BAKALÁ SKÁ PRÁCE
2008 Ji í Hauzer
Fakulta strojní Katedra obráb ní a montáže
Studijní program: B2341 Strojírenství
Studijní obor: 2301R030 Výrobní systémy
Optimalizace toku materiálu na montážní lince Handschuhkasten ve firm AKT- echy spol. s. r. o.
Optimalization of materials flow at the assembly line Handschuhkasten in the company AKT- echy spol. s.r.o.
KOM - 1076
Ji í Hauzer
Vedoucí práce: Ing. Jan FRINTA, CSc. - KOM Konzultant: Ji í Rak - AKT Jablonec nad Nisou
Po et stran: 62 Po et p íloh: 18 Po et tabulek: 6 Po et obrázk :28
Datum: 12.4.2008
Fakulta strojní
Katedra obráb ní a montáže Studijní rok : 2007 / 2008
ZADÁNÍ BAKALÁ SKÉ PRÁCE
Jméno a p íjmení : Ji í H A U Z E R Studijní program : B2341 Strojírenství
Obor : 2301R030 Výrobní systémy
Zam ení : ízení výroby
Ve smyslu zákona . 111/1998 Sb. o vysokých školách se Vám ur uje diplomová práce na téma:
Optimalizace toku materiálu na montážní lince Handschuhkasten ve firm AKT- echy spol. s. r. o.
Zásady pro vypracování :
(uve te hlavní cíle bakalá ské práce a doporu ené metody pro vypracování)
1. Seznámení s podmínkami ešení zadaného úkolu.
2. Koncept skladování polotovar a nakupovaných díl . 3. Zásobování díl pro montážní linku „Kanban“ systémem.
4. Odb r hotových výrobk z montážní linky.
5. Zhodnocení p ínosu zpracovaného ešení logistického problému.
- grafické práce: dle pot eby
Seznam literatury (uve te doporu enou odbornou literaturu):
1. PRECLÍK, V. Pr myslová logistika. Praha: VUT, 2006. 359 s.
ISBN 80-01-01302-2
2. SCHULTE, Ch. Logistika.Mnichov: Mnichov ,1991. 301 s.
ISBN 85605-87-2 3. FIREMNÍ PODKLADY
Vedoucí bakalá ské práce: Ing. Jan Frinta, CSc.
Konzultant: Ji í Rak – AKT Jablonec n. N.
L.S.
Doc. Ing. Jan Jersák, CSc. Prof. Ing. Petr Louda, CSc.
vedoucí katedry obráb ní a montáže d kan
V Liberci, dne 5. 3. 2008
Platnost zadání bakalá ské práce je 15 m síc od výše uvedeného data (v uvedené lh t je t eba podat p ihlášku ke SZZ). Termíny odevzdání bakalá ské práce jsou ur eny pro každý studijní rok a jsou uvedeny v harmonogramu výuky.
OPTIMALIZACE TOKU MATERIÁLU NA MONTÁŽNÍ LINCE HANDSCHUHKASTEN VE FIRM AKT- ECHY SPOL. S. R. O.
ANOTACE:
Bakalá ská práce se zabývá logistickým pohledem na tok materiálu a finálních výrobk montážní linkou Handschuhkasten Opel Astra ve firm AKT plastiká ská technologie echy spol. s.r.o. se sídlem v Jablonci nad Nisou. Hlavním cílem práce je navrhnout optimální zp sob zásobování této linky, který povede k zefektivn ní a ke zkvalitn ní sou asného zavedeného systému.
OPTIMALIZATION OF MATERIALS FLOW AT THE ASSEMBLY LINE HANDSCHUHKASTEN IN THE COMPANY AKT- ECHY SPOL. S.R.O.
ANNOTATION:
This Bachelor's Work deals with logistical framework of materials flow and finished pieces at the assembly line Handschuhkasten Opel Astra in the company AKT plastic technology echy spol. s.r.o., which is located in Jablonec nad Nisou. The main purpose of this work is to project an optimal way of supplies for this line that will improve as the efficiency as the quality of a system that is currently established.
Klí ová slova: PLÝTVÁNÍ, FIFO, KANBAN, PULL PRINCIP, VLÁ EK Keywords: WASTE, FIFO, KANBAN, PULL PRINCIPLE, TRAIN
Zpracovatel: TU v Liberci, KOM Dokon eno: 2008
Archivní ozna . zprávy:
Po et stran: 62 Po et p íloh: 18 Po et obrázk : 28 Po et tabulek: 6 Po et diagram : 0
Místop ísežn prohlašuji, že jsem bakalá skou práci vypracoval samostatn s použitím uvedené literatury pod vedením vedoucího a konzultanta.
V Liberci dne 12.4.2008 ……...
vlastnoru ní podpis autora
Jsem si v dom toho, že bakalá ská práce je majetkem školy, že s ní nemohu sám bez svolení školy disponovat a že bakalá ská práce m že být zap j ena za ú elem využití jejího obsahu.
Beru na v domí, že po 5-ti letech si mohu bakalá skou práci vyžádat v univerzitní knihovn TU v Liberci, kde je uložena.
Jméno a p íjmení : Ji í Hauzer Adresa : Liberecká 35,
463 52 Ose ná
……...
vlastnoru ní podpis autora
Rád bych touto cestou pod koval panu Ji ímu Rakovi, vedoucímu logistiky firmy AKT plastiká ská technologie echy spol. s.r.o. se sídlem v Jablonci nad Nisou, který mi umožnil realizovat tuto pro m zajímavou bakalá skou práci a zajistil p ístup ke všem pot ebným informacím.
Dále bych cht l pod kovat panu Ing. Janu Frintovi CSc. za neúnavné vedení práce, obsahové nasm rování textu práce, adu podn tných rad a zkušeností a v neposlední
ad za pe livé pro tení textu práce.
Nezapomenutelný dík pat í také panu Doc. Dr. Ing. Františkovi Manligovi, za cenné nám ty a p ipomínky.
V neposlední ad pat í dík mé celé rodin a p átel m, kte í mi byli oporou b hem celé práce.
OBSAH
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOL
AKT Zkratka firmy (altmärker Kunststoff Technik) Spol. s.r.o. Spole nost s ru ením omezeným
HSK (Handschuhkasten) P íru ní schránka hotový výrobek BOX Obal pro hotové výrobky 1BOX = 24HSK
LHD levé díly HSK
RHD pravé díly HSK
GM General Motors
KANBAN Japonský systém dílenského ízení výroby
Kanban Kanban karta – nástroj, který poskytne procesu pravomoc k provád ní ur ených inností. Má za úkol jednozna n a p ehledn informovat.
FIFO (First In First Out – první do skladu, první ze skladu) znamená, že materiál, který p išel do skladu jako první, z n j také jako první odchází a je tudíž ocen n cenou nejstarší dodávky.
LIFO (Last In First Out) funguje obrácen , tzn. materiál, který p išel do skladu jako poslední, z n j odchází jako první a je tudíž ocen n cenou nejmladší dodávky. Tato metoda však není v R povolena!
FIFO tabule Tabule sloužící jako nástroj pro dodržení metody FIFO
Umíst nka Speciální karti ka, na které je vyobrazena paletiza ní pozice (regál, patro, p ihrádka)
Minimarkt Zásobovací vozík pro malé díly HSK Layout Plán, nákres (z angl. slova)
Kanban souprava 1 3x Gehäuse, 1x Deckel Aussen, 1x Deckel Innen
Kanban souprava 2 3x Gehäuse, 1x Deckel Aussen, 1x Deckel Innen, 2x Crash – Pad JIT Z angl. slova „Just-In-Time“ = dodávky (materiálu, výrobk , ...)
v p esn ur enou dobu, ne d íve nebo pozd ji
MRP Plánování materiálových pot eb výroby (Material Resource Planning)
5S Po ádek na pracovišti - (SEIRI, SEITON, SEISO, SEIKETSU, SHITSUKE)
SMED Metoda RYCHLÉ ZM NY (angl. Single Minute Exchange of Dies)
Motto: Úsp ch podniku sám o sob neexistuje. Vždy za ním stojí konkrétní lidé.
