámavější a díky tomuto onemocnění je větší úrazovost a riziko zlomeniny. Studie prokázaly, že ženy trpí touto nemocí třikrát častěji než muži. Je to zapříčiněno klimakteriem, kdy nedostatečná sekrece hormonů sníží hustotu kostní tkáně. Tento fyziologický jev je však ovlivnitelný. Faktory, které z velké části zapříčiňují vznik nemoci jsou: Nevyvážená strava s nedostatkem základních živin, jako jsou bílkoviny, vápník, vitamíny, K, D, A, hořčík aj. Nadměrná konzumace cukrů, tuků a soli může tuto nemoc podpořit. Dále také nedostatečná tělesná zátěž, která napomáhá k útlumu tvorby kostní tkáně. Po 2 měsících svalového klidu dochází ke ztrátě kostní tkáně až o 50 %, což vede k výraznému řídnutí kostí.

Častějším onemocněním pohybového aparátu u starších jedinců je osteoartróza.

Nejde o onemocnění samotné kosti, ale o ztrátu pevnosti a funkčnosti jejich hyalinních chrupavek. Nejčastější příčinou tohoto onemocnění je nadměrné zatěžování kloubu, zejména articulatio genus (kloub kolení). Je proto nutné správně zvážit a nastavit formu, délku a intenzitu cvičení pro starší jedince. Pohyb by měl mít spíše lokomoční charakter (poklus, chůze) bez výrazných změn. Neměl by být prováděn na tvrdém povrchu (asfalt, chodník) a nebo alespoň v obuvi tlumící nárazy na tvrdý povrch (Javůrek, 1998).

Je velmi důležité si při realizaci fitparků uvědomit rizika, možnosti a předpoklady pro pohybovou činnost starších jedinců a dále s nimi pracovat.

(22)

21

3. Komunální rekreace

Pojem komunální (nebo také komunitní) rekreace představuje ucelený organizovaný systém managementu volnočasových aktivit v určité části území nebo celé oblasti (Dohnal, 1997).

Politika každého státu, která se zajímá o rozvoj regionů a obcí by měla motivovat své občany všech skupin (sociální, věkové) k aktivitě dle jejich práv a možností jak prostorových, tak materiálních, personálních a obsahových. Jednotlivé instituce mají za úkol vytvářet propojení mezi kulturními aktivitami občanů a politikou daného státu. Obsah komunální rekreace nejsou pouze formy pohybové a tělovýchovné.

Patří zde také zájmové činnosti, jako jsou zahrádkářství, kutilství, hudební či výtvarné formy. V této práci se však budeme zabývat pouze formami pohybovými (Směry státní politiky v řízení tělovýchovy a sportu, 1997).

3.1 Urbanistické ukazatele komunální rekreace v ČR

Z časového hlediska rozdělujeme komunální rekreaci na jednotlivé úseky v systému pracovního dne, týdne nebo celého roku na:

Každodenní rekreace - V této kategorii nalezneme dětská hřiště a hřiště pro dorůstající mládež a dospělé (fitparky, venkovní posilovny), dále pak víceúčelové rekreační areály, areály zdraví a uměle vytvořená koupaliště.

Krátkodobá rekreace - Do této kategorie patří zejména víkendové rekreační pobyty na chatě, chalupě či zahrádkářské oblasti.

Dlouhodobá rekreace - Do této kategorie se řadí především tábornická a turistická zařízení.

(Doutlík, 1996)

Rekreační hřiště a jejich rozdělení

Obsah, rozsah a počet rekreačních hřišť, zeleně a vodní plochy jsou určeny urbanistickými ukazateli dané země. Liší se v jednotlivých státech dle charakteru země,

(23)

22

přírodního prostředí, podnebí aj. Česká republika má podle svých urbanistických ukazatelů tři druhy hřišť dle věkových skupin:

Dětská hřiště jsou určena pro děti ve věku do 6 let. Rozloha by měla být 150 až 200 m², to znamená, že na jednoho obyvatele připadá 0,5 m² plochy z celkové rozlohy hřiště. Ideální docházková vzdálenost k tomuto hřišti je do 200 m od obydlí. U těchto hřišť je důležité stromový porost, který tvoří potřebný stín. Dále pak oddělený prostor od hřišť pro míčové hry. Základní složkou těchto hřišť je pískoviště a lavičky, dalšími složkami jsou herní prvky, jako jsou průlezky, houpačky či hrazdy.

