P d k
M pod kov n pat Mgr. Lence N dvorn kov , Ph.D. a odborn veden , cenn rad a ochotu, kter mi v pr b hu pracov n diplomov pr ce v novala. D le b ch r da pod kovala am stnank n m Domu Senior Liberec Franti kov za spolupr ci p i realizaci projektu. V neposledn ad m d k pat m m nejbli m a podporu a pomoc.
Anotace
T matem diplomov pr ce je voln as senior . Pr ce je am ena p edev m na senior , ij c v pob tov soci ln slu b . Prvn celek pr ce pojedn v o r n ch pojet ch voln ho asu, jeho funkc ch a voln m ase senior . Druh st ahrnuje charakteristiku populace senior , p pravu na st , v rovn v n se se st m a adaptac na n j, sp n st rnut , projevy a m n ve st , zdravotn stav senior , odchod do d chodu, p i o seniory, volno asov a v d l vac aktivit senior a stereot pn postoje ke star m lidem. T et st je v nov na metodice a didaktice volno asov ch aktivit senior , kde je ro eb r na nap . komunikace, motivace, u en , funkce edukace, didaktick c le apod. Praktick st diplomov pr ce se ab v tvorbou, realizac obsahov sti a v hodnocen m projektu am en ho na keramickou tvorbu pro c lovou skupinu senior 65+ ij c v jednom z libereck ch domov pro senior . V r mci projektu jsou koum ny zejm na m ny, ke kter m v d sledku st rnut doch . V sledk realizovan sti projektu jsou porovn n s teoretick mi po natk r n ch autor , kte se ab vaj v vojov m obdob m st .
Kl l a
Senior, st rnut , voln as, v d l v n , keramika
Annotation
The subject of the thesis is leisure time of the elderly. The focus is oriented primarily on elderly citizens living in retirement homes. The first part concerns different concepts ofleisure time, its functions and leisure time of elderly people. The second part includes the characteristics of elderly population, preparation for old age, dealing with it and adaptation to old age, successful aging, manifestations and changes during aging, health condition of the elderly, retirement, care for elderly, leisure time and educational activities and finally stereotype presumptions about elderly people. Third part of the thesis focuses on methodology and didactics of leisure time activities of elderly, such as communication, motivation, learning, funkcion of education, didactic objectives etc. Practical part of the thesis consists of creation, implementation, and evaluation of a specific project. This project focuses on ceramic art of a target group of elderly over 65 years old, who reside in one of the nursing homes in Liberec. In this project, mostly changes connected to old age are analysed. The obtained results of the implemented project are compared to theoretical knowledge of various authors who focus on old age as a period of human development.
Key Words
Senior, growing old, leisure time, education, ceramic
Obsah
Seznam zkratek ... 9
Seznam tabulek ... 10
Se a b k ... 11
d ... 12
1 Defi ice a je l h a ... 13
2 V j e a a ... 15
2.1 S ... 16
2.2 S ... 18
2.2.1 D len st dle K. Thorov ... 19
2.2.2 D len st dle M. V gnerov ... 20
2.3 P a a a ... 22
2.4 V e e a ada ace ... 23
2.5 ... 25
2.6 Projevy a e ... 26
2.6.1 Kognitivn m n ve st ... 27
2.6.2 Emo n m n ve st ... 32
2.6.3 F ick projev st rnut a st ... 37
2.7 Zd a a e i ... 38
2.8 Odch d d d ch d ... 38
2.9 P e e i ... 40
2.10 V l a ak i i e i ... 41
2.10.1 V d l v n senior v esk republice ... 44
2.11 S e e je ke a lide ... 47
3 Me dika a didak ika l a ch ak i i e i ... 49
4 Projekt l a e i ... 57
4.1 Me da k ... 57
4.1.1 Etika v kumu ... 57
4.2 M eali ace jek ... 57
4.3 P i a c le jek ... 59
4.4 P a lekc ... 67
4.5 Realizace projektu ... 79
4.5.1 Pr b h lekc ... 80
4.6 V h d ce jek ... 91
4.7 Sh a di k e ... 95
Z ... 97
Se a i ch d j ... 98
Seznam zkratek
ATV Akademie t et ho v ku OR Obchodn rejst k
OSN Organizace spojen ch n rod PC Personal Computer (osobn po ta )
Seznam tabulek
Tabulka 1: P edpokl dan n klad na organi a n aji t n (varianta A) ... 62
Tabulka 2: P edpokl dan n klad na organi a n aji t n (varianta B)... 62
Tabulka 3: P edpokl dan n klad na organi a n aji t n (varianta C)... 63
Tabulka 4: P edpokl dan n klad na materi ln aji t n ... 64
Tabulka 5: Celkov n klad pro 2 10 osob (varianta A) ... 65
Tabulka 6: Celkov n klad pro 2 10 osob (varianta B) ... 65
Tabulka 7: Celkov n klad pro 2 10 osob (varianta C) ... 65
Tabulka 8: Pr m rn n klad na osobu ( aokrouhleno na cel K ) ... 66
Tabulka 9: ast na lekc ch... 80
Se a b k
Obr ek 1: ablon pich do honk ... 69
Obr ek 2: ablona mot l ... 71
Obr ek 3: ablona ove ka ... 73
Obr ek 4: ablona pt ek ... 75
Obr ek 5: ablona kv tin ... 77
Obr ek 6: V roben pich do honk (lekce 1) ... 82
Obr ek 7: V roben mot l (lekce 2) ... 84
Obr ek 8: Ove k (lekce 3) ... 86
Obr ek 9: Pt ci (lekce 4) ... 87
Obr ek 10: Kv tin (lekce 5)... 89
Obr ek 11: Gla ov n (lekce 6) ... 91
d
T matem diplomov pr ce je voln as senior . Podn tem pro v b r tohoto t matu byla n v t va Domu senior v Liberci Franti kov v r mci p edm tu Odborn v chovn praxe v 1. ro n ku navazuj c ho magistersk ho studia. Prvotn m lenka se d le vyvinula ve snahu obohatit voln as senior v r mci pob tov soci ln slu by, am it se na volno asov aktivit senior a ov it teoretick informace, kter uv d auto i M. V gnerov , K. Thorov , R. ornani ov , J. Langmeier a D. Krej ov a dal (nap . projevy a zm n ve st , dravotn stav senior atd.).
C lem diplomov pr ce je v tvo en projektu pro c lovou skupinu senior star ch 65 let ij c ch v pob tov soci ln slu b , obsahovou st projektu v Dom senior zrealizovat a vyhodnotit. Dle terminologie kona o soci ln ch slu b ch se jedn o domov pro senior , ale vlastn n ev organi ace, kde pilotn projekt prob hal, je D m senior , proto v cel DP autorka bude pou vat pojem D m senior . Projekt, ab vaj c se voln m asem senior , se am uje na keramickou tvorbu, av ak c lem projektu nejsou keramick v robk , ale ro voj sob sta nosti senior , ro voj jemn motorik , strukturace voln ho asu senior , posk tnut kvalitn n pln voln ho asu apod.
Teoretick st se na klad re er e liter rn ch droj am uje na problematiku voln ho asu a n sledn voln ho asu senior . Zab v se tak specifikac a charakteristikou v vojov ho obdob st , m nami, kter v d sledku n j p ich , projevy st a dal mi souvislostmi, kter st rnut a st doprov . D le jsou v pr ci pops n volno asov a v d l vac aktivity senior a metodika a didaktika volno asov ch aktivit senior .
Praktick st pr ce obsahuje v tvo en pedagogick projekt, kter ahrnuje p pravu projektu (p edpokl dan prostorov , person ln , materi ln , finan n aji t n atd.) a podrobn popis lekc . Po realizaci obsahov sti projektu byly vyhodnoceny skan poznatky. V r mci projektu bylo pozorov n m zji t no, jak jsou senio i v pob tov soci ln slu b k volno asov m aktivit m motivov ni, jak p stup v jedn n se seniory uplat ovat, jak m p sobem aktivit reflektovat, jak jsou faktor ovliv uj c proces edukace senior aj.
1 Definice a pojet oln h asu
Voln as je v odborn literatu e definov n r n mi p sob , auto i se v ak shoduj , e jde o as, kter jedinec m e str vit nejr n j m p sobem s ohledem na jeho jm .
Pr cha et al. (1995, s. 255) definuje voln as jako as, kter lov ku stane z cel ho dne (tj. 24 hodin) po ode ten asu, kter v noval pr ci, p i o dom cnost, rodinu a o f ick pot eby. Jedinec m e s voln m asem nakl dat dle sv ho uv en a podle sv ch jm .
Pr cha et al. (2014, s. 288) d le popisuje voln as jako sek dne, kter jedinci stane po spln n v ech povinnost . Tr ven voln ho asu je visl na povol n , v d l n , v ku a typu osobnosti. as, ve kter m jedinec s m ro hoduje o tom, jak jej str v podle sv ch p edstav, jm a pot eb.
H jek et al. (2011, s. 10, 11) vymezuje voln as jako st lidsk ho ivota mimo pracovn a v an as, p i em pracovn as p edstavuje pracovn proces a n v t vu kol a v an as p edstavuje biologick a f iologick pot eb lov ka (nap . sp nek, osobn h giena, strava), provo a p i o dom cnost, p i o d ti, chod rodiny, doj d n do pr ce a dal povinnosti mimo pracovn proces. E istuje v ak tak as polovoln , do n j spadaj aktivit na hranici asu pracovn ho a v an ho. Tyto aktivity p in radost a z rove u itek (zahr dka en , ru n pr ce, kutilstv apod.). Volno asov aktivity ro v jej osobnost lov ka a napom haj k formov n spole ensk ch v tah . innosti ve voln m ase jsou sebeur uj c a sebev tv ej c .
