Možnosti řešení terénní výuky v geografii na území Liberecka
Diplomová práce
Studijní program: N7503 Učitelství pro základní školy
Studijní obory: Učitelství anglického jazyka pro 2. stupeň základní školy Učitelství zeměpisu pro 2. stupeň základní školy
Autor práce: Bc. Zuzana Nováková
Vedoucí práce: RNDr. Tomáš Vitvar, Ph.D.
Katedra geografie
Liberec 2020
Zadání diplomové práce
Možnosti řešení terénní výuky v geografii na území Liberecka
Jméno a příjmení: Bc. Zuzana Nováková Osobní číslo: P18000357
Studijní program: N7503 Učitelství pro základní školy
Studijní obory: Učitelství anglického jazyka pro 2. stupeň základní školy Učitelství zeměpisu pro 2. stupeň základní školy
Zadávající katedra: Katedra geografie Akademický rok: 2018/2019
Zásady pro vypracování:
1. Analýza dostupných zdrojů a jejich kompilace pro potřeby teoretického základu 2. Propojení geografické teorie tématu s teorií terénního vyučování
3. Dotazníkové šetření způsobů realizace terénní výuky na Liberecku a jeho zpracování 4. Výběr lokalit pro možnosti řešení terénní výuky
5. Návrh zpracování lokalit na základě výstupů z dotazníkového šetření a výběru lokalit 6. Návrh didaktického transferu pro žáky 2. stupně základní školy, popř. žáky středních škol 7. Zhodnocení a diskuze
8. Případové studie založené na metodických příručkách a pracovních listech, které budou tvořit přílohy práce
Rozsah grafických prací: dle potřeby Rozsah pracovní zprávy: 60 stran Forma zpracování práce: tištěná
Jazyk práce: Čeština
Seznam odborné literatury:
HOFMANN, E. a kol. Integrované terénní vyučování. Brno: Paido, 2003. 123 s. ISBN 80-7315-054-9.
HOFMANN, E., KORVAS, P., POLÁČEK, P. Multimediální učebnice pro terénní výuku. Brno: Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno, 2008. 23 s.
KARPAŠ, R. (2004): Kniha o Liberci. Praha: Dialog, 704 s. ISBN: 9788086761138.
MARADA, M. (2006). Jak na výuku zeměpisu v terénu? Geografické rozhledy. roč. 15, č. 3, s. 25.
Liberecká historie v kostce – Statutární město Liberec. [online]. Dostupné z:
http://www.liberec.cz/cz/mesto-samosprava/projekty-mesta/ostatni-projekty/zahrada-libereckych- vzpominek/liberecka-historie-kostce.html
ŘEZNÍČKOVÁ, D., 2008. Náměty pro geografické a environmentální vzdělávání: Výuka v krajině. Praha:
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta.
TLÁSKAL, M., 2014. Postavení terénní výuky v kurikulu základní školy a její využití pro výuku na Olomoucku. Olomouc 2014. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta pedagogická. Vedoucí práce Miloš Fňukal. Dostupné z:
https://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2014-geo/2014_Tlaskal.pdf
TURKOTA, J. a kol, 1980. Základy všeobecnej didaktiky geografie. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo, 116-125.
VÁVRA, Jaroslav, 2006. Didaktika geografie 1: od vzdělávacího programu k vyučovací hodině v zeměpisu na ZŠ, na příkladu tématu Světový oceán. Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 80-7372-083-3.
Vedoucí práce: RNDr. Tomáš Vitvar, Ph.D.
Katedra geografie
Datum zadání práce: 23. července 2019 Předpokládaný termín odevzdání: 30. dubna 2020
prof. RNDr. Jan Picek, CSc.
děkan
L.S.
doc. RNDr. Kamil Zágoršek, Ph.D.
vedoucí katedry
V Liberci dne 23. srpna 2019
Prohlášení
Prohlašuji, že svou diplomovou práci jsem vypracovala samostatně jako původní dílo s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s ve- doucím mé diplomové práce a konzultantem.
Jsem si vědoma toho, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci nezasahuje do mých au- torských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu Technické univerzity v Liberci.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti Technickou univerzi- tu v Liberci; v tomto případě má Technická univerzita v Liberci právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Současně čestně prohlašuji, že text elektronické podoby práce vložený do IS/STAG se shoduje s textem tištěné podoby práce.
Beru na vědomí, že má diplomová práce bude zveřejněna Technickou uni- verzitou v Liberci v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
Jsem si vědoma následků, které podle zákona o vysokých školách mohou vyplývat z porušení tohoto prohlášení.
9. prosince 2020 Bc. Zuzana Nováková
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu práce RNDr. Tomáši Vitvarovi, Ph.D. a panu Mgr. Hynkovi Böhmovi za odborné vedení mé diplomové práce, čas, trpělivost a cenné rady, které mi byly poskytnuty, a zároveň bych také chtěla poděkovat celé své rodině za podporu a bezmeznou trpělivost během celého studia.
ANOTACE
Tato diplomová práce je zaměřena na možnosti řešení terénní výuky v geografii na území Liberecka, konkrétně na centrum města Liberce v rámci humánní geografie s mezipředmětovým přesahem, převážně s dějepisem a informatikou. Teoretický rámec pro následnou realizaci je rešerší literatury týkající se tématu terénní výuky v zeměpisu, využívání moderních technologií ve výuce, mobilních aplikací využitelných v terénu v rámci výuky zeměpisu a únikových her ve výuce. Praktická část práce nabízí řešení možností terénní výuky na příkladu centra Liberce, tzv. venkovní únikové hry s názvem Cesta časem Libercem za použití mobilní aplikace od firmy Hunter Games a pracovních listů s názvem Proměna Liberce v čase se starými fotografiemi, také s použitím chytrého telefonu a jeho aplikací, jako jsou např. Mapy.cz, Google Maps, polohové služby a fotoaparát.
KLÍČOVÁ SLOVA
Projekt, terénní výuka, úniková hra, chytrý telefon, humánní geografie, mobilní aplikace.
ANNOTATION
This diploma thesis is focused on the possibilities of fieldwork in the Liberec region, specifically in the centre of the town of Liberec, within the subject of human geography with the interdisciplinary overlap to the subject of history and IT. The theoretical framework for the following realization is the research of literature concerning the topic of fieldwork in geography and usage of modern technologies, mobile applications and escape games in teaching. The practical part offers solutions of fieldwork in the centre of Liberec: outdoor escape game titled The Journey through Time in Liberec using the mobile application Hunter Games and worksheets titled The Change of Liberec in Time using the old photographs and smart phone applications and functions, e.g. Mapy,cz, Google Maps, GPS and a camera.
KEY WORDS
Project, fieldwork, escape game, smart phone, human geography, smart phone applications.