Hřiště pro školní děti je určeno pro děti ve věku od 6 do 14 let. Velikost hřiště se pohybuje v rozsahu 450 až 1 000 m². Velikost plochy na hřišti pro jednoho obyvatele by měla být 0,5 m². Docházková vzdálenost je větší než u hřišť pro děti do 6 let, jedná se o vzdálenost 500 m. Hřiště bývá často rozděleno na plochu pro míčové hry a část s nářadím pro zručnost a zlepšení motoriky.

Hřiště pro dorůstající mládež a dospělé je určené pro mládež od věku 15 let až do dospělosti. Rozloha hřiště by měla být 2 000 až 4 500 m². Na jednoho obyvatele tedy připadá 1 m² rozlohy hřiště. Hřiště by mělo být samostatně stojící nebo blízko přírodnímu zázemí. Obsahuje povětšinou hřiště na míčové hry. Do této kategorie lze také zařadit fitparky a venkovní posilovny. Docházková vzdálenost by měla být 5 až 10 minut.

(Doutlík, 1996) Dále se budeme zajímat pouze o zařízení fitparků a venkovních posiloven.

3.2 Fitparky a venkovní posilovny

Zdravý životní styl je běžnou součástí našich životů už od počátku minulého století. Zájem o klasické formy cvičení v uzavřených prostorech klesá a lidé si uvědomují důležitost vlivu pohybu v přírodě na čerstvém vzduchu. Trendem posledních let je proto cvičení ve venkovních zařízeních. Oblíbenost outdoor fitness aktivit je již v několika vyspělých zemích zejména na jihu Evropy či USA. Největší zájem o tyto aktivity projevili obyvatelé asijských zemí, kde je pravidelná venkovní pohybová činnost základem životního stylu. Pravidelná pohybová aktivita a péče o naše tělo ovlivňuje zdravotní, ale i duševní a sociální stav. Je to jeden z důvodů proč se touto problematikou zabývat a zahrnout tuto aktivitu do komunální rekreace.

(24)

23

Fitpark, nebo také senior park či fitness hřiště pro seniory je komplex cvičebních prvků a strojů povětšinou v blízkosti jiných rekreačních zařízení. Stroje ve fitparku nabízejí svým návštěvníkům možnost protáhnout ale i posílit všechny svalové partie těla, zároveň dochází k rozvoji koordinace pohybu a motoriky. Zařízení jsou koncipována zejména pro starší jedince. Na všech strojích cvičenec zvedá pouze vlastní váhu těla a cvičení je šetrné ke kloubnímu aparátu. Nacházejí se zde většinou i masážní zařízení, která pomáhají k rychlejší regeneraci svalů.

Venkovní posilovna či venkovní cvičební prvky je zařízení podobné fitparku.

Jsou zde však jednodušeji konstruovaná zařízení pro cvičení s vlastní vahou. Venkovní posilovny jsou vhodné zejména pro mladší generace, neboť nezohledňují možnosti omezeného fyzického stavu jedince. Cvičení na strojích je dynamičtější a více fyzicky náročné, povětšinou se zde nenachází masážní stroje.

(Colmex, 2010)

3.3 Popis vybraných posilovacích, protahovacích a masážních zařízení

Zařízení na procvičení kloubů (volant)

Tento stroj je určený na protažení a zlepšení funkčnosti svalů pletence ramenního. Při pravidelném cvičení na tomto stroji se zlepšuje globální ohebnost kloubů ramen, klavikul, zápěstí a loktů. Postavíme se do vzdálenosti 40 cm od stroje.

Zachováme vzpřímené držení těla, díváme se kupředu, nohy roztažené do šířky ramen.

Uchopíme oběma rukama rukojeti a začneme otáčet volantem ve směru hodinových ručiček. Po jedné sérii změníme směr. Provádění cviku se vždy řídí podle fyzického stavu cvičence. Obecné doporučení je 3 série po jedné minutě na jednu paži.

Obr. 1: Zařízení na procvičení kloubů – volant (zdroj: vlastní)

(25)

24 Zařízení bradla

Stroj je zaměřen zejména na posílení svalů pletence ramenního a horních končetin. Sekundární využití tohoto stroje je posílení svalů břicha a to zejména musculus rectus abdominis a musculus obligus abdominis externus. Postavíme se do prostoru mezi obě bradla. Uchopíme je a silou horních končetin zvedneme celé tělo až do napnutých paží. Optimální provedení cviků je s lokty co nejblíže u těla.

Je vhodné provést 3 série po 7 až 10 opakováních. Jedná se o silové cvičení, proto při každé výraznější bolesti ve svalech či kloubech je vhodné toto cvičení přerušit.