ÚVOD
V sou asné dob se logistice ve firmách v nuje stále více pozornosti, protože práv v této oblasti je hodn rezerv a je jednou z priorit pro správné fungování každého podniku. Logistika otevírá celou adu možností - nejen ke snížení náklad na dopravu, ale i ke zlepšení komunikace mezi jednotlivými zam stnanci, odd leními, spole ností a vn jším okolím. Co nejlepší aplikace logistického ízení vede ke snížení náklad , snížení skladovacích prostor, zrychlení výroby a samoz ejm také zlepšení dostupnosti produktu pro zákazníka. Tím firma dosahuje v tší efektivnost a zlepšuje své místo na trhu.
Cíl práce
Tématem mé bakalá ské práce je logistický pohled na tok materiálu a finálních výrobk montážní linkou Handschuhkasten Opel Astra. Tato práce mi byla zadána v dob absolvování povinné praxe ve firm AKT plastiká ská technologie echy, spol.
s r.o. se sídlem v Jablonci nad Nisou, která se zabývá vst ikováním a montáží plastových díl se zam ením na automobilový pr mysl. M j úkol mi byl zadán z d vodu nekoncep ního ešení pohybu materiálu a finálních výrobk montážní linkou.
Hlavním cílem je navrhnout optimální zp sob zásobování montážní linky HSK Opel Astra. K samotnému ešení situace musí p edcházet vždy analýza sou astného stavu zásobování montážní linky HSK Opel Astra. Ta spo ívá v podrobném rozebrání jednotlivých úkon z n kolika r zných pohled . Z výsledku analýzy se pokusím navrhnout nejvíce efektivní zp sob ešení daného problému, který by m l vést ke zlepšení sou asného stavu. Z mých p edchozích analýz mi vychází jako nejvhodn jší implementace logistického systému KANBAN.
Z d vodu omezení rozsahu práce není možné podrobn zkoumat a analyzovat další procesy toku materiálu a finálních výrobk , jako jsou skladování polotovar a nakupovaných díl s cílem dodržení metody FIFO a odb r finálních výrobk z montážní linky. Z tohoto d vodu provedu jen nastín ní možného ešení.
Svoji práci jsem rozd lil na ást teoretickou a ást praktickou. V teoretické ásti se zabývám kapitolami, které mi problém optimalizace zásobování montážní linky napomohly ešit. Praktická ást je potom v nována samotnému ešení problému a vlastnímu návrhu. V záv ru jsem shrnul pr b h práce a zhodnotil spln ní stanoveného cíle.
Jsem p esv d en, že cíl, který mi byl stanoven, je dosažitelný a doufám, že s podporou firmy AKT jej budu schopen naplnit a realizovat v praxi tak, aby má práce v této oblasti byla firm p ínosem.
Metodika
Podklady pro zpracování mé bakalá ské práce jsem získával z r zných zdroj . Pro vypracování teoretické ásti jsem erpal p edevším z odborné literatury a periodik z oblasti logistiky. P esný vý et je uveden v seznamu použité literatury.
Zdrojem p i získávání praktických informací pro m byla vlastní pracovní innost ve spole nosti AKT plastiká ská technologie echy, spol. s r.o. v rámci mé povinné praxe a prázdninové brigády, p edevším kontakty s vedoucím logistiky panem Ji ím Rakem p i ešení denních rutinních, operativních inností. Poté ješt prob hlo n kolik osobních setkání v sídle spole nosti v Jablonci nad Nisou. Další dopl ování informací a konzultace probíhaly p edevším prost ednictvím telefonu a e-mailu, další poznatky jsem získával osobn od jednotlivých pracovník , u kterých jsem se zajímal o jejich pohledy na problém.
Dalším pot ebným a cenným zdrojem informací pro m byly interní materiály spole nosti AKT plastiká ská technologie echy, spol. s r.o..
1. LOGISTIKA
1.1 Pojem a definice logistiky
P vodn se pojem „logistika“ používal a uplat oval ve vojenství p i ešení otázek zp sobu vojenského zásobování a pohybu vojenských jednotek. V 60.letech p evzala tento pojem i r zná civilní odv tví. V dnešním moderním pojetí je logistika sou ástí strategického ízení podniku.
P vod samostatné v dní disciplíny je možné hledat v e tin , kde existují slova s následujícím významem viz tab. 1-1.
LOGOS Slovo, e , rozum, po ítání LOGISMUS Po ty, výpo et, úvaha, myšlenka
LOGISTES Po tá (ú edník ve starých Aténách)
LOGISTIKON D mysl, rozum
LOGISTICKE Po tá ské um ní
LOGIKÉ logika
Tab. 1.1 Význam slovního základu LOGOS v e tin Jelikož definic logistiky je celá ada, vybral jsem 3 nejrozší en jší:
1) Logistiku si lze p edstavit jako posloupnost inností zahrnujících ízení a vlastní realizaci pohybu a skladování materiálu, polotovar a finálních výrobk . Jde v podstat o sled obchodních a fyzických operací kon ících dopravou výrobku k odb rateli.
GROS, I., Praha, 1996
2) „ …proces plánování, realizace a ízení ú inného, nákladov úsp šného toku a skladování surovin, inventá e ve výrob, hotových výrobk a p íslušných informací z místa vzniku zboží na místo pot eby. Tyto innosti mohou zahrnout službu zákazníkovi, p edpov poptávky, distribuci informací, kontrolu za ízení, manipulaci s materiálem, vy izování objednávek, alokaci pro zásobovací sklad, balení, dopravu, p epravu, skladování a prodej.“
Spole nost CLM, USA
3) Organizace, plánování, ízení a výkon tok zboží vývojem a nákupem po ínaje, výrobou a distribucí podle objednávky finálního zákazníka kon e tak, aby byly spln ny požadavky trhu p i minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích.
Evropská logistická asociace
1.2 Poslání logistiky
Poslání logistiky lze vymezit pomocí tzv. 7S: Postarat se, aby bylo k dispozici správné zboží i služba, se správnou kvalitou, u správného zákazníka, ve správném množství, na správném míst , ve správném okamžiku, a to s vynaložením p im ených náklad (za správnou cenu).
1.3 Cíle logistiky
Základním cílem logistiky je optimální uspokojování pot eb zákazník . Zákazník je nejd ležit jším lánkem celého et zce. Od n j vychází informace o požadavcích na zabezpe ení dodávky zboží a s ní souvisejících dalších služeb. U zákazníka také kon í logistický et zec zabezpe ující pohyb materiálu a zboží.
Mezi prioritní (nejd ležit jší) cíle logistiky se zahrnují cíle:
Vn jší Výkonové
Mezi sekundární cíle logistiky se zahrnují cíle:
Vnit ní Ekonomické
Vn jší logistické cíle se zam ují na uspokojování p ání zákazník , kte í je uplat ují na trhu. Do této skupiny logistických cíl je možno za adit:
Zvyšování objemu prodeje (nikoliv výroby) Zkracování dodacích lh t
Zlepšování spolehlivosti a úplnosti dodávek
Zlepšování pružnosti logistických služeb, tzv. flexibility
Vnit ní logistické cíle se orientují na snižování náklad p i dodržení spln ní vn jších cíl . Jde o následující náklady:
Na zásoby Na dopravu
Na manipulaci a skladování Na výrobu a ízení apod.
Výkonové cíle logistiky zabezpe ují požadovanou úrove služeb tak, aby požadované množství materiálu a zboží bylo ve správném množství, druhu a jakosti, na správném míst , ve správném okamžiku.
Ekonomickým cílem logistiky je zabezpe ení t chto služeb s p im enými náklady, které jsou vzhledem k úrovni služeb minimální.
1.4 Základní d lení logistiky
Podnikovou logistiku lze vnit n rozd lit na zásobovací (nákupní) logistiku, výrobní (vnitropodnikovou) logistiku a distribu ní (odbytovou) logistiku, viz obr. 1.1.
Logistika jako disciplína i filozofie ízení je však pouze jediná, uvedené vnit ní len ní slouží pouze k lepšímu pochopení oblasti zájmu logistiky.
Obr. 1.1 Základní len ní logistiky
Makrologistika – zabývá se soubory logistických et zc spjatými s ur itou ucelenou finální produkcí indukovanými velkou firmou a to v jejich maximálním možném rozsahu.
Mikrologistika – zabývá se logistickými et zci uvnit pr myslového závodu nebo mezi závody v rámci jednoho podniku.
Logistický podnik – (externí poskytovatel logistických služeb) realizuje ur itou ást logistických et zc vn organizace, tj. realizuje propojení mezi dodavatelem a zákazníkem.