7
Obsah
Seznam grafů ... 9
Seznam obrázků ... 9
Seznam zkratek ... 11
Úvod ... 12
1 Cíle práce a metody práce ... 13
2 Rešerše literatury ... 14
2.1 Didaktika a terénní výuka v zeměpisu ... 14
2.2 Využití mobilních telefonů a únikových her ve výuce ... 15
3 Teoretický rámec pro realizaci terénní geografické výuky ... 17
3.1 Obsah učiva dle RVP ... 17
3.2 Definice terénní výuky ... 18
3.2.1 Proces terénní výuky ... 19
3.3 Virtuální terénní výuka ... 20
3.3.1 Klady virtuální výuky ... 21
3.3.2 Zápory virtuální výuky ... 22
3.4 Průzkum možnosti řešení terénní výuky na ZŠ ... 23
3.5 Způsob realizace terénní výuky na Liberecku 2020 ... 24
4 Využití moderních technologií ve výuce ... 29
4.1 Moderní technologie v terénní výuce v zeměpisu ... 31
4.2 Chytré mobilní telefony ve výuce zeměpisu ... 34
4.2.1 Výhody a nevýhody využití chytrých telefonů v terénní výuce ... 35
4.2.2 Aplikace a funkce chytrých telefonů využitelné v terénní výuce v zeměpisu ………..36
5 Únikové hry ve výuce ... 37
5.1 Možnosti prostředí pro únikové hry v zeměpise ... 37
5.1.1 Prostředí třídy a školní budovy ... 38
5.1.2 Prostředí mimo školní budovu ... 39
5.2 Venkovní úniková hra ... 39
5.2.1 Venkovní úniková hra v zeměpise... 40
8
6 Příprava realizace terénní výuky v centru Liberce ... 41
6.1 Vybrané zájmové území a jeho lokality ... 41
6.1.1 Vymezení lokality centra Liberce... 42
6.1.2 Charakteristika jednotlivých lokalit v centru Liberce ... 42
7 Řešení terénní výuky v centru Liberce ... 47
7.1 Pracovní list: CESTA ČASEM LIBERCEM ... 48
7.2 Metodický list: CESTA ČASEM LIBERCEM ... 50
7.2.1 Klíč k pracovnímu listu: PROMĚNA LIBERCE V ČASE ... 52
7.3 Metodický list: PROMĚNA LIBERCE V ČASE ... 66
7.4 Další návrhy možnosti realizace terénní výuky v centru Liberce ... 69
8 Realizace možností řešení terénní výuky v centru Liberce... 71
8.1 Cesta časem Libercem – venkovní úniková hra ... 71
8.2 Proměna Liberce v čase – pracovní list ... 75
8.2.1 Brožura v tištěné podobě ... 75
8.2.2 Mobilní verze pracovních listů a jejich vypracování přímo v terénu ... 77
8.2.3 Mobilní verze pracovních listů a jejich následné vypracování v MyMaps ………..78
9 Reflexe a hodnocení ... 81
10 Závěr ... 84
11 Seznam použité literatury ... 86
12 Přílohy ... 92
9
Seznam grafů
Graf 1 Výběr lokalit ... 25
Graf 2 Způsob realizace terénní výuky na ZŠ v Liberci a okolí v roce 2018 ... 26
Graf 3 Způsob realizace terénní výuky na ZŠ v Liberci v roce 2020 ... 27
Graf 4 Mezipředmětové vazby využívané při terénní výuce ... 27
Seznam obrázků
Obr 1 Vztah mezi fázemi terénní výuky ... 19Obr 2 Navrhované lokality ... 24
Obr 3 Navrhované lokality ... 24
Obr 4 Učitel jako mediátor ... 30
Obr 5 Učitel jako partner ... 30
Obr 6 Google Earth ... 32
Obr 7 Google Maps ... 32
Obr 8 Mapy. cz ... 33
Obr 9 History pin ... 33
Obr 10 Story Maps ... 34
Obr 11 Liberec ... 41
Obr 12 Liberec koncem 16. století ... 42
Obr 13 Pracovní list k únikové hře ... 48
Obr 14 Mapa lokality centra Liberec ... 49
Obr 15 Klíč k pracovnímu listu v únikové hře ... 52
Obr 16 Trasa hry ... 53
Obr 17 Screenshot hry ... 54
Obr 18 Pomník Franze Clam-Gallase ... 55
Obr 19 Vývoj počtu obyvatelstva ... 56
Obr 20 Plzeňská restaurace – bývalý právovárečný dům ... 56
Obr 21 Budova radnice ... 57
Obr 22 Schody radnice ... 58
Obr 23 Budova radnice ... 58
Obr 24 Od radnice k synagoze 1906 ... 58
Obr 25 Meteorologická budka ... 59
10
Obr 26 Synagoga ... 59
Obr 27 QR kód – odkaz do mapy ... 60
Obr 28 nám. Sokolovské ... 61
Obr 29 Valdštějnské domky ... 61
Obr 30 Morový sloup ... 62
Obr 31 ul. Růžová ... 62
Obr 32 sv. Antonín 19. století ... 63
Obr 33 sv. Antonín ... 63
Obr 34 Plán Liberce 1600 ... 65
Obr 35 nám. Dr. E. Beneše 1968 – okupace ... 65
Obr 36 Cíl hry – DinoPark ... 65
Obr 37 Ukázka pracovního listu pro verzi 1 – Proměna Liberce v čase: Brožura... 67
Obr 38 Ukázka pracovního listu pro mobilní verzi 2 a 3 – Proměna Liberce ... 68
Obr 39 QR kód pro načtení skryté stránky CTV ... 70
Obr 40 Logo firmy Hunter Games ... 71
Obr 41 Týmy při ověřování venkovní únikové hry ... 72
Obr 42 Zakládaní týmu v aplikaci ... 73
Obr 43 Stanoviště: Park Clam-Gallas ... 73
Obr 44 nám. Dr. E. Beneše – určování světových stran ... 74
Obr 45 Cíl hry – DinoPark ... 74
Obr 46 GPS drawing – Proměna Liberce v čase... 76
Obr 47 ul. Felberova/ 8. března a Rumunská 2020 ... 76
Obr 48 Sokolovské náměstí 2020 ... 77
Obr 49 Ukázka vypracovaného pracovního listu v pilotní mobilní verzi ... 78
Obr 51 Printscreen mapy Proměny Liberce vytvořené žáky 9. třídy ZŠ Lesní ... 79
Obr 52 Mobilní zobrazení Proměny Liberce v čase v MyMaps ... 80
Obr 53 Realizace – MyMaps ... 80
Obr 54 SWOT analýza řešení terénní výuky v centru Liberce ... 81
11
Seznam zkratek
CTV – centrum terénní výuky
FP – Fakulta přírodovědně-humanistická a pedagogická ICT – informační a komunikační technologie
iOS – operační systém iPhone KGE – katedra geografie
Pg Muni – Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity PC – osobní počítač
RVP – Rámcový vzdělávací program ŠVP – školní vzdělávací program TUL – Technická univerzita Liberec VTV – virtuální terénní výuka ZŠ – základní škola
12
Úvod
Téma diplomové práce dále rozvíjí výzkumné aktivity v oblasti terénní výuky, které jsem zahájila v průběhu bakalářského studia. Také vzhledem k úspěšnému založení Centra terénní výuky (CTV) při katedře geografie se nabízela možnost pokračovat v rozpracování dalších lokalit projektu. Bakalářská práce byla zaměřena na lokalitu Ještěd, jakožto řešení terénní výuky ve fyzické geografii s přesahem do mezipředmětových vazeb, a to zejména přírodopisu, chemie a tělesné výchovy. Tato možnost byla od dob svého vzniku v roce 2018 využita 4 základními školami, které tento styl výuky využily více než jedenkrát, a to s různými ročníky druhého stupně. Poptávka po řešení terénní výuky nicméně byla i pro další oblasti buďto přímo v Liberci nebo jeho okolí. Proto byl vytvořen dotazník, o jaké další místo k realizaci terénní výuky by měli učitelé zeměpisu na libereckých školách zájem. Pro svůj záměr jsem nabídla další tři zájmová území, a to centrum Liberce, Bedřichov a Frýdlantské cimbuří.
Pro tuto práci bylo nakonec vybráno centrum města Liberce, které nabízí řešení terénní výuky v oblasti humánní geografie, konkrétně v tématu Obyvatelstvo a sídla. Liberec jako město nabízí žákům seznámení s tím, jak se město, které bylo jen osadou, v průběhu staletí vypracovalo až na krajské město Libereckého kraje a zároveň je také zářným příkladem vývoje obyvatelstva v pohraničí. Z praxe a činnosti CTV víme, jak je terénní výuka ve vzdělávání důležitá, a pro žáky se tak jeví jako užitečný zdroj nových teoretických znalostí a poznatků v praxi. Zpětná vazba od žáků, kteří takovou formu výuky absolvovali, byla velice kladná a rádi se k ní vracejí. Proto dalším důvodem, proč jsem si vybrala centrum Liberce, bylo řešit terénní výuku zase trochu jinak, a to zapojením mobilních aplikacích, konkrétně s využitím mobilní aplikace na venkovní únikové hry, a pracovních listů zaměřujících se na proměnu Liberce v čase. Velkým benefitem byl i fakt, že by se takto koncipovaná terénní výuka dala řešit i při uzavření škol kvůli nastalé pandemii Covid-19.
Dalším důvodem pro takto zvolenou realizaci terénní výuky byla možnost zapojení tzv. virtuální terénní výuky. Všechny navrhnuté možnosti řešení terénní výuky v centru Liberce jsou zaměřeny na využití mobilních a potažmo webových aplikací a jsou nastaveny tak, aby byly realizovatelné i samotnými žáky bez doprovodu učitele.
