Věc: Zpráva z pracovní cesty Pracovník: Naděžda Haščáková
Akce: Inforum 2018–24. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích Datum konání: 29. – 30. 5. 2018
Místo konání: Vysoká škola ekonomická v Praze
Na konferenci mě zaujaly tyto příspěvky:
Vilém Sklenák, Vysoká škola ekonomická v Praze – Rub a líc vyhledávacích služeb Autor přednášky přirovnává web k Babylónské knihovně (J. L. Borges). Od roku 1990 postupně začal vývoj vyhledávačů. V roce 1996 to byl Seznam.cz, o dva roky později Google.
Počáteční nadšení částečně vystřídala i jiná fakta - ztráta soukromí a soudnosti.
Člověka napadá otázka: Lze se skrývat před roboty? Pokud nemáme žádný osobní web, účet na Facebooku, na Twitteru, žádný blog. Skrývat se nelze, do pěti minut lze nalézt naše záliby, místo pracoviště aj. – zanecháváme digitální stopy, aniž bychom to mohli ovlivnit.
V roce 2014 soud EU rozhodl, že lidé mají „právo být zapomenuti“ na Googlu.
Google kvůli ochraně soukromí stahuje obrázky ze Street View, rozmazává obličeje či značky aut, na požádání musí vyřadit linky, tím se ale nevyloučí dostupnost informací.
Dle GDPR máme právo na výmaz.
První den GDPR – FB a Google čelí žalobě za 200 miliard – jeden člověk na ně podal hned první den platnosti žalobu.
Centrum proti terorismu vyvrátilo za rok 22 dezinformací – fake news. Výsledky vyhledávání se jeví jako koktejl pravd a nepravd. Je nutné používat mozek, ne stále všechno vyhledávat.
Bez podnětů mozek zleniví a jeho činnost se postupně zhoršuje. Na dotaz lidé citují Wikipedii.
Google proto radí – negooglujte pořád, dodržujte digitální dietu. Dochází ke Google efektu – zapomínání informací, které je možné najít na internetu.
Německý neurovědec Manfred Spitzer odsoudil vliv digitálních médií na duševní schopnosti člověka (kniha Digitální demence vydaná v r. 2014). Zahrnuje kromě Googlu i jiné
vyhledávače, chytré telefony, navigace, sociální sítě, kritizuje celkovou závislost na technologiích.
Měli bychom si zkusit pamatovat telefonní čísla, pracovat s papírovou mapou, hledat v papírovém jízdním řádu, počítat trojčlenkou, strávit pracovní den bez toho, abychom použili Google nebo Seznam, stále nekontrolovat telefon, zda je tam něco nového.
Vyhledávače jsou ve veliké oblibě, negativní stránky si uživatelé nepřipouštějí, studentům nelze zakázat, ale je třeba posilovat schopnosti kritického myšlení.
Jiří Jirát, Národní technická knihovna – CzechELib
Nositelem projektu na elektronické informační zdroje je Národní technická knihovna.
Od 1. 1. 2021 budou EIZ financovány ze státního rozpočtu, od r. 2022 včetně provozu centra.
Evropské peníze nelze na financování ani částečné financování použít. Datem 1. 7. 2017 došlo k přesunu ověřování statusu VO z Rady vlády pro vývoj a inovace (RVVI) na MŠMT.
Kompletně byl smazán stávající seznam institucí a vytvořen nový. Některé instituce se na seznam nedostaly, zejména krajské knihovny. Různé instituce mají svá specifika, vycházejí si vstříc.
Dodavatelé k 28. 5. 2018: čtyři zahraniční: Elsevier, JSTOR, Clarivate Analytics, Am.
Inst. Phys., tři čeští/zahr. napřímo: Bisnode, C. H. Beck, EBSCO, čtyři čeští zástupci:
SUWECO,
AiP, EBSCO, Tomáš Beck, jeden zahraniční zástupce ITSN Turecko (Micromedex).
Celkem proběhlo na EIZ 18 veřejných zakázek.
Veřejné vysoké školy budou čerpat podporu asi 57,6 %.
Milena Dobreva, Katar – Datové knihovnictví ve vysokoškolských osnovách: Příklad z Kataru
Technická revoluce s webem, počítači a sociálními sítěmi má vliv i na akademické knihovny.