1.5 Logistický et zec
Pojem logistický et zec je v bec nejd ležit jším termínem logistiky. Ozna uje se jím propojení trhu spot eby s trhy surovin, materiál a díl v jeho hmotném a nehmotném aspektu, které ú eln vychází od poptávky (objednávky) kone ného zákazníka (kupujícího, spot ebitele), resp. které se váže na konkrétní zakázku, výrobek, druh i skupinu výrobk .
Integrované logistické et zce se vyzna ují tím, že:
vedou od dodavatel až ke kone ným zákazník m (spot ebitel m),
procházejí fázemi nákupu a zásobování, výroby, fyzické distribuce a prodeje v etn poskytování služeb a ústí do recyklace,
uskute ují se za pomocí dopravy, informa ních a komunika ních technologií, mohou zahrnovat zásoby (sklady) surovin, materiál a díl , rozpracované
výroby a hotových výrobk .
2. PLÝTVÁNÍ
2.1 Pojem plýtvání
Plýtvání je vše, co se ve firm vykonává a stojí peníze, ale nep idává hodnotu výrobku nebo služb , tj. nepodílí se na zvyšování zisku firmy.
2.2 Druhy plýtvání dle T. Ohna
1. Nadvýroba (vyrobené v tší množství, než si objednal zákazník) 2. ekání (poruchy, ekání na materiál, personál,…)
3. Doprava, zbyte ná manipulace (špatný layout firmy,špatná dispozice materiálu..) 4. Nesprávné výrobní postupy (chod stroje naprázdno,…)
5. Vysoké zásoby (špatná kvalita, nep ehlednost, zakrývání problém …) 6. Zbyte né pohyby (špatn organizované pracovišt a procesy, špatný layout…) 7. Chyby pracovník (dodate ná doprava, místo pro opravy, následná práce…) V eské republice je možné p ipojit ješt jeden druh plýtvání
8. Podce ování spolupracovník
3. ÍZENÍ TOKU MATERIÁLU POMOCÍ LOGISTIKY
3.1 Co spadá pod ízení oblasti materiál
Logistické ízení se zabývá efektivním tokem surovin, zásob ve výrob a hotových výrobk z místa vzniku do místa spot eby, s cílem uspokojit požadavky zákazníka (viz.
obr. 3.1). Nedílnou sou ástí procesu logistického ízení je ízení oblasti materiálu, která zahrnuje správu surovin, sou ástek, vyrobených díl , balících materiál a zásob ve výrob .
ízení oblasti materiál je pro celkový logistický proces životn d ležité. A koliv se ízení materiál p ímo nedotýká kone ných zákazník , rozhodnutí p ijatá v této ásti logistického procesu p ímo ovliv ují úrove poskytovaného zákaznického servisu, schopnost podniku konkurovat jiným firmám, dále ovliv ují hladinu prodeje a zisku, kterého je podnik schopen na trhu dosahovat.
Obr. 3.1 Oblast vlivu logistiky 1
Nazna ená elipsa na obr. 3.1 ukazuje na komplexnost logistiky v oblasti ízení materiál ve výrobním podniku.
1 Sixta, J.; Ma át, V.: Logistika – teorie a praxe, Brno: Brno 2005, ISBN 80-01-03449-6
P i ízení toku materiálu se m žeme setkat s tla nými nebo tažnými systémy.
Principem tla ných systém je, že materiál ve výrob je p isunován na pracovišt na základ plánu. Materiál je tla en do dalšího lánku et zce. U tažných systém vychází inicializace materiálových tok od odb ratele. Pracovišt si vyžádá od p edchozí operace další dávku, až pro okamžik, kdy ji za ne zpracovávat. Požadované množství závisí na okamžitých pot ebách daného pracovišt . Materiál je vtahován z p edchozího
lánku et zce.
3.2 Co je p edm tem ízení oblasti materiál
ízení oblasti materiálu obvykle zahrnuje ty i základní innosti:
1) P edvídání materiálových požadavk 2) Zjiš ování zdroj a získávání materiál 3) Dopravení a zavedení materiál do podniku
4) Monitorování stavu materiálu jakožto b žného aktiva
Na ízení oblasti materiálu pohlížíme jako na ur itý organiza ní systém s r znými funkcemi, které tvo í vzájemn propojené a vzájemn na sebe p sobící subsystémy.
Funkcí ízení materiál je nákup, kontrola stavu zásob surovin a hotových výrobk , p ejímka a uskladn ní materiálu, výrobní plánování a doprava.
Cílem ízení oblasti materiál je ešit materiálové problémy z celopodnikového hlediska (tj. optimalizovat), a to prost ednictvím koordinace výkonu r zných materiálových funkcí, poskytováním komunika ní sít a ízením toku materiál .
Obr. 3.2 Hlavní cíle a úkoly ízení oblasti materiál 2
2 Sixta, J.; Ma át, V.: Logistika – teorie a praxe, Brno: Brno 2005, ISBN 80-01-03449-6
Konkrétní cíle logistiky v oblasti ízení materiál jsou t sn spojeny se základními cíli podniku (viz. obr. 3.2), které spo ívají v dosažení p ijatelné úrovn rentability nebo návratnosti investic a v udržení pozice ve stále náro n jším konkuren ním prost edí trhu.
Nedílnými sou ástmi ízení oblasti materiál jsou nákup a obstarávání, ízení výroby, doprava materiálu sm rem do podniku a v rámci podniku, skladování, ízení informa ního systému, plánování a ízení zásob a likvidace odpad .
3.3 Správa a ízení toku materiálu
Podobn jako všechny logistické funkce, i aktivity spojené s ízením oblasti materiál je nutno správným zp sobem spravovat a ídit. To vyžaduje zavedení ur itých metod, pomocí kterých je možno posuzovat úrove výkonu daného podniku.
Konkrétn musí být podnik schopen výkon m it a zlepšovat.
P i zlepšování výkonu v oblasti ízení materiál lze rovn ž využít informa ní technologie. K systém m, které našly uplatn ní v mnoha podnicích, pat í systémy Kanban, JIT, MRP a další.
Protože se budu ve své práci zabývat systémem Kanban a rozsah práce mi neumož uje se zabývat ostatními systémy, proto nastíním jen systém Kanban.
4. SYSTÉM KANBAN
4.1 Pojem KANBAN
KANBAN = japonský systém dílenského ízení výroby
Slovo Kanban se skládá ze dvou ástí: Kan- karta, Ban- signál
Kanban – „karta nebo jiná forma zprávy, která oznamuje požadavek odb ratele na dodávku ur itého výrobku nebo služby v definovaném množství a ase“.
KANBAN se používá v interních i externích vztazích a je sou ástí systém JIT (Just- In-Time) – výroba „práv v as“.
Správné fungování KANBAN systému je podmín no realizací dalších opat ení v rámci filozofie JIT (5S, SMED….).
Nejefektivn ji lze tuto metodu používat hlavn ve velkosériové výrob , s ustáleným prodejem, kde je jednosm rný tok materiálu, výrobní operace lze snadno sladit a nedochází k velkým zm nám požadavk na finální výrobu.
4.2 Vznik metody KANBAN
Tento systém byl p vodn vyvinut firmou Toyota Motors v padesátých letech minulého století (1947) k dosažení cíl v oblasti snižování náklad .
Zakladatel této metody byl Taiichi Ohno (1912 - †1990) – japonec, vedoucí montážní dílny v Honshe firmy Toyota Motors. Myšlenku systému KANBAN si T.Ohno upevnil návšt vou Supermarketu v USA.
Model Supermarketu (viz. obr. 4.1):
1. Zákazník si z regálu vezme požadované zboží, na kterém jsou již upevn ny dopravní karty.
2. Na pokladn p i placení jsou ze zboží sejmuty dopravní karty a položeny do
„krabi ky“ (pošta kanban).
3. Dopravní karty jsou odeslány do skladu.
4. Když je poté ze skladu odebráno zboží, které je pot eba pro napln ní regálu, jsou dopravní karty vym n ny za karty výrobní, které se nacházejí na zboží.
5. Výrobní karty jsou poté shromážd ny ve schránce.
6. Zboží je nyní dovezeno do supermarketu a s dopravními kartami postaveno do regálu.
7. Výrobní karty ze schránky jsou dodány zp t do továrny, kde nyní d lníci vyrobí p esn to množství stanovené pomocí výrobních karet. Když je výroba ukon ena, jsou na nov vyrobeném zboží umíst ny výrobní karty.