Surfovací zařízení

Toto zařízení slouží na udržení a rozvinutí svalstva pánevního pletence, svalů břicha a bederní části zad. Jsou to musculus rectus abdominis, musculus external oblique, musculus rectus femoris, musculus gluteus medius a svaly horní končetiny.

Tento stroj také pomáhá zlepšit ohebnost a koordinaci těla. Uchopíme rukojeť oběma rukama ve stejné vzdálenosti od stroje, postavíme se na pedál a kmitavými pohyby z jedné strany na druhou provádíme cvik. Počet sérií závisí na fyzickém stavu jedince.

Cvičení na tomto stroji vyžaduje dobrý zdravotní stav kyčlí, v případě bolesti se doporučuje s tímto cvikem přestat.

Obr. 2: Zařízení bradla (zdroj: vlastní)

Obr. 3: Surfovací zařízení (zdroj: vlastní)

(26)

25 Zařízení na procvičování chůze (brusle)

Tento stroj napomáhá udržovat aerobní schopnost jedince, zvyšuje intersegmentální koordinaci dolních končetin, procvičuje svaly dolních končetin, jako jsou musculus sartorius, musculus pectineus, musculus adductor longus, musculus gluteus maximus a svaly hamstringů. Cvičenec uchopí oběma rukama vodorovnou tyč a obezřetně se postaví na pedály, zachová vzpřímené držení těla a začne posouvat dolní končetiny vpřed a zpět kráčivým pohybem. Doporučená doba cvičení je 10 minut běžným tempem.

Zařízení na procvičování pasu (twist)

Stroj aktivuje svaly pánevního pletence, svaly břicha a bederní části zad.

Zvyšuje mrštnost a ohebnost cvičence v problémové bederní oblasti. Cvičenec uchopí oběma rukama madla a postaví se na kulatou plochu přístroje. Po celou dobu udržuje rovnováhu, nehýbe s horní částí těla a pánví provádí otáčivé pohyby do obou stran takovým způsobem, aby nevyvíjel přílišnou sílu. Doporučeny jsou 3 série po 2 minutách s desetivteřinovou pauzou.

Obr. 4: Zařízení na procvičování chůze – brusle (zdroj: vlastní)

Obr. 5: Zařízení na procvičení boků – twist (zdroj: vlastni)

(27)

26 Masážní zařízení

Tento masážní stroj má za úkol uvolnit napětí svalů pasu, zad a krku. Napomáhá zlepšit krevní oběh a nervový systém cvičence. Cvičenec se opře zády o masážní část stroje, uchopí držadla a pohybem, který je příjemný, posunuje držadla vodorovným, či svislým směrem. Provádění cviku je vždy závislé na fyzickém stavu cvičence. Zde nejsou žádné předepsané hodnoty.

Jezdecké zařízení (koník)

Tento cvičební stroj posiluje a zpevňuje svaly horních a dolních končetin, boků a hrudníku. Napomáhá zvyšovat srdeční a plicní kapacitu. Mobilizuje klouby horních a dolních končetin. Cvičenec se posadí na lavičku, uchopí madlo oběma rukama a táhne jej směrem k hrudi až do polohy rovných zad. Pohyb musí být plynulý a rytmický.

Doporučený počet sérii je 3 po 10 až 15 opakováních s minutovou pauzou. Opět se jedná o silové cvičení, proto je vhodné při bolesti cvičení přerušit.

(Josla, 2010) Obr. 6: Masážní zařízení (zdroj: vlastní)

Obr. 7: Jezdecké zařízení (zdroj: vlastní)

(28)

27

4. Metodika práce

Pro získání teoretických poznatků pro vypracování bakalářské práce jsme použili metodu historickou. Získávání informací a čtení odborné literatury nám pomohlo lépe se orientovat v dané problematice. V praktické části práce využíváme zejména výzkumnou metodu pasportizace. Tato metoda nám slouží ke zdokumentování stavu fitparků a venkovních posiloven. Pro přesnější pasportizaci jsme vytvořili vlastní kritéria hodnocení, podle kterých budeme jednotlivá zařízení hodnotit.

4.1 Kritéria hodnocení

Po zmapování, fyzické návštěvě a fotografickém zdokumentování fitparku či venkovní posilovny jsme provedli hodnocení na základně pasportizačního archu dle hodnocení vybavenosti (obsahu), kde jsme se zaměřili na množství cvičebních strojů.