Výzkumní pracovníci by měli znát práci s big daty. Z průzkumu mezi členy univerzity, kterého se zúčastnilo pět tisíc osob, vyplynulo, že nejvíce lidí ukládá data na svá zařízení, cloudové služby využívá polovina respondentů. Hlavními tématy výuky jsou práce s daty, práce s ICT, procesy výzkumu a publikování. Je nutné vytvořit směrnice a sjednotit vzdělávání v datové gramotnosti. Mezi akademickými pracovníky se projevuje velká skepse k problematice sdílení.
Eduard Petiška, Univerzita Karlova Praha – Wikipedie vítězí: Jaké jsou vzorce využívání otevřených vzdělávacích zdrojů studenty environmentálních oborů?
Vzdělávání zůstává v podstatě stejné, využívá hlavně učebnice.
V USA je nový trend, který financuje Bill Gates – volně stažitelné interaktivní učebnice OpenStax. Studenti je hojně využívají, dosahují lepších výsledků. Učebnice se dají stále upravovat, podporují celoživotní vzdělávání, šetří čas.
Záporem jsou neudržované a nekvalitní texty. Vzdělávací instituce se o ně příliš nezajímají.
Do české Wikipedie přispívá asi devadesát lidí, situace v anglické Wikipedii je značně lepší, přispívají do ní profesoři v důchodu.
Wikipedii využívají média, ale nepřiznávají to. Studenti lékařské fakulty mají wikiskripta, celý systém funguje. V budoucnu budou muset učitelé počítat i s tímto novým způsobem výuky.
Pavel Kocourek, Accenture, Praha – Počátek nové éry preciznosti
Autor uvedl příklad ze zemědělství – platforma na zpracování dat - Proagrica.
Využívána jsou data ze satelitů a dronů, senzory a čipy na zvířatech, typy půd, geologická data, predikce počasí, obsah prvků a škodlivin z hnojení v půdě. Každé zvíře má svůj čip, víme, kde se přesně pohybuje, čím je krmeno, léčeno.
Účelem je vizualizace a poté předvídání nejlepšího možného postupu – smart technologie.
Filip Šír, Národní muzeum, Praha – Nové databáze nejen pro milovníky hudby
Příspěvek se věnuje současnému stavu a budování databází zvukových dokumentů. Probíhá nová etapa Virtuální národní fonotéky. Zajímavým zdrojem je mezinárodní databáze diskografií budovaná v gesci diskografické komise IASA. Projekt byl zahájen v roce 2016.
V rámci projektu NAKI II vznikne Nový fonograf Národního muzea. První jeho částí bude Národní diskografická databáze a druhou specializovaný portál, který bude zpřístupňovat veřejnosti zajímavosti se sbírek gramofonových desek Národního muzea. Formou metadat budou zpřístupněny všechny české nahrávky do roku 1946. Nyní probíhá sběr, hledají se firmy, které produkovaly české nahrávky.
Lukáš Plch, Masarykova univerzita, Brno – Odhalování predátorských časopisů v Knihovně univerzitního kampusu – rok poté
V lednu roku 2017 došlo ke zrušení Beallova seznamu. Od února 2017 byla spuštěna služba Analýza predátorských znaků publikací (APZP). Požadavky jsou posílány e-mailem.
Služba se setkala s kladnou odezvou u akademiků a doktorandů, dochází tak ke zvýšení prestiže knihovny. V průměru jsou zasílány tři požadavky za měsíc, tzn. asi 1,5 hodiny práce.
Došli k závěru, že je nutné provádět opakované analýzy téhož, protože se údaje v časopisech obměňují, průběžně vzdělávat knihovníky.
Neměli bychom používat termín „predátorský“, nýbrž „principy dobré praxe“.
Nevydávají žádný blacklist, rozhodnutí ponechávají na samotném autorovi.
Tereza Tůmová, Národní technická knihovna, Praha – Akvizice e-knih Národní technickou knihovnou pro konsorcium CzechELib
Národní technická knihovna zprostředkovává přístup k více než 19 tisícům e-knih.
Jedná se o elektronické knihy vydavatelství Elsevier, Springer, Tylor & Francis a Wiley.
Přístup je umožněn institucím zapojeným v projektu CzechELib.
Členové konsorcií na konci roku 2018 vyberou e-knihy, které se stanou trvalou součástí fondu.
Ještě není rozhodnuto o výběru modelu pro výběr titulů a také o počtu e-knih, které bude moci účastnící se instituce navrhnout.
Odkaz na sborník 2018: https://www.inforum.cz/cs/sbornik/
Letošní ročník Infora byl zřejmě poslední. Zástupci Albertiny by rádi vytvořili nový, pružnější formát prezentace aktuálních informací.
Zpracovala: Naďa Haščáková V Liberci 11. 6. 2018