Pod pojmem voln as se b n zahrnuj odpo inek, rekreace, bava, jmov innosti, jmov v d l v n , dobrovoln spole ensk prosp n innost i asov tr t s t mito innostmi spojen (P vkov , aj. 2008, s. 13).
Hofbauer (in Pr cha 2009, s. 380) vymezuje t i kladn oblasti voln ho asu odpo inek, bavu a rozvoj osobnosti.
V oblasti voln ho asu se setk v me nejenom se aj mav m spektrem r n ch metod, kter aktivi uj astn k (hra, skupinov kooperace, animace, itk r n ho druhu,
outdoorov aktivity apod.), ale sama edukace prob h v r n ch prost ed ch (v lese, na hor ch, u ek , na mo i, v prost ed t bora, na ulici apod.) , (Pr cha 2009, s. 381).
Opaschowski (in H jek, aj. 2011, s. 10, 11) v me uje mo nosti a funkce voln ho asu rekreaci, kompenzaci, v chovu a dal v d l v n , kontemplaci, komunikaci, participaci, integraci a enkulturaci. Rekreaci l e ch pat jako otaven a uvoln n se. Kompenzace spo v v odstran n klam n a frustrac . V chova a dal v d l v n slou k u en se o svobod a soci ln m u en . Kontemplaci lze v sv tlit jako hled n sm slu ivota.
Komunikac se buduj a rozv j soci ln kontakty a partnerstv . Participace je vymezena jako anga ov n se ve v voji spole nosti. Integrace spo v ve stabilizaci rodiny a enkulturaci je mo n vysv tlit jako kulturn seberozvoj, kreativitu v r n ch innostech.
Uveden pojet voln ho asu v ak nen mo n aplikovat na voln as senior , min.
vzhledem k absenci pracovn ho ivota v d chodov m v ku a dal m aspekt m, kter s p ich ej c m v kem ivot senior ovliv uj (nap . osamocen , nemoci apod.).
Voln as senior je takov as, kdy jsou provo ov n jmov aktivit na klad f ick ch, psychick ch, soci ln ch a jmov ch aspekt jednotliv ch osob, kter jsou v kon v n mimo as v novan p i o vlastn osobu, dom cnost, rodinu a uspokojov n kladn ch pot eb jedince v seniorsk m v ku. Jedn se o takov aktivit , kter p in ej radost, bavu, spokojenost, pot en a uspokojen (Jani ml. in Ondr kov , aj. 2012, s. 27).
2 V voj e apa s
Pokud je polo ena ot zka, od kdy je lov k pova ov n a star ho, odpov je velmi individu ln , proto e a projev st rnut je pova ov n pokles v konnosti, za p edpokladu, e se neprojev pou e v jedn innosti a je v v en v en m v konnosti nebo zachov n m stability v jin innosti. K am len vedou i individu ln ro d ly v projevech st rnut . N kdo si achov t lesnou datnost a du evn sv est do vysok ho v ku, u n koho se n mk st rnut projev velmi brzy. V souhrnu lze tedy konstatovat, e lov k je pova ov n za star ho tehdy, kdy je a star ho pokl d n ostatn mi jedinci ve spole nosti (Langmeier, aj. 2006, s. 202, 203).
Star lov k m e b t tak na v n geront, senescent, starobn d chodce, veter n nebo senior ( patenkov 2015, s. 47). Pojem senior je preferov n jako emocion ln neutr ln a o na uj c lov ka v cel m v kov m obdob s nia ( patenkov 2015, s. 48).
Sak et al. (2012, s. 26) uv d , e v esk republice se za seniora pova uje lov k ve v ku 60 a 70 let v vislosti na individu ln ch charakteristik ch.
Ha kovcov (2012, s. 148) definuje seniora jako star ho lov ka, kter je zpravidla nejstar m a v en m lenem n jak ho spole enstv . Pojem je tak pou v n k ro li en mlad ho a star ho lena rodin a p edpokladu, e maj stejn jm no i p jmen .
Senior m nejv t sobu ivotn ch ku enost , a il spole nost v r n ch kritick ch a krizov ch situac ch, r n politick reprezentace s r n mi politick mi program , skal nadhled nad spole ensk m d n m, sv spole ensk a politick zku enosti zobecnil, a p edev m si vytvo il program pro anal u, hodnocen a pochopen spole ensk ho d n (Sak, aj. 2012, s. 21).
Pojem d chodce je spojen s odchodem do d chodu a ekonomickou aktivitou (opou t n am stn n d vodu odchodu do d chodu). Na d chod lze nahl et jako na as, kter m dlouh trv n , m n se celkov organizace asu b hem dne, soci ln status. Odchod do d chodu s sebou zpravidla p in tr tu profese a zm nu identity, ome en nebo tr tu soci ln ch kontakt s kolegy z pr ce, sn en materi ln ho standardu a vislost
na starobn m d chodu, m nu ivotn ho stylu z hlediska reorgani ace asu apod.
( patenkov , aj. 2015, s. 50, 51).
esk legislativa pou v pro lov ka v d chodov m v ku pojem senior (nap . z kon . 108/2006 Sb., Z kon o soci ln ch slu b ch, ve zn n po d j ch p edpis , v hl ka . 55/2011 Sb., Vyhl ka o innostech dravotnick ch pracovn k a jin ch odborn ch pracovn k , ve zn n po d j ch p edpis , z kon . 112/2016 Sb., Z kon o evidenci tr eb, ve zn n pozd j ch p edpis aj.), ale mnohem ast ji pojem d chodce (nap . z kon . 582/1991 Sb., Z kon esk n rodn rad o organi aci a prov d n soci ln ho zabezpe en , ve zn n po d j ch p edpis , z kon . 155/1995 Sb., Z kon o d chodov m poji t n , ve zn n po d j ch p edpis , z kon . 381/2015 Sb., Z kon o jednor ov m p sp vku d chodci a dal ). V nam pojmu senior v ak v legislativ nen v mezen (AION CS, s.r.o. 2020).
OSN1 o ek v , e v n sleduj c ch 40 letech se po et lid ve v ku 60 let a v ce t m trojn sob (tj. z p ibli n 737 mil. a na 2 mld.). Z toho v pl v , e v roce 2050 bude 22 % sv tov populace ve v ku 60 let a v ce (Findsen, aj. 2011, s. 7 8)2.
2.1 S
St rnut je individu ln proces, na kter m velk vliv ivotn stav lov ka. lov k v pokro il m v ku je st le schopen u it se nov m v cem a pod vat ct hodn v kon . Gruss (2009, s. 7 9) se dost v k v ru, e proces aktivizace st b m l b t podporov n.
Uv d , e na sta l e nahl dnout z v ce hl . V ran m st (60 80 let) jsou jedinci st le je t datn , av ak s p ib vaj c m v kem kles ps chick i fyzick v konnost. Pokro il st (od 90 nebo 100 let) b v at uj c jak pro jedince samotn ho, tak i pro celou spole nost. S rostouc m v kem jedinec p esouv v ce sv ch du evn ch sil do oblasti ka dodenn ch t lesn ch kon .
1 Organizace spojen ch n rod .
2 daj z roku 2010.
Dle patenkov (2015, s. 59) je st rnut nevyhnuteln proces, typick pro v echn iv organismy. Jde o p iro en jev, kter je sou st ivotn ho cyklu ka d ho lov ka. St rnut ovliv uj prod lan nemoci, ivotospr va, genetick a d di n dispo ice, n pl ivota, adaptabilita jedince, frustra n tolerance, strategie vyrovn v n se se st rnut m, adaptace na ivotn m n a tr t .
Baudisch (in Gruss 2009, s. 63) definuje st rnut jako proces projevuj c se zv ov n m rizika mrt a sni ov n schopnosti reprodukce s v kem. T lesn ch tr n je mnohostrann proces zalo en na komplexn ch f iologick ch mechanismech (Baudisch in Gruss 2009, s. 61).
St rnut je soci ln a historicky prom nn jev, p i em prom nlivost je v posledn ch letech v ce eteln (Stolleis in Gruss 2009, s. 7). Gruss (2009, s. 7, 8) si je ji v roce 2009 v dom probl mu, kter nast v , a to st rnut populace. Pt se, jak to bude v budoucnosti s poji ovac mi spole nostmi, zdravotn m poji t n m, pen a soci ln m poji t n m.
Ve st rnut l e nal t velk individu ln ro d l ve f ick v konnosti, kter maj sv d vod : t lesn p edpoklady, talent, intenzitu tr ninku, osobn nasa en a e istenci spole ensk ch struktur, kter podporuje vysok v kony sil. Baltes uv d , e st rnouc lov k pot ebuje ke spr vn mu fungov n t la st le v ce mo kov aktivity. A tak existuje nep m m rnost me i t lesnou a du evn aktivitou. m v ce du evn aktivit spot ebuje jedinec na ovl d n sv ho t la, t m m n mu j b v pro kognitivn innost. Je tedy vhodn , udr ovat sv t lo v dobr f ick kondici i ve st . V sledkem pravideln f ick aktivit je dostatek sil ke ka dodenn mu aji t n a obstar v n b n ch innost . Je ne b tn se am it nejen na d lku ivota, ale i na faktory ovliv uj c kvalitu ivota.
(Baltes in Gruss 2009, s. 16, 17, 22).
Je dok no, e i m rn du evn aktivita sni uje riziko vzniku Alzheimerovy choroby.