8. Zboží je poté dáno do skladu. Tím je cyklus uzav en.
Obr. 4.1 Model Supermarketu 3
4.3 Rozd lení systému KANBAN
Základní rozd lení systému KANBAN:Interní (pro vnit ní logistické et zce ve výrobních závodech)
Externí (pro smluvn stabilizované vn jší et zce mezi dodavateli a odb rateli)
Systém KANBAN dle zp sobu zpracování materiálu:
Sekven ní Napl ovací Objednávkový
Systém KANBAN dle zp sobu pokrytí dodávek materiálu:
Jednokartový systém Kanban
Dvojkartový systém Kanban (viz. Supermarket)
3 INTERNET: http://www.ipaslovakia.sk/UserFiles/ZL/Štíhla_vyroba MK(1).pdf
4.4 Princip ízení pomocí systému KANBAN
Princip ízení pomocí systému KANBAN je založený na tvorb takzvaných samo ídících regula ních okruh .
Samo ídicí regula ní okruhy jsou tvo ené vždy mezi dvojicí lánk – dodávajícím a odebírajícím lánkem (nap . sklad materiálu – výroba, výroba – mezisklad, mezisklad – montáž, montáž – sklad, …..) – propojenými jednosm rným et zcem, jejichž vztahy se ídí PULL principem.
4.5 Princip Push, Pull
Push princip (tla ný princip)
P edcházející lánek odesílá dávku, kterou v rámci kontraktu p ipravil v množství a ase vyhovujícímu odesílajícímu lánku.
D sledky:
- p erušení toku mezi lánky et zce - innosti lánk nejsou navzájem slad ny - nadm rné zásoby
Pull princip (tažný princip)
P edcházejících lánek odesílá dávku odebírajícímu lánku až v okamžiku, kdy mu odebírající lánek avizoval svou p ipravenost ji zpracovat a práv v takovém množství, které odebírající lánek pot ebuje.
D sledky:
- plynulý materiálový tok
- menší dávky mezi lánky et zce - redukce zásob
4.6 Zákl. pravidla pro fungování systému KANBAN
1) Personál zákaznického pracovišt je povinen odebrat materiál od svého dodavatelského procesu, dle p íslušné Kanban karty.
2) Výrobní personál m že odebrat jen to, co mu povoluje Kanban karta.
3) Není-li k dispozici žádná Kanban karta, nesmí být provád na žádná innost.
4) Kanban karty jsou krom návratu p epravovány vždy spole n s materiálem.
5) Nelze p epravovat materiál neozna ený Kanban kartou.
6) Dodavatel zodpovídá za 100% kvalitu výrobk .
7) Je t eba dodržovat po adí kanban zakázek dle p ijatých Kanban karet.
8) Nastane-li nestandardní situace, následuje STOP výroby, dokud se chyba neodstraní.
4.7 Kanban karta
Kanban karta = nástroj, který poskytuje procesu pravomoc k provád ní ur ených inností. Má za úkol jednozna n a p ehledn informovat.
Dává procesu odpov : Kdo?
Co?
Kolik?
Pro koho?
Kdy?
Údaje na Kanban kart :
1. Název dílu 2. Modifikace 3. íslo dílu 4. Typ palety
5. Množství kusu na palet 6. Odpisové st edisko 7. Skladová skupina
8. Pevné úložišt ve skladu Obr. 4.2 Ukázka Kanban karty 4 9. Cílová adresa linky
10. Kanban íslo 11. árový kód
4 P IKRYL, P., Využití mobilních terminál v materiálovém hospodá ství. VŠ, ŠKODA-AUTO Ml. Boleslav
4.8 Druhy Kanbanu a jejich použití
Protože Kanbanu existuje velké množství, nastíním jen ty nejd ležit jší a nejpoužívan jší.
Výrobní Kanban – je používán pro montážní linky a jiné oblasti, ve kterých je p ípravná doba výroby nulová. Využívá-li se tento druh kanbanu u b žícího pásu, m la by být karta umíst na p ed prvním dílem. Jestliže nem že být karta umíst na p ímo na výrobku, m la by být umíst na vedle výrobního procesu.
Signální Kanban – je využíván u díl , které jsou vyráb ny ve velkých sériích. Má pomáhat kontrolovat minima a maxima jednou kartou. Jsou-li karty svázány dohromady, m že být místo signálního Kanbanu použit Kanban výrobní. V tomto p ípad výroba za ne tehdy, jakmile je shromážd n ur itý po et karet.
Plánovací Kanban – slouží jako pomocný a jedná se o kartu, která v sob obsahuje jednu výrobní dávku.
Provozní (interní) Kanban – slouží pro ízení uvnit podniku.
Dodavatelský (externí) Kanban – slouží pro p enos informací od dodavatele k odb rateli.
Ve výrobní oblasti m že jeden díl prob hnout n kolika procesy. Naproti tomu montáž odebírá díly z mnoha r zných výrobních proces . Z toho d vodu je zde vhodné využít tzv. dopravní karty.
4.9 Cesty Kanbanu a materiálu v podniku
Zdroj: Strange B.: KANBAN – Pull systém
4.10 Ur ení po tu Kanbanových karet
Pro ur ení po tu Kanbanových karet se používají t i vzorce:
Tento vztah se používá pro výrobní signální Kanban.
Vztah využívaný ve firm Toyota. Tento vzorec se využívá pro dopravní Kanban.
Dále se do vzorce musí zapo ítat zmetkovitost, jelikož i ta zvyšuje po et Kanban karet v ob hu. Tento vzorec se využívá pro plánovací výrobní Kanban.
4.11 Hlavní cíle systému KANBAN
- Minimalizace zásob ve výrob - Zjednodušení ízení- Zkrácení doby dodávky - Snížení náklad
- Redukce chyb - Pln ní termín
1 D T e
PK K
PK – po et Kanban karet [ks]D – denní plán [ks]
T – pr m rný dávkový, kusový as [% dne]
e – míra neefektivnosti [% neefektivnosti]
K – kapacita kanban nosi e [ks]
1 P C V
PK K
PK – po et Kanban karet [ks]P – požadavek za asovou jednotku [ks]
C – as ekání kanbanu na vy ízení [% dne]
V – výrobní doba dílc kanbanu [% dne]
– bezpe nostní koeficient [%]
K – kapacita kanban nosi e [ks]
Z R D O
PK K
PK – po et Kanban karet [ks]Z – bezpe nostní zásoba [ks]
R – doba reakce [% dne]
D – výrobní doba [% dne]
O – objednávka na den [ks]
K – kapacita kanban nosi e [ks]
4.12 P edpoklady pro použití systému KANBAN
- Vysoký stupe opakovatelnosti výroby- Vyškolený a motivovaný personál
- Malé výkyvy v dodávkách i odbytu materiálu
- P edpoklady pro rychlé odstran ní poruch ve výrob - P ipravenost personálu d lat i p es asy
- Kontrola p ímo na pracovišti
5. O FIRM AKT A NOVÉM PROJEKTU
5.1 O firm
Dynamickou, rychle se rozvíjející mladou firmou je AKT Plastiká ská technologie echy, spol. s.r.o.. Její
stále se rozr stající provoz zapl uje n kolik hal v bývalém areálu LIAZ (Belgická ulice) a Želivského ulici v Jablonci nad Nisou. Provoz Belgická je výhradn koncipován jako montážní pracovišt a provoz Želivského jako výrobní a administrativní pracovišt .
Jablonecká AKT Plastiká ská technologie echy, spol. s.r.o. p itom není na trhu dlouho, nebo byla založena teprve v roce 1999. Stala se tak první zahrani ní dce inou spole ností firmy AKT altmärker Kunststoff – Technik GmbH se sídlem v Gardelegenu. Ta nejen v n meckém Gardelegenu, ale i ve velmi cen né nástrojárn v Budyšín , dále v esku a Špan lsku zam stnává dohromady na dva tisíce pracovník . V Jablonci za ínala p ed osmi lety spole nost se zhruba p tadvaceti zam stnanci, o rok pozd ji jich našlo práci v provozu už osmdesát.
Momentáln firma zam stnává v obou provozech v Jablonci nad Nisou 450 zam stnanc . Jablonecká AKT m la v roce 2006 obrat 840 milion K a pro rok 2007 se p edpokládá p evýšení hranice jedné miliardy.