Zdali cvičenec, který navštíví toto zařízení, má možnost procvičit všechny svalové partie, a má možnost výběru z více strojů na jednu svalovou partii. Dále nás zajímalo, jestli jsou do obsahu zařazeny masážní a protahovací zařízení.

Jako další kritérium jsme zvolili stav cvičebních prvků. Po důkladné vizuální kontrole, kde jsme se zaměřili zejména na známky vandalismu, jsme dané stroje také prakticky vyzkoušeli. Touto kontrolou jsme zjistili funkčnost a technický stav cvičebních prvků. Na základě toho jsme vyhodnotili stav a funkčnost daného zařízení a případné problémy jsme zaznamenali do pasportizačního archu a ohodnotili příslušnou známkou.

Třetím kritériem byla čistota okolí. Toto kritérium bylo relativní s ohledem na dobu návštěvy. Hodnotili jsme čistotu v místě a okolí. Dále jsme hodnotili, zda se zde nacházejí odpadkové koše, popřípadě jsou-li na tříděný odpad.

Následujícím hlediskem hodnocení bylo umístění fitparku či venkovní posilovny. Zde se zohledňovala docházková vzdálenost, je-li zařízení umístěno v blízkosti panelových či rodinných domů, a zda se v okolí nachází dům pro seniory či jiné podobné zařízení.

Jako poslední hodnotící prvek jsou možnosti dalšího sportovního vyžití v okolí.

Nejen, že jsme se zaměřili na samotný fitpark či venkovní posilovnu, ale i sportovní

(29)

28

zařízení v těsné blízkosti. Jsou to například petangové, víceúčelové hřiště, dále pak další sportovní zařízení v okruhu jednoho kilometru.

Jednotlivá zařízení jsou zaznamenány do pasportizačního archu, kde je uveden název fitparku či venkovní posilovny, lokalita, rok realizace, GPS poloha a případný výrobce daných strojů. Dále je zde samotné hodnocení dle zadaných kritérií ve škále 1 až 5. Známka 1 je nejlépe dosažený výsledek v daném kritériu, známka 5 nejhorší dosažený výsledek v daném kritériu. V závěru celého pasportizačního archu je uvedeno celkové hodnocení, které je aritmetickým průměrem dílčích známekm v příloze pak fotograficky zdokumentovaný fitpark (venkovní posilovna).

4.2 Pasportizační arch

Jednotlivé známky v každém dílčím kritériu jsou podrobně popsány a lineárně seřazeny od nejlepšího výsledku k nejhůře dosaženému. Snahou je, aby jednotlivé známky byly rovnoměrně hodnotově popsány. Dále se snažíme, aby známka odpovídala co nejblíže realitě a aby byly spravedlivě ohodnoceny všechny fitparky a venkovní posilovny.

Název zařízení

 Lokalita: ………..

 Rok realizace: ……….

 GPS poloha: ………

 Výrobce: ………..

Položky hodnocení:

- obsah (vybavenost), - stav cvičebních prvků, - čistota okolí,

- umístění parku,

- možnosti dalšího sportovního vyžití v okolí.

Dále jsou rozepsány jednotlivé položky hodnocení podle škály 1 – 5.

(30)

29

4.2.1 Obsah (vybavenost)

1) Zařízení je velmi dobře vybaveno, obsahuje stroje, které procvičí všechny důležité svalové partie cvičence. Nabídka strojů je pestrá a cvičenec si může na jednu svalovou partii vybrat i více cviků.

2) Zařízení je velmi dobře vybaveno, obsahuje stroje, které procvičí všechny důležité svalové partie cvičence. Nabídka strojů se však omezuje na jeden stroj - jedna svalová partie.

3) Zařízení je vybaveno základními stroji. Širší nabídka strojů chybí.

4) Zařízení je vybaveno několika stroji. Stroje na procvičení některých základních svalových skupin zde však chybí.

5) Zařízení je špatně vybaveno. Jsou zde stroje, které procvičí jen omezené množství svalových partií cvičence.

Pozn.: Doplněno o slovní hodnocení.

4.2.2 Stav cvičebních prvků

1) Fitpark (venkovní posilovna) jsou velmi dobře udržovány, stroje jsou čisté a funkční.

2) Fitpark (venkovní posilovna) je dobře udržovaný, většina strojů je čistá a funkční, je zde však zařízení, které neplní dostatečně svojí funkci.

3) Fitpark (venkovní posilovna) na první pohled vypadá dobře a čistě, po použití můžeme zjistit, že některé stroje jsou nefunkční, některé části stroje jsou poničené nebo chybí.