13
1 Cíle práce a metody práce
Hlavním cílem diplomové práce je aplikovat terénní výuku v rámci projektu „Poznej svůj Liberec – projektové a terénní vyučování zeměpisu. K tomu účelu poslouží lokalita centra Liberce, přičemž akcentována bude terénní výuka humánní geografie se zaměřením na problematiku obyvatelstva.
Dílčími cíli jsou:
1) vymezení termínu terénní výuky, únikové hry;
2) průzkum literatury týkající moderních technologií ve výuce zeměpisu, využití mobilních telefonů a únikových her ve výuce;
3) vytvoření venkovní únikové hry zaměřené na terénní výuku v humánní geografii za použití chytrých telefonů a aplikace na venkovní únikovou hru od firmy Hunter Games;
4) vytvoření pracovních listů k porovnání proměn Liberce v čase;
5) další návrhy na řešení terénní výuky v lokalitě Liberec.
Metody zpracování
Diplomová práce je rozdělena do dvou částí, a to představení teoretického rámce pro realizaci terénní geografické výuky a dále na přípravu a samotnou realizaci terénní výuky v centru Liberce. Z tohoto důvodu se metodika práce lišila v závislosti na konkrétní části.
Teoretická část se zabývá rešerší literatury a jiných zdrojů týkajících se terénní výuky, využití mobilních telefonů a únikových her ve výuce. Praktická část se opírá o realizaci projektu, a to odzkoušením konceptu v lokalitě Ještěd, založením centra terénní výuky při katedře geografie na FP TUL, metody vlastního průzkumu dané lokality formou pozorování, dotazování a získávání informací o dané lokalitě z literatury, terénu, map apod. Jako řešení byla poté vytvořena edukativní venkovní úniková hra zaměřující se na vývoj města a jeho obyvatelstva s využitím mobilní aplikace na venkovní únikové od firmy Hunter Games, která se nyní už běžně využívá v zážitkové turistice, a také pracovní listy obsahující staré fotografie z vybraných míst v centru Liberce a jejich využití v tématech Lidé a čas.
14
2 Rešerše literatury
Rešerše literatury jakožto základ tvorby teoretického rámce diplomové práce je rozdělena do dílčích oblastí. Tyto oblasti se týkají terénní výuky jako takové, využití mobilních a únikových her ve výuce a další literatury a zdrojů týkajících se tématu řešení terénní výuky v oblasti humánní geografie.
2.1 Didaktika a terénní výuka v zeměpisu
Didaktický titul Základy všeobecnej didaktiky geografie (1980) od Jána Turkoty a kol. je průřezem didaktiky geografie a námětů autorů jako reakce na tehdejší trendy ve výuce zeměpisu, mimo jiné také apelující na důležitost terénní výuky a mezipředmětových vazeb zeměpisu. Co se týče samotné kapitoly terénní výuky, tak mezi nejdůležitější tituly patří Integrované terénní vyučování (2003) od Eduarda Hofmann E. a kol., která ve své druhé části nabízí náměty na pracovní listy týkající se terénní výuky v modelové oblasti Jedovnice, ale zároveň slouží jako námět pro všechny, kteří mají zájem se svými žáky terénní výuku realizovat v místě svého bydliště.
Další neméně důležitou učebnicí od Eduarda Hofmana a kol. je Multimediální učebnice pro terénní vyučování (2008), která virtuálně přibližuje modelovou oblast Jedovnice a ve své první části nabízí teoretické pojednání ohledně terénní výuky v rámci plnění RVP a návrhy a možnosti, jak takovou formu výuky realizovat. Stejně jako výše zmíněné tituly, tak i publikace Náměty pro geografické a environmentální vzdělávání: Výuka v krajině (2008) od Dany Řezníčkové apeluje na to, aby se ve školách (ZŠ a nižších ročnících gymnázií) věnovalo více času krajině a jejímu pozorování z různých úhlů pohledu. Mimo to nabízí metodické rady a rozmanité náměty pro geografické a enviromentální vzdělávání.
Metodický text pro studenty učitelství Výuka ve venkovním prostředí (2019) od Jana Činčery, Iva Králíčka, Martina Bílka a spol. se zabývá využíváním venkovního prostředí ve výuce, tvořen rešerší vlastních zdrojů autorů a zkušeností center environmentální výchovy.
Webová stránka Námětovník pro terénní výuku socioekonomické geografie (školní pozemek, město, venkov) (2018) od Hany Svobodové, Radka Durny, Marka Penici a Eduarda Hofmanna, jak už sám název napovídá, nabízí řešení terénní výuky v socioekonomické geografii.
Řešením terénní výuky na ZŠ se zabývá studie Terénní výuka ve formálním vzdělávání (2019) od Činčery a Holce, Integrovaná terénní výuka jako systém (2011) od Eduarda
15
Hofmanna a spol. či mikro šetření Řešení terénní výuky na ZŠ v Liberci (2018) v bakalářské práci Zuzana Jelínkové.
Časopis Geografické rozhledy ve svých různých vydáních poskytuje mnohé příspěvky, které se zamýšlí nad problematikou terénní výuky a jejím možným řešením. Mezi autory, kteří se touto problematikou zabývají, jsou Miroslav Marada se svým článkem Jak na výuku v terénu (2006) či další příspěvek ve vydání z roku 2/09–10 od Jiřího Záleského pod názvem Terénní výuka, kde se autor snaží přesvědčit čtenáře o výhodnosti zavedení terénní výuky na školách, jejích přínosech pro žáky a také náměty na tuto formu výuky, které jsou realizovatelné v terénu na příkladu Českobudějovicka, včetně ukázky pracovních listů.
Publikace Managing Out-of-classroom activities (1994) od Tonyho Thomase a Stuarta Maye se zabývá procesem terénní výuky jako takové a je jakýmsi rádcem, jak postupovat při plánování vlastní terénní výuky, která není organizovaná třetí stranou.
2.2 Využití mobilních telefonů a únikových her ve výuce
Literatury či studií týkajících se využití mobilních telefonů a únikových her je poskrovnu, nicméně touto problematikou se zabývá mnoho edukačních portálů či odborných článků, jako např. článek od Kevina Synnota Smartphones in the classroom: The Pros and Cons (2018), který se zabývá výhodami a nevýhodami využití mobilních telefonů ve výuce.
Smartphones and fieldwork (2012) od Kathariny Welsh a Dereka France popisuje rozmach technologií v terénní výuce, převážně aplikací využitelných v terénu. Únikové hry jsou pojaty buď jako historie těchto her, např. v příspěvku na Wikipedii, či jejich konkrétních realizací v učebně či škole v daném předmětu.
Tématu venkovních únikových her se věnují převážně internetové stránky, které je samy nabízejí, a to v rámci zážitkové turistiky, jako např. Hunter Games, Kryptograf či QuestWord a jiné.
Inspirací pro praktickou část, ze které vychází venkovní úniková hra a pracovní listy zaměřené na proměny města Liberce, byla webová stránka Námětovník pro terénní výuku socioekonomické geografie (školní pozemek, město, venkov) (2018) od Hany Svobodové, Radka Durny, Marka Penici a Eduarda Hofmanna. Z absolventských prací zaměřujících se na téma terénní výuky či únikové hry je přínosná diplomová práce Bc. Milana Tlaskala s názvem Postavení terénní výuky v kurikulu základní školy a její využití pro výuku na Olomoucku (2014), jejímž výstupem je soubor pracovních listů ve vybraném území Olomoucka v rámci předmětu zeměpisu na základních školách a slouží jako námět pro realizaci terénní výuky v jakémkoliv jiném území. Inspirací pro realizaci terénní výuky byla
16
i rodinná hra nabízená městem Libercem s názvem Pátrání libereckého rytíře Rolanda.
Kniha o Liberci od Karpaše a kol. (1996) byla zdrojem informací o lokalitě pro venkovní únikovou hru a pracovní listy.
