Posudek diplomové práce Bc. Karolíny Dvořákové
Zlíchovský lihovar v Praze 5 - revitalizace území bývalého lihovaru zpracované v letním semestru 2015-2016
Zadání diplomové práce a komentář k úkolu
Území bývalého lihovaru je v současnosti značně devastované s rozptýlenou zástavbou průmyslových objektů, bez využití. Přitom má značný potenciál vzhledem ke své poloze, tvoří jakousi vstupní bránu do Prahy na jižním okraji levého vltavského břehu. Je to místo, kde by měla začínat souvislá městská zástavba. Úkolem je navrhnout principy urbanistického řešení území v jeho širších souvislostech a detailně rozpracovat a architektonicky vyřešit území a prostory vlastního lihovaru s přihlédnutím ke kvalitám a památkové ochraně některých objektů. Součástí návrhu bude i koncept dopravy, parkových ploch a propojení s vltavským břehem.
Komentář k řešení
Rozsáhlá analýza místa a úkolu je velmi podrobná a zabývá se nejen vlastním územím lihovaru, ale i územím, které na něj navazuje na severu až k železničnímu mostu. Je to oblast, kde se mísí bloková zástavba typická pro Smíchov, ale jak se blíží k území lihovaru, postupně se rozpadá, vstupují do ní průmyslové objekty, manipulační plochy, je to nejasná struktura a forma zástavby, území ztrácí městský charakter a mění se v periferii. Tento charakter podporuje i nevyhovující řešení dopravy, rovněž popírající městský charakter. V analýze autorka tyto problémy pojmenovává a v urbanistickém návrhu celého území od lihovaru k železničnímu mostu stanoví základní principy pro revitalizaci oblasti, zásady dopravního řešení a funkční a prostorové organizace. Celé území pojmenovává jako Jižní portál. Urbanistická struktura navazuje svým měřítkem a formou na tradiční smíchovskou zástavbu, vychází z logického doplnění stávajících bloků a postupně je rozvíjena novými bloky, ty jsou ale už propustné, průchozí a končí u lihovaru. Na rozhraní mezi starou a novou zástavbou je navržen nový veřejný prostor, který propojuje příčně celé území a otevírá se k Vltavě a Císařské louce. Součástí návrhu je i vztah k nově navrženému smíchovskému nádraží a zejména podrobná proměna dopravního řešení v navrhovaném území, která je dokumentována množstvím řezů uličních profilů, doplněných návrhem stromořadí a principů parkování. To se týká zejména ulic Nádražní a Strakonické, ta vybudováním radlického tunelu ztratila svůj význam jako průtahu a hlavního příjezdu do centra, stává se z ní v návrhu městská třída, která už není dopravní bariérou. Celý urbanistický návrh Jižního portálu je vlastně nad rámec zadání, ale Karolína si pří rozboru místa a úvahách o poslání a nové funkci bývalého lihovaru uvědomila, že vyřešení těchto širších vztahů je pro její přemýšlení nezbytné a že lihovar je jeho nedílnou součástí.
Část věnovaná území bývalého lihovaru začíná historickou stavebně-architektonickou analýzou industriálního komplexu. Podrobně je popsána historie a proměny areálu v čase, to je doplněno i graficky. Stavební i architektonická stránka byla bezprostředně vázána na technologii. Z analýzy vyplývá, že převážná část stávajících budov je po skončení výroby v havarijním stavu a
architektonickou hodnotu mají jenom dva objekty a to bývalá varna a komín, které jsou památkově
chráněny.
Ve svém návrhu autorka volí originální přístup, toto místo chápe jako příležitost pro vytvoření nového městského prostoru, které navazuje na novou obytnou část, nese v podobě zachovalých částí paměť lihovaru, ale současně přináší i nové vrstvy. Tady začíná město, souvislá městská zástavba, ale jak sama uvádí „ne ve smyslu velkokapacitních budov, ať už administrativních nebo obytných“. Návrh nabízí jiný pohled, město začíná volným prostorem, který je ohraničený nově vloženými objekty a nechává vyniknout solitéry tří zachovaných budov původního lihovaru, varny, komína a části skladu a rovněž otisky původních budov v dlažbě a jejich fragmenty. Je to prostor pro městský život, v budovách lihovaru, které lemují západní stranu směrem k Nádražní ulici, je expozice lihovarnictví. Na jižní straně je území uzavřeno trojicí ateliérových domů, jejich umístění reaguje na původní stopu zástavby. Severní stranu, v návaznosti na nově navrhovanou obytnou zástavbu, uzavírá studentský dům a administrativní budova Výzkumného ústavu průmyslového dědictví. A prostor v těchto hranicích je veřejné prostranství, které nabízí nespočet různých zákoutí a atmosfér pro nejrůznější aktivity a odpočinek.
Všechny nově navržené objekty i zachované části lihovaru jsou podrobně dokumentovány, jak jejich dispozice, tak řezy a fasády a zejména vztah k veřejnému prostoru a návaznost na něj.
Návrhu ovšem neprospívá, že fasády všech nově navržených objektů jsou členěny na stejném principu, přestože se jedná o tři zcela rozdílné náplně.
Předložená dokumentace ve formátu A3 je perfektně a přehledně zpracovaná, grafická část práce má velmi dobrou úroveň a jasně dokumentuje autorčin záměr. Množství detailů dobře ilustruje rozmanitost prostředí a proměny atmosfér. To je podpořeno i přesvědčivou prací se zelení, kdy každý strom má smysl v kontextu prostoru, kam je navržen. Textová část je podstatnou částí projektu, jasně popisuje jeho principy, koncept a myšlení, které vedlo k výslednému návrhu. Je působivá svojí poetikou a sílou sdělení.
Průběh práce a hodnocení
Diplomantka pracovala na projektu samostatně, velmi odpovědně a odevzdala projekt v
požadovaném rozsahu, kvalitě a termínu. Karolína Dvořáková ve svém projektu navrhla principy zástavby rozsáhlého území a nabízí originální pohled na konverzi industriální stavby do nově vytvořeného prostředí.
Diplomní projekt Karolíny Dvořákové splňuje požadavky zadání diplomové práce, přijímám ho k obhajobě a navrhuji ohodnocení známkou:
A – výborně
V Liberci 16.06.2016 Ing.arch.akad.arch. Jan Hendrych
vedoucí diplomové práce