4) Fitpark (venkovní posilovna) je zanedbaný, některé stroje jsou poškozeny, čistota a prostředí okolo cvičebních prvku není na dobré úrovni.

5) Fitpark (venkovní posilovna) je zastaralý, poničený, o některé části se může cvičenec zranit.

Pozn.: Slovní hodnocení, vhodně doplněná fotodokumentace.

(31)

30

4.2.3 Čistota okolí

1) Okolí fitparku (venkovní posilovny) je čisté a upravené, bez známky vandalismu s dostatkem odpadkových košů.

2) Okolí fitparku (venkovní posilovny) je čisté a upravené, bez známky vandalismu, po zemi se však povaluje několik odpadků.

3) Okolí fitparku (venkovní posilovny) je mírně znečistěné a neupravené.

4) Okolí fitparku (venkovní posilovny) je ve špatném stavu, odpadkové koše chybí, po zemi se povalují odpadky, známky vandalismu.

5) Okolí je neupravené zničené, plné odpadků, nevhodné prostředí pro rekreační činnost.

4.2.4 Umístění

1) Umístění zařízení je z hlediska dostupnosti pro obyvatele města ve velmi dobré lokalitě (blízko obytných domů, domů pro seniory, sídlišť, dalších sportovišť).

2) Umístění zařízení je z hlediska dostupnosti pro obyvatele města v dobré lokalitě. V bezprostřední blízkosti však nejsou obytné domy, domy pro seniory, sídliště nebo jiná sportoviště.

3) Fitpark (venkovní posilovna) se nachází v lokalitě vzdálené od obytných domů, domů pro seniory, sídlišť nebo jiných sportovišť. Docházková vzdálenost je do 500 m.

4) Fitpark (venkovní posilovna) se nachází v lokalitě vzdálené od obytných domů, domů pro seniory, sídlišť nebo jiných sportovišť. Docházková vzdálenost je více než 500 m.

5) Fitpark (venkovní posilovna) je nevhodně umístěn.

4.2.5 Možnosti dalšího sportovního vyžití v okolí parku

1) Fitpark (venkovní posilovna) se nachází v areálu společně s dalšími volnočasovými aktivitami. Je součástí většího celku, který dohromady tvoří komplex volnočasových aktivit.

(32)

31

2) V bezprostředním okolí fitparku (venkovní posilovny) jsou další sportovní zařízení, která poskytují více druhů sportovního vyžití.

3) V bezprostřední blízkosti fitparku (venkovní posilovny) je další sportovní zařízení (cyklostezka, fotbalové hřiště), které můžeme využít.

4) V bezprostředním okolí fitparku (venkovní posilovny) se nenachází žádné sportovní zařízení. Toto zařízení je vzdáleno do 1 km od fitparku.

5) V bezprostředním okolí fitparku (venkovní posilovny) se nenachází žádné sportovní zařízení. Toto zařízení je vzdáleno více než 1 km od fitparku.

4.3 Hodnocení jednotlivých zařízení

Po stanovení kritérií a systému známkování, jsme přistoupili k samotnému hodnocení jednotlivých fitparků a venkovních posiloven na území hlavního města Prahy. Jednotlivá zařízení jsou rozdělena podle toho, v jakém správním obvodu se nacházejí. V této kapitole nalezneme pouze několik zhodnocených zařízení. Jsou zde vybrány velmi dobře hodnocené, ale i méně vydařené objekty. Ostatní fitparky a jejich hodnotící archy nalezneme v příloze č. 1 společně s celkovým přehledem známkování a mapou jednotlivých správních obvodů. Pro demonstraci uvádím ukázku zmapované městské části s demografickými údaji.

Praha 6

Správní obvod Praha 6 má k datu 1.1. 2013 celkový počet 110 484 obyvatel, z toho 30 702 obyvatel starších věku 60 let. Procentuelním vyjádřením se jedná o 27,8 % obyvatelů. Počet fitparků či venkovních posiloven je v tomto obvodu 8. Jedná se o tyto zařízení:

- Areál volného času Ladronka (1), - Cvičební prvky pro seniory Suchdol (2), - Fitness hřiště u Zázračné studánky (3), - Fitpark u zámečku Hanspaulka (4), - Sportoviště Africká (5),

- Sportoviště Etiopská – Mozambická (6),

(33)

32 - Sportoviště Gen. Píky (7),

- Sportoviště Peštukova (8).

Pozn.: Čísla za názvy sportovišť znázorňují polohu zakreslenou na mapě SO.