17
3 Teoretický rámec pro realizaci terénní geografické výuky
Terénní geografická výuka, praxe a aplikace je v RVP zahrnuta ve vzdělávacím oboru Zeměpis a zahrnuje učivo, úrovně očekávaných a minimálních výstupů žáka a také indikátory, které detailněji popisují očekávané výstupy. (Digifolio.rvp.cz, in Jelínková 2018)
3.1 Obsah učiva dle RVP
1) cvičení a pozorování v terénu, geografická exkurze
• orientační body, jevy, pomůcky a přístroje
• stanoviště, určování hlavních a vedlejších světových stran, pohyb podle mapy a azimutu, odhad vzdálenosti a výšek objektů v terénu
• jednoduché panoramatické náčrtky krajiny, situační plány, schematické náčrtky pochodové osy
• hodnocení přírodních jevů a ukazatelů 2) ochrana člověka při ohrožení zdraví a života
• živelné pohromy
• opatření proti nim, chování a jednání při nebezpečí živelných pohrom v modelových situacích
(NÚV, 2018 in Jelínková 2018) Úrovně očekávaných výstupů:
• žák ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu;
• žák aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny;
• žák uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu v krajině, uplatňuje v modelových situacích zásady bezpečného chování a jednání při mimořádných událostech.
(digifolio.rvp.cz, 2018 in Jelínková 2018)
Minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných rámci podpůrných opatření:
• žák ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu;
• uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě.
(digifolio.rvp.cz, 2018 in Jelínková 2018)
18 3.2 Definice terénní výuky
Pojem terénní výuky Hofmann (2003) definuje jako komplexní výukovou formu, která v sobě zahrnuje různé výukové metody (pokus, laboratorní činnosti, pozorování, projektovou metodu, kooperativní metody, metody zážitkové pedagogiky aj.) a různé organizační formy výuky (vycházku, terénní cvičení, exkurzi, tematické školní výlety – expedice aj.), přičemž těžiště spočívá v práci v terénu – především mimo školu. Ve studii terénní výuky ve formálním vzdělávání Činčery a Holce (2019) je pojem terénní výuky chápán jako aktivita či program, který je součástí formálního vzdělávání žáků a odehrávající se mimo prostor školy, tzn. že se nemusí jednat o cílenou terénní výuku jako náplň ŠVP školy, ale jakákoliv aktivita, která je součástí náplně ŠVP školy a odehrává se mimo školní budovu a pozemek, většinou organizovanou jiným subjektem, než je škola sama. Marada (2006) ve svém článku „Jak na výuku v terénu“ definuje tento pojem následovně:
„Terénní výuka představuje formu vyučování, již nelze použít ve školních lavicích a která vede žáky ke sledování základních přírodních a společenských procesů, jejich rozložení a specifika projevu v krajině. Navíc u žáků umožňuje rozvoj celé řady potřebných dovedností. Pokud výuka probíhá v místní oblasti, má navíc značný výchovný potenciál.“
(Marada 2006)
Dalšími pojmy, které zahrnují pojem terénní výuky podle Marady (2006), jsou:
• výuka/ vyučování v terénu
• terénní výuka/ vyučování
• terénní cvičení
• exkurze
• geografická laboratoř
• výuka geografie místního regionu
Řezníčková (2008) kromě výše uvedených termínů zmiňuje další možné alternativy, které zahrnují pojem výuky v terénu, a to výuka v městské či venkovní krajině, naučná vycházka či anglické výrazy fieldwork či excursion.
Velice zajímavým námětem k řešení terénní výuky je dle Marady (2006) i tzv.
geografická laboratoř, kterou zároveň zmiňuje i Hofmann (2003) a Řezníčková (2008), jako nejsnazší formu výuky v terénu v rámci plnění požadavků RVP, potažmo ŠVP škol.
„Geografická laboratoř je území o rádiu 500 m od školní budovy dostupné sedmi minutami chůze, které se využívá k realizaci geografických úkolů během výuky zeměpisu.
Území je záměrně vymezeno tak, aby bylo dosažitelné během jedné vyučovací metody
19
včetně návratu do školy, a úkoly jsou koncipovány na dobu 45 minut nebo méně. Žáci pak mohou na terénní výuku navázat prací ve třídě, případně naopak.“ (Marada, 2006).
Pojem vycházka a exkurze již zmiňuje Papík in Turkota (1980). Podle něj patří vycházky a exkurze k organizovaným formám vyučování, neboť se při jejich uskutečňování uplatňuje celá řada vyučovacích metod, jako je např. praktická činnost, pozorování, vysvětlování, rozhovor, řešení samostatných úloh a pochopení souvislostí přírodních zákonitostí. Tyto metody zmiňuje i Hofmann (2011), jenž nazývá tyto metody progresivními a mimo výše uvedené mezi ně započítává laboratorní činnosti, projektovou a kooperativní metodu a metody zážitkové pedagogiky. Papík in Turkota (1980) dále uvádí rozdíl mezi vycházkou a exkurzí, kdy vycházku definuje jako organizační formu vyučování, která se realizuje v přírodním prostředí v kratší časové jednotce (1,5–3 hod.) na rozdíl od exkurze, která je definovaná jako náročnější organizační forma vyučování. Ta se uskutečňuje do přírodního, výrobního anebo společenského prostředí, je časově delší a může trvat i několik dní.
Zeměpisným vycházkám a exkurzím přikládá Papík in Turkota (1980) značný význam, poukazuje však na to, že by každá vycházka či exkurze měla korespondovat s probíraným učivem ve škole, a praxí v terénu by se tyto dvě složky měly vzájemně propojovat.
3.2.1 Proces terénní výuky
Terénní výuka je proces, který se skládá z mnoha fází, jež jsou její součástí, jako např.
plánování, organizace, příprava, realizace, následná evaluace a bezpečnost. Pokud není terénní výuka řešena třetí stranou, měla by každá fáze terénní výuky být pečlivě zvážena svými klady a zápory efektivity vybrané terénní výuky. Vztah mezi všemi aspekty je znázorněn na obr. 1., kde se bezpečnost prolíná se všemi faktory, které souvisí s terénní výukou, její přípravou a následnou evaluací (Thomas T. and May S., 1994).
Pokud je terénní výuka řešena třetí stranou, je za fázi organizace, přípravy, samotné realizace a následné evaluace kompetentní právě třetí strana. S tím souvisí i limitovaný výběr lokalit a cíle terénní výuky pro školy, nicméně na druhou stranu školám, potažmo učitelům tato forma ušetří spoustu času organizací vlastní terénní výuky. V otázkách bezpečnosti by měla být třetí strana vždy
Obr 1 Vztah mezi fázemi terénní výuky Zdroj: Thomas and May, 1994
20
seznámena s fakty, které by její průběh mohly ovlivnit. Na druhou stranu by třetí strana měla vždy s učiteli, kteří mají zájem o takovouto formu terénní výuky, před vlastní realizací probrat vhodnost dané lokality a potenciální rizika, která mohou během realizace nastat. Ze strany školy by měla pořádající třetí strana být informována o následujících údajích:
• velikost skupiny;
• počet doprovodů;
• věk žáků;
• zdravotní omezení žáků atd.
(Zdroj: Thomas and May, 1994)
Třetí strana by naopak měla před realizací poskytnout škole informace, které zahrnují např.:
• náročnost terénní výuky;
• max. počet žáků ve skupině během výuky;
• možná rizika během výuky;
• počet zkušených průvodců;
• vhodné oblečení a obuv;
• vhodnost či nevhodnost trasy pro handicapované žáky atd.
(Zdroj: upraveno autorkou dle Thomase and Maye, 1994)
Jak uvádí Thomas and May, 1994, otázka bezpečnosti by měla být implementována už ve fázi plánování, organizace a přípravy. Před každou terénní výukou by žáci a jejich zákonní zástupci měli být informováni o možných rizicích a také o bezpečném chování v terénu.
Třetí strana jako organizátor akce by v den výuky měla žáky a jejich učitele seznámit s konkrétními možnými riziky, která mohou během realizace nastat, a také poučit žáky o bezpečném chování v terénu podle toho, která lokalita bude využita.