AKT ve své jablonecké pobo ce vyrábí plastové díly vst ikováním a následn zde zam stnanci z t chto díl montují
komplexní moduly. Osmdesát procent vyrobených produkt je ur eno pro automobilový pr mysl, konkrétn pro zákazníky takových zna ek jako VW,
Škoda Auto, Daimler Chrysler, Audi, BMW a Opel. Zhruba dvacet procent výroby je zhotovováno pro výrobce bílého zboží spole nost Miele. V jabloneckém závod se vyrábí nap . celá stavební sou ástka, vodní erpadlo, které putuje na n mecký trh. AKT Plastiká ská technologie echy spol. s.r.o. je hlavním dodavatelem tohoto komponentu do závodu Miele v Uni ov .
Výsledkem píle a snažení jabloneckého závodu jsou i mnohá ocen ní, která získal.
Váží si zde zejména uznání od svých odb ratel a zákazník , kte í je vyhodnotili jako nejlepší dodavatele roku. Toto ocen ní si vysloužila spole nost nap íklad od firmy VW nebo letos od General Motors. AKT Plastiká ská technologie echy spol. s.r.o. je také certifikovaná v automobilovém pr myslu a má za sebou opakované audity.
Zdejší pobo ka nez stává však pouze u tradi ní výroby, ale má i vlastní konstruk ní a vývojové odd lení. Jeho pracovníci p i vývoji nových technologií úzce spolupracují s kolegy v mate ské firm v Gardelegenu.
Firma používá pro v tší p ehlednost a orientaci svoje íslování nakupovaných díl , polotovar a hotových výrobk . Jde o tzv. AKT íslo (desetimístné íslo). První t i
íslice ozna ují:
Nakupované díly 201 XXXX XXX Polotovary 300 XXXX XXX Hotové výrobky 900 XXXX XXX
5.2 Rozší ení provoz s p íchodem nových projekt
Protože vývoj v mladi ké pobo ce v Jablonci nad Nisou probíhal již od po átku nad o ekávaní dob e, získal zdejší závod výjime né strategické postavení v síti celé spole nosti. Z toho vyplývá, že se m že rozvíjet a odstartovat nové projekty.
V polovin roku 2006 získala firma AKT z výb rového ízení nový projekt výroby p íru ních schránek (Handschuhkasten) pro osobní vozy Opel Astra a nový projekt výroby kryt motor pro vozy Audi. Jejich p íprava zahrnula investici ve výši 4,5 milionu Eur, vynaložených p evážn na nákup nových technologií a za ízení.
S p íchodem t chto projekt bylo nutné rozší ení provozu, a to nejen Želivského (výrobní pracovišt ), ale také provozu Belgická - bývalý LIAZ (montážní pracovišt ).
Plánování rozší ení obou provozoven probíhalo ruku v ruce mezi pracovníky a projektanty z Gardenlegenu a Jablonce.
Rozší ení provozu Želivského (viz. p íloha .1) se týkalo p evážn úzkých komunika ních ploch, kde bylo nutné vyprojektovat a zrealizovat druhý jízdní pruh pro nákladní vozidla. Dále bylo zapot ebí nov uspo ádat prostory vst ikovny, skladu prázdných obal a parkovišt pro zam stnance.
Rozší ením provozu Belgická (viz. p íloha .2) se získaly další montážní a skladové plochy a to p evážn díky nov postavené velké skladovací haly (sklad LIAZ). Dále byla vybudována moderní lakovna se st íkací stolicí, která je vybavena lakovacím robotem nejmodern jší generace a moderním odsávacím za ízením, které umožní lakování díl bez negativního vlivu na zam stnance nebo životní prost edí.
5.3 O projektu „Handschuhkasten Opel Astra“
Náb h projektu výroby p íru ních schránek (HSK = Handschuhkasten viz. obr. 5.1) pro osobní vozy Opel Astra byl realizován na podzim 2006. Celkem je plánováno vyráb t 12 druh p íru ních schránek a denní produkce by
se m la vyšplhat až na 2400 kus .
Obr. 5.1 P íru ní schránka
Díly pro p íru ní schránky jsou vyráb né v provozovn Želivského (viz. p íloha .1) a dále zpracované (montované) v provozovn Belgická (viz. p íloha .2). P eprava je realizována prost ednictvím nep etržitého provozu vým nných nástaveb. Hotové p íru ní schránky jsou p ímo dodávány do 3 montážních závod Opel - GM Bochum (N mecko), GM Antwerpen (Belgie), GM Ellesmere Port (Velká Británie).
Rozd lení p íru ních schránek:
PRAVÉ P ÍRU NÍ SCHRÁNKY
SE ZÁMKEM
CHARCOAL KASCHMIR GRAU BEZ ZÁMKU
CHARCOAL KASCHMIR GRAU
LEVÉ P ÍRU NÍ SCHRÁNKY
SE ZÁMKEM
CHARCOAL KASCHMIR GRAU BEZ ZÁMKU
CHARCOAL KASCHMIR GRAU
6. MONTÁŽNÍ LINKA „HSK OPEL ASTRA“
6.1 O montážní lince HSK Opel Astra
Montážní linka byla vyvinutá v mate ském závod v Gardelegenu. Uvedena do provozu v Belgické ulici byla na podzim 2006. Je složena z montážní linky 1 a montážní linky 2. Montážní linka 1 je hlavní linkou pro montáž p íru ních schránek.
Forma montáže - nestacionární (pohyblivá) synchronní (s konst. taktem). Vždy po montáži následuje výstupní kontrola. Po et zam stnanc této linky je 10, z toho 2 na výstupní kontrole. Zam stnanci pracují ve t í-sm nném provozu.
Obr. 6.1 Hlavní montážní linka 1 HSK Opel Astra
Montážní linka 2 plní funkci náhradní linky v p ípad poruchy i jiného faktoru ovliv ující správný chod montážní linky 1. Forma montáže - nestacionární (pohyblivá) synchronní (s konstantním taktem). Po et zam stnanc této linky 3. Na této lince není sva ovací za ízení, z toho vyplývá, že je
nutné mít k dispozici p edsva ené díly Deckel Innen a Aussen na montážní lince 1.
Cyklus linky za íná montáží Deckelu (1), dále vrtáním otvoru Fangarm (2), kompletní montáží (3) a kontrolou kvality a balení (4).
Obr. 6.2 Montážní linka 2 HSK Opel Astra
6.2 Výpo et taktu montáže na hlavní montážní lince 1
Takt montáže t – asový interval mezi výstupem po sob následujících výrobk z montážního systému.
min T T
zt n
Tabulka nam ených as napln ného boxu s 24 p íru ními schránkami:
M ení as [s]
1 838
2 830
3 825
4 829
5 843
Ø 833 13min 53s 1 BOX (n1 24 HSK) = 13min 53s = 833 [s]
1
1 BOX 833
1 HSK= 34,7
24 s
n takt montáže
t – takt montáže
T – as sm ny ( 8[hod] = 480[min] ) TZ – asové ztráty
n – po et vyrobených výrobk za sm nu
asové ztráty TZ jsou asy, které nelze mnohdy ani p edvídat a nejsou nutné pro správn organizovaný pracovní proces. Do asových ztrát jsem zapo etl: osobní ztráty TD, technicko-organiza ní ztráty TE a ztráty vyšší moci TF. Tyto ztráty jsem klasifikoval dlouhodobým pozorováním.
Výpo et asových ztrát:
3% 14, 4 min TD z T
2% 9,6 min TE z T
1% 4,8 min TF z T
28,8 min
Z D E F
T T T T
Po et vyrobených HSK za sm nu = 60 (480 28,8) 60 780 34,7
T Tz
t HSK
Po et HSK za den = 60 480 28,8 60
3 3 2340
34,7 T Tz
t HSK
7. SKLADOVÁNÍ MATERIÁLU
7.1 Pohyb materiálu po výrob
Materiál je dodáván z provozu Želivského výhradn automobilovou dopravou prost ednictvím vým nných nástaveb (interval 90 minut) a je skládán na p ijmu (1) viz.
obr. 7.1. Zde je kontrolováno každé balení (100% kontrola) dle dodacího listu. Dodací list je p edán do kancelá e p ijmu (2), kde je mat. zaevidován do skladovacího hospodá ství. Materiál je poté pracovníky venkovních vysokozdvižných vozík rozvezen do skladové lokace nového skladu LIAZ (3), nebo na p edávací místo (4).
Z p edávacího místa (4) je pracovníky vnit ních vysokozdvižných vozík materiál p epraven do p edepsaných regál montážní haly (5).