Charakteristika

Praha 6 má rozmístěné fitparky po celém území. Letiště Václava Havla nelze považovat za hodnotící oblast. Na zbytku SO jsou fitparky a venkovní posilovny rozmístěny relativně rovnoměrně. Poblíž všech velkých sídlišť se alespoň jedno zařízení nachází. Tato mapa nezohledňuje území Prahy, které k Praze 6 také patří, proto jsou cvičební prvky Suchdol (2) zakresleny na mapě až za hranicí SO Praha 6.

Obr. 8: Mapa SO Praha 6 se zaznamenanými sportovišti (zdroj: Google maps)

(34)

33

5. Výsledky práce

5.1 Vybraná hodnocení jednotlivých zařízení

Venkovní posilovna Rajská zahrada

 Lokalita: Park Rajská zahrada, ul. U Rajské zahrady 1, Praha 3

 Rok realizace: 2006–2008

 GPS poloha: 50°4'56.436"N, 14°26'35.793"E

 Výrobce: Proludic – řada Vitality

Vybavenost (obsah): 1 – 2 – 3 – 4 – 5

Venkovní posilovna je vybavena 9 cvičebními prvky. Jedná se o tyto zařízení:

sklopené žebřiny (J3706), hrazdy (J3726), bradla ( J3753), zařízení na posílení nohou (J3751), konstrukce na posílení horních končetin (J3755), 4x konstrukce na protahování a odpočinek, 2x pingpongový stůl (J2205). Posilovna je dostatečně vybavená. Zařízení na procvičení dolních končetin je zde pouze jedno a to je na takto kvalitní venkovní posilovnu nedostačující.

Stav cvičebních prvků: 1 – 2 – 3 – 4 – 5

Cvičební stroje jsou nové a ve velmi dobrém, udržovaném stavu.

Čistota okolí: 1 – 2 – 3 – 4 – 5

Venkovní posilovna je čistá a upravovaná zejména díky tomu, že se nachází v komplexu Rajské zahrady, která je celý den monitorovaná.

Umístění venkovní posilovny: 1 – 2 – 3 – 4 – 5

Venkovní posilovna se nachází v areálu Rajské zahrady na Žižkově v městské části Praha 3 mezi Riegrovými sady a náměstím Winstona Churchilla, což je hustě obydlená oblast Prahy mladými lidmi, kteří tuto formu volnočasové aktivity vyhledávají. Posilovna je ve velmi dobré lokalitě.

Možnost dalšího sportovního vyžití v okolí: 1 – 2 – 3 – 4 – 5

Areál Rajské zahrady je volnočasový park, který slouží pro rekreaci všech věkových skupin. V Parku je mnoho oddechových klidových zón, ale zejména možnosti

(35)

34

sportovního vyžití. Park je situován ve svahu, který je rozdělen na více teras. Na spodní terase nalezneme dětské hřiště s herními prvky pro děti do 8 let, víceúčelové hřiště s umělým trávníkem, které nabízí možnost pro hraní fotbalu, volejbalu, nohejbalu, tenisu, florbalu a basketbalu. Dětské a víceúčelové hřiště slouží v dopoledních hodinách přednostně ZŠ Vlkova, odpoledne je veřejné. Podél víceúčelového hřiště se nachází krátká běžecká dráha. Sportovní a rekreační možnosti jsou zde vysoké.

Celkové zhodnocení: 1,25

Pozn. 1: Provoz posilovny je časově omezen dle ročního období. V zimních měsících je venkovní posilovna uzavřena.

Pozn. 2: Správní obvod Praha 3 má k roku 2012 dvě venkovní posilovny (Venkovní posilovna Rajská zahrada, Cvičební prvky Vítkov) a žádný fitpark pro seniory.

Fotodokumentace: viz příloha č. 2

(36)

35 Sport park Podolí

 Lokalita: Sport park v Podolí, Praha 4

 Rok realizace: 2010

 GPS poloha: 50°3'18.652"N, 14°25'9.696"E

 Výrobce: Colmex – venkovní posilovny a fitparky

V parku se nachází celkem 11 strojů na všechny důležité partie těla cvičence.

Nacházejí se zde stroje jak na posílení svalů, tak na protažení a rozhýbání kloubů. Jsou to tyto stroje: tlačné zařízení taj-či, masážní zařízení, zařízení na procvičování ramenních kloubů, zařízení na procvičování pasu, zařízení pro chůzi na vzduchu, zařízení jezdec, surfovací prkno, bradla a protahovací zařízení. Fitpark je velmi dobře vybaven.