3.3 Virtuální terénní výuka
S rozšířením ICT, dostupností internetu a množstvím internetových portálů se nabízí jako řešení terénní výuky tzv. virtuální terénní výuka (VTV), jež může suplovat tu reálnou, pokud žáci nejsou schopni z jakéhokoliv důvodu tuto výuku absolvovat. Popularita této výuky ve světě (vyspělé země) značně vzrostla od roku 2020, nicméně se objevovala již od roku 1995 (Wikipedia, 2020). Každý učitel v dnešní době svým způsobem takovouto výuku realizuje, a to již promítáním obrázků daných míst z internetu či prezentací vlastních zdrojů. Virtuální
21
výuka může být plněna jako např. simulovaná exkurze v reálném čase, pokud jsou žáci díky interaktivním videokonferencím spojeni např. s učitelem či jiným organizátorem, který se nachází přímo v terénu, a mohou s ním reálně komunikovat (Cone, Ray, Zanetis 2004 in Wikipedia 2020). Pokud není takto simulovaná VTV možná v reálném čase, lze s žáky navštívit různé webové stránky, které se touto problematikou již zabývají, nebo ukazovat různá zajímavá místa doplněná komentářem učitele. Dalším řešením je vytvořit si vlastní virtuální exkurzi skutečnou návštěvou těchto míst našeho zájmu, sesbírat co nejvíce dat a informací k danému místu. Takto sesbíraná data v terénu lze žákům prezentovat přímo ve třídě bez nutnosti opustit školní budovu. Takto vedená virtuální terénní výuka může být prezentována mnoha nástroji v závislosti na jejím obsahu jako např:
• vlastní webová stránka;
• prezentace v Powerpointu;
• vytvoření plakátu;
• vytvoření brožury;
• vytvoření mapy místa s vloženými fotografiemi;
• využití různých portálů a webových stránek (History pin, Quizlet aj.);
• a jiné.
(Virtual Field Trips 2020, doplněno autorkou)
Virtuální terénní výuka v sobě skýtá potenciál v dnešní pandemické době a střídavé uzavírce škol, jak naplnit požadavky RVP a ŠVP škol, neboť pro mnohé učitele neznamená prioritu v zameškaném učivu díky absenci prezenční výuky. Jako každá výuka, tak i ta virtuální má svá pozitiva a negativa.
3.3.1 Klady virtuální výuky
• dostupnost pro každého žáka;
• finanční nenáročnost;
• příležitosti, jak vidět místa, kam by se žáci sami nepodívali;
• žáci mohou prozkoumávat místa svého vlastního zájmu a své poznatky interpretovat;
• absence problémů v klasické terénní výuce (čas, bezpečnost atd.);
• možnost přípravy žáků před reálnou terénní výukou;
• dokumentace reálné terénní výuky k pozdější prezentaci ve škole;
• cenný způsob pro žáky, jak syntetizovat své poznatky;
22
• využití žáky, kteří se nemohli reálné výuky účastnit;
• využití pro další ročníky či třídy v budoucnu;
• možnost sledování terénní výuky v reálném čase;
• možnost realizace jak učitelem, tak i žáky.
(Virtual Field Trips 2020, doplněno autorkou)
Virtuální terénní výuka (VTV) absolvovaná před tou reálnou může pomoci žákům se lépe připravit na to, co uvidí či co se naučí při skutečné terénní výuce, a v terénu dané problematice lépe porozumí. VTV ale může být vytvořená až po absolvování reálné terénní výuky za účelem pozdější práce v hodinách či k prezentaci v dalších třídách a ročnících, které se klasické výuky v terénu nemohli nebo nemohou účastnit, z čehož vyplývá největší výhoda a to, že tato výuka nemusí být připravena samotným učitelem pro žáky, ale i naopak - žáci mohou tímto způsobem absolvovat např. v okolí svého bydliště a pak své poznatky předat spolužákům, ať už v prezenční či online hodině (Virtual Field Trips 2020, doplněno autorkou).
3.3.2 Zápory virtuální výuky
• absence reálného prostředí;
• absence kooperace žáků v terénů a naplňování některých klíčových kompetencí;
• nutná alespoň minimální digitální gramotnost učitelů a žáků;
• menší přínos než skutečná terénní výuky;
• absence smyslových vjemů v reálném prostředí;
• relevantnost dostupných webových stránek pro zisk informací apod.;
• absence možnosti orientace v terénu;
• absence citací a zdrojů informací.
(Qiu and Hubble 2002, Virtual Field Trips 2020, doplněno autorkou)
I přes výčet kladů a záporů se virtuální výuka jeví jako dostupná možnost a příležitost, jak alespoň částečně žáky seznámit s realitou a oblastmi, které jsou obsahem RVP. Celkově je virtuální terénní výuka spojená s prohlubováním dovedností v oblasti ICT, k čemuž napomáhá momentální celosvětová situace ohledně pandemie Covid-19.
23
3.4 Průzkum možnosti řešení terénní výuky na ZŠ
Jak již bylo zmíněno, terénní výuka se dá řešit různými způsoby, neboť pojem samotný je velice široký a nejvíce záleží na samotném cíli této formy výuky. Činčera a spol. (2019) dělí výuku mimo školní budovu do následujících oblastí:
• školní zahrady a využití školních pozemků;
• adaptační kurzy, školy v přírodě a další programy zaměřené na rozvoj vztahů ve třídě;
• místně zakotvené učení a komunitně orientované projekty;
• přírodovědně zaměřené terénní exkurze a programy organizované školou;
• krátkodobé a pobytové programy organizované externími subjekty.
Hofmannova et al. (2011) klasifikace zahrnuje následující organizační formy výuky:
• terénní cvičení;
• vycházky do přírody;
• exkurze;
• tematicky zaměřené výlety a expedice.
Z dotazníkového šetření mikro průzkumu řešení terénní výuky na ZŠ v Liberci (Jelínková, 2018 a z vlastního zdroje 2020) vyplývá, že nejčastější formou řešení terénní výuky je vycházka do okolí školy, a to z důvodu její časové nenáročnosti. Ze stejného šetření také vyplynulo, že tento způsob výuky je řešen např. v rámci exkurzí, pobytových kurzů (školy v přírodě, cyklistický kurz apod.). Toto zjištění koresponduje se studií Činčery a Holce (2019), kdy 90 % dotazovaných škol uvedlo, že pobytové akce v přírodě za hranicemi školního pozemku jsou nejtypičtějším řešením terénní výuky. Podobný průzkum byl realizován studenty PdF MU v roce 2010, kteří oslovili 50 vybraných základních škol a provedli dotazníkové šetření a strukturované rozhovory. Tento průzkum se opět shodoval s mikro průzkumem na ZŠ v Liberci v roce 2018 a 2020, kdy bylo zjištěno, že „terénní výuka probíhá v různých formách, především krátkodobých, a probíhá po předmětech bez jejich systematického propojení.“ (Hofmann 2011).
Různá šetření a studie potvrdily důvody absence terénní výuky, mezi něž patří časová a finanční náročnost, nízká odbornost učitelů nebo strach z bezpečnosti takovéto akce (Činčera a Holec 2019, Jelínková 2018). Tyto argumenty plynou i z různých šetření Marady (2013) a Hofmanna (2008). Z průzkumu Hofmanna et al. (2011) a Jelínkové (2018)
24
také jako řešení terénní vyplývá možnost tuto formu realizovat subjektem, se kterým by škola externě spolupracovala.
Novodobá situace spojená s celosvětovou pandemií Covid-19 a zavedením distanční výuky vyžaduje nové, inovující přístupy k této formě výuky a to takové, jak v těchto situacích řešit samotnou terénní výuku při absenci či omezení prezenční výuky na školách.
Stejně jako distanční výuka, tak i terénní výuka by mohla být řešena pomocí využití moderních technologií a zavést alespoň tzv. virtuální terénní výuku.
3.5 Způsob realizace terénní výuky na Liberecku 2020
Za účelem výběru další lokality k realizaci terénní výuky pro tuto diplomovou práci byl vytvořen dotazník (Příloha č.1) s cílem zjistit, o jaké území by učitelé zeměpisu nejen na libereckých základních školách měli zájem. Tohoto šetření se zúčastnilo 16 základních škol, z čehož 11 z nich bylo přímo z Liberce a 5 mimo Liberec, ale v rádiu do 50 km.
Navrhovaná místa byla pro tento mikro průzkum vybrána tak, aby byla různorodá, především co se týče svého zaměření. Navrhovaná místa byla pro tento mikro průzkum vybrána tak, aby byla různorodá, především co se týče svého zaměření. Každé území proto nabízí jiná témata v různých geografických sférách, různé délky plnění a také různé způsoby realizace takovéhoto typu výuky. Vzhledem k založení Centra terénní výuky při katedře geografie na TUL a možnosti realizace třetí stranou v lokalitě na Ještědu byly navrženy následující místa zájmu, právě s ohledem na témata a jejich zaměření v geografii tak, aby dotazovaní měli možnost projevit zájem o terénní výuky v různých časových délkách a způsobu jejich plnění. Z výše uvedených důvodů byly navrženy lokality Centrum Liberce, Bedřichov a Frýdlantské cimbuří.