Obr. 7.1 Layout – p íjem materiálu po výrob
S ohledem na povrchovou úpravu venkovních manipula ních prostor je nutné provád t manipulaci dieselovými vysokozdvižnými vozíky. V uzav eném prostoru je ale dle p edpis nutné použít vysokozdvižného vozíku s elektrickým pohonem. Proto také dochází k p edání materiálu v míst (4).
Manipula ními prost edky pro polotovary a nakupované díly HSK jsou speciální p epravky, které slouží pro skladování a pro meziopera ní manipulaci. Pro snadnou identifikaci jsou p epravky v tšinou opat eny ráme ky, ve kterých jsou zasunuty štítky s údaji. Konkrétní typy všech manipula ních p epravek ur ených pro komponenty HSK jsou vyobrazeny v p íloze . 15.
7.2 Skladovací lokace pro montážní linku HSK Opel Astra
Skladování polotovar a nakupovaných díl Handschuhkasten Opel Astra je koncipováno do dvou skladovacích lokací. Velké díly jsou umíst ny v novém sklad LIAZ a malé díly jsou zaskladn ny v p edepsaných regálech p ímo u montážní linky HSK Opel Astra (viz. obr. 7.1).
7.2.1 Skladovací plocha C v novém sklad LIAZ
Skladovací plocha C ve sklad LIAZ je výhradn ur ená pro velké vyrobené a nakupované komponenty HSK Opel Astra. Skladovány jsou zde díly v p epravkách Vario 114 888 a Gitterbox 015155: Deckel Aussen, Deckel Innen, Gehäuse a Crash-Pad.
7.2.2 Skladovací regály u montážní linky HSK Opel Astra
Skladovací pr jezdové regály viz. obr. 7.2 jsou speciáln konstruované pro montážní linku HSK Opel Astra. Skládají se z paletových regál 2÷5, kde v regále .3 a .4 je speciáln zabudovaný spádový regál pro snadné dodržení systému FIFO.
Obr. 7.2 Skladovací regály pro polotovary a nakupované díly HSK
Paletové pozice jsou ur eny pro polotovary a nakupované díly, jako jsou: Fangarm, Vakuumdämpfer, Griff a další (viz. p íloha .13). Spádové regálky jsou ur eny p evážn pro malé díly HSK s velkou poptávkou (p esný vý et díl viz. p íloha .13).
7.3 Návrh systému zaskladn ní díl do regál
Vzhledem k tomu, že firma AKT plastiká ská technologie echy spol. s r.o. pro ohodnocování zásob používá metodu FIFO (první do skladu, první ze skladu), je proto nutné navrhnout ve skladovacích paletiza ních regálech HSK Opel Astra takový systém, aby p i zaskladn ní a vyskladn ní díl byla tato metoda dodržena. Jedna z možností ízení polotovar a nakupovaných díl v paletiza ních regálech s cílem dodržet metodu FIFO je zavedení informa ní tabule FIFO.
FIFO tabule nám nejen poslouží jako nástroj pro dodržení metody FIFO, ale také nás bude informovat o stavu zásob, to vše za p edpokladu, že budou dodrženy obsluhou tabule všechny p edepsané pravidla.
FIFO tabule bude umíst na p ímo na regále u montážní linky. Navrhovaná tabule je složena z informací o dílech (název, AKT íslo, obrázek), dále položky FIX a zástr né lišty pro umíst nky (viz. obr. 7.3). Umíst nka je speciální karti ka, na které je vyobrazena paletiza ní pozice (regál, patro, p ihrádka). Umíst nky jsou p ipraveny ve schránce p ímo u FIFO tabule (ve schránce jsou se azeny dle pozic regálu a patra) a v p ípad zaskladn ní díl jsou umíst ny do zástr né lišty FIFO tabule.
Aby ízení polotovar a nakupovaných díl v paletiza ních regálech p es FIFO tabuli bylo možné, musí být provedeny nutné zm ny. Jedná se p edevším o ozna ení jednotlivých paletiza ních položek v regálech (viz. p íloha .11 - Popis regál pro HSK Opel Astra).
Princip zaskladn ní díl do regál p es FIFO tabuli
Obr. 7.3 Princip FIFO tabule
Princip fungování FIFO tabule
P .: Musí se uskladnit jedna paleta s AKT . 300 2470 000
1. krok: Vyjme se libovolná umíst nka ze schránky u tabule.
2. krok: Dle informací uvedených na umíst nce se vyhledá místo v regálovém systému (regál, patro, p ihrádka) a paleta se zaskladní.
3. krok: Umíst nka se zasune do tabule FIFO k danému AKT íslu.
POZOR! Umíst nku zasunout ze správné strany (zprava) do správného ádku výrobku (viz. obr. 7.4).
4. krok: P i odebírání výrobku se umíst nka vždy vytahuje na stran odb ru (vlevo) a navrátí se do p íslušné schránky.
Obr. 7.4 Zasouvací a vyjímací strana FIFO tabule
FIX - Pevn definovaný místo pro výrobky s nízkou frekvencí odb ru. Nap .: Výrobky 300 2470 006 budou z palety jednotliv odebírány, z toho vyplývá, že paleta není úpln spot ebovaná, z stává stále v regálu a na FIFO tabuli. Pokud se paleta p i dalším odb ru spot ebuje, musí být ur ené místo obsazeno další paletou s tímto zbožím.
Zbývající množství - Pokud zbývá ur ité množství jednoho výrobku, musí odb ratel zajistit, aby znovu zasunul umíst nku na první místo p ihrádkové lišty.
Tato strategie slouží k maximálnímu využití regálového systému, tak aby v regálu nestálo více poloprázdných palet.
8. ZÁSOBOVÁNÍ MONTÁŽNÍ LINKY HSK OPEL ASTRA
Na obr. 8.1 jsou znázorn ny konkrétní místa pro zásobování hlavní montážní linky 1 HSK Opel Astra. ervené pozice (1÷6) vyzna ují místa, kam jsou pravideln zásobovány malé díly, které jsou umíst né ve skladovacích regálech p ímo u montážní linky. Žluté pozice (7÷10) vyzna ují místa, kam se dodávají velké díly z nového skladu LIAZ.
Obr. 8.1 Deset míst pro zásobování hlavní montážní linky 1 HSK Opel Astra
Popis jednotlivých míst pro zásobování:
Pozice 1, 2 – Policový regál se zásobníky 1 a 2 jsou shodné. Do t chto regál a zásobník se dopl ují tyto univerzální díly HSK: Zugfeder Hebel, Drehfeder Griff, Dämpfungsanschlag, Stange kurz, Stange lang, Hebel rechts a Hebel links. Každá police regálu a každý zásobník je opat en štítkem (název dílu, AKT íslo, obrázek), který slouží jako identifika ní prost edek pro manipulanta.
Pozice 3, 4, 5 – Policový regál se zásobníky 3, 4 a 5 jsou shodné. Do t chto regál a zásobník se dopl ují tyto díly HSK: Flachrundschraube 5x18 a 5x28, Presslochfederklemme, Griff, Griff mit Schloss, Hülse, Griffplatte, Puffer
a Vakuumdämpfer. Každá police regálu a každý zásobník je op t opat en štítkem (název dílu, AKT íslo, obrázek) pro snazší identifikaci.
Pozice 6 – Speciální vále kový spádový regál je ur en pro p epravky KLT 4280 s díly Fangarm LHD (levé) a RHD (pravé). Ve spodní ásti jsou manipulantem umis ovány plné p epravky a v horní ást jsou odebírány prázdné.
Pozice 7a, 7b – Dv p epravky Vario 114888 s nakupovanými díly Crash-Pad.
Manipulant zde vym uje prázdné p epravky za plné.
Pozice 8 – Zásobník pro p epravky Gitterbox 015155 s díly Deckel Innen je konstruk n ešen jako oto ný. Do tohoto oto ného zásobníku jsou umíst ny naproti sob dv p epravky s p íslušnými díly. Když dojde k vyprázdn ní jedné p epravky, obsluha montážní linky oto í zásobník o 180°, kde je již p ipravena plná. To je signál pro manipulanty, kte í odeberou prázdnou p epravku a dodají plnou. Tento cyklus se neustále opakuje.
Pozice 9, 10 – Dva oto né zásobníky pro p epravky Vario 114888 s díly Deckel Aussen a Gehäuse. Princip zásobník je shodný jako u pozice 8.