T lesn aktivita cvi krom sval a kloub i n mo ek. Z toho lze vyvodit, e jedinci, kte maj dobrou t lesnou kondici, budou ve st ve v hod oproti ostatn m vrstevn k m v kognitivn oblasti (Kempermann in Gruss 2009, s. 36, 37).
2.2 S
St je charakterizov no jako posloupnost ne vratn ch m n, ke kter m doch v iv m organismu a kter postupn ome uj a oslabuj jeho funkce (Pacovsk in patenkov , aj.
2015, s. 59).
St je rove t lesn , ps chick , soci ln a duchovn jev. V na uje se plasticitou (tv rnost ), variabilitou me i funkcemi a osobami, a vysokou m rou biografick individualit (Baltes in Gruss 2009, s. 11).
Langmeier et al. (2006, s. 202, 203) vymezuje st jako souhrn zm n v organismu, zejm na pak ve funkc ch a struktu e, kter maj na n sledek sn en v konnosti, pokles schopnost , v ranitelnost a st v kone n st dium (smrt).
Ml nkov (2011, s. 13) popisuje st a st rnut jako proces, v n m v nikaj degenerativn zm ny ve tvaru a funkci bu k , a kter je sou st na ich ivot a je vrcholem ivota jedince.
Mezi siln str nk st pat sebev dom a ivotn spokojenost. Senio i maj velmi dobrou schopnost uspo dat si ivot i a st le se zhor uj c ch t lesn ch p edpoklad a b tku psychick ch sil (Baltes in Gruss 2009, s. 13).
Dle Antebiho (in Gruss, 2009 s. 77, 110) ve st ub v plodnosti, sni uj se pohybov a kognitivn schopnosti a mi dal t lesn funkce, nav c p ib v v sk t sta eck ch chorob (nap . rakovina, demence, kardiovaskul rn onemocn n apod.). Dlouhodob pam b v relativn be probl mov , ale sni uje se schopnost vybavit si ud losti, kter se odehr l ned vno. Jde ted o po voln b tek kognitivn ch schopnost . Je v ak nutn ro li it chorob , p i nich doch k patologick m proces m, kter ro kl daj nerv (neurodegenerativn onemocn n nap . Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba).
V da souvisej c se st m se na v gerontologie. Je to nauka o st rnut a st , zkoum st rnut a st ejm na z biologick ho, soci ln ho a demografick ho pohledu (Holmerov , aj. 2003, s. 43).
eledov et al. (2016, s. 16) uv d , e gerontologie ozna uje souhrn poznatk o st , st rnut a ivot ve st .
Gerontologie je nauka, soubor v domost o st rnut a st , respektive o problematice star ch lid a ivota ve st (Kavlach, aj. 2004, s. 48).
Ha kovcov (2012, s. 87) dopl uje, e gerontologie m t i sou sti geriatrii experiment ln , kter se ab v st rnut m bun k, tk n a organism u lov ka, ale i u ivo ich , geriatrii soci ln , kter zkoum soci ln okolnosti st rnouc ch a star ch lid , a geriatrii, kter koum vl tnosti chorob ve st a tvo samostatn l ka sk obor.
Podle Sv tov dravotnick organizace (World Health Organisation = WHO) se st d l na t i obdob : 60 74 let ran st (v neboli star v k), 75 89 let vlastn st (prav st , s nium), 90 let a v ce dlouhov kost (Ml nkov 2011, s. 14).
Neugartenov (in patenkov , aj. 2015, s. 49) vy lenila t i skupin : 65 74 let mlad senio i (voln as, aktivit , sebereali ace), 75 84 let sta senio i (adaptace, osam lost, ston n , tolerance t e), 85 let a v ce velmi sta senio i (probl m se sob sta nost a abe pe enost ).
Thorov (2015) d l st na pozdn dosp lost (50 70 let) a st a dlouhov kost (70 let a v ce), V gnerov (2007) pak ro d luje st na obdob ran ho st (60 75 let) a obdob prav ho st (75 let a v ce).
2.2.1 D le dle K. Thor P d d l (50 70 let)
Za po tek st l e o na it pozdn dosp lost, ale vn m n t to hranice je individu ln . V pozdn dosp losti jedinci a naj ub vat s ly, projevuj se n kter nemoci, vyrovn vaj se se st m vlastn ch rodi , s dosp lost a odchodem z domova sv ch vlastn ch d t . Nen v jimkou, e n kte rodi e jedinc , kte jsou ve st diu po dn dosp losti, ji pot ebuj pomoci v n kter ch v cech, p padn i s b n mi denn mi kony. Jejich d ti studuj
t ov ch situac najednou (starost o rodi e, financov n studi d t , spl cen hypot k ).
To p sobuje stres, nadm rnou z t , nespokojenost, v erp n a deprese. V tomto obdob se ted m e projevit ps chosoci ln kri e, kter se na v kri e po dn ho nebo tak t et ho v ku (Thorov 2015, s. 452, 453).
S a dl h kost (70 let a ce)
V sou asn dob ro vinut zem a po tek st pova uj hranici 65 let, celosv tov je sp e akceptov na hranice 60 let (Thorov 2015, s. 463).
St je mo n definovat skrze chronologick v k, biologick v k, v konnost a m n v soci ln ch rol ch. Chronologick v k je pevn d n v kem kalend n m. Obecn n or spole nosti na to, odkd je lov k pova ov n a star ho, se m n . Lid se a naj pova ovat za star , kd se u nich za nou projevovat typick dravotn probl m pro st . Biologick v k l e o na it poklesem f ick ch sil, celkov v konnosti organismu a tak kognitivn ch schopnost . St je v na eno soci ln m fungov n m, odchodem do d chodu, ukon en m aktivn ho rodi ovstv a p o vnou ata (Thorov 2015, s. 463).
St rnut prov nejr n j chorob a onemocn n , na kter ch se pod l d di nost, nespr vn ivotospr va a tak anedb v n prevence. Sl bne imunitn s st m a autoimunita, doch k osteopor e, ateroskler e, vznik hormon ln nerovnov ha, v uje se v sk t n dorov ch onemocn n . Ome uje se v dr , v konnost, hybnost.
Ve velmi v sok m v ku m e doj t i k selh v n org n , hor uje se dravotn stav (Thorov 2015, s. 464, 465).
V k, kter b v o na ov n jako dlouhov kost, je zpravidla nad 90 let. Na dlouhov kosti se pod l gen , ivotn st l a tak n hoda. Za drav ivotn st l m eme o na it vyv enou stravu, udr ov n p im en t lesn v h a f ickou aktivitu (Thorov 2015, s. 472, 473).
2.2.2 D le dle M. V g e Ra (60 75 let)
St p edstavuje vrchol osobnostn ho rozvoje a um n st rnout je v namn ivotn kol ka d ho lov ka (Jung in V gnerov 2007, s. 302). Pokud se st rnouc lov k chce v rovnat se eteln mi projev st rnut , je nutn p ijmout sv j pro it ivot, vyrovnat se s vlastn nedokonalost , sm it se s nedostatk (V gnerov 2007, s. 299).
V gnerov (2007, s. 302, 303) d le uv d , e lid si a naj uv domovat p ibli ov n st se v emi probl m p ibli n v 60 letech ivota. B hem pro v n ran ho st b vaj lid pravidla sob sta n , ne visl a udr uj si p ijatelnou rove f ick ch i du evn ch schopnost . Ve st m lov k v t svobodu v ro hodov n o sob , jeliko u ho net povinnosti, kter ji m spln n ( am stn n , p e o d ti, rodi e). Pokud si v ak lov k nedok e naj t p ijatelnou n pl ivota, je tento fakt p ij m n obt n . V d sledku bytku fyzick ch sil, naru en soci ln ch va eb a ps chick ch kompetenc m vaj senio i pocit ohro en a maj tendenci skat co nejv t kontrolu nad sv m ivotem, co m e v st a k p ehnan mu br n n se m n m, kter by pro n v d sledku mohl b t ohro uj c .
Po odchodu do d chodu m e lov k reali ovat sv dosud nespln n c le, pot eb a pl n . M e j t nap klad o univerzitu t et ho v ku, cestov n , chov dom c ch ma l k , p e o vnou ata apod. U n kter ch osob se na a tku st objevuje stagnace, kdy lov k nev , jak d l t a ch b mu sm sl ivota, kter nal al nap . v pr ci. Lid v t inou tuto t , kter v pl v procesu st rnut , vl dnou. Je b n , e jakmile si lid uv dom bytek sil, kter je ne vratn , doch ke zpomalen ivotn ho tempa a omezen n kter ch aktivit.
St rnouc lov k ji nem tendenci v ci m nit a nechce, ab se m nil v ci okolo n j, jeliko se domn v , e zm n nejsou k ni emu dobr (V gnerov 2007, s. 303).
D le it je, e se u lov k ne d tlakem spole nosti, ale sv mi autentick mi pot ebami, kter mohou b t z hlediska spole ensk ho standardu be v namn , riskantn i jenom sm n (V gnerov 2007, s. 303).
P a (75 le a ce)
Prav st je spojen s v m v sk tem probl m , kter jsou dan ment ln m a t lesn m padkem. Typick m projevem st je hor en dravotn ho stavu, b tek kompetenc , zv en nemocnosti (V gnerov 2007, s. 398, 402).
Pro kvalitu ivota star ho lov ka nen rozhoduj c samotn p tomnost n jak nemoci, ale sp stupe funk n ho posti en , kter z n v pl v (V gnerov 2007, s. 402).
Na jedn stran e istuj lid , kte jsou oce ov ni pro svou moudrost a nadhled, a na druh stran tohoto spektra je relativn po etn skupina t ch, kte jsou po namenan zna n m ps chick m i somatick m padkem (V gnerov 2007, s. 399).