Obr 3 Navrhované lokality Zdroj: Mapy.cz
Obr 2 Navrhované lokality Zdroj: Mapy.cz
25
Terénní výuka v centru Liberce je charakterizována jako krátkodobá terénní výuka v délce trvání do 3 hodin se zaměřením na humánní geografii v tématu Obyvatelstvo a sídla.
Způsob realizace této výuky je využití chytrých mobilních telefonů a jejich aplikací. Cílem této výuky je tzv. venkovní úniková hra nebo práce se starými fotografiemi vybraných míst v Liberci. Vybrané území v Bedřichově se zaměřuje jak na fyzickou, tak i humánní geografii, nicméně se ale jedná o dlouhodobou terénní výuku v rozsahu 2–3 dní. Realizace výuky je navrhována jako výklad, vypracovávání pracovních listů, využití sady Spark a mobilních aplikací. Tematicky se zaměřuje na krajinou sféru a rozdíly mezi venkovem a městem. Poslední navrhovanou lokalitou je Frýdlantské cimbuří, které se zaměřuje pouze na fyzickou geografii v délce trvání jednoho dne. Forma způsobu realizace je výklad s ukázkami, vypracování pracovních listů na základě různých měření a pozorování za pomoci sady Spark.
Z grafu 1 vyplývá, že dotazovaní projevili téměř rovnocenný zájem jak o centrum Liberce, tak i Frýdlantské cimbuří. Toto zjištění by mohlo být dáno polohou vybraného území a snadné dosažitelnosti hlavně pro základní školy v Liberci, a také tím, že způsob realizace v této lokalitě je diametrálně odlišný od zbylých dvou. Dalším důvodem pro přiklonění k centru Liberce by mohl být i způsob, jakým dotazovaní učitelé doposud realizují terénní výuku na svých školách (graf 2 a 3). Lokalita Bedřichov se naopak jeví jako místo, u kterého je těžké rozhodnout, neboť 56,3 % dotazovaných se vyjádřilo pro variantu možná.
11
3
8
2
4
3 3
9
5
CENTRUM LIBERCE BEDŘICHOV FRÝDLANTSKÉ CIMBUŘÍ
počet škol
názvy lokatit
VÝBĚR LOKALIT
ANO NE MOŽNÁ Graf 1 Výběr lokalit
Zdroj: autorka
26
Toto zjištění by mohlo být opět dáno způsobem dosavadního řešení terénní výuky anebo také délkou trvání v této lokalitě. Tato forma by nejspíš pro případnou realizaci musela být spojena ještě s jinými plánovanými aktivitami školy dle jejich náplně ŠVP.
Dílčím cílem šetření bylo zjistit, jakým způsobem řeší terénní výuku na svých školách dotazovaní učitelé, a také to, jaké mezipředmětové vazby jsou při terénní výuce využité.
Způsob řešení terénní výuky byl porovnán s mikro průzkumem z roku 2018, kterého se účastnilo 10 škol, ve kterém měli dotazovaní možnost pouze zaškrtnout možnosti způsobů realizace terénní výuky a mezipředmětových vazeb, nicméně ne tak podrobně jako v průzkumu pro tuto diplomovou práci. V dotazníku pro rok 2020 byla dotazovaným ponechána možnost vlastního vyjádření formou otevřené otázky, nicméně z grafu 3 a 4 lze vyčíst víceméně stejné poznatky ohledně způsobu realizace a využití mezipředmětových vazeb při terénní výuce jako byly zjištěny v roce 2018.
Převážná část dotazovaných uvedla jako nejčastější formu terénní výuky vycházku do okolí školy, která lze být realizována během jedné vyučovací hodiny, tj. do 45 minut, a také výlety či exkurze, během kterých si tuto formu výuky plní. Dalším způsobem, jak se velice často realizuje terénní výuka, jsou tzn. projektové dny, ve kterých se nejedná pouze o čistě geografický obsah, ale spíše multipředmětovou výuku, což vyplývá i z grafu 4 o využívání mezipředmětových vazeb v terénní výuce. Dvě z dotazovaných škol uvedly, že terénní výuku nerealizují vůbec, a to z důvodu nemožnosti ze strany vedení školy, a také jako další důvod uvedly hrozbu různých pandemií, jako je např. Covid-19.
Graf 2 Způsob realizace terénní výuky na ZŠ v Liberci a okolí v roce 2018 Zdroj: autorka
9 7
2
5
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
VYCHÁZKA DO OKOLÍ ŠKOLY ŠKOLNÍ VÝLET LYŽAŘSKÝ KURZ JINÉ
ZPŮSOB REALIZACE TERÉNNÍ VÝUKY NA ZŠ V LIBERCI V ROCE 2018
počet škol
27
Z grafu 4 vyplývá, že terénní výuka na ZŠ v Liberci a jeho okolí je řešena mezipředmětově, a to hlavně s předmětem přírodopis a dějepis, což je zajímavé zjištění oproti roku 2018, kdy ani jedna škola předmět dějepis neuvedla, nicméně by měl být pokládán z hlediska přirozeného vývoje nejen georeliéfu, ale i lidstva a sídel za velice podstatný (Jelínková 2018), a v oblasti humánní geografie téměř nepostradatelný.
1
4
6 3
2
6 1
2
0 1 2 3 4 5 6 7
TŘETÍ STRANA VÝLETY OKOLÍ ŠKOLY PROJEKTOVÉ DNY ŠKOLNÍ POZEMEK EXKURZE POBYTY NEREALIZUJÍ
ZPŮSOB REALIZACE TERÉNNÍ VÝUKY NA ZŠ V LIBERCI A OKOLÍ V ROCE 2020
počet škol
0
4 2
1 1
11
14 3
5 4 2
3
10
0 2 4 6 8 10 12 14 16
DĚJEPIS PŘÍRODOPIS CHEMIE OBČANSKÁ NAUKA FYZIKA MATEMATIKA VÝTVARNÁ VÝCHOVA TĚLESNÁ VÝCHOVA
MEZIPŘEDMĚTOVÉ VAZBY VYUŽÍVANÉ PŘI TERÉNNÍ VÝUCE
2020 2018 Graf 3 Způsob realizace terénní výuky na ZŠ v Liberci v roce 2020 Zdroj: autorka
Graf 4 Mezipředmětové vazby využívané při terénní výuce Zdroj: autorka
28
Dalším předmětem, se kterým se nejvíce propojuje terénní výuka, je tělesná výchova.
Ostatní uvedené předměty se se zeměpisem dle průzkumu propojují právě v rámci tzv.
projektových dní, které trvají většinou v rozmezí jednoho týdne.
Celkové zhodnocení dotazníkového šetření způsobu realizace terénní výuky na Liberecku prokázalo trend, který vyplývá i z průzkumu Hofmana et al. (2011), Činčery a Holce (2019), Jelínkové (2018), a to ten, že terénní výuka je nejčastěji spojena s okolím školy či školním pozemkem v rozmezí jedné vyučovací hodiny a poté jednodenními výlety či exkurzemi, které jsou většinou tematicky zaměřené. Tento průzkum také ukázal vhodnost zařazení Centra Liberce jako další možnost řešení terénní výuky třetí stranou, v tomto případě CTV, a to z několika důvodů, jež jsou:
• lokace – snadná dostupnost nejen pro liberecké školy;
• časová náročnost – krátkodobá terénní výuka v rozsahu 2–3 hodin;
• mezipředmětové propojení, a to hlavně s předmětem dějepis;
• využití moderních technologií v terénní výuce jako jsou mobilní aplikace;
• možnost realizace samotnými žáky individuálně bez nutnosti přímé asistence pedagoga – vhodná možnost řešení při distanční výuce.