Vlastní zásobování linky komponenty a odb r hotových p íru ních schránek z montážní linky HSK Opel Astra organizují dva manipulanti, kte í zajiš ují hladký chod v asným dopln ním i odebráním položek. Manipulanti pracují pr b žn ve t í- sm nném provozu.
8.1 Analýza sou asného zp sobu zásobování montážní linky
8.1.1 Popis sou asného zp sobu zásobování montážní linky
Sou asný zp sob zásobování montážní linky HSK Opel Astra je vyobrazen na layoutu (viz. obr. 8.2 nebo p íloha . 6).
Zásobování montážní linky levými a pravými velkými díly (Gehäuse, Deckel Aussen, Deckel Innen, Crash-Pad) pro montáž levých a pravých p íru ních schránek je provád no p ímo ze zásob utvo ených u montážní linky (1, 2). Na layoutu 8.2 je znázorn n materiálový tok t chto díl . Cyklus za íná odebráním prázdných p epravek z oto ných zásobník manipulantem a následném dopravení na p edávací místo (3).
Poté se manipulant vrátí zp t na linku a doplní p íslušné zásobníky p epravkami
s komponenty ze zásob (1, 2). V ur eném cyklu p ekontrolují pracovníci venkovních vysokozdvižných vozík p edávací místo HSK (3) a v p ípad , že jsou zde umíst ny prázdné p epravky, tak je odvezou do p ipravené vým nné nástavby (5). Následn ze skladu LIAZ (4) navezou shodné plné p epravky, který op t p edají na p edávací místo (3). Odtamtud je manipulanti linky p emístí do p íslušných zásob (1, 2).
Malé díly HSK, které jsou umíst ny ve skladovacích regálech 2 ÷ 5 jsou zásobovány do policových regál a zásobník linky jednak dopln ním „dosypáním“
díl za pomocí speciální lopatky, i vým nou plné p epravky za prázdnou. Manipulanti kontrolují stav zásob t chto regál a zásobník pravideln vizuáln . Vycházejí p edevším z vlastních zkušeností, nebo mají k dispozici informaci o množství pot ebných výrobk za asovou jednotku, p esn v dí, jaké množství už do zásobník dali a také jaká je rychlost spot eby jednotlivých díl .
Obr. 8.2 Layout - sou asný zp sob zásobování montážní linky HSK Opel Astra
Manipulanti linky používají k manipulaci s polotovary a nakupovanými díly el.
vysokozdvižný paletový vozík LINDE L10 a ru ní paletový vozík (p edevším pro malé díly). Ve venkovních prostorách s ohledem na povrchovou úpravu a na p edepsané p edpisy jsou použity dieselové vysokozdvižné vozíky LINDE H16. Proto také dochází k p edávání materiálu v míst (3).
8.1.2 Charakteristika problém sou asného zp sobu zásobování
Logistika je velmi široký obor, který v mnoha ohledech a ve velké mí e ovliv uje ekonomickou úrove podniku. Pokud je podnik úsp šný, tak vedení firmy a management se v tšinou o logistiku nezajímají, za ínají si jí všímat až v okamžiku, kdy nastávají problémy.
Dosavadní ustálený výrobní proces ve spole nosti AKT nepot eboval žádnou analýzu, i realizaci následných opat ení v rámci logistického uspo ádání výroby.
Sou asný n kolikanásobný nár st výroby sebou p inesl obrovské požadavky na p esnost a soustavnost dodávek, a už materiálových vstup i expedice finálních výrobk .
Problémy sou asného zp sobu zásobování montážní linky HSK Opel Astra jsem vyhodnocoval následujícím postupem. Nejd íve jsem dlouhodob monitoroval sou asný stav zásobovacího systému. Následnou analýzou jsem zjistil slabiny, které jsem následn pojmenoval:
Nekoordinované ízení toku materiálu, vysoké náklady na dopravu materiálu, vysoké zásoby velkých díl u montážní linky,
špatná kooperace mezi manipulanty linky a manipulanty venkovních vysokozdvižných vozík ,
asté poškozování a zám ny díl p i p esunech a skladování, poškozování za ízení následkem špatné manipulace s materiálem.
„Nekoordinované ízení toku materiálu“ – Dochází k neefektivnímu ízení toku materiálu a to vznikem chyb v logistickém et zci, kterým je omezen jeho celkový výkon.
Hlavní problém, na který bych cht l upozornit je nutnost pr b žné vizuální kontroly, kterou musí manipulanti venkovních vysokozdvižných vozík provád t pravideln . Neexistuje zde žádné za ízení i signál, které by informovalo idi e o pot eb zajišt ní p evozu materiálu. To m že mít za následek, že komponenty nedovezou v as, na lince dojde k p erušení zásobování a to povede k jejímu zastavení.
„Vysoké náklady na dopravu materiálu“ – Vyplývají z nekoordinovaného p ístupu k manipulaci materiálu, kdy manipulanti navážejí materiál podle vlastního uvážení a získaných zkušeností.
Venkovní vysokozdvižné vozíky p epravují pouze jeden komponent najednou, což znamená, že se asto jezdí sem a tam. asto jezdí naprázdno a používají nevhodné trasy podle vlastního uvážení, což nep ispívá k bezpe nosti vnitropodnikové dopravy.
Vnit ní el. vysokozdvižné vozíky p evážejí materiál po montážní hale a neustálým využíváním jsou ve t í-sm nném provozu nadm rn zat žovány a opot ebovány. To poté p ináší asté poruchy a z toho vyplývající nadm rné náklady na jejich servis.
„Vysoké zásoby velkých díl u montážní linky“ – Jelikož etnost jízd s velkými komponenty ze skladu LIAZ je malá, generují se velké zásoby p ímo u montážní linky.
Skladuje se zde velký po et variant jednotlivých polotovar a nakupovaných díl . Vzhledem k tomu, že se na montážní lince HSK Opel Astra kompletují levé a pravé p íru ní schránky, dochází asto k zám n díl , které se musí zp tn vracet do skladovacího prostoru a nahrazovat správnými. Vysoké zásoby velkých po t variant jednotlivých díl sebou p ináší nep ehlednost ve skladovacím systému, velkou pot ebu ploch a nemožnost zajišt ní a dodržování metody FIFO.
„Špatná kooperace mezi manipulanty linky a manipulanty venkovních vysokozdvižných vozík “ – Hlavním problémem je špatná spolupráce mezi manipulanty linky a venkovními manipulanty - odpov dnost za zásobování je rozt íšt na (nedokáží úkoly sdružovat tak, aby racionalizovali produktivitu nep ímých náklad ).
asto nedokáží manipulanti odpov d t na tyto otázky:
- Kdo má k t mto operacím pravomoc a kdo nese odpov dnost?
- Jak? Kdy? ím? Vše zajistí?
- Jak a kým budou hodnoceni a trestáni?
„ asté poškozování a zám ny díl p i p esunech a skladování“ – N kolikanásobným p ekládáním díl dochází k astému poškozování vidlicemi vysokozdvižného vozíku nap . naražení pop ípad propíchnutí p epravky a tím i poškození p evážených díl . Dochází také k asté zám n p epravek s díly, kdy
manipulant naveze nevhodný materiál, který se musí poté transportovat zp t do skladu LIAZ a navést správný.
„Poškozování za ízení následkem špatné manipulace s materiálem“ – Nesprávným a nevhodným zp sobem jízdy manipula ních vysokozdvižných vozík dochází k poškozování za ízení a to nap . roletových dve í, regál , stojan , st n apod..
P i p eprav nadm rného množství p epravek dostate n nevidí p ed sebe a asto dochází ke kolizním situacím (zdroj pracovních úraz ).
8.2 Návrh optimalizace zásobovacího systému
P i provád ní analýzy sou asného zp sobu zásobování montážní linky HSK Opel Astra ve spole nosti AKT jsem se v p edchozí kapitole zmínil o problémech, které jsou v sou asné dob hlavním p edm tem zájmu vedení firmy a zam stnanc odd lení logistiky. Jedná se p edevším o vysoké zásoby velkých díl u montážní linky, vysoké náklady na dopravu materiálu, složité a komplikované ízení toku materiálu, špatná kooperace mezi manipulanty linky a pracovníky venkovních vysokozdvižných vozík . V neposlední ad dochází také asto p i p esunech a skladování k nežádoucímu poškozování díl a za ízení. V následující ásti práce se pokusím p isp t k vy ešení t chto problém návrhem vhodného systému.