V po dn m st lid ji nemaj pot ebu cokoliv p edst rat a p ij maj sv j ivot takov jak byl. Zpravidla jsou sm eni s realitou, v etn sv ch limit a s v dom m smrti. Mezi d le it koly pozdn ho st pat udr en si p ijateln ho ivotn ho st lu (sob sta nost, soci ln kontakt a v tah , sebe cta). V po dn m st je b n , e se jedinec setk v se z t ov mi situacemi, jako nap . onemocn n anebo mrt partnera, patn dravotn stav, ztr ta soukrom atd. Nav c star lov k je v ce am stn n vl d n m vlastn ho ivota, probl m sv ta a ostatn ch se dost vaj do po ad (V gnerov 2007, s. 399 401).
2.3 P rava na
Pr cha (2009, s. 746) ch pe p pravu na st jako proces, kter prob h b hem cel ho v dom ho lidsk ho ivota.
Dle Polachov (in Ml nkov 2011, s. 17, 18) lze z asov ho hlediska vyme it t i form p prav na st . Dlouhodob p prava za n ji v d tstv , kd rodi e u d ti ct ke star m lidem a st , a vhodn m form m chov n . St edn dlouh p prava se objevuje u osob ve st edn m v ku. T k se cvi en , ivotospr v , kontakt s p teli a finan n ho zaji t n na st . Kr tkodob p prava prob h p r let p ed odchodem do d chodu a t k se praktick str nk v ci, jako je prava bytu, v m na spot ebi apod.
evela et al. (2012, s. 127, 128) tak p e o tom, e osobn p prava a n ji v d tstv , kdy jedinec sk v pozitivn zku enosti s podobou st , s pokra ov n m ivota ve st , se a le ov n m star ch lid do rodinn ho a spole ensk ho ivota a s pozitivn rol v ivot rodiny. Ve st edn m v ku je nutn si ro it s soci ln ch kontakt , n v k a jm . Nav c je tak nezb tn v dom posilovat koncept hodnot vlastn ho ivota se jmem o osobn c le. V p edd chodov m v ku je vhodn am it se na pos len zdrav , lep en
zdravotn ho stavu, ujasn n si finan n situace, rozhodnut o dob odchodu do d chodu, zaji t n vhodn ho bydlen a tak na pracovn a volno asov aktivity v d chodov m v ku.
ramo (2011, s. 35 48) uv d , e vhodnou prevenc a ivotospr vou lze m rnit dopad genetick ch faktor . Do ivotospr v ad stravov n , t lesnou aktivitu a sport.
2.4 V v e se a adaptace
Reichardov , Thorov , Ml nkov a vancara definovali r n teorie, strategie a p soby, jak se se st m vyrovnat a adaptovat se na n j.
Podle Reichardov (in Langmeier, aj. 2006, s. 208) existuje p t strategi , jak se vyrovnat s vlastn m st m: strategie konstruktivn , strategie vislosti, obrann strategie, strategie hostility a strategie sebenen visti. Prvn , konstruktivn strategie spo v v tom, e jedinec se konstruktivn vyrovn v s realitou st rnut , je aktivn , m radost ze ivota, v el vztahy k bl k m, dob e se p izp sobuje nov m okolnostem, ro v j sv jm a p ij m mo nost smrti be oufalstv . Strategie vislosti se projevuje v pasivit a vislosti na druh ch lidech. Jedinec p enech v odpov dnost i povinnosti na mlad ch a stahuje se do soukrom . Strategie obrann se projevuje m n p nivou p ehnanou aktivitou ve snaze zahnat starosti a obavy z bl c se smrti. Jedinci se p ehnan kontroluj , jednaj striktn podle v k a spole ensk ch konvenc . Strategie hostility, tj. nep telstv a hn vivosti v i druh m, se vy na uje obvi ov n m ostatn ch nebo d v n m vin a sv ne sp chy nep niv m ivotn m okolnostem. Jedinci si asto st uj , b vaj agresivn a podez vav . Posledn strategie, strategie sebenen visti, je popisov na agresivitou a kritikou v i sob sam mu.
Tito lid vid sv j ivot jako selh n a smrt vn maj jako vysvobo en .
Ml nkov (2011, s. 16, 17) popisuje, jak se se st m v rovnat n kolika p soby p sob konstruktivn , obrann , vislostn , nep telsk a l tostiv . Konstruktivn p sob se vy na uje po itivn m postojem k ivotu, sm en m se se st rnut m, ro v jen m jm apod.
P i obran m postoji se senior nem e sm it se st rnut m, ukon en m profesn kari r , bytkem sil, m v strach e vislosti na druh ch osob ch. Zp sob vislostn p edstavuje sklon k vislosti na bl k ch. Zpravidla jde o lidi, kte se v ivot spol hali na druh
postoj ( p sob nep telsk ), b vaj mr ut , agresivn a nespokojen . V t inou ij osam le.
Dal senio i b vaj l tostiv , maj pocit marnosti, sklon k pesimismu ( p sob l tostiv ).
Thorov (2015, s. 466, 467) uv d , e ve st je velmi d le it adapta n technika jako je revidov n smyslu ivota, vzpom n n a bilancov n . Pro st rnouc jedince je d le it sd len v pom nek s ostatn mi (prohl en fotografi , cestov n na m sta, ke kter m se v ou v pom nk , ten star ch dopis ). Slu uje n kolik teori r n ch autor dohromady a vyvozuje z nich pouze t i adapta n teorie st rnut teorii spole ensk ho odpout n , teorii aktivity, teorii kontinuity a teorii socioemo n selektivity. Teorie spole ensk ho odpout n spo v v odpout n se lov ka od spole nosti. Star lov k se stahuje ze spole ensk ho ivota do soukrom . Je od n j o ek v no, e uvoln m sto mlad m.
Teorie aktivity je protikladem teorie spole ensk ho odpout n . D l je de aktivn ivot, kter neust v ani v pokro il m v ku. Teorie je zalo ena na energii, aktivit , pozitivn m m len , nava ov n nov ch soci ln ch v tah , fyzick a spole ensk aktivit a hlavn na vyu v n asu k du evn m innostem. Teorie kontinuity je pova ov na a nejb n j stadium, kdy si st rnouc lov k udr uje sv j ivotn styl, chov n , v tah , kon k atd.
Z rove sv aktivit p i p sobuje aktu ln m f ick m, dravotn m a finan n m mo nostem. Teorie socioemo n selektivity je zalo ena na prom uj c se motivaci, kdy je lov k am en na pln n sv ch emo n ch pot eb, a to mu p in pocit uspokojen . Jsou pro n j tak d le it v tahy k bl k m, do nich investuje vlastn energii.
vancara (in eledov 2017, s. 484) vymezuje p t bod (5 P), jak se adaptovat na st perspektivu, pru nost chov n a m len , pro ravost, poro um n a pochopen pro druh , pot en . Perspektivu v sv tluje jako achov n sm slu ivota, stanoven si pl n a c l . Pru nost chov n a m len definuje jako schopnost m nit sv p stup , hodnocen a n or . Na t to schopnosti lov k v dom pracuje. Pro ravost pak lze ch pat jako vytv en a optimali aci podm nek pro perspektiv a jejich volba, v b r innost a respektov n m n. Poro um n a pochopen pro druh pak spo v v toleranci, po itivn m m len , p stupu k druh m a v budov n pozitivn ch vztah . Pot en uv d jako oce ov n mali kost a m t se na co t it.
2.5
sp n st rnut je definov no jako dobrovoln p ijet soci ln neanga ovanosti a v d n se n ro n ch kol , spole ensk ch funkc a p enech n d le it ch innost mlad m star m lov kem. Tento pohled na lov ka je v ak nespravedliv (Langmeier, aj. 2006, s. 210, 211).
lov k st v a p niv ch podm nek v d sou st sv skupin a m e i m p isp vat k jej integrit , i kd se jeho kol m n (B hlerov in Langmeier, aj. 2006, s. 211). Sta lid mohou ke spole ensk mu v voji p isp vat sv mi ku enostmi a svou schopnost hodnotit ud losti ir perspektivy. Star lov k se mus v rovn vat se tr tou sv ch nejbli ch a v r mci sp n ho st rnut kompenzuje tyto ztr t nov mi v tahy a soust ed se s m na sebe.
sp n st rnut je podm n no du evn m stavem, kter lov ku umo n radovat se ze zachoval t lesn schr nk (Kempermann in Gruss 2009, s. 30). Je tedy prioritou
achov n kognitivn ch schopnost mo ku.
Term n sp n st rnut je vn m n i jako v h b n se zdravotn m ome en m a nemocem, udr ov n si v sok rovn f ick ch a kognitivn ch funkc a v neposledn ad aktivn
a len n se do soci ln ch aktivit (Engelov , aj. 2013, s. 21).
Velmi d le itou sou st sp n ho st rnut je sebepojet st rnouc ho jedince. R d vzpom n na to, k m b l, jak v padal v ml d , eho dos hl atd. T mito vzpom nkami si vylep uje sv sebepojet a pou v je jako oporu sebe ct . Pro star ho lov ka je velmi d le it p slu nost k ur it m lidem, m stu a soci ln skupin . Me i nejd le it j hodnoty pat rodina, m sto, kde ije a spole ensk skupina. Sebepojet tak ovliv uje zdravotn stav (V gnerov 2007, s. 307).
Me i doporu en pro sp n st rnut pat : aktivn ivot, dostate n odpo inek, p stov n kon k , u en se nov m v cem, snaha p i p sobit se dob a nov m po adavk m, udr ovat po itivn p telsk vztahy, pom hat s v chovou d t , u vat si ivota, t it se z mali kost , v h bat se emo n v pjat m situac m, sna it se zvl dat v e s klidem. Auto i
vl t vyzdvihuj aktivitu, jeliko ne innost je t lesn , ps chick i soci ln patogenn (Langmeier, aj. 2006, s. 212 214).