29
4 Využití moderních technologií ve výuce
Jak již bylo zmíněno, lokalita centra Liberce je svým způsobem realizace zaměřena na využívání moderních technologií nejen v terénní výuce. „Informační a komunikační technologie ICT (Information and Communicative Technologies) obsahují veškeré technologie, které se týkají přenosu informací a jejich zpracování v digitální podobě. V této digitální éře je používání ICT ve třídách, školách či ve výuce jako takové velice důležité, protože dává studentům možnost se učit a aplikovat dovednosti, které jsou ve 21. století nezbytné“. (K. Ratheeswari, 2018)
Moderní technologie jsou pomocným nástrojem učitelů a jak uvádí Šeďová a Zounek (2009), ICT skýtají veliký potenciál právě v rovině didaktické, s čím souhlasí K. Ratheeswari (2018), která zároveň tvrdí, že ICT zlepšuje výuku a učení a pomáhá učitelům atraktivně prezentovat svou výuku. Nicméně vždy by mělo být uváženo, za jakým účelem se používají a stejně jako každá hodina či aktivita, práce s nimi (ICT) by měla být pečlivě naplánována, aby se dosáhlo kýženého efektu. Předpoklad pro takovýto způsob výuky ale je, že učitelé i žáci jsou alespoň částečně digitálně gramotní. Veliký posun pro zařazení a využívání ICT ve školách nastává díky pandemii Covid-19, kdy školy byly nuceny ze dne na den začít vyučovat distančně, nejdříve nepovinnou formou, ale od podzimu 2020 již povinně. Nejvíce využívanými edukačními prostředími jsou Microsoft Teams a Google for Education, které napomáhají s distanční výukou a komunikací se žáky a jsou školám poskytovány zdarma. To, že žáci i učitelé tyto edukační platformy využívají pravidelně, vede všechny účastníky této výuky k prohlubování svých znalostí a dovedností a jejich digitální gramotnost se neustále zvyšuje.
Moderní technologie postupně pronikly do všech sfér lidského života, a tudíž i do vzdělávání. Technologie ve výuce byly, jsou a budou postupně zařazovány podle jejich dostupnosti pro školy. Mezi technologie, které byly zařazeny a jsou zařazovány do výuky se např. řadí:
• rozhlas;
• film;
• televize;
• video;
• první počítače;
• datový projektor;
• kazetový, CD či MP3/MP4 přehrávač;
30
• počítačové programy;
• lokální počítačové sítě;
• internet;
• multimediální výukové programy na různých typech nosičů;
• interaktivní tabule,
• Youtube;
• tablety a mobilní (chytré telefony);
• aplikace v sytému Adroid a iOS a jiné.
(Šeďová, Zounek 2009, doplněno autorkou)
S vývojem technologií a implementací ICT do výuky mění také roli učitele v této formě výuky. Role učitele se mění se změnou přístupu k žákovi, kdy je výuka koncipovaná ve smyslu „student-centered“ a učitel může zaujmout roli facilitátora, herce, režiséra, manažera, návrháře či projektanta. Šeďová a Zounek (2009) vypozorovali, že základními novými rolemi učitele, v jakých vystupuje ve vztahu k žákům, je role mediátora a partnera.
Učitel jako mediátor je role, ve které učitel výuku organizuje, monitoruje a hodnotí interakci mezi žákem a ICT (Šeďová, Zounek 2009). V terénní výuce při použití mobilního telefonu by to byla např. situace, kdy učitel zadá pokyn, aby si žáci zadali např.
v aplikace SparkVue základní údaje a vizualizaci naměřených hodnot, př. číselný údaj, nebo grafický údaj. Dál instruuje žáky, které přístroje připojit, aby mohli zahájit svá měření. Mezitím obchází skupinky žáků a monitoruje, zda postupují správně. Při problému buďto navrhne pomoc sám nebo se zeptá ostatních, zda by mohli pomoci svým spolužákům oni.
Role učitele jako partnera spočívá v nenucené spolupráci se žáky, úkoly řeší podobným způsobem, během práce se žáky konverzuje, zadává úkoly, nicméně si neustále udržuje svoji převahu a konverzace, které nejsou ve výuce patřičné, včas utne. Kromě jazykové a konverzační roviny zde dochází k symetrizaci v činnostech (Šeďová, Zounek 2009). V praxi ale dochází k tomu, že učitel
Obr 4 Učitel jako mediátor Zdroj: Šeďová a Zounek, 2009
Obr 5 Učitel jako partner Zdroj: ŠEďová a Zounek, 2009
31
během výuky nezastává pouze jednu roli, ale tyto role se vzájemně prolínají v závislosti na např. situaci, přístupu žáků a celkové atmosféře ve třídě.
4.1 Moderní technologie v terénní výuce v zeměpisu
S pokrokem v technologiích a rozšířením používání interaktivních tabulí, tabletů a chytrých mobilních telefonů by se užití ICT mělo implementovat i do výuky geografie, která jako předmět nabízí mnoho mezipředmětových vazeb (Effective Curriculum Ideas, 2020).
Moderní technologie ve výuce by měly být brány jako nástroj, který je nejen nosičem obsahu učiva a poskytování informací, ale i jako nástroj, který může výuku zefektivnit svou kreativitou a nabízejícími možnostmi.
Následující tipy byly vybrány tak, aby žák nebyl jen v pozici pasivního uživatele, nýbrž v pozici kreativce, jehož smyslem je naplno využít svůj potenciál s využitím dat, které získal např. v terénní výuce. Právě níže uvedené mohou suplovat vyžadovanou terénní výuku v rámci RVP a ŠVP školy tím, že data, která samy nasbírají, mohou distančně prezentovat ostatním. Tato následná virtuální terénní výuka může být obousměrná, a to jak od učitele k žákovi, tak i od žáka k učiteli.
• Google Earth;
• Google Maps;
• Mapy.cz;
• History pin;
• Storymaps;
• a jiné.
(Zdroj: autorka)
GOOGLE EARTH je geografický prohlížeč, který nabízí spoustu interakcí. Přes internet umožňuje přístup k satelitním a leteckým snímkům, topografii, oceánské batymetrii a dalším geografickým datům a představuje planetu Zemi jako trojrozměrný svět. Google Earth je možné využívat nejen v desktopové verzi – má více funkcí nežli prohlížení přes klasický prohlížeč (Starting Point – Teaching Level Geosccience 2020). Mobilní aplikace nabízí také funkci Cestoval, která svým uživatelům nabízí komentované prohlídky BBC Earth, NASA, National Geographic a další (Google LLC, 2020).
Využití v terénní výuce je hlavně přidávání vlastních obrázků s GPS souřadnicemi a tvoření vlastních map.
32
Obr 6 Google Earth
Zdroj: https://www.google.com/earth
GOOGLE MAPS je mapový portál, který umožňuje nejen plánovat trasy (pro automobily i pěší), ale i sdílet svoji polohu, vyhledávat firmy či jiné služby, vkládat svá místa ze svých cest a svojí funkcí Street View díky panoramatickým snímkům prozkoumávat ulice apod.
Obr 7 Google Maps Zdroj: shorturl.at/akJQ5
MAPY.CZ jsou dalším mapovým portálem, který stejně jako Google Maps umožňuje svým uživatelům plánovat cesty, ale při online připojení navrhuje výlety po okolí, zobrazuje výškové profily tras atd. Funkce stopař zaznamená trasu, kterou procházíte. Funkce Moje Mapy umožňuje třídit své výlety do složek, které se dají jednoduše sdílet, což by bylo využitelné ve virtuální terénní výuce. Funkce stopař v mobilní verzi toho portálu poskytuje uživateli záznam jeho trasy, kterou si může uložit a posléze sdílet i v rámci aktivity GPS drawing.
33
Obr 8 Mapy. cz Zdroj: Mapy.cz
HISTORY PIN je způsob, jak zobrazit realitu dneška s historií na mapách. Díky starým fotografiím, které uživatel sám vkládá, může přispět k rozšíření povědomí o dané lokalitě nebo si danou lokalitu přímo v daném období vyhledat. Pro terénní výuku by bylo vhodné propojení s dějepisem, např. s vývojem městské výstavby, infrastuktury apod.
Obr 9 History pin Zdroj: historypin.org/en
STORYMAPS nabízí vytváření vlastních map s příběhem v kombinaci vlastních textů, fotografií či interaktivních map a jiných možností. Umožňují atraktivně prezentovat příběhy a firmy Esri nabízí své služby školám zdarma, tudíž je to další možná prezentace dané virtuální terénní výuky.