Na po átku ešení jsem se zamýšlel nad tím, jaký nejvýhodn jší systémový mechanismus zavést pro zásobování tak, aby vedl k dostate nému zajišt ní plynulosti nejen materiálových, ale i informa ních tok . Na základ dostupných materiál mi jako nejvýhodn jší ešení vyšla implementace systému KANBAN do procesu.
Aby systém KANBAN mohl v procesu správn fungovat, je pot eba pracovat v systému tahu (angl. „pull“). To znamená, že p edcházející lánek (tj. sklad LIAZ nebo skladovací regály u montážní linky) bude odesílat dávku odebírajícímu lánku (tj.
montážní linka HSK) až v okamžiku, kdy mu odebírající lánek bude avizovat svou p ipravenost ji zpracovat, a práv v takovém množství, které bude odebírající lánek pot ebovat. Tímto principem se tok materiálu zrychlí, lánky si budou p edávat menší dávky, tok bude plynulý a sou asné zásoby budou redukovány na minimum, resp.
zásob nebude v bec t eba (výjimkou budou bezpe nostní zásoby).
Abych mohl tento princip tahu realizovat p i zásobování montážní linky HSK Opel Astra komponenty a stal se tím pádem plynulý a efektivní, jak jsem již už podotkl, je
nutné pozm nit sou asnou p epravu. Jde o to, že díly p icházející do procesu by m ly p ijít v pot ebném množství a pouze tehdy, kdy jsou pot eba – to nám stávající vysokozdvižné vozíky nemohou zajistit. Proto se mi jeví jako nejvýhodn jší ešení zásobování za pomocí vlá ku.
Navrhovaný zásobovací vlá ek je sám o sob pracovišt . Má své spot ebitele a výrobce. Na montážní linku HSK Opel Astra se lze dívat jako na spot ebitele, kte í nakupují komponenty na dvou místech u výrobc : Ve sklad LIAZ a ve skladovacích regálech 2÷4 u montážní linky. Aby bylo možné pracovat se spot ebiteli, je t eba navést plné a odvézt prázdné p epravky.
8.2.1 Úprava ploch p ed zavedením vlá ku
Jak jsem již avizoval, zavedením tažného principu do procesu zásobování se sou asné velké zásoby velkých díl u montážní linky redukují na minimum, tj. na bezpe nostní zásoby. Proto bych navrhoval p eorganizovat sou asnou zásobovací plochu dle pot eb navrhovaného vlá ku.
Obr. 8.3 Úprava ploch u montážní linky HSK Opel Astra
Na obr. 8.3 jsem nastínil svoji p edstavu. Vytvo it zde rezervní malý sektor pro dva plné vozíky s komponenty Crash-Pad (bezpe nostní zásoba). Dále zde vytvo it sektor pro p nové fólie, papírové proklady a igelitové pytle, které jsou obsaženy v navážených dílech a slouží jako ochranný faktor p ed poškozením. Tyto skladované ochranné prvky se po ur ité dob p epraví zp t do výrobní haly a znovu se použijí p i balení nov vyrobených díl . Dále vytvo it parkovišt pro el. vysokozdvižný vozík (sloužící pro odb r finálních výrobk ) a tažnou lokomotivu. Ve zbylé ploše vytvo it zázemí pro se izova e.
8.2.2 Zp sob zásobování
Na montážní lince HSK Opel Astra se montují p íru ní schránky ve verzi levé nebo pravé. Z toho je patrné, že p i zásobování dojde p i každé zm n verze ke zm n komponent . Verze, která se bude montovat, ur í plánova nejmén den dop edu vypsáním na plánovací tabuli.
Jelikož se vždy montuje na lince jedna verze p íru ních schránek, a tudíž jsou na pracovišti pot eba jen komponenty jedné verze, bude se jednat až do plánované p estavby o zásobování stálé v požadované sekvenci. To znamená, že se v požadované sekvenci bude nahrazovat to, co bylo spot ebováno.
Malé díly HSK bych zásoboval sou asným zp sobem, tj. ru ní vým nou prázdné p epravky za plnou elním zásobováním nebo „dosypáním“ drobných díl do p íslušných zásobník s pomocí speciální lopatky.
U velkých díl to bude obtížn jší. Na tyto díly jsou použity p epravky Vario 114888 a Gitterbox 015155, které jsou rozm rné a p i ru ní manipulaci t žké. Z t chto d vod nelze navrhnout metodu ru ních vým n p epravek. Jako nejvýhodn jší zp sob se mi jeví metoda, kterou využívá mate ská firma AKT v Gardelegenu, a sice vým na vozík s prázdnými za vozíky s plnými p epravkami. Obsah jedné p epravky by se tedy rovnal obsahu jednoho vozíku.
V souvislosti s touto p ípadnou zm nou zásobování bude nutné zajistit v tší stabilitu vozík s p epravkami v oto ných zásobnících. Jako jedna z konstruk ních možností zvýšení stability je spojení pomocí magnet .
8.2.3 Trasa vlá ku
Trasa vlá ku bude stejn jako zásobovací proces nem nná. To znamená, že vždy bude stejná trasa a stejní „spot ebitelé“ (montážní linka) a „výrobci“ (sklad LIAZ a skladovací regály HSK).
Na layoutu obr. 8.4 jsem vyobrazil trasy a stanovišt zásobovacího vlá ku.
Obr. 8.4 Layout – trasy a stanovišt zásobovacího vlá ku
Trasa vlá ku s malými komponenty je koncipována s ohledem na zásobovací místa jako okružní kolem montážní linky (proti sm ru hodinových ru i ek). Jelikož je u montážní linky úzká dopravní cesta, navrhuji využít pro toto zásobování jednoho speciálního vozíku tzv. minimarktu, ve kterém budou umíst né všechny pot ebné malé komponenty.
Trasa vlá ku s velkými komponenty je p esn vyobrazena na obr. 8.4. Je navrhnuta s ohledem na zúžená dopravní místa v montážní hale. Trasa je složená ze dvou stanoviš , tj. ze zásobovacího stanovišt u montážní linky (1) a z nakládkového stanovišt (2), které se nachází pod venkovním zast ešením skladu LIAZ. Nakládkové stanovišt je složeno ze dvou pozic, a to pro vozíky s p epravkami, které jsou plné (ur ené pro odvoz) a prázdné (ur ené pro pln ní).
8.2.4 Volba tažné lokomotivy a vozík
Vozík i vozíky sp ažené do kanban souprav se m žou táhnout ru n nebo za pomocí lokomotivy. Pro m j návrh preferuji tažnou elektrickou lokomotivu, která by m la mít tyto p ednosti: vysoký výkon, dobrou stabilitu a manévrovatelnost, energetickou nenáro nost a snadnou obsluhu. Samoz ejmou sou ástí je i bezpe nostní kabina vzhledem k použití v halách i venkovním prost edí.
Spole nost AKT up ednost uje z n kolika d vod manipula ní techniku od firmy LINDE. Jedním z d vod je spolehlivost, dobrý a rychlý servis, velký sortiment manipula ní techniky a jednoduchá obsluha. Vzhledem k t mto skute nostem vedení firmy zaslalo poptávku dodavatel m výrobk firmy LINDE o nabídku vhodné lokomotivy. Následn jsme obdrželi nabídku vhodného typu dle našich požadavk . Tuto jsem uvedl v p íloze . 16.
Obdobn jako u lokomotivy jsme postupovali p i volb vozík do soupravy vlá ku.
Vzhledem k r znorodosti p eváženého materiálu bylo nutné zajistit dva druhy vozík : 1. Speciální vozík s policemi (minimarkt)
2. Univerzální vozíky
1. Speciální vozík s policemi (minimarkt) - na n mž se budou p evážet všechny pot ebné malé komponenty HSK. Vozík by m l spl ovat tyto požadavky: Jednoduché p ipojení a odpojení, ob nápravy oto né a propojené pro kopírování stopy tažné lokomotivy z d vodu úzkých dopravních cest, odolnost proti náraz m a dobrou stabilitu. Police by m ly být p esných rozm r pro konkrétní p epravky s komponenty a m ly by být ozna eny (nap . štítky) pro snadnou identifikaci. Moji p edstavu tohoto vozíku s policemi pro konkrétní malé díly HSK jsem znázornil v p íloze . 18.
2. Univerzální vozíky – poslouží na p evážení a manipulaci s velkými p epravkami (Vario 114888 a Gitterbox 015155) s komponenty HSK. Požadavky, které by tyto