P es v echny zdravotn probl m a dal pot e m e b t st o na ov no jako astn sou st ivota. Lid maj ve st m n starost a v ce asu na sv kon k (Thorov 2015, s. 471).
V gnerov (2007, s. 347) uv d , e kl em k sp n mu st rnut je p ijet nevyhnuteln smrti a z rove pot en ze zachovan ch hodnot.
Podle evely et al. (2012, s. 28) e istuje krom sp n ho st rnut a drav ho aktivn ho st tak obv kl st rnut , st a rovn patologick st .
2.6 Projevy a e
Projev st rnut jsou individu ln . Mezi velmi ast projev pat sn en odolnost v i nemocem a infekc m, v en v skyt n dorov ch onemocn n , tr ta pru nosti, pomalen hojen poran n apod. Nej va n j n mk st rnut m eme pozorovat v nervov a endokrinn soustav , kde se projevuj ejm na r n mi degenerativn mi m nami a sn en m funk nosti kladn ho metabolismu. Urychlen st rnut zap i uje ejm na ne drav ivotn st l, za kter m se skr v patn ivotospr va, kou en , ne drav stravov n , alkoholov ab us a tak ivotn t . Je ne b tn zm nit, e i kd jedinec m e sv m ap in n m ovlivnit rychlost st rnut , tak pr b h st rnut je rovn d n geneticky (Langmeier, aj. 2006, s. 202, 203).
V gnerov (in Klevetov , aj. 2008, s. 57, 58) d l pot eb senior na est oblast pot ebu stimulace spr vn mi podn t , pot ebu sm slupln ho sv ta, pot ebu pl novat innosti v denn m rytmu a ase se sebou sam m i s druh mi, pot ebu jistot soci ln role z pozice ve spole nosti, pot ebu identity a u n n vlastn ho j sebou sam m i druh mi a pot ebu otev en budoucnosti.
Ve st se m n ps chick a biologick pot eby, zejm na p sob uspokojov n , osobn v nam a am en . Ve st m lov k pot ebu stimulace hlediska intenzity
a prom nlivosti podn t sn enou. Senior d v p ednost stereot p m, jeliko m n a nov siln itky ho unavuj , dr d , doch k pocit m nejistoty a dezorientace. Zm ny osobnostn ch charakteristik l e ch pat jako reakci na novou ivotn situaci, dopad aktu ln ho ivotn ho stylu, ale i d sledek st rnut (V gnerov 2007, s. 344, 349).
Prom na osobnostn ch vlastnost prob h v kontextu cel ho psychosomatick ho komplexu lidsk bytosti, naru en jedn z jeho slo ek se projev m nou dal (V gnerov 2007, s. 349).
Star lid se c t v ce ohro eni a pot eba bezpe a citov jistoty je intenzivn j . Jejich sebed v ra se sni uje a nar st pot eba p ijet pomoci. Doch ke sm en s ur itou m rou vislosti, kter m e b t nep jemn , ale va ba na bl k lidi ochotn posk tnout pomoc a oporu z rove posiluje pocit jistoty (V gnerov 2007, s. 345). Roste pot eba ocen n a uzn n bli n mi. Ve st lid pot ebuj pocit ps chick bl kosti, f ick kontakt (nejen erotick ho charakteru), pochopen , sd len m lenek a ud lost (V gnerov 2007, s. 346).
2.6.1 Kogniti ve st
St prov r zn kognitivn m n . Ve st doch k nerovnom rn prom n d l ch schopnost i celkov struktur po n vac ch proces (V gnerov 2007, s. 317). Pokud dojde k v ra n mu poklesu kognitivn ch kompetenc , pravd podobn to bude m t vliv na kvalitu ivota, zvl t pokud by tento pokles znamenal b t visl na sv ch bl k ch (nap . zhor en pam ti, uva ov n , rakov ho/sluchov ho vn m n ), (Baltes, aj.
in V gnerov 2007, s. 318).
Zm n v obdob st jsou podm n n bu biologicky nebo jsou ap in ny psychosoci ln mi vliv , p padn se jedn o v sledek interakce. Je v ak velmi individu ln , kd se t to m n , kter jsou d sledkem st rnut , a nou projevovat. A s t m i d namika a zp sob, jak na n lid reaguj . Za norm ln lze u star ch lid pova ovat biologicky podm n n m n uva ov n , chov n a pro v n . Konkr tn jde o celkov zpomalen , probl m se apamatov n m a v bavov n m atd. (V gnerov 2007, s. 315).
Pro st rnouc osob je velmi ast atrofie ( b tek mozkov tk n ), kter se projevuje nap . v asocia n oblasti (propojen r n ch oblast a integrace jejich funkc ), zhor en pozornosti a pam ti. U star ch lid mozek zpracov v n kter informace jinak a funguje komple n ji (V gnerov 2007, s. 316, 317).
Psychick m ny ve st mohou b t ovlivn n specifick m ivotn m st lem, r n mi n v k , tzv. kohortovou3 p slu nost . Mimo to mohou b t ap in n o ek v n m a postoji spole nosti. Ta od senior o ek v , e se budou chovat p edpokl daj c m p sobem (V gnerov 2007, s. 317). Postupn pokles funk n ch re erv a hor en adapta n ch schopnost , v etn kognitivn ch kompetenc , mohou ovliv ovat i psychosoci ln faktor (V gnerov 2007, s. 317).
Mezi kognitivn m n ve st pat m n v pozn vac ch procesech, smyslov m vn m n , pozornosti, pam ti, ro umov ch schopnostech, inteligenci, uva ov n a tvo ivosti.
Po ac procesy
Prodlou en reak n ch as a pomalen po n vac ch proces neznamen , e b senio i byli neschopn . Jsou jen pomalej , co m e m t n kd za n sledek hor en kvality kognitivn ch funkc (nedostate n pracov n informac ). Tito lid pak kladou v t d raz na pracov n informac a nesoust ed se na jejich uchov n . Lze u nich tak sledovat asovou prodlevu ve volb vhodn reakce, proto e se obt n ji rozhoduj a ro hodnut jim trv d le. U senior se tak m e projevovat v en citlivost na v kyvy vlastn v konnosti a maj tak sklon k opatrnosti. Skute nost, e senio i v ce ch buj a jsou pomalej , je ovlivn na v t unavitelnost , stresem a vnit n m nap t m. Zpomalen senior m e b t tak d sledkem v dom ho rozhodnut , k n mu do li na z klad vlastn ho uv dom n , e ji nejsou schopni pracovat r chle a kvalitn rove , a proto d vaj p ednost pomal mu a pe liv mu p stupu. Av ak pr v biologick m ny ve fungov n mozku ap inil celkov pomalen (V gnerov 2007, s. 318).
3 P slu nost k ur it sti obyvatelstva, kter pro ila ve stejn m asov m seku stejn v namn ivotn ud losti (nap . naro en ) nebo spole ensk ud losti (nap . v lku), (Jandourek 2012, s. 127).
Smyslo
Ve st doch ke hor en schopnost sm slov ho vn m n . Nej ast ji se v sk tuj poruchy zraku (90 % osob nad 60 let) a sluchu (30 % osob nad 60 let). T to m n nav c prov pokles v konu nejen v pracovn m ivot , ale tak v rekrea n ch innostech (poslech hudb , etba atd.). Sn en sm slov ho vn m n m mimo jin a n sledek probl m v komunikaci, kter se v d sledku nepochopen mohou projevovat nejistotou, pode ravost , kost apod. D k neust l inovaci zdravotn ch pom cek l e lep it sluchov a rakov percepce naslouch tk a br lemi a p edej t tak ra m. Tyto dravotn pom ck nav c jedinci pom haj za adit se do spole nosti (Langmeier, aj. 2006, s. 204).
Je aj mav , jak se li postoj lid ke kompenza n m pom ck m. Br le jsou spole nost akceptov n cela neutr ln , at mco naslouchadla jsou t pick pro st a s mboli uj
padek kompetenc (V gnerov 2007, s. 319, 320).
Pozornost
Senio i se dok ou v t inou koncentrovat na dob e n mou innost bez probl mu, vykon vaj ji automaticky. Ve st doch k ro d lov n a p en en po ornosti. Star lid asto ch buj , kd je nutn pozornost p esunout, reaguj pomaleji a mus koordinovat sv kognitivn funkce. Nedok ou svou pozornost ro d lit nebo ji zam it jen na n kter podn t . Probl m maj s ro li en m d le it ch informac a asto lp na podn tech, kter jsou pro n aktu ln d le it nebo se jimi zab vali p edt m. Senio i maj probl m eliminovat zb te n a nep nosn informace. Pokles pozornosti zp sobuj p edev m biologick p in , ale tak nedostatek energie (V gnerov 2007, s. 320 323).
Pa
Sta lid maj m n p esnou pam . Informace, kter jsou ulo en v dlouhodob pam ti zpravidla v dr velmi dlouho, ale senio i maj asto probl m si tyto informace vybavit (V gnerov 2007, s. 324).
Zhor en pam ti se projevuje ejm na v oblasti pro uchov n nov ch ud lost . P esto e star v pom nk st vaj v pam ti dob e uchov n , b vaj asto emo n i obsahov
zkreslen . Star v pom nk (nap . d tstv ) jsou zpravidla hodnocen sp e po itivn a senior na nich asto lp (majetek, postaven , v k atd.). Jde o obranu v i pocitu ohro en e strany mlad ch jedinc (Langmeier, aj. 2006, s. 204).