34
Obr 10 Story Maps
Zdroj: https://storymaps.arcgis.com
Výhodou výše uvedených tipů je, že všechny kromě StoryMaps and History Pin mají svou vlastní aplikaci v systému Android či iOS, a tudíž se mohou reálně využívat při terénní výuce přímo v terénu nebo alespoň sloužit v off-line verzi, např. Mapy.cz ke sběru a zaznamenávání důležitých dat. Nicméně takto vedená výuka vyžaduje vlastnictví chytrého telefonu, nejlépe s mobilními daty.
4.2 Chytré mobilní telefony ve výuce zeměpisu
Masrom a Ismail (2010 in France et al. 2015) definuje mobilní zařízení jako jakékoliv zařízení, které dokáže zaznamenávat, přenášet nebo poskytovat informace uživateli na jakémkoliv místě a mezi jejich nejdůležitější funkce patří právě bezdrátový přenos informací, Bluetooth připojení, snímání a ukládání multimediálních dat s řadou analytických aplikací (Traxler a Wishart 2011 in France et al. 2015)
„Chytré mobilní telefony, tablety a další mobilní zařízení jsou zboží, které sledují trendy a poptávku po dalších funkcí, což vedlo k rychlému pokroku technologie, a tyto zařízení se stávají stále více schopnějšími.“ (France, 2015)
Mobilní telefony ve výuce je v dnešní době velmi diskutované téma, které rozděluje nejen učitele, ale i rodiče. Zakázat, nebo povolit? V dnešní technické době je chytrý mobilní telefon nástrojem, který může pedagog využít ve své výuce ku prospěchu žáků, a tím je i motivovat, že tento přístroj může být využíván nejen k zábavě, ale i ke vzdělávání.
Chytrý mobilní telefon ať už s operačním systémem Android či iOS nabízí svým uživatelům širokou škálu využití, včetně nepřeberného množství aplikací, které jsou, mimo jiné, zaměřeny na vzdělávání. Vzhledem k těmto možnostem, které v sobě chytrý telefon skýtá, bychom se měli přiklonit k jeho využívání nejen v klasických hodinách zeměpisu ve
35
třídě, ale hlavně při terénní výuce. Mezi nejpoužívanější výukovou platformu ve třídách se řadí Kahoot nebo Quizlet. Obě tyto platformy nabízí výuku daného předmětu zábavnou formou, nejvíce právě s využitím mobilním telefonů. V učitelských verzích mohou učitelé sledovat progres svých žáků a také vidět problematické části tématu a na ty se pak zaměřit.
Další výhoda těchto platforem je online hraní (Quizlet Live či Kahoot Teach/Asign) a může probíhat jak formou týmové spolupráce, tak i individuálně, tudíž jsou ideální jak k úvodu nového učiva, tak i k zopakování probrané látky. Tyto platformy se dají využít jako postaktivita terénní výuky ve škole, a to buď tak, že sami žáci toto opakování na základě svých získaných zkušeností vymyslí nebo ji vytvoří učitel sám na základě vlastní reflexe z terénní výuky.
4.2.1 Výhody a nevýhody využití chytrých telefonů v terénní výuce
Dnešní chytrý telefon nabízí mnoho funkcí, nežli byly ty, kvůli kterým byl telefon vynalezen. Stejně jako všechny moderní technologie, tak i tento přístroj prošel obrovským vývojem a již nenabízí pouze funkci volání a posílaní textových zpráv, ale mnoho dalších.
Samozřejmě jako každá věc, tak i chytrý telefon má svá pozitiva a negativa.
• Výhody využití mobilních telefonů v terénní výuce:
➢ mnoho aplikací v jednom přístroji;
➢ skladnost a velikost zařízení ke sběru dat;
➢ rychlá komunikace se spolužáky a učiteli v terénu;
➢ polohové služby pro přesný záznam míst sběru dat;
➢ rychlá orientace v terénu;
➢ možnost přenosu terénní výuky v reálném čase.
(Zdroj: autorka)
• Nevýhody využití chytrých mobilních telefonů
➢ výdrž baterie;
➢ dostatečné paměťové úložiště telefonu pro mobilní aplikace a nasbíraná data;
➢ nutnost vlastnit externí zdroj energie (např. powerbanka) při delším trvání terénní výuky;
➢ nutnost datového připojení;
➢ absence mobilní sítě v terénu;
➢ nižší signál mobilního připojení;
➢ spolehlivost stažených aplikací.
(Zdroj: autorka)
36
Používání chytrých telefonů má samozřejmě své klady i zápory i v edukačním procesu, přičemž představují zajímavé výzvy pro dnešní pedagogy. Jak uvádí Synnot (2018), někteří profesoři shledávají používání chytrých telefonů během vyučování za nepříjemné, a dokonce jako překážku v procesu učení, a to z důvodu psaní textových zpráv, používání sociálních sítí a prohlížení jiných webových stránek. Jako největší výhodu používání chytrých telefonů při výuce Synnot (2018) uvádí, že mobilní telefony mají v sobě potenciál zlepšovat procesy učení, pokud jsou využívány správně.
4.2.2 Aplikace a funkce chytrých telefonů využitelné v terénní výuce v zeměpisu
Operační systémy mobilních telefonů nabízí ke stažení spoustu aplikací, které jsou využitelné ve výuce, většinou zdarma. Pro terénní výuku jsou podstatné ty funkce a aplikace, které se týkají jak fyzické, tak i humánní geografie jako např.:
• polohové služby;
• Mapy.cz;
• Google maps;
• fotoaparát;
• zvukové nahrávky;
• Runkeeper;
• Decibel meter;
• kompas;
• Barometer;
• SparkVue;
• Aladin;
• QR kódy – čtečka
• a jiné.
(Zdroj: autorka)
Před každou terénní výukou je potřeba žákům dát seznam potřebných aplikací, a pokud bude nutné, pomoci jim je nainstalovat a vyzkoušet jejich funkčnost. Práci v terénu usnadní i instruktáž žáků ve škole, jak dané aplikace používat, což urychlí celou terénní výuku.
37
5 Únikové hry ve výuce
Únikové hry ve výuce se staly součástí moderního přístupu ve vyučování. Jejich inspirací byly klasické únikové hry, a to od její počítačové verze přes únikové místnosti v rámci zážitkové turistiky až do jejich začlenění do výuky.
Wikipedie (2020) definuje únikové hry jako fyzicky dobrodružné hry, jejichž cílem je, aby se účastníci této hry dostali z uzavřené místnosti řešením různých rébusů, indicií, stop či sérií hádanek a správné orientace v prostoru. Historie únikových her spadá do roku 2007, kdy byla vytvořena první počítačová úniková hra. Systém únikových her se přesunulo do prostředí mobilních telefonů s nástupem chytrých telefonů, kde si uživatelé tyto hry mohou stáhnout jako aplikaci, a to buď zdarma nebo za poplatek. Tematicky se hry dělí na dobrodružné, hororové či sci-fi, většinou založené na příbězích filmů či jiných počítačových her. Právě na základě těchto populárních virtuálních únikových her vznikly únikové hry do reálných místností, jejichž princip řešení je ale stejný jako u těch počítačových.
Většina těchto her obsahuje následující kritéria:
• téma;
• časový limit;
• počet hráčů v týmu;
• obtížnost.
(Endorfin, 2019)
Téma her může být libovolný v závislosti na autorově vkusu a pojetí, a to se týká jak virtuálních, tak i reálných únikových her. Většina virtuálních her je koncipována jako úniky z různých místností, aby se hráči dostali do dalších. Reálné únikové hry jsou rozprostřeny v určitém prostoru, kde hráči, podobně jako ve virtuálních světě úniků, hledají indicie, řeší rébusy apod, avšak s reálnými předměty. Tento fenomén se stal součástí nejen zážitkové turistiky, ale i zážitkové pedagogiky. S posunutím hranic tohoto zážitku začaly nabírat na popularitě tzv. venkovní únikové hry.
5.1 Možnosti prostředí pro únikové hry v zeměpise
Z pohledu zážitkové pedagogiky se únikové hry mohou realizovat v prostředí třídy či školní budovy, nicméně terénní výuka by takto mohla podpořit fenomén dnešní doby, kdy se tyto únikové hry přesouvání do venkovního prostředí.
„Zavedení únikových her do výuky je považováno za inovativní přístup učitelů v rámci tzv. formy problémového učení, která využívá kurikula v kontextu poutavého scénáře nebo