Cvičební stroje jsou v dobrém udržovaném stavu.

Čistota okolí: 1 – 2 – 3 – 4 – 5 Park je čistý a upravovaný.

Umístění parku: 1 – 2 – 3 – 4 – 5

Park je umístěn na ploše mezi panelovými domy a cyklostezkou vedle řeky Vltavy u Podolské vodárny. Umístění je vhodné. Sport park má i zónu s lavičkami a zelení. Klidnou atmosféru ruší jen hlučná ulice, která je vzdálená 30 m odparku.

Fitpark je umístěn v areálu Sport park Podolí, kde se nachází tenisový kurt, fotbalové a basketbalové hřiště, hřiště na pétanque a venkovní posilovna, která nabízí nepřeberné množství cviků s vlastní vahou těla. Posilovna je velmi často a hojně navštěvovaná mládeží ve věku 15 – 20 let. Do 1 km od fitparku je umístěn areál Žlutých lázní, který nabízí možnosti volnočasových aktivit a plavecký stadion Podolí.

(37)

36

Pozn. 1: Ve fitparku se každý čtvrtek vždy od 9:30 do 11:00 pořádají cvičení zaměřená pro seniory. Lekce vede zkušená trenérka. Zároveň poskytuje cvičencům instruktáž, jak správně na strojích cvičit a informace z oblasti výživy rehabilitace a zlepšení kondice.

Pozn. 2: Správní obvod Praha 4 má k roku 2012 čtyři fitparky:

- Fitpark v centrálním parku na Pankrácké pláni, - Fitpark v ulici Jílovská,

- Fitpark v Podolské ulici,

- Fitpark v ulici Bojanovická x Hlavní.

(38)

37 Venkovní posilovna Vítkov

 Lokalita: Park Vrch Vítkov, Praha 3

 GPS poloha: 50°5'24.195"N, 14°27'15.456"E

 Výrobce: Hags Sweden

Venkovní posilovna má celkem 8 cvičebních a protahovacích zařízení. Jedná se o tyto prvky: 2 x Inshape push up (zařízení na protažení a posílení horní části těla), paralell bars (vodorovná bradla), sit up (zařízení na posílení břišních svalů), dip station (zařízení na posílení a protažení svalů paže a prsních svalů), hyperextension bench (zařízen na posílení svalů zad), hamstring stretch (zařízení na protahování svalů dolních končetin), 2 x otočný volant na protažení a rozhýbání svalů a zejména kloubů pletence ramenního, 2 x otočná podložka na protažení boků. Vybavení venkovní posilovny je průměrné, postrádá zařízení hrazdu, která by neměla chybět v žádné venkovní posilovně. Pro protažení a procvičení zejména běžců, kteří tuto činnost spojí společně s joggingem v parku Vítkov, je tato posilovna dostačující.

Cvičební stroje jsou starší a mírně použité, na jejich funkčnosti to však vliv nemá.

Čistota okolí: 1 – 2 – 3 – 4 – 5

Okolí posilovny je zanedbané a znečištěné, Park Vítkov je z velké části zničen vandaly, což je velká škoda. Správa parku se však snaží tvář této velmi zajímavé oblasti Prahy změnit k lepšímu.

Venkovní posilovna se nachází v areálu parku Vítkov v městské části Praha 3.

Lokalita je velmi výhodná už jen díky blízkosti centra města. Z Václavského nádraží se chůzí k Národnímu památníku Vítkov dostaneme do 20 minut. Park je hojně navštěvován zejména v letních měsících díky slunečnému charakteru lokality.

(39)

38

Okolí venkovní posilovny je vhodné pro jogging. Je zde velké množství travnatých ploch pro rekreační sporty jako je frisbee, badminton aj. Travnaté plochy slouží v letních měsících jako místo pro setkání, místo odpočinku a relaxace. V areálu se také nachází dobře vybavené dětské hřiště. Velkou výhodou je odklonění vlakové dopravy a nově vytvořené cyklostezky a inline dráhy, která vede podél celého parku.

Tento čin zapříčinil zlepšení úrovně rekreace v této oblasti Prahy.

Pozn.: Správní obvod Praha 3 má k roku 2012 dvě venkovní posilovny (Venkovní posilovna Rajská zahrada, Cvičební prvky Vítkov) a žádný fitpark pro seniory. Počet seniorů v tomto správním obvodu k datu 31. 12. 2012 je 17 454 z celkových 71 409 obyvatel (24,4 %). Správní obvod Praha 3 je na sedmém místě v procentu seniorů z celého hlavního města Prahy, proto by tato městská část velmi nutně fitpark potřebovala.