V t pen a uchov n r n ch informac vis na zachov n funk n flexibility odli n ch oblast mo ku a jejich v jemn propojen (V gnerov 2007, s. 321).
Zhor en pam ti vis na biologick ch zm n ch, genetick ch p edpokladech, zku enostech, aktu ln m drav a tak postoji k du evn m innostem. Jde o proces, kter je velmi individu ln . V d l n , m ra u v n pam ti a rove ro umov ch schopnost ovliv uj uchov n pam ov ch funkc . Pokles pam ov ch funkc m t to p iny:
omezen schopnosti zpracov vat informace, sn en r chlosti zpracov n informac a naru en inhibi n ch funkc (V gnerov 2007, s. 322).
Ve st se projevuj probl m s u en m, kter jsou d sledkem nedostatku pam ov ch funkc . Senio i maj asto probl m se u it nov m v cem, h e ch pou souvislosti a vztahy, objevuj se tak poruchy sudku, orientace, soust ed n , adaptace (na nov prost ed ) a doch k celkov mu p iro en mu b tku intelektov ch schopnost ( eledov , aj. 2017, s. 204, 205).
S u en m souvis i flexibiln podp rn technologie4, kter dok ou senior m usnadnit ka dodenn ivot a ti se m ou soust edit na jin oblasti. Aby se v ak jedinec dob e se n mil s nov mi technologiemi a nau il se je pou vat, je nutn a t je pou vat ji ve v ku, kdy je t nen poznamen n t lesn mi a du evn mi ome en mi. Pokud se st rnouc lov k nau s t mito technologiemi pracovat, je pro n j u en se nov ch informac sna ne ve v sok m v ku (Lindenberger in Gruss, 2009, s. 140).
4 Fle ibiln podp rn technologie jsou p stroje a prost ed , kter ro e naj , osvoj si a aktivn podpo p sob chov n , jedn n a zvyklost sv ch u ivatel a obyvatel (Lindenberger in Gruss, 2009, s. 140).
Rozum chopnosti
Prom nu rozumov ch schopnost ovliv uj d di n dispozice. Soci ln faktor (dosa en v d l n , osobnostn vlastnosti, p sob ivota, celkov am en apod.) ovliv uj uchov n rovn ro umov ch schopnost . Pokud dojde k va n mu padku rozumov ch schopnost , zpravidla je ap in n chorobn mi procesy (demence, kardiovaskul rn choroby, dysfunkce d chac ho s st mu), (V gnerov 2007, s. 327).
Ve st l e dos hnout vrcholn ho nadhledu a schopnosti komple n ho uva ov n , kter b v o na ov no jako moudrost, ale ub v b strosti, flexibility a kreativit (V gnerov 2007, s. 327). Ro voj moudrosti vis na ur it konstelaci osobnostn ch vlastnost , prim rn inteligenci a na dosa en ku enosti (V gnerov 2007, s. 331).
Inteligence
Ke eteln mu poklesu inteligence doch a ve v m v ku, kdy se sni uje schopnost u it se nov m v cem a e it probl my. Ve velmi vysok m v ku doch ke kone n mu celkov mu b tku schopnost a sil (Langmeier, aj. 2006, s. 204, 205).
Star lid si uchov vaj schopnost pou vat d ve osvojen nalosti, zp sob uva ov n , zafi ovan strategie i nau en e en n m ch situac (V gnerov , 2015, s. 328). Nen v jimkou, e senio i t to ku enosti a nalosti nedok ou pou t tak pohotov jako d ve.
Na po tku st kompenzuje biologick pokles rychlosti a flexibility z skan v d l n a zku enosti, kter p sob jako opora (V gnerov 2007, s. 329).
Ab senior vl dl b n n rok ivota, je ve st pot eba praktick inteligence.
K uchov n t to inteligence slou ka dodenn fixace strategi e en b n ch situac . Praktick inteligence kompenzuje pokles obecn ch intelektov ch schopnost a je drojem sebed v r senior . Sob sta nost je pro senior jednou ned le it j ch v c (V gnerov 2007, s. 330).
U a
Ve st se lid asto up naj k dogmat m, odm taj nov a neov en p sob uva ov n , maj m n flexibiln p stup k probl m m a jejich e en . Senio i asto v u vaj ji nau en strategie k adaptaci na novou situaci bez ohledu na jejich vhodnost. Lid maj rad ji stereotyp ne m n a nov situace. Sta lid nemaj r di nov situace, proto e maj v t pot e se zpracov n m informac , pochopen m kontextu a orientac v probl mu (V gnerov 2007, s. 329).
Tv i
Tvo ivost kles ji od st edn dosp losti (vrchol tvo ivosti b v dosa en mezi 25.
a 40. rokem ivota). Av ak dn konkr tn hranice, kter omezuje lidskou tvo ivost neexistuje. Z le na motivaci, entuziasmu a vytrvalosti, ale ani to nen pravidlem. I sta lid se ve v sok m v ku u ci m ja k m, ovl dat PC5 atd. (Langmeier, aj. 2006, s. 206).
2.6.2 E ve
D k celo ivotn m zku enostem je senior ve st schopen poro um t vlastn m emoc m, dok e se s nimi l pe v rovnat, definovat je a uv domovat si jejich existenci. Emoce maj pro senior d le it v znam a tak informa n hodnotu. D ky mnohalet m ku enostem pak dok ou ch pat souvislosti (V gnerov 2007, s. 335).
V pokro il m st b vaj ast poruch emotivit (emo n labilita), chov n a v dom ( eledov , aj. 2017, s. 205).
P eby
Sm kal (in Ondru ov 2011, s. 41) popisuje pot ebu jako stav osobnosti odr ej c rozpor me i t m, co je d no, a t m, co je nutn (nebo se jev jako nutn ) pro p e it a ro voj, stav podn cuj c osobnost k innostem, am en m na odstran n tohoto rozporu .
5 Personal Computer.
eledov et al. (2010, s. 84) shrnuje lidsk pot eby do t okruh , kter vyjad uj kvalitu ivota ve st fyzick a finan n pot eby (tj. zdravotn , materi ln ), spole ensk a emocion ln pot eby (soci ln v tah , spole ensk u n n , soci ln vazby), ment ln a ps chick pot eb (v d l v n , osobn r st), duchovn a spiritu ln pot eby (volnost, odpov dnost, vy postaven ).
U star ch osob doch ke m n v hodnotov orientaci a do pop ed se dost v ejm na drav , klid, pocit be pe , spokojenost, soun le itost, jistota, l ska. Intelektu ln pot eb uspokojuj senio i skrze univerzity t et ho v ku (Ml nkov 2011, s. 48 50).
Pot eba uzn n od druh ch a pot eba sebereali ace ji nen uspokojov na skr e povol n a lov k by si m l naj t jin , n hradn aktivity (Such , aj. 2013, s. 13).
Dle Jaro ov (2006, s. 33) doch u senior k fixaci na rodinu. Senior pot ebuje, aby mu byla ze stran bl k ch projevov na l ska a m l pocit soun le itosti.
Holmerov et al. (2003, s. 25) p ipom n sad OSN pro seniory z roku 1982, tj. ast na ivot spole nosti, pod l na v tv en a vyu v n spole ensk ch droj , d stojnost, nez vislost a p i.
Ne porov (in Ondru ov 2011, s. 43, 44) je toho n oru, e nejv namn j je pot eba soci ln ho kontaktu, pocit be pe , respekt a pocit d stojnosti.
P
V pr b hu st rnut doch k celkov mu zklidn n , pomalen a m rn n , kter se projevuje v oblasti psychiky a v emo n m pro v n m. Zv uje se v ak tak dr divost, p ecitliv lost na n kter podn t , citov labilita a sni uje se odolnost k t m (V gnerov 2007, s. 335).
Mezi star mi lidmi jsou v oblasti emo n ho pro v n velk ro d l ejm na v kvalit , frekvenci, fle ibilit a inten it emoc . Ve st se asto m n kvalita emo n ch pro itk a tak kles intenzita a frekvence. Sta lid maj asto sklon k kostn m stav m a depres m. Zm ny a v k v emo n ho lad n p sob na kognitivn procesy, hor uj
kvalitu po ornosti a pam ov ch funkc , sni uj v u it ro umov ch schopnost , ome uj motivaci k jak koliv aktivit , a t m i celkovou adapta n flexibilitu star ho lov ka (V gnerov 2007, s. 337).
Sni uje se inten ita emoc , citov pro v n se m n . Jedinec dok e hodnotit situace racion ln ji a s odstupem. Je emo n stabiln j , av ak b v lhostejn v i okoln mu sv tu. Na a tku st je ast pot eba seberealizace, pozd ji se pro jedince st v d le it j emo n zakotven a po itivn p ijet u bl k ch osob. V po d j m st jsou lid zaujati sami sebou a sv mi probl m a ud losti e sv ta se dost vaj do po ad . P ecitliv lost star ch lid se m e prom nit a v hypochondrii. Tento postoj in probl m v domech pro senior a kolem t chto a en je p ekonat pocit osam n a sna it se am it pozornost senior na seberozvoj a volno asov aktivity. Rozd l je ale v re ln izolaci (nedostatek soci ln ch kontakt ) a psychologick de izolaci (subjektivn pocit osamocen , tr t d le it ch citov ch v tah , kter vede k emo n deprivaci a citov mu str d n ) (Langmeier, aj. 2006, s. 207).
Emo n regulace se projevuje dv ma r n mi p sob : ovl d n m samotn ch pocit a n lad, ale i prevenc navozen jejich nep jemn ch variant (V gnerov 2015, s. 340).
Senio i asto uplat uj strategii emo n regulace a kladou velk d ra na prevenci (vyh b n se probl m m). V h baj se nov m ku enostem, lp na zn m ch v cech, sni uj intenzitu pro v n p n a pot eb. Ve st roste rezignace a eliminace b te n ch emoc , kles m ra celkov aktivi ace a ub v tendence k u v n aktivn ch strategi (V gnerov 2007, s. 341, 342).
Citov ah
Pro seniory je velmi d le it dostatek soci ln ch kontakt , av ak preferuj kontakt s bl k mi lidmi, kter posiluje pocit jistoty. Pocit pohody uspokojuje v dom spolehlivosti a stability, opora partnera a rodina. Nem n d le it jsou vztahy s vrstevn k , kde je patrn porozum n , pochopen a akceptace. Star lid sp e v hled vaj spole nost vrstevn k , jeliko se de projevuje pocit genera n soun le itosti. Ve vztahu senior a mlad lov k se objevuje bari ra, jeliko senior nesta jejich tempu, ob as jim nero um , jejich c le a jm jsou mu ciz (V gnerov 2007, s. 340, 344, 345).
Pro senior je d le it stimulace, jej c lem je p i p sobit se aktu ln mu ivotn mu obdob . Lid se asto mus v rovnat s novou situac . V t povat si nov adapta n strategie a m nit postoj k r n m situac m a innostem. Je nutn , ab si senior uchoval ur itou rove innosti i p es b tek sil, unavitelnost a sklon k pohodlnosti. Pot ebu soci ln ho kontaktu senior asto uspokojuje skr len rodiny, p tele a n m ze sousedstv . Senior m tak pot ebu citov jistoty a be pe , pot ebuje n kam pat it a b t akceptov n. Tuto pot ebu m e naplnit v d chodu pou e rodina nebo p tel . Nem n d le it je t pot eba seberealizace, kter m e obn et i m nu postoj a hodnotovou hierarchii (V gnerov 2007, s. 365, 366).
V nam rodiny ve st stoup . Star lov k je v ce ohro en soci ln i olac a tak emo n /podn tovou deprivac . Pro seniory je zpravidla velmi d le it role prarodi e, kterou siln pro vaj . Prarodi e b vaj v i sv m vnou at m tolerantn j a napom haj d t ti v utv en pov dom o rodinn historii t m, e jim v pr v o d tstv jejich rodi . Mimo jin prarodi e p ed vaj vnou at m hlub hodnoty a postoje. D t ti posk tuj takt model st a tak jeho vlastn budouc prarodi ovsk role (Langmeier, aj. 2006, s. 209, 210).
Kvalitn v jemn kontakt bezesporu pozitivn ovliv uj i psychologickou adaptaci prarodi sam ch (Langmeier, aj. 2006, s. 209). D k pevn m va b m, kter se tvo v p edchoz ch v vojov ch etap ch ivota dok ou st rnouc d ti akceptovat sni uj c se schopnosti a p padn hor uj c se zdravotn stav sv ch rodi a posk tnout jim oporu a do konce jejich ivota (Langmeier, aj. 2006, s. 209).
Man elstv star ch lid je ovlivn no dlouholet m sou it m a postupn mi prom nami ap in n mi st rnut m. Spokojenost v man elstv po 60. roce ivota m m rn stoupaj c tendenci. Lid poci uj uspokojen e spole n ho ivota, poklesu konflikt , v uje se pravd podobnost, e jejich hodnoty a postoje budou stejn nebo podobn , uv domuj si v nam partnera a hodnoty spole n ho ivota. (V gnerov 2007, s. 368 370).
Odchodem do d chodu se man elsk v tah st v v namn j m soci ln m em m, m n se vztah mezi man el (prom na rol a statusu dominance eny). Ve st tak b v ast pocit rizika vzniku subjektivn nouze (sn en p jm ). V partnersk m svazku dvou star ch
lid se intimita projevuje jinak ne d ve, d le it je v jemn d v ra, sd len ivota, jistota bl kosti. Se ualita ve st ji nen tak v znamn jako d ve, n kd nen d le it v bec.
Hlavn m smyslem je vyj d it v tah a potvrdit v jemnou bl kost. Se u ln kontakt m vliv na sebev dom , sebe ctu, uvol uje nap t , kost, m stimula n ink (V gnerov , 2007, s. 370 372). Ve st je n m tendence p r , kter spolu str vil v t inu sv ho ivota k pos len p rov identit , kdy op t a ne p evl dat pocit my nad individu ln m j (V gnerov 2007, s. 372).
Zdrojem stresu ve st je nemoc partnera, kter p edstavuje n ro nou ivotn situaci. Je pro v na jako vlastn ohro en . P e o nemocn ho partnera b v f ick i ps chicky velmi n ro n . Dlouhodob p e o t ce nemocn ho lov ka m e v st a k s ndromu vyho en . Pe uj c mu ch b odpo inek, kontakt s jin mi lidmi, p ijateln perspektiva a p jemn itky. Dlouhodob nemoc jednoho z partner v uje pesimismus, apatii, sklon k rezignaci a tr tu jmu o cokoliv. Do role pe ovatelk stav soci ln o ek v n ejm na en . V r mci tradice je tato po ice ch p na jako ensk povinnost. Je norm ln , e se man elka o sv ho partnera postar , bude ochotna p ijmout a vl dnou tento kol.
Od mu se p ijet odpov dnosti za v lu nou p i o nemocnou partnerku neo ek v , nikdo nep edpokl d , e b star mu mohl tak obt nou situaci zvl dnout s m (V gnerov 2007, s. 376).
Ve st doch k t v. desocializaci, tj. diferencovan prom na nebo tak redukce soci ln ch dovednost . Nejv namn j soci ln skupinou senior je rodina, kter ahrnuje partnera, ale tak rodin d t a souro enc . Dal v znamnou skupinou jsou p tel , n m a lid , s nimi sd lej aktivity. V r mci t chto skupin si senior m e udr et soci ln kompetence. Nemocnice, domov pro seniory nebo dal spole enstv ob vatel n jak instituce, v r mci n senior sd l s ostatn mi st l ivota a prost ed , m e b t m stem pro vytvo en hlub ch vztah (V gnerov 2007, s. 350).
Po 70. roce ivota jsou zpravidla senio i konzervativn ke spole ensk m norm m stejn jako d ti. asto lp na a it ch pravidlech, jsou pova ov ni za nositele tradice. Moralizuj a vy aduj d sledn dodr ov n du, kter je pro lidsk jedn n sro umiteln (V gnerov 2007, s. 354).
2.6.3 Fyzick jevy a
Pr b h f iologick ch m n, kter jsou p soben st rnut m, je velmi individu ln . Zm n a naj b t eteln a v obdob pozdn dosp losti. Doch ke pomalen metabolismu (o cca 5 10 % ka d ch 10 let), je nutn p i p sobit j deln ek a pravideln se v novat poh bov aktivit , jinak dojde k p ib r n na v e (Thorov 2015, s. 454, 455).
Z kladem prim rn ho st rnut je zak dov n po tku a pr b hu st rnut i pravd podobn d lky ivota ve sv m genetick m programu. Proces t lesn ho a du evn ho poklesu je individu ln , a to jak hlediska asov ho, tak hlediska ro sahu a va nosti projev . Pr b h a rychlost st rnut ovliv uj i vn j faktor , jejich p soben vede k sekund rn podm n n mu st rnut (aktu ln stav, kter m e b t hor , ne jak l e o ek vat na z klad genetick ch p edpoklad ), (V gnerov 2007, s. 311, 312).
Ve st se zmen uje vrstva podko n ho tuku, k e za n b t povisl , objevuj se jemn i hlubok vr sk , pigmentov skvrny, vlas ediv a dnou, v uje se l mavost neht , a naj v pad vat ub , lov k tr c svalovou hmotu, kter je nahra ov na tukovou tk n , jedinci ub vaj f ick s l , hor uje se pohybov koordinace, sni uje se pohotovost a rychlost reakc na podn ty, zmen uje se postava lov ka (kles pod l vody v meziobratlov ch plot nk ch, doch k atrofii chrupavek a ochabov n sval kracov n p te e), sl bnou kloub , v uje se hmotnost, sni uje se pohyblivost kloub (n sledkem je artr a), m n se stavba kost , kosti se st vaj k eh mi, ochabuj hlasivky.
Jedinec je v ce n ch ln k nemocem v d sledku sn en obranyschopnosti organismu ( ast jsou chronick nemoci). ast je nespavost a nava (Thorov 2015, s. 455 457).
Vzhled star ho lov ka prom uje i jeho soci ln status. V d sledku st rnut ( m n) lid vn maj st rnouc ho jedince jako starce a chovaj se k n mu jinak. F ick v hled ( evn j ek) seniora v t inou zobrazuje celkov , somatick i ps chick stav. Star n se o sebe sama a db n podporuje sebe ctu senior . Naopak tr ta jmu o sv j evn j ek a osobn hygienu se v t inou projevuje u osam l ch lid , kte nec t pot ebu tuto aktivitu v kon vat (V gnerov 2007, s. 314, 315).
Thorov mi uje, e st rnut je n ro n j pro en , jeliko spole nost klade v t d ra
2.7 Zdravotn a e i
St rnut m e prob hat p iro en m p sobem nebo m e b t komplikov no poruchami t lesn ho i du evn ho drav ( eledov , aj. 2017, s. 202).
Za zdrav ho seniora m eme pova ovat toho, kdo se c t drav , je sob sta n a netrp dnou chorobou (Pacovsk in V gnerov 2007, s. 312).