(40)

39

Areál volného času Ladronka – venkovní posilovna

 Lokalita: park Ladronka, Praha 6

 GPS poloha: 50°4'43.951"N, 14°21'45.544"E

 Výrobce: Proludic sport

Venkovní posilovna je vybavena 5 zařízeními na posilování a protažení těla.

Jsou zde zařízení na posilování břišních svalů, dolních končetin, 3 hrazdy různých velikostí a žebřiny. Na celkové procvičení a protažení těla je to dostačující. Chybí zde však zařízení na rozehřátí. K tomuto účelu lze využít běžeckou stezku v těsné blízkosti.

Cvičební prvky jsou nové, ve velmi dobrém, udržovaném stavu.

Čistota okolí: 1 – 2 – 3 – 4 – 5

Park Ladronka, ve kterém se cvičební prvky nacházejí, je velmi dobře upravovaný, prostředí je příjemné a klidné.

Venkovní posilovna se nachází v centrální části parku Ladronka na pomezí částí Břevnova, Vypichu a Motola, které jsou hustě obydleny. Park je v blízkosti Břevnovského kláštera a obory Hvězda. Posilovna je na dobrém místě v těsné blízkosti cyklostezky a běžecké dráhy, proto je velmi často využívána pro protažení a procvičení běžců. Posilovna je dobře umístěna.

Areál volného času Ladronka nabízí více sportovního vyžití. V parku se nachází in-line a běžecká dráha o celkové délce 5,5 km, hřiště na plážový volejbal a fotbal, štěrkové hřiště na pétanque. V areálu dominuje travnatá plocha, na které je povoleno se pohybovat a hrát rekreační hry. Na travnaté ploše je koncipováno disk golfové hřiště.

Na tento nový rekreační sport je zde celkem 8 košů.

(41)

40

Pozn. 1: V parku Ladronka probíhají organizované lekce kondičního cvičení pro seniory a lekce Nordic walkingu. V zázemí parku je možné si půjčit in-line brusle.

Pozn. 2: Správní obvod Praha 6 má k roku 2012 5 fitparků: Cvičební prvky pro seniory Suchdol, Fitpark u zámečku Hanspaulka, Sportoviště Etiopská – Mozambická, Sportoviště Gen. Píky, Sportoviště Peštukova. Počet seniorů v tomto správním obvodu k datu 31. 12. 2012 je 30 702 z celkových 110 484 obyvatel (27,8 %). Počet fitparků je podle mého názoru dostačující. Dále má správní obvod Praha 6 2 venkovní posilovny:

Sportoviště Africká, Venkovní posilovna v areálu volného času Ladronka

(42)

41 Cvičební prvky v parku Stromovka

 Lokalita: Park Stromovka, Praha 7

 GPS poloha: 50°6'22.113"N, 14°24'35.359"E

 Výrobce: Hags (Sweden)

Venkovní posilovna má celkem 8 cvičebních a protahovacích zařízení. Jsou to 2 x Inshape push up (zařízení na protažení a posílení horní části těla), paralell bars (vodorovná bradla), sit up (zařízení na posílení břišních svalů), dip station (zařízení na posílení a protažení svalů paže a prsních svalů), hyperextension bench (zařízen na posílení svalů zad), hamstring stretch (zařízení na protahování svalů dolních končetin), 2 x otočný volant na protažení a rozhýbání svalů a zejména kloubů pletence ramenního, 2 x otočná podložka na protažení boků. Vybavení venkovní posilovny je průměrné, obdobné cvičebním prvkům na Vítkově. Opět zde chybí cvičební prvek hrazda.

Cvičební prvky jsou z roku 2008. Zařízení jsou ve špatném stavu, prvky jsou poničené vandaly a některá zařízení jsou nefunkční.

Čistota okolí: 1 – 2 – 3 – 4 – 5

Okolí cvičebních prvků není nijak zvlášť udržované. V blízkosti venkovní posilovny se nenachází odpadkový koš.

Cvičební prvky se nacházejí v areálu parku Stromovka vedle vlakových kolejí v periferní části parku. Podle mého názoru je park nevhodně umístěn. Je daleko od hlavních cest a nenachází se ani v blízkosti běžeckých tras, které jsou v parku Stromovka vyznačeny.

Sportovní a rekreační vyžití v parku Stromovka je široké, park nabízí velké množství zelených ploch pro rekreaci i aktivní odpočinek. Je zde několik půjčoven