Ve st je velmi ast pol morbidita, co je v skyt v t ho po tu r n ch onemocn n a chorob, kter maj pravidla chronick charakter. asto tak doch k et en chorob, kd jedn nemoc v vol v dal . Velmi d le it je subjektivn postoj k vlastn m dravotn m pot m a je nezbytn se p i p sobit sv m mo nostem a p ijmout omezen (V gnerov 2007, s. 312; Ml nkov 2011, s. 15).
St asto doprov demence a deprese. P i hor uj c m se psychick m a f ick m zdrav hovo me o geriatrick deterioraci, jej m e tr mn m projevem je tzv. syndrom geriatrick k ehkosti (Thorov 2015, s. 469). Mezi hlavn nak tohoto syndromu pat pocit vy erpanosti, slabost, n k f ick aktivita, pokles v h a pomal ch e. V skyt tohoto syndromu po d ji v t inou doprov hor en dravotn ho stavu a pohyblivosti, v nemocnost a bl c se smrt. Zv uje se tak ri iko ra (Thorov 2015, s. 468, 469).
Ve st doch k ro voji nemoc , kter jsou v n na v uj c se v k. Nap . cukrovka, poruch sp nku, onemocn n krevn ho ob hu atd. St rnut je v ak proces, kter se nevyskytuje a v pozd j m v ku, ale prov jednice u od d tstv , ne v echn chorob se vyskytuj a ve st . N kter se v sk tuj u v mlad m nebo st edn m v ku (nap . deprese, schizofrenie). Je nutn si uv domit, jak na n mohou p sobit na zdrav vn j vlivy (Antebi in Gruss 2009, s. 95, 96, 102).
2.8 Odch d d d ch du
lov k odch do d chodu zpravidla na konci po dn dosp losti nebo na a tku st . K odchodu do d chodu lov ka v t inou p im j okolnosti jako ne vl d n aktivit, nava
a tlum. N kte lid se na p echod do d chodu nedok ou uspokojiv adaptovat. Ztr c am stn n , be kter ho si nedovedou p edstavit p niv v voj v dal f i sv ho ivota.
Osoby, kter maj kon k , jsou v dobr m dravotn m stavu a maj dobr rodinn , soci ln a finan n z em odch do d chodu be probl mu (Thorov 2015, s. 459).
Odchod do d chodu znamen tr tu profesn role a s n spojen spole ensk presti e (V gnerov 2007, s. 355).
Odchodem do d chodu kon v namn profesn ivot a senio i se dost vaj do skupiny, kter je pova ov na a soci ln minoritu, jen je ch p na jako neu ite n , neproduktivn a nev namn . V d chodu se lov k stahuje do sv ho soukrom . V krajn m p pad m e j t i o i olaci. Obecn je d chodov v k vn m n jako doba bez jasn ho obsahu a smyslu.
Sm sl si ka d mus naj t s m. asto se st v , e si lid t ko zvykaj na nov skanou svobodu a neum ji v u t. Lid b li v kl , e sv j ivot dili podle pr ce a b li j manipulov ni. V d chodu v ak ivot nen en dle pr ce ani spole nosti a doch k absenci programu . Pocit spokojenosti a pohody ve vlastn m ivot se nemus m nit v bec, m e se ale zhor it nebo naopak. st populace vn m odchod do d chodu jako pozitivn m nu, proto e m v ce asu na sv kon k a innosti, kter m se nestihla d ve v novat, co tak po itivn ovliv uje pocit spokojenosti (V gnerov 2007, s. 355 357).
Jakmile lov k odejde do d chodu, jeho denn re im se naprosto zm n . Najednou m k dispo ici spoustu voln ho asu, se kter m mus n jak nalo it. V t ina lid se na tyto zm n adaptuje dob e. Jednou podm nek k dobr mu p i p soben se nov mu re imu je dobr zdrav a dostatek financ . S adaptac tak souvis po itivn sebepojet , sebe cta a svobodn volba odchodu do d chodu (Thorov 2015, s. 470, 471).
Odchod do d chodu je v t inou dobrovoln m, ale m e b t i vynucen zdravotn m stavem nebo zam stnavatelem. N kte senio i do d chodu odej t necht j a sna se v profesn m ivot d le udr et i a cenu ni po ice nebo kr cen ho va ku. Po 70. roce ivota u ale zpravidla odch do d chodu v ichni. Senio i necht j odej t do d chodu z r n ch d vod , nap . skute n ho jmu o profesi, kter je pro n uspokojuj c , soci ln ho statusu dan ho po ic (spole ensk presti ), zachov n ivotn ho st lu, pot eby soci ln ho kontaktu (obava z izolace) a strachu ze sn en ivotn rovn (ekonomick d vody).
Postoj k odchodu do d chodu a jeho dopad je podm n n genderov . Mu i zpravidla daleko h e sn tr tu profesn po ice, jeliko jde o moc a postaven ve spole nosti (V gnerov 2007, s. 358, 359).
C lem osob odch ej c ch do d chodu je nale en sm slu b vaj c ho ivota. Je d le it am it se na to, co je opravdu v namn , nau it se t it e st vaj c ch v c a akceptovat v ci, kter nejdou m nit. Mimo to se tyto osoby mus st le p i p sobovat nov m v cem, zm n m a probl m m, nav c jsou vlivem st limitov ny (um st n do nemocnice nebo pe ovatelsk ho domu, tr ta partnera apod.), (V gnerov 2007, s. 305).
Po odchodu do d chodu m lov k as v novat se innostem, na n d v nem l as.
Mnoho lid se v seniorsk m v ku am uje na v d l vac aktivit , cestuje do e otick ch em apod. Jednou nejd le it j ch rol , kterou lov k v po dn dosp losti a ve st m , je prarodi ovstv . D k t to roli lid v pom naj na sv vlastn d tstv a roli rodi , rovn jim p in nov aktivit a itk s vnou aty, z nich se mohou radovat (Thorov 2015, s. 460, 461).
2.9 P e eniory
P e o senior m e b t aji ov na rodinou, zdravotn p (i o et ovatelsk p e) a soci ln p (pe ovatelsk kon ). Senior se c t nejl pe doma, nicm n pokud jeho dravotn stav nedovoluje setrvat v dom c m prost ed , pravidla se probl m e tak, e se p est huje do b tu/domu sv ch d t . Probl mem ale m e b t nedostatek soukrom , am stnanost pe uj c ch, povinnosti v i vlastn rodin , nava a vy erp n rodiny p i p i o seniora (Ml nkov 2011, s. 62, 63).
Zdravotn p i zaji uj nemocnice, hospice, ambulantn a ter nn slu ba a geriatrick denn centra. V nemocnici se nach jednotliv odd len , ale i l ebna dlouhodob nemocn ch, kter aji uje rehabilitace. Hospic poskytuje p i nev l iteln nemocn m osob m s onkologick mi nemocemi a pe uje o rodinn p slu n k . Ambulantn a ter nn slu ba je posk tov na v dom c m prost ed a je ur ena osob m, kter nejsou hospitalizovan , a u nich nen dostupn rodinn p e. Geriatrick denn centra aji uj
ejm na denn pobyt senior (Ml nkov 2011, s. 63 65).
Me i hlavn instituce, kter aji uj soci ln p i, pat domovy pro seniory, domovy se zvl tn m re imem, dom s pe ovatelskou slu bou, centra denn ch slu eb, denn stacion e, t denn stacion e a pe ovatelsk slu ba. Domovy pro seniory poskytuj celoro n pob tovou slu bu osob m, kter pot ebuj trvalou komplexn p i. Domov se zvl tn m re imem t posk tuj celoro n pobytovou slu bu, ale jsou am en na konkr tn poruchu. Dom s pe ovatelskou slu bou posk tuj slu b relativn drav m senior m, kte nev aduj st lou pomoc a komplexn stavn p i. Pot ebuj pomoc pouze p i n kter ch konech. Domovinky jsou centra denn ch slu eb a aji uj denn pobyt senior , kte maj ome en f ick nebo ps chick schopnosti a pot ebuj denn p i.
Denn stacion e jsou ambulantn slu bou, do n doch senio i, kte maj sn enou sob sta nost a pot ebuj pravidelnou pomoc. T denn stacion e jsou podobn jako denn , ale senior zde pob v ve v edn dn a v kend tr v s rodinou. Jsou ur eny osob m s nedostate nou sob sta nost a poruchami pam ti. Pe ovatelsk slu ba je poskytov na senior m v dom c m prost ed , je placen a ahrnuje jak o et ovatelsk kon , tak pomoc s ka dodenn mi innostmi (Ml nkov 2011, s. 65 67).
2.10 Voln a aktivity seni
Ha kovcov (2010, s. 179 182) uv d , e me i nej ast j volno asov aktivity senior pat chalupa en , kutilstv , sb ratelstv , poslech hudby, p v, tanec, turistika a sport. Mimo jin se do volno asov ch aktivit senior ad tak v d l v n (vi kapitola 2.10.1).
Jani et al. (2016, s. 79 81) uv d volno asov aktivity takto: v d l vac aktivity, pohybov volno asov aktivity, volno asov aktivity s rodinou, volno asov aktivity v dom c m prost ed a spole ensk volno asov aktivity.
Me i astou n pl voln ho asu senior pat aktivity s vnou at . Prarodi e sk vaj v posledn ch letech novou soci ln roli. Zapojuj se do p e o vnou ata, tr v s nimi v ce asu. Tvo dobrou alternativu k v d l vac m instituc m jako jsou jesle, kolka, koln dru ina, dom d t a ml de e (Sak, aj. 2012, s. 111, 112).
Engelov et al. (2013, s. 67) d l volno asov aktivity senior dle obsahu na aktivit
